https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/otakar-prazak-vyhlaseni-chko-soutok-je-v-rozporu-s-ustavou-a-zakonem-o-ochrane-prirody
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Otakar Pražák: Vyhlášení CHKO Soutok je v rozporu s Ústavou a zákonem o ochraně přírody

10.5.2025
Koncem dubna podalo 35 poslanců z hnutí ANO k Ústavnímu soudu návrh na zrušení vyhlášení CHKO Soutok. Důvody, které k tomu vedly jsou následující:
 
Ačkoli Ministerstvo životního prostředí setrvale tvrdilo, že proces přípravy návrhu na vyhlášení CHKO Soutok byl mnohokrát konzultován s jednotlivými dotčenými obcemi, fyzickými nebo právnickými osobami, nebyly připomínky či námitky těchto dotčených osob Ministerstvem řádně zohledněny a vypořádány. Ministerstvo setrvalo na svém direktivním přístupu k vyhlášení CHKO Soutok „za každou cenu“, aniž by dostatečně vážilo zejména hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry tak, jak mu to ukládá zákon o ochraně přírody.</p>


<p>Od r. 2005 je území Soutoku, jako evropsky významné lokality Niva Dyje a Soutok – Podluží, v rámci evropského programu Natura a podle zákona o ochraně přírody chráněno před poškozováním a ničením a zároveň je možno je využívat pouze způsobem, kterým nedojde k závažnému nebo nevratnému poškození nebo ke zničení evropských stanovišť anebo stanovišť evropsky významných druhů vyžadujících územní ochranu tvořících jejich předmět ochrany a kterým nebude narušena jejich celistvost. Jakékoli zásahy, které by mohly vést k takovým nežádoucím důsledkům, si musí ten, kdo tyto zásahy zamýšlí, předem opatřit souhlas orgánu ochrany přírody.</p>


<p>Dosavadní ochrana tohoto území je tedy zcela dostačující, což ostatně vyplývá mimo jiné i z „Vyhodnocení socioekonomických dopadů vyhlášení CHKO Soutok“ ze září 2021 („Socioekonomická analýza“). Socioekonomická analýza konstatuje, že z hlediska lesního hospodářství nemůže vyhlášení CHKO Soutok přinést jakékoli zlepšení. K naplnění ochrany lužních lesů na dotčeném území je zcela dostačující, že budou plněny schválené lesní hospodářské plány („LHP“) pro období roku 2020 až 2029, na jehož znění se společně podílely Lesy ČR, AOPK a Krajský úřad Jihomoravského kraje.</p>


<p>Závěry vlády a Ministerstva o nezbytnosti vyhlášení CHKO Soutok napadeným nařízení tedy nemohou obstát, a to ani skrze argumentaci, že je potřeba zvýšit koncepční režim ochrany zasaženého území, který dle jejich tvrzení není efektivní. Taková argumentace je však toliko účelová, neboť koncepční nástroje ochrany EVL Soutok - Podluží a EVL Niva Dyje existují a je dle nich řádně postupováno.</p>



<p>Ministerstvo se v procesu přípravy záměru na vyhlášení CHKO Soutok dopustilo i dalšího rozporu, neboť nepostupovalo v souladu s § 39 odst. 1 zákona o ochraně přírody, podle něhož je ochrana EVL zajišťována přednostně v součinnosti s dotčenými vlastníky pozemků na základě smluvní ochrany.</p>


<p>Dotčení vlastníci pozemků soustavně vyjadřovali Ministerstvu svůj zájem na tom se podílet na tzv. smluvním režimu ochrany EVL, nicméně jejich výzvy nebyly vyslyšeny. Ministerstvo mylně zastávalo a nadále zastává názor, že smluvní ochrany nepřipadá v úvahu, neboť na území EVL Soutok a EVL Niva Dyje jsou značně roztříštěné vlastnické vztahy k dotčeným pozemkům.</p>


<p>Přednostní smluvní režim ochrany podle § 39 zákona o ochraně přírody byl dokonce transponován do naší legislativy na základě směrnice o stanovištích čl. 6 Evropské komise s povinností brát v úvahu při ochraně lokalit sítě Natura socioekonomické činnosti v daných lokalitách. I tuto závaznou evropskou směrnici vláda porušila.</p>


<p>Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že vláda napadeným nařízením, kromě evropského práva, také porušila čl. 78 Ústavy a čl. 1 odst. 1 Ústavy, neboť překročila meze svého ústavního zmocnění k vydání nařízení vlády k provádění zákona, protože nedodržela zákonem stanovené podmínky pro vyhlášení CHKO Soutok. Vzhledem k tomu, že zde neexistovaly jakékoli skutečnosti, které by odůvodňovali vyhlášení CHKO Soutok napadeným nařízením a ani Důvodová zpráva neobsahuje vysvětlení nezbytnosti zvoleného řešení, dopustila se vláda schválením napadeného nařízení svévole a libovůle, čímž jednala v rozporu se zásadami právního státu, a porušila tak čl. 1 odst. 1 Ústavy.</p>



reklama

 
foto - Pražák Otakar
Otakar Pražák
Autor byl třicet let předsedou ČSOP ZO Břeclav, deset let pracovníkem Okresního úřadu Břeclav, referátu životního prostředí a osmnáct let OSVČ s živnostenským oprávněním na poradenskou a zprostředkovatelskou činnost v ochraně přírody a životního prostředí.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (41)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Josef Střítecký

10.5.2025 08:58
Ministr by mohl namítnout: To všechno je sice pravda, ale naše koaliční smlouva nám vyhlášení parku dala za úkol, a ten plníme. Velkým neštěstím je lobbing "vědců" ze Zeleného kruhu, kteří manipulují s veřejným míněním ve vlastním egoistickém zájmu. Je to pátá kolona Franze Timmermanse. Kdo ho nezná, tak zmiňuji, že je to nizozemský politik, který od roku 2019 až do své rezignace v roce 2023 působil jako výkonný místopředseda Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu a evropský komisař pro oblast klimatu, který si svůj vliv za svého působení platil z evropských podpor. Dnes je stíhán pro podezření z korupce.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

10.5.2025 09:32 Reaguje na Josef Střítecký
Uberte plyn, o CHKO Soutok se mluví 30 let, tak to dětinsky nesvádějte na na někoho jiného.
To, že se ani po 30 letech s tím nedokážou sžít s CHKO, což není NP je jejich problém.
To, že pod jejich rozlišovací schopnost a mentální schopnosti chápat rozdíl mezi CHKO a NP, to asi tady nezlepšíme...
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

10.5.2025 10:02 Reaguje na Josef Střítecký
Jestli to není tak, že jim na ty kšeftíky bude někdo koukat neb na jižní Moravě jsou takové ekonomické kulišárny tématem místního " folkloru".
Odpovědět
PE

Petr Elias

10.5.2025 17:13 Reaguje na Josef Střítecký
Taková kravina.

Doporučuji nevěřit kdejaké kravině na těch internetech. ;)

https://www.politico.eu/article/fact-check-european-commission-ngo-lobby-green-deal-activist/
Odpovědět
ms

10.5.2025 17:51 Reaguje na Josef Střítecký
souhlasím, tito vědci jsou pátá kolona, nic vyzkoumali, sami by se zřejmě neuživili, jenom kalí vodu.
Odpovědět
ml

11.5.2025 22:59 Reaguje na Josef Střítecký
1.) Souhlasím. 2.) Koaliční smlouvu vláda neplní tak jako tak; pan Hladík (KDU-ČSL) se na ni pouze opakovaně vymlouvá.
Odpovědět
Sl

Slovan

10.5.2025 15:07
Bojovník proti CHKO, článek č. 150 a furt jedno a to samé dokola. Vláda nic neporušila, obce ve většině souhlasí, stejně jako kraj. Ochrana přírody dokázala přesvědčit politiky, aby nevyhlašovali NP, ale CHKO, což je stupeň ochrany, který k danému území přesně odpovídá. Bezzásahových ploch bude málo a většinu území tak bude spravovat člověk. Bude ji tvořit, jen při tom tvoření budou muset zejména LČR více dbát na ochranu území a přírody.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

10.5.2025 15:44 Reaguje na Slovan
asi by to měl pochopit každý, aspoň s průměrnou inteligencí, ale nejspíš se všude dostává...

Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.5.2025 23:19 Reaguje na Slovan
Panu Pražákovi jako bývalému pracovníkovi ochrany přírody (podle jeho příspěvků) někdo škaredě šlápl na palec, když tak vehementně bojuje proti CHKO Soutok. Vyhlášení CHKO znamená právní ochranu celé oblasti, kterou zatím nemá. Myslím, že lobuje hlavně za o.p.s. BR Dolní Morava, která nedokázala a nedokáže zabránit tomu, že skutečně vzácné biotopy a na ně navázané druhy postupně mizí.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.5.2025 06:57 Reaguje na Majka Kletečková
Máte důkazy nebo vymýšlíte? Smluvní ochrana by také fungovala a mnohem levněji než CHKO. Na západě je běžná.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.5.2025 17:07
Do vyhlašování se promítly dvě chyby. Nicnedělání při kalamitě kůrovce a tedy sežraná šumava a požár v Českém Švýcarsku. To vrhlo neznalou veřejnost proti. Bohužel toto politické klima stále rezonuje.
Měly by se vyhlásit obě území jako národní park, jak bylo původně plánováno v jednom zákoně. Ale upravit tento zákon tak, aby respektoval to, že obě území jsou lidskou péčí udržované lovecké hvozdy a tedy vyžadují vhodnou a trvalou péči (např refaunaci) a rozvoj (nikoli lunapark).
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.5.2025 17:09 Reaguje na Slavomil Vinkler
obě tj NP soutok i NP křivoklát
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

11.5.2025 15:54 Reaguje na Slavomil Vinkler
tak proč to omíláte?
Odpovědět
ms

10.5.2025 17:53 Reaguje na Slavomil Vinkler
bože, to snad nemyslíte vážně, takže přírodní procesy na celých území a zelená ideologie zničí další část krajiny.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.5.2025 18:53 Reaguje na
To jde o to co myslíte přírodní procesy. Jestli nicnedělání, no tak to máte recht. Já péči v duchu minulých generací, které ty lovecké parky vytvořily a udržovaly pestré po stovky a tisíce let...
Odpovědět
va

vaber

11.5.2025 09:16 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jak se vůbec tahle celá příroda na planetě mohla vytvořit a udržet ,když tu člověk ještě nebyl. Nicnedělání muselo vše zničit ,že jo Vinkler.
Jo zapomněl jsem ,zachránila to megafauna.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.5.2025 13:08 Reaguje na vaber
Špatně, velice špatně.
Ad a) nezachránila ale vytvořila.
Ad b) děláte si z vážné věci srandu, neb bez megafauny sice bude taky příroda, ale zcela jiná. Chybějící megafauna je jednou z podstatných příčin změny stanovišť a vymírání druhů.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

11.5.2025 16:01 Reaguje na Slavomil Vinkler
přírodní procesy lidi nepotřebují.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.5.2025 16:37 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Máte li na mysli jakékoli přírodní procesy, tak lidi opravdu nepotřebují. No ale zachování diverzity, pestrosti života a zastavení vymírání potřebuje buď megafaunu (a ta není) nebo její náhradu lidskou péčí.
Odpovědět
va

vaber

11.5.2025 09:23
Co a koho ten Pražák vlastně hájí, ví to někdo? Příroda to nebude.
Dle něj a některých jiných jsou NP a CHKO pohromou pro přírodu a ta nejlepší příroda musí být tedy všude jinde. Ještě že máme těch NP a CHKO tak málo. Když všechny zrušíme, bude naše příroda zachráněna, tak to chtějí ti nejsprávnější ochránci.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.5.2025 13:09 Reaguje na vaber
No dobrá otázka.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.5.2025 10:00
CHYBOU je VĚTŠINOU neschopné a nebo všehoschopné vedení CHKO, NP a AOPK,
které se upne k nějaké koncepci, která dopadne špatně. Dobrou praxí bývalo,
že POKUSY NA PŘÍRODĚ se dělaly v maloplošných rezervacích a jiných malých pokusných částech přírody. Tam se koncepce odzkoušela a mohla se pak aplikovat do zbytku chráněné krajiny, kde je pokus úspěch nebo omyl už
tragédií jako na Šumavě a nebo v NP ČŠ. Tvrzení, že to tragédií není,
je pouze výmluva viníků a bagatelizace dopadů, které zavinili.
Nechci neustále opakovat totéž, ale než CHKO a nebo NP s takovým
vedením provádějícím nevyzkoušené experimenty, tak raději ani ten NP
a CHKO, kde to budou ti experimentátoři ve velké rovnou realizovat.
Nenesou nakonec ani žádnou hmotnou zodpovědnost a ani tu morální, když
znechutí veřejnost takovou "ochranou" ničící to, proč byl NP zřízen.
Na Šumavě měl NP CHRÁNIT ty nádherné lesy a ty nechal sežrat kůrovci.
V NP ČŠ totéž a navíc neodstraněním silně výhřevné hmoty i stabilitu
základního předmětu ochrany, kterými jsou pískovcové skály. Proto tu
je ten odpor k novým NP a CHKO, protože není záruka, že jejich vedení
dosavadní stav nezničí, jako už tomu bylo v NP Šumava a ČŠ. Doporučuji
zpětnou vazbu na dosavadní hospodáře, kteří budou mít možnost dál
korigovat případnou destrukci současného stavu.
Odpovědět
ml

11.5.2025 22:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Konečně jeden z mála rozumných názorů. Děkuji Vám.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.5.2025 07:17 Reaguje na
To se nám to kritizuje. Taky mi vadí mizení lesa kůrovcem a požátem. Ovšem jako kdyby lčr a svol vykáceli kůrovce méně . No a oni ti ředitelé mají taky rodiny a nejsou imunní proti tlaku politiků.
Odpovědět
va

vaber

12.5.2025 07:40 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jel jste někdy po naší krajině a díval se po okolních kopcích a lesících? Na mnoha místech je stále vidět na kopcích a kopečkách několik vysokých trčících stromů a pod nimi něco jako les. Ty trčící stromy jsou původí stromy, které přežily kůrovce , všechny ostatní uschly a kolem nich narůstají malé nové stromy. Jsou to malé lesíky, kde není žádný NP ani vlastník LČR. Nikdo je nezachránil i když vše vykáceli.
Odpovědět
va

vaber

12.5.2025 07:27 Reaguje na Břetislav Machaček
Váš názor o kůrovci mi připomíná kovid. Když se začal šířit objevili se odborníci a hned vědělo jak ho izolovat a zavedli opatření proti šíření.Nic nefungovalo. Kovid si dělal co chtěl. To ani nemluvím o intubaci kterou lékaři zavedli a ta zabíjela pacienty ve velkém. Potom kovid zmizel a nikdo neví proč, prý zmutoval a málo nebezpečný.
Stejně tak kůrovec zmizel a zmutoval na méněžravé brouky, by měli oznámit odborníci.Víc škody než kůrovec udělaly orkány. Za deset let na Šumavě nikdo nepozná ,že tam byl kůrovec, pokud stromy neuschnou suchem a horkem, což vidím jako velice pravděpodobné. Ale zase se najdou odborníci co to svedou na špatné vedení NP.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.5.2025 09:01 Reaguje na vaber
Kecy v kleci- Kovid zmizel, protože se proočkovalo a promořilo a tudíž následky nové reinferce jsou nižší. Kůrovec nezmutoval, jen si sežral lesy a teď není, neb nemá co žrát. Za dest let budou na šumavě stejnověké smrkové porosty, skoro jako vysázené, místo aby se podpořil náběh listnatého lesa, tj dub, buk , jedle ... Vekliká chyba víry v nicnedělání na těch pár km2 NP. Malé plochy NP jsou z principu nestabilní, zejména při bezzásahu. Jak vidíme.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.5.2025 09:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
No špatné vedení NP, myslíte-li činnost tak ano,je to špatně, myslíte-li lidi, tak mají rodiny a musí dělat to, co se po nich chce . No a i když to udělají tak jsou při průseru, který dostali příkazem, odejiti.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.5.2025 09:06 Reaguje na Slavomil Vinkler
Aniž se sáhne na příčinu chyby.
Odpovědět
va

vaber

12.5.2025 19:16 Reaguje na Slavomil Vinkler
To jako že všichni jsou chytří a vědí co a jak ,jen nahoře sedí nějaký velký blbec kterého se všichni bojí a poslouchají?
Zase žasnu jak do toho vidíš.
Odpovědět
va

vaber

12.5.2025 19:12 Reaguje na Slavomil Vinkler
Hlavně že v tom máš jasno,o kovidu i kůrovci a taky o Šumavě i když jsi ty suché lesy vůbec neviděl. Jo viděl ,z letadla ,tedy letecké mapy..
Další pěkná věta, malé plochy jsou nestabilní z principu. Z toho principu jsou potom velké plochy stabilní a to znamená co? že všude jinde kolem NP je všechno OK?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.5.2025 23:05 Reaguje na vaber
Co kdybaste četl a uvažoval. Pokud je plochy boraálního lesa 20 milionů km2 a kůrovec šežere nebo vyhoří 2 tisíce km2 jde o 0,1 promile. Je to jen kousek nového biotopu a starý zůstane kolem. Ale v česku je to plocha asi 10-100 NP, kde ty staré biotopy zmizí a není jisté, zda mohou ti původní obyvatelé v kulturní krajině kolem přežít. A to je ten problém. Nicnedělání je příčinou mizení pestrých biotopů a tedy vymírání.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

13.5.2025 00:04 Reaguje na Slavomil Vinkler
Často je lepší udělat něco i s chybama než neudělat nic. Někdy to nejlepší, co můžeme udělat, je nedělat nic.

„Sílu koně poznáte ne podle trysku vpřed, ale podle elegance, s níž se zastaví.“
Michel de Montaigne
Odpovědět
va

vaber

13.5.2025 07:51 Reaguje na Slavomil Vinkler
To jako chceš říct, že na Sibiři a v Kanadě se kůrovec nešířil protože tam jsou moc velké lesy a kůrovec se přežral a už se mu nechce množit.
Když neuděláš ctrl-c a ctrl-v a argumentuješ svými myšlenkami , je to snůška nesmyslů.
Proč tedy v Evropě, kde všichni zkulturňují krajinu,je biodiverzita nejhorší a kdysi v minulosti byla Evropa jedno z druhově nejrozmanitějších míst na planetě.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.5.2025 21:45 Reaguje na vaber
Nečtete (asi schválně) a píšete trolí bludy. Nepsal jsem, že se kůrovec v boreálu nešíří, ale to, že v té obrovské ploše škody jsou procetuelně zanedbatelné. Stejně jako požár. Naopak u nás podstatně menší zničená plocha znamená zničení původního biotopu až na své hranice, organismus vyhyne. No a z okolní kulturní krajiny se vrátit nemůže neb tam není. Čemu s Kletečkovou nerozumíte?
Proto jsou ty malé NP nestabilní a měli by se stabilizovat lidmi tak aby se udržely biotopy. Nejde zde samozřejmě o zisk. O ty biotopy jde především, má-li být cílem NP udržení organismů a ne vymírání.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.5.2025 23:47
Biosférická rezervace Dolní Morava byla poslední, u níž ČR dlouhodobě neplnila mezinárodní závazek – zajištění dostatečné ochrany a aktivní péče. To se změnilo vyhlášením CHKO Soutok. Přispěly k tomu hlavně mimořádný zájem a iniciativa místních obyvatel a také systematická práce vědců.

Cennost území zde existuje díky přístupu k lužní krajině v dávných dobách; hospodaření, zejména to lesní, bylo do poloviny 20. století úplně jiné než dnes. Po změně tohoto způsobu hospodaření se stav krajiny a diverzity začal postupně zhoršovat, o tom svědčí výzkumy a studie, které se za poslední desítky let na soutoku Moravy a Dyje provedly a stále provádí. Aby se postupná degradace zastavila, je třeba změnit současný způsob hospodaření. Kdyby se s každým dalo domluvit, zejména s majiteli pozemků, nemusely by být ani rezervace ani CHKO.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.5.2025 21:49 Reaguje na Majka Kletečková
"Po změně tohoto způsobu hospodaření se stav krajiny a diverzity začal postupně zhoršovat, o"
No a najednou víte, že je třeba udržovat biotopy, ne nedělat nic. A v NP se nemusí biotopy udržovat???
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.5.2025 23:17 Reaguje na Slavomil Vinkler
V CHKO chráníme dochovaný stav, tedy to, jak člověk krajinu – přírodu – pozměnil, a přitom v ní vytvořil něco úžasného a neopakovatelného, případně pomohl zachování něčeho, co by jinak zaniklo. V NP bychom měli chránit na prvním místě přírodní procesy – jak se příroda bez našeho přičinění vyvíjí a dále se bude bez zásahu člověka vyvíjet (třeba po orkánu Cyril nebo kůrovcové kalamitě jako v případu první zóny NPŠ).

V národních parcích existují biotopy, které lidé udržují (v NPŠ např. spásáním či kosením luk), oproti CHKO musí být v NP navíc prostor pro samovolné přírodní procesy na větších plochách, má tam být oblast divočiny, kde se příroda ponechává sama sobě a člověk do ní nezasahuje (a je jedno, jestli je ta divočina původní nebo nová).
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.5.2025 07:52 Reaguje na Majka Kletečková
Když to napíšete takhle, jako obecnou školní poučku, tak je to pravdivé a souhlasím. Ale ďábel je ukryt v detailu.
Jednak není jedno, zda vyroste něco jiného, neb nejde jen o lesy, ale celkově všechny živáčky, kteří potřebují ten původní, ovlivňovaný nejprve megafaunou a pak lidmi jako pastva, toulavá těžba, žďáření, senaření.... Ale zejména tím, že všechny naše NP jsou malinké. Tak jako můžete vypěstovat smrček na balkoně, ale nevypěstujete tam Boubínský starý les, tak NP o velikosti 100 km2 se nemůže vytvořit pestrý boreální les. Ten má ještě pořád 20 milionů km2, takže požár celé léto či brouk jej nemůže zničit, pořád ho většina zůstane a je to jen vznik (obnovení) biotopů. Jak uvádím výše. No a živáčci se postupně stěhují. Jenomže několik set km2 je nestabilních. Je to zahrádka se všemi důsledky. Jak víte, pokud populace něčeho překročí dolní mez počtu, vyhyne. Pokud požár či brouk sežerou NP, tak z okolní kulturní krajiny se vzácné a chráněné druhy nemohou vrátit, neb tam nejsou. Takže je nutno NP lidskou péčí stabilizovat, tj. zabránit kalamitě, aby zničila celý nebo většinu NP.
No hrozí-li vyhynutí čehokoli, je trvání na bezzásahu jen škodlivé náboženství.
Odpovědět
JO

Jarka O.

15.5.2025 13:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
Mi to „pozorování přírodních procesů“ a následků bezzásahu připomíná Macha a Šebestovou, jak koupili rovnou slona do přírodovědného kabinetu, aby ho moh pozorovat i „tadydle Mach s brýlemi“.
Odpovědět
JO

Jarka O.

15.5.2025 13:42 Reaguje na Majka Kletečková
A jak ten dochovaný stav chráníte? Dyť je krajina jiná než před 30 lety. CHÚ měly chránit krásy hlavně před škodlivými vnějšími vlivy a nezodpovědným podnikáním. V CHKO měla být chráněna estetická mozaikovitá fungující struktura krajiny, kterou v souladu vytvořil člověk. Činnost lidí měla být respektována, ale všeho s mírou, a mělo se víc přemýšlet, aby k budoucímu znečisťování docházelo co nejméně, čili např. pomocí ČOV a spaloven. To samé v NP, které bývaly územími s velmi zachovalými přírodními hodnotami, které se měly chránit před znečištěním a brutálními hospodářskými zásahy. “Konzervace stavu“ ano, v PR a NP se nastavila omezení, ale o šikaně a úplném vyhnání hospodářství nebo povolené devastaci proti lesnímu zákonu nebyla řeč, a „pozorování samovolných procesů a přírody“ měla být doplňková vědecká aktivita, ne hlavní smysl. No, tak jsem se zasnila. Zamlžila se jak litera zákona tak smysl, novela ...smutné.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist