http://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/vaclav-cilek-krajina-energie-civilizace-a-prelevani-bohu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Václav Cílek – krajina, energie, civilizace a přelévání bohů

19.4.2010
Geologovi a mimořádně zdatnému popularizátorovi vědy Václavu Cílkovi loni na podzim vyšla kniha Krajina z druhé strany. Jde o soubor textů, které plánoval vydat později, ovšem nakonec je dal dohromady u příležitosti předání Ceny Vize 97, což je ocenění, které každý rok uděluje Nadace Dagmar a Václava Havlových. Půdorys knihy je podobný několika minulým Cílkovým knihám – jde o shrnutí kratších esejů rozdělené do tří částí, z nichž ta první je spojená především s fyzickým světem venku, druhá se zaměřuje spíše na současnou společnost a ve třetí jsou texty, které se zabývají spiritualitou. Kam tedy Václav Cílek vede své čtenáře tentokrát?
 
Žulové kameny u Žihle
Žulové balvany u Žihle. "Kameny lžou jen málokdy a matné, složité kameny nelžou nikdy," píše Václav Cílek.
Foto: Václav Cílek/Archiv Ekolistu.cz

Knihu otevírá článek o půdě a potřebě její ochrany. „Zejména starší lidé, kteří pamatují jiné, řekl bych obvyklejší doby, těžce nesou, jak sklady a rozlézajícími se suburbiemi zastavujeme půdu. Bolí je z toho srdce a mne také,“ píše Cílek a dodává, že další revoluce podle něj neproběhne na internetu, ale na poli. Pokračuje souborem několika kratších článků, který je každý věnován druhé straně nějakého místa v české krajině – třeba Makové hoře u Smolotel nebo Kaznějovu. Rozsáhlejší text se zabývá pískovcovými převisy Kumerského pohoří (jde o velmi malou oblast severně od Máchova jezera) a následuje příspěvek o tom, jak kameny zacházejí s lidmi. V první části knihy se autor věnuje ještě Vyšehradu, Vltavě, suburbanizaci, tzv. ley liniím, které mají v krajině spojovat významná místa, a taky „ekologické“ architektuře („Dnes je potřebné neničit planetu, protože by nám to mohla vrátit, a tak vymýšlíme zelené ideologie a k nim odpovídající architekturu. Rozum nám správně říká, že nám nic jiného nejspíš nezbývá, ale intuice se trochu bouří, protože dobře ví, že stavět se má podle člověka, a ne podle přírody.“). Připomíná však i Jana Evangelistu Purkyně, českého přírodovědce, který hluboko v 19. století, dávno před Jamesem Lovelockem, autorem teorie Gaia, mluvil o „živé individualitě země, o celkovém obrazu života zemního, aby se nám jevil jako individuální organismus, jak se ve stálém vznikání a zanikání vyvíjí a udržuje na výši své dokonalosti“.

Druhý oddíl knihy je zaměřený na současnou společnost a dívá se na ni především prostřednictvím energetiky. V úvodu nejdelšího textu této části autor dokonce říká: „Pravděpodobně hlavní příčinou vzniku současné rozvinuté společnosti (včetně vysokého stavu globální populace) byl objev využívání fosilních zdrojů energie ... Historické analýzy ukazují, že bohatnoucí společnosti s pluralitními a liberálními rysy (střední Evropa po roce 1250, Holandsko v 16. století, Anglie koncem 18. století, USA koncem 19. století aj.) se rozvíjejí v obdobích energetického dostatku a podléhají vnitřním krizím, občanským válkám a invazím v obdobích energetického nedostatku ... Tento stručný úvod je nezbytný, abychom si uvědomili, že prakticky každý proces v současné společnosti – včetně dalšího rozvoje demokracie, občanských práv i kulturního dění – je na té nejzákladnější úrovni spjat s toky energie.“ Vedle článků o energetice zaujme i text o jevu, který je nazýván japonským slovem hikikomori. Jde o mladé lidi z bohatých společností, kteří nechtějí opustit domov u rodičů a buď dobrovolně, anebo z nutnosti odmítají (pravidelně) pracovat.

Eseje Václava Cílka na serveru Ekolist.cz

Se svolením autora jsme postupně publikovali pět nepříliš dobře dostupných esejí z knihy Krajina z druhé strany.
Jako první byl zveřejněn text Zastaňte se, prosím, půdy!.
Následoval článek Kumerské pohoří: výzkum pískovcových převisů (Kulturně-pseudokrasová studie).
Jako třetí byl publikován text Vltava - paralelní svět.
Čtvrtý byl článek Čáry na těle bohyně.
Poslední byla vydána esej Útržek ze zápisků mrtvého přírodovědce.

Závěrečná část publikace, pojmenovaná Přelévání bohů, shrnuje několik duchovněji laděných textů – třeba o Janu Palachovi, Janu Blažeji Santinim nebo Paulu Valérym. Připojena je i drobná antologie textů odkazujících na východní literaturu.

Nechci zpochybňovat, že velkou část čtenářů zajímá některé z právě popsaných témat, stejně si ale myslím, že pro hodně z nich je důležitý i Cílkův způsob vyprávění. Ne že by bylo jedno, o čem zrovna přesně píše, pravdou ale zůstává, že v jeho knihách potěší různé skryté pointy, přímé vhledy, drobná shrnutí a nenápadné citace. Třeba: „Uvědomil jsem si, že globalizace nevytváří blízkost, ale vzdálenost. Věci jsou blíž, lidi jsou dál.“ Anebo: „V podstatě se jedná o to, že umění je jedním ze způsobů, jak poznáváme svět, a nejde ničím nahradit.“ Anebo ještě jinak: „Projevovat jas své povahy znamená vytvářet společný základ, ze kterého vyrůstá jedno tělo světa. Když vnímáme svět jako jedno tělo, začínáme milovat lidi a tato láska zesiluje společný základ ...“ Závěrečná, nejdelší (a myslím, že i docela osobní) esej je věnována životu a dílu Džiddu Krišnamurtiho, dalo by se říct duchovního učitele, který ovšem žádné učení nehlásal a spíš ostatním sděloval svá pozorování a životní zkušenosti.

Díky tomu, že sborník má tak trochu představit laureáta výše zmíněné ceny, je v něm i poměrně podrobný přehled Cílkova díla a rovněž jeho vlastní životopis. Typický autorův rukopis se projevuje i v něm („Během sametové revoluce jsem byl aktivní, ale už se za to nestydím.“) a závěrečná věta vlastně pěkně vystihuje celou knížku: „Nejsem tady přece proto, abych mluvil o sobě (ono to stejně ani jinak nejde), ale spíš abych s radostí a vděčností ukazoval někam za sebe a na celý ten poutavý a zvláštní svět kolem nás. Tak rychle se mění!

Další informace |
Cílek, Václav: Krajina z druhé strany. Malovaný kraj Břeclav 2009, 248 stran.

tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist