Pravidelné sčítání hořečků nahořklých probíhá vždy na konci léta. Letos rostlinám pomohlo příznivé počasí i péče o místa, kde hořečky rostou. Ta je součástí záchranného programu, který koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Snímek je ze středečního bagrování na Pelhřimovsku – cca v hloubce 50 cm už začíná suchá zemina.

Účet za boj, který svět vede s invazními druhy, se pohybuje okolo třiceti miliard dolarů ročně. Depresivní není jen ona částka, ale i fakt, že výsledky jsou často téměř nezřetelné. Snížit náklady a učinit celý ten problém alespoň trochu stravitelnější by v případě několika nepůvodních a zavlečených živočišných druhů mohlo, kdybychom je začali jíst.

Před rokem, 16. září 2023, seismometry po celém světě zaznamenaly neobvyklý signál. Lišil se od typických zemětřesení. Šlo o monotónní kmitání s jedinečnou dominantní frekvencí. Jak odhalil mezinárodní tým vědců, vedený výzkumníky z Karlsruhe Institute of Technology (KIT), jeho zdrojem byl jediný fjord na východě Grónska. O svých poznatcích nyní vědci informovali v časopise Science.

Novou příručku pro ekologicky hospodařící zemědělce připravují vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s odborníky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Jejím cílem je představit metody a přístupy, které by ekologicky hospodařícím zemědělcům mohly umožnit dosahovat srovnatelných výnosů, jaké mají pěstitelé v konvenčním zemědělství. Poznatky vědci čerpají v sousedním Rakousku, které má s ekologickým zemědělstvím dlouholeté zkušenosti.

V České republice byl rok 2023 vyhodnocen jako nejteplejší za období od roku 1961, pro které existují digitalizované databáze měření. Průměrná roční teplota 9,7 °C byla o 1,4 °C vyšší než platný klimatický normál (tedy průměr za roky 1991–2020). Vzhledem k vývoji vegetace a zdravotního stavu lesů lze však rok 2023 hodnotit jako spíše příznivý. Může za to především celkově nadprůměrné množství srážek (732 mm), které představuje 107 % ročního klimatického normálu. Dobrou zprávou je, že vítr, sucho, sníh a další abiotické vlivy poškozovaly lesy výrazně méně než v předchozích letech.

Jedním z hlavních ekologických problémů dneška je celosvětový pokles biologické rozmanitosti. A budou to dnešní studenti oborů souvisejících se životního prostředí, kdo bude mít už v blízké budoucnosti významný vliv na to, jak se s touto výzvou společnost vypořádá. Odnáší si však ze svého studia všechny potřebné poznatky o tom, co skutečně biodiverzitu napříč světem ohrožuje?

Povodně uplynulých dní kromě lidských neštěstí také výrazně ovlivnily cesty v oblasti Bílé Opavy v chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Voda poškodila a podemlela lávky na žlutě značené turistické trase. Ta je z bezpečnostních důvodů nyní uzavřena. Průchodná je pouze modře značená turistická trasa.

Manětínská oblast tmavé oblohy byla vyhlášena v roce 2014 na základě dohody 10 obcí a dalších 5 subjektů. Stala se tak třetí oblastí tohoto druhu u nás. Od té doby žádná další v České republice nevznikla (v roce 2016 bylo však podepsáno memorandum o budoucím vzniku Podyjské oblasti tmavé oblohy). Vyhlašující obce a organizace se zde aktivně zapojily do ochrany nočního prostředí. Odbornou garanci převzala Česká astronomická společnost, jejímž čestným předsedou je Jiří Grygar.

I přes nepříznivé přírodní podmínky v průběhu jara přinesl letošní monitoring sýčků obecných pozitivní výsledky. Početnost populace sýčků v jádrové oblasti severozápadních Čech se drží na podobné úrovni jako loňský rok. Dle údajů získaných ornitology z České společnosti ornitologické (ČSO) a Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR) obsadili sýčci téměř šedesát teritorií a vyvedli nejméně 71 mláďat.