Policie ukončila v Rádle na Jablonecku odstřely divočáků, přesune se jinam
Výsledky monitoringu ukazují podle Majera v oblasti Jablonného v Podještědí poměrně vysoké počty divočáků. "Navíc tam není příliš přirozených ani umělých bariér bránících jejich migraci do vnitrozemí. Odstřel bude probíhat ve večerních, nočních a brzkých ranních hodinách vždy od pondělí do čtvrtka. Datum ukončení odstřelů bylo konzultováno s mysliveckými odborníky," dodal.
O zapojení policejních střelců do odlovu divokých prasat rozhodla loni v srpnu vláda, střelci na to dostali zbraně pro noční lov. Zapojení policistů umožnilo mimořádné opatření, které vydala Státní veterinární správa (SVS). Podle myslivců je ale nasazení policejních střelců neefektivní, eticky problematické a dlouhodobě neudržitelné.
Policejní odstřely začaly loni v listopadu, podle lesního hospodáře honitby Rádlo Jana Bejdáka je výsledkem celé akce snížený odlov černé zvěře v oblasti, dva ze tří spolků se také podle něj rozhodly své honitby opustit. "Opustila se honitba Vratislavice hned, jak odstřel začal, protože myslivci neměli kapacitu, aby vykonávali sběr odstřelené zvěře," řekl Bejdák. Myslivecký spolek Zelené údolí rozhodl, že k 31. březnu vypoví smlouvu v honitbě Rádlo. "Chceme ukončit myslivecký rok a chceme se s touto honitbou rozloučit," dodal. V obou případech patří honitby Lesům ČR.
Ani v Jablonném nejsou členové tamního mysliveckého spolku Hubert lovu se zapojením policie nakloněni. "Nesouhlasíme s tím, takové stanovisko jsme i zaslali veterinární zprávě. Nezbývá nám ale než to vzít na vědomí, policistům poskytnout součinnost, protože ti jdou pouze vykonávat rozkaz, který dostali. Nepřijde nám to ale v tuhle chvíli etické, protože dostali primárně rozkaz lovit dospělou zvěř a ty bachyně jsou teď březí, některé už mají selata a ta budou hynout. Myslím si, že je to špatně," řekl ČTK tamní hospodář Jan Žitný.
Myslivci v Jablonném neobhospodařují státní lesy, ale pozemky místních zemědělců, od dubna tam ulovili zhruba stovku divokých prasat. Žitný připouští, že loví hlavně mladé kusy, protože se tak udržuje sociální struktura skupiny. Když se zastřelí dospělá bachyně, tak podle něj budou mít selata mladé kusy, které by je jinak mít nemohly. "Takže dojde k mnohonásobně většímu nárůstu," dodal hospodář a odmítl, že by byla černá zvěř v lokalitě přemnožená.
Podle SVS ale policie výrazně napomohla vymýcení afrického moru prasat na Zlínsku, kde se na konci roku 2017 a počátkem roku 2018 podařilo policejním střelcům odlovit 145 divokých prasat. Jde navíc jen o jedno z řady opatření, k těm dalším patří například aktivní vyhledávání a testování uhynulých kusů, budování plotů a zábran včetně pachových ohradníků kolem silnic, ale také pečlivý monitoring pohybu zvířat s využitím dronů a fotopastí.
Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, má ale rychlejší příznaky a průběh a nakažená zvířata téměř vždy hynou. První případ se v Libereckém kraji objevil v prosinci 2022 u hranic s Polskem na Frýdlantsku, od té doby laboratoř nákazu potvrdila u 84 ulovených nebo uhynulých kusů. Na více než polovině území Libereckého kraje platí v souvislosti s nákazou mimořádná veterinární opatření.
reklama