Hladík: Výkon větrných elekráren může do roku 2030 vzrůst z 330 MW na 1,5 GW

Výkon větrných elektráren v České republice by do roku 2030 mohl vzrůst z nynějších 330 megawattů až na 1,5 gigawattu, což si vyžádá instalaci zhruba 240 větrníků. Celkový výkon nově instalovaných větrných elektráren by činil 1,2 gigawattu a předčil by dva bloky Jaderné elektrárny Dukovany. Výstavbu větrných elektráren i solárních parků mají v příštích letech urychlit chystané akcelerační zóny. Na konferenci Obnovitelně.cz v Olomouci to minulý týden řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). "V celé ČR nyní máme (ve větrných elektrárnách) instalováno 330 megawattů výkonu, což je velmi málo. Vize do roku 2030 je taková, že by to mohlo být 1,5 gigawattu, což je dalších 1,2 gigawattu výkonu ve větru. Kdybychom instalovali větší větrné elektrárny s turbínou pět megawattů, tak je to pro celou ČR 240 větrníků. Na jeden kraj by připadly dvě desítky větrníků, což je něco představitelného a neznamená to větrný park za každou naší obcí," uvedl Hladík.

Návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie počítá se vznikem tzv. akceleračních zón, ve kterých bude možné rychleji budovat větrníky i solární parky. Několik akceleračních zón by stát podle Hladíka mohl zřídit například v bývalých těžebních územích, další budou moci vyhlásit krajské samosprávy a možná i obce.

"V této zóně má mít investor možnost získat povolení do roka," uvedl Hladík. Zároveň podle něj budou určeny oblasti, ve kterých akcelerační zóny nebudou moci být zřízeny. Jedná se o národní parky a některá chráněná území první a druhé zóny.

Z prezentovaného průzkumu společnosti Seepia vyplývá, že se stavbou větrníků ve vzdálenosti 500 metrů od poslední obytné zástavby by souhlasilo 40 procent obyvatel ČR a 35 procent je proti. Dalších 17 procent je nerozhodnuto a osm procent dotázaných nedokázalo odpovědět. V Olomouckém kraji je pro stavbu větrných elektráren 39 procent obyvatel a proti jich je 35 procent. Kdyby byla výstavba větrníků ale spojena s finanční náhradou, souhlasilo by s ní 60 procent obyvatel.

Investoři pozornost v uplynulých letech v Olomouckém kraji soustředili hlavně na podhůří Nízkého Jeseníku. Mezi obcemi Hraničné Petrovice a Jívová vyrábějí elektřinu dvě větrné elektrárny, každá má výkon 850 kilowattů. Větrný park čítající devět stožárů s celkovým výkonem 18 megawattů se tyčí k nebi u nedaleké Lipiny. U Jívové investor nedávno postavil dalších pět větrníků s celkovým výkonem deset megawattů. Partnera pro stavbu větrných elektráren na svém území hledá Branná na Šumpersku.

V některých obcích ale záměry narážejí na odpor. Moravský Beroun na Olomoucku kvůli zvažované stavbě 17 větrných elektráren loni uspořádal referendum. Obyvatelé se v něm vyslovili proti větrníkům, výsledky referenda ale nejsou pro město závazné. Olomoucký kraj nedávno vydal souhlas se stavbou dvou větrných elektráren u Potštátu na Přerovsku. Proti jejich vybudování je radnice i spolky. Město se hodlá odvolat.

---

reklama

---