https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/broukoviste-hmyzi-domov-na-vasi-zahrade
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

fotogalerie uvnitřBroukoviště - hmyzí domov na vaší zahradě

21.7.2011 14:29 | PRAHA (Ekolist.cz)
Kromě zahrad jsou pro broukoviště vhodná i do prostoru městských parků, lesoparků, zoologických, botanických nebo školních zahrad. Takové broukoviště ve veřejném prostoru může navíc plnit i naučnou funkci. Na fotografii broukoviště v zámeckém parku v Lysé nad Labem
Kromě zahrad jsou pro broukoviště vhodná i do prostoru městských parků, lesoparků, zoologických, botanických nebo školních zahrad. Takové broukoviště ve veřejném prostoru může navíc plnit i naučnou funkci. Na fotografii broukoviště v zámeckém parku v Lysé nad Labem
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Řehounek / Calla
Mrtvé stromy či jejich torza, útočiště mnoha druhů hmyzu, se v současné obhospodařované krajině staly vzácností. Naštěstí se i brouci dokáží spokojit se šidítkem – tzv. broukovištěm. To si při troše šikovnosti můžete postavit sami i na vlastní zahradě. A těšit se pak z přítomnosti podivuhodných sousedů.
 

Když mrtvé dřevo ožije

Broukoviště, to je vlastně skupina kmenů, špalků či velkých větví částečně zakopaných v zemi. Hodí se na něj zejména dřevo tvrdých listnáčů, ideálně dubu, na který je v přírodě vázáno velké množství ohrožených druhů hmyzu. Brouci ale nepohrdnou jakýmkoli jiným dřevem. Může to být například dřevo z pokáceného přestárlého stromu na zahradě nebo nevyužitý sukovatý nerozštípatelný špalek původně určený na topení.

A kam takový objekt umístit? Jiří Řehounek ze sdružení Calla doporučuje, aby broukoviště bylo na slunečném místě. Řada druhů brouků totiž potřebuje dobře osluněné kmeny, které v dnešních hustých lesích téměř chybějí. „Platí ovšem, že lepší je udělat broukoviště ve stínu, než neudělat žádné. Brouci si ho najdou,“ dodává Řehounek.

Při zřizování broukoviště bychom si měli dávat pozor zejména na bezpečnost. „Stojící kmeny je třeba zakopat alespoň z jedné třetiny do země, aby nespadly,“ radí Řehounek. Broukoviště můžeme doplnit i volně ležícím dřevem. To se liší od stojících kmenů především větším kontaktem s půdou a nabízí tak možnost úkrytu či potravy dalším organismům. U všech součástí broukoviště nicméně platí, že by měly být dostatečně stabilní, aby nehrozilo, že někomu způsobí úraz. Především pro děti totiž může být soustava klád velkým lákadlem k přelézání. Pokud tedy broukoviště uděláte bytelně, můžete zároveň získat i přírodní prolézačku pro děti.

Další starost o broukoviště je už v podstatě nenáročná záležitost. „Samozřejmě s časem postupuje i rozklad dřeva a je vhodné doplňovat další,“ říká Řehounek. Ostatně i proto se doporučuje používat hlavně dřevo tvrdých listnáčů, které jako broukoviště vydrží nejdéle. Postupem času je nutné kontrolovat stav vyšších kmenů. Jejich zakopaná část totiž podléhá rozkladu rychleji a mohly by ztratit stabilitu.

Druhý život nebezpečných stromů

Pro brouky je mnohem lepší, mohou-li jako domov využít kmen starého stromu nebo alespoň jeho torzo. Pokud se ale strom musí například kvůli jeho nebezpečnosti pokácet, stává se právě broukoviště vhodným kompromisem. „Znám několik příkladů, kdy správní orgán uložil zřízení broukoviště jako podmínku kácení,“ uvádí Řehounek. Podle jeho názoru by se tak mělo jednat především v případě biologicky cenných stromů, např. s výskytem chráněných druhů brouků. „U druhů žijících v živém dřevu alespoň většina jedinců v broukovišti dokončí vývin, u druhů mrtvého dřeva může kmen v broukovišti ještě dlouho sloužit jako jejich útočiště,“ doplňuje Řehounek. Pro co největší úspěšnost přežití brouků by se v tomto případě měla zachovat stejná orientace kmenu vůči světovým stranám jako měl živý strom. „Broukoviště ale nesmí sloužit jako alibi pro kácení ve stylu: kácení nevadí, zřídíme broukoviště,“ upozorňuje Řehounek.

I přes svůj název ale broukoviště neposkytuje úkryt pouze hmyzu. Zabydlet se v něm mohou i ještěrky, slepýši nebo drobní pěvci. A pokud do osluněných částí broukoviště navrtáme otvory, osídlí je také samotářské včely. O hnízdištích nejen pro včely samotářky se více dočtete v článku Postavte si hotýlek pro čmeláky a včely samotářky!


reklama

Broukoviště a další nejen hmyzí stanoviště na zahradě

předchozí    další
Broukoviště v přírodní zahradě Centra globální a ekologické výchovy Cassiopeia v Českých Budějovicích
Broukoviště v přírodní zahradě Centra globální a ekologické výchovy Cassiopeia v Českých Budějovicích
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Řehounek / Calla
Broukoviště v přírodní zahradě Centra globální a ekologické výchovy Cassiopeia v Českých Budějovicích
Broukoviště v zámeckém parku v Lysé nad Labem
Broukoviště se stala populární zejména na britských ostrovech. Ukázka tzv. "beetle loggery" v Kew Gardens v Londýně
Broukoviště je možné doplnit i ležící mrtvé dřevo. Posloužit navíc může i jako lavička
Jako lavička, stolek, stojan na květináč a samozřejmě i útočiště pro brouky poslouží i v zahradě ponechaný vyšší pařez
Ještě lepším, a navíc i méně pracným, řešením azylu pro živočichy než stavba broukoviště je ponechání starých stromů v zahradě. Pokud představují riziko pro bezpečnost je možné je ořezat a snížit tak jejich těžiště
Alternativou k broukovišti či jeho doplňkem mohou být také špalky položené do mulče mezi ovocné stromky nebo do záhonů
Suché zídky, hromady dříví a dalšího materiálu uchovávané po více let na stejném místě - i tam se mohou zvířata ve vaší zahradě zabydlet
Špalky, polena a polínka mohou být navíc i zajímavým doplňkem v okrasné zahradě. A nejen v té, další nápady najdete na stránkách Cally
 
Další informace |
Mnoho dalších informací, nápadů a užitečných rad ohledně života brouků najdete na speciálně zaměřené webové stránce Stromy a hmyz občanského sdružení Calla
foto - Vítková Zdeňka
Zdeňka Vítková
Autorka je redaktorkou serveru Ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist