http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ivo-pujman-skladka-listice-v-chko-cesky-kras-u-berouna
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Ivo Pujman: Skládka Lištice v CHKO Český Kras u Berouna

26.2.2016
Čelo skládky směrem k řece Berounce
Čelo skládky směrem k řece Berounce
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivo Pujman
Největší černá skládka (cca půl milionu tun) nebezpečného odpadu v ČR, navíc se rozprostírající v CHKO Český kras. Tato černá skládka přitom není v seznamu evidovaných ekologických zátěží, zpracovaném v r. 1992 pro celou ČR, protože okres Beroun jako jediný v republice tehdy odmítl poskytnout spolupráci a podklady. Skládka vznikla jako černá v 50. letech minulého století v příkrém rozporu s tehdy platnou legislativou, mimo jiné se zákonem O státní ochraně přírody č. 40/1956 Sb. Všechny listiny, kterými se snažil bývalý ONV Beroun a později Město Beroun dodatečně legalizovat tuto skládku, lze prokazatelně označit za neplatné a odporující zákonům, platným i v době jejich vydání. Poslední pokus o legalizaci skládky provedlo Město Beroun v roce 1992, kdy listinou čj.1135/92-332/2-Pch/Br ze dne 27. 5. 1992 samo sobě povolilo „užívání stavby skládky domovního odpadu „Lištice“ na pozemcích p.č.730/2 a 730/1 v k.ú.Beroun“. Učinilo tak v době, kdy už více jak rok zaváželo odpadem sousední pozemky p.č. 732/2 a 735/1 soukromého vlastníka. A to přesto, že tento vlastník písemně proti tomu protestoval od roku 1991. Zavážení jeho pozemků skončilo až v roce 1996, kdy město Beroun navršilo na jeho pozemcích skládku až do výše cca 35 metrů a se sklonem svahu čela skládky cca 75-80 stupňů. Dodnes nebyla tato skládka sanována a uzavřena.
 

Nebezpečný odpad uložený v předmětné černé skládce patří celý městu Berounu – viz dodatečné povolení z roku 1992 a rozsudek okresního soudu v r. 2014. Původci odpadu byli různí, město ale všechen odpad prostřednictvím svých Technických služeb převzalo za úplatu k uložení. Město Beroun ve svém dodatečném povolení uvedlo v bodu 3 podmínek pro užívání stavby „Na skládku je přísně zakázáno skladovat odpad N výše uvedené Sb. zákonů“. Přitom v odborném stanovisku Správy CHKO Český Kras z roku 2010 je uveden historicky doložený seznam odpadů ukládaných na údajnou skládku Lištice, který výslovně uvádí několik odpadů uvedené kategorie N. To potvrzuje skutečnost, že ani podmínky uložené nelegálním rozhodnutím nebyly dodržovány a na skládku byl takový odpad v rozporu s podmínkami užívání ukládán, či dokonce v době vydání povolení již na skládce uložen s plným vědomím příslušných úředníku města byl.

Nebezpečný odpad tvoří především azbestový odpad v podobě kalů a úlomků výrobků z azbestocementu, neutralizované a neneutralizované galvanizační kaly, organické odpady z výroby gramodesek a CD nosičů, odpady z Královodvorských železáren obsahujících těžké kovy, odpady z nemocnic, rtuť ze zářivek, atd.

Stav skládky v současné době je velmi špatný a nebezpečný
Stav skládky v současné době je velmi špatný a nebezpečný
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivo Pujman

– Není pravda, že bylo ukončeno skládkování způsobem definovaným v ČSN. Pouze v roce 1996, rok po prohraném soudu městem přestal být oficiálně navážen nový odpad. Přesto jsou doloženy například z roku 2010 i jiných případy dalšího navážení domovních a komunálních odpadů na těleso skládky vozidly Technických služeb Beroun.

