V keltském skanzenu v Nasavrkách budou jednou návštěvníci rýžovat zlato
Zlaté částečky neboli zlatinky jsou miniaturní, najít je se podle Doucka rovná zázraku. "Pravděpodobnost nálezu je takřka mizivá. Říká se, že na jeden prstýnek je potřeba 2000 zlatinek. Keltové měli sofistikovanější metody a měli na to čas," řekl.
Keltové rýžovalo zlato pomocí koryt, v nichž měli natažené rouno. Na kůži s vlnou se zlaté kousky zachytávaly, odtud se také říká zlaté rouno, uvedl Doucek. "To je věc, kterou tam plánujeme třeba jednou ročně pokusně udělat. Jinak tam bude celoročně improvizované stylizované rýžoviště pro návštěvníky a pro lektorované programy," doplnil.
Edukativní místo bude u zatopeného lomu, výuka se má zaměřit na geologii Železných hor. Keltové v mladší době železné těžili také železné rudy. "Museli z něčeho vyrábět své nástroje. Těžili je povrchově a pravděpodobně i důlním způsobem. Ale to se už nedozvíme. A loupali užitný kámen, různé břidlice, které se jim hodily na výrobu nástrojů," řekl Doucek.
Práce by mohly začít letos, v příštím roce by pak mohl být projekt hotový a začít fungovat pro veřejnost. Finančně se na něm podílejí sdružení Boii, které provozuje skanzen, geopark, město Nasavrky a Pardubický kraj. Náklady budou až 5,5 milionu korun.
Lom se nachází vedle správní budovy skanzenu a kolem je malý les, součástí plánu je také jeho revitalizace včetně vybudování cestní sítě. "V lese je i nějaká navážka, je to proto také sanace ekologické zátěže. Nejedná se jen o jednu herní aktivitu, je to i revitalizace pěkné části lesa," řekl ČTK předseda spolku Boii Ondřej Vojtíšek.
reklama