Jan Kondziolka, Pavol Ďuriš: Vliv umělého osvětlení na živou přírodu
Lidé sice většinu noci spí, ale hodně živočichů je aktivních právě v noci. Od té doby kdy se svět stal zářivějším a jasnějším, život mnohých zvířecích i rostlinných druhů se dramaticky změnil. Nedostatek tmy v noci narušuje život mnohých organismů v přírodě – jsou totiž přizpůsobeny na život potmě. Světelné zdroje instalované člověkem tak každoročně zaviní smrt miliónů z nich. Nevhodné noční osvětlování rozvrací noční ekosystémy a mate stěhovavé ptáky. Z dálky nápadné lampy se zastaralými rtuťovými výbojkami a netěsnými kryty svítidel jsou smrtelnou pastí pro hmyz, mnohdy i pro ohrožené druhy. Prospěch z toho mají snad jen netopýři, kteří na rojích hmyzu pod lampami mají bohatou hostinu.
 |
|
| Nevhodně směrované reflektory mohou lákat hmyzí jedince z velké dálky. | |
| Foto: Jan Kondziolka |
 |
|
| Krmítko pro netopýry. | |
| Foto: Jan Kondziolka |
Hmyz
Noční tanec rojů hmyzu okolo pouličních lamp nemá nic společného s jejich přirozeným životním rytmem a zpravidla končí jejich smrtí. Účinku lamp na hmyz se věnovaly mnohé odborné studie a bylo například zjištěno, že jen světelné písmena reklamy v centru rakouského města Graz přilákají ročně asi 350 000 hmyzích jedinců. Jako omámení přilétají i z velkých dálek, doufající že tady najdou potravu, partnera a nebo vhodné místo ke kladení vajíček. Někteří zoologové jsou přesvědčení, že takovéto „světelné pasti“ se významně podílejí na ochuzování druhové rozmanitosti hmyzu. Nejde přitom o komáry, ale o druhy nezbytné pro reprodukci mnoha druhů rostlin, ba i pro plodnost ovocných stromů.
 |
|
| Hmyz po dotyku žhavé výbojky většinou umírá. | |
| Foto: Jan Kondziolka |
Stromy
Na blízkost silných světelných zdrojů reagují dokonce i stromy a to opožděným opadáváním listí nebo předčasným úhynem. Některé druhy, například platany, jsou na světlo obzvlášť citlivé. Ty, které jsou v blízkosti lamp nepoznají, že přichází zima. Listy se jim neobarví, ale v plné zeleni zmrznou, a až potom opadnou. Svítit na památkově chráněný strom je asi spolehlivý způsob, jak se jej do deseti, dvaceti let spolehlivě zbavit.
http://amper.ped.muni.cz/noc/stromy/
 |
|
| Komu vadí památný strom? Ostrava, Husův sad. | |
| Foto: Jan Kondziolka |
Vodní živočichové
Mořské želvy na plážích, odkud je patrné umělé světlo dále na břehu, většina želv, které se vylíhnou, hyne, protože se místo k moři vydá od něj. Nejde ale zdaleka jen o želvy. Umělé osvětlování rozvrací všechny vodní ekosystémy, neb mnohé organismy v nich jsou závislé na temných bezměsíčných nocích. Osvětlení větší než asi setina luxu již omezuje např. vyplouvání dafnií k hladině, tedy i konzumaci fytoplanktonu. Pobřežní oblasti se tak postupně eutrofizují. Samozřejmě že podobné příklady by se daly najít i v našich sladkovodních vodách.
Ptáci
Méně nápadný vliv mají noční světla na tažné ptactvo. Asi dvě třetiny ptáků totiž táhnou hlavně v noci, to se týká hlavně malých druhů, které neplachtí, ale trvale mávají křídly, tj. např. zpěvných ptáků. Kanadský odborník a zakladatel „Light Awareness Program“ (program světelné osvěty) Michael Mesure odhaduje počet ptáků, které se v Severní Americe střetnou s osvětlenými budovami na sto miliónů ročně. V Torontě našel během jednoho roku pod výškovými budovami zástupce 129 ptačích druhů. Oslnění ptáci míří přímo na světelný zdroj a nestačí zaregistrovat překážky. Náraz ve vysoké rychlosti pro ně většinou končí smrtí. Ptáci žijící ve městech někdy reagují na rušivé světlo změnami životního rytmu. Někteří z nich zpívají anebo pokračují v krmení mláďat i v noci. Byly dokonce zaznamenány i případy zimního zahnízdění, vylíhlá mláďata ale brzy zemřely zimou nebo hladem.
Zdroj: http://amper.ped.muni.cz/light/koncepty/wildlife.html a leták Zachráňme noc.
http://homepage.mac.com/taosharon/Movies/iMovieTheater10.htmlreklama
Autoři jsou redaktory Instantních astronomických novin (www.ian.cz)
