Kniha roku 2009 o životním prostředí. Publikace má 672 stran, rozměr je 245x285 mm, je v ní shromážděno přes 75 000 nálezových dat z celého území, které umožňují významně upřesnit poznatky o biologii a ekologogických nárocích jednotlivých druhů. Obsahuje unikátní fotografický soubor všech druhů našich vážek. Publikaci je možné zakoupit na stránkách ZO ČSOP Vlašim.

Pro země Západu začínají nevýhody globalizace převažovat nad výhodami. Asie vynáší jeden trumf za druhým, zatímco Evropa a Amerika ztrácejí v globální válce o blahobyt půdu pod nohama. Metody asijských států jsou přitom brutální, ale úspěšné - podporují exportní odvětví i za cenu zbídačení vlastního obyvatelstva a katastrofální devastace životního prostředí. Úroveň mezd a sociálního zajištění tam většinou leží hluboko pod západními standardy. Znalosti a technické know-how, na jejichž získání musel Západ vynaložit mnoho času a prostředků, jsou bezostyšně kopírovány. Důsledky tohoto trendu cítíme denně. Zatímco dřív přicházeli o pracovní místa jen nevyučení dělníci, dnes se dostávají pod stále větší tlak střední vrstvy a odborníci z oblasti high-tech. Éra západní dominance se chýlí ke konci. Západ to neurčitě cítí, doposud však svou novou situaci nepodrobil důkladné, seriózní analýze. Gabor Steingart (nar. 1962) vystudoval národohospodářství a politické vědy na univerzitách v Marburgu a Berlíně. Poté absolvoval studium ekonomické žurnalistiky. Od roku 1990 pracuje pro renomovaný německý týdeník Der Spiegel. V roce 2001 se stal vedoucím berlínské pobočky tohoto časopisu, v červenci 2007 odešel jako autor a dopisovatel do Washingtonu. V roce 2004 byl Steingart zvolen novinářem roku v oblasti ekonomiky.

Publikace je věnována vývoji a budování struktury jednotných zemědělských družstev v roce 1954. Navazuje tak přímo na svazky ediční řady, které zahrnují písemnosti z let 1950, 1952, 1953, 1954.

Východiskem analýz, které Merleau-Ponty podává v této knize, je kritika koncepcí, které chování živých organismů pojímají jako kauzální účinky izolovaných neurofyziologických procesů; najdeme tu tedy např. i kritiku Pavlovovy teorie podmíněných reflexů. Vztah psychického řádu k řádu vitálnímu a vztah duchovna k psychičnu je autorem pojímán jako integrace, díky níž se určitá struktura stává částí struktury jí nadřazené. Vyústěním zkoumání je pak pojetí navazující na základní myšlenky Husserlovy fenomenologie.

Po mnohá staletí se léčivé byliny využívaly nejen jako potravinový doplněk, ale i jako léčebný prostředek. Ve středověku se medicíně věnovaly většinou jen kláštery. Z nich vycházela první preventivní opatření proti šířící se nákaze. Klášterní zahrady se staly zdrojem léčivých bylin, které pomáhaly nemocným se uzdravit. Mnoho receptů, z nichž čerpají autorky této publikace, po staletí uchovávaly klášterní knihovny jako vzácný poklad. Petra Altmannová zkoumá historii řeholních společenství a tradiční i současný život v klášterech. Sestra Fidelis se po desetiletí stará o zahradu s léčivými bylinami v klášteře Bernried u Starnbergerského jezera. Padesát bylin ze své zahrady podrobně popsala. Mnohé z nich lze bez problémů pěstovat i na vlastní zahradě a pak podle uvedených receptů používat v kuchyni.

Praktický pomocník pro využití jinak velmi stroze technicky psaného zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci znečištění, občanskými sdruženími a obcemi. Zákon ukládá všem fungujícím i nově zakládaným průmyslovým podnikům získat tzv. integrované povolení. Příslušné procedury se může zúčastnit i veřejnost a ovlivnit tak negativní dopad podniků na životní prostředí. Publikaci je možné zakoupit na stránkách Arniky.

