Publikace je výstupem z mezinárodní mezioborové konference Divočina jako fenomén integrální kultury, která byla doprovodnou akcí k výstavě Divočina - příroda, duše, jazyk v Galerii Klatovy-Klenová (2002). Ekologové a umělci, teoretici umění, geomaté, psychologové, etnologové, léčitelé, vědci a publicité z Čech, Německa, USA a Slovinska v ní diskutují téma "divočiny" ze širších ekologicko-filosofických, spirituálních a kulturních souvislostí v celkem pěti tématických okruzích: imaginace, spiritualita, příroda, kultura, cesty do vzdálených krajů. Publikace obsahuje celkem 169 reprodukcí uměleckých děl, převážně z uvedené výstavy.

Kniha je rozborem Tomášovy nauky o přírodě a jeho filosofické antropologie. Východiskem rozboru je Tomášova recepce Aristotela a moderní věda.

Publikace je věnovaná problémům života v městském prostředí s poukázáním na mnoho faktorů, které mohou kladně či záporně ovlivnit využívání veřejných prostor města. Pocitová stránka uživatele těchto městských prostor je málokdy pádným důvodem pro změnu způsobu práce urbanistů, a přesto je tak důležitá pro plný život města a jeho schopnost dát svým obyvatelům podmínky pro příjemné pobývání. Kniha je návodem k tomu, jak skloubit ověřené plánovací a urbanistické metody se sociologickými aspekty, s vnímáním města jako živého organismu, s potřebami jeho obyvatel. Publikace je určená nejen pro urbanisty a architekty, ale pro všechny zájemce o rozvoj měst a jejich oživení. Byla přeložena do několika jazyků a oceněna mnoha špičkovými odborníky.

Kniha s podtitulem: Ve vztahu ke zvířatům jsme všichni nacisté. Publikace, která nás nejen donutí k vážnému zamyšlení nad utrpením milionů bezbranných tvorů, ale přináší také pozoruhodnou charakteristiku nacismu. Autor je významným myslitelem - bojovníkem za etické chování lidí ke zvířatům, dlouhodobě se zabývá také studiem holocaustu. Přeložil Viktor Faktor.

Ve 12. století vznikl v Číně cyklus deseti obrazů a textů k nim, které zobrazují člověka, jenž se vzdálil sám sobě a cosi beznadějně hledá. Spatří však stopy býka, objeví jej, svede s ním zápas, posadí se na jeho záda a vše zmizí. Pak se objeví kruh, vrba a v posledním obraze se člověk vrací zpět mezi lidi, pije rýžové víno a na každém, s kým mluví, ulpívá něco z lesku nebe. V. Cílek k textům a obrazům přidal čtyři interpretační klíče. Ty ovšem text nevysvětlují, ale zvláštním způsobem dokreslují.

Čtyři eseje významného teologa a lékaře o etickém vztahu člověka k člověka, člověka ke zvířatům a k přírodě -- téma zvláště palčivé v dnešní době.

Eseje o buddhismu a planetární kultuře, o styčných bodech mezi poezií, vědou, náboženstvím a přírodními společnostmi, o významu kmene, meditace a změněných stavů vědomí, dále deníkové poznámky z cest po mořích i horách a záznamy ze zenového kláštera.

Není jen jeden český venkov, dokazují sociální ekolog Bohuslav Blažek a fotografující architekt Kryštof Blažek. Anamnéza: obrazy venkovské skutečnosti ze tří českých regionů. Diagnóza: skryté souvislosti fenoménu Sudet, co všechno z venkovské každodennosti má povahu recyklace, neznámé stavební principy jihočeského lidového umění. Terapie: manuál komunikačních technik pro řešení problémů venkova.

Kniha obsahuje sto čtrnáct esejů o přírodě a kultuře, jejich vzájemném vtahu, o moci a struktuře společnosti i o lidské psychice. Eseje tvoří jakýsi komplex představující živý svět, včetně toho lidského a jím vytvořené kultury, jako jeden celek, řídící se analogními pravidly.

Kniha obsahuje tři eseje, z nichž každý se věnuje jednomu z přírodních živlů.