Tématem monografické publikace je jedna z našich nejkrásnějších řek. Zdeněk Šmíd prochází kolem jejího toku od Čeňkovy pily, kde má Otava svůj počátek, až po její soutok s Vltavou a prochází se i kolem potoků, které ji napájejí a které protékají přísně chráněnými oblastmi, kam se běžný turista nedostane. Všude nachází pamětihodná místa oplývající historií, krásou přírody i bohatým životem. Vzniká tak svébytný a láskyplný obraz krajiny, která se podílí na jedinečnosti šumavského a jihočeského regionu. Kniha je doplněna řadou fotografií.

Tato publikace (a s ní spojená výstava), zabývající se vzájemně propojenými tématy chůze, poutnictví a posvátné krajiny, je poctou nádherným horám a kopcům severních Čech. Přečtěte si recenzi Ekolistu.

Kniha panoramatických fotografií Josefa Sudka ze severozápadních Čech (především mostecka) z období 1957-1962. Přečtěte si rezenci EkoListu.

Publikace přináší fotografie zachycující nejkrásnější místa Českého ráje.

Kniha k putovní fotografické výstavě, mapující různé oblasti Čech a Moravy, kde došlo k vystěhování německé menšiny. Jedná se sborník textů a fotografií k dané tématice. Přečtěte si recenzi Ekolistu.

Autorka se ve vysokoškolských skriptech zabýva problematikou nakládání s odpady a jejich vedlejšími produkty.

Publikace se věnuje chování živočichů, genetice chování, neuroetologii, ekologii chování a v neposlední řadě učení.

Publikace se snaží najít některá místa, v nichž dochází k prolínání náboženství a ekologie. Soustřeďuje se na některé moedrní verze náboženství a environmentalismu.

Obrazová publikace potěší každého obdivovatele přitažlivé krajiny a přírody Jizerských hor, ale jistě zaujme i milovníky černobílé, tónované a barevné krajinářské fotografie. Fotograf Zdeněk Lín se řadu let snaží zachytit neopakovatelnou atmosféru hor ve všech ročních obdobích. S dokumentární hodnotou některých snímků kontrastují snové až neskutečné nálady, jak je nenabízí každodenní realita. Obrazovou část doplňují texty Pavla Vinkláta, které zavádějí čtenáře do konkrétních horských i podhorských oblastí. Lyrickým zpracováním a poetickým jazykem vyjadřují příznačné momenty jednotlivých měsíců, ale současně přinášejí i osobní prožitky či konkrétní příběhy. Publikace tak postihuje životní lásku autorů k jizerskohorské krajině, jejich smysl a cit pro vnímání neopakovatelných nálad horské přírody.

Geneticky upravené nebo modifikované (GM) potraviny jsou otázkou celosvětového veřejného zájmu. Od poloviny devadesátých let se v médiích, v politice a v etice projevuje genetická krize a s ní velké obavy. Důvod rostoucí paniky je zjevný. Geneticky upravené potraviny vnášejí zmatek do čistoty přírodního uspořádání. Vložit rybí gen do rajčete, to bortí hranice mezi druhy. A je to osudový krok směrem k uplatnění eugenického inženýrství na lidech, které vytvoří hybridní Frankensteinovo monstrum. Donna Harawayová, vedoucí mezinárodní autorita v oblasti vědeckého bádání a autorka radikálního manifestu o „kyborgovi“, rozpitvává genetickou debatu od rajčete Flavr Savr až po rakovinově naprogramovanou laboratorní krysu OnkoMyš. Klade obtížné otázky a vede nás mimo zkostnatělé postoje nadšení či protestů na dvojznačný a znepokojující terén hybridních kyborgů (kybernetických organismů), poskládaných nových bytostí, které ruší někdejší kategorie „lidského“ a „ne-lidského“. George Myerson nás uvádí do dalekosáhlých sporů, od Greenpeace a Monsanta až po genetiku, hyper-kapitalismus, internetové stránky a vyhlídku na androgynického „ŽenoMuže“ jednadvacátého století.