Obce se odvolají proti povolenému geologickému průzkumu pro úložiště

Obce, v jejichž katastru by mohlo být úložiště radioaktivního odpadu, se odvolají k ministru životního prostředí proti povolení průzkumu dotčeného území. Jde o lokality v Březovém potoku v Pošumaví, Janochu u Temelína na Českobudějovicku a Horce na Třebíčsku. ČTK to řekl Eduard Sequens z Platformy proti úložišti. "Odvolání, což bude rozklad k ministru životního prostředí, má odkladný účinek. Znamená to, že geologický průzkum daných lokalit nesmí začít," uvedl Sequens. Průzkum má přispět ke konečnému výběru lokality, v níž úložiště nakonec vznikne. Ve vytipovaných místech provede Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) například hloubkové vrty. Lokality většinou zasahují do katastru několika obcí. Z Březového Potoka a Horky se chtějí odvolat všechny dotčené obce. Z Janochu ještě některé tento krok zvažují.

O povolení k průzkumu loni v únoru požádala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Na základě toho MŽP průzkum v minulých dnech povolilo.

Stát by měl nejvhodnější místo vybrat do roku 2030. Hlubinné úložiště má být podle plánů správy konečným řešením životního cyklu radioaktivních odpadů. Původně stát vybíral z devíti lokalit a před čtyřmi roky okruh snížil na čtyři. Kromě Březového potoka, Horek a Janochu jde ještě o Hrádek, kde však zatím ministerstvo životního prostředí geologický průzkum nepovolilo.

V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Původně mělo vzniknout do roku 2065, o urychlení výstavby se mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050. Kromě Česka připravují svá úložiště i další země.

Platforma proti úložišti, která sdružuje 39 obcí a měst a 18 spolků, usiluje o změnu v přístupu státu k nakládání s radioaktivními odpady. Mimo jiné stále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro úložiště bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.

Ve třech vytipovaných lokalitách se už uskutečnily jiné práce, pro které není třeba stanovit průzkumná území. Loni to byl například biologický screening rostlin a živočichů. Letos začal takzvaný hydromonitoring chování povrchové a podzemní vody a ochranu vodních zdrojů.

Platforma již dříve uvedla, že když MŽP v roce 2014 povolilo průzkumná území na sedmi z tehdy původních lokalit, soudy po žalobách obcí a spolků šest těchto povolení zrušily. Poukazuje na to, že zpoždění bude narůstat.

"Místo pro hlubinné úložiště, které má garantovat bezpečnost po statisíce let, tak má být vybráno na základě velmi neúplných dat. Takový spěch bude ohrožovat budoucnost obyvatel v jeho okolí," uvedl mluvčí Platformy proti úložištii, horažďovický starosta z lokality Březový potok Michael Forman.

---

reklama

---