Otakar Pražák: Vyhlášení CHKO Soutok je podvod
Otázka tedy zní; mají dnešní lesy na Soutoku přirozený charakter? Odpověď je jednoduchá; nemají!
Postrádají je dokonce také lesní porosty současných maloplošných chráněných území v podobě NPR Ranšpur, NPR Cahnov-Soutok a také nově vyhlášená NPR Lanžhotské pralesy. Proto podvod ze strany současné vlády, která vyhlásila CHKO Soutok, je zcela evidentní.
Výrazně k tomu přispěla snadno manipulovatelná laická veřejnost, která doslova přiměla politiky přijmout něco, co je v rozporu se zákonem. Stačilo označit Soutok za ohroženou „Moravskou Amazonii“ a bylo rozhodnuto. V dnešní době může být za rizikové označeno jakékoli hospodaření v krajině a následně podléhat nějaké formě regulace. Stále jsou mezi námi lidé, kteří požadují, že nápravu zcela vymyšleného špatného stavu, v našem případě „Moravské Amazonie“, má zajistit stát. Část veřejnosti bohužel takovým snahám tleská. Současná vláda se pak obává, že je kritika ochranářských aktivit připraví o popularitu a politické body, takže podporují opatření, jejichž dopad na oblast Soutoku může být v mnohém negativní. Jako příklad lze uvést nařízené prosvětlování lužního lesa na ploše 700 ha ve prospěch jedné skupiny živočichů, na úkor několika skupin vzácných organismů, které ke svému životu potřebují hustý, zastíněný a lesníky pěstovaný lužní les.
reklama

Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (76)
Slavomil Vinkler
19.2.2025 06:48Nicméně naopak je pravdou, že i "Moravská amazonie" a dosažení bezásahové péče je devastační a změnilo by zcela charakter starého lesa.
Je nutno nehospodařit moderně intenzivně, ale ani provozovat bezzásah. Co je třeba hodně obhospodařovat jsou louky a okraje lesů. Bylo by vhodné oboru doplnit o zubry, koně, tury.
Emil Bernardy
19.2.2025 08:01 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
19.2.2025 08:16 Reaguje na Emil BernardyDAG
19.2.2025 08:36 Reaguje na Slavomil VinklerDále se LČR zavázali, že na soutoku budou hospodařit ve spolupráci s ekology. Takže tak již notnou dobu činí. A kupodivu ekologové taky mění názory. Takže dříve chtěli minimální zásahy a hustý les a kupodivu dnes chtějí naopak řediny.
Máte jistě právo na názor a určitou erudici, ale odsuzujete něco čemu rozumíte spíše okrajově.
Slavomil Vinkler
19.2.2025 09:45 Reaguje na DAGBezzásah je naopak stará překonaná škola přivezená nekriticky z Amerických parků....
Břetislav Machaček
19.2.2025 10:55 Reaguje na Slavomil Vinklertřeba křídlatku, netykavku a pajasany?
Budete to dělat rukama a nebo je spasou zubři?
Proboha nesněte o práci bez chemie a techniky
v době, kdy na řemeslníky čekáte půl roku.
Rukama bude ochotno dělat stále méně mladých
a v hospodářských lesích budou stále více
"řádit" harvestory, mulčovače, frézy pro
následné strojní vysazování stromů postřikovače k likvidací buřeně herbicidy. Zkuste se nabídnou revírníkovi ve vašem okolí, že budete ručně vyžínat buřeň z hektaru lesa
od vysazení do minimálně 5 let věku a jsem
zvědav, co na ruční práci v lese obsypán
klíšťaty a na Soutoku i komáry povíte. Ta
vaše posedlost velkými kopytnatci je asi
choroba, protože cpát je všude mi připadá
opravdu už jako choroba.
Slavomil Vinkler
19.2.2025 11:35 Reaguje na Břetislav MachačekEmil Bernardy
19.2.2025 10:36 Reaguje na Slavomil VinklerJaroslav Řezáč
19.2.2025 08:28 Reaguje na Emil BernardyJarek Schindler
20.2.2025 11:03 Reaguje na Slavomil VinklerJaroslav Řezáč
19.2.2025 08:26 Reaguje na Slavomil VinklerPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Jarek Schindler
20.2.2025 11:15 Reaguje na Jaroslav Řezáčvaber
19.2.2025 09:15 Reaguje na Slavomil VinklerProto nasázeli všude smrky a proto dělali zámecké parky a sázeli exotické rostliny.
Na rozdíl od dnešních snah, jim vše dobře rostlo a proto máme dojem ,že to dělali dobře. Dnes to nejde, protože prostředí pro přirodu je poškozeno a vyždímáno a to co vysázíme chcípá.
Slavomil Vinkler
19.2.2025 09:51 Reaguje na vabervaber
19.2.2025 16:06 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
19.2.2025 19:31 Reaguje na vaberSlavomil Vinkler
19.2.2025 19:35 Reaguje na Slavomil VinklerMajka Kletečková
19.2.2025 22:50 Reaguje na vaberSlavomil Vinkler
20.2.2025 07:39 Reaguje na Majka Kletečkovávaber
20.2.2025 09:40 Reaguje na Majka KletečkováŠlechta chtěla mít své okolí pěkné, o tom není pochyb a na zisk mysleli trochu jinak než myslíme dnes. Nejdůležitější je ,že žili v souladu s přírodou a neměli věci které do přírody nepatří, jako chemie,plasty, asfalt ,čoudící auta a jinou masovou produkci. Takže přirodu ani ničit nemohli.
Žili jinak, víc v přírodě a proto byla pro ně velice důležitá.
Jaroslav Pokorný
20.2.2025 10:42 Reaguje na Majka KletečkováMichal Chadim
19.2.2025 08:22Ten opravdu nejcennější lužní les ve střední Evropě jsme už bohužel zlikvidovali vytvořením Novomlynských nádrží, tak aspoň takto můžeme provést malou náhradu.
Slavomil Vinkler
19.2.2025 09:56 Reaguje na Michal ChadimMichal Chadim
19.2.2025 12:16 Reaguje na Slavomil VinklerJakože stáda megafauny táhla v létě na hřebeny hor? Už to zní dost divně. A i kdyby, kdy to bylo? Mezi tím a kolonizací (která byla až někdy v pozdním středověku) by byly stovky nebo tísíce let, dávno by to zarostlo lesem.
Ani jsem nikdy neslyšel, že by býložravci takhle dokázali vytvořit biotopy. Není to spíš naopak, že žijí v biotopu, který je jim příhodný?
Slavomil Vinkler
19.2.2025 14:38 Reaguje na Michal ChadimStorch, Sádlo, Jirků, Škorpík ... také tvrdí, že Evropská krajina je výsledek tlaku megafauny celé třetihory a čtvrtohory.
Tato megafauna v létě táhla krajinou nahoru před komáry a na zimu dolů. Standardní tahy kopytníků v Africe, Americe, Asii... proč ne v Evropě? Byl jste v dolnomoravském úvalu v létě po povodních?
Vyhubenou megafaunu nahradil člověk již asi v 6 tisíciletí přnl. a svá stáda také honil nahoru a dolů. Čerstvá pastva a hmyz.
Všude letní pastva snižovala hranici lesa. Karpatské louky jsou původní pastvou megafauny z Uher a Ukrajiny, později udržované pastvou člověka. Poslouchal jste Škorpíka na konci přednášky, jak líčil co udělá plot v rezervaci v Africe?
vaber
19.2.2025 16:21 Reaguje na Slavomil VinklerJen v Asii a Africe ,kde bylo lidí nejvíc vyhubena nebyla.
O plotech v Africe a co udělá s migrací a potravou pro stáda, se psalo v National Geographic už před 50lety, nic nového.
Slavomil Vinkler
19.2.2025 16:23 Reaguje na vaberhttps://www.youtube.com/watch?v=yyMFAwNN_fg
I s vysvětlením proč dopřežívává v Africe a Asii.
vaber
20.2.2025 09:12 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
20.2.2025 12:11 Reaguje na vaberPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Karel Zvářal
20.2.2025 20:05 Reaguje na Slavomil VinklerU vyhlášení parku z ChKO, kde se "zázračně" objevil jinde vzácný druh, kdy vliv pestré, mozaikovité péče nahradí několik různých "původních biotopů", tento fakt většinou tiše promlčí. Není to o ničem jiném, než o věčné vlastnosti... Nevidět, neslyšet, protestovat.

Jarek Schindler
20.2.2025 11:36 Reaguje na Slavomil VinklerMichal Chadim
20.2.2025 15:53 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
20.2.2025 21:04 Reaguje na Michal Chadimhttps://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2010/cislo-4/hluboke-hvozdy-nebo-pokrivene-krovi.html
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/male-karpaty-hory-na-rozhrani.pdf
Ale zkuste něco novějšího, než před r. 2000.
To od Maďarů o Uherské nížině a udržování pastvin v Karpatech jsem nenašel, ale byl to Vesmír nebo Živa.
Slavomil Vinkler
20.2.2025 21:12 Reaguje na Slavomil Vinkler/www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/rostliny_houby_nepuvodni_druhy/$FILE/ODOIMZ_pastva_20170817.pdf
Slavomil Vinkler
20.2.2025 21:15 Reaguje na Slavomil VinklerKonvičkova přednáška
https://www.youtube.com/watch?v=vNwW50hv-Rw
Storch přednáška
https://www.youtube.com/watch?v=8zatrvtZbwQ&t=1525s
Osel
https://www.osel.cz/13185-evropa-v-minulem-interglacialu-nebyla-ani-omylem-cela-pokryta-lesy.html
https://www.osel.cz/4759-kouzelna-krajina-se-slony-mamuty-a-mastodonty.html
Slavomil Vinkler
20.2.2025 21:30 Reaguje na Slavomil VinklerDivočina a rewilding pohledem klíčových aktérů
české ochrany přírody
taky s literaturou.
Michal Chadim
21.2.2025 14:42 Reaguje na Slavomil VinklerGooglím samozřejmě, ale jakkoliv vyhledávám "původ horských luk" - tak zatím jsem neobjevil nic jiného, než sekundární bezlesí kolonizací od středověku (a spíš až raného novověku).

Karel Zvářal
21.2.2025 17:40 Reaguje na Michal ChadimŠel dokument na čt2, kde to porovnávali s ukrajinskou stepí, a u nás jsou srovnatelné, možná ještě vyšší hustoty/ pestrost bylin. Ta vzniká dlouhodobým spásáním, příp. sečením. Ti lidé z jižní Moravy museli svá stáda skotu někde pást, takže využili podhůří BK. Někde je sekundární bezlesí, ale ta megafauna se pásla na lesostepi.
Slavomil Vinkler
21.2.2025 19:21 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
21.2.2025 19:50 Reaguje na Slavomil VinklerJinak stačí kouknout na kabelovku a práci slonů, jak ve stylu tanku si "čistí" volný průchod krajinou. Pakoně a zebry spasou trávu na hlínu, ale předtím zapracovali "dřevorubci". Zatímco spárkatá se (u nás) netoleruje, na chobotnatce se jezdí dívat movitá klientela. Holt, je třeba mít ikony i škůdce, milovat i nenávidět.
Slavomil Vinkler
22.2.2025 19:25 Reaguje na Michal Chadimhttps://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/564887-s-pasenie-krajiny/
Cituji:
Pastva je staršia ako človek
Niekto by namietal, že pastierstvo je niečo neprirodzené. Niečo, čo priniesol až človek. Tak čo to vlastne chránime? Faktom je, že pastierstvo je úplne prirodzeným pokračovaním prastarého formovania krajiny. Keď v nej ešte nehospodáril človek, keď sa ňou preháňali ohromné stáda divých bylinožravcov – zubrov, praturov, divých koní.
„Toto boli architekti, ktorí formovali vzhľad našej krajiny a vytvárali protiváhu zarastaniu,“ upozorňuje ekológ Littera. „Je vedecky dokázané, že na území Slovenska boli odjakživa, ešte pred príchodom človeka poľnohospodára, miesta, kde sa krajina udržiavala v lesostepnom alebo stepnom stave. A v nej prežívali všetky tie krásne druhy.“ Pastva predstavuje prastarý a dôležitý odkaz. Približne polovica všetkých druhov na Slovensku je viazaná práve na miesta podobné Silickej planine.
Človek pokračoval s pastvou tam, kde sa tisícky rokov pred ním pásli divé bylinožravce. Dnešné domáce zvieratá sú najbližšou analógiou divokých zvierat, ktoré krajinu podobnú Silickej planine udržiavali, a ktoré vyhynuli. Krava je potomkom pratura, kôň tarpana.
Aj samotná estetika spásanej krajiny má pre človeka podľa botaničky Kataríny Mikulovej hlboké korene. „Ten príjemný pocit možno spojiť s tým, že takáto krajina poskytovala človeku bezpečie. Oprel sa o kmeň, mal dobrý výhľad, vedel odhadnúť, či sa blíži nebezpečie, potrava.“ Pastierske psy vyhodnocujú, že nie sme pre ne ani jedno, ani druhé, a vrátia sa k ovčiemu stádu, ktoré rozozvučí ďalší pahorok.
Predsa sme nevymenovali všetky dôvody, ktoré sú za miznutím riedkolesov a skalnatých stepí.
