Lidé stále častěji nahlašují týrání zvířat, loni podali na SVS přes 3400 podnětů
Jarosil tvrdí, že rostoucí počet podnětů nutně neznamená, že by lidé více týrali zvířata, někteří lidí ale podle něj ztrácí povědomí o tom, jak se o zvířata starat a jaké podmínky jim vyhovují. Další lidé si pak více všímají toho, jak se se zvířaty zachází a podmínek, ve kterých jsou chována, řekl.
Podíl zjištěných závad při kontrolách welfare v chovech hospodářských zvířat loni stoupl z 20,3 procenta v roce 2023 na 21,7 procenta v loňském roce. Naopak u zájmových zvířat bylo nedostatků méně, podíl kontrol se závadou činil 27,6 procenta, meziročně o necelé procento míň.
Lidé podle Jarosila nejčastěji nahlašují nevhodné podmínky chovů, například se jedná o psy, kteří jsou nedostatečně krmeni nebo uzavření v kotci a nikdo s nimi nechodí ven. Připustil, že lidé nahlašováním někdy řeší i sousedské spory. Dále mezi nejčastější porušení podmínek welfare patřilo nezajištění veterinární péče, omezování výživy a napájení nebo nezabezpečení zvířete proti úniku.
Obcím s rozšířenou působností postoupila veterinární správa k řešení téměř 500 podnětů, předloni to bylo 478. "V 11 nejčastějších případech předala SVS Policii ČR podnět pro podezření ze spáchání trestného činu," řekl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Kontroly na podnět vykonávají inspektoři bez ohlášení, pokud se inspektoři nemohou dostat do prostor chovu zvířete, asistují veterinářům policisté. Podněty mohou lidé hlásit krajským veterinárním správám, obcím i Policii ČR.
Zamezit týrání zvířat na jatečních provozech by měla například novela veterinárního zákona, která zavádí povinnost vybavit jatka kamerovými systémy. Kamery budou muset být na vykládce a v prostorách pro přesuny zvířat. Podle veterinární správy jde o místa nejčastějšího problematického chování ke zvířatům. Loni na jatkách a ve zvěřinových závodech zajišťovalo stálý dozor a kontrolu zdravotní nezávadnosti masa přes 400 veterinárních lékařů a techniků.
Za porušení legislativních podmínek, ať už v zacházení se zvířaty či veterinární hygieně, ukládá SVS pokuty. Výše pokut loni meziročně stoupla o skoro devět milionů korun na 34,5 milionu. Průměrná pokuta činila 13.215 korun, nejvyšší pokuta podle Semeráda dosáhla 800.000 korun.
Kontrol zacházení se zvířaty bylo loni zhruba o 150 méně, což je mimo jiné způsobené i poklesem zaměstnanců SVS, veterináři se proto snaží vytipovávat problematické provozy.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
pavel peregrin
29.1.2025 14:48Koneckonců- není přece nic jednoduššího, než vyzvat zástupce příslušných organizací, aby před televizní kamerou předvedli nakládku prasat nebo ještě lépe býků na kamion. V klidu, bez emocí a ve stylu:" zde je kamion a nyní prosím proveďte nakládku 400 ks prasat včetně vyhnání z kotců. Nakládku je třeba ukončit během hodiny, protože v pět hodin ráno musí být na jatkách.Začněte teď, stopky běží". Nic víc a nic míň. Myslím, že na naprosté ztrapnění ekologistů by to úplně stačilo. A pokud by na toto nebyli ochotni přistoupit, sorry jako.