Náklady na bydlení rok od roku rostou. Z velké části jsou příčinou stoupající ceny energií – jejich zdrojů ubývá, navíc je kladen stále větší důraz na ekologii... Prvním krokem, jak výdaje za energie ušetřit, je omezit spotřebu energie tam, kde je vydávána zbytečně. Investice do úspor energií snižují následné výdaje. Týká se to především omezení tepelných ztrát, k nimž v domácnostech dochází: množství tepla potřebného na vytopení budovy je závislé na tom, kolik tepla unikne obvodovými konstrukcemi. Optimální opatření snižují úniky tepla, brání vnějšímu chladnému vzduchu v pronikání do interiéru budovy, odstraňují tepelné mosty, snižují riziko kondenzace vodních par v konstrukcích, zlepšují celkovou vnitřní tepelnou pohodu. Autor publikace vám pomůže odhalit obvyklá „slabá místa“ úniku tepla z vaší domácnosti. Vysvětlí, kdy je zateplování výhodné a jaké jsou jeho přínosy. Bude se věnovat zateplování jednotlivých stavebních konstrukcí (stěny, střechy, podlahy, okna), vyloží základní chyby v provádění zateplování budov a seznámí vás také se související legislativou. Zásadní kapitoly jsou věnovány finanční stránce – jednak úsporám díky zateplení, jednak jeho možnému financování – a správnému výběru dodavatele. V knize dále najdete: • princip tepelných mostů • použití termovize při zjišťování kritických míst konstrukcí • odpovědi na související ekologické otázky

Každý z nás jistě občas s údivem pozoruje, co příroda vykouzlila na obloze. A také se ptá, zda právě tento oblak má nějaké označení, jméno. Odpověď zcela jistě nalezne v této knize. Na 178 barevných fotografiích jsou zobrazeny všechny hlavní typy oblaků, roztříděné podle mezinárodní klasifikace do jednotlivých skupin (výškových pater) a druhů (cumulus, stratus, cirrus). K obrázkům jsou připojeny krátké informativní texty. V úvodních obecných kapitolách je stručně popsán proces vzniku, vývoje a zániku oblaků, připojen je stručný nástin jejich fyziky.

Kniha Prostor k úvaze, která vychází u příležitosti semináře k osobnosti a dílu Ivana Dejmala, zahrnuje většinu textů Ivana Dejmala z let 1987–2007, určených širší veřejnosti – čtenářům či posluchačům z nejrůznějších prostředí. Kniha je rozčleněna do kapitol podle témat, jimž se autor celoživotně věnoval: ekologie, energie a krajina s podkapitolami venkov, urbanismus a limity. V poslední kapitole jsou zařazeny texty, v nichž jsou všechna tato témata v širších politických souvislostech. Poprvé jsou zde znovu publikovány texty z Ekologického bulletinu, který Ivan Dejmal ve spolupráci s dalšími autory vydával jako samizdat od roku 1987 do listopadu 1990. Pro dokreslení, jakým způsobem autor uvažoval, jsou do knihy zahrnuty i některé rozhovory, které vyšly v různých periodikách. Kniha je k dostání na stránkách Společnosti pro krajinu.

200 nejzajímavějších, ale i nejohroženějších míst planety Země slovy i obrazem. WWF (World Wildlife Found) v rámci celosvětového projektu ochrany nejohroženějších 200 oblastí, důležitých z ekologického a environmentálního pohledu, požádal prestižní italské nakladatelství White Star, známé spoluprací s časopisem National Geographic, aby na toto téma společně vytvořili knihu. Nejdůležitějších a nejznámějších 40 míst, kterými se projekt zabývá, je ukázáno na velkoformátových fotografiích a jsou podobně popsána. Všechna ostatní místa jsou zmíněna a představena krátkým textem a fotografií.