Broukoviště - hmyzí domov na vaší zahradě

Mrtvé stromy či jejich torza, útočiště mnoha druhů hmyzu, se v současné obhospodařované krajině staly vzácností. Naštěstí se i brouci dokáží spokojit se šidítkem – tzv. broukovištěm. To si při troše šikovnosti můžete postavit sami i na vlastní zahradě. A těšit se pak z přítomnosti podivuhodných sousedů.

Když mrtvé dřevo ožije

Broukoviště, to je vlastně skupina kmenů, špalků či velkých větví částečně zakopaných v zemi. Hodí se na něj zejména dřevo tvrdých listnáčů, ideálně dubu, na který je v přírodě vázáno velké množství ohrožených druhů hmyzu. Brouci ale nepohrdnou jakýmkoli jiným dřevem. Může to být například dřevo z pokáceného přestárlého stromu na zahradě nebo nevyužitý sukovatý nerozštípatelný špalek původně určený na topení.

A kam takový objekt umístit? Jiří Řehounek ze sdružení Calla doporučuje, aby broukoviště bylo na slunečném místě. Řada druhů brouků totiž potřebuje dobře osluněné kmeny, které v dnešních hustých lesích téměř chybějí. „Platí ovšem, že lepší je udělat broukoviště ve stínu, než neudělat žádné. Brouci si ho najdou,“ dodává Řehounek.

Při zřizování broukoviště bychom si měli dávat pozor zejména na bezpečnost. „Stojící kmeny je třeba zakopat alespoň z jedné třetiny do země, aby nespadly,“ radí Řehounek. Broukoviště můžeme doplnit i volně ležícím dřevem. To se liší od stojících kmenů především větším kontaktem s půdou a nabízí tak možnost úkrytu či potravy dalším organismům. U všech součástí broukoviště nicméně platí, že by měly být dostatečně stabilní, aby nehrozilo, že někomu způsobí úraz. Především pro děti totiž může být soustava klád velkým lákadlem k přelézání. Pokud tedy broukoviště uděláte bytelně, můžete zároveň získat i přírodní prolézačku pro děti.

Další starost o broukoviště je už v podstatě nenáročná záležitost. „Samozřejmě s časem postupuje i rozklad dřeva a je vhodné doplňovat další,“ říká Řehounek. Ostatně i proto se doporučuje používat hlavně dřevo tvrdých listnáčů, které jako broukoviště vydrží nejdéle. Postupem času je nutné kontrolovat stav vyšších kmenů. Jejich zakopaná část totiž podléhá rozkladu rychleji a mohly by ztratit stabilitu.

Druhý život nebezpečných stromů

Pro brouky je mnohem lepší, mohou-li jako domov využít kmen starého stromu nebo alespoň jeho torzo. Pokud se ale strom musí například kvůli jeho nebezpečnosti pokácet, stává se právě broukoviště vhodným kompromisem. „Znám několik příkladů, kdy správní orgán uložil zřízení broukoviště jako podmínku kácení,“ uvádí Řehounek. Podle jeho názoru by se tak mělo jednat především v případě biologicky cenných stromů, např. s výskytem chráněných druhů brouků. „U druhů žijících v živém dřevu alespoň většina jedinců v broukovišti dokončí vývin, u druhů mrtvého dřeva může kmen v broukovišti ještě dlouho sloužit jako jejich útočiště,“ doplňuje Řehounek. Pro co největší úspěšnost přežití brouků by se v tomto případě měla zachovat stejná orientace kmenu vůči světovým stranám jako měl živý strom. „Broukoviště ale nesmí sloužit jako alibi pro kácení ve stylu: kácení nevadí, zřídíme broukoviště,“ upozorňuje Řehounek.

I přes svůj název ale broukoviště neposkytuje úkryt pouze hmyzu. Zabydlet se v něm mohou i ještěrky, slepýši nebo drobní pěvci. A pokud do osluněných částí broukoviště navrtáme otvory, osídlí je také samotářské včely. O hnízdištích nejen pro včely samotářky se více dočtete v článku Postavte si hotýlek pro čmeláky a včely samotářky!

---

reklama

---