- Skládka nebyla před zahájením navážení odpadu ani nikdy později nijak izolována od okolního prostředí. Odpad byl volně sypán přímo do neupraveného terénu Židovské rokle bez jakéhokoliv těsnění a izolace dna či svahů. Skládka je dodnes nezabezpečená proti srážkové a prosakující vodě, skládkové vody nejsou nijak podchyceny a čištěny. Zasypaná Židovská rokle měla i vlastní povrchový vodní tok, který končil v závrtu (propadání do krasového podloží).

Tento potok je dnes celý zasypán odpadem a skládku stále promývá. Tělesem skládky dle údajů ČHMÚ protéká dalších cca 2,55 litru za sekundu srážkových vod. Před čelem tělesa skládky se ale trvale vůbec nevyskytuje volná hladina v jímce ani ve vodoteči, která je, s výjimkou krátkých období po vydatných a intenzivních srážkách, zcela vyschlá. Znamená to, že veškerá voda po průchodu skládkou uniká do podzemí do krasových systémů v podloží skládky. Generální směr proudění podzemních vod je od skládky prokázán směrem na obec Srbsko (vzdálenost cca 2 km), pod kterou se nachází strategická podzemní zásobárna pitné vody jako náhradní zdroj pro pražskou aglomeraci.

Zasypaná rokle je dle podkladů hluboká více než 30 metrů, u čela skládky až 40 metrů, přičemž povrch odpadů převyšuje okolní hrany obou stran svahů o cca 1-2 metry. Odpad je navezen i na boční přiléhající pozemky ve vlastnictví třetích osob, například na pozemky p.č. 720/9 v k.ú. Beroun, nebo p.č. 448/1 v k.ú. Hostím u Berouna, využívané jako zemědělská půda k produkci potravin.

O této skládce byly postupně minimálně od roku 1992 do současnosti průběžně a opakovaně informovány všechny instituce a orgány, které mají ochranu životního prostředí ve své působnosti
O této skládce byly postupně minimálně od roku 1992 do současnosti průběžně a opakovaně informovány všechny instituce a orgány, které mají ochranu životního prostředí ve své působnosti
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivo Pujman

Čelo skládky směrem k řece Berounce končí u betonové zdi původně vybudované v 70. letech minulého století jako záchytná zeď proti havarijnímu úniku tam uložených odpadních tekutých kalů azbestu z lagun na tělese skládky. Šlo o reakci na skutečnost, že předtím k úniku v 70.letech skutečně došlo a tento únik zapříčinil odstavení vodárny v Podolí. Dnešní čelo skládky nad touto zdí má svah cca 75-80 stupňů, není nijak zabezpečeno a stále se sesouvá. Při kontrole stavu v letošním roce byly zjištěny nové praskliny v této zdi, která zde má funkci opěrné zdi, přičemž pro tuto funkci nebyla navržena ani vybudována. Hrozí protržení a sesutí skládky, tj. především vyvalení a zvíření azbestového rakovinotvorného prachu do údolí Berounky, do obce Tetín a na cyklostezku z Berouna do Srbska.

O této skládce byly postupně minimálně od roku 1992 do současnosti průběžně a opakovaně informovány všechny instituce a orgány, které mají ochranu životního prostředí ve své působnosti (včetně ministerstva ŽP a orgánů hygienické služby). Přesto dodnes všechny tyto orgány nekonají a alibisticky se vymlouvají na již 12 let probíhající občanskoprávní spor mezi městem Berounem a vlastníkem zasypaných pozemků panem Šebelou o jejich vyklizení.

