Havlíček: Ceny energií shoda ministrů EU neovlivní, velké země si pohlídaly zájmy
Jedna z částí krizového balíku schváleného na mimořádné energetické radě stanovuje limit 180 eur za megawatthodinu (MWh) pro příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Veškeré příjmy nad touto hranicí mohou státy využít pro vlastní opatření.
"Žádná revoluce se nekonala, je to podle dikce Evropské komise. Ceny energií to neovlivní, ale umožní se výběr daní a následně se dotačním způsobem budou prostředky přerozdělovat," uvedl Havlíček. Ke stanovenému limitu 180 eur za MWh na jednotlivé zdroje uvedl, že je nutné, aby si hranici členské země mohly snížit, jinak by Česko nemělo šanci na zdaněné prostředky dosáhnout. "Například ČEZ prodal na příští rok za 100 eur," poznamenal.
"Podle očekávání se v tuto chvíli nepočítá se zastropováním cen plynu, což by okamžitě snížilo i cenu elektřiny. Velké země si dobře pohlídaly svoje zájmy. Německo a Francie prosazují společnou platformu pro nákup plynu, je patrné, že Evropská komise jedná podle not těchto států," uzavřel místopředseda Sněmovny.
Plán povinných úspor elektřiny se týká vybraných hodin s nejvyšší spotřebou, přičemž cílem je dosáhnout v těchto úsecích alespoň pětiprocentního snížení. "Špičkové hodiny" mají dohromady tvořit desetinu zimních měsíců, jejich výběr je stejně jako konkrétní úsporná opatření na rozhodnutí jednotlivých zemí unie. Cílem je minimalizovat využívání paroplynových elektráren, které vstupují do hry v časech maximální poptávky a jejichž vysoké náklady tlačí cenu elektřiny na dříve nevídané hodnoty.
Třetím pilířem přijatého souboru je nejméně 33procentní zdanění mimořádných příjmů společností dodávajících fosilní paliva. Takzvaný solidární příspěvek se bude vypočítávat ze zisků z letošního a příštího roku, přičemž za takzvaně přebytečné jsou považovány zisky nad hranicí 120 procent průměru z posledních čtyř let.
EU doufá v to, že tyto zásahy pomohou domácnostem a firmám překonat nastávající zimní měsíce, během nichž hrozí rozsáhlé problémy v důsledku omezení dodávek plynu z Ruska. Podle odhadů Evropské komise (EK) by mohlo odebírání příjmů za levnější elektřinu v kombinaci s příspěvky od sektoru fosilních paliv přinést do rozpočtů unijních zemí až 140 miliard eur (přes 3,4 bilionu Kč). Limit 180 eur za MWh a povinné úspory mají vstoupit v platnost na začátku prosince.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Pavel Hanzl
3.10.2022 07:25Problém je možná těch 10 francouzských Temelínů, které stojí a tak je na trhu elektřiny nedostatek. Kdy se mají vůbec zase spustit??
Jaroslav Studnička
3.10.2022 08:29 Reaguje na Pavel HanzlVčera a dnes vám v jiné diskuzi napsal Emil Novák počty neprovozovaných bloků JE ve Francii. Ani to vám nebrání, abyste vaše lži uváděl dále.
Co to je "závěrové plyňáky"? Vy už blekotáte jak Síkela a jeho "závětrné elektrárny" :-)))
Pavel Hanzl
3.10.2022 09:34 Reaguje na Jaroslav StudničkaVy nepochopíte fakt ani pojem závěrový plyňák muhehehhehhe??
A závěrová elektrárna na plyn je už aspoň na hranici chápání?
Jednoclusterové myšlení je fakt nacypa.
Pan Novák uváděl pokles výkonu proti roku 21 a 22, počet odstavených bloků tam nesedí. Včera v rozhovoru na ČT24 náš expert (jméno si nepamatuji) jasně řekl, že jde o 27 odstavených bloků, schází tak výkon 12. Temelínů.
Komu mám věřit?
Já vím, Vinklerovi, Macháčkovi, Peregrinovi a samozřejmě vám, jenže se mi to nějak nedaří.
Jaroslav Studnička
3.10.2022 10:03 Reaguje na Pavel HanzlHanzle, opět jste ze sebe udělal největšího troubu :-))).
Neexistuje závěrový plyňák, ani závěrová elektrárna.
Existuje závěrná elektrárna, pro vás klidně i závěrný plyňák.
Tj, přesné pojmenování dle principu merit order.
Pavel Hanzl
3.10.2022 10:50 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
3.10.2022 11:12 Reaguje na Pavel HanzlPříště tu nepište pojmy, které energetika nezná a ještě si myslíte, jak jste mě přechytračil.
To se pak nedivte...