Myjete nádobí ručně? Tak to dělejte správně!
Její práci vedl Rainer Stamminger, který se na stejné univerzitě věnuje zkoumání chodu domácností. A i on je expert na mytí nádobí a na toto téma publikoval řadu článků. Co z jejich prací a výzkumů vyplývá? Jednak návod na správné mytí nádobí, který navrhla a v laboratorních i domácích podmínkách ověřila Natalie Anna Fussová, jednak řada pozoruhodných informací o tom, jak se v Evropě myje nádobí.
Začněme s nimi. Lidé se dělí na dvě základní skupiny. Jedni myjí nádobí nejraději hned po jeho zašpinění. Druzí si počkají, až se ho nahromadí dostatečné množství a pak ho umyjí najednou.
Někteří lidé myjí nádobí ve dřezu, do kterého napustí vodu. Jiní lidé myjí nádobí pod tekoucí vodou. Jak zjistila Fussová, u lidí, kteří doma moc nevaří a mnoho nádobí nenadělají, je to vcelku šetrný přístup. Ale jsou lidé, kteří nechají vodu téct i v době, kdy už samotné mytí skončilo a nádobí se právě utírá do utěrky. Zajímavým poznatkem Stammingerova výzkumu je, že při ručním mytí lze dosáhnout kvalitního umytí nádobí jen s určitou spotřebou vody. A je to násobně víc, než za kolik to zvládne moderní myčka.
Pod vodou, nebo ve dřezu?
Výsledky výzkumu, jak Evropané myjí nádobí, publikoval Rainer Stamminger se svým kolektivem v roce 2007. Jejich výzkumu se zúčastnilo 113 dobrovolníků ze sedmi různých regionů Evropy: Němci, Češi/Poláci, Britové/Irové, Francouzi, Španělé/Portugalci, Italové, Turci. Říkejme těmto dobrovolným umývačům nádobí v dalším textu prostě „myči“.
Způsoby mytí nádobí jsou v základu dva: buď se nádobí myje pod tekoucí vodou, nebo v napuštěném dřezu. Od tohoto základu se odvíjejí různé variace. Například kombinace plného dřezu pro mytí a oplachu pod puštěnou vodou, nebo vícenásobné použití dřezu pro namočení, lehké odmytí, umytí a následný oplach. Kdo jak chce a jak je zvyklý.
Na základě výzkumu dospěl Stamminger k závěru, že Evropa nemá jeden ustálený způsob mytí nádobí. Podle něj ani lidé z jednoho regionu, či dokonce krajané nemají stejný přístup. A výsledky pak ukázaly, že dobří a špatní myči, spořiči i plýtvači, se našli v každém z regionů. A taky se ukázalo, že áčková myčka nádobí je mohem lepší než průměrný evropský myč.
Jak se výzkum vedl? Každý myč měl tak, jak je zvyklý z domova, umýt 12 sad nádobí, což celkem představuje 140 kusů skleniček, talířů a příborů. Nádobí bylo zašpiněno sedmi druhy potravin: špenátem, mletým masem, ovesnými vločkami, mlékem, margarínem, čajem a vaječným žloutkem. Špínu nechali vědci dvě hodiny zaschnout.
Každý myč měl k dispozici dva dřezy, přívod teplé a studené vody, celou sadu různých mycích pomůcek a na výběr z 22 různých mycích prostředků včetně těch, které jsou dostupné v jeho domovině. Každý myč pak byl ponechán svému dílu, dohlížela na něj jen kamera a čidla měřící spotřebu vody a energie.
V průměru zabralo umytí 140 kusů nádobí 79 minut času, proteklo přitom v průměru 103 litrů vody a spotřebovalo se 2,5 kWh energie na ohřev vody. Pro srovnání: myčky na tu samou nálož spotřebovaly 15 litrů a jejich naplnění a vyprázdnění zabralo 15 minut. Rozdíl ve spotřebě energie pak už nebyl tak propastný.
Typologie myče
Vědci na základě pozorování a získaných dat dali dohromady typologii myčů.
Super myč – snaží se umýt nádobí, co nejlépe to jde, a dbá především na výsledek, spotřebovaná voda, energie nebo množství mycího prostředku jsou pro něj až na druhém místě. To ale nutně neznamená, že by myč vodou, energií nebo mycím prostředkem záměrně plýtval.
Ekonomický myč – snaží se spotřebovat tak málo vody, energie a mycího prostředku, jak jen to jde. To ale neznamená, že by jeho mytí skutečně proběhlo s minimální spotřebou. V mnoha případech je úspora jednoho parametru nahrazena vyšší spotřebou jiného.
