.png)
Otakar Pražák: Vyhlášení CHKO Soutok je podvod
19.2.2025
Ilustrační snímek.
Otázka tedy zní; mají dnešní lesy na Soutoku přirozený charakter? Odpověď je jednoduchá; nemají!
Postrádají je dokonce také lesní porosty současných maloplošných chráněných území v podobě NPR Ranšpur, NPR Cahnov-Soutok a také nově vyhlášená NPR Lanžhotské pralesy. Proto podvod ze strany současné vlády, která vyhlásila CHKO Soutok, je zcela evidentní.
Výrazně k tomu přispěla snadno manipulovatelná laická veřejnost, která doslova přiměla politiky přijmout něco, co je v rozporu se zákonem. Stačilo označit Soutok za ohroženou „Moravskou Amazonii“ a bylo rozhodnuto. V dnešní době může být za rizikové označeno jakékoli hospodaření v krajině a následně podléhat nějaké formě regulace. Stále jsou mezi námi lidé, kteří požadují, že nápravu zcela vymyšleného špatného stavu, v našem případě „Moravské Amazonie“, má zajistit stát. Část veřejnosti bohužel takovým snahám tleská. Současná vláda se pak obává, že je kritika ochranářských aktivit připraví o popularitu a politické body, takže podporují opatření, jejichž dopad na oblast Soutoku může být v mnohém negativní. Jako příklad lze uvést nařízené prosvětlování lužního lesa na ploše 700 ha ve prospěch jedné skupiny živočichů, na úkor několika skupin vzácných organismů, které ke svému životu potřebují hustý, zastíněný a lesníky pěstovaný lužní les.
reklama
Otakar Pražák
Autor byl třicet let předsedou ČSOP ZO Břeclav, deset let pracovníkem Okresního úřadu Břeclav, referátu životního prostředí a osmnáct let OSVČ s živnostenským oprávněním na poradenskou a zprostředkovatelskou činnost v ochraně přírody a životního prostředí.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Vítězem motýlí půlhodinky se stal okáč luční. Lidé se mohou do počítání motýlů zapojit i letos
Revitalizace Žebětínského rybníka v Brně přispěje k druhové biodiverzitě
Nečekaní spojenci: Solární panely mohou přispět k větší biodiverzitě zelených střech
Další články autora |
Otakar Pražák: CHKO Soutok – promarněná šanceOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (76)
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2025 06:48Podvod to není. LČR prokazatelně hospodařily jinak nez staří lesníci a to k velké škodě biodiverzity.
Nicméně naopak je pravdou, že i "Moravská amazonie" a dosažení bezásahové péče je devastační a změnilo by zcela charakter starého lesa.
Je nutno nehospodařit moderně intenzivně, ale ani provozovat bezzásah. Co je třeba hodně obhospodařovat jsou louky a okraje lesů. Bylo by vhodné oboru doplnit o zubry, koně, tury.
Odpovědět
Nicméně naopak je pravdou, že i "Moravská amazonie" a dosažení bezásahové péče je devastační a změnilo by zcela charakter starého lesa.
Je nutno nehospodařit moderně intenzivně, ale ani provozovat bezzásah. Co je třeba hodně obhospodařovat jsou louky a okraje lesů. Bylo by vhodné oboru doplnit o zubry, koně, tury.
EB
Emil Bernardy
19.2.2025 08:01 Reaguje na Slavomil VinklerPane Slavomile.Já lesník nejsem,jen milovník přírody a turista.V létě jsme prochodili Soutok,od Lanžhota po soutok.Předpokládám,že Váš příspěvek je ironie... ?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2025 08:16 Reaguje na Emil BernardyNení to ažtak ironie. LČR běžně hospodařily tak, že paseku vyfrézovaly, vysadily sazenice a ošetřovaly několik let pomocí herbicidů a to i na hranici s NPR. To není hopodaření ani šetrné a ani dle lesníků knížepána. Je tam obora, tak proč ne včetně zubrů, koní a turů, co by pásli okraje?
Odpovědět
DA
DAG
19.2.2025 08:36 Reaguje na Slavomil VinklerLesníci na soutoku hospodaří podle stanoviště, takže i podle hodnoty původního porostu a následného cíle. Proto nemusí být frézování na některých částech špatné.
Dále se LČR zavázali, že na soutoku budou hospodařit ve spolupráci s ekology. Takže tak již notnou dobu činí. A kupodivu ekologové taky mění názory. Takže dříve chtěli minimální zásahy a hustý les a kupodivu dnes chtějí naopak řediny.
Máte jistě právo na názor a určitou erudici, ale odsuzujete něco čemu rozumíte spíše okrajově.
Odpovědět
Dále se LČR zavázali, že na soutoku budou hospodařit ve spolupráci s ekology. Takže tak již notnou dobu činí. A kupodivu ekologové taky mění názory. Takže dříve chtěli minimální zásahy a hustý les a kupodivu dnes chtějí naopak řediny.
Máte jistě právo na názor a určitou erudici, ale odsuzujete něco čemu rozumíte spíše okrajově.
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2025 09:45 Reaguje na DAGFrézování a herbicidy v cenném území je špatně vždy. Hodí se snad do čistě produkční plantáže.
Bezzásah je naopak stará překonaná škola přivezená nekriticky z Amerických parků....
Odpovědět
Bezzásah je naopak stará překonaná škola přivezená nekriticky z Amerických parků....
BM
Břetislav Machaček
19.2.2025 10:55 Reaguje na Slavomil VinklerJak budete likvidovat v lese bez herbicidů
třeba křídlatku, netykavku a pajasany?
Budete to dělat rukama a nebo je spasou zubři?
Proboha nesněte o práci bez chemie a techniky
v době, kdy na řemeslníky čekáte půl roku.
Rukama bude ochotno dělat stále méně mladých
a v hospodářských lesích budou stále více
"řádit" harvestory, mulčovače, frézy pro
následné strojní vysazování stromů postřikovače k likvidací buřeně herbicidy. Zkuste se nabídnou revírníkovi ve vašem okolí, že budete ručně vyžínat buřeň z hektaru lesa
od vysazení do minimálně 5 let věku a jsem
zvědav, co na ruční práci v lese obsypán
klíšťaty a na Soutoku i komáry povíte. Ta
vaše posedlost velkými kopytnatci je asi
choroba, protože cpát je všude mi připadá
opravdu už jako choroba.
Odpovědět
třeba křídlatku, netykavku a pajasany?
Budete to dělat rukama a nebo je spasou zubři?
Proboha nesněte o práci bez chemie a techniky
v době, kdy na řemeslníky čekáte půl roku.
Rukama bude ochotno dělat stále méně mladých
a v hospodářských lesích budou stále více
"řádit" harvestory, mulčovače, frézy pro
následné strojní vysazování stromů postřikovače k likvidací buřeně herbicidy. Zkuste se nabídnou revírníkovi ve vašem okolí, že budete ručně vyžínat buřeň z hektaru lesa
od vysazení do minimálně 5 let věku a jsem
zvědav, co na ruční práci v lese obsypán
klíšťaty a na Soutoku i komáry povíte. Ta
vaše posedlost velkými kopytnatci je asi
choroba, protože cpát je všude mi připadá
opravdu už jako choroba.
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2025 11:35 Reaguje na Břetislav MachačekChoroba bude asi u vás, neb mi vkládáte do úst co neříkám. Já nenavrhuji rozhodně kopytnatce všude, jen do vhodných míst jako některé plochy v NP, či CHKO. Hospodářský les je většinou přezvěřen už teď.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
19.2.2025 10:36 Reaguje na Slavomil VinklerTak v Soutoku jsme nic takového neviděli.
Odpovědět
SV
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.2.2025 08:28 Reaguje na Emil Bernardyvidět zubry, koně jak budou se procházet mokřinama asi není úplně cesta...
Odpovědět
SV
JS
Jarek Schindler
20.2.2025 11:03 Reaguje na Slavomil VinklerPotlačují rákos protože nemají v oploceném prostoru moc na výběr. Potlačovali by ten rákos i bez oplocení co je na té lokalitě drží?
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.2.2025 08:26 Reaguje na Slavomil VinklerPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
MU
MK
JS
Jarek Schindler
20.2.2025 11:15 Reaguje na Jaroslav ŘezáčO jakých zmatených reakcích mluvíte? Já bych řekl, že se vyjádřil dost adresně. Také by mě zajímalo jak budete zmlazovat a pěstovat třeba dub v těch prosvětlených lesích. Osobně bych řekl, že se ta Moravská Amazonie díky ochranářům stane během pár let opravdu neprostupnou džunglí. Jde o to jestli ta zarostlost bude tím co tam má být a tedy tím co tam chceme.
Odpovědět
va
vaber
19.2.2025 09:15 Reaguje na Slavomil VinklerTa adorace hospodaření knížat je pomatená. Ti dělali to co jim přinášelo zisk a to co jim připadalo hezké pro jejich oko.
Proto nasázeli všude smrky a proto dělali zámecké parky a sázeli exotické rostliny.
Na rozdíl od dnešních snah, jim vše dobře rostlo a proto máme dojem ,že to dělali dobře. Dnes to nejde, protože prostředí pro přirodu je poškozeno a vyždímáno a to co vysázíme chcípá.
Odpovědět
Proto nasázeli všude smrky a proto dělali zámecké parky a sázeli exotické rostliny.
Na rozdíl od dnešních snah, jim vše dobře rostlo a proto máme dojem ,že to dělali dobře. Dnes to nejde, protože prostředí pro přirodu je poškozeno a vyždímáno a to co vysázíme chcípá.
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2025 09:51 Reaguje na vaberNa soutoku jsou smrky jen vyjímečně. Na druhé straně v okolí Valtic (a i jinde) je vše vysázený různorodý hezký park, i obora soutok. Je tam proto vysoká biodiverzita. Co je na tom špatně?
Odpovědět
va
vaber
19.2.2025 16:06 Reaguje na Slavomil VinklerSmrky sázeli jinde ,třeba na Šumavě, nic proti tomu není, jen chci říci, že knížata myslela na sebe a na přírodu vůbec ne .Tehdy to ještě nepotřebovali. A ty mokřady taky udržovali jen pro vodní ptáky ,aby je mohli lovit. Ale tehdy bylo málo lidí a tak si příroda mohla vegetovat jak potřebovala a nikdo ji nenapravoval ,jak dnes.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2025 19:31 Reaguje na vaberJistěže, "knížata myslela na sebe", ale tím na přírodu taky, neb si už tehdy uvědomovali, že příroda jim má poskytovat (dnešní definicí) přínosy nejen materiální ale i duševní a regulační. Proto je bylo hezké a pro biodiverzitu užitečné. No a funguje to místy dodnes. Zahrada Evropy.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2025 19:35 Reaguje na Slavomil VinklerTaky potřebujeme tak myslet. Příroda má plnit lidem všechny přínosy, aby přežili-viz přečtěte si je všechny v dokumentu AVČR: "Přínosy přírody lidem". Je to souhrnná definice, nic lepšího nevymyslíte.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
19.2.2025 22:50 Reaguje na vaberPrales Hojná Voda a Žofínský prales byly založeny roku 1838 buquoyskými hrabaty, s vyhlášením Boubínského pralesa na svém panství roku 1858 souhlasil kníže Jan ze Schwarzenberku. To je, myslím, dobrý příklad toho, že některá šlechta nemyslela jen na svůj zisk.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.2.2025 07:39 Reaguje na Majka KletečkováTo víte, že myslela na zisk, ale nejen na peníze ze dřeva. Měli potřebu se i učit, mít duševní zážitky (co jen tak někdo nemá, prales jako romantické potěšení) atd..
Odpovědět
va
vaber
20.2.2025 09:40 Reaguje na Majka KletečkováZnám místo , okolí kolem zámku ,ten zámek byl přestavěn někdy před 250 roky a byl tam zámecký park s mnoha stromy i exotickými. V širokém okolí, tehdy, zřejmě v době přestavby zámku vysázeli mnoho stromů a alejí,z kaštanů ,akátů, dubů, jasanů. Dnes už z toho zbyly jen duby ,ale jako malý kluk ty aleje stromů pamatuji. Všechny tyto stromy uschly v posledních 60 letech, 200let přežily . Díval jsem se na letokruhy poražených mohutných jasanů. Přírůstky v mládí byly veliké . Dnes usychají poslední mohutné jasany staré 250let a vedle nich usychají mladé jasany jak bidla ,staré 50let. Přežívají jen duby 250let staré, taky mohutné kmeny.
Šlechta chtěla mít své okolí pěkné, o tom není pochyb a na zisk mysleli trochu jinak než myslíme dnes. Nejdůležitější je ,že žili v souladu s přírodou a neměli věci které do přírody nepatří, jako chemie,plasty, asfalt ,čoudící auta a jinou masovou produkci. Takže přirodu ani ničit nemohli.
Žili jinak, víc v přírodě a proto byla pro ně velice důležitá.
Odpovědět
Šlechta chtěla mít své okolí pěkné, o tom není pochyb a na zisk mysleli trochu jinak než myslíme dnes. Nejdůležitější je ,že žili v souladu s přírodou a neměli věci které do přírody nepatří, jako chemie,plasty, asfalt ,čoudící auta a jinou masovou produkci. Takže přirodu ani ničit nemohli.
Žili jinak, víc v přírodě a proto byla pro ně velice důležitá.
JP
Jaroslav Pokorný
20.2.2025 10:42 Reaguje na Majka KletečkováKníže Jan ze Schwarzenberku uznal názory svého moudrého lesníka a ponechal zbytek pralesa na památku pro potomky. Ale už jeho syn uznal názory jiného odborného lesníka, že je plýtvání a zbytečnost ponechávat takový kus lesa jen tak ladem a plochu zachovaného pralesa snížil na polovinu.
Odpovědět
JŘ
MC
Michal Chadim
19.2.2025 08:22V tomto smyslu jsou podvod skoro všechna naše chráněná území. Takové CHKO Bílé Karpaty je na tomto "podvodu" přímo založené, ty nejvíc chráněné horské louky jsou výsledkem pouze lidské činnosti, původně tam žádné nebyly. A co třeba takové NP Šumava a NP Krkonoše, bučiny by měly být skoro všude až do cca 900 m, CHKO Žďárské vrchy - na Vysočině by smrk neměl být skoro vůbec atd.
Ten opravdu nejcennější lužní les ve střední Evropě jsme už bohužel zlikvidovali vytvořením Novomlynských nádrží, tak aspoň takto můžeme provést malou náhradu.
Odpovědět
Ten opravdu nejcennější lužní les ve střední Evropě jsme už bohužel zlikvidovali vytvořením Novomlynských nádrží, tak aspoň takto můžeme provést malou náhradu.
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2025 09:56 Reaguje na Michal ChadimVy zapomínáte na původní megafaunu, spásače. Lidí je sice vyhubili, ale navázali na jejich činnost. Bílé karpaty byly vždy spásané a luční. Tak jako Alpy, Šumava, Krkonoše a celé Karpaty až do Bulharska. Kam myslíte, že táhla divoká zvěř z Uherské, Moravské a Polské nížiny na léto? Teprve posledních 100 let plochy divoce zarůstají.
Odpovědět
MC
Michal Chadim
19.2.2025 12:16 Reaguje na Slavomil VinklerOdborníci tvrdí něco jiného (např. Jíří Sádlo, David Storch: Biologie krajiny - biotopy České republiky). A zrovna Karpatské louky jsou všeobecně považovány pouze za výsledek valašské kolonizace.
Jakože stáda megafauny táhla v létě na hřebeny hor? Už to zní dost divně. A i kdyby, kdy to bylo? Mezi tím a kolonizací (která byla až někdy v pozdním středověku) by byly stovky nebo tísíce let, dávno by to zarostlo lesem.
Ani jsem nikdy neslyšel, že by býložravci takhle dokázali vytvořit biotopy. Není to spíš naopak, že žijí v biotopu, který je jim příhodný?
Odpovědět
Jakože stáda megafauny táhla v létě na hřebeny hor? Už to zní dost divně. A i kdyby, kdy to bylo? Mezi tím a kolonizací (která byla až někdy v pozdním středověku) by byly stovky nebo tísíce let, dávno by to zarostlo lesem.
Ani jsem nikdy neslyšel, že by býložravci takhle dokázali vytvořit biotopy. Není to spíš naopak, že žijí v biotopu, který je jim příhodný?
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2025 14:38 Reaguje na Michal ChadimNěkolik omylů.
Storch, Sádlo, Jirků, Škorpík ... také tvrdí, že Evropská krajina je výsledek tlaku megafauny celé třetihory a čtvrtohory.
Tato megafauna v létě táhla krajinou nahoru před komáry a na zimu dolů. Standardní tahy kopytníků v Africe, Americe, Asii... proč ne v Evropě? Byl jste v dolnomoravském úvalu v létě po povodních?
Vyhubenou megafaunu nahradil člověk již asi v 6 tisíciletí přnl. a svá stáda také honil nahoru a dolů. Čerstvá pastva a hmyz.
Všude letní pastva snižovala hranici lesa. Karpatské louky jsou původní pastvou megafauny z Uher a Ukrajiny, později udržované pastvou člověka. Poslouchal jste Škorpíka na konci přednášky, jak líčil co udělá plot v rezervaci v Africe?
Odpovědět
Storch, Sádlo, Jirků, Škorpík ... také tvrdí, že Evropská krajina je výsledek tlaku megafauny celé třetihory a čtvrtohory.
Tato megafauna v létě táhla krajinou nahoru před komáry a na zimu dolů. Standardní tahy kopytníků v Africe, Americe, Asii... proč ne v Evropě? Byl jste v dolnomoravském úvalu v létě po povodních?
Vyhubenou megafaunu nahradil člověk již asi v 6 tisíciletí přnl. a svá stáda také honil nahoru a dolů. Čerstvá pastva a hmyz.
Všude letní pastva snižovala hranici lesa. Karpatské louky jsou původní pastvou megafauny z Uher a Ukrajiny, později udržované pastvou člověka. Poslouchal jste Škorpíka na konci přednášky, jak líčil co udělá plot v rezervaci v Africe?
va
vaber
19.2.2025 16:21 Reaguje na Slavomil VinklerTa vyhubená megafauna člověkem to je pěkná kravina ,kterou opakují i někteří odbornícia krmí takovými bláboly lidi. Megafauna zmizela všude na světě i v Austrálii, kde téměř žádní lidé nebyli, na Sibiři to samé, v Severní Americe to samé.
Jen v Asii a Africe ,kde bylo lidí nejvíc vyhubena nebyla.
O plotech v Africe a co udělá s migrací a potravou pro stáda, se psalo v National Geographic už před 50lety, nic nového.
Odpovědět
Jen v Asii a Africe ,kde bylo lidí nejvíc vyhubena nebyla.
O plotech v Africe a co udělá s migrací a potravou pro stáda, se psalo v National Geographic už před 50lety, nic nového.
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2025 16:23 Reaguje na vaberExtinkce megafauny člověkem viz
https://www.youtube.com/watch?v=yyMFAwNN_fg
I s vysvětlením proč dopřežívává v Africe a Asii.
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=yyMFAwNN_fg
I s vysvětlením proč dopřežívává v Africe a Asii.
va
vaber
20.2.2025 09:12 Reaguje na Slavomil VinklerTřeba jen někdo chtěl být zajímavý. Nemusím věřit každému.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.2.2025 12:11 Reaguje na vaberPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
20.2.2025 20:05 Reaguje na Slavomil VinklerZajímavé je, že tihle lidé tvrdí, že člověk umí "jen ničit", přitom vyhubení fauny (člověkěm) popírají.
U vyhlášení parku z ChKO, kde se "zázračně" objevil jinde vzácný druh, kdy vliv pestré, mozaikovité péče nahradí několik různých "původních biotopů", tento fakt většinou tiše promlčí. Není to o ničem jiném, než o věčné vlastnosti... Nevidět, neslyšet, protestovat.
Odpovědět
U vyhlášení parku z ChKO, kde se "zázračně" objevil jinde vzácný druh, kdy vliv pestré, mozaikovité péče nahradí několik různých "původních biotopů", tento fakt většinou tiše promlčí. Není to o ničem jiném, než o věčné vlastnosti... Nevidět, neslyšet, protestovat.
JS
Jarek Schindler
20.2.2025 11:36 Reaguje na Slavomil VinklerUž tak píšete nesmysly do kterých ještě taháte třetihory. Ono snad stačí, že před nějakými 12 tisíci lety byla u nás na většině území severská tundra. Jo a poloniny jsou výsledkem odlesnění a lidské činnosti. Alpínské pásmo máte ve všech horstvech na světě a hranice lesa se od rovníku na sever nebo jih snižuje i bez pastvy. Jo a těch komárů je v té tundře nejvíc právě v období kdy tam jsou ti sobi. Atd.
Odpovědět
MC
Michal Chadim
20.2.2025 15:53 Reaguje na Slavomil VinklerMůžete se prosím odkázat na nějakou literaturu? Mně to přijde jako nesmyslná pohádka v každé větě.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.2.2025 21:04 Reaguje na Michal ChadimZkuste googlovat Ten ví vše. David Storch, Petr Pokorný, Jiří Sádlo, Martin Jirků, Martin Škorpík , Martin Konvička.
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2010/cislo-4/hluboke-hvozdy-nebo-pokrivene-krovi.html
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/male-karpaty-hory-na-rozhrani.pdf
Ale zkuste něco novějšího, než před r. 2000.
To od Maďarů o Uherské nížině a udržování pastvin v Karpatech jsem nenašel, ale byl to Vesmír nebo Živa.
Odpovědět
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2010/cislo-4/hluboke-hvozdy-nebo-pokrivene-krovi.html
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/male-karpaty-hory-na-rozhrani.pdf
Ale zkuste něco novějšího, než před r. 2000.
To od Maďarů o Uherské nížině a udržování pastvin v Karpatech jsem nenašel, ale byl to Vesmír nebo Živa.
SV
Slavomil Vinkler
20.2.2025 21:12 Reaguje na Slavomil VinklerTřeba zkuste i toto, je tam 3 strany literatury,
/www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/rostliny_houby_nepuvodni_druhy/$FILE/ODOIMZ_pastva_20170817.pdf
Odpovědět
/www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/rostliny_houby_nepuvodni_druhy/$FILE/ODOIMZ_pastva_20170817.pdf
SV
Slavomil Vinkler
20.2.2025 21:15 Reaguje na Slavomil VinklerNebo toto.
Konvičkova přednáška
https://www.youtube.com/watch?v=vNwW50hv-Rw
Storch přednáška
https://www.youtube.com/watch?v=8zatrvtZbwQ&t=1525s
Osel
https://www.osel.cz/13185-evropa-v-minulem-interglacialu-nebyla-ani-omylem-cela-pokryta-lesy.html
https://www.osel.cz/4759-kouzelna-krajina-se-slony-mamuty-a-mastodonty.html
Odpovědět
Konvičkova přednáška
https://www.youtube.com/watch?v=vNwW50hv-Rw
Storch přednáška
https://www.youtube.com/watch?v=8zatrvtZbwQ&t=1525s
Osel
https://www.osel.cz/13185-evropa-v-minulem-interglacialu-nebyla-ani-omylem-cela-pokryta-lesy.html
https://www.osel.cz/4759-kouzelna-krajina-se-slony-mamuty-a-mastodonty.html
SV
Slavomil Vinkler
20.2.2025 21:30 Reaguje na Slavomil VinklerNebo todle
Divočina a rewilding pohledem klíčových aktérů
české ochrany přírody
taky s literaturou.
Odpovědět
Divočina a rewilding pohledem klíčových aktérů
české ochrany přírody
taky s literaturou.
MC
Michal Chadim
21.2.2025 14:42 Reaguje na Slavomil VinklerDěkuji za odkazy, nastudování mně bude asi chvíli trvat. :-)
Googlím samozřejmě, ale jakkoliv vyhledávám "původ horských luk" - tak zatím jsem neobjevil nic jiného, než sekundární bezlesí kolonizací od středověku (a spíš až raného novověku).
Odpovědět
Googlím samozřejmě, ale jakkoliv vyhledávám "původ horských luk" - tak zatím jsem neobjevil nic jiného, než sekundární bezlesí kolonizací od středověku (a spíš až raného novověku).
Karel Zvářal
21.2.2025 17:40 Reaguje na Michal ChadimVemte to tak, že ti mamuti, nosorožci, pratuři, tarpan se museli někde pást. Loveni tu byli, důkazy jsou, a oni si jako megafauna tu krajinu (lesostep) vytvořili.
Šel dokument na čt2, kde to porovnávali s ukrajinskou stepí, a u nás jsou srovnatelné, možná ještě vyšší hustoty/ pestrost bylin. Ta vzniká dlouhodobým spásáním, příp. sečením. Ti lidé z jižní Moravy museli svá stáda skotu někde pást, takže využili podhůří BK. Někde je sekundární bezlesí, ale ta megafauna se pásla na lesostepi.
Odpovědět
Šel dokument na čt2, kde to porovnávali s ukrajinskou stepí, a u nás jsou srovnatelné, možná ještě vyšší hustoty/ pestrost bylin. Ta vzniká dlouhodobým spásáním, příp. sečením. Ti lidé z jižní Moravy museli svá stáda skotu někde pást, takže využili podhůří BK. Někde je sekundární bezlesí, ale ta megafauna se pásla na lesostepi.
SV
Slavomil Vinkler
21.2.2025 19:21 Reaguje na Karel ZvářalTakové ty "Mamutí stepi" bohateé na šneky, zvířata a rostliny jsou uváděny ze současného kazachstanu a jižní sibiře, kde jsou nějaké ty sajgy, antilopy a pasou koně. Jezdily tam výpravy AVČR a MUNI.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.2.2025 19:50 Reaguje na Slavomil VinklerTo jste mi připomněl roky, kdy jsem před odjezdem busu měl chvíli času a zašel do prodejny akvária. Vešel mladík a s brněnským přízvukem "Múte šnuki?"
Jinak stačí kouknout na kabelovku a práci slonů, jak ve stylu tanku si "čistí" volný průchod krajinou. Pakoně a zebry spasou trávu na hlínu, ale předtím zapracovali "dřevorubci". Zatímco spárkatá se (u nás) netoleruje, na chobotnatce se jezdí dívat movitá klientela. Holt, je třeba mít ikony i škůdce, milovat i nenávidět.
Odpovědět
Jinak stačí kouknout na kabelovku a práci slonů, jak ve stylu tanku si "čistí" volný průchod krajinou. Pakoně a zebry spasou trávu na hlínu, ale předtím zapracovali "dřevorubci". Zatímco spárkatá se (u nás) netoleruje, na chobotnatce se jezdí dívat movitá klientela. Holt, je třeba mít ikony i škůdce, milovat i nenávidět.
SV
Slavomil Vinkler
22.2.2025 19:25 Reaguje na Michal Chadimhttps://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17080364/
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/564887-s-pasenie-krajiny/
Cituji:
Pastva je staršia ako človek
Niekto by namietal, že pastierstvo je niečo neprirodzené. Niečo, čo priniesol až človek. Tak čo to vlastne chránime? Faktom je, že pastierstvo je úplne prirodzeným pokračovaním prastarého formovania krajiny. Keď v nej ešte nehospodáril človek, keď sa ňou preháňali ohromné stáda divých bylinožravcov – zubrov, praturov, divých koní.
„Toto boli architekti, ktorí formovali vzhľad našej krajiny a vytvárali protiváhu zarastaniu,“ upozorňuje ekológ Littera. „Je vedecky dokázané, že na území Slovenska boli odjakživa, ešte pred príchodom človeka poľnohospodára, miesta, kde sa krajina udržiavala v lesostepnom alebo stepnom stave. A v nej prežívali všetky tie krásne druhy.“ Pastva predstavuje prastarý a dôležitý odkaz. Približne polovica všetkých druhov na Slovensku je viazaná práve na miesta podobné Silickej planine.
Človek pokračoval s pastvou tam, kde sa tisícky rokov pred ním pásli divé bylinožravce. Dnešné domáce zvieratá sú najbližšou analógiou divokých zvierat, ktoré krajinu podobnú Silickej planine udržiavali, a ktoré vyhynuli. Krava je potomkom pratura, kôň tarpana.
Aj samotná estetika spásanej krajiny má pre človeka podľa botaničky Kataríny Mikulovej hlboké korene. „Ten príjemný pocit možno spojiť s tým, že takáto krajina poskytovala človeku bezpečie. Oprel sa o kmeň, mal dobrý výhľad, vedel odhadnúť, či sa blíži nebezpečie, potrava.“ Pastierske psy vyhodnocujú, že nie sme pre ne ani jedno, ani druhé, a vrátia sa k ovčiemu stádu, ktoré rozozvučí ďalší pahorok.
Predsa sme nevymenovali všetky dôvody, ktoré sú za miznutím riedkolesov a skalnatých stepí.
Odpovědět
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/564887-s-pasenie-krajiny/
Cituji:
Pastva je staršia ako človek
Niekto by namietal, že pastierstvo je niečo neprirodzené. Niečo, čo priniesol až človek. Tak čo to vlastne chránime? Faktom je, že pastierstvo je úplne prirodzeným pokračovaním prastarého formovania krajiny. Keď v nej ešte nehospodáril človek, keď sa ňou preháňali ohromné stáda divých bylinožravcov – zubrov, praturov, divých koní.
„Toto boli architekti, ktorí formovali vzhľad našej krajiny a vytvárali protiváhu zarastaniu,“ upozorňuje ekológ Littera. „Je vedecky dokázané, že na území Slovenska boli odjakživa, ešte pred príchodom človeka poľnohospodára, miesta, kde sa krajina udržiavala v lesostepnom alebo stepnom stave. A v nej prežívali všetky tie krásne druhy.“ Pastva predstavuje prastarý a dôležitý odkaz. Približne polovica všetkých druhov na Slovensku je viazaná práve na miesta podobné Silickej planine.
Človek pokračoval s pastvou tam, kde sa tisícky rokov pred ním pásli divé bylinožravce. Dnešné domáce zvieratá sú najbližšou analógiou divokých zvierat, ktoré krajinu podobnú Silickej planine udržiavali, a ktoré vyhynuli. Krava je potomkom pratura, kôň tarpana.
Aj samotná estetika spásanej krajiny má pre človeka podľa botaničky Kataríny Mikulovej hlboké korene. „Ten príjemný pocit možno spojiť s tým, že takáto krajina poskytovala človeku bezpečie. Oprel sa o kmeň, mal dobrý výhľad, vedel odhadnúť, či sa blíži nebezpečie, potrava.“ Pastierske psy vyhodnocujú, že nie sme pre ne ani jedno, ani druhé, a vrátia sa k ovčiemu stádu, ktoré rozozvučí ďalší pahorok.
Predsa sme nevymenovali všetky dôvody, ktoré sú za miznutím riedkolesov a skalnatých stepí.
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2025 10:00 Reaguje na Michal ChadimVy jste to tam znal? Ony to byly měkké luhy tvořené většinou vrbou a zhusta těžené jako hlavaté. Samozřejmě je jich taky škoda, ale bylo to lidské dílo. Stačilo by pod VDNM záplavovat s těžit hlavaté vrby, a hodně by se vrátilo.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.2.2025 14:30 Reaguje na Slavomil VinklerHlavaté vrby se netěží.Pouze se nad tou "hlavou" ořezavají větve.
Odpovědět
va
vaber
19.2.2025 08:59Vůbecto místo neznám, ale co vlastně chceme chránit a co chceme vytvořit na Soutoku? Lesy ČR hospodařily špatně, v nějakých bažinách ,nebo jde o místa kde bažiny nejsou?
Lidé kdysi to prý dělali dobře ,potom zase jiní špatně a dnes jsou nějaké dvě skupiny a jedna říká, že ta druhá je špatná a oni by to dělali dobře a opačně.
Vyhlášení CHKO je snad zárukou ,že Soutok bude ničen? Proč. Když se tam všechno povolí a Soutok nebude CHKO ,to bude záchrana Soutoku?
Když je to podvod ,kdo byl podveden , nebo okraden.
Nejvíc trpí zásahy člověka příroda, vždy a všude.
V celém sporu jede asi o něco úplně jiného a co za tím bude ,asi peníze.
Odpovědět
Lidé kdysi to prý dělali dobře ,potom zase jiní špatně a dnes jsou nějaké dvě skupiny a jedna říká, že ta druhá je špatná a oni by to dělali dobře a opačně.
Vyhlášení CHKO je snad zárukou ,že Soutok bude ničen? Proč. Když se tam všechno povolí a Soutok nebude CHKO ,to bude záchrana Soutoku?
Když je to podvod ,kdo byl podveden , nebo okraden.
Nejvíc trpí zásahy člověka příroda, vždy a všude.
V celém sporu jede asi o něco úplně jiného a co za tím bude ,asi peníze.
MK
Majka Kletečková
19.2.2025 23:37 Reaguje na vaberHádám, že pan Pražák těžce nese, že Biosférická rezervace Dolní Morava, o.p.s. přestane fungovat jako zástěrka pro poškozování přírody.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
19.2.2025 09:35Inu opět vznikne organizační jednotka která dostane pravomoc sledovat a dokumentovat sukcesi při bezzásahu, a bude se moct jezdit inspirovat po parcích na celém světě, aby se ujistili, že to dělají dobře, ne li lépe než jinde ve světě. Pan ředitel, odborník na svém místě si zcela jistě vybere ten správný tým ekologů a environ mentálů. Ekologii zdar a přírodě zmar!
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
19.2.2025 23:52 Reaguje na Michal UkropecO bezzásahový management v případě CHKO nejde, cílem je ŠETRNĚJŠÍ HOSPODAŘENÍ V KRAJINĚ. Např. hospodaření bez celoplošného frézování pasek v biosférické rezervaci.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.2.2025 07:29 Reaguje na Majka KletečkováNo i v NP by mělo jít o šetrné hospodaření, nikoli bezzásah. Ona chybí stará dobrá megafauna, takže celá příroda při bezzásahu se mění na jinou, horší, s nízkou biodiverzitou. Chybí mikrodisturbace od megafauny, zato nastupuje rozsáhlá plošná (orkán+ kůrovec+ požár), které vytváří velkoplošně unifikovaný porost.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.2.2025 11:15Čím více území bude vyjmuto z hospodaření, tak o to více se bude huntovat
ten zbytek, aby ten výpadek nahradil. No a nebo se to doveze podle zásady z cizího krev neteče a co oči nevidí, to srdce nebolí. Není lépe udržitelně hospodařit všude, než někde vůbec(bezzásah) a jinde intenzivně semlít na
energetickou štěpku i poslední větvičku? Je to jako u polí, které někdo
nechá ekologicky za dotace ladem, aby jinde jejich produkci nahrazují
kvanty chemie. Je to pouze hra na ekologii, když nic nepěstuji a jdu
si jako "zemědělec" nakoupit potraviny do obchodu. U CHKO záleží na
vedení a pokud bude moudré, tak to nemusí být tragédií, ale pokud bude
zasahovat do činnosti všech dosavadních spolků, hospodářů atd., tak
bude CHKO nechtěným dítkem. V jednom CHKO stačila výměna vedení a za
tratí, která je hranicí CHKO jsou šťastní, že jsou mimo vlivu vedení.
Tak když už to arogantně vláda prosadila, tak tam doufám nedosadí do
vedení aktivisty, aby nebylo to CHKO nechtěným dítkem od prvopočátku.
Odpovědět
ten zbytek, aby ten výpadek nahradil. No a nebo se to doveze podle zásady z cizího krev neteče a co oči nevidí, to srdce nebolí. Není lépe udržitelně hospodařit všude, než někde vůbec(bezzásah) a jinde intenzivně semlít na
energetickou štěpku i poslední větvičku? Je to jako u polí, které někdo
nechá ekologicky za dotace ladem, aby jinde jejich produkci nahrazují
kvanty chemie. Je to pouze hra na ekologii, když nic nepěstuji a jdu
si jako "zemědělec" nakoupit potraviny do obchodu. U CHKO záleží na
vedení a pokud bude moudré, tak to nemusí být tragédií, ale pokud bude
zasahovat do činnosti všech dosavadních spolků, hospodářů atd., tak
bude CHKO nechtěným dítkem. V jednom CHKO stačila výměna vedení a za
tratí, která je hranicí CHKO jsou šťastní, že jsou mimo vlivu vedení.
Tak když už to arogantně vláda prosadila, tak tam doufám nedosadí do
vedení aktivisty, aby nebylo to CHKO nechtěným dítkem od prvopočátku.
MU
Michal Uhrovič
19.2.2025 12:47Kolik hektarů pozemků vlastní pan Pražák v nové CHKO Soutok?
Odpovědět
JS
Josef Střítecký
19.2.2025 13:06Kdyby článek o podvodu napsal člověk, který je spojen s hospodářským využíváním krajiny, a byl zainteresován na efektech z exploatace přírodních zdrojů, tak bych reakci některých diskutujících chápal. Ale podezřívat z nekalosti člověka, který celý svůj profesní život zasvětil ochraně přírody a jejímu zvelebování, je omylem, a neodpovídá zarputilosti vašich protestů. Popisuje vlastně jenom to, že ti, kteří navařili "oběd", poskytli hotovou pochoutku nevděčným náhodných kolemjdoucím. Ti místo vděku ohrnují nad současným výsledkem nos. Staří i soudobí lesníci dělali a stále dělají dobrou práci. Klučit a frézovat? Že dnes nikdo nebude pařezy klučit krumpáčem, je snad každému jasné. Že dřinu nahrazují stroje, nemůže nikoho rozumného udivovat. Umožňují svojí produktivitou práce udržovat životní standard pro ty, kteří se tím živí. Každý, komu se to nelíbí může takovou práci dělat postaru, ale vydělá si tím na bydlení a vzdělání dětí? Článek pana Pražáka chválím. Jsem mu vděčný, že se nevzdává, a bojuje za to, co považuje za správné.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2025 14:47 Reaguje na Josef StříteckýV podrostu bývaly sněženky a ladoňky. Myslíte, že v péči frézování a herbicid se udrží?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.2.2025 17:06 Reaguje na Slavomil VinklerPokud se těží šachovnicově jako tam, tak všude kolem jsou
a zase se zpět rozšíří. Navíc fréza ty nejmenší cibulky a
semena nezničí. Něco jiného je herbicid, ale pokud je
aplikován po odkvětu a zaschnutí natě sněženek, tak je
nepoškodí. K likvidaci kořenů a cibulek je totiž potřeba
přenos přes list a když schází, tak se nekoná. A opět
se dotážu, zda jste to ochoten dělat ručně bez techniky
a chemie! Ta fréza a chemie se tam u dubů použije pouze
jednou za 100¨-120 let a na polích rok co rok a nebo i
vícekrát do roka, takže ta hysterie je pouze hysterií.
Odpovědět
a zase se zpět rozšíří. Navíc fréza ty nejmenší cibulky a
semena nezničí. Něco jiného je herbicid, ale pokud je
aplikován po odkvětu a zaschnutí natě sněženek, tak je
nepoškodí. K likvidaci kořenů a cibulek je totiž potřeba
přenos přes list a když schází, tak se nekoná. A opět
se dotážu, zda jste to ochoten dělat ručně bez techniky
a chemie! Ta fréza a chemie se tam u dubů použije pouze
jednou za 100¨-120 let a na polích rok co rok a nebo i
vícekrát do roka, takže ta hysterie je pouze hysterií.
SV
Slavomil Vinkler
20.2.2025 07:23 Reaguje na Břetislav MachačekHezká hypotéza. No ale praxe ukazuje že ani těch 120 let na znovuobsazení biotopu nestačí.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.2.2025 07:31 Reaguje na Slavomil VinklerZvládá to někdy česnek medvědí.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.2.2025 02:41 Reaguje na Slavomil VinklerChcete snad tvrdit že tam dnes nejsou?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.2.2025 08:39 Reaguje na Jarek SchindlerJá je viděl jen v těch rezervacích např. skařiny.
Odpovědět
JS
va
vaber
19.2.2025 16:12 Reaguje na Josef StříteckýA co je správné. Nechat lidi ať si tam dělají co chtějí. Tak se má chránit příroda?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2025 19:44 Reaguje na vaberPříroda se má chránit tak, aby plnila všechny, důraz na všechny, potřebné přínosy lidem, které jsou nutné na to, aby lidi přežili. Viz dok. AVČR. Stručně- materiální, nemateriální a regulační. Určitě to není velkoplošné požářiště nebo velkoplošné kůrovcoviště. Plochy rozměrů ha jsou v ČR biotopy, ale mnoho km2 v ČR je katastrofa. Pro Kanadu mohou být poměry jiné.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
19.2.2025 21:46 Reaguje na Josef StříteckýNechápu, proč by se v lese měly pařezy frézovat. Prosím, v uličním stromořadí ano. Ale proč by měly být vyfrézované pařezy třebas v pražské Stromovce, jak jsem viděl. Tam bych naopak nechal pařezy dost vysoké, aby se na ně dalo posadit. A nechal je zetlít, aby i houby a larvy měly co papat.
Odpovědět
ml
MU
Michal Uhrovič
19.2.2025 16:17Uvědomují si lidi, že planeta Země je zamořena svinstvem, kteří vytvořili lidi a tu planetu zamořili lidi.
Každá ochrana kouska planety před lidma je úspěch!
Odpovědět
Každá ochrana kouska planety před lidma je úspěch!
SV
Slavomil Vinkler
20.2.2025 07:50 Reaguje na Michal UhrovičZcela chybná definice. Přírodu je třeba chránit PRO lidi, nikoli před lidmi. Příroda mimo lidi nemá pro žádný smysl a tím padá i potřeba ochrany. To je problém v přelidněných chudých státech, že není povědomí o potřebě přírody pro jejích přežití, protože je bílí ďauři trestají za lov bušmítu.
Odpovědět
va
vaber
20.2.2025 09:10 Reaguje na Slavomil VinklerŽádná špatná definice.Problém je v tom ,že člověk chce vše uzurpovat, za každou cenu i za cenu zničení přírody a vůbec ho nezajímá ,že je součástí přírody a bez ní nemůže přežít. Proto je nutno chránit přírodu před lidmi kteří ji ničí a tím ohrožují celou existenci společnosti .
Problém je přelidněná Evropa, tam je nejvíce lidí na km2 ,tam jsou největší hromady odpadků, které vozí jinam ,nebo je schovávají pod zem. Z té Evropy odešly stamiliony lidí , zamořily celý svět a vyhnaly a pobily domorodce. Tam je plošně nejšpinavější vzduch.
Odpovědět
Problém je přelidněná Evropa, tam je nejvíce lidí na km2 ,tam jsou největší hromady odpadků, které vozí jinam ,nebo je schovávají pod zem. Z té Evropy odešly stamiliony lidí , zamořily celý svět a vyhnaly a pobily domorodce. Tam je plošně nejšpinavější vzduch.
SV
Slavomil Vinkler
20.2.2025 09:33 Reaguje na vaberZnovu opakuji. Příroda mimo lidi nemá pro žádný smysl a tím padá i potřeba ochrany.
Jinak, podle vás, by byla nejúčinnější cesta ABY OCHRANÁŘI ŠKODNOU=LIDI STŘÍLELI NA POTKÁNÍ.
Odpovědět
Jinak, podle vás, by byla nejúčinnější cesta ABY OCHRANÁŘI ŠKODNOU=LIDI STŘÍLELI NA POTKÁNÍ.
va
vaber
21.2.2025 08:59 Reaguje na Slavomil VinklerPříroda měla smysl miliardu let, kdy tady člověk neby.
Nemá cenu komentovat ,kdo nechápe, tak nechápe.
Odpovědět
Nemá cenu komentovat ,kdo nechápe, tak nechápe.
SV
Slavomil Vinkler
21.2.2025 14:15 Reaguje na vaberAni těch 14 miliard nemá vesmír smysl po jedinou sekundu. Nemá žádné vědomí, jen jakési zákony, které většinou ani neznáme. Jaký smysl má třeba velký třesk? No prostě je. Smysl má jen pro člověka, Tj. to, aby přežil.
Odpovědět
Karel Zvářal
22.2.2025 19:01Popsal bych to trošku jinak. Podvod je asi silné slovo, "omyl" nic nevysvětluje, spíše bych řekl, že to "není nutný". Hosp les s duby a jasany je mnohem úživnější (pro hmyz), než (původní) topoly, vrby a olše. Proto je tam taková diverzita, navíc i péče o les vytváří rozmanité biotopy, podobně jako megafauna a přírodní živly. Paseka napodobuje požářiště, mlazinu milují drobní pěvci jako kryt (i hnízdní biotop) před krahujem a jestřábem, a jelikož jsou tam i mýťáky, není nouze o ptačí ikony (orli, raroh, luňáci aj.). Okrajový efekt starších porostů je vlastně "prosvětlený les", a má-li být 700ha prosvětleno, beru to jako ochranářský kapric/nonsens. Proto se nedivím odporu stávajících hospodářů (ochranářů svého svěřeného území), protože tyto změny jsou ve svém důsledku velmi sporné, a mohou přinést více škod než užitku. ChKO mi nevadí, jen ten režim údržby (managementu) bych zavedl úplně jiný, více propojený se stávajícím.
Odpovědět
rl
rýpal lesní
8.3.2025 01:38V současnosti je mi milejší, když člověk přírodě poněkud pomůže a zakoření nějaké sazenice, zvláště tam, kde nohou pokládati na povrch nebylo zrovna radno kvůli munici, nežli poslouchat hraběcí rady pana úředníka rozhazující moudra o oněch okálových vodách, kterak půdním udusaným profilem proudí cestami vyhnilých stébel trav. A který ruku svou na rýč nepoložil, a na sesli sázecího stroje za traktorem neseděl. Jistě je pěkné nechat vše na přírodě, ale tam, kde se konalo podle této zásady, trvá zalesnění dlouze, včetně vzniku erozí, nebo jiných škod, a tomu by se mělo zabránit. Když byli rozmnožení komáři u Břeclavi, byli úředníci první, kteří schvalovali postřik v zájmu "tichých a klidných nocí obyvatelů Břeclavi". Tož tak. Ale nic ve zlém, ovšem nechejme to na těch, kteří tomu rozumí a kteří konají odborně. Jen vezměte v potaz, že pracovníků je čím dále méně, a ani odborné školy netáhnou mladé - takovou poctivou a náročnou prací je obtížné se uživit. V závěru se ptám nespokojeného penzisty, proč se tehdy o změny nezasadil, když byl v rozhodovací funkci státního úředníka. Mohl dokonce i navrhnout změnu příslušného zákona i způsobu hospodaření. Takových aktivit OkÚ BV jsem si ale nepovšimnul. <rl>
Odpovědět
