Otakar Pražák: Co je na Soutoku dovoleno pánovi, není dovoleno kmánovi
27.8.2024
Od r. 2007 je Soutok součástí evropsky významných lokalit Niva Dyje a Soutok – Podluží v rámci programu NATURA.
Učebnicovým příkladem je počínání úředníků Agentury ochrany přírody a krajiny včetně Ministerstva životního prostředí na Soutoku, kteří se za každou cenu snaží prosadit své představy a zadaný politický úkol.
Příklad č. 1
Od r. 2007 je Soutok součástí evropsky významných lokalit Niva Dyje a Soutok – Podluží v rámci programu NATURA. Podle ustanovení § 45c odst.5, zákona č. 114/1992 Sb., mělo Ministerstvo životního prostředí upozornit vlastníky pozemků v evropsky významných lokalitách, formou veřejné vyhlášky podle § 25 správního řádu, že jejich ochrana na dotčeném pozemku může být zajištěna smluvně. Ministerstvo však tuto zákonnou povinnost zcela ignorovalo.
Ani v r. 2023 nebyl záměr vyhlášení CHKO Soutok projednán v součinnosti s vlastníky pozemků, a to v rozporu s ustanovení § 39 odst.(1) zákona č. 114/1992 Sb., které zcela jasně stanoví, že ochrana evropsky významných lokalit je zajišťována přednostně v součinnosti s vlastníky pozemků, tedy i těch pozemků, které mají být vyhlášeny za maloplošné či velkoplošné zvláště chráněné území. K 30. 9. 2017 bylo smluvně chráněno celkem 36 evropsky významných lokalit. U všech to šlo, pouze u Soutoku nikoliv. Pseudoargument Ministerstva životního prostředí, kdy jeho úředníci stále dokola poukazují na velký počet vlastníků, zákon nezohledňuje.
Příklad č. 2
V listopadu r. 2020 byla uzavřena tzv. Rámcová dohoda mezi Lesy ČR, s.p. a Agenturou ochrany přírody a krajiny. V ní se lesníci zavázali, že na ploše 700 ha dubových porostů na Soutoku (v naturovém území) postupně odstranění 40 % vzrostlých stromů, aby se tak vytvořilo vhodné prostředí pro jednu skupinu bezobratlých – saprofytických brouků. Tím vhodným prostředím má být prosvětlený les, kde v bylinném patře budou nahrazeny husté porosty kopřiv monokulturou babyky. Ve velmi krátkém čase vymizí z takto prosvětleného lužního lesa některé chráněné druhy obojživelníků a také hub, vázaných svým výskytem na zastíněná a vlhká stanoviště zapojených dubových porostů. Pikantní je na celé záležitosti skutečnost, že tohle všechno se obešlo bez naturového hodnocení a udělení výjimek z ochranných podmínek chráněných druhů obojživelníků a rostlin.
Vzpomínám si, když jsem jednomu zahrádkáři v Břeclavi, jehož pozemek se ocitl nějakým nedopatřením v naturovém území, vyřizoval stanovisko Krajského úřadu Jihomoravského kraje k záměru vybudování králikárny na jeho zahradě. Krajský úřad nařídil zpracování naturového hodnocení záměru, za které zahrádkář zaplatil 11 000,-Kč.
Dalším ukázkovým příkladem je záměr vybudování obchvatu Břeclavi. Ředitelství silnic a dálnic počítalo se zahájením stavby v roce 2021 či o rok později. Právě v tu dobu měla nabýt účinnosti takzvaná kompenzační opatření. Trasa budoucího obchvatu vede zčásti územím chráněným soustavou Natura. Vykácený pás lesa ve vzácných přírodních lokalitách Niva Dyje a Soutok – Podluží bylo potřeba nejdříve nahradit na jiném území, a zajistit tak ochranu a životní podmínky pro chráněné druhy rostlin a živočichů. Teprve až se ukáže, že jsou náhradní opatření funkční, může se kopnout do země. Píše se rok 2024 a stavba obchvatu je v nedohlednu.
Soutok Dyje a Moravy.
V případě prosvětlování porostů lužního lesa na Soutoku bez udělených výjimek je zřejmé, že Agentura ochrany přírody a krajiny nahnala Lesy ČR, s.p. takzvaně „v polobotkách do vody“, protože převážnou část odpovědnosti za nepovolený zásah do naturového území a biotopů chráněných druhů rostlin a živočichů ponese jmenovaný státní podnik.
Příklad č.3
Lanžhotský spolek Soutok Moravy a Dyje z.s. podepsal dne 20. 11. 2023 s Ministerstvem obrany smlouvu o koupi bunkru (za celkovou částku 370.500,-Kč), který byl součástí pevnostního systému vybudovaném v letech 1935–38 na území Československé republiky. Prakticky ve stejném období Agentura ochrany přírody a krajiny sděluje Ministerstvu obrany, že: „Bunkr leží na území aktuálně vyhlašované chráněné krajinné oblasti Soutok, a konkrétně by měl být zařazen do I. zóny odstupňované ochrany přírody. Pozemek p. č. st. 1762 byl také zařazen do nově vznikajícího maloplošného chráněného území, národní přírodní rezervace (dále jen NPR) Lanžhotské pralesy. Vyhlašovací proces NPR byl ze strany MŽP oficiálně zahájen v říjnu 2019 a platí zde předběžná ochrana“. Lež jako věž, protože předběžná ochrana platí pro vyhlašovaná zvláště chráněné území nejdéle dva roky, a ani o den déle (§40 odst.5, zák.č.114/1992 Sb.). Agentura ochrany přírody a krajiny ve své sdělení dále uvádí: „Jak v případě prvních zón CHKO, tak v případě NPR se jedná o území, která jsou z pohledu ochrany přírody a krajiny velmi významná“.
Ochranou přírody se zabývám po větší část svého života, a nedovedu si představit, čím může být bunkr tak výjimečný. Přesto do celé transakce „hodilo vidle“ Ministerstvo financí, které dne 23. 4. 2024 neschválilo převod předmětného majetku ve prospěch spolku Soutok Moravy a Dyje z.s., přesto, že již zaplatil Ministerstvu obrany zálohu ve výši 10.000,-Kč.
Veřejná projednání záměru vyhlášení CHKO Soutok proběhla v Lanžhotě v závěru léta 2023, a poté o rok později. Zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny ujišťovali občany Lanžhota, že pro ně vyhlášení CHKO Soutok nic neznamená, a nic se jim zakazovat nebude. Uvedený příklad svědčí o tom, že realita je úplně jiná.
Příklad č.4
Podle § 40 odst.4, zákona č.114/1992 Sb. bylo povinností Ministerstva životního prostředí rozhodnout o došlých námitkách proti záměru vyhlášení CHKO Soutok do 60 dnů od uplynutí lhůty pro uplatnění námitek. Námitky podalo minimálně 50 fyzických a právnických osob, přičemž ani jedna z nich nebyla v zákonem stanovené termínu vyřízena. Při veřejném projednání v Lanžhotě se ministerský úředník vymlouval na nedostatek úředníků. Tuto, téměř trapnou okolnost, však zákon nezohledňuje!
Příklad č.5
V rámci probíhajícího správního řízení o záměru vyhlášení CHKO Soutok není Agentura ochrany přírody a krajiny účastníkem řízení ve smyslu správního řádu. Výkon státní správy v oblasti ochrany přírody vykonává tato organizace pouze na území chráněných krajinných oblastí a území maloplošných zvláště chráněných území v kategorii národní, pokud se nenachází v národním parku. Z výše uvedeného však vyplývá, že svým vystupováním a zasahovaní do průběhu správního řízení o záměru vyhlášení CHKO Soutok hrubě porušuje uvedená instituce zákon o správním řízení. Vůbec se však tomu nedivím. Převažujícími zaměstnanci uvedené organizace jsou většinou biologové specializovaných oborů, kteří se velmi neradi věnují úřednické práci. Stále v nich převládá přesvědčení, že na správách chráněných krajinných oblastí a národních parků mají vykonávat jinou práci, než běžnou a společensky ne zrovna uznávanou úředničinu. Mnohé z nich znám osobně a nestačím se divit k jakým praktikám se uchylují jenom proto, aby splnili politický úkol jednoho ministra a jeho podivné administrativy.
