Zástupci zemí Evropské unie se po dvou dnech jednání shodli na pátém balíku protiruských sankcí, jehož zásadní součástí je ukončení odběru uhlí z Ruska. Na twitteru to oznámilo francouzské předsednictví EU. Evropský blok také zakáže ruským lodím využívat své přístavy a nákladním dopravcům z Ruska a Běloruska své silnice. Nové postihy se vztahují i na čtyři velké ruské banky a zákaz dovozu dalších materiálů a výrobků včetně dřeva či alkoholu. EU také rozšíří sankční seznam více než osmi stovek osob a firem, které mají zablokovaný majetek na jejím území a zákaz cest do unijních zemí.

Do Centrálního registru vozidel bylo v letošním prvním čtvrtletí lidé zaregistrovali 2767 aut na plynový nebo elektrický pohon. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku to bylo o 38 procent víc, informovalo Centrum dopravního výzkumu (CDV). Počet všech nově evidovaných aut za první čtvrtletí meziročně klesl o 4,3 procenta, uvedl ve středu Svaz dovozců automobilů.

Zástupci států Evropské unie se zatím bezvýsledně dohadují na termínu, od kdy má blok nadobro skoncovat s odběrem ruského uhlí v rámci nového balíku sankcí za ruskou agresi na Ukrajině. Podle diplomatických zdrojů se debata vede o tom, zda má přechodné období pro ukončení stávajících smluv trvat tři nebo více měsíců. Velvyslanci unijních zemí nyní jednání zahájené dopoledne přerušili a sejdou se znovu v 18:00.

V zemích, které v minulosti patřily k sovětskému bloku, vyrábějí elektřinu jaderné reaktory založené na sovětských konstrukcích. Na Ukrajině zajišťují tyto reaktory více než polovinu veškeré elektřiny a také přibližně dvě pětiny výroby elektřiny na území od Finska po Bulharsko. Dodávka paliva pro tyto elektrárny byla celkem rutinní záležitostí. To však skončilo ve chvíli, kdy prezident Vladimir Putin nařídil invazi na Ukrajinu, upozornila agentura Bloomberg.

Návrh nařízení, které mimo jiné zpřísňuje kritéria udržitelnosti biopaliv a upřesňuje definici pokročilých biopaliv, schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání zveřejněném na webu kabinetu. Dominika Pospíšilová za ministerstvo životního prostředí (MŽP) ČTK sdělila, že návrh je čistě transpoziční a zavádí do českého práva některé části unijní směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (tzv. RED II). Ta gesčně přísluší ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), MŽP je ale spolugestorem některých částí.

Evropská komise si ještě v únoru strhla část pokuty za důl Turów, a to z peněz vyplácených z fondů Evropské unie Polsku. Uvedla to polská zpravodajská televize TVN 24 s odvoláním na informace, které ji poskytlo polské ministerstvo financí. Šlo o více než 30 milionů eur (asi 734 milionů Kč), uvedla stanice. Unijní pokuta, uložená za nerespektování příkazu Soudního dvora EU okamžitě přestat s těžbou v dole, se přitom nakonec vyšplhala až na 69 milionů eur (asi 1,7 miliardy Kč), než se Varšavě podařilo spor s Prahou uzavřít, dodala stanice.

Státy Evropské unie se včera napoprvé neshodly na nových sankcích proti Rusku, jejichž pátý balík v úterý navrhla Evropská komise. ČTK to sdělil diplomatický zdroj, podle něhož bude jednání velvyslanců členských zemí pokračovat dnes. Některé země požadovaly vyjasnění podrobností navrženého embarga na dovoz ruského uhlí či zákazu kotvení ruských lodí v unijních přístavech. Komise by měla podle diplomatů mimo jiné upřesnit, zda se má zákaz týkat i stávajících kontraktů na nákup uhlí nebo pouze nových smluv.

Po zákazu dovozu ruského uhlí do EU bude dříve nebo později potřeba i zákaz ruské ropy a plynu, řekl dnes předseda Evropské rady Charles Michel. Společně s představiteli dalších evropských institucí odsoudil válečné zločiny, které Rusko páchá na Ukrajině.

Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu ruského uhlí do Evropské unie. Cílem je také znemožnit lodním a silničním dopravcům z Ruska využívat přístavy a silnice v EU či dále omezit import důležitých produktů, z nichž má ruský režim značné příjmy. Sedmadvacítka také zmrazí obchodování se čtveřicí velkých ruských bank, na něž se dosud nevztahovaly unijní sankce.

Evropa a západní spojenci chtějí pomoci Moldavsku. Dárcovská konference v Berlíně přislíbila Moldavsku pomoc ve výši 659,5 milionů eur (16,9 miliardy Kč). Na tiskové konferenci po skončení jednání to řekla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Zemi slíbila rovněž dlouhodobou pomoc na cestě k energetické bezpečnosti a s klíčovými reformami. Moldavská premiérka Natalia Gavrilitsaová vyzvala Evropskou unii, aby zrušila dovozní kvóty pro moldavské zemědělské produkty.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck podporuje v dohledné době zastavení dodávek ruského uhlí do Evropské unie. Dnes to s odvoláním na své zdroje napsala agentura DPA, konkrétní termín ale nezmínila. Habeck na pondělní tiskové konferenci řekl, že Evropská unie sice zavedla tvrdé sankce proti Rusku, ale v odvetných opatřeních za invazi na Ukrajinu může zajít mnohem dále.

K úplnému embargu na dovoz ruské ropy, plynu a uhlí do EU či odpojení všech ruských bank od bankovního systému SWIFT vyzvalo evropské vlády přes 200 europoslanců. Na twitteru to oznámil někdejší belgický premiér a iniciátor výzvy, europoslanec Guy Verhofstadt. Členové Evropského parlamentu ve výzvě mimo jiné požadují okamžité svolání zasedání Evropské rady.

Ekonomičtí ministři se budou dnes večer zabývat energetickou krizi, strategií energetické nezavislosti Česka, dopady uprchlické krize na rozpočet, zapojením Ukrajinců na trh práce nebo strategií konsolidace veřejných financi pro roky 2023 až 2025.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) chce zařadit zemědělství a potravinářství mezi prvky kritické infrastruktury. Na dnešním jednání ekonomických ministrů vlády bude také prosazovat co nejvyšší kofinancování mimořádné evropské finanční podpory 270 milionů korun pro nejvíce postižená odvětví.

Zhruba deset klimatických aktivistů dnes ráno kolem 08:00 zablokovalo asi na deset minut výjezd z tunelu Blanka směrem na Hradčanskou, seděli před semafory na přechodu. Někteří řidiči se je snažili před příjezdem policie odtáhnout, zjistila zpravodajka ČTK na místě. Jedna žena podle ní utrpěla po strhnutí brýlí zranění na hlavě. Aktivisté ekologického hnutí Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí) požadují po vládě přijetí nařízení, podle kterého musí firmy a instituce vytápějící plynem nastavit teplotu svých místností a provozoven na zákonem dané teplotní minimum. Protestující po příjezdu policie neuposlechli výzev, šest jich policisté zajistili a předvedli k podání vysvětlení, řekl ČTK policejní mluvčí Jan Rybanský.

Peruánský prezident Pedro Castillo dnes vyhlásil v metropoli Limě zákaz vycházení ve snaze potlačit protesty proti rychle rostoucím cenám paliva a hnojiv, které se několik dní šíří touto jihoamerickou zemí. V pondělí vypukla další vlna demonstrací proti zvyšujícím se nákladům, které způsobil ruský útok na Ukrajinu. Zákaz vycházení se týká zhruba deseti milionů lidí, uvedla agentura Reuters.

Do budoucna je jediná cesta opustit fosilní zdroje energie a pečovat o krajinu tak, aby byla schopná pohlcovat uhlík. To jsou podle klimatologa Radima Tolasze hlavní sdělení dnes zveřejněné třetí části šesté hodnoticí zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN. Tato část je zaměřená na snižování emisí skleníkových plynů a zmírňování dopadů klimatických změn. Tolasz, který působí v Českém hydrometeorologickém ústavu, ČTK dále řekl, že největší novum zprávy, vydávané skupinou více než 200 vědců a vědkyň, je rostoucí přesnost dat a odhadů dopadů klimatické změny. V souvislosti se zveřejněním zprávy se dnes v Praze uskutečnila diskuse expertů, Tolasz se jí zúčastnil videokonferenčně. Experti dnes v souvislosti se zprávou také hovořili o nutnosti rozvoje obnovitelných zdrojů energie, ale i růstu klimatických závazků.

Drtivá většina lidstva, celých 99 procent, dýchá podle Světové zdravotnické organizace (WHO) znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí.

Svět míří k oteplení klimatu o více než tři stupně Celsia oproti předindustriálnímu období; pro naplnění cíle udržet oteplení maximálně na 1,5 stupni je třeba výrazně vystupňovat klimatická opatření. Takové jsou mimo jiné závěry nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC), která se zaměřuje na zmírňování dopadů klimatických změn. Experti upozorňují na neustále rostoucí produkci skleníkových plynů a podle agentury AFP varují, že se tento růst do tří let musí zastavit, pokud má Země zůstat "obyvatelnou".

Biomasa ze zbytkového nebo jinak nevyužitelného dřeva může pomoci snížit závislost na dodávkách plynu z Ruska, potřebuje ale větší podporu a důsledněji nastavená pravidla i kontrolu. ČTK to na brněnském veletrhu Biomasa řekl Oldřich Václavek, předseda Komoditní rady pro biomasu při Agrární komoře ČR.

Německo uzavřením ekologického sporu mezi ministerstvy hospodářství a ochrany životního prostředí učinilo krok ke zrychlení výstavby pevninských větrných elektráren. Dnes to na společné oznámili ministr hospodářství Robert Habeck a ministryně ochrany životního prostředí Steffi Lemkeová. Spor se týkal především ochrany druhů.

Krajský úřad v Pardubicích zahájil přezkum integrovaného povolení elektrárny Chvaletice na Pardubicku. Soud jí zrušil výjimku z emisních limitů vydanou krajským úřadem v Olomouci a potvrzenou ministerstvem životního prostředí. Je nutné uvést integrované povolení do souladu s evropskou legislativou, řekl ČTK vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu v Pardubicích Martin Vlasák.

Zhruba 30 lidí dnes v Praze protestovalo proti spolupráci některých bank s ruským energetickými firmami. Aktivisté z koalice Zastavme špinavé prachy ráno uspořádali happening v sídle Komerční banky na Václavském náměstí. Pak pokračovali do pražských sídel bankovních skupin Raiffeisen a UniCredit. Cílem protestu je podle organizátorů přimět finanční instituce, aby kvůli ruské invazi na Ukrajinu ukončily spolupráci s ruským fosilním průmyslem, který výrazně přispívá k financování války. Vyjádření zástupců bank ČTK shání. Představitelé bankovních skupin Raiffeisen a UniCredit již dříve uvedli, že zvažují odchod z Ruska.

Vláda Joea Bidena představila přísnější normy pro spotřebu paliv pro vozidla. Jejich záměrem je optimalizovat v USA spotřebu paliva a snížit znečišťování výfukovými plyny. Ruší se tak volnější předpisy, které zavedla předchozí vláda Donalda Trumpa. Informoval o tom Národní úřad pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA).

Česko čeká na potvrzení Evropské komise týkající se osvobození dopravců od poplatků na podporu obnovitelných zdrojů energie (POZE). Opatření platí od začátku roku, Evropská komise ale ještě musí potvrdit, že odpuštění poplatku nepředstavuje nedovolenou veřejnou podporu. Žádost tento týden odešla Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, který s Evropskou komisí otázku posouzení veřejné podpory řeší. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva dopravy Martin Brychta. Dopravní podniky a železniční dopravci podle svých údajů mohou v součtu ušetřit až 900 milionů korun ročně.

Evropské podniky, jejichž smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem stanovují platby v eurech či dolarech, by neměly přistoupit na ruský požadavek na platby v rublech. Uvedla to Evropská komise (EK). "Sjednané kontrakty musí být respektovány," citovala agentura Reuters mluvčího komise.

Ve Francii nesmí být od čtvrtka vyhřívané či klimatizované venkovní zahrádky restaurací a kaváren. Zakazuje to vyhláška, která vychází ze zákona určeného pro boj s klimatickými změnami. Francouzské ministerstvo životního prostředí odhaduje, že venkovní vyhřívání ročně vyprodukuje asi půl milionu tun oxidu uhličitého, co je množství srovnatelné s provozem 300 000 nových automobilů.

Dodávky ruského plynu do Evropské unie dnes pokračují navzdory požadavku Kremlu, aby odběratelé platili v rublech. Ruská plynárenská společnost Gazprom nicméně oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Podle českého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely budou firmy z EU pokračovat v platbách za energie Rusku v té méně, ve které byly kontrakty sjednány, a jakékoliv jednostranné změny budou považovány za porušení těchto smluv.

Rusko je dlouhodobě největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, podle údajů Eurostatu ještě v roce 2020 zajišťovalo téměř 40 procent spotřeby plynu v Evropské unii. Unijní statistická agentura uvádí, že na ruském plynu jsou nejvíce závislé Česká republika a Lotyšsko, kde tvoří 100 procent spotřeby, následují Maďarsko a Slovensko. Naopak několik zemí nedováží ruský plyn vůbec. Mezi nimi Eurostat uvádí i Rakousko, které ale podle šéfa rakouského energetického regulačního úřadu E-Control závisí na ruském plynu z 80 procent.

ČEZ vyčlenil v jaderné elektrárně Temelín prostor, kde by mohl v budoucnu vzniknout první malý modulární reaktor v Česku. ČEZ o tom tento týden informoval americké společnosti NuScale, GE Hitachi i Holtec International. S firmami má ČEZ podepsanou smlouvu o spolupráci, sdělil ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) ČTK řekl, že modulární reaktory by mohly vyřešit i závislost ČR na ruském plynu a přechod na bezemisní energetiku. V Temelíně by mohly být kolem roku 2034, dodal.