Kniha rozhovorů o životním prostředí s M. Bursíkem, J. Jílkovou, J. Kellerem, H. Librovou, V. Mezřickým, B. Moldanem a J. Patočkou.

Indiánská moudrost, duchovní život a život v souladu s přírodou.

Kniha známého českého zoologa přibližuje poutavým způsobem historii vztahu mezi lidstvem a živočišnou říší. Doplněno barevnou přílohou.

Publikace o současné konzumní společnosti a nutnosti změny chování společnosti v souladu s přírodními zákonitostmi.

Kniha je širokým panoramatickým pohledem na změny v základech soudobé vědy, na proměny vztahu člověka a přírody. Prosazuje názor, že je třeba nastolit jednotu přírodních a společenských věd, překonat „dvojí kulturu“, tj. přírodovědnou a humanitní. Procesuálnost a dynamičnost světa, problém vznikání nového, otázka času a jeho fyzikálního určení, to vše zkoumáno na podkladu nikoli spekulativním, ale solidně vybudovaném na poznatcích přírodních věd, dává naději, že Prigoginova kniha by mohla působit v českém, byť opožděném překladu stejně podnětně jako v době svého vzniku, kdy se stala světovým bestsellerem.

Sborník článků ze společného setkání českých a holandských křesťanských ekologů. Jejich stanovisko hledá cestu soužití člověka s přírodou v poukazu na biblickou Genezi a nedotknutelnost Stvořeného.

Autorka, anglická nezávislá prognostička, se v knize zabývá globalizací jako dilematem současnosti, přechodem od klasické ekonomiky l systémovému myšlení a novými trendy ve vývoji směrem k trvale udržitelnému rozvoji společnosti.

Indiánský autor z Nového Mexika získal za svůj román Dům celý z úsvitu z roku 1966 prestižní Pulitzerovu cenu. Kniha se stala nejvýznamnějším dílem moderní indiánské literatury, byla také první knihou psanou o Indiánech Indiánem, která se prosadila celonárodně. Životní osud Indiána Abela, mladého navažského hrdiny, je vylíčením konkrétního lidského života, ale zároveň je symbolem historického osudu všech Indiánů na území Ameriky. Román vyznívá jako obžaloba americké civilizace, která ničí životadárné spojení člověka s Přírodou.

Poslední velké dílo anglického historika. Otřesen rychlostí, s jakou moderní civilizace vyčerpává biosféru, rozhodl se na sklonku svého života Arnold Toynbee, pravděpodobně nejvýznamnější historik 20. století, zpracovat dějiny světa, které by jasně odrážely i závislost lidského rodu na mateřském prostředí, z něhož vzešel. Dějiny světa v podání Arnolda Toynbeeho nejsou europocentické. Toynbee přikládá stejnou váhu všem civilizacím, které Matka Země hostila a hostí. A stejně tak všem epochám. Postupuje proto v odílech po pěti stech letech a v tomto časovém období srovnává tehdejší civilizace.

Jde o to, abychom si uvědomovali, že nemůžeme být zároveň závislí na zemské biosféře a přitom ji svou činností zásadně narušovat. Není jednoduché své jednání změnit, ale lidé už přece jenom cestu hledají. Jak? Něco o tom vypovídá tato publikace.