Bezstarostný myč – také se snaží odvést dobrou práci, ale na spotřebu vody, energie a mycího prostředku vůbec nehledí. Typické je, že voda teče při mytí proudem. V některých případech i během toho, co myč nádobí utírá do utěrky. Příznačné je, že myč myje nádobí bez nějakého pořadí či pořádku.
Bez ohledu na typ myče se všichni lidé vešli v hodnocení kvality mytí mezi 2,5 a 4,5 bodu na škále, kde 0 znamená špatně umyté nádobí. Dvě automatické myčky nádobí dosáhly při programu pro normálně špinavé nádobí hodnocení 3,3 a 4. Při intenzivním programu pak 4,3 a 4,4. Pro lepší představu, co bodové hodnocení znamená, při vizuálním hodnocení bylo vše pod 3,5 hodnoceno jako „velmi špinavé“ nebo „nádobí, které nelze dát na stůl“. Překvapivé je, že polovina myčů neumyla nádobí tak, aby ho hodnotitelé označili za čisté.
Velká část myčů se se svou spotřebou vody dostala mezi 30 a 100 litrů. Druhá velká skupina myčů se spotřebou vody pohybovala okolo 130 litrů. Celá řada myčů ale hravě překročila spotřebu 200 litrů, maximum pak bylo 447 litrů! Na jeden kus nádobí tak připadají víc jak tři litry vody. Šlo zjevně o nějakého velmi bezstarostného myče.
Spotřeba energie měla své středy mezi 1 a 2 kWh a okolo 3,5 kWh. Významný počet myčů přesáhl hranici 5 kWh, nejvíce se naměřilo 16,6 kWh. Je to energie, která byla zapotřebí k ohřátí vody o 15 °C. Myčky spotřebovaly 1 kWh (normální program) a 2 kWh (intenzivní program). Co do spotřeby elektrické energie není úspora myčky tak zřetelná, u spotřeby vody je ale jasné, kdo to umí lépe.
Zajímavým poznatkem přitom je, že dobrého umytí (hodnota 4 a výše) se podařilo dosáhnout jen se spotřebou 60 litrů a více. Mycího prostředku se při tom nemusí spotřebovat mnoho.
Jak správně mýt nádobí
Tak. Teď už je pomalu čas se podívat na nejlepší postup mytí nádobí, který ve své disertaci navrhla a v praktických studiích v laboratořích i v domácnostech myčů ověřila Natalie Anna Fussová. Na mytí pod tekoucí vodou zapomeňte, leda byste skoro vůbec nevařili a k umytí měli jen pár kousků nádobí, pro které se nevyplatí napouštět dřez. Pak je úspornější mýt nádobí pod tekoucí vodou, ale s přípodotkem, že není nutné, aby voda tekla plným proudem a neustále.
Jak tedy vypadá správné mytí nádobí ve dřezu podle doktorky Fussové? Základní kroky jsou tyto:
- z nádobí seškrábněte stěrkou zbytky potravin
- dejte nádobí na chvíli odmočit do dřezu. Čím zaschlejší jsou zbytky jídla, tím delší bude odmáčení
- začněte s mytím toho nádobí, které je méně špinavé a méně zaschlé
- opláchněte nádobí v dřezu se studenou vodou
- dejte na odkapávač. Nádobí nechte uschnout, není třeba jej utírat
Je dobré mít dva dřezy, jeden na mytí, druhý na oplachování. Nemáte-li dva dřezy, můžete si vypomoci lavorem alias škopkem. Není potřeba mít oba dřezy plné vody až po okraj, stačí je napustit jen z poloviny. Na mytí mějte teplou vodu, na oplachování stačí studená. Mycí prostředek dejte do mycí lázně až po napuštění vody, zabráníte tím vytvoření nežádoucí pěny.
Vodu v dřezech měňte v okamžiku, kdy ji vyhodnotíte jako špinavou. Indikátorem může být, že zmizela všechna pěna, vzniklá při mytí.
Fussová ve své disertaci uvádí, že se u myčů, kteří mají naučeno mýt nádobí pod tekoucí vodou, setkávala s předsudky a pochybnostmi ohledně možné úspory mytí nádobí v napuštěném dřezu. Její výzkum ale ukazuje, že úspory jsou jasné zejména při mytí většího množství nádobí. Při mytí jednoho hrnku se úspory neprojeví. To je asi jasné.
reklama
Dále čtěte |
Jak si nastavit topení, když jedete v zimě na dovolenou?
Jelení sliz – prací prostředek z mýdla a sody. Pro opravdové ekonadšence
Králíčkův splněný sen: Brzy bude úplný zákaz testování kosmetiky na zvířatech
Další články autora |
Jaká je u nás situace u vícepodlažních dřevostaveb? Odpovědi přinesla panelová diskuze odborníků
Ministr Vlček pokřtil publikaci Dřevostavby: Nová éra udržitelných staveb 
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna GaillyováOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
myslim ze k tomu by se hodila i usporna baterie viz https://eshop-schock.cz/content/35-volba-usporne-baterie-aneb-setrime-za-vodu
premyslim o investici
zase pak setrite furt
Filip Šudák
19.4.2022 00:59Ideální je co největší a nejhlubší dřez. Ona investice do profi mycího stolu by se vrátila každé větší rodině, hned vysvětlím, proč.
Nádobí se rozsortíruje na "bílé" (talíře, misky, hrnky, konvice, šálky, podšálky ...), "sklo" (skleněné misky, sklenice atp.), "plech" (nerezové misky, gastronádoby, tácy ...) a hrnce. Záleží, kolik toho je, ale u "rodinného" pomývání se dá říci, že se dá do dřezu naskládat "bílé", dolů plytké talíře, na ně hluboké, na ně misky, samozřejmě, větší vespod, a vedle toho "sklo" (krom nějakých fléten, a podobných kravin, co se lámou jenom se na to člověk podívá, to se musí mýt zvlášť, samozřejmě). Pustí se voda na plný ceres, nechá se odtéct, až teče horká - myje se zásadně v rukavicích, a to co nejbytelnějších, ale aby v nich byl cit, a klidně ještě s nítěnýma vespod - čím víc horká voda, tím víc Adidas. Jak teče horká, sníží se tok na co nejmenší čůrek.
Vezme se VELKÁ profi houbička, zase, čím větší, tím víc Adidas, a na tu se vrazí hrubě detergentu ("jar" čím víc hustý, tím víc Adidas). Pomyje se všecko dokola, pod čůrkem, a pak se, pod tím čůrkem, myje jedna miska za druhou, jeden talíř za druhým. Všecko se dělá na jeden zátah, talíř se umyje, opláchne a podá utírači / leštiči (když není, položí na utěrku).
Ještě jsem zapomněl: vedle dřezu se nachystá plechové vědro. Když to skládám, a vidím, že mám v něčem zbytek jídla, tak to rukou v rukavici shrnu do vědra. Žádné stěrky, roboty, kraviny, to dělaj baby doma takhle, a pak se jim ty krámy do bytu nevlezou. A když to, tou rukou, nejde do kýble setřít, no tak se do toho napustí horká voda a pomyje se to s další várkou, mezi tím se to odmočí.
Pak "plech" a hrnce, zase - tácky pod gastronádoby a misky atp. A hrnce nakonec. Nože, samozřejmě, zvlášť a opatrně, no a příbory jsou kapitola sama pro sebe - záleží, kolik jich je. Pokud jela myčka, tak je, bohatě, stačilo naházet pod "bílé" a cca 30 minut je tam nechat (odpovídá cca 15 mycím cyklům, i s výměnou obsahu myčky, jinak je cyklus do minuty). Když myčka nejede, tak taky, naházet do dřezu všude kolem, ono se to odmočí, a pak to stačí přejet houbičkou s detergentem na jednu dobrou. Příbory by měl okamžitě někdo leštit, poněvadž jakmile jsou studené, nejdou vyleštit.
Ono je sice velmi milé, že soudruzi vynalezli způsobu, kterak ušetřit co nejvíce všeho, nicméně soudruzi opomíjejí jeden, významný, faktor: čas! Kdybych myl 12 sad hodinu a čtvrt, tak si nevydělám na slanou vodu: Já mám doma, pokud mi někdo utírá a uklízí, pomyto do hodiny, i když je to hromada, a i když obsahuje 8 a 12l hrnce. V práci jsem musel, v době obědů, za hodinu pomýt tak 100 "sad" talířů, k tomu příbory (sklo si myli pingli za barem), a do toho nějakou tu pánev, rendlík, žufany, prostě všecko, co kuchař používá, krom nožů. :-)
Filip Šudák
19.4.2022 01:05Na výsledek celé práce má značný vliv kvalita osvětlení. Dneska už začíná být v domácích kuchyních pomalu standardem LED osvětlení celé linky, pak by to mělo být OK, ale prostě klasická linka, třeba v paneláku, má to osvětlení frapantně nedostatečné. Pak se ale nelze divit výsledku.
S tím souvisí i mytí v napuštěném dřezu: pokud bych si do dřezu vrazil špunt, pak to tam naskládal, napustil vodou, vrazil v to detergent a začal mýt, tak zpočátku, jak mi to bude vyčuhovat, ok, ale pak do toho nevidím. Pokud by mi v tom, nedej bože, praskla sklenička, talíř, cokoli, tak se pořežu (já jako kmitám, nečumím do toho, jak Bulhar do mlátičky), i přes rukavice, o mytí nožů, a to nejen kuchyňských, ale i příborových, vidlic, vidliček, ani nemluvě.