Slavomil Vinkler
19.2.2025 10:00 Reaguje na Michal ChadimJarek Schindler
20.2.2025 14:30 Reaguje na Slavomil Vinklervaber
19.2.2025 08:59Lidé kdysi to prý dělali dobře ,potom zase jiní špatně a dnes jsou nějaké dvě skupiny a jedna říká, že ta druhá je špatná a oni by to dělali dobře a opačně.
Vyhlášení CHKO je snad zárukou ,že Soutok bude ničen? Proč. Když se tam všechno povolí a Soutok nebude CHKO ,to bude záchrana Soutoku?
Když je to podvod ,kdo byl podveden , nebo okraden.
Nejvíc trpí zásahy člověka příroda, vždy a všude.
V celém sporu jede asi o něco úplně jiného a co za tím bude ,asi peníze.
Majka Kletečková
19.2.2025 23:37 Reaguje na vaberMichal Ukropec
19.2.2025 09:35Majka Kletečková
19.2.2025 23:52 Reaguje na Michal UkropecSlavomil Vinkler
20.2.2025 07:29 Reaguje na Majka KletečkováBřetislav Machaček
19.2.2025 11:15ten zbytek, aby ten výpadek nahradil. No a nebo se to doveze podle zásady z cizího krev neteče a co oči nevidí, to srdce nebolí. Není lépe udržitelně hospodařit všude, než někde vůbec(bezzásah) a jinde intenzivně semlít na
energetickou štěpku i poslední větvičku? Je to jako u polí, které někdo
nechá ekologicky za dotace ladem, aby jinde jejich produkci nahrazují
kvanty chemie. Je to pouze hra na ekologii, když nic nepěstuji a jdu
si jako "zemědělec" nakoupit potraviny do obchodu. U CHKO záleží na
vedení a pokud bude moudré, tak to nemusí být tragédií, ale pokud bude
zasahovat do činnosti všech dosavadních spolků, hospodářů atd., tak
bude CHKO nechtěným dítkem. V jednom CHKO stačila výměna vedení a za
tratí, která je hranicí CHKO jsou šťastní, že jsou mimo vlivu vedení.
Tak když už to arogantně vláda prosadila, tak tam doufám nedosadí do
vedení aktivisty, aby nebylo to CHKO nechtěným dítkem od prvopočátku.
Michal Uhrovič
19.2.2025 12:47Josef Střítecký
19.2.2025 13:06Slavomil Vinkler
19.2.2025 14:47 Reaguje na Josef StříteckýBřetislav Machaček
19.2.2025 17:06 Reaguje na Slavomil Vinklera zase se zpět rozšíří. Navíc fréza ty nejmenší cibulky a
semena nezničí. Něco jiného je herbicid, ale pokud je
aplikován po odkvětu a zaschnutí natě sněženek, tak je
nepoškodí. K likvidaci kořenů a cibulek je totiž potřeba
přenos přes list a když schází, tak se nekoná. A opět
se dotážu, zda jste to ochoten dělat ručně bez techniky
a chemie! Ta fréza a chemie se tam u dubů použije pouze
jednou za 100¨-120 let a na polích rok co rok a nebo i
vícekrát do roka, takže ta hysterie je pouze hysterií.
Slavomil Vinkler
20.2.2025 07:23 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
20.2.2025 07:31 Reaguje na Slavomil VinklerJarek Schindler
21.2.2025 02:41 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
21.2.2025 08:39 Reaguje na Jarek Schindlervaber
19.2.2025 16:12 Reaguje na Josef StříteckýSlavomil Vinkler
19.2.2025 19:44 Reaguje na vaberJaroslav Pokorný
19.2.2025 21:46 Reaguje na Josef StříteckýMichal Uhrovič
19.2.2025 16:17Každá ochrana kouska planety před lidma je úspěch!
Slavomil Vinkler
20.2.2025 07:50 Reaguje na Michal Uhrovičvaber
20.2.2025 09:10 Reaguje na Slavomil VinklerProblém je přelidněná Evropa, tam je nejvíce lidí na km2 ,tam jsou největší hromady odpadků, které vozí jinam ,nebo je schovávají pod zem. Z té Evropy odešly stamiliony lidí , zamořily celý svět a vyhnaly a pobily domorodce. Tam je plošně nejšpinavější vzduch.
Slavomil Vinkler
20.2.2025 09:33 Reaguje na vaberJinak, podle vás, by byla nejúčinnější cesta ABY OCHRANÁŘI ŠKODNOU=LIDI STŘÍLELI NA POTKÁNÍ.
vaber
21.2.2025 08:59 Reaguje na Slavomil VinklerNemá cenu komentovat ,kdo nechápe, tak nechápe.
Slavomil Vinkler
21.2.2025 14:15 Reaguje na vaber