http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/chcete-usetrit-za-vytapeni-nezapomente-si-utesnit-dvere
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Chcete ušetřit za vytápění? Nezapomeňte si utěsnit dveře

29.11.2013 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pokud dveře do vašeho bytu vypadají takhle, měli byste se pokusit je nějak zatěsnit. Nebo je rovnou vyměňte.
Pokud dveře do vašeho bytu vypadají takhle, měli byste se pokusit je nějak zatěsnit. Nebo je rovnou vyměňte.
Foto | Hugo Charvát / Ekolist.cz
Výměna oken, nový úsporný kotel nebo zateplení střechy či stěn, to jsou všechno známé a často doporučované triky, jak ušetřit peníze za vytápění. Na co se ale zapomíná, jsou vstupní nebo i vnitřní dveře v domech a bytech.
 

Zkuste si doma malý pokus (ale buďte přitom opatrní). Zapalte svíčku nebo zapalovač a posunujte jím kolem vstupních dveří do vašeho bytu. Pokud plamen hoří pěkně rovně, nemusíte nic řešit. Jestli ale plamen plápolá stranou nebo ho dokonce průvan sfoukne, je jasné, že byste měli dveře utěsnit nebo ještě lépe zateplit. A řešit to nemusíte starým hadrem, nacpaným pod dveře, nebo pořízením jezevčíka, který bude u dveří spát.

"Dá se odhadnout, že utěsněním dveří lze ušetřit řádově stokoruny ročně, což je v porovnání s náklady, zhruba desetikoruny, přijatelné," říká Karel Srdečný, který pracuje jako poradce v oblasti úspor energie pro organizaci EkoWATT. Dobré je uvažovat hlavně o utěsnění dveří, které už mají něco za sebou. "Dveře totiž bývají vlivem častého otvírání, zavírání, působením vlhka či horka zkroucené a nedostatečně doléhají na zárubně," vysvětluje Juraj Krivošík z organizace SEVEn, která se také věnuje energetickým úsporám.

Utěsnění dveří, tedy prostoru mezi dveřmi na jedné straně a zárubněmi a prahem na straně druhé, je o to důležitější, pokud v domě není žádné zádveří. Platí to i v případě bytových domů, kde vedou venkovní dveře na schodiště. Teplý vzduch proudí nahoru a vytváří tzv. komínový efekt. "V těchto domech může docházet k tomu, že komínovým efektem se teplý vzduch z bytů netěsnými dveřmi vytahuje," dodává Karel Srdečný. Těsné dveře také lépe izolují hlukově.



Jaké máte tedy možnosti zatěsnění dveří? Dříve populární kovotěs už asi neseženete. Dnešní těsnění zárubní, které se dají použít jak na dveře, tak na okna, jsou z pryže nebo pěny. Hlavně mají komůrky vyplněné vzduchem, takže materiál při zavření dveří těsně přilehne k rámu. Můžete si vybrat z levnějších modelů, které se na dveře jen přilepí. Před tím je samozřejmě nutné dveře odmastit a pořádně očistit, aby nalepené těsnění chvíli drželo. Můžete zvolit i pevnější uchycení do vyfrézované drážky. Jen si odpovězte na otázku, zda si na frézování troufnete sami.

Spodek pane, spodek to je ďábel

Těsnění se obvykle dá koupit v balení po deseti a více metrech. Vybrat si musíte profil těsnění, podle toho jak velkou mezeru mezi rámem a dveřmi chcete utěsnit. Profily se označuje obvykle písmenem, jehož tvar má těsnící páska na řezu. Koupíte tedy například P-profil nebo K-profil, zhruba od velikosti 2 mm až 7 mm. Důležité je vybrat si správnou výšku profilu, pokud by byl příliš rozměrný, dveře si nezavřete. Šířka pásky se u samolepících pásků obvykle dá upravit na konkrétní dveře. V průměru vyjde pěnové těsnění zhruba na 10 až 20 korun za metr.

Těsnění se dá zafrézovat i dovnitř, při otevření se zasune do korpusu dveří a při pohybu křídla nepřekáží ani nedrhne o podlahu
Těsnění se dá zafrézovat i dovnitř, při otevření se zasune do korpusu dveří a při pohybu křídla nepřekáží ani nedrhne o podlahu

Největší mezera bývá mezi spodkem dveří a prahem. Pokud práh u dveří nemáte vůbec, tak je určitě dobré začít s jeho montáží. Pokud práh máte, což je v klimatických podmínkách České republiky přece jen obvyklejší, zkontrolujte si, zda na dveře přiléhá. Nebo zda mezi koncem dveří a prahem není mezera. To se dá řešit několika způsoby. Oblíbené jsou montáže zástěrek pode dveřmi, které mezeru zakryjí. Ty mohou být zafrézovány do spodku dveří nebo se montují na zadní stranu dveří. Výhodu představuje takzvaný samopadací systém. Těsnící kartáčky se při otevření dveří zasunou do korpusu dveří a při pohybu křídla nepřekážejí ani nedrhnou o podlahu. Při zavření dveří zase sjedou dolů a plní svou funkci. Navíc dokáží utěsnit i nestejně velké mezery, protože jsou uložené na výkyvné ose. Samopadací kartáčky je možné přimontovat i zezadu dveří, existují i varianty, které se jen přilepí a nemusí se navrtávat.

Levnější variantou jsou pevné kartáčky, které se jen přilepí k zadní části dveří. Cena kolem dvou set koruna za metr. Pokud nechcete kartáčky vůbec, je možné pořídit si pěnovou lištu pod dveře. Tu jednoduše podsunete pod dveře, kde sama drží, díky dvěma válečkům na přední a zadní straně dveří. Obě varianty jsou vhodné pro použití s hladkou podlahu, například z pvc nebo dlaždic.

Doma jako v hospodě

Vedle samotného utěsnění může teplo unikat i přímo skrze dveře. Konstrukce dveří totiž vykazuje malé hodnoty tepelného odporu - teplo zkrátka přes dveře poměrně jednoduše prochází. Ještě horší je to u prosklených dveří, kdy se většinou používá jednoduché zasklení. "Zvýšení tepelného odporu dveří lze dosáhnout instalací neprůhledné tepelné izolace na pevné (neprůhledné) části nebo v případě skla postupovat obdobně jako u oken, montáží izolačních dvojskel nebo nalepení izolační folie," vysvětluje Juraj Krivošík. Folie může být tmavší než čiré sklo, což také přináší lepší izolační vlastnosti.

Užitečné je i tradiční používání těžkého závěsu za dveřmi, což bývala zimní ozdoba nejen modních kaváren, ale především hospodských sálů na vesnicích. V zimních měsících ale skutečně sníží tepelné ztráty, a to nejen jako dodatečná vrstva bránící prostupu tepla, ale i jako ochrana proti nežádoucí profukování kvůli netěsností. "Zejména na návětrných stranách objektů je vliv netěsností značný," dodává Krivošík.

U často otvíraných dveří také není od věci uvažovat o montáži automatického systému zavírání dveří, který omezí otevření vstupních dveří na nezbytně nutnou dobu. Složitějším opatřením je výstavba zádveří, které oddělí vytápěný obytný prostor od vnějšího prostředí. Vznikne nevytápěný prostor, který má vnitřní teplotu mezi hodnotou teploty v interiéru (obvykle 20 - 22 Celsia) a hodnotou vnějšího prostředí (v průměru 3 - 4 Celsia). Díky němu dochází k menším tepelným ztrátám vytápěného prostoru. Navíc vzniká další obytný, i když nevytápěný prostor, využitelný pro různé účely.

Větrat, větrat, větrat. A když tě chytnou, tak větrat

V případě, že zateplení domu není provedeno dobře, dochází v bytech nebo i domech k hromadění vlhkosti. Kvůli ní může majitel za pár měsíců zjistit, že mu za vestavěnými skříněmi vyrostly koláče zelené plísně. To se asi díky perfektně utěsněným dveřím nezadaří, ale i tak je dobré pamatovat si pár jednoduchých pravidel. .

Obecně platí, že v domě či bytě je potřeba větrat, pokud jsou tam lidé. Když je dům prázdný, větrat by se mělo co nejméně. Ideální je větrání s rekuperací tepla. "Pokud není, pak je třeba větrat otevřením okna dokořán a ne jen vyklopením okna," připomíná Karel Srdečný. Ten doporučuje koupi vlhkoměru a větrat nejpozději, když vnitřní vlhkost přesáhne 70 %. Na trhu jsou digitální vlhkoměry kombinované s teploměrem za pár stokorun. Ještě lepší je pořídit si čidlo oxidu uhličitého (CO2) a větrat tak, aby v době pobytu lidí byla koncentrace okolo 1000 ppm. Takovéto čidlo stojí do 1000 Kč.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist