Březnové ídy
2011 | Jan Skácel
Když v borovicích šumí olovo
a vrbám k jaru utínají ruce,
jacípak kamarádi?
Oblaka utíkají a zdá se mi,
že hlavy plné větru mají na zemi,
ta moje hloupá hlava
je tam také.
A kdo ti pomůže
přečkat ty ídy březnové,
kdopak ti pomůže
vyhrabat z vlasů všechno to loňské listí?
A všechny vlasy vlají v tenkém proutí.
Nohy jsou vysoko,
až se nebe rmoutí,
a každá vězí v lyře.
Je slyšet rány.
Na malých sáňkách
slunce se svezlo po sekyře
a spadlo do vody.
Za tuhle obrácenost díky.
Střevíce zpěvu nad kotníky
tak jak tak nedokáže nikdo useknout.
(báseň ze sbírky Co zbylo z anděla)
| Jan Skácel 3 |
tisknout poslat |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentářa a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
RadotínKvěten 2012 | Karel Milota
Ruka jaraDuben 2012 | Jaroslav Hutka
HolubiBřezen 2012 | Jan Zábrana
Cesta zimouÚnor 2012 | Josef Topol
| Pohřbívání stromůLeden 2012 | Jan Vladislav
Štědrý den 1924Prosinec 2011 | Karel Toman
V rozlehlých lesíchListopad 2011 | Jan Zábrana
StřevíceŘíjen 2011 | Jaroslav Seifert
| Český podzimZáří 2011 | Oldřich Mikulášek
Zrající jablkoSrpen 2011 | Václav Renč
Čáp radíČervenec 2011 | Smil Flaška z Pardubic
O věčnostiČerven 2011 | Hanuš Bonn
|