Přečtěte si také |
Otakar Pražák: Na Soutoku dělají úředníci hrubé chyby
Možná, že proto také Senát Parlamentu České republiky přijal dne 20. srpna 2024 usnesení k petici „Proti návrhu na vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok“, kterým doporučuje Ministerstvu životního prostředí, vzhledem k dořešení sporných bodů při řízení o vyhlášení CHKO Soutok, odložit plánovanou účinnost předpisu o zřízení CHKO Soutok o půl roku, tedy z 1. 1. 2025 na 1. 7. 2025, a to vzhledem k počtu podaných námitek.
reklama
Otakar Pražák
Autor byl třicet let předsedou ČSOP ZO Břeclav, deset let pracovníkem Okresního úřadu Břeclav, referátu životního prostředí a osmnáct let OSVČ s živnostenským oprávněním na poradenskou a zprostředkovatelskou činnost v ochraně přírody a životního prostředí.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (91)
MU
Michal Ukropec
27.8.2024 05:40Nemohu posoudit, jelikož nejsem znalec uvedené legislativy. Aroganci a povýšenost " odborníků " z AOPK" jsem bohužel už také zažil.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
27.8.2024 07:15 Reaguje na Michal UkropecZnáte rčení, jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá?
Odpovědět
JW
Jiří Wenzl
27.8.2024 07:30 Reaguje na Jaroslav ŘezáčRušit klid a ticho v lese zakazuje § 20 zákona 289/1995 Sb. (zákon o lesích).
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
27.8.2024 11:07 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTo není pravda. Můj známý byl trochu hlučnější v lese a dostal vynadáno od hajného. Na rozdíl od něj můj známý mluvil slušně.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
27.8.2024 11:49 Reaguje na Zbyněk Šeděnkamezi naštvaností a arogancí je rozdíl...
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
27.8.2024 16:02 Reaguje na Jaroslav ŘezáčI naštvaný vykonavatel zákona by měl být slušný.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
28.8.2024 08:16 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaVykonavatel zákona je povinen být slušný a naštvanost nemá co tahat do práce.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
27.8.2024 11:54 Reaguje na Jaroslav Řezáčano, pan Pražák tu vyvolává jak pavián v ZOO, nedá se říci, že by byl nezaujatý. My mu to tu řešit nebudeme.
Odpovědět
JW
Jiří Wenzl
27.8.2024 12:10 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJe to jeden z těch místních křiklounů, není- liž pravda.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
27.8.2024 09:33Ten problém s arogancí některých úředníků tkví v samém počátku zřizování
například AOPK. Při zřizování je podmínkou patřičné vzdělání i bez praxe
v oboru a zkušenostech z práce úředníka. Zpočátku jde o oťukávání a po pár měsících přijde na řadu pocit neomylnosti a nadřazenosti. Nepřipouštějí rady a připomínky praktiků a obklopí se pouze stejnou sortou lidí, jako jsou oni. Vznikne parta papírově vzdělaných ,neomylných a arogantních úředníků, kteří se cítí neomezenými vládci nad přírodou a lidmi v okolí. Zažil jsem na vlastní kůži rozhovor se dvěma takovými mudrlanty a pochopil, že případné oficiální jednání nemá smysl. Předem měli totiž jasno a mé
připomínky odpálkovali tím, že nemám patřičné vzdělání v oboru. To, že
se časem ukázalo, že pravdu jsem měl já, je už bohužel bezvýznamné a
zpackaný projekt zpackaným zůstane. Nemám už sil na to, jít do sporu
s už ve svých úřadech "zabydlenými" tehdy nováčky, protože mne jejich
chování znechutilo již tehdy. Míra sebevědomí byla u nich větší, než
mít alespoň snahu vyslechnou oponentní názor a zapřemýšlet nad ním.
Víra v neomylnost je výsadou mládí, které si myslí, že názory starších
jsou dávno přežité a praxi lze zcela zapudit novými postupy vyčtenými
ze skript profesorů teoretiků. Ano, dvojí metr existuje všude a nejen
na Soutoku. Někomu zakážou po 100 letech tábořit v lomu a druhému
povolí zvýšit ubytovací kapacitu na trojnásobek včetně bazénu a místo
louky i parkoviště. Je to možná i o výši všimného, když na otevření
hotelu bylo pozváno celé vedení CHKO, včetně rodinných příslušníků.
My je na potlach v lomu ani pozvat nemohli, protože nám byl zakázán.
Arogantního chování jsem si užil vrchovatě i jinde a některým moc
opravdu zachutnala přespříliš. Zapomněli na lidskost a zdůvodňují vše
nesmyslným výkladem špatného zákona. No a zákony jsou záměrně takové,
aby umožnily výjimky pro "některé" a pro jiné nikoliv. Takže mi třeba
až tak moc nevadí status území jakým bude CHKO, či NP, ale vadí mi to
vedení těchto úřadů. Na nich bude záležet, zda budou mít jeden metr
a nebo metrů několik podle tlaku, který na ně bude vyvíjen. Nepovolíš
mému kamarádovi hotel v CHKO? Tak končíš ve funkci a tvůj nástupce to
povolí. Co dotyčný udělá je o charakteru jednotlivce a nikoliv o tom
statusu ochrany daného území. Vždy záleží na lidech ve vedení a o to
jde, kdo o zřízení nejvíc usiluje, aby tu moc získal. Podle informací
od místních se šuškají jména budoucího vedení a to, že je lidé znají,
v nich vytváří i ten odpor ze zřízení samotného CHKO. Oni totiž tuší,
že prosadí i to, o čem takticky mlčí a až budou moci o tom rozhodovat
pouze oni. Držím místním palce, ale to je tak vše, co mohu!
Odpovědět
například AOPK. Při zřizování je podmínkou patřičné vzdělání i bez praxe
v oboru a zkušenostech z práce úředníka. Zpočátku jde o oťukávání a po pár měsících přijde na řadu pocit neomylnosti a nadřazenosti. Nepřipouštějí rady a připomínky praktiků a obklopí se pouze stejnou sortou lidí, jako jsou oni. Vznikne parta papírově vzdělaných ,neomylných a arogantních úředníků, kteří se cítí neomezenými vládci nad přírodou a lidmi v okolí. Zažil jsem na vlastní kůži rozhovor se dvěma takovými mudrlanty a pochopil, že případné oficiální jednání nemá smysl. Předem měli totiž jasno a mé
připomínky odpálkovali tím, že nemám patřičné vzdělání v oboru. To, že
se časem ukázalo, že pravdu jsem měl já, je už bohužel bezvýznamné a
zpackaný projekt zpackaným zůstane. Nemám už sil na to, jít do sporu
s už ve svých úřadech "zabydlenými" tehdy nováčky, protože mne jejich
chování znechutilo již tehdy. Míra sebevědomí byla u nich větší, než
mít alespoň snahu vyslechnou oponentní názor a zapřemýšlet nad ním.
Víra v neomylnost je výsadou mládí, které si myslí, že názory starších
jsou dávno přežité a praxi lze zcela zapudit novými postupy vyčtenými
ze skript profesorů teoretiků. Ano, dvojí metr existuje všude a nejen
na Soutoku. Někomu zakážou po 100 letech tábořit v lomu a druhému
povolí zvýšit ubytovací kapacitu na trojnásobek včetně bazénu a místo
louky i parkoviště. Je to možná i o výši všimného, když na otevření
hotelu bylo pozváno celé vedení CHKO, včetně rodinných příslušníků.
My je na potlach v lomu ani pozvat nemohli, protože nám byl zakázán.
Arogantního chování jsem si užil vrchovatě i jinde a některým moc
opravdu zachutnala přespříliš. Zapomněli na lidskost a zdůvodňují vše
nesmyslným výkladem špatného zákona. No a zákony jsou záměrně takové,
aby umožnily výjimky pro "některé" a pro jiné nikoliv. Takže mi třeba
až tak moc nevadí status území jakým bude CHKO, či NP, ale vadí mi to
vedení těchto úřadů. Na nich bude záležet, zda budou mít jeden metr
a nebo metrů několik podle tlaku, který na ně bude vyvíjen. Nepovolíš
mému kamarádovi hotel v CHKO? Tak končíš ve funkci a tvůj nástupce to
povolí. Co dotyčný udělá je o charakteru jednotlivce a nikoliv o tom
statusu ochrany daného území. Vždy záleží na lidech ve vedení a o to
jde, kdo o zřízení nejvíc usiluje, aby tu moc získal. Podle informací
od místních se šuškají jména budoucího vedení a to, že je lidé znají,
v nich vytváří i ten odpor ze zřízení samotného CHKO. Oni totiž tuší,
že prosadí i to, o čem takticky mlčí a až budou moci o tom rozhodovat
pouze oni. Držím místním palce, ale to je tak vše, co mohu!
Sl
Slovan
27.8.2024 11:38Příklad č. 2 - první odstavec dokonale ukazuje to, jak autor manipuluje a šíří nepravdy (tak jako ve všech jeho článcích). Doporučím všem, aby si přečetli skutečné odborníky na dané téma - třeba Lukáše Čížka, jenž i zde na ekolistu podobné nesmysly autora vyvracel.
Viz. seriál článků:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lukasn-cizek-informacni-valka-o-luzni-les-i-proti-nam-a-za-nase-penize
Odpovědět
Viz. seriál článků:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lukasn-cizek-informacni-valka-o-luzni-les-i-proti-nam-a-za-nase-penize
JW
Jiří Wenzl
27.8.2024 12:05 Reaguje na SlovanEntomolog Lukáš Čížek je skutečným odborníkem na břeclavské luhy? A třeba lesníci to nejsou? To chceme mít na Soutoku hmyzí hotel?
Odpovědět
Sl
Slovan
27.8.2024 13:24 Reaguje na Jiří WenzlAno, je odborníkem na ten hmyz, kvůli kterému se má (mj.) vytvořit onen 7 km2 velký biotop prosvětleného lesa. Vytváří se tam proto, že takový biotop z té oblasti téměř vymizel (a s ním i mnoho druhů na něj vázaných), ačkoli byl v minulosti běžný.
Tento vzniklý biotop pak bude dle Pražáka znamenat jakousi zkázu… vždyť je to k smíchu. Je to přesně naopak.
“Z jejich přírodního bohatství už 150 let ukusuje moderní lesnictví, které téměř dokonalo proměnu světlých hájů a rozvolněných luhů s pestrým podrostem na stejnověké plantáže plné invazních rostlin.“
Odpovědět
Tento vzniklý biotop pak bude dle Pražáka znamenat jakousi zkázu… vždyť je to k smíchu. Je to přesně naopak.
“Z jejich přírodního bohatství už 150 let ukusuje moderní lesnictví, které téměř dokonalo proměnu světlých hájů a rozvolněných luhů s pestrým podrostem na stejnověké plantáže plné invazních rostlin.“
JW
Jiří Wenzl
27.8.2024 13:57 Reaguje na SlovanAha, takže zaměrem je vytvořit z temné džungle zvané " Moravská Amazonie" cosi jako je průhonický park.🤔
Invazívní rostliny se jistě budou bát, až se ocitnou na světle.
Odpovědět
Invazívní rostliny se jistě budou bát, až se ocitnou na světle.
BM
Břetislav Machaček
27.8.2024 16:35 Reaguje na Jiří WenzlU nás pobřežní porosty "prosvětlili" bobři a místa
po stínících vrbách a topolech obsadila křídlatka, netykavka žláznatá a dokonce pajasan. Ani jedno bobrům nechutná a jakýkoliv semenáč vrby, osiky, či topolu je ihned zkonzumován bobry. Světlý les
je pozvánkou pro tyto invazivní druhy a prací
pro jeho zastánce. Spásači z obory jsou dnes
nežádoucí a kdopak to bude spásat, že by zase
zubři a pratuři? Kdyby se alespoň postarali o
ty stávající lužní louky a staré suché solitéry
nahrazovali novou výsadbou. Jsem zvědav, kdo
bude ve vedení CHKO, zda to nebudou ti broukaři
a zastánci bezzásahu, opěvující i požáry, čehož
se místní obávají nejvíce.
Odpovědět
po stínících vrbách a topolech obsadila křídlatka, netykavka žláznatá a dokonce pajasan. Ani jedno bobrům nechutná a jakýkoliv semenáč vrby, osiky, či topolu je ihned zkonzumován bobry. Světlý les
je pozvánkou pro tyto invazivní druhy a prací
pro jeho zastánce. Spásači z obory jsou dnes
nežádoucí a kdopak to bude spásat, že by zase
zubři a pratuři? Kdyby se alespoň postarali o
ty stávající lužní louky a staré suché solitéry
nahrazovali novou výsadbou. Jsem zvědav, kdo
bude ve vedení CHKO, zda to nebudou ti broukaři
a zastánci bezzásahu, opěvující i požáry, čehož
se místní obávají nejvíce.
Sl
Slovan
27.8.2024 18:30 Reaguje na Jiří WenzlŽádná temná džungle by to být právě neměla. Byl to ostatně jeden z důvodů, proč v tom území ochranáři nechtěli NP, ale CHKO. Že se tomu území lidově říká “Moravská Amazonie” na tom nic nemění.
Odpovědět
JW
Jiří Wenzl
27.8.2024 22:15 Reaguje na SlovanVýraz ' Moravská Amazonie" rohodně lidový není, teda aspoň domorodý lid to tak nikdy nezazýval. Je to uměle vytvořený vyraz z prostředí aktivistů snažících se zatraktivnit toto bezesporu zajímavé území výrazem evokujícím divočinu. Moravskou Amazonií nazval kdysi RDNr. Miroslav Šebela luhy
Pod Pálavou, tam tento výraz po vyloučení hospodaření kvůli budoucí výstavbě VDNM tento název jisté opodstanění měl.
Odpovědět
Pod Pálavou, tam tento výraz po vyloučení hospodaření kvůli budoucí výstavbě VDNM tento název jisté opodstanění měl.
Sl
Slovan
29.8.2024 09:05 Reaguje na Jiří WenzlJe jedno proč to vzniklo, důležité je, že by to jako skutečná Amazonie (tedy hustý) vypadat nemělo. Aspoň ne na většině plochy. Proto taky návrh na CHKO, ne na NP.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.8.2024 18:45 Reaguje na Jiří WenzlŽádná "temná džungle" to není! To je sprostý blábol/ mýtus, co může napsat jen účelově manipulující člověk. Při tolika mýtinách se tam uplatňuje OKRAJOVÝ EFEKT, který prosvětluje okraje VŠECH okolních porostů!
700ha je ukázková nenažranost. Bohatě stačí vytvořit 10x 5-7ha prosvětlené porosty, kde uvažované biologické děje budou probíhat. Změní se naprosto mikroklima lesa, jiným druhům hmyzu to vyhovovat nebude. A ano, souhlas s větší péčí o solitery a založení nových.
Odpovědět
700ha je ukázková nenažranost. Bohatě stačí vytvořit 10x 5-7ha prosvětlené porosty, kde uvažované biologické děje budou probíhat. Změní se naprosto mikroklima lesa, jiným druhům hmyzu to vyhovovat nebude. A ano, souhlas s větší péčí o solitery a založení nových.
JS
Jarek Schindler
28.8.2024 05:27 Reaguje na SlovanLužní les už z podstaty věci nemůže být nějaký prosvětlený les. Ochranářská fantastmagorie. Takže pěkný rozhovor pana Šlachty s panem Fabičovičem. Šlachtu sice moc nemusím ale pořád je to lepší mež Hladík. No a pan Fabičovič toho udělal pro přírodu víc než většina z těch ochranářů co mu nemohou přijít na jméno.
https://www.facebook.com/robertslachtaofficial/videos/392633317222635/
Odpovědět
https://www.facebook.com/robertslachtaofficial/videos/392633317222635/
SV
Slavomil Vinkler
28.8.2024 09:22 Reaguje na Jarek SchindlerMůže. On to není lužní les ale Liechtensteinův lovecký park. Ale pan kníže Liechtenstein ho tam měl. Asi měl lepší lesníky než LČR.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.8.2024 10:26 Reaguje na Slavomil VinklerŘekl bych, že lesníci jsou na stejné, ne-li lepší úrovni - historii si často idealizujeme. On (L.) ten les měl též jako zdroj kvalitního dřeva, takže měl 2 v 1, tj park i les. Hmyzem se učitě nezabýval, ale s jistotou mohu napsat, že ho tam bylo dostatek. Je tam i dnes, František má budky obsazované po 10m - s tím se potkáte málokde! Opakuji: hospodářsský les svou mozaikovitostí nabízí mnohem pestřejší prostředí, než uniformní Amazonie. A ikonám (dravcům) se tam líbí náramně - takovou koncentraci těžko jinde uvidíte.
Odpovědět
JW
Jiří Wenzl
28.8.2024 12:48 Reaguje na Slavomil VinklerMáte, pravdu, že z hlediska lesnické typologie na Soutoku o lužní les nejde. Tento náš nejproduktívnější typ lesa je definován jako les pravidelně ( záplavami) obohacovány vodou a živinami, k tomu je ještě třeba vzít v úvahu disturbanci ( narušení ) mimořádně bujné přízemní bylinné vegetace ( buřeně), která jinak brání přirozenému zmlazení lesa. Po odeznění povodně je totiž buřeň v lužním lese udušena pod nánosem kalů, na kterém mohou vyklíčit semínka. Po provedení komplexních vodohospodářských úpravách jihomoravských řek ( regulace, ohrázování, výstavba VDNM ) v letech 1968-89 fenomén pravidelných jarních obohacujících záplav zpravidla z tání sněhu skončil. Nyní musí byt zdejší lesy uvyklé na tento fenomén udržování při životě řízeným povodňováním.
Odpovědět
JW
Jiří Wenzl
28.8.2024 13:03 Reaguje na Jiří Wenzlřizeným povodňováním vodou upouštěnou z VDNM, která je ovšem " hladná", navíc zavlaží jen porosty přiléhající k Dyjí, popř. díky zpětnému vzdutí Kyjovky porosty nad soutokem Dyje s Moravou. Z hlediska vodohospodářského Soutok představuje poldr ( suchou nadrž) s kapacitou 80 mil. m3 ( pro srovnání - VDNM pojme 132 mil. m3). Tato kapacita zde byla naplněně při katastrofální povodní v červenci 1997, kdy zde byl Soutok zaplaven dvoumetrovou výškou hladiny vody. Tato povodeň ovšem nemá nic společného s definicí lužního lesa, jednalo se o nepřirozený lesu i zvěři škodící fenomén způsobený rozhodnutím člověka.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
29.8.2024 11:24 Reaguje na Jiří WenzlTak to by mě zajímalo o jaký les tedy jde? Jo lesnická typologie je jedna věc ( o lužním lese se hovoří pouze v ekologické řadě a edafické
kategorii ÚHUL-Vodou obohacena (jasanová)ekologická řada
(L) a jde o lužní společenstva na nivních náplavech.
Na druhou stranu pěkný článek od Petra Maděry-Lužní lesy na soutoku řek
Moravy a Dyje, kde píše :
"Závěrečným stadiem fluviální sukcesní
série v široké nížinné údolní nivě je lužní les, který botanik, fytocenolog a lesnický typolog prof. Alois Zlatník rozčlenil na několik základních typů. Na čerstvých říčních sedimentech jesepních částí meandrů se vyvíjejí společenstva vrbin (vrby bílé). Po protržení meandru vzniká mrtvé rameno (poříční jezero), kde voda stagnuje, proto je chudá na kyslík,
a do porostů vrb se postupně dostává olše lepkavá (Alnus glutinosa). Taková společenstva řadil A. Zlatník do olšových vrbin S postup-
ným zazemňováním jezera klesá hladina
podzemní vody a předchozí společenstva
se proměňují v tvrdý luh, dubové jaseniny (Querci roboris-fraxineta). Tento typ lesa v přirozené nivě převládá, nacházíme ho
téměř na dvou třetinách plochy. Jde stále o společenstvo s významným zastoupením vlhkomilných bylin v podrostu a relativně vysoko položenou hladinou podzemní vody, neklesající níže než 1,5 m pod povrch. V nejvyšších částech nivy, kde se vyskytují záplavy jen výjimečně a kde je hladina podzemní vody hlouběji, pronikají do společenstev lužních lesů hajní prvky , z dřevin habr obecný (Carpinus etulus), lípa srdčitá (Tilia cordata) a javor babyka (Acer campestre) a tento
suchý typ lužního lesa byl pojmenován
jako habrojilmové jaseniny (
Ulmi-fraxineta carpini).
Tak jde o lužní les pane Wenzl nebo Zlatník podle vás nevěděl o čem mluví?
Odpovědět
kategorii ÚHUL-Vodou obohacena (jasanová)ekologická řada
(L) a jde o lužní společenstva na nivních náplavech.
Na druhou stranu pěkný článek od Petra Maděry-Lužní lesy na soutoku řek
Moravy a Dyje, kde píše :
"Závěrečným stadiem fluviální sukcesní
série v široké nížinné údolní nivě je lužní les, který botanik, fytocenolog a lesnický typolog prof. Alois Zlatník rozčlenil na několik základních typů. Na čerstvých říčních sedimentech jesepních částí meandrů se vyvíjejí společenstva vrbin (vrby bílé). Po protržení meandru vzniká mrtvé rameno (poříční jezero), kde voda stagnuje, proto je chudá na kyslík,
a do porostů vrb se postupně dostává olše lepkavá (Alnus glutinosa). Taková společenstva řadil A. Zlatník do olšových vrbin S postup-
ným zazemňováním jezera klesá hladina
podzemní vody a předchozí společenstva
se proměňují v tvrdý luh, dubové jaseniny (Querci roboris-fraxineta). Tento typ lesa v přirozené nivě převládá, nacházíme ho
téměř na dvou třetinách plochy. Jde stále o společenstvo s významným zastoupením vlhkomilných bylin v podrostu a relativně vysoko položenou hladinou podzemní vody, neklesající níže než 1,5 m pod povrch. V nejvyšších částech nivy, kde se vyskytují záplavy jen výjimečně a kde je hladina podzemní vody hlouběji, pronikají do společenstev lužních lesů hajní prvky , z dřevin habr obecný (Carpinus etulus), lípa srdčitá (Tilia cordata) a javor babyka (Acer campestre) a tento
suchý typ lužního lesa byl pojmenován
jako habrojilmové jaseniny (
Ulmi-fraxineta carpini).
Tak jde o lužní les pane Wenzl nebo Zlatník podle vás nevěděl o čem mluví?
JW
Jiří Wenzl
28.8.2024 14:24 Reaguje na Slavomil VinklerZa Liechtensteinů byly lužní lesy na Soutoku opravdu lužní, tedy pravidelně zaplavované. Měli je na hlavně na produkci dřevní hmoty, myslivost byla vedlejší, situována do okolí zámečku Pohansko a Lány. Parkovou úpravu ( Anglický park) měly luhy v okolí Lednice, úprava spočívala v přehlednosti ( průseky v lese) a snadné prostupnosti lesa, což mělo za cíl i usnadnění lovu.
Odpovědět
JW
Sl
Slovan
28.8.2024 09:37 Reaguje na Jarek SchindlerProč by nemohl? Lužní les definují pravidelné záplavy, ne to, jak je hustý…
Odpovědět
JW
Jiří Wenzl
28.8.2024 13:14 Reaguje na SlovanMáte pravdu. Lužní les ná chudých štěrkopíscích ( např. podél Váhu) není zdaleka tak hudtý, jako ten soutocký na bohatých povodňovych 4-6 m mocných jílech a hlínách, které se zde za 1000 let erozí odlesněných kopců a hor vytvořily. Z vykopávek v Mikulčicích je známo, že v době Velkomoravské byly zdejší lesy opravdu řídké, povodně méně časté, protože v horní časti povodí ještě vodu zadržovaly lesy. To se zádním způsobem změnilo až po kolonizaci hor v 13.tém století.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.8.2024 13:33 Reaguje na Jiří Wenzlhttps://www.ceskatelevize.cz/porady/13988940465-hledam-dunaj/
V dokupořadu Hľadám Dunaj vcházel autor (Braňo M.) do lužního lesa, který je poměrně hustý, resp. světla je tam v létě málo. Tvořen převážně topoly, což není hosp. cenná dřevina. A co se týká řídkých lesů v okolí Mikulčic - nebude to tím, že dřevem topili, a dávali přednost výhřevnějšímu?
Odpovědět
V dokupořadu Hľadám Dunaj vcházel autor (Braňo M.) do lužního lesa, který je poměrně hustý, resp. světla je tam v létě málo. Tvořen převážně topoly, což není hosp. cenná dřevina. A co se týká řídkých lesů v okolí Mikulčic - nebude to tím, že dřevem topili, a dávali přednost výhřevnějšímu?
JW
Jiří Wenzl
28.8.2024 14:06 Reaguje na Karel ZvářalNení sporu o tom, že tehdy lidé lesy místně prořeďovali kvůli palivu. Lesnicky se tomu šíká " toulavá seč". Že na štěrkopíscích jsou lesy řídké a tedy světlé je fakt. Podobně je tomu dnes i dnes na vátých píscích v Hodonínské Doubravě. Zatímco v dnešním husté dubojasanovém luhu na povodňových jílech a hlínách dopadá na povrch půdy sotva 2 % slunečního záření, v doubravě na vátých píscích
to je 20 % ( lze zjistit expozimetrem). Cílem lesního hospodáře je maximalně využít půdní a klimatický potenciál stanovistě tak, aby sluneční záření bylo maximálně využito k produkci dřevní hmoty. To vyjadřuje zakmenění porostů číslovkou 10 ( plné zakmení), s tím souvisí maximální horizottální a vertikální zápoj korun stromů. Pokud chceme mít lesy řídké a světlé, pak musí lesy projít parkovou úpravou, což ovšem už není záležitostí lesníků, ale zahradních architektů sdružených ve Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Ostatně - i ti jsou krom přirodovědců zainteresováni ve vyhlášení CHKO Soutok.
Odpovědět
to je 20 % ( lze zjistit expozimetrem). Cílem lesního hospodáře je maximalně využít půdní a klimatický potenciál stanovistě tak, aby sluneční záření bylo maximálně využito k produkci dřevní hmoty. To vyjadřuje zakmenění porostů číslovkou 10 ( plné zakmení), s tím souvisí maximální horizottální a vertikální zápoj korun stromů. Pokud chceme mít lesy řídké a světlé, pak musí lesy projít parkovou úpravou, což ovšem už není záležitostí lesníků, ale zahradních architektů sdružených ve Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Ostatně - i ti jsou krom přirodovědců zainteresováni ve vyhlášení CHKO Soutok.
Karel Zvářal
28.8.2024 16:22 Reaguje na Jiří WenzlNo jo, máme na pětníku všechno. Možná by stálo za to zabojovat a vyhlásit CHKO Moravské Toskánsko a Moravskou Saharu, s cílem dosáhnout toho, aby se tam hospodařilo původním způsobem. Zvýšila by se tak diverzita. A to je ušlechtilý cíl, není-liž pravda...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.8.2024 17:56 Reaguje na Karel ZvářalVy si děláte srandu, ale já bych to vážně (někde) i uvítal. Ploch obhospodařovaných historickými metodami je setsakra málo.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.8.2024 18:09 Reaguje na Slavomil VinklerAsi nenajdete u nás jinou oblast, kde je tolik záhumenek, sadů, biopásů aj. krajinných prvků v poměru intenzitě, jako právě tam. Za mě dobrý, byť zlepšit by šlo ledaco.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
3.9.2024 10:12 Reaguje na Slavomil VinklerJaké historické metody máte chcete vracet do lesů, Že by břichatku?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
29.8.2024 11:38 Reaguje na SlovanOpravdu? Co se píše například o tvrdém luhu. Říční úvaly a nížinné pánve v teplých oblastech. Půdy jsou zpravidla těžší, jílovito-hlinité až jílovité fluvizemě nebo gleje, bohaté živinami a pravidelně nebo občas zaplavované, místy však pouze při vysokých stavech vody. Častější jsou záplavy zejména v moravských úvalech. Na místech vzdálenějších od toku leží průměrná hladina podzemní vody asi 1 m pod povrchem půdy. Takže podle vás , pokud to nebude území pravidelně zaplavované nepůjde o tvrdý luh?Nebo jinak, je pro ten tvrdý luh základem pravidelná záplava nebo spíš jde o výšku hladiny spodní vody?
Odpovědět
Sl
Slovan
29.8.2024 17:04 Reaguje na Jarek SchindlerAby to byl tvrdý luh, musí být zaplavován "pravidelně nebo občas". Takže ne, nejde primárně o výšku spodní vody, která bude vysoká hlavně díky těm záplavám. To jste mi ale neodpověděl na otázku, proč se tvrdý luh vylučuje se světlým lesem... jinak řečeno, proč musí být lužní les lesem uzavřeným? Protože to vy tvrdíte, viz. "Lužní les už z podstaty věci nemůže být nějaký prosvětlený les."
Odpovědět
Karel Zvářal
29.8.2024 17:25 Reaguje na SlovanOdpovězeno máte jinde, stačí kouknout do leteckých (zahraničí), kde významné světliny vytváří člověk. Jednodlivě spadlý velikán je nulanulaprd. Navíc dub je nejúživnější strom v porovnání s vrbou, olší, jasanem - proto také je v "Amazonii" taková diverzita.
Odpovědět
Sl
Slovan
30.8.2024 14:20 Reaguje na Karel ZvářalNo ale já se ptal na to, proč by nemohl být lužní les zároveň lesem světlým.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.8.2024 16:16 Reaguje na SlovanAle přece to už jste také zajisté četl, že ČLOVĚK/LESNÍK nahradí spásače, tornádo i požár.
M.Amazonie JE prosvětlovaná na více místech díky OKRAJOVÉMU efektu. Životní cykly hmyzu jsou krátké, v řádech několika let, takže tam nachází prosluněné kraje mýtních porostů, které splňují mikroklimatické podmínky různých druhů hmyzu. A nejen hmyzu, celá škály lučních/ stepních druhů ptáků a savců.
48.6532500N, 16.9468142E
To je "překvápko", co?-) Když někdo nechce vidět, je to mnohem horší, než když nemůže. Jinak provozní slepotu považuji za zásadní diskvalifikaci pro někoho (LČ), kdo se chce považovat za vědce. Takto diverzifikovanou "džungli" uvidíte málokde.
Odpovědět
M.Amazonie JE prosvětlovaná na více místech díky OKRAJOVÉMU efektu. Životní cykly hmyzu jsou krátké, v řádech několika let, takže tam nachází prosluněné kraje mýtních porostů, které splňují mikroklimatické podmínky různých druhů hmyzu. A nejen hmyzu, celá škály lučních/ stepních druhů ptáků a savců.
48.6532500N, 16.9468142E
To je "překvápko", co?-) Když někdo nechce vidět, je to mnohem horší, než když nemůže. Jinak provozní slepotu považuji za zásadní diskvalifikaci pro někoho (LČ), kdo se chce považovat za vědce. Takto diverzifikovanou "džungli" uvidíte málokde.
JH
JH
30.8.2024 17:50 Reaguje na Karel ZvářalVaše tvrzení v zásadě dává smysl, ale řekl to někdo těm broukům?
Odpovědět
Karel Zvářal
30.8.2024 18:18 Reaguje na JHJeden známý mi odpovídá, když mu sděluji novinky, že mám dobré "informace". Na podzim na téma luh, mrtvé dřevo, světliny a hmyz sem něco hodím. Slibuji.
Odpovědět
JH
Sl
Slovan
31.8.2024 13:40 Reaguje na Karel ZvářalTvrdíte tedy, že tam k ničemu negativnímu nedochází, vše je jak má být, nic tam nevymírá, biodiverzita se oproti minulosti nesnižuje a entomologové (není to jen LČ) si vymýšlejí. Ok. To vaše přesvědčení, že si vše “vyčtete” z map aniž byste tam kdykoli daný problém zkoumal mě fakt udivuje…
Jen u otevřených lesů se mimochodem bavíme o ztrátě 96% jen mezi roky 1938-2009.
https://www.janmiklin.cz/files/soutok/tragedie_hmyzu.pdf
https://www.janmiklin.cz/files/soutok/nejohrozenejsi_obyvatele_luhu.pdf
Odpovědět
Jen u otevřených lesů se mimochodem bavíme o ztrátě 96% jen mezi roky 1938-2009.
https://www.janmiklin.cz/files/soutok/tragedie_hmyzu.pdf
https://www.janmiklin.cz/files/soutok/nejohrozenejsi_obyvatele_luhu.pdf
Karel Zvářal
31.8.2024 15:15 Reaguje na SlovanBlá blá blá blá blá blá blá... Jedete svůj demagogický scénář bez toho, abyste reagoval na podstatu, fakta - nikoliv "názory".
UKAŽTE, kde ve světě takový "rozvolněný luh" je - o TOM je tu řeč! Je fantasmagorií chtít tak nehoráznou plochu, když lesy musí na podobné experimenty vydělat. Opakuji, stačí desetina a dosáhne se stejného efektu. Samozřejmě, že jsem pro biotopové stromy, ale také v omezeném rozsahu (2-3/ha) v normálním lese, 50-70 ha mýťáků bych na 10ti vytipovaných 5-7 ha plochách nechal samovývoji. Nedivím se místním, že tomuto predátorsko- uchvatitelskému stylu netleskají.
Odpovědět
UKAŽTE, kde ve světě takový "rozvolněný luh" je - o TOM je tu řeč! Je fantasmagorií chtít tak nehoráznou plochu, když lesy musí na podobné experimenty vydělat. Opakuji, stačí desetina a dosáhne se stejného efektu. Samozřejmě, že jsem pro biotopové stromy, ale také v omezeném rozsahu (2-3/ha) v normálním lese, 50-70 ha mýťáků bych na 10ti vytipovaných 5-7 ha plochách nechal samovývoji. Nedivím se místním, že tomuto predátorsko- uchvatitelskému stylu netleskají.
Karel Zvářal
31.8.2024 16:11 Reaguje na Karel ZvářalA až se rozhoupete k dobře promyšlené odpovědi, napište, co víte o okrajovém efektu. Bylo to tu aspoň 10x, že na mýtinách a v oplocenkách jsou druhy, které na megalánu neuvidím, ale v lese ano: hraboš, strnad, ťuhýk, bažant, zajíc... Když tam bude rozvolněný les, zmíněné druhy neuvidíte. Diverzifikovaná krajina - větší druhová diverzita. Proto je broučkařův "mega"koncept nesmyslný.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.8.2024 18:42 Reaguje na Karel ZvářalK Soutoku jezdím nepravidelně jednou za 5-10 let od poloviny osmdesátek (tehdy každoročně). Pamatuji první hnízdění králováků (Petr H.) i mořských. A tyto ikony by do "vybydleného" lesa nešly. V mýťácích je i xylogágní hmyz, proč ubývá, o tom můžeme spekulovat někdy jindy.
Odpovědět
Sl
Slovan
1.9.2024 08:28 Reaguje na Karel Zvářal“Obnovu dubu letního v lužních lesích v minulosti umožňovalo mnohem větší prosvětlení středních a pastevních lesů a podpora dubu člověkem.”
Takže je zřejmé, že pokud se Lužní les prosvětlí, pak se z principu jedná o světlý lužní les. Lužní proto, že nadále splňuje základní podmínku pravidelných záplav a vysoké hladiny spodní vody. Světlý proto, že také splňuje základní podmínku, tedy, že je v něm dostatek světla. Ani nemusím chodit do světa, protože přesně tohle v minulosti definovalo Soutok o kterém je řeč.
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/o-vegetacni-promenlivosti-a-puvodu-soucasnych-luzn.pdf
Dojednaná plocha (700 ha) je 5,39% rozlohy EVL Soutok – Podluží a EVL Niva Dyje (tam se ty zásahy budou provádět).
Opravdová nehoráznost…
Přitom v dobách dřívějších byl přesně tento biotop (člověkem vytvořený - vždyť zrovna vám by se to mělo naopak líbit!) na většině plochy současného Soutoku. Dnes tak již téměř není. Jedná se o malý návrat do minulosti, do dob před moderním lesním hospodářstvím a cílená podpora pro druhy, které dlouhodobě jinak mizí. Protože zatímco vy se tam jednou za čas jedete podívat na opeřence, jiní daný problém o kterém je řeč reálně zkoumají a ti bijí na poplach. Soutok je specifický a tak by se k němu mělo i přistupovat. Pokud tedy nechceme o tu jedinečnost přijít.
Odpovědět
Takže je zřejmé, že pokud se Lužní les prosvětlí, pak se z principu jedná o světlý lužní les. Lužní proto, že nadále splňuje základní podmínku pravidelných záplav a vysoké hladiny spodní vody. Světlý proto, že také splňuje základní podmínku, tedy, že je v něm dostatek světla. Ani nemusím chodit do světa, protože přesně tohle v minulosti definovalo Soutok o kterém je řeč.
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/o-vegetacni-promenlivosti-a-puvodu-soucasnych-luzn.pdf
Dojednaná plocha (700 ha) je 5,39% rozlohy EVL Soutok – Podluží a EVL Niva Dyje (tam se ty zásahy budou provádět).
Opravdová nehoráznost…
Přitom v dobách dřívějších byl přesně tento biotop (člověkem vytvořený - vždyť zrovna vám by se to mělo naopak líbit!) na většině plochy současného Soutoku. Dnes tak již téměř není. Jedná se o malý návrat do minulosti, do dob před moderním lesním hospodářstvím a cílená podpora pro druhy, které dlouhodobě jinak mizí. Protože zatímco vy se tam jednou za čas jedete podívat na opeřence, jiní daný problém o kterém je řeč reálně zkoumají a ti bijí na poplach. Soutok je specifický a tak by se k němu mělo i přistupovat. Pokud tedy nechceme o tu jedinečnost přijít.
JS
Jarek Schindler
3.9.2024 12:04 Reaguje na SlovanProč, když mluvíte o 700 ha lesa tak to porovnáváte i s loukami, poli, vodní plochou? To je nehoráznost. Takže těch 700 ha porovnejte pouze s rozlohou tamního lesa a určitě vám vyjde podstatně jiné procento. Tyto typické ochranářské blafy si nechejte pro Kletečkovou. Ta vám k tomu ještě zatleská. O tšch dřívějších dobách níže.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
3.9.2024 10:10 Reaguje na SlovanNo pokud je to vaše "občas" o pěti deseti, padesáti letech tak ano. Už jsem to psal. Zlatník hovořil o suchém typu lužního lesa pojmenováném
jako habrojilmové jaseniny. Podle vás asi také nevěděl o čem mluví? Zbytek níže, tady je již málo místa.
Odpovědět
jako habrojilmové jaseniny. Podle vás asi také nevěděl o čem mluví? Zbytek níže, tady je již málo místa.
EB
Emil Bernardy
28.8.2024 14:11Přátelé.Ještě dlouho bude teplo,zajet do Břeclavi,odtud na trojmezí a zpět na kole /nebo elektrokole/ krásný výlet,nějakých 35km po rovině není problém,v červenci ani nebylo moc komárů.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
1.9.2024 20:37Území je natolik bohaté na různé biotopy, že je v našem zájmu je uchovat a zejména rozvíjet. Současná nekvalitní lidská péče o to území je hlavním důvodem, proč se tam CHKO vyhlásí. Obce jsou s MŽP dohodnuté a třecí spory jsou jen s těmi, kteří jakoukoli velkoplošnou ochranu budou vždy odmítat. Přesně k těmto lidem patří Otakar Pražák.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
2.9.2024 07:37 Reaguje na Majka KletečkováPaní Majko,nemohu s Vámi souhlasit.Pokud jde o soutok Dyje a Moravy platí pro Vás výše,poznejte terén.Pravidla platí i tam kde není CHKO.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
2.9.2024 09:01 Reaguje na Emil BernardyA v rámci CHKO zákonitě vznikají v místech,kvůli kterým krajinu navštěvujeme NPR,zákaz vstupu,tak že najednou zjistíme,že není důvod navštívit CHKO,kam jsme skutečně chtěli na procházku je zákaz vstupu.Jenom po jediné cestě okolo,na hranicích cedule poučné a výstražné.
Krajina mých skautských táborů po roce 1968 je nepřístupná,zaplevelená dvoumetrovýma kopřivama,zpustlá.Toto je ta ochrana.Ochrana před lidmi,kteří tu pobývali a o přírodu s láskou pečovali.
A tu blábolení tu o biotopech a biodiverzitě ..... že ta mrcha příroda se nechová podle našich představ, spíš by poradil psycholog,či psychiatr.
Odpovědět
Krajina mých skautských táborů po roce 1968 je nepřístupná,zaplevelená dvoumetrovýma kopřivama,zpustlá.Toto je ta ochrana.Ochrana před lidmi,kteří tu pobývali a o přírodu s láskou pečovali.
A tu blábolení tu o biotopech a biodiverzitě ..... že ta mrcha příroda se nechová podle našich představ, spíš by poradil psycholog,či psychiatr.
JS
Jarek Schindler
3.9.2024 16:09 Reaguje na Majka KletečkováZase , jako vždy kecáte a nevíte co. Jaká současná nekvalitní péče? Můžete to specifikovat?
Z dilny AOPK vyšel: Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Soutok - Podluží, CZ0624119
No a co se tam píše:
Předměty ochrany a jejich cílový stav: Stanoviště
Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu:
Jen dobrá hodnota, významná hodnota, vynikající hodnota. (Nic co by nasvědčovalo vašemu blábolu o současné nekvalitní péči tam nenajdete.)
Cílový stav předmětu ochrany: Většinou " zachování rozlohy a kvality biotopu ve stavu jako při vyhlášení EVL a případně jeho rozšiřování na vhodných místech.
Druhy: Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: tesařík obrovský -stálá populace, dobré zachování, celkové hodnocení: dobrá hodnota. lesák růmělkový- stálá populace, vynikající zachování, vynikající hodnota, páchník hnědý- stálá populace, vynikající zachování, vynikající hodnota.
Cílový stav předmětu ochrany: Většinou: Zachování stavu předmětu ochrany, jako při vyhlášení EVL.
Tak kde máte tu nekvalitní lidskou péči? Je opravdu pravda, že jak píšete jsou obce s MŽP na vyhlášení CHKO dohodnuté? Atd.
Odpovědět
Z dilny AOPK vyšel: Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Soutok - Podluží, CZ0624119
No a co se tam píše:
Předměty ochrany a jejich cílový stav: Stanoviště
Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu:
Jen dobrá hodnota, významná hodnota, vynikající hodnota. (Nic co by nasvědčovalo vašemu blábolu o současné nekvalitní péči tam nenajdete.)
Cílový stav předmětu ochrany: Většinou " zachování rozlohy a kvality biotopu ve stavu jako při vyhlášení EVL a případně jeho rozšiřování na vhodných místech.
Druhy: Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: tesařík obrovský -stálá populace, dobré zachování, celkové hodnocení: dobrá hodnota. lesák růmělkový- stálá populace, vynikající zachování, vynikající hodnota, páchník hnědý- stálá populace, vynikající zachování, vynikající hodnota.
Cílový stav předmětu ochrany: Většinou: Zachování stavu předmětu ochrany, jako při vyhlášení EVL.
Tak kde máte tu nekvalitní lidskou péči? Je opravdu pravda, že jak píšete jsou obce s MŽP na vyhlášení CHKO dohodnuté? Atd.
JH
JH
3.9.2024 22:02 Reaguje na Jarek SchindlerDokazovat, že něco nejde, je ta nejjednodušší věc na světě. Ale vy byste to přesto mohl dělat lépe.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
5.9.2024 07:22 Reaguje na JHPokud jde o Soutok tak ti co tuto krajinu udržují dosud neměli desítky a nějakou stovku let problém.
Odpovědět
JH
EB
Emil Bernardy
5.9.2024 15:36 Reaguje na JHCo to tak nechat odborníkům,kteří tam jsou dosud?Aktivisté na co sáhli to pohnojili.
Odpovědět
JH
JH
5.9.2024 17:12 Reaguje na Emil BernardyJsou zase odborníci, kteří tvrdí, že to pohnojili ti odborníci, co tam jsou dosud.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
5.9.2024 18:30 Reaguje na JHPo těch odbornících co tam jsou je dosud pořád co chránit. Kde se ale bere ta odvaha , nebo spíš čím je podložena odvaha tvrdit že to ti novodobí odborníci budou dělat lépe? Zatím vše co dělali končí jediným. Jásotem nad silou přírody a procesů v ní. Je krásné jak se umí přiroda přizpůsobit a jak jde sledovat její sílu doslova v přímém přenosu.
Odpovědět
JH
JH
5.9.2024 23:14 Reaguje na Jarek SchindlerTi první zase jásají nad tím, že se příroda bez nich neobejde. A je tam pořád co chránit, ale kde berou odvahu tvrdit, že to tak bude i za 50 let?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.9.2024 06:48 Reaguje na JHPokud to bylo před sto lety může to být i za dalších padesát . Kde ale berou odvahu ti druzí když tvrdí, že to s nimi bude lepší? Navíc, většinou zatím nic nevytvořili. Pardon vytvořili, tedy pokud se do té " tvorby" počítá i hromada problémů, ubytek všeho na co si člověk jen vzpomene, spáleniště a nastojato mrtvé stromy.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
6.9.2024 07:31 Reaguje na Jarek SchindlerV mé profesi jsem narazil letos na takové ničemy....miliony korun fuč.
Odpovědět
JH
JH
6.9.2024 10:16 Reaguje na Jarek SchindlerCo bylo před sto lety, to za dalších padesát být nemusí.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
6.9.2024 07:30 Reaguje na JHTakové poradce znám také.Nejslušnější označení je kibic.A lépe je když u tohoto zústanou.
Odpovědět
JH
JH
6.9.2024 10:14 Reaguje na Emil BernardyNevím, kdo vám kibicuje, já jsem myslel především vědce, kteří tuhle lokalitu studovali.
Odpovědět
EB
JH
Karel Zvářal
7.9.2024 15:28 Reaguje na JHMáte černobílé vidění světa. Jsou vědci, potom dlouho dlouho nic, a pak jsou nevědci - zde lesáci z oboru, akademici často s více tituly, než vědátoři, kteří chtějí lesy měnit. Troll byl dotázán, kde takový světlý les je - rád bych se poučil. A jestliže nedokáže adekátně reagovat a uvést jediný příklad, tak jen trolí, fantazíruje, dá se říci kibicuje. Stávající podobu s členitou strukturou/ mozaikou porostů považuji za blízkou optimu, s tím, že více starších stromů by bylo vhodné ponechat.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
3.9.2024 12:51Takže pane Slovane v materiálu AOPK "Souhrn doporučených opatření ..... se můžete dočíst jak to ve skutečnosti s těmi broučky je. No a nenajdete tam jediného který by , jak tady tvrdíte, ubýval. Naopak jsou i jiné ohrožené, vzácné organismy ( například houby) a je zajímavé si přečíst co píší i jiní odborníci než jen pan Čížek.
Tak třeba " Lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje — oáza vzácných hub
Vladimír Antonín ( taky z Živy): K největším negativním zásahům
do porostů docházelo zřejmě ve středověku,kdy se zde páslo a těžilo se dřevo s velmi krátkou obmýtní dobou. Lichtenštejnové sice postupně pastvu z lesů vyloučili, ale ke zlomu došlo až v r. 1873, kdy vyhráli spor o pastvu s obcí Lanžhot. Od té doby došlo v současných „pralesních“ rezervacích jen k omezeným zásahům".
Není to zajímavé ?Jeden mluví o "zlatém věku" středního světlého lesa a druhy o největších negatívních zásazích.
U nás nejsou přirozené žádné lesostepní doubravy. Vždy to po většině byl , před příchodem člověka, zapojený les. Mě nevadí krajina vytvořená člověkem. Vadí mi když se na jednu stranu mluví o lesních plantážích ( duby v řádcích jaksi nevadí) a na druhou stranu park je to nejlepší. Ono se stačí podívat do materiálu AOPK a člověku musí být jasné, že papír snese vše. Ty malovánky jak se z vysokého lesa udělá krásný řídký les na věčné časy jsou krásné tak pouze pro oblbování lidí. Opravdu si někdo má podle toho myslet, že to tak jde?
No a duby? Na jednu stranu najdete třeba to, že je vyjímka v minimální velikosti paseky. Díky dubům je možné udělat paseku 2 ha a to z důvodu, že dub je světlomilná dřevina a v zastíněných okrajích pasek moc neroste a na druhou stranu tentýž dub se má zmlazovat a to i přes buřeň v nějakém světlém lese? To je docela nesmysl. Jo ubývají tam staré duby. Nejsou to ale hlavně ty soliterní duby v loukách? No a nemůže být důvodem, pan Čížek to samozřejmě nezmiňuje, třeba to, že je tam těch tesaříků obrovských moc? On ten tesařík ty duby, ať se to líbí nebo nelíbí, prostě poškozuje. A všeho moc škodí dvakrát. Udělali ochranáři něco pro to aby měly tyto soliterní stromy do budoucnosti náhradu? To, že si někdo myslí. že vezme strom z porostu, prosvětlí okolí a bude vystaráno ještě neznamená, že to tak funguje. Možná jen na tom ochranářském cáru papíru z dílny AOPK co se nazývá Ochrana Soutoku- Příčiny ohrožení a návrhy opatření. Obrázky vypadají úžasně a Kletečková určitě zatleská. Akorád papír není praxe, že?
Odpovědět
Tak třeba " Lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje — oáza vzácných hub
Vladimír Antonín ( taky z Živy): K největším negativním zásahům
do porostů docházelo zřejmě ve středověku,kdy se zde páslo a těžilo se dřevo s velmi krátkou obmýtní dobou. Lichtenštejnové sice postupně pastvu z lesů vyloučili, ale ke zlomu došlo až v r. 1873, kdy vyhráli spor o pastvu s obcí Lanžhot. Od té doby došlo v současných „pralesních“ rezervacích jen k omezeným zásahům".
Není to zajímavé ?Jeden mluví o "zlatém věku" středního světlého lesa a druhy o největších negatívních zásazích.
U nás nejsou přirozené žádné lesostepní doubravy. Vždy to po většině byl , před příchodem člověka, zapojený les. Mě nevadí krajina vytvořená člověkem. Vadí mi když se na jednu stranu mluví o lesních plantážích ( duby v řádcích jaksi nevadí) a na druhou stranu park je to nejlepší. Ono se stačí podívat do materiálu AOPK a člověku musí být jasné, že papír snese vše. Ty malovánky jak se z vysokého lesa udělá krásný řídký les na věčné časy jsou krásné tak pouze pro oblbování lidí. Opravdu si někdo má podle toho myslet, že to tak jde?
No a duby? Na jednu stranu najdete třeba to, že je vyjímka v minimální velikosti paseky. Díky dubům je možné udělat paseku 2 ha a to z důvodu, že dub je světlomilná dřevina a v zastíněných okrajích pasek moc neroste a na druhou stranu tentýž dub se má zmlazovat a to i přes buřeň v nějakém světlém lese? To je docela nesmysl. Jo ubývají tam staré duby. Nejsou to ale hlavně ty soliterní duby v loukách? No a nemůže být důvodem, pan Čížek to samozřejmě nezmiňuje, třeba to, že je tam těch tesaříků obrovských moc? On ten tesařík ty duby, ať se to líbí nebo nelíbí, prostě poškozuje. A všeho moc škodí dvakrát. Udělali ochranáři něco pro to aby měly tyto soliterní stromy do budoucnosti náhradu? To, že si někdo myslí. že vezme strom z porostu, prosvětlí okolí a bude vystaráno ještě neznamená, že to tak funguje. Možná jen na tom ochranářském cáru papíru z dílny AOPK co se nazývá Ochrana Soutoku- Příčiny ohrožení a návrhy opatření. Obrázky vypadají úžasně a Kletečková určitě zatleská. Akorád papír není praxe, že?
JH
JH
6.9.2024 13:08 Reaguje na Jarek SchindlerVy si z informací vybíráte, co se vám hodí. O úbytku se sice nepíše, ale o kus dál jsou uvedená rizika a návrhy změn. A taky se tam píše např. o negativním vlivu intenzivního lesního hospodaření. V článku v Živě se píše o negativním zásahu do porostů, ale je otázka, jak to autor myslel a v článku dále tyto negativní vlivy nerozebírá. A pokud se bude šířit dubová plantáž na úkor světlého lesa, tak přijdeme o přírodní hodnoty toho prosvětleného lesa. Proto ochranáři hledají cesty, jak je zachovat na těch dalších 50 let. Jejich oponenti se spíše snaží dokazovat, že to nejde než předkládat racionální argumenty.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.9.2024 18:56 Reaguje na JHJde o to co považujete za racionální argument. Ale od začátku. Já tam tedy čtu o " zachování stavu předmětu ochrany, jako při vyhlášení EVL". No a rizika? Z jiného soudku aby to bylo zřejmější. Pokud se budeme bavit o nějakém managementu vlka či medvěda na Slovensku tak prvním rizikem co uvedou ochranáři bude, že se vlk nebo ten medvěd vystřílí. Co se týká lesa tak vše chce své. Nejde z mnoha důvodů pěstovat nějaký světlý les tak jak si to ochranáři představují. Vzít stoletý porost a přerobit jej na pastevní les je nesmysl. Jo, na obrázku to vypadá krásně ale jaká bude skutečnost. Tam to tak krásné už nevidím. No a bavíme se tu neustále o nějaké klimatické změně a potřebě pěstovat odolnější lesy. Myslíte si že ty osluněné a prosluněné lesy v kterých se prohání vítr budou mít nějakou vodozádržnou funkci, nebo to bude spíš podstatně rychleji vysychající les? Ochranáři zatím žádnou cestu nenašli a řešení mají pouze na papíře. Jo , vypadá to krásně ale nefunguje to. Takže jaké racionální argumenty chcete slyšet?
Odpovědět
JH
JH
6.9.2024 20:43 Reaguje na Jarek SchindlerJe možné, že máte pravdu a světlý les nejde vytvořit. V tom případě je ale otázka, jestli druhy vázané na tento typ lesa přežijí dalších 50 let, když bude les směřovat k uniformnímu porostu dle lesnického ideálu. Myslím, že zachování stavu předmětu ochrany, jako při vyhlášení EVL, nemusí být úplně samozřejmé.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
7.9.2024 14:28 Reaguje na JHProč by neměli přežít když přežili minulých dvěstě let? Navíc o žádný uniformní porost se nejedná. Máte zde zastorpeny všechny věkové třídy od paseky přes kultůru, mlazinu, tyčovinu, slabou a silnou kmenovinu, hustý zapojený les a les v různé fázi obnovy. Kde hledáte tedy tu iniformitu? Pokud jsou v současnosti velké bloky lesa v obnovním věku tak to v první řadě znamená, že před těmi 120-140 lety byly ty samé bloky holinami. Takže by bylo možná dobré podstatně prodloužit obnovní dobu než experimentovat s nějakým světlým lesem.
Nikde jsem nenapsal, že světlý les nejde vytvořit. Podle mě jde. Jen se musí a to hlavně z důvodu jeho stability pěstovat jak se říká od píky jako světlý les. To znamená na hektar vysadíte 120-150 odrostků dubu a budete je pěstovat jako solitery s všemi přednostmi soliterů. Akorát se tam nic moc kromě babyky, pajasanu asi zmlazovat nebude a zaroste to bezem, lískou, kopřivami , ostružiníkem atd. V takovém lese můžete po pár letech i pást, tedy jestli do té doby bude co pást.
Odpovědět
Nikde jsem nenapsal, že světlý les nejde vytvořit. Podle mě jde. Jen se musí a to hlavně z důvodu jeho stability pěstovat jak se říká od píky jako světlý les. To znamená na hektar vysadíte 120-150 odrostků dubu a budete je pěstovat jako solitery s všemi přednostmi soliterů. Akorát se tam nic moc kromě babyky, pajasanu asi zmlazovat nebude a zaroste to bezem, lískou, kopřivami , ostružiníkem atd. V takovém lese můžete po pár letech i pást, tedy jestli do té doby bude co pást.
JH
JH
7.9.2024 20:25 Reaguje na Jarek SchindlerZa těch 200 let se asi dost věcí změnilo. Některé způsoby využití lesa zanikly, takže je otázka, jestli se se dnes dá vytvořit prosvětlený les jako před 200 lety. Na tehdejším obhospodařování lesa bylo cenné, že vytvářelo celou řadu různých prostředí pro různé druhy. Nevím, jestli tohle nahradí různé věkové třídy stejného lesa. Já mám z debat na toto téma pocit, že dnešní lesníci mají svoji tabulkovou představu lesa podle lesního hospodářského plánu. Což je samozřejmě v pořádku v případě většiny našich lesů. Ale když někdo navrhne, že by se někde kousek lesa mohl pěstovat jinak, je hned považován za třídního nepřítele a místo věcné debaty se spíše hledají argumenty, proč je to špatně.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
8.9.2024 12:21 Reaguje na JHS ekologem či potrhlým ochranářem se dá věcně debatovat? Tehdejší obhospodařovaný " plundr les" byl tak dobře obhospodařovaný že nám lesnatost kesla pod 17 % (dnes je dvojnásobná) a musely se tvořit na ochranu toho lesa zákony. Ano LHP je od toho aby se les nelikvidoval jak se to zrovna komu hodí. No a zatím se navrhují samé hovadiny. Bylo jich za posledních třicet let snad málo? Na přírodě je to vidět.
Odpovědět
JH
JH
8.9.2024 14:43 Reaguje na Jarek SchindlerA dá se věcně debatovat s lesníkem? LHP je zřejmě posvátná kráva, na kterou nikdo nesmí šlápnout, jinak lesák vypne mozek a jen vyřvává něco o poušti, jako třeba o pár řádků níže. Je v pořádku, že máme lesní zákon a je v pořádku, že máme lesní plány. To si myslím, že je dobře vymyšlené, na základě vědeckých poznatků atd. Ale taky si myslím, že neuškodí nechat někde trochu víc prostoru přírodě, ono by toho lesa zase tolik neubylo.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
8.9.2024 20:05 Reaguje na JHTomu vašemu blábolení o ničem říkáte věcná diskuze? Co jste vlastně vůbec řekl?
Ne LHP je soubor závazných a doporučených opatření vycházejícize stavu lesa a vyhlášek a zákonů. Dělá jej specializované pracoviště UHUL. To o poušti vyplynulo v reakci na vaše kecy o různém prostředí, takže brzděte.
Ona snad nemá ta příroda i v hospodářských lesích dost prostoru k realizaci? Jinak ani ta příroda neumí žádný odolný les. Je ji to tak nějak jedno jestli něco uschne nebo to poláme vítr. Příroda má času dost.
Odpovědět
Ne LHP je soubor závazných a doporučených opatření vycházejícize stavu lesa a vyhlášek a zákonů. Dělá jej specializované pracoviště UHUL. To o poušti vyplynulo v reakci na vaše kecy o různém prostředí, takže brzděte.
Ona snad nemá ta příroda i v hospodářských lesích dost prostoru k realizaci? Jinak ani ta příroda neumí žádný odolný les. Je ji to tak nějak jedno jestli něco uschne nebo to poláme vítr. Příroda má času dost.
JH
JS
Jarek Schindler
9.9.2024 05:27 Reaguje na JHNo a vaše , že o tom houby víte a jen dokola omíláte ty samé nesmysly.
Odpovědět
JH
JH
9.9.2024 08:43 Reaguje na Jarek SchindlerMohl bych se s vámi dohadovat, kdo omílá větší nesmysly, ale byla by to jen ztráta času.
Odpovědět
JH
JH
6.9.2024 22:45 Reaguje na Jarek SchindlerA pokud jde o přizpůsobení klimatickým změnám, věřím tomu, že i prosvětlený les má smysl.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
7.9.2024 14:34 Reaguje na JHMyslíte si, že osluněný les po které se prohání vítr s výstavky, které byly pěstovány celý dosavadní život v zápoji je zrovna tím lesem přizpůsobeným klimatické změně?
Odpovědět
JH
JH
7.9.2024 21:39 Reaguje na Jarek SchindlerJá si hlavně myslím, že pro přizpůsobení potřebujeme různá prostředí a různé lesy včetně těch prosvětlených.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
8.9.2024 12:24 Reaguje na JH Třeba pouš´t? To je také různé prostředí a prosvětlená je dostatečně. No a předstupeň pouště je právě ta savava, step s tím savanovým řídkým lesem.
Odpovědět
JH
JH
8.9.2024 14:44 Reaguje na Jarek SchindlerPoušť vám z lesa nikdo dělat nechce, to jste si vymyslel vy.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
8.9.2024 19:57 Reaguje na JHJe to snad také to vaše různé prostředí. No a je to i poslední stupěň v cestě od vlhkého tmavého lesa přes ty vaše světlé "savanové" lesy. Dál už je pouze ta savana bez stromů a poušť. Nebo je to snad jinak?
Odpovědět
JH
JH
8.9.2024 20:37 Reaguje na Jarek SchindlerNevím, asi máte nějakou fobii z pouště. S tím vám nepomůžu.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
9.9.2024 05:30 Reaguje na JHPokud mám z něčeho fobii tak hlavně z různých klimatických ekodobrodějů. Ti nás k té poušti mohou velmi rychle dovést.
Odpovědět
