Asociace: Definice rodinných farem sníží byrokracii a podpoří lokální produkci
"Návrh zákona bude vzhledem k časovým možnostem v dohledné době podán formou poslaneckého návrhu, pro který budeme v Poslanecké sněmovně hledat co nejširší podporu," řekl ČTK mluvčí MZe Vojtěch Bílý. K účinnější podpoře rodinných farem se vláda zavázala v programovém prohlášení.
Status rodinného hospodáře by uděloval Státní zemědělský a intervenční fond, pokud maximální rozloha obhospodařované půdy nepřesáhne 1000 hektarů. Podniky by neměly mít přes deset zaměstnanců. Úřad mimo jiné plánuje zřídit evidenci rodinných hospodářství, systém by se mohl podle MZe rozběhnout od počátku roku 2026. Zapojení zemědělců bude dobrovolné.
Definice rodinných vztahů by měla vycházet z občanského zákoníku, asociace je otevřená i dalším příbuzenským vztahů, například registrovanému partnerství. Podle Šebka by měl model rodinných farem stát zejména na vztahu k lokalitě. "Případné výhody a zjednodušení budou opřené o lokální hospodaření, když farmář ztratí lokální úroveň a chtěl by se rozvíjet dál, ztrácí ten status a výhody," řekl.
Jednou z výhod, která by podle něj měla být v definici zakotvená, je jednodušší převod farem, aby nový správce nemusel znovu žádat o všechna povolení, ale platila by i poté, co farmu přebere například vnuk bývalého majitele. K jednoduššímu rodinnému podnikání by podle Šebka pomohl také přednostní nárok na pacht státní půdy v dané lokalitě nebo méně povinností při prodeji zboží ze dvora, například při balení a označování potravin.
Jedním z dlouhodobých důsledků definice rodinných farem je podle Šebka také jejich rostoucí počet a zvýšená produkce lokálních surovin. Podle odhadů ministerstva by se do dvou let od účinnosti mohlo zapojit zhruba 2000 zemědělských subjektů. Asociace odhaduje, že z celkových zhruba 33 000 zemědělských podniků a farem v ČR má formu blízkou zemědělskému hospodaření asi 26 000.
Zákonná definice podle Šebka nemá diskriminovat jiné formy hospodaření, považuje ale za nutné rozlišit rodinné podnikání od podniků s tisíci hektary, které mají rozdílné zájmy a těží ze své velikosti. Rodinné farmy jsou podle něj životaschopnější, rozvíjí venkov a přispívají k péči o životní prostředí.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (2)
smějící se bestie
25.11.2024 10:15ty bude byrokracie nazývat jak a chovat se k nim, no !
Stát by se měl postarat hlavně o to, aby zde měli zemědělci/sedláci, stejné podmínky jako to mají v Rakousku a k tomu zde podporoval i ten jejich patrionalismus.
Alena Lyskova
25.11.2024 11:54Farmáři musí stále vozit dobytek na jatka za pár korun prodávat nadnárodním korporacím. Přitom v německu je dávno povoleno usmrtit zvíře na pastvině, vykrvit pak odvézt na jatka nebo prodávat ve své prodejně.
Je pro nás vždy horor naložit zvíře do přepravníku při přeprave na jatka. Máme vlastní bourárnu ale zviře musíme nejdříve odvézt na jatka a maso vezeme zase zpět domu do chladícího boxu kde zraje. Nakladka přeprava a pach krve na jatkách je to pro zvíře neskutečný stres, když je zvyklé se celou dobu chovu pohybovat volně.
Kdy už ti slavní politici začnou řešit důležité věci a přestanou se zabývat nesmysly a malichernostmi.
Je úplně jedno na kolika ha sedlák hospodaří ale důležité je minimalizovat byrokracii a stres zviřat. Paní z hygieny potravin, která nám chodí na kontrolu bourárny mi říkala, že kdysi s tím nebyl problém. Veterinář přišel před porážkou zkontroloval stav zvířete a bylo. Babiš zavedl ten cirkus a nová vlada s tím nic neudělala, protože jim to asi také vyhovoje. Již teď jsou nastvena hygienický pravidla dostatečně. Biologický odpad Vám kafilerie kdykoli odveze. Maso je v chladícím boxu 20 dnu při teplotě 1,5 C vzorky si mohou odebrat kdykoli a zkontrolovat kvalitu masa. K zákazníkovi se dostane ta nejlepší kvalita. To by ale jatka přišly o velké zisky a finanční prostředky by zůstaly na farmách.