Sběr nápojových kartonů je pořád na začátku

Kabelky, peněženky nebo sukně ze slušivého nápojového kartonu pro dámy. Pro pány zase stojací hodiny, zápisníky a psací podložky z lisovaného tetrapaku. Výstavou z recyklovaných materiálů chtějí Pražské služby upozornit na to, že nápojové kartony lze úspěšně recyklovat. Zatím je ale třídí jen velmi malá část obyvatel.

Podložka z drceného nápojového kartonu.
Foto: Hugo Charvát/Ekolist

„V době, když se tetrapak objevil na českém trhu, šlo o obrovský krok zpět,“ prohlásil na zahájení výstavky pražský radní Petr Štěpánek. V té době se totiž pomalu rozjíždělo třídění a recyklace komunálních odpadů, tedy papíru, plastů a skla, zatímco nápojové kartony nikdo nerecykloval ani nebyla možnost jejich jiného využití. „Tetrapak byl v té době jedním z nejvíce nepřátelských materiálů k životnímu prostředí,“ dodal Štěpánek.

Se sběrem nápojových kartonů, do kterých se balí mléko, ovocné šťávy a víno, se začalo již v roce 2003. O rok později se začaly kartony sbírat také v Praze, která je dnes podle společnosti Tetra Pak „vlajkovou lodí ve sběru této komodity“. Přesto objem recyklovaných kartonů není v žádném případě nijak ohromující. „Ročně se v Česko prodá zhruba 16 tisíc tun tetrapaku, ale množství zpět vybraných obalů je velmi nízké,“ říká Hana Zmítková ze společnosti Tetra Pak Česká republika. Podle ní se k recyklaci vybere asi 5 % materiálu. Jeden obyvatel Prahy tak za tři roky sběru kartonů odevzdal k recyklaci pouhých 30 kusů obalů. „Ale důležité je, že se začalo,“ dodává Zmítková.

Původně se kartony sbíraly do černých kontejnerů označených oranžovou samolepkou a nápisem Nápojové kartony. Jenže obyvatelé si tyto nádoby pletli s popelnicemi na směsný odpad a získaná surovina byla příliš znečištěná, než aby ji šlo využít. To se výrazně zlepšilo až zavedením kontejnerů s oranžovým víkem.

Na třetinu sběrných míst v Praze bylo do roku 2005 rozmístěno tisíc těchto nádob, v loňském roce dalších pět set a letos jich je pro Pražany již k dispozici přes dva tisíce. Vedle nádob o objemu 240 litrů, které se vyváží jednou týdně, jsou k dispozici kontejnery o objemu 1100 litrů. Ty se vyváží jednou za dva týdny. „Je důležité, aby lidé nemuseli přemýšlet, kam mají odnášet plast, sklo a papír a kam nápojové kartony,“ prohlásil Petr Štepánek. Slíbil, že do dvou let budou všechna sběrná místa univerzální, bude tedy možné pohodlně třídit jak papír, plast, sklo tak i nápojové kartony.

O vytříděné nápojové kartony je mezi zpracovateli surovin velký zájem. Až ze 75 % je totiž tvoří pevný papír. Dalšími materiály jsou polyethylenová a hliníková folie, které mají chránit obsah. Díky velkému množství kvalitních dlouhých papírových vláken je o zpracovaný materiál zájem v papírnách. Využívá se především při výrobě pevné lepenky.

	Studentky VUŠP Alžběta Valentová a Petra Hudečková navrhly pro výstavu modely z metráže nápojového kartonu.
	Foto: Hugo Charvát/Ekolist

Města a obce v rámci plateb systému EKO-KOM dostávají odměnu ve výši 1950 Kč za tunu (bez DPH) za vytřídění nápojových kartonů. Papírny navíc vykupují kartony při splnění kvalitativních parametrů za 500 Kč/t.

Sebrané obaly od nápojů se mohou zpracovávat dvěma způsoby. Rozšířenější je tzv. mokrá cesta, při které se máčením odděluje papírovina od dalších materiálů, ze kterých se nápojové kartony skládají.

Vytříděné kartony se nejprve navezou na speciální linku, kde jsou slisovány do balíků. Pak se odvezou do papíren na recyklační zpracování. Papírny jsou vybaveny zařízením pro oddělení jednotlivých vrstev. Při „mokré cestě“, která probíhá technologií zvanou vířivé rozvláknění se na sítech zachytí kvalitní dlouhá papírová vlákna. Tato technologie se již řadu let uplatňuje při separaci a následné recyklaci sběrového papíru a lepenky. Celý postup probíhá ve stroji, který je naplněn celými kartonovými obaly a vodou. Namáčení trvá 15–30 minut a během této doby se vlákna uvolní a vytvoří vodnou suspenzi – vlákninu. U tohoto postupu není nutné používat pomocné chemikálie ani teplou vodu. Důležité je, aby vytříděný materiál byl co nejčistší, příměsí nesmí být víc než 10 %. Vířivým rozvlákněním se získá z nápojových kartonů 70–90 % celulózových vláken. Zbytky polyethylenu a hliníkové fólie se obvykle spalují přímo v papírně při výrobě páry nebo pro ohřev vody.

Alternativou je zpracování „suchou cestou“, kdy se kartony rozdrtí a za tepla lisují do desek či panelů. Materiál se využívá především ve stavebnictví,

Výstava "Nápojové kartony, třídění a recyklace", která ukazuje výrobky z recyklovaných tetrapaků, je otevřena od 12. září do 12. října v přízemí budovy pražského magistrátu v zákaznickém centru Pražských služeb ve Škodově paláci.

---

reklama

---