Zasypaná rokle je dle podkladů hluboká více než 30 metrů, u čela skládky až 40 metrů, přičemž povrch odpadů převyšuje okolní hrany obou stran svahů o cca 1-2 metry. Odpad je navezen i na boční přiléhající pozemky ve vlastnictví třetích osob
Zasypaná rokle je dle podkladů hluboká více než 30 metrů, u čela skládky až 40 metrů, přičemž povrch odpadů převyšuje okolní hrany obou stran svahů o cca 1-2 metry. Odpad je navezen i na boční přiléhající pozemky ve vlastnictví třetích osob
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Právní kličky kolem skládky:

Město Beroun ignorovalo v roce 1991 majitele přilehlých pozemků pana Šebelu a rozšířilo na ně svoji skládku tím, že zavezlo jeho pozemky i proti jeho písemně projevené vůli cca 43 tis. tunami odpadu (kolmý průmět do katastrálních hranic pozemků). Aby předešlo problémům, samo zažalovalo majitele pozemků v roce 1992 o jejich vyklizení a předání městu, kdy argumentovalo u okresního soudu v Berouně zfalšovanou kupní smlouvou, podle které pozemky vykoupilo dříve, než žalovaný. Dále tuto skutečnost dokládalo falešným výpisem z listu vlastnictví vydaným katastrálním úřadem Beroun. Okresní soud odmítl vydat předběžné opatření o zastavení skládkování po dobu soudního sporu. Výpis z listu vlastnictví po upozornění druhou stranou na jeho zjevnou neplatnost a zfalšování poté ze soudního spisu zmizel. Okresní soudkyně paní JUDr. Hráchová pak i přes svědecké výpovědi ve prospěch žalovaného majitele pozemků a přes důkazy protistrany přiřkla sporné pozemky Městu Berounu. Tato soudkyně byla podjatá, neboť prokazatelně pomáhala podnikat svému manželovi, později pravomocně usvědčenému korupčníku a podvodníku, společně s tehdejším starostou Berouna MUDr. Besserem a prokazatelně se se starostou v průběhu soudní pře velmi často osobně stýkala u něj doma. Dnes je soudkyní krajského soudu Středočeského kraje, soudu, který je odvolacím orgánem v dalším soudním sporu mezi panem Šebelou a Městem Berounem o vyklizení jeho neoprávněně zavezených pozemků.

Falešnou kupní smlouvu pak oficiálně zjistil až odvolací krajský soud, když doplnil dokazování, které odmítl udělat okresní soud v Berouně, totiž znalcem ověřit platnost podpisů na předloženém „originálu“ kupní smlouvy. V roce 1995 krajský soud sám rozhodl, rozsudek okresního soudu v plném rozsahu zrušil a rozhodl, že sporné pozemky byly vždy pana Šebely a tudíž jeho stížnost na nedovolené zavážení jeho pozemků městskou skládkou v roce 1991 byla důvodná. Město se ještě dovolalo k nejvyššímu soudu, ten dovolání města v roce 2000 také zamítl. Mezitím ale město pokračovalo v masívním a zrychleném zavážení pozemků pana Šebely odpadem až do roku 1996, kdy formálně ukončily Technické služby města Berouna jako provozovatel skládky navážení odpadu. Odpady se tam navážely nejen z Berouna, ale podle svědků především z Prahy a velkých soukromých staveb z okolí. Evidence byla skartována. Přestože je skládkování na Lištici oficiálně ukončeno, jsou doloženy z roku 2010 a let následujících případy kdy byl na skládku navážen opakovaně domovní i komunální odpad vozidly TS Beroun.

Před podáním žaloby na určení vlastnictví pozemků v roce 1992 město zjistilo, že neexistuje žádné povolení k provozování a zřízení skládky, které by bylo pravomocné
Před podáním žaloby na určení vlastnictví pozemků v roce 1992 město zjistilo, že neexistuje žádné povolení k provozování a zřízení skládky, které by bylo pravomocné
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivo Pujman

Před podáním žaloby na určení vlastnictví pozemků v roce 1992 město zjistilo, že neexistuje žádné povolení k provozování a zřízení skládky, které by bylo pravomocné. Proto si Město Beroun samo sobě vydalo 27. 5. 1992 vlastní povolení, a to pouze na vlastní své pozemky, nikoli na pozemky žalovaného vlastníka sousedních pozemků, na které v té době jíž pravidelně vyváželo svůj komunální a jiný odpad. Soudkyně okresního soudu pak toto povolení uznala jako platné, i když nebylo vydáno v souladu s tehdy platnými zákony a bylo vydáno v jasném střetu zájmů. Písemné provedení povolení zpracoval a za jeho znění odpovídal pan Mgr. Pech, dnes vedoucí Stavebního úřadu města Berouna a žádost o něj podala jménem Města Berouna paní Kermesová, dnes vedoucí odboru majetku a investic MěÚ Beroun.

V roce 1992 probíhal na celém území ČR screening ekologických zátěží, a to za peníze Evropské unie. Jediným okresem, který odmítl spolupracovat s příslušnou pracovní skupinou Ministerstva životního prostředí byl okres Beroun, který odmítl podat jakékoli informace o ekologických zátěžích na svém území. V té době již soud s panem Šebelou probíhal. Referentkou na okresním úřadě v Berouně, která toto měla údajně na starosti, byla RNDr. Ciroková, dnes vedoucí odboru životního prostředí MěÚ Beroun.

Veškerá podání pana Šebely v průběhu soudního sporu na Policii ČR, státní zastupitelství v Berouně a okresní soud v Berouně s podněty k prošetření možných trestných činů ze strany neznámých zástupců města Berouna, například ze zfalšování kupní smlouvy – trestný čin podvodu s velkou škodou – byly vždy odloženy. Tehdejší náčelník Policie v Berouně, Mgr. Jerling, je dnes vedoucím odboru dopravy na MěÚ Beroun.

Skládka nebyla před zahájením navážení odpadu ani nikdy později nijak izolována od okolního prostředí. Odpad byl volně sypán přímo do neupraveného terénu Židovské rokle bez jakéhokoliv těsnění a izolace dna či svahů
Skládka nebyla před zahájením navážení odpadu ani nikdy později nijak izolována od okolního prostředí. Odpad byl volně sypán přímo do neupraveného terénu Židovské rokle bez jakéhokoliv těsnění a izolace dna či svahů
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivo Pujman

Až v roce 2004 po řadě let neúspěšných pokusů se s městem nějak dohodnout podal pan Šebela žalobu na vyklizení svých pozemků od nezákonně navezených odpadů Města Berouna. Okresní soudkyně, již třetí v pořadí, nakonec v prosinci 2014 vyhlásila rozsudek, kterým nařídila městu Berounu pozemky vyklidit. Stejným rozsudkem však nařídila na základě vlastního svého nezávislého „posouzení“ panu Šebelovi zaplatit žalované straně náklady řízení ve výši cca 800.000,-Kč! Při ústním zdůvodnění rozsudku veřejně před svědky prohlásila, že bohužel nenalezla žádný způsob, jak v dané kauze městu pomoci.

Obě strany se odvolaly ke krajskému soudu, kam spis odeslal okresní soud až po trojnásobné urgenci panem Šebelou poslední pracovní den v roce 2015. Mimochodem, dnes jsou příslušnicemi Krajského soudu Středočeského kraje dvě soudkyně, které dříve jako soudkyně okresního soudu v Berouně, rozhodovaly ve sporech mezi Městem Berounem a panem Šebelou ve věci skládky Lištice. Jsou jimi JUDr. Hráchová a JUDr. Kudrnová.

V soudním spise je uložen mimo jiné i znalecký posudek firmy ZNALEX, zadaný u této firmy opakovaně okresním soudem. Tento posudek je ale naprosto ojedinělý v historii znaleckých posudků v ČR, a totiž tím, že obsahuje prohlášení znalce nazvané „výhrada svědomí“. V tomto článku, který je nedílnou součástí celého posudku, znalec výslovně uvádí, že požadavky soudu na provedení znaleckého úkonu jsou v rozporu s jeho svědomím a jsou prokazatelně diskriminační vůči panu Šebelovi.

Stav skládky v současné době je velmi špatný a nebezpečný – viz internet - YouTube, heslo „Skládka Lištice“.
Ivo Pujman
Autor je bývalý vedoucí odboru správy majetku MěÚ Beroun, občan města Berouna
tisknout poslat
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist