https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/jan-pokorny-voda-ne-uhlik.vzkaz-klimatickym-expertum

reklama

reklama

zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

/ měsíční souhrn

Jan Pokorný: Voda, ne uhlík. Vzkaz klimatickým expertům

6.6.2026 | Jan Pokorný |

Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | kwest / Depositphotos

S měřením sluneční energie a hodnocením radiační bilance jsem se seznamoval v sedmdesátých letech na třeboňském pracovišti Botanického ústavu ČSAV. Ještě dnes mám na polici knihy z té doby, například: Principles of Environmental Physics (J. L. Monteith, 1973, A series of students texts in contemporary biology); R. Geiger, Das Klima der bodennahen Luftschicht, 1960; S.A. Sapožniková, Mikroklima a místní klima, 1952, řada Zemědělská věda. Tuto knihu přeložil Vladimír Havlíček, hlavní autor výborné vysokoškolské učebnice Agrometeorologie, SZN 1986. Na stránce 42 je graf denních sum dlouhovlnné radiační bilance (efektivní vyzařování) nad povrchem trávníku v kWh.m-2.den-1, všechny hodnoty jsou záporné až 3 kWh. Původní data J. Klabzuba, Hradec Králové, roky 1969 – 1971.

Autoři expertního stanoviska ke klimatu AVex 4/2020 učebnicové znalosti o Slunci jako základním zdroji životodárné energie Země popírají a tvrdí, že dvě třetiny energie produkuje skleníkový efekt oblohy, bez bližšího vysvětlení a s autoritou vědecké instituce evropské excelence vytvářejí a šíří tento nesmysl do škol, působí v grantových komisích a ředitel Ústavu výzkum globální změny (CzechGlobe) byl hlavním poradcem premiéra v otázkách klimatu, místopředsedou vědecké rady MŽP atd.

Kolega J. Seják ukázal, že kritika autorů AVex 4/2020 se nevyplácí. Přesto vyzýváme k návratu k učebnicovým znalostem a každodenní zkušenosti venkovského člověka. Zde je shrnutí:

Slunce ohřívá naši planetu o cca 280 oC. Kdyby Slunce vyplo, teplota by klesala na úroveň teploty „okolního vesmíru“ (-270 °C), ztuhly by oceány, ztuhla by atmosféra. Na vnější vrstvu atmosféry přichází v průběhu roku 1321 – 1412 W.m-2, podle vzdálenosti Země od Slunce na její eliptické dráze. Na povrch zemský v mírném pásmu ve vegetační sezóně při jasné obloze přichází až 900 W.m-2 (měřen dopad na vodorovný povrch). Na travnatém povrchu se cca 20 % sluneční energie odrazí, ohřátý zemský povrch emituje dlouhovlnné záření do chladné jasné oblohy (podle vlhkosti vzduchu 100 W.m-2 i více). „Zbylých 600 W“ se nazývá čistá radiace (net radiation) a člověk svými hospodářskými zásahy rozhoduje o jejím osudu/distribuci. Pokud sluneční energie přichází na živou vegetaci zásobenou vodou, potom stovky wattů sluneční energie se spotřebují na výpar vody a teplota se nezvyšuje, teplo je skryto (latentní) ve vodní páře, ta se sráží zpět v atmosféře a vrací zpět jako drobný déšť, ráno tvoří mlhu a cloní mrazivou oblohu. Pokud sluneční energie dopadá na suchou plochu, tak se tato plocha ohřívá na teplotu 50 oC i více. Od přehřátého povrchu se ohřívá vzduch, který rychle stoupá vzhůru, strhává vlhký vzduch z okolí, teplota vzduchu je vysoká (relativní vlhkost nízká), není dosaženo rosného bodu, netvoří se mraky, voda se nevrací zpět. Tak vysycháme. Tak vyschly historické civilizace.

Přečtěte si také |

Josef Seják: Umělá inteligence potvrzuje nepravdy Expertního stanoviska AVČR ke klimatu

S globálním nedostatkem přirozených živých lesů a mokřadů klesá obsah vody v atmosféře, ubývá mraků, zvyšuje se příkon sluneční energie. Opakovaně popsáno v literatuře. V ČR za posledních 15 roků o 10 % (data ČHMÚ). Současně narůstá tok dlouhovlnného záření do oblohy, protože chybí vodní pára v atmosféře, narůstá četnost jarních nočních mrazů, které poškozují úrodu. Skleníkový efekt klesá.

Píši tyto řádky 26. 5. 2026 na jihu Čech. Stavy vodních toků v okolí jsou na úrovni sucho. V rybnících chybí voda, tráva je řídká. Ve jménu ekonomického růstu měníme krajinu na step a poušť, krajina se tak chová, svádíme to na CO2, mylně, a proto i marně, dekarbonizujeme a vysycháme. Věcná diskuse neprobíhá, kritika je predátorsky trestána, kritici „vymlčeni“, „odhojeni“.

reklama

foto - Pokorný Jan

Jan Pokorný

Autor pracoval v Botanickém ústavu AV ČR, od roku 1998 do 2022 byl ředitelem ENKI, o.p.s. Třeboň.

tisknout poslat

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Dále čtěte |

Dívka na nádraží Foto: Depositphotos

Vlakem nebo autobusem: Jaké je cestování v letních vedrech?

Gorila nížinná Duni si v pražské zoo pochutnává na zamraženém ovoci. Foto: Petr Hamerník Zoo Praha

Osvěžující sprchy, led nebo koule ze zmraženého ovoce. Jak prožívají letní vedra zvířata v zoologických zahradách?

Kulturní krajina Foto: Image*After

Ekologové připravují stínový Národní plán na obnovu přírody

Další články autora |

Jan Pokorný: Profesoři J. Hruška, J. Kopáček potvrzují svoji slepotu vůči rostlinám vlastní vědeckou publikací

Vrchol Trojmezné (1362 m n.m.) v červenci 2024. Pahýly stromů upomínají na dříve živou horskou smrčinu, která v našich podmínkách tvoří hranici lesa. Obnova neprobíhá, malé smrky jsou starší než 20 roků. Povrchové teploty suchých kmenu přesahují za slunného počasí v létě 50 °C, chladič se změnil v radiátor.

Jan Pokorný: "Bezzásahové lesy vodu neztrácejí, ale zadržují" aneb názorný příklad Plant Illiteracy

Jan Pokorný: Odpověď Jiřímu Kopáčkovi na text Pohádky Jana Pokorného o Šumavě

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (290)

MC

Miroslav Chovanec

6.6.2026 05:36

Ještě se zapomnělo na jeden, možná nejdůležitější faktor a tím jsou kondenzační jádra. Vyčistěním ovzduší jsme si paradoxně snížili oblačnost a tvorbu mraků. Rozdíl v dopadu sluneční energie mezi jasnou oblohou a oblačnou může být až 5x větší či menší, 200-500 megawatt na 1 km2 navíc je docela hodně.

PH

Pavel Hanzl

6.6.2026 08:48 Reaguje na Miroslav Chovanec

Kdo preboga co vyčistil v ovzduší? Ve vyspělých zemích se snížily lidské čoudy velmi výrazně, ale v rozvojových se čadí pořád.
A jak to bylo v době, kdy lidé žádný fosil ještě nespalovali? To nepršelo vůbec? Co je to za nesmysl?

TS

Tonda Selektoda

6.6.2026 09:14 Reaguje na Pavel Hanzl

Ano, Hanzle, pračlověk uhlí, ropu ani zemní plyn nespaloval. Bylo více biomasy, která produkovala velká množství kyslíku, odpařovala vodu a tím ochlazovala ovzduší. Hasiči se v té době nevyskytovali. Docházelo k rozsáhlým lesním požárům. I matička Země, si přes některou ze svých sopek častěji odpšoukla, a obohatila atmosféru prachem a sopečnými plyny. Uhelné sloje, které byly vlivem eroze obnaženy, též rády zahořely, i vyhořely…
Ale to jste se snad učil již v základní škole? Nebo jste snad opakovaně propadl v mateřské školce a měl zkrácenou povinnou školní docházku?

PH

Pavel Hanzl

6.6.2026 09:55 Reaguje na Tonda Selektoda

Jistě, to vše jelo v nějakém uhlíkovém koloběhu, kde hořící les emitoval CO2 stejně, jako kdyby shnil, ovšem nově rostlý jej zase pohltil. Nějaké hořící uhelné sloje byly asi zcela marginální jev, (pokud vůbe nějaký) sopky emitují především síru a ta ochlazuje.
Tohle se prostě nedá nijak srovnávat se současnými emisim 60 megatun CO2, to jste o sérii řádů jinde.

va

vaber

6.6.2026 09:55 Reaguje na Pavel Hanzl

Co to zase meleš, v rozvojových netopí 7 měsíců v roce jako my a aut tam mají taky mnohem míň.

PH

Pavel Hanzl

6.6.2026 09:56 Reaguje na vaber

Ale pálí uhel na výrobu elektřiny, to je hlavní zdroj prachových částic.

MC

Miroslav Chovanec

6.6.2026 13:13 Reaguje na Pavel Hanzl

Podle klimatologů se právě otepluje nejvíce Evropa. A ještě jste neslyšel o tom že na lodních trasách přestává pršet? Odsířily se elektrárny, odfiltroval popílek.... Plácáte nesmysl aniž by jste si něco ověřil.

PH

Pavel Hanzl

6.6.2026 17:54 Reaguje na Miroslav Chovanec

Co to preboga kondáte? Na lodních trasách přestává pršet? To vymudrovali na Paroubkově Marsu? Odsířily a odpopílkovaly se elektrárny v Evropě a možná v USA a částečně v Číně, ale kde jinde?
A Evropa se rozhodně neotepluje víc, protože se odsířily elektrárny, nebo jak jste to myslel?

MC

Miroslav Chovanec

7.6.2026 05:45 Reaguje na Pavel Hanzl

Ano, velké zaoceánské lodě musely přejít na ekologičtější palivo, spalovali ten nejhorší odpad s vysokým obsahem síry. Snížila se oblačnost i srážky.
Beta
Vytvořila Seznam AI v 1 kroku

Modelování vlivu emisí lodí na srážky je komplexní proces, který zahrnuje simulace atmosférických chemických a fyzikálních procesů. Emise z lodí, zejména oxidy síry (SOx), dusíku (NOx) a částice, mohou ovlivnit tvorbu mraků a následně i množství srážek. Vědci používají různé klimatické a chemické modely, které zahrnují interakce emisí s atmosférickými aerosoly a procesy kondenzace vodní páry.

MC

Miroslav Chovanec

6.6.2026 13:27 Reaguje na Pavel Hanzl

Zadejte si co jsou kondenzační jádra a nebudete se tady divit jak když student vidí poprvé vagínu.

KP

Karel Ploranský

15.6.2026 23:31 Reaguje na Miroslav Chovanec

No - vagína (česky velmi výstižně pochva) obvykle moc vidět není. To co zřejmě máte na mysli a JE to vidět, má krásné české jméno vulva.
Ale kdo by říkal vulva, nebyl by dost světový...

LM

Ladislav Metelka

6.6.2026 17:43 Reaguje na Miroslav Chovanec

Ve vzduchu je vždy dost kondenzačních jader, aby mohla zkondenzovat veškerá v něm obsažená vodní pára.

MC

Miroslav Chovanec

6.6.2026 17:50 Reaguje na Ladislav Metelka

Nevíte co píšete, veškerá v něm obsažená vodní pára, je směšné, to ani nejde. Proč asi valili do ovzduší Číňané před olympiádou jodid stříbrný? A pak bylo celou olympiádu bez mráčku.

LM

Ladislav Metelka

6.6.2026 18:17 Reaguje na Miroslav Chovanec

Nejde, ale přesto by ta kondenzační jádra stačila.

va

vaber

6.6.2026 21:48 Reaguje na Ladislav Metelka

Snad existuje něco jako teplota tlak,rosný bod a to bych řekl má větší vliv než kondenzační jádra. To by bylo velice snadné vytvářet děšť, ale není.

LM

Ladislav Metelka

6.6.2026 21:52 Reaguje na vaber

Je, pokud relativní vlhkost dosáhne 100%, nastane kondenzace. Pokud je vkhkost nižší, nenastane.

MC

Miroslav Chovanec

7.6.2026 05:48 Reaguje na Ladislav Metelka

Tak jinak, průmyslová revoluce a znečištěné ovzduší způsobily více srážek než je za normálních podmínek.

LM

Ladislav Metelka

7.6.2026 08:25 Reaguje na Miroslav Chovanec

Možná více nízké oblačnosti.

Karel Zvářal

7.6.2026 08:32 Reaguje na Miroslav Chovanec

Jj, to byly takové mikrosopky, které neohrožovaly letecký provoz. Jak se říká, všechno špatné je k něčemu dobré. Tady určitě.

va

vaber

7.6.2026 08:52 Reaguje na Miroslav Chovanec

Znám parní turbínu,na konci turbiny je kondenzátor ,kde v prostoru několik mámo m3 kondenzují potoky vody. Voda je extrémně čistá chemicky upravovaná, žádná kondenzační jádra .
Možná kondenzační jádra způsobí opar, jak za letadlem.

MC

Miroslav Chovanec

7.6.2026 09:29 Reaguje na vaber

Srovnáváte jablka s hruškami. Při střihu teplého a studeného vzduchu to padá samo, není potřeba kondenzačních jader. To je případ povodní 1997 a před 2 lety. Je to jako chlévské okno v zimě kde venku mrzne a ve chlévě je od dobytka teplo a vysoká vzdušná vlhkost. Zadejte si do AI kondenzační jádra a uvidíte co vám vypadne.

LM

Ladislav Metelka

7.6.2026 10:57 Reaguje na Miroslav Chovanec

I tak jsou třeba kondenzační jádra.

va

vaber

7.6.2026 17:30 Reaguje na Miroslav Chovanec

Nemotám, mluvíme o kondenzaci a deštích a vy jste napsal, průmyslová revoluce a znečištěné ovzduší způsobily více srážek . Já o tom docela pochybuji .
Že mají kravičky v chlévě teplo a vlhčí vzduch ,který na studeném okně kondenzuje to ví všichni a co s tím kondenzační jádra mají společného. Prostě je na skle rosný bod.

Karel Zvářal

6.6.2026 06:41

Sdílím s autorem podobný názor. Změna povrchu směrem k polo/pouštím (záměrem byla "kulturní step") způsobila větší prohřívání půdy, vzduchu, potažmo i moří, je přehlížena a vše se hází na kysličník. K tomu rozlézající se zástavba, neznámá příčina Jet-streamu (výborná "skluzavka" pro zprůmysleněnou let dopravu) => jiný/pomalejší chod oblačnosti. Výsledkem je, že při vyšších teplotách prší méně, ač logicky by mělo s větším výparem pršet více. Ať už je to "provozní slepota", nebo snaha hodit vše na kysličník, výsledkem je horko ve městech i na polích, které ani ledovce, ani okolní lesy nestíhají ochladit.

Karel Zvářal

6.6.2026 06:42 Reaguje na Karel Zvářal

neznámá příčina stacionární polohy J-S

PH

Pavel Hanzl

6.6.2026 08:57 Reaguje na Karel Zvářal

To, co píšete, je tzv. pyramidový jev, který je jeden z důsladků rostoucího skleníkového jevu, jednoznačně způsobeného lidskými emisemi.
Samozřejmě první a hlavní příčinou je vyložená přežranost lidské civilizace, kdy Bohem je Konzum a nástrojem HDP, které je bičováno do maximálního výkonu zcela bezohledně na důsledky.
A když chce někdo brzdit tuhle šílenost, je urážen do hlupych zeleňáků, ekoteroristů, grýndýlových fanatiků, tunelářů pro oteplovací lobby atd. atd. prostě ropáctví je u nás přímo meinstreamem.

II

Imarr Imarr

6.6.2026 09:08 Reaguje na Karel Zvářal

Opět souhlas. Michal Ukropec.

JS

Jiří Svoboda

8.6.2026 11:13 Reaguje na Karel Zvářal

A to jako nastalo samo od sebe, nebo že by motýl pořádně máchl křídly? Ta primární příčina je změna bilance toku energie ze Slunce a vyzařováním Země do vesmíru. A tady hraje ten kysličník dominantní primární roli. Nebo máte v šuplíku nějaký významnější doložitelný faktor?

PE

Petr Elias

8.6.2026 11:51 Reaguje na Jiří Svoboda

Bože, vždyť už takhle žvaní roky a žvanit bude dál i když mu to někdo vysvětlí. :D Nemá cenu mu to po x-té vysvětlovat, nebo se s ním dohadovat. Někdy před x lety si přečetl o stacionárním JS a dodnes se toho drží - i přes to, že donedávna vůbec netušil co to ten JS je. :D

Karel Zvářal

8.6.2026 12:30 Reaguje na Petr Elias

Donedávna jste s Metelkou nevěděli, co na té Wikipedii je:-) (Dával mi odkaz, ať o JS "něco" přečtu). Sice jedna větička, ale velmi důležitá! V anglické verzi "přerušený", u nás "stacionární poloha", jejíž říčinu vědci NEZNAJÍ.

A já jen uvažuji/spekuluji/předpokládám, že to může být jedna z příčin změny srážkových poměrů (chodu oblačnosti). O využití JS letadly jsem se dozvěděl před dvaceti lety, v dokumentu o leteckých katastrofách.

Karel Zvářal

8.6.2026 12:31 Reaguje na Jiří Svoboda

Myslím, že na téma rosa, tepelné ostrovy ap jsme diskutovali dostatečně, ale asi zbytečně...

JS

Jiří Svoboda

8.6.2026 19:23 Reaguje na Karel Zvářal

To byla diskuse? Tepelné ostrovy jsou lokální záležitostí a rosa vzniká na nesavých površích. Pokud je povrch savý, zkondenzovaná voda (a je jí ještě víc díky kapilaritě) se vsákne a vy nic nevidíte, tudíž kondenzace podle vás neexistuje. Ale jak ta rosa přispívá k pozorované změně klimatu. To prosím račte sdělit!

Karel Zvářal

8.6.2026 20:55 Reaguje na Jiří Svoboda

Ať vám to vysvětlí někdo z těch, kdo textu porozuměl. Nebo si to přečtěte ještě jednou. Já s tradičním trolitelem odmítám ztrácet čas.

JS

Jiří Svoboda

10.6.2026 08:00 Reaguje na Karel Zvářal

A co když takový nikdo není, kdo tomu vašemu žvanění porozumněl? Není to zbabělé hodit to na jiného?

Karel Zvářal

11.6.2026 04:28 Reaguje na Jiří Svoboda

V běžné praxi se nechávají zaostávající žáci/studenti rupnout. Jestli jste to nepochopil doteď, těch pár vět navíc už s tím nic nezmůže.

TS

Tonda Selektoda

6.6.2026 07:18

Ano, autor článku má jistě pravdu. Tak nějak jsme se to kdysi učili i ve škole. Celé to třeštění kolem kysličníku uhličitého, přeci vzniklo ze snahy ovládnout a podřídit si lidstvo, omezit jeho poválečnou populační explozi. Jako záminka se vybral právě kysličník uhličitý, vznikající nejen při spalovacích procesech, ale i při metabolických pochodech v organismu člověka i jatečních zvířat, tedy ve zdroji potravin pro člověka.
Co se týče zvýšení intenzity slunečního záření, dopadajícího na povrch (na zem) a jeho následný ohřev, paradoxně jsme tomu napomohli svým úsilím o vyčištění ovzduší. Změnou palivové základny, investicemi do čištění spalin ze spalovacích procesů i rozvojem jaderné energetiky. Nejen úbytkem kondenzačních jader, pro kondenzaci vodní páry a vznik kapek deště, ale i snížením množství oxidu siřičitého v atmosféře, který část slunečního záření dlouhodobě odrážel zpět do vesmíru.

BM

Břetislav Machaček

6.6.2026 08:15 Reaguje na Tonda Selektoda

Máte pravdu a pouze bych dodal, že CO2 je těžší než vzduch a pokud
je bezvětří, tak vytváří skleníkový vytváří v málo profukovaných
místech měst, údolí atd., kde tím vznikají tepelné ostrovy s těmi
stoupavými proudy teplejšího vzduchu doslova rozhánějící mraky.
Dokonalejším spalováním jsme snížili množství CO lehčího než vzduch
ve prospěch toho CO2 a výsledek jako letní přízemní smog už je
stále častějším problémem velkých měst a kotlin.

MC

Miroslav Chovanec

6.6.2026 13:15 Reaguje na Břetislav Machaček

To je konina co jste napsal, CO2 je v ovzduší 420 molekul na 1000000 molekul vzduchu, jak může sedat do měst?

Karel Zvářal

6.6.2026 14:14 Reaguje na Miroslav Chovanec

Za nesmysl bych to nepovažoval, určitě ne ve městech v čase dopravní špičky. Proč nám všude nutí elauta? CO2 vzniká spalováním, tedy dnes především v motoru auta. Pokud je bezvětří, tak mezi v ulicích mezi bloky je ho větší koncentrace. Ale i vody, kterou vidíte odkapávat z výfuku. Zaděláno na (zesílený) skleníkový efekt.

Pe

Petr

6.6.2026 17:12 Reaguje na Karel Zvářal

Voda z výfuků má vliv na skleníkový efekt? Tak to potom i provozovny kadeřnictví :-)

Karel Zvářal

6.6.2026 17:50 Reaguje na Petr

Proto také chodím nahoře i dole neupravený.

MC

Miroslav Chovanec

6.6.2026 17:53 Reaguje na Karel Zvářal

To ano, ale nesedá. Třeba v halách na výstavištích kde je koncentrace lidí, může stoupnout až na 1500 ppm, to už může u některých lidí bolet hlava.

Karel Zvářal

6.6.2026 17:57 Reaguje na Miroslav Chovanec

Nějaký den to trvá, než vítr vyfouká ulice na těch průměrných 400.

PH

Pavel Hanzl

6.6.2026 17:57 Reaguje na Karel Zvářal

Skleníkové efekt se fakt netvoří v ulicích, nebo nad městy, to funguje o kilometry výše.

PE

Petr Elias

8.6.2026 12:05 Reaguje na Břetislav Machaček

:D to je ale pitomost :D Molekula CO2 je sice těžší než vzduch, ale běžně se nedrží u země ani ve městech nebo v údolích. :D Smog nevzniká z CO2. :D

Opravdu tě baví dělat ze sebe hlupáka? :D

BM

Břetislav Machaček

10.6.2026 18:12 Reaguje na Petr Elias

A co CO2 v jeskyních a vonné sklípku při kvašení vína?
Tam se bez ventilace mnohdy neobejdou a totéž dělá
v ulicích vítr a pokud schází, tak jeho koncentrace
narůstá "mysliteli". Tím vzniká přízemní skleníkový
efekt zvyšující teplotu povrchů cest a chodníků. Ty
po ohřátí nemá co chladit, když se dole drží CO2
a brání výměně tepla v celém sloupci vzduchu. Dnes
je přízemní smog největším problémem měst i v létě,
kdy není viníkem vytápění a CO2 je jeho nedílnou
součástí. Dokládají to měření v ulicích a nebo
ve volné krajině, že ve městech je CO2 a smogu
více, než mimo města. Kdo tvrdí, že to není
pravda, tak by se měl nad sebou zamyslet, pokud
má čím!

PH

Pavel Hanzl

6.6.2026 09:04 Reaguje na Tonda Selektoda

Muhehehheh vy jste profi komik, že? Takže částečným čištěním spalin z uhelných elektráren jsme snížili emise síry a prachových částic, čímž jsme přispěli k navýšení globální teploty. A kolik elektráren celého světa odsířených není?
To je skutečně paralogika jak čapa, před pálením fosilu to bylo ještě horší?

MC

Miroslav Chovanec

7.6.2026 05:53 Reaguje na Pavel Hanzl

tak to je

PH

Pavel Hanzl

6.6.2026 09:10 Reaguje na Tonda Selektoda

Pán je asi zastáncem konspiračních teorií (které jsou vylhané VŠECHNY), jenže neráčil pochopit ani rozdíl mezi uhlíkem oběhovým a fosilním, takže je to celé čistý nesmysl.

TS

Tonda Selektoda

6.6.2026 09:18 Reaguje na Pavel Hanzl

Jen se posmívejte, Hanzle. To nejsou konspirační teorie, ale základní školní znalosti.

PH

Pavel Hanzl

6.6.2026 09:49 Reaguje na Tonda Selektoda

"Celé to třeštění kolem kysličníku uhličitého, přeci vzniklo ze snahy ovládnout a podřídit si lidstvo, omezit jeho poválečnou populační explozi."
Jéžišmarjá, tohhle jste se snad učil ve škole? A to bylo kde? Na Paroubkově Marsu?
To je přece fundament většiny konspiračních teorií, které jsou všechny pravdivé, ale každá plácá něco jiného. Voni sou asi hlava, že?

MC

Miroslav Chovanec

7.6.2026 05:52 Reaguje na Tonda Selektoda

Vidím, že máte podobný názor, z CO2 udělali strašáka, ale ten za to muže jen méně. 60 molekul navíc na milión molekul nemohl způsobit to co je. Letadla ročně dopraví do výšky 10 km nejméně 500 miliónů tun vody. vodní pára způsobuje skleníkový efekt z nejméně 70%.

PE

Petr Elias

8.6.2026 12:14 Reaguje na Miroslav Chovanec

Panečku, to je strašné číslo. :D Běžně jsou v atmosféře biliony tun vody, které neustále cirkulují. Takže 500 mega za rok, které opět během krátké chvíle vyprší, to jistě vytrhne...

PH

Pavel Hanzl

6.6.2026 08:45

"S globálním nedostatkem přirozených živých lesů a mokřadů klesá obsah vody v atmosféře, ubývá mraků, zvyšuje se příkon sluneční energie."
A proč ubývají? Bo stoupá teplota díky skleníkovému efektu, 60 miliard tun CO2 emitovaných ročně do atmosféry s tím dost zamává.

TS

Tonda Selektoda

6.6.2026 08:57 Reaguje na Pavel Hanzl

Pane Hanzl, myslím, že autor článku v něm problematiku dostatečně popsal, včetně odkazů na knižní literaturu, pro případné zájemce o další informace. Tak si to v ní nastudujte a tady nedělejte chytrýho a nepruďte!

PH

Pavel Hanzl

6.6.2026 09:08 Reaguje na Tonda Selektoda

Autor tam má velkou sérii zdrojů, což je hezké, ale k ničemu.
Tu prvotní příčinu neřeší, jenže od ní se to odvíjí celé jako série pyramidových jevů.

TS

Tonda Selektoda

6.6.2026 09:20 Reaguje na Pavel Hanzl

Kde blb, tam nebezpečno.
(Jan Werich)

PH

Pavel Hanzl

6.6.2026 09:49 Reaguje na Tonda Selektoda

Tak proč tu prudíte?

JS

Jaroslav Studnička

6.6.2026 09:54 Reaguje na Tonda Selektoda

Kde blb, tak Hanzl.

PH

Pavel Hanzl

6.6.2026 09:58 Reaguje na Jaroslav Studnička

Váš svět naopak skutečně nepostrádá určité kouzlo.

JS

Jaroslav Studnička

6.6.2026 10:09 Reaguje na Pavel Hanzl

Ano, to vidíme v dalších várce vašich příspěvků z posledních dní.

Samé dezinformace, demagogie a lži.

PH

Pavel Hanzl

6.6.2026 10:51 Reaguje na Jaroslav Studnička

Zkouším ten váš svět pochopit, ale jde to ztuha. Matematika má záporná čísla, hmota má antihmotu, logika má svoji antilogiku, ale to je už dost vysoký level.
"Naše SVO bylo rozpoutáno právě proto, aby ochránilo Petrohrad před ukrajinskými drony".
Že by měl Peskov nějaký stroj času?
Jak byste to vysvětlil vy, který jste ve světě naopak zcela doma?

JS

Jaroslav Studnička

6.6.2026 11:11 Reaguje na Pavel Hanzl

No, to si možná vyprávíte doma před zrcadlem a klidně v tom pokračujte, když vás to baví. Lavrov by na vás byl hrdý.

Zde na webu je ovšem realita zcela jiná a je jednoznačně dokázáno, že jste lhář a dezinformátor.

PH

Pavel Hanzl

6.6.2026 11:20 Reaguje na Jaroslav Studnička

Vaše cha cha "realita" je skutečně úplně jiná....tohle se snažím pochopit.

JS

Jaroslav Studnička

6.6.2026 11:24 Reaguje na Pavel Hanzl

Moje realita ja daná informacemi a argumenty z relevantích zdrojů jako je ENTSO-E apod.

Vaše realita je šíření lží a dezinformací.

PH

Pavel Hanzl

6.6.2026 18:00 Reaguje na Jaroslav Studnička

Jéžišmarjá a tam čerpáte ty urážky, nenávist, lhaní, osočování a kydání špíny? Fakt? Tak to musí být superweb, jako z Kremlu.

JS

Jaroslav Studnička

6.6.2026 18:56 Reaguje na Pavel Hanzl

Že jste lhář a dezinformátor není urážka, to jste prostě vy Hanzle, jelikož takto se tu prezentujete.
Tak tu teď nebulte.

MC

Miroslav Chovanec

6.6.2026 13:19 Reaguje na Pavel Hanzl

A co je prvotní příčina? Přelidnění?

PH

Pavel Hanzl

6.6.2026 18:02 Reaguje na Miroslav Chovanec

Spalování fosilního uhlíku v obrovském množství.

MC

Miroslav Chovanec

6.6.2026 13:18 Reaguje na Pavel Hanzl

To je taky částečný nesmysl, čím teplejší vzduch tím absorbuje více vody. Povodně v Jeseníkách předloni, kdy za týden spadlo 750 mm je jasný důkaz. V přízemní vrstvě možná, navíc skleníkový efekt ze 70 % způsobuje voda, čím víc ji je tím víc je teplo.

LM

Ladislav Metelka

6.6.2026 14:18 Reaguje na Pavel Hanzl

Jen pro pořádek - obsah vody ve vzduchu neklesá, ale roste...

MC

Miroslav Chovanec

6.6.2026 17:54 Reaguje na Ladislav Metelka

Přesně tak, když se to spustí, tak spadne víc vody jak dříve.

PH

Pavel Hanzl

6.6.2026 18:03 Reaguje na Ladislav Metelka

Ale stoupá rosný bod.

VM

Vladimir Mertan

6.6.2026 09:36

Ďakujem za Váš článok, ktorý vracia do hry zdravý rozum a poctivú fyziku. V súvislosti s tým, ako opisujete silu vody, sa ponúka jeden obrovský paradox, ktorý kompletne búra dnešnú jednostrannú ideológiu o CO2.
Keď Európu zovrie vlna horúčav, všetci sa modlia za príchod studeného frontu a poriadneho dažďa. Málokto si však uvedomuje, čo sa v tej chvíli nad našimi hlavami reálne deje. Aby plošne zapršalo nad strednou Európou, prírodný motor musí v priebehu pár hodín nad naše hlavy dopraviť a rozptýliť 20 až 50 gigaton vody vo forme vodnej pary.
Podľa oficiálnych klimatických poučiek by takýto gigantický prísun vodnej pary – čo je ten vôbec najsilnejší skleníkový plyn na planéte – mal spustiť katastrofické otepľovanie. V reálnom svete sa však stane presný opak. Tieto gigatony vody vytvoria biely štít z mrakov, ktorý slnečné lúče odrazí ako zrkadlo späť do vesmíru, a padajúci dážď s následným odparovaním krajinu bleskovo ochladí aj o 15 stupňov.
Tento jednoduchý príklad ukazuje, že príroda funguje na úplne iných váhových kategóriách, než aké nám podsúvajú zjednodušené uhlíkové tabuľky. Voda je skutočným manažérom energie na Zemi a Váš hlas v tejto debate je nesmierne dôležitý.

Karel Zvářal

6.6.2026 09:41 Reaguje na Vladimir Mertan

Ta dešťová voda ochlazuje zejména proto, že padá z oblohy, kde teplota je blízká 0°C. A ne že ochlazuje ta závlahová (jak tu onehdá tvrdil jedn troll), s teplotou blízké teplotě na zemi. Ochlazuje, ale nepoměrně méně (díky výparu) než ta ze studené oblohy.

va

vaber

6.6.2026 09:57 Reaguje na Karel Zvářal

Samozřejmě, voda deště je studená a tepelná kapacita vody a vzduchu velice rozdílná.

VM

Vladimir Mertan

6.6.2026 21:34 Reaguje na Karel Zvářal

Váš postreh o chladivom efekte studenej vody z oblohy je logický, ale ak sa pozrieme na základné rovnice termodynamiky, zistíme, že ten pomer síl je v skutočnosti presne opačný. Docent Pokorný má úplnú pravdu, keď kľúčovú rolu chladenia pripisuje práve výparu (transpirácii) vegetácie.
Skúsme si to porovnať na príklade 1 litra (1 kg) vody:
Mechanické chladenie (Váš príklad): Ak 1 liter vody spadne z mraku s teplotou 0 °C a na zemi sa zohreje na letných 30 °C, odčerpá z prostredia teplo rovné približne 0,125 MJ (podľa mernej tepelnej kapacity vody).

Skupenské chladenie (Výpar): Ak sa ten istý 1 liter vody (hoci by mal už od začiatku teplotu blízku zemi, teda 30 °C) vďaka vegetácii odparí a zmení skupenstvo na plyn, spotrebuje na tento fázový prechod latentné teplo vyparovania s hodnotou až 2,4 MJ.
Fyzika nepustí: Zmena skupenstva (výpar) odčerpá z povrchu zeme takmer 20-krát viac energie než samotný teplotný rozdiel padajúcej studenej vody.
Na tomto princípe fázového prechodu napokon funguje každá domáca chladnička či klimatizácia – chladí nás zmena skupenstva média, nie jeho počiatočná teplota. Preto zavlažovaná zelená krajina dokáže cez výpar fungovať ako ten najvýkonnejší klimatizačný manažment, kým suchý betón sa pod slnkom nekontrolovateľne rozpaľuje.

Karel Zvářal

6.6.2026 21:52 Reaguje na Vladimir Mertan

No nevím... Jestli se ve 30°C voda/rostliny odpařují, vzniká pocit dusna, kdy tělo zapíná vnitřní chlazení a až nechutně se potím. Tento pocit nesnáším a v tu dobu nejlépe sedím nebo ležím. Sportovat vůbec ne, a i jiné práce odkládám.
Naopak po dešti ožívám, zřejmě i díky ozonu, až jsem si dal přezdívku K.Podéšť. Jinými slovy: ten příměr se Vám nepovedl, přepočítávat to nebudu, sázím na VI (a selský oný-)

LM

Ladislav Metelka

6.6.2026 21:55 Reaguje na Karel Zvářal

Ozon je jedovatý...

Karel Zvářal

6.6.2026 22:01 Reaguje na Ladislav Metelka

Alkohol také...

VM

Vladimir Mertan

6.6.2026 23:00 Reaguje na Karel Zvářal

V tom dusne sa potíte preto, lebo okolitá vegetácia odparuje tak masívne, že vzduch je preplnený vlahou a Váš vlastný pot sa už nedokáže odparovať a chladiť Vás. Vám je síce dusno a horúco, ale ten les okolo Vás v tej istej sekunde podáva gigantický chladiaci výkon a vďaka tomu výparu nepustí teplotu krajiny nad 33 °C. Použivajte aj nadalej selský rozum ale dôkladne. P. Metelka správnu odpoved vie, ale radsej si ju nechá pre seba.

LM

Ladislav Metelka

6.6.2026 23:24 Reaguje na Vladimir Mertan

Kde jste vzal těch 33 st.C.?

Karel Zvářal

7.6.2026 07:54 Reaguje na Vladimir Mertan

Kdysi, jako dvanáctiletý, jsem vynášel smetí. Bubňáče byly 100m - to zvládnu v trenclích! Zdálo se mi, že se po včerejšku ochladilo, ale po návratu a pohledu na teploměr mi spadla brada - bylo mínus 15°C. Okno s mozaikou námrazy, ale ten chlad jsem nijak nepociťoval. Proč? Protože vzduch byl suchý! Kromě vlhkosti a teploty tam hraje roli i tlak, který způsobuje celkový nedobrý pocit (únavy, malátnosti).

va

vaber

6.6.2026 22:08 Reaguje na Vladimir Mertan

Když se něco vypařuje teplota neklesá je dál horko . Voda se nejlépe vypařuje právě při vysoké teplotě. Když se budou vařit oceány nic vám nepomůže velké vypařování ,vše zdechne horkem.Tropy jsou nejteplejší i když se tam nejvíc vypařuje. Ta energie spotřebovaná na odpařování se musí odvést ,uvolní se při kondenzaci a jako chladná voda spadne a ochlazuje povrch.

VM

Vladimir Mertan

6.6.2026 22:54 Reaguje na vaber

S tými trópmi je to najlepší dôkaz. V amazonskom pralese sa odparuje gigantické množstvo vody, preto tam teploty málokedy presiahnu 33°C Skutočné peklá s teplotami cez 50°C zažívame na Sahare – práve preto, že je suchá a tento vodný chladiaci výťah tam kvôli absencii vlahy vôbec nefunguje.

LM

Ladislav Metelka

6.6.2026 22:59 Reaguje na Vladimir Mertan

To je oblačností, ne vlhkostí...

VM

Vladimir Mertan

7.6.2026 06:59 Reaguje na Ladislav Metelka

Samozrejme, s tým, že oblačnosť mechanicky blokuje slnečné žiarenie a tým znižuje prílev energie na zemský povrch, s Vami absolútne súhlasím. To je základná fyzika albeda.
Otázka však znie: Z čoho tá oblačnosť vlastne vzniká? Je z pudingu?
Pozrime sa do fyzikálnych tabuliek energetickej bilancie. Pri letných 30 °C a plnej vlhkosti obsahuje kilogram vzduchu okolo 30 gramov vodnej pary. Na to, aby sa toto množstvo vody premenilo na paru, sa spotrebuje gigantické latentné teplo výparu (cca 73 kJ na kilogram vzduchu). Táto energia sa premenou skupenstva „schová“ a nikoho neohreje. Pre porovnanie: na suchej Sahare, kde výpar nefunguje, by rovnaké množstvo energie dokázalo zohriať ten istý kilogram vzduchu o viac ako 70 °C! Vlhkosť v pralese tak funguje ako obrovský energetický tlmič, kvôli ktorému teploty nerastú, zatiaľ čo suchý vzduch na Sahare s nulovým výparom okamžite letí k päťdesiatke. Navyše táto ľahká para stúpa masívne nahor...

LM

Ladislav Metelka

7.6.2026 08:30 Reaguje na Vladimir Mertan

Větší je ale vliv teploty vzduchu než jeho vlhkosti.

va

vaber

7.6.2026 09:07 Reaguje na Vladimir Mertan

Argumentujete ,že vodní pára je rozhodující faktor skleníkového efektu a stále dáváte jeden příklad za druhým ,že vodní pára nezpůsobuje skleníkový efekt, ale spíš ochlazuje planetu. Takže ten sklenikový efekt čisté páry se koloběhem vody eliminuje, ale efekt CO2 ne, ten žádný koloběh nedělá.

VM

Vladimir Mertan

7.6.2026 09:42 Reaguje na vaber

Skúsme to zjednodušiť na čistú fyziku a zdravý rozum. Tvoj argument stojí na tom, že kolobeh vody dokáže obrovský skleníkový efekt pary eliminovať (ochladzovaním, dažďom, mrakmi), ale s tými pár wattmi z CO2 si už poradiť nevie. To nedáva zmysel.
Pozrime sa na realitu:
1. Páry je tisíckrát viac: Vodnej pary je v atmosfére obrovské množstvo (okolo 10\ 000\ až 40\ 000\ ppm) a zachytáva teplo v obrovskom, širokom spektre vlnových dĺžok. CO2 je v atmosfére len stopové množstvo (420\ ppm) a zachytáva teplo len v dvoch úzkych vlnových pásmach.
2. Para CO2 prekrýva: Čo je kľúčové, tie úzke pásma, kde vie teplo zachytiť CO2, sú už dnes takmer úplne prekryté práve tou masívnou vodnou parou. CO2 tam už nemá reálne aké nové teplo zachytiť, lebo tá obrovská masa pary ho vychytá skôr. Ak teda sám uznávaš, že tento obrovský hydrologický systém (kolobeh vody) dokáže s prehľadom uregulovať a eliminovať svoj vlastný, gigantický skleníkový efekt, tak s prstom v nose uchladí a eliminuje aj tých pár zanedbateľných wattov navyše z CO2, ktoré sú navyše v tom spektre úplne utopené.

LM

Ladislav Metelka

7.6.2026 11:28 Reaguje na Vladimir Mertan

Ad 2 - nemáte pravdu. Spočítejte si to spektrálně.

va

vaber

7.6.2026 17:18 Reaguje na Vladimir Mertan

Za prvé ,laneta se ohřívá to se naměřilo a pokud se ohřívá musí to mít příčinu . Co se změnilo na tom obrovském hydrologickém systému. Pokud řeknete, že se neohřívá, nemusíme se dál bavit.
Kdysi jste řekl,že já popírám vše. Byla to debata o historii počasí ,klimatu ,planety ,kterým stále argumentujete ,jako že se vše podobného s klimatemuž stalo a nic se dnes neděje.
Vy popíráte vliv CO2 na teplotu planety a tak také musíte popírat vrty v ledovcích a jejich informace o množství CO2 v určitých dobách a korelaci s teplotou planety a i souvislosti CO2 s dobami ledovými.
Co způsobovalo doby ledové. Říkáte CO2 to nemůže být, co tedy ,Milankovičovy cykly? Vždyť změny dráhy Země jsou taky jen malá procenta ,proč změny v teplotách v dobách ledových jsou tak razantní.
Je dobře známo že na vychýlení systému obecně, z rovnovážného stavu stačí malý impuls a to může platit i pro teplotu planety.

MC

Miroslav Chovanec

6.6.2026 13:22 Reaguje na Vladimir Mertan

Máte pravdu a ty mraky a jejich vznik podporovaly kondenzační jádra. Kdo si všiml, že když foukne písek ze Sahary tak se okamžitě změní struktura mraku a více prší?

va

vaber

6.6.2026 21:28 Reaguje na Vladimir Mertan

co jste tím chtěl říci, že koloběh voda, vypařování, pára ,kondenzace, déšť, vlastně ochlazuje planetu a ne ohřívá.
Tento koloběh tady vždy byl a zřejmě nezpůsoboval extrémní klima. Kdyby tu nebyl extrémní klima by určitě přišlo. Takže vodní páru bych neobvinoval.

va

vaber

6.6.2026 09:50

Ta energie od slunce která dopadá na zemský povrch,je celkem zřejmá a jasná a neměly by být spory mezi laiky natož mezi odborníky.Každý kdo má FVE ,zná plochu a účinnost panelů si to lehce spočítá sám a vidí i rozdíly při jasné obloze a různé oblačnosti. To co dopadne na panely také dopadne na povrch. Možná na povrch země dopadne trochu více, protože panely berou hlavně viditelné světlo a sluneční záření není jen viditelné světlo.
Co se děje s energií která nedopadne na povrch a je zbržděna v atmosféře z jakéhokoliv důvodu, mraky ,nečistoty ,není úplně jasné a jsou v tom asi neshody.
Albedo půdy bez vegetace je prý tak 0,13 ,to znamená že se pohltí 87%energie ,ale část se vyzařuje zpět. Ovšem v delších vlnových délkách , tyto delší vlnové délky nesou málo energie ,čím menší frekvence, tedy teplota vyzařujícího tělesa, tím méně energie vlna nese. Albedo mraků netuším.
Stál jsem tuhle u rybníka a slunce svítilo. Bylo asi čtyři odpoledne a díval jsem se proti slunci, odraz záření od hladiny vody byl takový ,že jsem zřetelně cítil rozdíl v teple které se odráželo od hladiny a přidávalo se k slunečnímu záření. Stačilo si stoupnout na místo kde odraz od hladiny vody byl zastíněn Při tomto úhlu dopadu slunečního záření na hladinu vody byl odraz velký.
Jinak skleníkový efekt žádnou energii neprodukuje, jen brzdí odraz ,neboli vyzařování od země do vesmíru. Alespoň tak já chápu skleníkový efekt.

PH

Pavel Hanzl

6.6.2026 10:04 Reaguje na vaber

Vy jste asi sám velký, starý expozimetr, který se používal ve fotografii k měření dopadajícího světla. Ten by ten rozdíl určitě nějaký naměřil, jinak to možný není.

vš

vladimír šmídl

6.6.2026 12:10 Reaguje na Pavel Hanzl

Hanzle, gratuluji. Máte 41% příspěvků. Co by za to ve volbách jiní dali.

PH

Pavel Hanzl

6.6.2026 12:33 Reaguje na vladimír šmídl

Tohle dostávám ve volbách běžně.

JS

Jaroslav Studnička

6.6.2026 12:41 Reaguje na Pavel Hanzl

V Černovicích.

PH

Pavel Hanzl

6.6.2026 18:03 Reaguje na Jaroslav Studnička

Na Paroubkově Marsu.

JS

Jaroslav Studnička

6.6.2026 19:26 Reaguje na Pavel Hanzl

Ve vašem případě nic nepřekvapivého.

VM

Vladimir Mertan

6.6.2026 21:22 Reaguje na Pavel Hanzl

Pán Hanzl, ten Mars ste trafili úplne presne, hoci asi inak, než ste zamýšľali. Mars je totiž fantastický fyzikálny príklad v priamom prenose.
Jeho atmosféru tvorí z 95 % čistý CO2. Keď si to prepočítame na hmotnosť, na meter štvorcový povrchu pripadá na Marse v absolútnom vyjadrení približne 20-krát viac tohto skleníkového plynu než na Zemi. Podľa lineárnych klimatických poučiek by mal byť Mars dokonale izolovaným skleníkom. Realita? Rozsah teplôt je tam od +20 °C cez deň po neskutočných -130 °C v noci. Ani táto obrovská masa CO2 nedokáže zabrániť tomu, aby teplota po západe slnka okamžite spadla o 150 stupňov.
A teraz tá druhá, najdôležitejšia pointa: dnes je už vedecky definitívne dokázané, že Mars mal kedysi dávno rieky, jazerá a oceány. Bol teplý a živý. Lenže akonáhle prišiel o magnetické pole a vesmírny vietor z neho vysal vodu, celá jeho globálna termoregulácia skolabovala.
Vesmír nám tu v priamom prenose ukazuje presne to, o čom hovorí docent Pokorný: bez vody je samotné CO2 z hľadiska globálneho manažmentu tepla úplne bezmocné. Akonáhle planéta stratí vodu, premení sa na mŕtvu púšť, kde nepomôžu ani gigantické zásoby uhlíka na oblohe. Vďaka za skvelé prirovnanie!

va

vaber

6.6.2026 21:40 Reaguje na Vladimir Mertan

Pěkná blbost, na Marsu je hustá atmosféra stejně jako na Zemi ve výšce 35km. Na Venuši je prý v atmosféře 90% CO2 a je tam pěkně teploučko.
Takže tím bych neargumentoval.

VM

Vladimir Mertan

6.6.2026 22:46 Reaguje na vaber

Porovnávať celkový atmosférický tlak s absolútnym množstvom konkrétneho plynu je klasická stredoškolská chyba. Skúsme si to prepočítať na čisté kilogramy hmoty nad jedným metrom štvorcovým, fyzika nepustí:Na Zemi: Nad každým m2 je stĺpec vzduchu s hmotnosťou cca 10 330 kg. Keďže CO2 u nás tvorí stopových cca 0,04 % (objemovo), nad Vašou hlavou je v tejto chvíli v absolútnom vyjadrení približne 6,6 kg čistého CO2.Na Marse: Atmosféra je síce riedka a celkovo váži len cca 164 kg na m2 (kvôli slabšej gravitácii a nízkemu tlaku), lenže tento obal je z 95 % tvorený čistým CO2. Nad každým m2 marťanského povrchu je teda v absolútnom vyjadrení približne 156 kg čistého CO2.Matematika nepustí: Na Marse je nad jednotkou plochy v reálnej hmotnosti 23-krát viac CO2 ako na Zemi. A napriek tomu, že tam máte 23-krát viac tohto skleníkového plynu, teplota tam v noci bežne padá na -130 °C, pretože tam chýba skutočný termostat – voda a jej kolobeh.A čo sa týka Venuše, ktorú spomínate, tam je situácia diametrálne odlišná. Na Venuši je takmer 100-násobný atmosférický tlak oproti Zemi. Atmosféra je tam taká masívna a hustá 65 kg/m3, že sa na povrchu správa skôr ako hustá tekutina než plyn. Táto gigantická masa hmoty drží ob obrovské teplo primárne kvôli svojej mechanickej hustote a adiabatickej kompresii.Vesmír nám na oboch týchto extrémnych príkladoch (Mars aj Venuša) jasne ukazuje, že lineárne modely postavené len na percentách CO2 v atmosfére v reálnej fyzike zlyhávajú. Bez prítomnosti vody v plynnom aj kvapalnom skupenstve a jej fázových prechodov (ako opisuje docent Pokorný) stabilná planetárna termoregulácia proste neexistuje.

va

vaber

7.6.2026 08:41 Reaguje na Vladimir Mertan

Na Venuši drží podle vás teplo vysoký tlak a na Marsu nízký tlak by měl držet taky, ale nedrží, možná proto že potřebuje větší tlak a není rozhodující hmota. Víte jak proniká vlnové záření mezi molekulami CO2 v závislosti na tlaku. Můžete gůglovat a udělat ctrl c a ctrl v.
Vodu jako faktor stabilizující teplotu planety nikdo nezpochybňuje. Hledá se co teplotu planety destabilizuje.

PE

Petr Elias

9.6.2026 08:42 Reaguje na vaber

Ten chlap toho moc neví, akorát hodně žvaní a snaží se při tom působit ,,odborně,,. :D

On totiž asi ani netuší, že plácá nesmysly. Prostě to slyšel od nějakého ,,čupr odborníka,, a tak tomu věří.

Jeho asi největší pitomost co napsal (už po několikáté to píše na ekolist :D) je asi ta adiabatická komprese...

PE

Petr Elias

8.6.2026 11:31 Reaguje na Vladimir Mertan

A zase ta tvoje blbost s Venuší... Stále věříš Zelerovi? :D

GP

Galipoli Petr

7.6.2026 16:57 Reaguje na vaber

Také na Mrs dopadá méně energie (2 613,9 W/m² Venuše resp. 590 W/m2 Mars). Jen pro pořádek.

GP

Galipoli Petr

7.6.2026 20:35 Reaguje na Galipoli Petr

oprava: na Mars

PH

Pavel Hanzl

7.6.2026 07:13 Reaguje na Vladimir Mertan

Velmi zajímavé, ovšem pro nás to neznamená prakticky nic. Vodu na Zemi máme a i s nepatrnou změnou koncentrace CO2 jejich par v atmosféře přibude. A jestli skleníkový efekt tvoří jen CO2, nebo i voda, metan, albedo a další pyramidové jevy, je ve výsledku celkem jedno. Primární je CO2 ze spáleného fosilu.

PE

Petr Elias

8.6.2026 11:24 Reaguje na Vladimir Mertan

Zase ta tvoje stará známá blbost. :D

va

vaber

6.6.2026 20:47 Reaguje na Pavel Hanzl

Nevím co rozporuješ z toho co jsem napsal .Někdy si to vyzkoušej a potom něco piš a zjisti si odraz od vody při různém úhlu dopadu slunečního záření. Někde to určitě bude.Hladina se dokáže lesknout jak zrcadlo.

LM

Ladislav Metelka

6.6.2026 21:20 Reaguje na vaber

Záleží ns úhlu dopadu rychlosti větru ...

pk

pepa knotek

6.6.2026 11:14

V tomto stadiu vývoje lidské civilizace vítězí ve všem ti co mají velké peníze, takže za klimatické odpustky se platit bude, jde především o gigantický transfer peněz. Spousta rádoby vědců se na tom taky přiživí, protože jiný zdroj obživy nemají, ti ostatní si můžou psát články ev. někde diskutovat, nic tím nezmění, ale mají alespoň čisté svědomí, že se na této zdařilé manipulaci nepodíleli.

LM

Ladislav Metelka

6.6.2026 14:07

Proč tihle pánové nejsou schopni (nebo ochotni) pochopit základy termodynamiky? Jak vzniká konvekce s tvorbou oblačnosti, konvektivních srážek a někdy bouřek? Často právě z přehřátého vzduchu

VM

Vladimir Mertan

6.6.2026 21:14 Reaguje na Ladislav Metelka

Pán Metelka, hovoríte, že konvekcia a bouřky vznikajú z přehřátého vzduchu. Nemali by sme však doplniť ten najdôležitejší termodynamický faktor – vodnú paru? Z hľadiska mechaniky plynov má molekula H2O 18 g/mol zatiaľ čo suchý vzduch má takmer 29 g/mol. Vlhký vzduch je preto pri rovnakej teplote ľahší ako suchý a má oveľa vyšší vztlak. Bez vlahy v krajine, ktorá dodá latentné teplo pri kondenzácii, suchá termika vysoko v atmosfére rýchlo skolabuje. Skutočným motorom konvekcie a zrážok je teda prítomnosť vody, nie samotné prehriatie povrchu.

LM

Ladislav Metelka

6.6.2026 21:22 Reaguje na Vladimir Mertan

Ten rozdíl mezi suchým a vlhkým vzduchem je nepatrný. Menší než rozdíl v hustotě mezi složksmi vzduchu.

VM

Vladimir Mertan

6.6.2026 22:51 Reaguje na Ladislav Metelka

Je to rozdiel 5°C, ak sa Vám to zdá byť nepatrné. Okrem toho zo suchého horuceho vzduchu búrka nebude, podobne ako nemôže byť nepoškvrnené počatie.

LM

Ladislav Metelka

6.6.2026 23:04 Reaguje na Vladimir Mertan

Kde jste vzal 5 stupňů? Navíc ten vlhký vzduch by sice měl mít nižßí hustotu, ale nemá, protože se vlivem spotřeby latentního tepla ochladil. A vliv teploty je v troposféře větší než vliv vlhkosti.

VM

Vladimir Mertan

7.6.2026 07:06 Reaguje na Ladislav Metelka

Pýtate sa, kde som vzal tých 5 stupňov? To nie je môj výmysel, to je základná definícia virtuálnej teploty Tv, ktorú nájdete v každej učebnici meteorológie. Pri prízemnom tlaku a letných 30 °C robí plné nasýtenie vodnou parou posun virtuálnej teploty o 4,8 °C (zjednodušene 5 °C). Presne o toľko je vlhký vzduch ľahší a vztlakovejší než suchý vzduch pri identickej reálnej teplote, pretože molekula H2O (18 g/mol) vytlačila zo zmesi ťažší dusík a kyslík.V druhom argumente ste sa však dopustili fatálneho fyzikálneho omylu. Tvrdíte, že vlhký vzduch nemá nižšiu hustotu, lebo sa vplyvom spotreby latentného tepla ochladil. Lenže pri výstupe vzduchu nahor a tvorbe búrkového mraku dochádza ku kondenzácii, nie k vyparovaniu.Pri kondenzácii sa latentné teplo neuvolňuje, ale spotrebúva? Nie, je to presne naopak – latentné teplo sa masívne uvoľňuje do okolitého balíka vzduchu. Vďaka tomuto uvoľnenému teplu klesá teplota stúpajúceho vlhkého vzduchu oveľa pomalšie (cca 0,6 °C/100 m) ako pri suchom vzduchu (1 °C/100 m). Vlhký vzduch je preto vo výške paradoxne teplejší a ľahší než okolité prostredie, čo funguje ako obrovské vztlakové čerpadlo pre vznik kumulonimbov.

LM

Ladislav Metelka

7.6.2026 08:34 Reaguje na Vladimir Mertan

Ano, ale aby k tomu vůbec došlo, musí se konvekce nějak nastartovat. A pro ten start je teplota důležitější než vlhkost.

VM

Vladimir Mertan

7.6.2026 09:57 Reaguje na Ladislav Metelka

DObre, skúsme sa pozrieť na to, ako ten 'štart' konvekcie prebieha v reálnej letnej fyzike atmosféry, napríklad pri stabilnej tlakovej výši (anticyklóne).
Tlaková výš má totiž špecifické prúdenie – vzduch v nej masívne klesá zhora nadol (subsidencia). Tým, že klesá, sa stláča, vysušuje a otepľuje, čo vytvára silnú subsidenčnú inverziu. Vzniká tak obrovský paradox: tlaková výš vďaka čistému nebu umožní slnku extrémne prehriať zemský povrch, ale sama svojím klesavým prúdením blokuje akúkoľvek bežnú oblačnosť a funguje ako neviditeľný betónový strop.
A tu sa láme chlieb medzi suchým a vlhkým vzduchom:
Suchý vzduch narazí na stenu: Ak je povrch suchý, teplý vzduch síce začne stúpať, ale chladne bleskovo podľa suchoadiabatického gradientu (o 1 °C na každých 100 metrov). Veľmi rýchlo tak dosiahne výšku, kde je chladnejší a hustejší než to klesajúce prostredie anticyklóny. Stratí vztlak, klesavý prúd ho zatlačí späť k zemi a celý kolobeh sa skončil. Suchý vzduch ten tlak zhora nepretlačí.
Vlhký vzduch ako energetický projektil: Ak je však povrch vlhký, stúpajúci vzduch nesie obrovské množstvo vodnej pary. Pri dosiahnutí kondenzačnej hladiny začne voda kondenzovať a prechádza na vlhkoadiabatický gradient. V momente kondenzácie sa uvoľní gigantické latentné teplo, ktoré balík vzduchu zvnútra ohrieva, takže chladne už len o cca 0,6 °C na 100 metrov.
Vďaka tomuto energetickému 'nitro pohonu' z latentného tepla zostáva stúpajúci vlhký vzduch permanentne teplejší a ľahší ako klesajúce prostredie okolo neho. Má takú obrovskú kinetickú energiu, že subsidenčný blok tlakovej výše prerazí, dosiahne hladinu voľnej konvekcie a vybuduje búrkový mrak.
Voda a jej latentné teplo je tá jediná reálna sila, ktorá dokáže tento mechanický kolotoč anticyklóny rozbiť a spustiť vertikálny prenos energie.

LM

Ladislav Metelka

7.6.2026 11:34 Reaguje na Vladimir Mertan

U vyvinuté výše fakt neprorazí.

MZ

Miloš Zahradník

7.6.2026 16:22 Reaguje na Vladimir Mertan

Tohle je jisteze zajimave tema ale slovne to popsat presne nelze. Taky ta pouzita slova jako "tlakova vyse" by bylo nutno zpresnit i ve vertikalnim smeru atd.
Kazdopadne, tenhle clanek je zasluzny v tom, ze zduraznuje to tema vlivu vzdusne vlhkosti na radiacni bilanci atmosfery Zeme. Tema, ktere bylo politicky potlacovano v propagande poslednich desetileti konane ve prospech mnohem mene duleziteho faktoru - obsahu CO_2 v atmosfere No a numericke modely pocasi jsou sice triumfem vypocetni techniky schopne rychle zpracovat ohromne mnozstvi dat ale plati to hlavne pro jevy, k jejichz popisu staci "jen" Navier Stokesovy rovnice :) a neni to vsechno dale velmi komplikovano fazovymi prechody vody v te atmosfere pritomne...

Soudoba veda by uz asi zvladla predikovat se slusnou presnosti vyvoj klimatu na Marsu - pokud by do tehle otazky byly vlozeny stejne velke prostredky jako do zemske klimatologie a meli byuchom podobne velky soubor namerenych dat :) ale na Zemekouli tohle asi jeste hned tak mozne nebude, rekl bych jako laik :)

LM

Ladislav Metelka

7.6.2026 20:36 Reaguje na Miloš Zahradník

Fázové přechody vody se v modelech běžně počítají. Bez toho by to vůbec nevycházelo...

MZ

Miloš Zahradník

7.6.2026 23:01 Reaguje na Ladislav Metelka

Ja nepochybuji ze se pocitaji, jenom se domnivam, ze konkretne tohle pocitani neni (a hned tak asi nebude, neb jde o slozite jevy) jeste prilis presne

LM

Ladislav Metelka

9.6.2026 17:36 Reaguje na Miloš Zahradník

Myslíte, že Clausius-Clapeyronovy rovnice a podobné věci tam nejsou?

LM

Ladislav Metelka

7.6.2026 11:31 Reaguje na Vladimir Mertan

A jaké nasycení vodou můžete reálně mít při zemi při 30 st.C.?

GP

Galipoli Petr

7.6.2026 20:39 Reaguje na Ladislav Metelka

asi 30 g/m3 pri 30 °C a 100 kPa. (z tabulek absolutní vlhkosti vzduchu při různých teplotách (a při obvyklém atmosférickém tlaku zhruba 100 kilopascalů). A pokud mohu mít dotaz: Kde v ČR se měří koncentrace atmosferického CO2? Nejlépe mino obydlenou oblast?

MZ

Miloš Zahradník

7.6.2026 23:07 Reaguje na Galipoli Petr

Merit koncentraci CO_2 je nejspis podobna uloha jako merit koncentraci kysliku ci dusiku ve volnem ovzdusi. Tipuji, ze tohle staci udelat jen na par mistech na zemekouli, pokud mozno tedy na representativnich lokalitach daleko od moznych zdroju "ruseni" ci kontaminace merenych udaju lokalnimi vlivy. Zbytek se kdyz tak asi dopocte z termodymanickych uvah

GP

Galipoli Petr

9.6.2026 10:08 Reaguje na Miloš Zahradník

No, domníval bych se, že je trochu rozdíl, měření koncentrace CO2 (obsah cca 0,04 %) a dusíku (cca 80 %). Ptal jsem se na měření konc. CO2 v atmosféře také proto, že když se CO2 měří na ostrově s aktivní sopkou, tak bych uvítal měření i jinde. Třeba na Milešovce (když sopka, tak sopka ;-) ), nebo na Lysé hoře.... nebo někde mimo zástavbu.

LM

Ladislav Metelka

9.6.2026 17:38 Reaguje na Galipoli Petr

Na Zemi jsou stovky míst, kde se to měří.

GP

Galipoli Petr

9.6.2026 10:08 Reaguje na Miloš Zahradník

Jo a děkuji za odpověď.

LM

Ladislav Metelka

9.6.2026 17:36 Reaguje na Galipoli Petr

Košetice.

GP

Galipoli Petr

9.6.2026 20:46 Reaguje na Ladislav Metelka

Děkuji. Jen se mi nepodařilo naměřené koncentrace CO2 na jejich vebu najít. Asi hledám špatně. Nebyl by nějaký odkaz?

LM

Ladislav Metelka

10.6.2026 09:06 Reaguje na Galipoli Petr

Měří to tam Czechglobe, pro data byste musel k nim, ale nějaké grafy mají na https://kosetice-tower.czechglobe.cz/data.php

GP

Galipoli Petr

11.6.2026 07:13 Reaguje na Ladislav Metelka

Díky moc. Hezký den.

PE

Petr Elias

8.6.2026 10:45 Reaguje na Ladislav Metelka

To je jednoduché. Nemohli by krmit své přitroublé ovečky. Stačí se podívat na místní sektu tupounů... :)

Vendula Hrdličková

8.6.2026 12:10 Reaguje na Ladislav Metelka

A co nepochopili např. tito pánové - fyzici - autoři práce v odkaze níže podle vás? Už jste si tu zprávu přečetl? Posílala jsem Vám ji už v předchozích komentářích. Napište nám nějaké vyjádření k níže uvedenému. Těším se na to. Já vlastně vaše zoufalé obhajování vaší dosavadní práce a dehonestování pánů docentů Pokorného a Sejáka svým způsobem chápu, i když se mi doslova příčí. Být na vašem místě, asi by mi ze sebe taky nebylo dobře, ale tímto to nepřebijete. Bohužel i prohry k životu patří, je čas si to přiznat, pane Metelko. Označil byste autory níže připojené práce - renomované fyziky za lháře? Nebo byste volil jinou formulaci, třeba lobisté fosilního průmyslu? 🤓 Obsáhlá zpráva dvou významných fyziků. Např. na str. 23 a 24 - jak je to s IPCC a se “slavným“ nezávislým SPM - Summary for Policy Makers nebo taky na str. 27 - velmi zajímavý graf, kdy Prof. Christy, další významný fyzik, srovnal 102 modelů předpovědi teplot z 32 různých institucí s reálnými naměřenými hodnotami, modely evidentně silně nadhodnocují. Ono je tam vůbec mnoho zajímavých informací včetně validních odkazů na vědecké prameny. Asi to budou věrohodnější zdroje než blogy na idnes :)) Doporučuji přečíst. https://co2coalition.org/wp-content/uploads/2025/06/Lindzen-Happer-GHGs-and-Fossil-Fuels-Climate-Physics-2025-06-07.pdf

PE

Petr Elias

8.6.2026 13:21 Reaguje na Vendula Hrdličková

Proč by tu měl pan Metelka něco vypisovat? Oba dva borci jsou dlouho známými lháři. A nikdo neprohrál - jen vy stále věříte těmto šaškům. :D

Na netu je hromada kritiky ke škváře, kterou Lindzen a spol vytvořili.

Např. zde: https://socan.eco/wp-content/uploads/2025/12/Lindzen-and-Happer-Response-Final.pdf

U Lindzena bylo komické jak se kdysi vysmíval Hansenovi a nakonec se zesměšnil, protože jeho vlastní předpověď skutečné oteplení brutálně netrefila a Hansenova předpověď to trefila parádně. :D A nebo ta jeho ,,hypotéza,, o Iris, kterou vyvrátila cca po roce od zveřejnění reálně naměřená data... :D

Co se týká toho Christiho, to je taky skvělý lhář. :D

Třeba zde: https://skepticalscience.com/graphics.php?g=243

Vendula Hrdličková

8.6.2026 13:25 Reaguje na Petr Elias

Skvělý, díky:)))) Nezklamal jste. Opět nic konkrétního, jen neurvalost.

PE

Petr Elias

8.6.2026 14:33 Reaguje na Vendula Hrdličková

Co je na tom neurvalého? :D Máte tam konkrétní věci i s odkazy. To že neumíte anglicky je čistě váš problém. :D

Vendula Hrdličková

8.6.2026 15:14 Reaguje na Petr Elias

No, jasně jen takové ty obvyklé vaše arogantnosti jako skoro v každém komentáři, co tu vidím. Pokud možno min. alespoň jedna urážka. Kdybych neuměla anglicky, neposílám Vám k přečtení práci Lindzena a Happera s odkazy na konkrétní stránky v ní:). A to, co jste poslal, si prosím hlavně pořádně přečtěte a ujistěte se, jestli tohle vyvrací, co pánové píšou:)))

PE

Petr Elias

8.6.2026 15:42 Reaguje na Vendula Hrdličková

1. Sama jste arogantní k p. Metelkovi a urážíte ho, tak se uklidněte;

2. Co já vím jestli to od lindzena čtete nebo ne. Třeba vám jen někdo řekl abyste to kopírovala do diskuzí...

3. Nebojte - ten článek od Lindzena znám (všechno to jsou dávno známé nesmysle - a je tam i to nesmyslné porovnání od christiho). A článek ode mne rozebírá nesmysle od Lindzena a jeho kumpána. ;)

Vendula Hrdličková

8.6.2026 15:52 Reaguje na Petr Elias

Uaaá, to je fakt asi diagnoza. No, já fakt nepotřebuju, aby mi někdo říkal, co mám psát do diskusí:). Když dám odkaz na dokument do diskuse, tak jedině, když vím, co tam stojí a především až po tom, co si ho přečtu. Sbohem.

JH

JH

8.6.2026 16:17 Reaguje na Vendula Hrdličková

Nepochybně existuje spousta studií, které tvrdí opak než vámi citovaná studie. Není moc pravděpodobné, že by tahle měla svatou pravdu a všechny ostatní lhaly. A k panu Metelkovi jste opravdu arogantní, to má pan Eliáš pravdu.

Vendula Hrdličková

8.6.2026 16:24 Reaguje na JH

Pokud jsem si všimla, je především k pánům docentům arogantní pan Metelka. Jinak pod iniciály JH si lze představit cokoliv/kohokoliv. S anonymy nekomunikuji. S pánem bohem.

JH

JH

8.6.2026 16:48 Reaguje na Vendula Hrdličková

Já nemám velké ambice s vámi komunikovat. Chtěl jsem vám vlastně jen říct, že přečtení jedné studie a jednička z fyziky na vysvědčení z roku 1980 z vás nedělají experta na fyziku atmosféry, který by měl ostatní školit. A pan Metelka měl s pány docenty nejspíš pravdu.

LM

Ladislav Metelka

9.6.2026 17:41 Reaguje na Vendula Hrdličková

Nebojte se, ono se brzy ukáže, jak se páni docenti mýlí.

Vendula Hrdličková

9.6.2026 20:15 Reaguje na Ladislav Metelka

Ale právě, že asi ne:)Ale právě, že ne. – viz úryvek z dokumentu – odkaz na celý dokument i s grafy viz link na konci komentáře: str. 4, 5 …The International Panel on Climate Change (“IPCC”) explains the Theory underlying the Biden CAFE Rule more fundamentally, that there is a “near linear relationship between cumulative CO2 emissions and global warming.” This figure is propaganda, not science. It is drawn to imply that the warming since 1850 has all been driven by linear increases of atmospheric CO2. …… Because of saturation, the warming expected from CO2 is proportional to the logarithm of the concentration. As we show below, assuming a linear dependence on concentration instead of a logarithmic dependence is scientifically false. Thus the GHG Global Warming and Extreme Weather Theory is based on flawed science and is invalid. Link na celý dokument posílám - zde máte vysvětleno vše podrobněji: https://co2coalition.org/wp-content/uploads/2026/02/Lindzen-Happer-SAFE-CAFE-Comment-2026-01-30.pdf

LM

Ladislav Metelka

10.6.2026 09:09 Reaguje na Vendula Hrdličková

Když se podíváte do zpráv IPCC, zjistíte, že to je úplná blbost, co píšou...

LM

Ladislav Metelka

10.6.2026 09:18 Reaguje na Vendula Hrdličková

Myslím co píšou ti pánové, ne IPCC... :-)

Vendula Hrdličková

8.6.2026 17:01 Reaguje na JH

Neznamená JH náhodou Jakub Hruška? Vidím, že ta studie Lindzena a Happera vzbudila u některých silnou reakci. Jojo, tak hezký pondělní večer.

JH

JH

8.6.2026 17:15 Reaguje na Vendula Hrdličková

Jakub Hruška nejsem a ta studie vzbudila silnou reakci především u vás, když kvůli ní tak vykřikujete. A pak se ještě víc vykřikujete, když vám to někdo vrátí. Raději si místo bezhlavého boje za svatou pravdu něco pořádně nastudujete, tyhle vaše výkřiky opravdu působí dojmem, který jsem výše popsal.

Vendula Hrdličková

8.6.2026 17:23 Reaguje na JH

:))))

JH

JH

8.6.2026 21:58 Reaguje na Vendula Hrdličková

Jak jsem říkal, studium by vám prospělo.

PE

Petr Elias

9.6.2026 06:07 Reaguje na Vendula Hrdličková

Jenže to není studie. :D To je souhrn starých známých blábolů, které tu už byly x krát. :D A stále stejní hlupáci tomu věří..

LM

Ladislav Metelka

9.6.2026 17:40 Reaguje na Vendula Hrdličková

Podívejte se na blog.idnes.cz/ladislavmetelka. Máte tam o tom z nedávné doby článek.

Vendula Hrdličková

9.6.2026 20:21 Reaguje na Ladislav Metelka

no, to jsem se právě dívala, neuvěřitelné:)) Tedy ještě jednou kopíruji to, co jsem sem už přiložila ostatním pánům - další dokument - vědecký. Přečtěte si to, je to asi důvěryhodnější než blogy modelářů na idnesu: odkaz na celý dokument i s grafy viz link na konci komentáře: Pro začátek - str. 4, 5 …The International Panel on Climate Change (“IPCC”) explains the Theory underlying the Biden CAFE Rule more fundamentally, that there is a “near linear relationship between cumulative CO2 emissions and global warming.” This figure is propaganda, not science. It is drawn to imply that the warming since 1850 has all been driven by linear increases of atmospheric CO2. …… Because of saturation, the warming expected from CO2 is proportional to the logarithm of the concentration. As we show below, assuming a linear dependence on concentration instead of a logarithmic dependence is scientifically false. Thus the GHG Global Warming and Extreme Weather Theory is based on flawed science and is invalid. Link na celý dokument posílám - zde máte vysvětleno vše podrobněji: https://co2coalition.org/wp-content/uploads/2026/02/Lindzen-Happer-SAFE-CAFE-Comment-2026-01-30.pdf

LM

Ladislav Metelka

10.6.2026 09:10 Reaguje na Vendula Hrdličková

Blbost.

Karel Zvářal

8.6.2026 13:24 Reaguje na Vendula Hrdličková

Paní Hrdličková, po delší době jste "přítomná", chtěl jsem Vám už dávno poděkovat za ten odkaz na pana M. Millana. Je to výborně napsaný článek, jsem též zastáncem teorie o "druhé noze" - říkal jsem tomu "pozemní a vzdušný antropocén".

Je smutné, že takoví lidé jako P. M.Millan jsou tak rychle odsunuti a zapomenuti. Budu se snažit něco v tom smyslu časem ještě sesmolit, ten loňský článek byla jen taková průprava. Protože ta "provozní slepota" klimatistů v tomto směru je doslova zoufalá.

Vendula Hrdličková

8.6.2026 13:37 Reaguje na Karel Zvářal

Zdravím Vás, ano, je to strašně smutné, takoví lidé jako Millan upadají v zapomnění a v médiích je plno pseudovědců adorováno. Je to skvělý článek, je tam v podstatě vše. Přiznám se, že v zájmu zachování vlastního zdraví sem do diskusí často nechodím, moc zla a lží na jednom místě. Je třeba pracovat, času málo. Ale zase si cením, že je tu také často mnoho podnětných komentářů od fajn lidí, jen těch zlosynů a hlupáků je příliš mnoho. Tak věřím, že se to snad zlomí.🍀Těším se na další články, zase někdy zabrouzdám...

Karel Zvářal

8.6.2026 13:48 Reaguje na Vendula Hrdličková

Děkuji i za dnes vložený článek od P. Happera. Spousta grafů, textu - na to asi nemám erudici ani čas se tím prokousávat. To je pro specialisty-klimatology, aby se k tomu relevantně vyjádřili. Na první pohled poctivá práce, netroufám si ji více hodnotit, neb nemám dost znalostí/literatury pro ověření. Ale je dobré, že jsou i jiné pohledy na příčiny změny klimatu - a to na vědecké bázi. Takže někdy příště na viděnou!-)

PE

Petr Elias

8.6.2026 14:41 Reaguje na Vendula Hrdličková

Ale tím, že sem budete dávat další lži - tedy lidzena a spol - to tu moc ,,nezlomíte,, no. :D

Vendula Hrdličková

8.6.2026 15:16 Reaguje na Petr Elias

Ale no tak, ťuťu ňuňu, maminka asi málo mazlila...

PE

Petr Elias

8.6.2026 15:29 Reaguje na Vendula Hrdličková

Napsal někdo, kdo tu kvičí o tom, jací špatní lidé jsou v této diskuzi ... :D :D

Vendula Hrdličková

8.6.2026 15:32 Reaguje na Petr Elias

Já určitě nekvičím... A vy potvrzujete neustále všem, každým dalším komentářem, co jste zač, gratulace převeliká. Ztráta času s vámi. Je to marný, je to marný. Zraněná dušička se léčí jinak.

MZ

Miloš Zahradník

6.6.2026 17:17

Predesilam, ze se nezapojuji do diskuse na tezko zodpoveditelne otazky jako
je celkova "radiacni" bilance vodni pary v atmosfere.Jasne,ze meteorologie a hlavne klimatologie by byly jednodussimi vedami na planete, kde voda by existovala vyhradne v plynnem stavu - to by se pak leccos dalo spocitat podobne, jako uz pred 130 ci vice lety byla udelena Nobelova cena za objasneni, proc je CO_2 sklenikovy plyn :)

Me ale zajimaji nasledujici, proste formulovane - i kdyz rozhodne ne snadno zodpoveditelne - a rekneme teda i zbytecne otazky. Kdyz ale nas zajimaji takove udaje jako kolik je celkova hmotnost Zemekoule (jak se vlastne zjistuje?) nebo jake jsou jeji presne rozmery, tak ty otazky co polozim mozna ani nejsou zbytecnejsi :) A jisteze, podobnych velicin lze uvest mnoho. Proste par dotazu ohledne globalni vlastivedy: Kolik vody je globalne v zemske atmosfere a jak se tato velicina meni v case? (Nemyslim pomer mezi dneskem a ledovymi dobami - to asi tezko zjistime ale spis, jak takovato velicina fluktuuje v ramci dnu pripadne mesicu a let. Mozna to jde odhadnout pomoci nejakych termodynamickych uvah - ale nevim jakych Primocarejsi otazka - kolik spadne na Zemekouli globalne deste/srazek za jeden den? Nejspis i tahle druha velicina bude mit nejaky termodymamicky vztah k te prvni velicine. A jasne, zmerime ci spocteme kolik vody se denne na Zemekouli naopak globalne vypari - a mame to :) Je nejaka hruba predstava o pomeru mnozstvi vody, ktera se globalne v prumeru nachazi ve vzduchu v ruznych vyskach nad morem (nad pevninou by se ta otazka musela zpresnit) ? No a kdyz to vezmu zcela lokalne tak uzitecnym vystupem predikci numerickych modelu by treba byl kazdodenni udaj, kolik srazek spadne nad uzemim rekneme Cech. Tenhle udaj - vystup numerickeho modelu - by se mohl porovnavat se skutecne namerenymi srazkami - a i podle neho pak hodnotit napriklad uspesnost predpovedi. Zda aspon dokazala urcit, zda urcity den bude srazkove nad/podprumerny vzhledem k rocni dobe :)

LM

Ladislav Metelka

6.6.2026 18:15 Reaguje na Miloš Zahradník

To s těmi srážkami a modely se už dlouho dělá.

MZ

Miloš Zahradník

7.6.2026 13:14 Reaguje na Ladislav Metelka

Ja samozrejme verim, ze se tohle dela, pocitace zvladaji bravurne ukoly jako secist mnoho cisel najednou a dovedu si predstavit, ze ten lokalni nebo i globalni numericky model ma formule - ktere casem mozno vylepsovat srovnavanim s realitou - jak z aktualne pocitanych meteo dat v prislusnem vertikalnim profilu atmosfery pocitat vystup zvany aktualni srazky. Moje otazka jde spis smerem, zda je "politicka" vule takove udaje zverejnovat. Kdyby totiz soucasti predpovedi byla rekneme kazdodenni predikce ocekavane "prumerne sumy srazek" nad danym uzemim (rekneme 1-2 mm v prumeru na zitrek pro celou CR) tak pri naslednem pohledu na skutecne prumerne srazky bychom meli prubeznou kontrolu kvality tech srazkovych predpovedi. Takhle mohu jen podezirat, ze
predpovedi pocasi velikost srazek pravidelne spis (znacne) nadhodnocuji - i kdyz samozrejme lze diskutovat nad tim, zda a jak prevadet silna slova a cervene barvy ve vystrahach a predpovedich na numericke udaje skutecnych prumernych srazek :)

Karel Zvářal

7.6.2026 14:04 Reaguje na Miloš Zahradník

Souhlas s tím, že dlouhodobější předpovědi srážkově nadhodnocují. Před týdnem měli od 13. do 23. ikonky s deštěm. Včera už ubrali, a dnes je déšť na čtyřech, tři bez (polojasno) a zbytek s 1-2 kapkami, tj přeháňky. Prostě nechtě to ukazuje na to, co jsem vzpomínal už dříve, že mračna, co měla dojít, se vlivem horkého vzduchu rozpoštějí, což je vidět nejvíce na okrajích menších mraků, které přecházejí nad městem, méně již jinde.

LM

Ladislav Metelka

7.6.2026 20:40 Reaguje na Karel Zvářal

Nojo, když to porovnáváte s počtem kapek na ikoně... 😀

Karel Zvářal

7.6.2026 21:00 Reaguje na Ladislav Metelka

Teď tam je déšť od od 14. do 26.6. KAŽDÝ DEN. Tu předpověď asi zadali AI, tj výsledek: dle Medardovy kápě - 40 dní kape:-)) To by šlo dnes klasifikovat jako poplašnou zprávu, ne?-)

LM

Ladislav Metelka

7.6.2026 20:39 Reaguje na Miloš Zahradník

Modely se s pozdější realitou porovnávají standardně a systematicky.

MZ

Miloš Zahradník

7.6.2026 22:59 Reaguje na Ladislav Metelka

O tom nepochybuji :) zajima mne, jak moc verejny je vysledek toho porovnani. Fakticky - je mi jedno, zda se vystup modelu srazek strefil s realitou na 96.1% chtel bych mit sam natvrdo moznost kontroly. Kazdodenne pristupnou predikci prumerneho mnozstvi - pres uzemi CR napriklad - srazek na pristi den
a kazdodenne pristupnou rekapitulaci, kolik milimetru srazek prumerne v CR spadlo vcera (nebo predevcirem nebo teda pred 7 dny pokud to zpracovani nejakou dobu trva :)

LM

Ladislav Metelka

9.6.2026 17:45 Reaguje na Miloš Zahradník

A k čemu by Vám to bylo? Porovnává se to pro jednotlivé stanice.

MZ

Miloš Zahradník

11.6.2026 21:18 Reaguje na Ladislav Metelka

Porovnani jednotlivych stanic bych taky bral ale tam chapu, ze takoveto veci se na verejnost nedavaji. To je rekneme firemni tajemstvi. (Jde ale o statni podnik!) Stacilo by mi to globalni porovnani... :)

va

vaber

6.6.2026 20:59 Reaguje na Miloš Zahradník

Voda ,tedy vodní pára je skleníkový plyn, ale na to aby pára vznikla se spotřebuje veliké množství energie ,tato energie putuje s vodní párou do výšky, kde se uvolní a zřejmě většina vyzáří do vesmíru . Takže přechody voda pára spíš ochlazují planetu i když samotná vodní pára je skleníkový plyn. A protože vodní pára a mraky vždy na planetě byly ,tyto pochody zřejmě nezvětšují skleníkový efekt.

Rz

Roman z Vysočiny

7.6.2026 00:02

Tak nevím proč nedávají dotace na vícepatrovou vegetaci, třeba třípatrová = trojnásobné dotace, v čem je problém, když každý trouba dneska ví, jak výkonnou klimatizaci představuje 1 zdravý strom. Jedině tohle je opravdu green a měla by to výt priorita č.1, nazval jsem to 5Z (zalesnit, zakeřit, zatravnit, zamokřit a zasáknout), ale je to dost v rozporu se současným zemědělstvím a stavebnictvím.

II

Imarr Imarr

7.6.2026 09:41 Reaguje na Roman z Vysočiny

Třeba proto, že jsou žádané přehuštěné smrkové lesy, aby bylo dost rovného dříví. Že tam neroste na jehličí ani mech, natož tráva, nedej bože keř, nikomu nevadí.

Pe

Petr

8.6.2026 08:38 Reaguje na Imarr Imarr

Přehuštěný les je stejné moudro jako přehuštěný trávník.
Přehuštěné můžete mít jen kolo.

MJ

Milan Jakeš

7.6.2026 17:11

Jak praví stará dobrá selská moudrost: "nad suchým plotem nezaprší", takže v tomto se s panem autorem plně ztotožňuji. Co se globálního oteplování týká, tak to skutečně mají na svědomí skleníkové plyny generované činností člověka. Sám jsem o tom pochyboval, osobně to ale přepočítal, takže už není o čem pochybovat :-))
Ohledně toho, že "dvě třetiny energie produkuje skleníkový efekt oblohy", jsem dal své jednoduché a bezesporné vysvětlení sem: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/josef-sejak-umela-inteligence-potvrzuje-nepravdy-expertniho-stanoviska-avcr-ke-klimatu

PE

Petr Elias

8.6.2026 10:18

A zase ty stupidní kecy o tom, jak je chudák utiskovaný. Že ti to už není chlape trapný. :D

PE

Petr Elias

8.6.2026 12:53

Celý článek je kolosální pitomost, ale tohle je třešnička:

,,S globálním nedostatkem přirozených živých lesů a mokřadů klesá obsah vody v atmosféře, ubývá mraků, zvyšuje se příkon sluneční energie. Opakovaně popsáno v literatuře. V ČR za posledních 15 roků o 10 % (data ČHMÚ). Současně narůstá tok dlouhovlnného záření do oblohy, protože chybí vodní pára v atmosféře, narůstá četnost jarních nočních mrazů, které poškozují úrodu. Skleníkový efekt klesá.,,

1. Neexistuje důkaz, že by vody v atmosféře ubývalo. Naopak, dle pozorování roste. Například satelity AQUA.

2. Oblačnost se globálně výrazně nemění, ale mění se struktura a typy mraků.

3. Ten příkon sluneční energie - mno, není to globální standardizovaný jev. Mezi jednotlivými částmi světa panují velké rozdíly. A rozhodně úbytek lesů a mokřadů na to nemá hlavní vliv.

4. Ten ,,tok do oblohy,, - Vodní pára ovlivňuje, kolik tepla se v atmosféře zadrží, ale není hlavní příčinou změn toku dlouhovlnného záření ani klimatu jako celku.

5.Skleníkový efekt neklesá, ale roste!

Vendula Hrdličková

8.6.2026 13:23 Reaguje na Petr Elias

Tak ještě jednou i pro Vás, stejně jako pro pana Metelku - nechcete nám o této práci něco napsat? Velmi zajímavá práce. Označil byste autory níže připojené práce - renomované fyziky za lháře? Nebo byste volil jinou formulaci, třeba lobisté fosilního průmyslu? 🤓 Obsáhlá zpráva dvou významných fyziků. Např. na str. 23 a 24 - jak je to s IPCC a se “slavným“ nezávislým SPM - Summary for Policy Makers nebo taky na str. 27 - velmi zajímavý graf, kdy Prof. Christy, další významný fyzik, srovnal 102 modelů předpovědi teplot z 32 různých institucí s reálnými naměřenými hodnotami, modely evidentně silně nadhodnocují. Ono je tam vůbec mnoho zajímavých informací včetně validních odkazů na vědecké prameny. Doporučuji přečíst. https://co2coalition.org/wp-content/uploads/2025/06/Lindzen-Happer-GHGs-and-Fossil-Fuels-Climate-Physics-2025-06-07.pdf

PE

Petr Elias

8.6.2026 14:39 Reaguje na Vendula Hrdličková

A co odpovědět či rozebrat mé body výše? To nešmakuje co? :D

A ano, Lindzena a toho druhého klidně označím za lháře, protože se jedná o desítky let známé lháře. Jen vy a vám podobní je považujete za nějaké čupr odborníky. :D

pp

pavel peregrin

8.6.2026 14:54 Reaguje na Petr Elias

Pokud jsi renomovaný fyzik, minimálně mezinárodního významu, máš právo na takovéto příkré odsouzení. Pokud nejsi fyzik, meteorolog či klimatolog, můžeš akorát držet ústa. Předpokládám bod dvě.

PE

Petr Elias

8.6.2026 15:03 Reaguje na pavel peregrin

To si říkej doma manželce. :D

Vendula Hrdličková

8.6.2026 15:19 Reaguje na Petr Elias

Já myslím, že debatovat s Vámi fakt nemá smysl. Ale kdybyste se chtěl dovzdělat, zaměřte se na úlohu vegetace v distribuci sluneční energie, rozšíří vám to obzory. Vědecké práce ve vědeckých periodicích jsou k dispozici.

PE

Petr Elias

8.6.2026 15:32 Reaguje na Vendula Hrdličková

:D :D Copak? Teče do bot? :D

MJ

Milan Jakeš

8.6.2026 22:10 Reaguje na Petr Elias

Vyjadřujete se velmi barbarsky a to není vůbec nic pro mne:-))

MJ

Milan Jakeš

8.6.2026 21:57 Reaguje na Vendula Hrdličková

Dobrý večer. Dělal jsem dnes celý den charitu a jsem teď už z toho patřičně vyřízený a vycucaný. Ale alespoň jsem teď nakoukl do té vámi odkazované práce. Může být, že jeden problém v ní vidím. Pokud někdo chce počítat vliv skleníkových plynů na radiační forcing, tak rozhodně nesmí vycházet ze spekter v lineárním měřítku. Pokud by tak učinil, vyšlo by mu, že třeba CO2 je už v atmosféře tolik, že další jeho nárůst už nemá na radiační forcing žádný znatelný vliv. A tuto chybu tam možná vidím. Vy tu práci znáte důkladně, tak to prosím posuďte za mne. Vše se dramaticky změni, když začnete pracovat se spektry molekul logaritmickém měřítku. Najednou zjistítte, že molekuly v rozměrově mocné atmosféře velmi vydatně absorbují i tam, kde dle lineárního měřítka už neabsorbují vůbec. Možná to vypadá, že chci něco nedosažitelného, ale recept není neschůdný. Je prakticky dokonalá databáze spektrálních čar HITRAN a z ní lze spektrum molekuly platící přes mnoho řádů vytvořit.

MJ

Milan Jakeš

9.6.2026 10:32 Reaguje na Milan Jakeš

Jsem zvyklý na nenormálně rychlé konání, tak jsem si nechal udělat schrnutí Harperovy práce od AI a je to přesně, jak se mi při mém včerejším velmi letmém pohledu zdálo. Harper udělal tu chybu, že pracoval jen s převzatým spektrem, které bylo v lineárním měřítku a tak nutně došel k závěru, že z hlediska absorpce IR je atmosféra CO2 již nasycená. Lidé jsou tvorové omezení a omylní a i pan Harper má nárok na chybu :-))

PE

Petr Elias

9.6.2026 12:15 Reaguje na Milan Jakeš

Ale to není žádná novinka. To se ví už x let. Jen místní odborníci na to přišli až dneska ....

MJ

Milan Jakeš

9.6.2026 12:37 Reaguje na Petr Elias

Že jste to tedy diskutujícím zde stručně, krátce a jednou pro vždy nevysvětlil :-))

PE

Petr Elias

9.6.2026 12:46 Reaguje na Milan Jakeš

Už se to tu řešilo x krát. A neříkal jsem jim to jen já, ale řada dalších lidí. Ale tihle místní odborníci jsou zabednění ignoranti. :D

MJ

Milan Jakeš

9.6.2026 14:09 Reaguje na Petr Elias

To já jsem tu úplně nový. Pokud jste nesprávnost zde předkládaných Harperových výsledků už ostatním takto jednoduše x-krát vysvětlil a oni si nehledě na to stále opakují svou, tak činit tak znovu by bylo jistě mrháním sil :-))

JO

Jarka O.

9.6.2026 19:48 Reaguje na Milan Jakeš

Není tomu tak:) O Happerově práci jsme se tu už kdysi bavili, a pamatuji, že elias nedal k té práci ani jeden fyzikální argument včetně té Vaší námitky. Jeho modus operandi jsou sprostoty a urážky.
Vaše námitka může být bezpředmětná, pro lineární funkci asi měl p. Happer důvod.

MJ

Milan Jakeš

9.6.2026 21:34 Reaguje na Jarka O.

Spolehnout se na dostupný lineární graf absorbance je nesrovnatelně snazší, než vypočítat spektrum ze spektrálních čar, které platí přes mnoho řádů. A snadnost bývá u běžných lidí dost silný důvod. Pokud ale půjdete na HITRAN a pokusíte se o to, tak mimo jiné zjistíte, že spektrum na takto nízkých energiích závisí nemálo na tlaku (šířka, výška a posun) a trochu i na teplotě. A pokud budete úspěšná a vynesete si třeba výsledný graf v logaritmických souřadnicích na ose Y, určitě vám rychle dojde, že i jediná vysoká spektrální čára může mít vliv přes velmi velkou část IR spektra. Ale to vám spíš dojde už o mnoho dřív. Jenom upozorňuji, že např. vodní pára má 324120 čar a CO2 173129. Tam kde na lineárním spektru CO2 nebo H2O vidíte i velmi malé hodnoty absorbance, tak to je v podstatě nezajímavé, protože 100% záření se tam pohltí už ve velmi malé výšce (ve srovnání s výškou troposféry).
Pan Eliáš je tedy chytrý jen zpětně a ještě je ke všemu na druhé neurvalý? Tak se opravdu chytří lidé určitě nechovají.

PE

Petr Elias

10.6.2026 08:56 Reaguje na Milan Jakeš

Jojo jsem strašně neurvalý. :D

Jarin výše, píšící o urážkách, mě začal urážet jako první, víte? Začalo to tehdy, když tu zatvrzele tvrdil, že na Venuši není síra. Když jsem mu to vyvrátil, tak mi začal tykat a nadávat. :D

MJ

Milan Jakeš

10.6.2026 09:29 Reaguje na Petr Elias

Holt s lidma je to často složité :-)) Že v případě vlivu skleníkových plynů s vysokou koncentrací (CO2 a H2O) na radiační forcing už záleží jen na jejich slabě a velmi absorbujících pásmech je samozřejmě mezi znalými lidmi dobře známé. No a samozřejmě když badatelé vyjdou při jejich výpočtu z grafu spektrální absorpce skleníkového plynu v lineárním měřítku na ose Y, tak takový graf má na těchto podstatných oblastech jen čisté nuly a výsledek jejich modelu je proto chybný.

LM

Ladislav Metelka

10.6.2026 09:33 Reaguje na Milan Jakeš

Ono hlavně nelze vycházet jen z absorpčních koeficientů, je třeba vzít v úvahu i to, kolik energie se v dané spektrální oblasti transformuje. 1% z 1 mW/m2/nm jistě dá něco jiného než 1% ze 100 mW/m2/nm.

MJ

Milan Jakeš

10.6.2026 12:39 Reaguje na Ladislav Metelka

Tak to ale asi víme hodně přesně, neboť emisivita zemského povrchu je v IR oblasti blízká 1 (voda, sníh, led 0,96..0,99) a Plankův vyzařovací zákon známe přece úplně všichni :-))
V reálu je to pak jen napatrně komplikovanější, protože spektrum záření může našemu nehodnému CO2 také třeba sežrat naše hodná vodní pára :-))

MJ

Milan Jakeš

10.6.2026 12:50 Reaguje na Milan Jakeš

PS: V tomto směru je zajímavý případ CH4, který krade IR hlavně až ve vyšších frekvencích, kde je už intenzita IR poměrně slabá. Ale nemá tam žádného konkurenta, jako je např. H2O, a frekvece jsou tam rozsáhlé, tak i ten CH4 s molekulou symetrie Td má nezanebatelný skleníkový potenciál.

LM

Ladislav Metelka

10.6.2026 12:58 Reaguje na Milan Jakeš

Musí se to počítat dohromady a spektrálně. Proto jsou taky radiační schemata v modelech asi ta největší kláda na výpočty.

MJ

Milan Jakeš

10.6.2026 13:12 Reaguje na Ladislav Metelka

Jak jinak, a pro každou vrstvu atmosféry samozřejmě zvlášť (každá vrstva má jiný obsah H2O a tlak s teplotou mají také vliv na spektrální čáry).

LM

Ladislav Metelka

10.6.2026 13:14 Reaguje na Milan Jakeš

Přesně tak.

JO

Jarka O.

10.6.2026 14:21 Reaguje na Milan Jakeš

Tak si hned postěžoval i u Vás, stejně by to přišlo jako vždy, když je zahnán do kouta. Já mohu za jeho výlevy vůči všem diskutujícím .. uvidíte sám .. Byla jsem tu před ním varována, když jsem sem nově přišla, ale nedbala jsem. Venuši, kterou tu klimatici ve velkém množství šířili na podporu klimaalarmismu, jsme si vyjasnili v té tehdejší debatě, a jeho návrhy na tykání jsem odmítla, k Happerovi nikdy žádné vysvětlení nedal, ale to asi Vás vůbec nezajímá, tak k tématu:

Lambert-B.zákon se Vám zdá býti primitivismem, to je Váš názor, ale on funguje, na jednotlivých vlnových délkách. Záleží samozřejmě na kalibraci oblasti, kde měříte, chybu ošetřite statistikou a funkci si můžete optimálně zvolit, není to věda.

MJ

Milan Jakeš

10.6.2026 15:23 Reaguje na Jarka O.

dy = - k * y * dx => y = exp(-k * x), kde k je pohltivost záření, x je délka ve směru záření, y je intenzita záření. Proto Lambert-B.zákon není pro mne vůbec žádný zákon, ale přímý výsledek té nejtriviálnější diferenciální rovnice. Pokud neznáte vyšší matematiku, tak je lepší se zabývat něčím, kde ji nepotřebujete :-))

MJ

Milan Jakeš

10.6.2026 15:39 Reaguje na Milan Jakeš

Oprava: y = y0 * exp(-k * x)
:-))

JO

Jarka O.

11.6.2026 12:57 Reaguje na Milan Jakeš

Pro Vás odsouzení hodná nízká matematika je účelně používána. Nic nebrání Vám v hledání nových zákonů a principů měření a vyhodnocování dat. S pomocí AI budete jistě schopen pokaždé vyhodnocovat tisíce spektrálních čar a používat modely s difer. rovnicemi, zajímavá bude std.odchylka výsledků ve srovnání se současnými metodami.

MJ

Milan Jakeš

12.6.2026 17:36 Reaguje na Jarka O.

Když si chce konstruktér spočítat průhyb a namáhání nosníku, stačí mu použít někým odvozené vzorečky a tu vyšší matematiku pak nepotřebuje. Když by si ale měl odvodit vzorce sám, tak by to bez ní rozhodně nezvládnul. Tak holt někdo potřebuje na všechno vzoreček a jiný spočítá i bez vzorečků a kolikrát i zpaměti problémy, jejichž řešení je pro druhé často nemyslitelné. AI na práci s databází spektrálních čar nepotřebuji. Počítače umím nejen programovat, ale kupodivu i postavit z hradel :-))

PE

Petr Elias

10.6.2026 15:42 Reaguje na Jarka O.

Já jsem zahnán do kouta? Nepovídej. Naopak, tvé stupidní blábolení o jakýchsi klimaticích značí, že máš dost problémů. :D Já ti žádné návrhy nedával, ty si mi začal tykat jako první. :D

A k haperovi jsem nic nedal? Ale jdi ty brepto ...

MJ

Milan Jakeš

10.6.2026 15:56 Reaguje na Petr Elias

Nejlepší by bylo, kdybychom se místo hádání a osočování přesvědčovali fyzikálními a experimentálními argumenty. Samozřejmě, lidé s jednodušším myšlením jim obvykle nikdy neporozumí, což není samo o sobě vůbec nic špatného. Pokud jste v minulých diskuzích dával Jarce O. takové argumenty k Happerovi, jistě by nebyl problém sem vložit příslušný odkaz na diskusi.

PE

Petr Elias

11.6.2026 09:41 Reaguje na Milan Jakeš

1. Ono je to těžké, když někomu doložíte, že řada sond na Venuši potvrdila síru a ten člověk stále tvrdí, že tam síra prostě být nemůže ... :D

2. Je to řada diskuzí pod články někdy od roku 2022 tuším ...

va

vaber

11.6.2026 08:55 Reaguje na Milan Jakeš

Jen dotaz laika.
Mluví se o absorpci nebo o odrazu? CO 2 v atmosféře moc energie nemůže absorbovat. Jak rychle molekula CO2 která absorbovala záření ,opět jiné záření vypustí a je schopná v tom nabsorbovaném stavu absorbovat, nebo přestane skleníkovat?

PE

Petr Elias

11.6.2026 09:45 Reaguje na vaber

Asi nejrychlejší odpověď. Z ,,gůglu,, :D

,,U skleníkového efektu se nemluví o odrazu, ale především o absorpci a následném vyzařování infračerveného záření. Molekula CO₂ absorbuje foton infračerveného záření, přejde do excitovaného vibračního stavu a velmi rychle (řádově miliontiny až miliardtiny sekundy) se vrátí do základního stavu. K tomu může dojít dvěma způsoby: buď při srážce předá energii okolním molekulám vzduchu (což se projeví jako teplo), nebo znovu vyzáří infračervený foton.

Po návratu do základního stavu může molekula CO₂ opět absorbovat další záření. Neplatí tedy, že by se po jedné absorpci „nasytila“ a přestala přispívat ke skleníkovému efektu. Skleníkový efekt vzniká tím, že obrovské množství molekul CO₂ neustále absorbuje a znovu emituje infračervené záření, čímž se mění rychlost a způsob, jakým energie uniká ze systému Země–atmosféra do vesmíru.

va

vaber

11.6.2026 16:58 Reaguje na Petr Elias

No jistě ,miliardtiny sekundy vypadá jak nic ,ale kolik fotonů prolétne kolem za tu dobu a mine molekulu. Ta je proti fotonu sice obr ale,taky jsou jiné plyny které se motají mezi molekulami CO2 a těmi si ty energetické fotony fotony prolétávají docela volně a ještě tam dělají další neplechu molekuly H2O v podobě páry a podobě mraků ,kapiček.
Budiž, když ta molekula CO2 nějakou energii uvolní a trochu se ohřeje, asi tu okolní masu vzduchu moc neohřeje ,protože je těch CO2 molekul cca 400ppm.
Takže co asi to infra záření vypuštěné z molekuly CO2 dělá ? Ohřívá,kyslík , dusík nebo zase jen zemský povrch? A jak je to s vodou,té je na planetě 70% povrchu a je chladnější než vzduch (kolem polů ne) a vzduch se na pevnině ohřívá od země . Co nám ohřívalo vzduch nad oceány dříve, byla to pára?. Dnes by to mohl být skleníkový CO2 .Pokud by se vzduch ohříval od vody musel by být chladnější než voda, Prostě vzduch nad oceány se ohřívá slunečním zářením přímo, nebo ne? Voda hodně odráží i tepelné záření ,při malém úhlu a to určitě platí i pro kulaté kapičky v mracích. O vodě mluvím protože je to kdo z koho ,pára nebo CO2.
Jsou to hloupé otázky ,vím ,ale těm kdo sestavují rovnice to musí být naprosto jasné, vždyť každá část rovnice musí být sestavena tak aby věrně popisovala chování reálných jevů. Tak ty rovnice někdo musel sestavit a nemohl nic opomenout nebo vynechat, pokud chce výsledek, který má předpovídat reálné chování systému.

MJ

Milan Jakeš

11.6.2026 21:21 Reaguje na vaber

Máte hodně otázek, pro úroveň současného vědeckého poznání je mnoho z nich hodně přesně zodpověditelných. Nejsou to ale výpočty pro zábavu na pár minut a je přirozeně jen málo těch, kdo je všechny zvládnou. Co se týká té doby excitace molekul CO2, tak jsou to ve skutečnosti hodnoty vesměs cca okolo 1s. Ale toho, že se bude absorpční spektrum výrazně měnit vlivem přemíry excitace CO2 bych se nebál. To je určitě případ CO2 laseru, ale tím se pak už třeba řeže ocel. No na nás přece z nebe nic takového nesvítí :-))

va

vaber

12.6.2026 09:53 Reaguje na Milan Jakeš

Jen poslední jednoduchou otázku.
Předpokládám,že do rovnic se jako proměnná vkládá koncentrace CO2 a výsledek, tedy z rovnic leze teplota planety. Nebo je to jinak.

MJ

Milan Jakeš

12.6.2026 18:26 Reaguje na vaber

To je otázka, k čemu má ten model sloužit. Pro mne je třeba cenný i takový model, do kterého se vloží koncentrace skleníkových plynů, ke kterým jsou spektrální data, koncentraci vodní páry si model určí sám (můj to tak dělá), a model pak spočítá, jaký výkon IR záření povrchu Země se v atmosféře cestou do vesmíru zachytí/rozptýlí. Protože jsem měl o CO2 sám pochybnosti (také jsem jej podezříval z nasycení), tak jsem takový model vytvořil a ejhle, když jsem získal grafy rozptýlené energie pro CO2 a CH4, tak mi vyšlo prakticky úplně totéž, co bylo uvedeno v práci "New estimtes of raditive forcing due to well mixed greenhouse gases" (Myhre, Highwood, Stordal). Rozdíl byl jen v tom, že já měl závislost absolutní energie rozptýlené v atmosféře a od nulových konsentrací, oni to měli v grafech od nenulových koncentrací a rozdílově k té počáteční koncentraci. Abych poznal rozdíl, musel bych si jejich grafy vytisknout a přesně je odměřit pravítkem, okometricky jsem ale pro CO2 a CH4 dostal stejné závislosti na koncentraci. To, že jsem dostal takovéto výsledky spočívá na jedné jediné vlastnosti a tou je tvar spektrálních čar. Pokud je plyn hustý a molekuly do sebe běžně naráží, tak ty spektrální čáry zjednodušeně ubývají jen s kvadrátem vzdálenosti frekvence od centrální frekvence. A to je to, co způsobuje, že pokud jsou plyny v mocné vrstvě (jako v atmosféře), tak rozptylují fotony i velmi daleko od středů jejich spektrálních čar (v případě že jsou ty čáry dostatečně vysoké). Takže se pak nesycenost neuplatní, protože když vzroste koncentrace, plyn rozptýlí víc enegie v pásmech, kde nemá čáry ale trochu tam také rozptyluje.

va

vaber

12.6.2026 20:53 Reaguje na Milan Jakeš

Dříve v18 ,19 století vědci postupovali opačně, nejdřív dělali pokusy a z těch dělali závěry a rovnice . Dal by se provést nějaký pokus s různou koncentrací skleníkových plynů a asi i při různém tlaku, zohlednění výšky a měření rozptýlené energie a oteplení, které by podpořilo nebo vyvrátilo některé názory.
Nepochybuji že CO2 absorbuje a emituje energii v různých výškách a toto rozptýlené záření ohřívá atmosféru ,nějak ohřívá kyslík a dusík a určitě se i vyzařuje do vesmíru.
Cesta k určení růstu teploty planety je asi ještě daleká ,trnitá a taky diskutabilní.

MJ

Milan Jakeš

12.6.2026 22:47 Reaguje na vaber

Tehdy jim ještě nic jiného nezbývalo. Ale nebylo to tak vždy, např. objev Neptunu byl učiněn tak, že dva matematici nezávisle na sobě vypočítali jeho polohu a až pak tam astronomové namířili dalekohledy. Experimenty se samozřejmě dělají i dnes, ale tam, kde jsou potřeba. To, co je jíž dobře proměřeno, teoreticky vysvětleno a umíme to dobře spočítat, tak to raději spočítáme.

MJ

Milan Jakeš

11.6.2026 13:23 Reaguje na vaber

Zde se jedná o absorpci. Za odraz lze považovat Rayleighův rozptyl, ale ten pro IR Země nehraje roli. Dobu emise určijí Einsteinovy koeficienty A21 a ty nezbytnou součástí údajů o spektrálních čarách v databázi HITRAN. Víc se dozvíte zde:
https://hitran.org/docs/definitions-and-units/
a zde:
https://en.wikipedia.org/wiki/Einstein_coefficients

PE

Petr Elias

10.6.2026 08:52 Reaguje na Jarka O.

Ale prd prosím tě. Dával jsem sem i odkazy na odborné články. To že si to ,,nechceš,, pamatovat je čistě tvůj problém. :D

Vendula Hrdličková

9.6.2026 18:50 Reaguje na Milan Jakeš

Ale právě, že ne. To jste to pánové ale úplně obrátili, nevím, jestli záměrně😊. Lindzen s Happerem právě lineární vztah neaplikují, to dělají závěry IPCC, na které právě pánové upozorňují – viz úryvek z dokumentu – odkaz na celý dokument i s grafy viz link na konci komentáře: str. 4, 5 …The International Panel on Climate Change (“IPCC”) explains the Theory underlying the Biden CAFE Rule more fundamentally, that there is a “near linear relationship between cumulative CO2 emissions and global warming.” This figure is propaganda, not science. It is drawn to imply that the warming since 1850 has all been driven by linear increases of atmospheric CO2. …… Because of saturation, the warming expected from CO2 is proportional to the logarithm of the concentration. As we show below, assuming a linear dependence on concentration instead of a logarithmic dependence is scientifically false. Thus the GHG Global Warming and Extreme Weather Theory is based on flawed science and is invalid. Link na celý dokument posílám - zde máte vysvětleno vše podrobněji: https://co2coalition.org/wp-content/uploads/2026/02/Lindzen-Happer-SAFE-CAFE-Comment-2026-01-30.pdf

MJ

Milan Jakeš

9.6.2026 22:58 Reaguje na Vendula Hrdličková

Oj jo joj, to je něco úplně jiného. Harper zdá se postupoval více méně správně, vzal spektrum IR záření zemského povrchu a absorpční spektrum skleníkového plynu. Problém je v tom, že jím použité absorpční spektrum vzešlo jen z grafu s lineární osou Y, takže toto spektrum informaci o tom, jak skleníkový plyn absorbuje na nízkých a velmi nízkých úrovních absorpce vůbec neneslo. K tomu by musel vzít buď hodně dobrý graf absorpce s logaritmickou osou Y a nebo ještě mnohem lépe nepoužít žádný graf a spektrum si vypočítat se zanedbatelnou numerickou chybou ze spektrálních čar. Troposféra má výšku asi 10 až 15 km (zpaměti - není 100%) a proto jsou obvykle podstatné jen ty oblasti absorpčního spektra, kde je absorpce velmi slabá.

Vendula Hrdličková

9.6.2026 23:58 Reaguje na Milan Jakeš

Jen nemluvíme o Harperovi, ale především o Lindzenovi a Happerovi:)

Vendula Hrdličková

10.6.2026 00:04 Reaguje na Vendula Hrdličková

Jenže - oprava

MJ

Milan Jakeš

10.6.2026 07:20 Reaguje na Vendula Hrdličková

Děkuji, příště už budu psát jméno pana Happera správně. Pan Lindzen snad promine, že jej pro stručnost vynechám :-))

PH

Pavel Hrdlička

10.6.2026 01:11 Reaguje na Milan Jakeš

Hezký den pane Jakeši. Rád reaguji na věcnou diskusi, jako je ta Vaše a nikoliv na výkřiky. Není to tak složité. Pokud si dobře vzpomínám na svoje působení na CVUT - elm, vlnění a termodynamika (docela mě to bavilo a mám z této zkoušky za 1 :-)), tak platí závislost logaritmická jak upozorňují pánové Lindzen a Happer nikoliv lineární - tak jak je zmíněno v úmyslně upravených interpretacích IPCC (jinak vědecké zdroje IPCC toto samozřejmě netvrdí - to je tak upraveno pro účelovou interpretaci...) . V klimatologii se používá vztah mezi koncentrací CO₂ a radiačním působením (radiative forcing): ΔF=5.35ln(C/C0)., kde ΔF je změna radiačního působení a C/C0 je poměr nové a referenční koncentrace => pravdu má Vendula a pánové Linzen a Happer :-))

LM

Ladislav Metelka

10.6.2026 08:55 Reaguje na Pavel Hrdlička

O té logaritmické závislosti se to ví už dlouho. Jenže v současném rozsahu změn koncentrací a teplot je ta závislost pořád blízká lineární...
https://blog.idnes.cz/Edit.aspx?u=ladislavmetelka&c=Bg26010641

MJ

Milan Jakeš

10.6.2026 10:34 Reaguje na Ladislav Metelka

Funkční odkaz Váš článek je zde: https://blog.idnes.cz/ladislavmetelka/klimaskeptici-co2-uz-svou-roli-splnil-tuhle-hloupost-opravdu-nekdo-mysli-vazne.Bg26010641
Odkazovaný Lambert-Beerův zákon (trivialita snad nehodná označení zákon) takto samozřejmě platí jen v případě monohchromatické záření. Ve skutečnosti je v článku uvedený vzorec pro dRF jen jedna z mnoha možných podob výpočetně snadné numerické aproximace mnohem složitější reality a se silně omezeným rozsahem platnosti.

LM

Ladislav Metelka

10.6.2026 10:58 Reaguje na Milan Jakeš

Je známo. A děkuji za opravu odkazu.

PE

Petr Elias

10.6.2026 09:08 Reaguje na Pavel Hrdlička

Oni dva se prostě točí na něčem, co IPCC vůbec netvrdí a na základě toho obviňují IPCC ze lží a podvodů. :D

LM

Ladislav Metelka

10.6.2026 09:12 Reaguje na Petr Elias

Obvyklá metoda klimaskeptiků. Vymyslí strašáka, který neexistuje a pak proti němu statečně bojují. Spoléhají na lenost a hloupost lidí.

PE

Petr Elias

10.6.2026 09:35 Reaguje na Ladislav Metelka

Přesně tak, viz. paní výše. Pochybuji, že někdy přečetla něco od IPCC. Ale zato je na 100% přesvědčena, že IPCC lže a tihle dva exoti mají pravdu. To ale už není ,,klimaskeptismus,, to je čistá víra. :D

LM

Ladislav Metelka

10.6.2026 09:38 Reaguje na Petr Elias

Přitom AI dnes dokáže dobře vyhledávat ve zprávách IPCC, kde se o jaké věci píše.

Vendula Hrdličková

10.6.2026 11:13 Reaguje na Ladislav Metelka

Jé a pane Metelko, používáte také nástroj Evidence Ninja? 🌞

LM

Ladislav Metelka

10.6.2026 11:21 Reaguje na Vendula Hrdličková

Znám, ale nepoužívám.

Vendula Hrdličková

10.6.2026 16:37 Reaguje na Ladislav Metelka

Takže nepodporujete tento "produkt" sociologa Pecky?

Vendula Hrdličková

10.6.2026 10:15 Reaguje na Ladislav Metelka

Ale žádná klimaskepse, jen upozornění na klíčovou úlohy vody, antropogenní vliv nikdo nezpochybňuje, je třeba se vrátit na zem, jaksi se stále opomíná, jak zásadně člověk ovlivňuje koloběh vody tím, jak "hospodaří" v krajině. A opět se dostáváme k úloze vegetace v distribuci sluneční energie a tomu, co nabízíme na zemském povrchu přicházející sluneční energii a jaké to dává do pohybu procesy. Soustředit se pouze na CO2 je možná pro mnohé skvělý business, ale komplexně to problém klimazměn a nutnosti účinné adaptace neřeší. A váš blog idnes bych přirovnala k takové virtuální alchymistické laboratoři, kde se vaří různé lektvary - tu vývar ze scénářů, tu odvar z Lysenka:) Obávám se, že se seriozní vědou to nemá mnoho společného. No nic pánové, neztrácejme čas, čas je drahý, zpět do práce, pěknou středu.

PE

Petr Elias

10.6.2026 10:19 Reaguje na Vendula Hrdličková

Jen blbě žvaníte a nejste schopná si ověřit to co sem kopírujete. ;)

Vendula Hrdličková

10.6.2026 10:40 Reaguje na Vendula Hrdličková

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0959378017300134

LM

Ladislav Metelka

10.6.2026 11:01 Reaguje na Vendula Hrdličková

Není to věda, jsou to články na blogu. Vliv vegetace na lokální klima nikdo nepopírá, počítají s tím i klimatické modely. S tím ostatním trochu počkejte, poslal jsem dnes do redakce Ekolistu svou reakci na p.Pokorného...

MJ

Milan Jakeš

11.6.2026 00:33 Reaguje na Milan Jakeš

Dnes úplně pozdě večer jsem obětoval čas tomuto:
https://co2coalition.org/wp-content/uploads/2025/06/Lindzen-Happer-GHGs-and-Fossil-Fuels-Climate-Physics-2025-06-07.pdf

Bohužel vše je úplně jinak, než se mi při mém prvním, velmi letmém a velmi znaveném pohledu zdálo a jsem z toho maximální měrou znechucenej. Žádný slušný výraz zatím pro ty 2 rozhodně nemám. Příklad úplně encefalopatie je tam obrázek na straně 11.
Ti dva by to potřebovali pořádně vytmavit, aby se už o něco podobného nikdy nepokoušeli. Svým univerzitám udělali extrémní ostudu.

PE

Petr Elias

11.6.2026 09:21 Reaguje na Milan Jakeš

Tak to hlavně není jen strana 11. Dále starý známý graf na straně 13, na straně 15, na straně 27, atd. :D

Velmi známý a často klimaskeptiky zneužívaný graf z Paleomap project. Ten druhý je něco podobného. A poslední je asi největší blbost - asi stokrát probíraný.

MJ

Milan Jakeš

11.6.2026 10:07 Reaguje na Milan Jakeš

Důkaz absolutně chybného průběhu grafu procházejícího IR záření atmosférou na straně 11 ve výše odkazovaném dokumentu:
Pro frekvenci 700cm^-1 a pro koncentaci CO2 400ppm prochází atmosférou dle černého průběhu cca 139mWcm/m2. Pro koncentraci 0ppm CO2 tam prochází (zelená křivka) 348mWcm/m2. Průchodnost záření atmosférou vlivem CO2 je proto na dané frekvenci 139/348 * 100% = 40%. Z Lambert–Beerova zákona [1] vidíme, že když zdvojnásobíme koncentraci c, průchodnost záření klesne kvadraticky. Koncentraci CO2 800ppm by pak proto musela odpovídat průchodnost (40%/100%)^2 * 100% = 16%. Ovšem průchodnost pro koncentraci 800ppm na grafu určuje červená křivka a ta má pro frekvenci 700cm^-1 stejnou hodnotu jako černá křivka, tedy 139mWcm/m2. Místo toho by měla mít 139 * 0,4 = 348 * 0,16 = 55,6mWcm/m2. Tím je dokázáno, že průběhy transparentnosti atmosféry v grafu pro koncentrace CO2 400ppm a 800ppm si navzájem absolutně neodpovídají.
PS1: Kdyby byl graf alespoň trochu správný, tak oba průbehy (400ppm a 800pmm) by byly pro 700cm^-1 limitně přitlačeny k nule na ose Y.
PS2: Z dobrého důvodu nechodím do restaurací, ale kdyby mi přinesly blevajs, tak bych ho hned vrátil a raději se postil. Tak po mne nikdo nemůže chtít, abych takovýto hnus přečetl se svým hluboce analytickým myšlením úplně celý až do konce.
[1] https://cs.wikipedia.org/wiki/Lambert%C5%AFv%E2%80%93Beer%C5%AFv_z%C3%A1kon

PH

Pavel Hrdlička

11.6.2026 23:08 Reaguje na Milan Jakeš

Hezký den pane Jakeši,
bohužel jste použil nefungující zjednodušení. V tomto případě Lambert-Beerovu rovnici nelze použít:

V oblasti 700 cm⁻¹:
.CO₂ je téměř opticky tlustý plyn
.zvýšení z 400 → 800 ppm nezmění průchodnost centrální části pásu téměř vůbec
. efekt je jen v rozšíření absorpce do stran
Lambert–Beerův zákon zde silně selhává jako jednoduchý model

❌ Neplatí:
žádná druhá mocnina T2
žádná jednoduchá exponenciála s jednou konstantou
✔ Platí:
změna je velmi malá v centru pásu
hlavní efekt je:
rozšíření absorpce do „křídel“ spektra

Tady pohled z vrtulníku opravdu nestačí.

MJ

Milan Jakeš

12.6.2026 09:36 Reaguje na Pavel Hrdlička

Hězký den, děkuji za odpověď. Předpokládal jsem, že dotčený graf je transmisivita atmosféry pro IR země a ono ne. Co je ten graf zač by mělo být vysvětleno zde:
https://ar5iv.labs.arxiv.org/html/2006.03098
Večer se na to tedy podívám znovu.

Vendula Hrdličková

9.6.2026 18:50 Reaguje na Milan Jakeš

Ale právě, že ne. To jste to pánové ale úplně obrátili, nevím, jestli záměrně😊. Lindzen s Happerem právě lineární vztah neaplikují, to dělají závěry IPCC, na které právě pánové upozorňují – viz úryvek z dokumentu – odkaz na celý dokument i s grafy viz link na konci komentáře: str. 4, 5 …The International Panel on Climate Change (“IPCC”) explains the Theory underlying the Biden CAFE Rule more fundamentally, that there is a “near linear relationship between cumulative CO2 emissions and global warming.” This figure is propaganda, not science. It is drawn to imply that the warming since 1850 has all been driven by linear increases of atmospheric CO2. …… Because of saturation, the warming expected from CO2 is proportional to the logarithm of the concentration. As we show below, assuming a linear dependence on concentration instead of a logarithmic dependence is scientifically false. Thus the GHG Global Warming and Extreme Weather Theory is based on flawed science and is invalid. Link na celý dokument posílám - zde máte vysvětleno vše podrobněji: https://co2coalition.org/wp-content/uploads/2026/02/Lindzen-Happer-SAFE-CAFE-Comment-2026-01-30.pdf

LM

Ladislav Metelka

9.6.2026 17:48 Reaguje na Vendula Hrdličková

Porovnávat přízemní data s teplotou spodní troposféry je blbost.

Vendula Hrdličková

9.6.2026 18:51 Reaguje na Ladislav Metelka

Ale právě, že ne. To jste to pánové ale úplně obrátili, nevím, jestli záměrně😊. Lindzen s Happerem právě lineární vztah neaplikují, to dělají závěry IPCC, na které právě pánové upozorňují – viz úryvek z dokumentu – odkaz na celý dokument i s grafy viz link na konci komentáře: str. 4, 5 …The International Panel on Climate Change (“IPCC”) explains the Theory underlying the Biden CAFE Rule more fundamentally, that there is a “near linear relationship between cumulative CO2 emissions and global warming.” This figure is propaganda, not science. It is drawn to imply that the warming since 1850 has all been driven by linear increases of atmospheric CO2. …… Because of saturation, the warming expected from CO2 is proportional to the logarithm of the concentration. As we show below, assuming a linear dependence on concentration instead of a logarithmic dependence is scientifically false. Thus the GHG Global Warming and Extreme Weather Theory is based on flawed science and is invalid. Link na celý dokument posílám - zde máte vysvětleno vše podrobněji: https://co2coalition.org/wp-content/uploads/2026/02/Lindzen-Happer-SAFE-CAFE-Comment-2026-01-30.pdf

PE

Petr Elias

10.6.2026 09:03 Reaguje na Vendula Hrdličková

Ti dva ,,odborníci,, ani vy evidentně nevíte/nechápete o čem IPCC píše.

Ti dva totiž zaměňují lineární vztah mezi kumulativními emisemi CO₂ a oteplením za lineární vztah mezi koncentrací CO₂ a oteplením, a pak kritizuje tvrzení, které IPCC v této podobě netvrdí. :D

va

vaber

9.6.2026 09:19

Co nám z těch všech debat vychází. Každý jen mává vědeckými a ještě vědečtějšími zprávami a jaký je závěr?
CO2 neovlivňuje teplotu planety ,nebo ano. Popírá se historický soulad teplot planety s množstvím CO2 v atmosféře,dle vrtů v ledovcích, nebo nepopírá?
Nebo teplotu plnety ovlivňuje ,že je málo vodnbí páry v ovzduší.
Jak se píše na konci článku ,,protože chybí vodní pára v atmosféře skleníkový efekt klesá,, . Když nyní máme málo vodní páry v ovzduší a skleníkový efekt vodní páry klesá, co nám potom planetu ohřívá, jaký ekleníkový plyn? Nebo je to energie ze Slunce? Že by rostla, proč se tedy, díky této energii, nevypařuje víc vody, oceánů je stále stejně.
Nebo se planeta neohřívá?
Každý si může vybrat co se mu líbí, obyčejný makáč i největší vědec a oba si najdou mnoho vedeckých a ještě vědečtějších zpráv pro svoji pravdu.

PH

Pavel Hanzl

9.6.2026 09:46 Reaguje na vaber

Tady jste velmi výstižně popsal zmatečnost dnešní doby, kdy se nevěří vědeckému poznání. Tohle vše už dávno řešili klimatologové za posledních 60 let a taky to vyřešili. Shrnutí je v šesté zprávě IPCC, které nám producenti fosilních paliv zpochybňují
jako zkorumpovanou bandu placenou jakési "oteplovací lobby".
Samozřejmě je stále dost nezodpovězených otázek, ale příčina globálního oteplování to není.
Když to srovnáme s astronomií, tak ta má taky velké portfólio nevyřešených otázek a jevů, ale kulatost Země a její oběh kolem Slunce to už dávno není.

va

vaber

9.6.2026 11:58 Reaguje na Pavel Hanzl

Dnešnímu vědeckému poznání chybí pádné důkazy , stejně jak v astronomii .
Jsou to závěry z pozorování jevů a způsoby meření které je možno napadnout a nemusí být správné. Dnes se zpochybňuje velký třesk ,rozpínání vesmíru,temná hmota a energie, na kterých stojí moderní astrofyzika a možná se zhroutí i dnešní podoba gravitačního zákona v makrokosmu a jiná podoba to vyřeší.
Ještě jsme, jako lidstvo, velice hloupí, hloupí ve smyslu máme málo znalostí, ale jsme domýšliví.

JS

Jiří Svoboda

10.6.2026 08:11 Reaguje na vaber

Počkejte, klima je přecejen přízemnější a o mnoho řádů lépe uchopitelnější problém než kosmologie. To srovnání je opravdu totálně mimo.

A jaksi věda není postavena na důkazech, ale na vyvratitelných hypotézách. Tady jste zase totálně mimo.

va

vaber

10.6.2026 09:36 Reaguje na Jiří Svoboda

O kosmologii jsem mluvil jen jak odověď Hanzlovi.
Nic jsem nesrovnával jen jsem chtě upozornit ,že se názory mohou rychle změnit.
Věda není postavena na důkazech, ale závěry z vědeckého výzkumu musí stát na důkazech. Jinak jsou to jen teorie, diskutabilní. Zde v člámku a diskusi nešlo o klima ,ale o energetickou bilanci planety,vyzařování a dominantí faktory, které to ovlivňují. Samozřejmě to má vliv na klima.
Mimochodem jaké jsou určující prvky pro tepelnou bilanci planety na kterých se všichni největší vědci shodnou a shodnou se i na jejich kalkulaci. Jsou vůbec nějaké takové?
Albedo Země je prý 0,3, jen 30% záření se odrazí. Albedo Venuše je dvojnásobné ,ale dvojnásobný je i tok záření za Slunce, skoro by se to mělo vykompenzovat.
Co se děje s energií kterou Země pohltila těch 70%, ta se musí všechna opět vzářit ,jinak by teplota Země stále rostla. Ovšem vyzařování tělesa roste s čtvrtou mocninou teploty a to je ,sakra silná zpětná vazba. Jiná cesta než vyzařování přijaté energie opět zpět do vesmíru není,alespoň já o jiné nevím.

JS

Jiří Svoboda

10.6.2026 16:33 Reaguje na vaber

No vidíte, i přes tu sakra silnou negativní zpětnou vazbu globální teplota vzrostla za posledních 40 let skoro o 1 °C. Takže co za tím stojí. Vědci to mají ujasněné, ale mnohým se to nehodí do krámu, tak jim, prosím, nepomáhejte. Množství vyzařivání sice závisí na 4. mocnině absolutní teploty, ale taky na "barvě" v oblasti vlnových délek odpovídajících tepelnému vyzařování. A CO2 způsobuje, že ta barva bělá. A tomu bělání napomáhá i vodní pára, které je v atmosféře více díky oteplování.

PH

Pavel Hrdlička

10.6.2026 12:09 Reaguje na Pavel Hanzl

Hezký den pane Hanzl. Dovolím si polemizovat s tvrzením, že vše už dávno vyřešili klimatologové za posledních 60 let. Nevěřte mi jen se informujte a zjistíte, že z projednávání závěrečných zpráv IPCC panelu prostřednictvím Summary for Policymakers (SPM) vyplývá spíše pravý opak = nejistota. A co ve mě nevzbuzuje příliš důvěru k závěrečné interpretaci vědeckých podkladů a dat je složení SPM => z poloviny politická reprezentace a z druhé (vědecká rada) vědci, které nanominovala opět politická reprezentace a jejichž kariera je opět svázaná se státem -jsou z valné většiny zaměstnáni ve státních klimatických institucích. Tedy velmi malá stopa po nezávislém vědeckém zkoumání. Zajímavé také je, že když si nastudujete skutečně nezávislé dlouhodobé vědecké práce, vycházející ze stejných dat (kupř.NASA Goddard Institute for Space Studies (GISTEMP),Hadley Centre (HadCRUT),National Oceanic and Atmospheric Administration, staelitní měření atd...) tak výsledky těchto studií a prací často tvrzení v závěrečné zprávě nepodporují ...

LM

Ladislav Metelka

10.6.2026 12:19 Reaguje na Pavel Hrdlička

Takže: leccos máte vysvětleno na https://blog.idnes.cz/ladislavmetelka/klima-par-klimaskeptickych-nepravd-a-lzi-o-ipcc.Bg26040303. Pokud jde o nejistoty, v IPCC jsou ty pojmy jasně definovány a používají se. Je to férové. Takže ke každému výroku si můžete najít míru jeho (ne)jistoty. Celé zprávy, Technical Summary i SPM sestavují odborníci, na plénu se s politiky posuzuje jen SPM a to ještě mají odborníci právo veta na změny, pokud by ty změny měnily odborný význam tvrzení. No a mohl byste třeba uvést, kde výsledky těch výzkumných center nepodporují závěry zpráv IPCC, abychom byli konkrétní...

Vendula Hrdličková

11.6.2026 09:27 Reaguje na Ladislav Metelka

ano leccos je vysvětleno zde: Obsáhlá zpráva dvou významných fyziků. Např. na str. 23 a 24 - jak je to s IPCC a se “slavným“ nezávislým SPM - Summary for Policy Makers nebo taky na str. 27 - velmi zajímavý graf, kdy Prof. Christy, další významný fyzik, srovnal 102 modelů předpovědi teplot z 32 různých institucí s reálnými naměřenými hodnotami, modely evidentně silně nadhodnocují. Ono je tam vůbec mnoho zajímavých informací včetně validních odkazů na vědecké prameny. Asi to budou věrohodnější zdroje než blogy na idnes :)) Doporučuji přečíst. https://1url.cz/Fe2Re
A pro úplnost je třeba čerpat z vědeckých pramenů - viz úryvek z dokumentu – odkaz na celý dokument i s grafy viz link níže: str. 4, 5 ...The International Panel on Climate Change (“IPCC”) explains the Theory underlying the Biden CAFE Rule more fundamentally, that there is a “near linear relationship between cumulative CO2 emissions and global warming.” This figure is propaganda, not science. It is drawn to imply that the warming since 1850 has all been driven by linear increases of atmospheric CO2. ...... Because of saturation, the warming expected from CO2 is proportional to the logarithm of the concentration. As we show below, assuming a linear dependence on concentration instead of a logarithmic dependence is scientifically false. Thus the GHG Global Warming and Extreme Weather Theory is based on flawed science and is invalid. Link na celý dokument posílám - zde máte vysvětleno vše podrobněji: https://1url.cz/keVnW

Karel Zvářal

10.6.2026 07:56

Děkuji za včerejší/dnešní noční komentáře, potvrdilo se mi to, co tuším/vím už dávno. Za maskou smajlíků, tykání, dehonestací a urážek se ukrývá papoušek a gůglista většinového názoru. Demokrat a skutečný vědec se takto nechová, neb ví, že omylnost je lidská.

JS

Jiří Svoboda

10.6.2026 08:05 Reaguje na Karel Zvářal

A proč se podle vaší poslední věty sám nechováte a svým chováním se zařazujete do té první skupiny?

Karel Zvářal

10.6.2026 08:17 Reaguje na Jiří Svoboda

Vy jste ten pravý!-) Jeden z mála, co mě bez ustání pronásleduje. Nikde ani nenaznačuji, že jsem neomylný, a všichni, kdo se mnou nesouhlasí, jsou LHÁŘI. Nebudu nikomu neustále vysvětlovat to, co bylo popsáno ve vlastních podrobných textech.

Pokud nesouhlasíte, že rosa nemá žádný význam, máte na svůj názor právo. Já říkám, že absence rosy je přehlížený klimatologický problém.

Karel Zvářal

10.6.2026 08:30 Reaguje na Karel Zvářal

oprava: pokud se domníváte, že rosa nemá žádný význam...

LM

Ladislav Metelka

10.6.2026 08:56 Reaguje na Karel Zvářal

Minimální.

Karel Zvářal

10.6.2026 09:49 Reaguje na Ladislav Metelka

No, pro hmyz, hlodavce, zajíce ap. docela, resp velmi zásadní! Co se týká tvorby mikroklimatu, potažmo zásobení např ozimů či lučních porostů vláhou, bylo poukázáno v několika (mých) textech.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-rosa-jinovatka-a-mlha-kapenkova-zavlaha-zadarmo

Např., pro připomenutí.

LM

Ladislav Metelka

10.6.2026 09:54 Reaguje na Karel Zvářal

Bavíme se o klimatu nebo o hmyzu a hlodavcích?
Jinak rosa vzniká z vlhkosti ve vzduchu a když se ráno oteplí, většinou se zase vypaří. Vratný proces. Jedině když je jí hodně, může odkapávat, ale to zase není tak často, aby to nějak výrazněji ovlivnilo vláhovou bilanci půdy.

Karel Zvářal

10.6.2026 09:58 Reaguje na Ladislav Metelka

Jsme na Ekolistu, takže se bavíme o přírodě i klimatu. Příroda je na klimatu závislá - a jak oba víme, člověk ho k-í, kam se jen podíváte. I/zejména drancováním zemského povrchu.

LM

Ladislav Metelka

10.6.2026 10:03 Reaguje na Karel Zvářal

Tak o hmyzu a hlodavcích si tady povídejte sám.

Karel Zvářal

10.6.2026 10:15 Reaguje na Ladislav Metelka

Mně nevadí, že se mnou nesdílíte vášeň pro přírodu, ani že se neshodnem ve všech otázkách tvorby klimatu. Podstatné je, že se chováte slušně, narozdíl od..., kterého jmenovat netřeba.

JS

Jiří Svoboda

10.6.2026 16:36 Reaguje na Karel Zvářal

Zkuste aspoň podle reakcí ostatních diskutujících vyvodit, kdo je tady za blbečka

Karel Zvářal

10.6.2026 17:55 Reaguje na Jiří Svoboda

Když to vezmu dokolečka dokola, tedy globálně/průřezově (pro vs proti), tak je to fifty fifty. A tak to má být, tak je to správně.

PE

Petr Elias

10.6.2026 09:05 Reaguje na Jiří Svoboda

Jen tu chudinku nechte. Pro něho jsou všichni, kteří si dokáží najít pravdivé informace, papoušci trollové a gůglisti. :D Je to vlastně chudák neschopný se přenést přes své domněnky. :D

va

vaber

10.6.2026 09:44 Reaguje na Petr Elias

Dnes nejde o to najít informace ,ale poznat ty pravdivé a dost často neví nikdo kde je pravda a proto jsou spory. Každý si potom hájí jen svůj názor.
To jsem nemyslel úmyslně šířené lži ,ty tak jsou a nadělají v tom ještě větší guláš.

MZ

Miloš Zahradník

10.6.2026 18:08

Debata na nejasne definovane tema s 260 prispevky... Ma smysl s tim travit cas? Snazit se v te kupe vice ci mene naivnich nazoru, dez/informaci promenlive kvality a vzajemnych invektiv oddelit zrno od plev? :) Kdyby byla rec o pocasi, lepe by se v tom dalo orientovat. Lepe by bylo videt - v diskusi na takove tema - kdo ma dostatecne porozumeni nezbytne matematice a fyzice aby aspon trochu nahledl slozitost toho jevu, kdo jen papouskuje "vedce" (tohle slovo je dnes silene zdiskreditovano) ci jine, politicke ci nabozenske "autority" a kdo treba jen klade zvedave otazky a rad by aspon na nektere z nich slysel poctive, smysluplne formulovane odpovedi (pricemz necastejsi korektni odpovedi zde samozrejme bude "nevim") Jak ma vlastne vypadat zprava o soudobem klimatu? Mohu se podivat na zaznam (vetsinou tedy nejak kombinovany s numerickym modelem) dnesniho pocasi - at jiz na cele zemekouli nebo nejak lokalizovany- co to bude zaznam aktualniho klimatu? A jak budu vlastne merit zmenu toho klimatu? Newton (na ramenou svych predchudcu) prevedl problem pohybu nebeskych teles na vedu tim, ze zavedl urcite nove, chytre vymyslene byt idealizovane pojmy jako hmotny bod, sila, potencial, diferencial casu atd. atd. ktere se ukazaly jako vhodne pro studium dane problematiky. Meteorologii ja chapu jako cast klasicke fyziky. Teorie relativity a obecna teorie gravitace v ni jisteze moc roli nehraji :) a kvantova fyzika sice dava hlubsi pohled na jevy jako je radiace, fazove prechody vody atd. ale to lze nahradit v numerickych modelech pocasi prislusnymi experimentalne namerenymi parametry popisujicimi klasickou fyzikou chovani vodni pary a dalsich plynu v atmosfere atd. Takze na tema "jake mame aktualne pocasi" se lze smysluplne bavit nebot tema diskuse je jakztakz smysluplne definovano. S tematem "jaky mame aktualne klimat" - a s naslednou otazkou "jak se ten klimat meni - nebo dokonce co jeho zmeny zpusobuje" je to slozitejsi. Pomineme li oblast ruznych "hrackovych" matematickych modelu klimatu (nic proti nim pokud se jich nechopi politici, propagandiste a diktatori) tak rozumny model klimatu musi prece byt nadstavbou modelu povetrnosti - cili je to zatracene slozita vec. Dle meho nazoru smysluplna debata se muze vest akorat na historicko zemepisne tema "jak se klimat meni" a ne na hurvinkovky saskovske (nic ve zlem ale to se tyka 99.9% nas zucastnenych na takove debate) hadky na tema "proc se meni". No a k tomu "jak se meni" potrebujete vhodne pojmy. Pominu muj vysmech nad tim, ze zatimco Newton v 17. stoleti zavedl pojem diferencialu casu - tak klimatologove 21. stoleti formuluji svoji "vedu" v terminech 30ti letych prumeru... :) Jak tedy vlastne chcete popsat klimat Zemekoule, Evropy ci Prahy Libuse dnes v roce 2026 resp. v cervnu 2026 resp. 10. cervna 2026 (v tom posleednim pripade asi ma smysl mluvit jen o cele zemekouli, ale vysvetlujte takovou vec treba dispecinku zimni obsluhy silnic :) ? Prumerna teplota "na zemekouli" dnes ci teda treba letos v cervnu, merena "v bile budce 2 metry nad zemi" resp. pri hladine more nebo treba - proc ne? - v 850 hPa? Kolik takovychto velicin klimatologove vlastne systematicky sleduji? Obcas tu zminuji treba ten uhrnny obsah vody v zemske atmosfere atd. Takovych moznych parametru je velmi mnnoho, jisteze se obtizne meri ale chtel bych videt aspon nejake, jak se pripadne meni. Proc je dulezitejsim cislem napriklad ten obsah CO2 v atmosfere dnes - oproti roku 1850 - nez treba ten vodni obsah atmosfery dnes - oproti roku 1850 (nebo teda aspon oproti roku 2000). Nebo treba prumerna teplota vody povrchu mori (haha, co to vlastne ma byt za velicinu, v jake standardizovane hloubce se to ma merit? a nevezmeme to radeji aspon 50m hluboko?) Jak se zmenila prumerna teplota v 850 hPa dnes proti roku 1850? nebo aspon proti roku 2016? Kolik takovychto velicin se vlastne systematicky sleduje?

Me proste pripada zajimavejsi ale i uzitecnejsi - pro vytvareni rozumneho svetonazoru - studovat historii klimatu. Jako dite jsem se v davnoveku neco ucil o konci tretihor a ctvrtohorach, jak se k temto pojmum stavi klimatologie dnes? Kdy klimaticky skoncily ty "tretihory"? Jak se menil klimat v poslednich 5 milionech let? Pred temi 5 miliony let napriklad Stredozemni more na sice pomerne kratkou dobu - asi jen 100 000 let - cele vyschlo (debaty se vedou zda uplne cele resp. kolik slanych mrtvych mori pri tomu zustalo) Tusim ze se to stalo nekolikrat za sebou. Proc se podobne spektakularni udalosti nekonaji i dnes? :) Nebo udalost nam na casove skale nekoliksetkrat blizsi - obcasneho vysychani resp. naopak pretekani Cerneho more, popsane nejspis jiz v Bibli. Ze tohle je jen o Gibraltaru a Bosporu? Kam se napr. podely vody Dunaje a Dnepru kdyz Cerne more vysychalo? atd. To vsechno - a spousta jinych - jsou zajimave otazky klimaticke historie a neni nutno do toho porad plest kyslicnik uhlicity :)

va

vaber

11.6.2026 08:25 Reaguje na Miloš Zahradník

Když hodíme za hlavu vlivy všech faktorů na klima planety i vliv CO2 ,přece jenom celý boj proti spalování uhlíku má nějaké výsledky. Rozhodně pozitivní. Ti kteří za vším vidí peníze, nebudou souhlasit . Lidé nesmyslně spalovali vše ,špinili si okolí a nyní se hledají čistější technologie, všeobecně a to je určitě krok správným směrem.

MZ

Miloš Zahradník

11.6.2026 10:25 Reaguje na vaber

Boj proti carodejnictvi mel - krome tech znamych negativnich - taky i rozhodne positivni vysledky. Ja neresim, zda "je spravne bojovat proti uhliku" zajima mne vylucne ten vedecky resp. vlastivedny aspekt zda onen zloreceny "uhlik" ma opravdu vyrazny vliv na klimat nebo to je pouhe popularni dogma, ovladajici klimatologii prelomu 20 a 21 stoleti
Ze lidstvo - jeho existence a premnozenost - ma vliv na klimat taky neresim. Pripada mi samozrejme - uz pri pohledu z letadla - ze tomu tak samozrejme asi bude akorat neni vubec jasne, ktere aktivity - jejich tolik pocinaje pretvorenou "barvou"lidmi pozmenene krajiny - toho premnozeneho lidstva toto zpusobuji. A rozhodne jsem proti tomu aby se v takto nejvyjasnene otazce mocensky a diktatorsky "argumentovalo" nejakymi udajne "vselidsky platnymi argumenty"

va

vaber

11.6.2026 17:14 Reaguje na Miloš Zahradník

Měkdo něco napsal a možná tomu i věří, někdo napíše něco jiného a taky tomu věří a nikdo nechce z ješitnosti ustoupit.
Normální vědci by si vyjasnili v čem se shodnou a kde se neshodnou a vědecky pátrali jak to opravdu je.
CO2 je jen malá část z problémů kterým tato civilizace čelí. A možná i bezvýznamná, možná ne.
Už jsem tu napsal ,jakou váhu mají informace z vrtů v ledovcích a závěry z toho plynoucí, o vlivu CO2 na klima. Máme tyto závěry ignorovat a říkat ,že CO2 neovlivňuje klima, nebo ho ovlivňuje jen trochu ?
Nikdo se k tomu nevyjádřil.

MZ

Miloš Zahradník

11.6.2026 21:08 Reaguje na vaber

Informace z vrtu ledovcu mohou - neznam detaily - dat i informace o obsahu CO2 v prislusne dobe ale nemohou dat informaci o v l i v u CO2 na cokoliv. Mohou upozornit na pripadne korelace, tot vse :)

va

vaber

12.6.2026 10:00 Reaguje na Miloš Zahradník

Když připustíme, že jsou v korelaci a to něktří tvrdí ,určitě to stojí za zamyšlení proč.

MZ

Miloš Zahradník

12.6.2026 15:17 Reaguje na vaber

Za zamysleni to jiste stoji. Problem je, pokud se takove zamysleni - s malo presvedcivymi argumenty) meni v nabozenstvi.

Me prijde zajimave, jak malo se ty soucasne "odborne diskuse o klimatu" (viz napr. paralelni clanek pana Metelky) zabyvaji historickym klimatem - kdy se klimat menil casto spektakularnim zpusobem. Proc se menil? Nejspis to bylo z duvodu uplne jinych, nez kvuli zmenam koncentrace kyslicniku uhliciteho
Je klimaticky system chaotickym systemem?
Tedy - zhruba receno - existuje vubec neco jako "stabilni klimat" Byl by klimat "stabilni" i kdybychom vsechny dulezite vlivy (Slunce, sopky, obsahy plynu, vegetace atd.) zafixovali na konstantni hodnote? Tohle nikdo nevi, protoze do takove miry chovani klimatu jeste ocividne soudoba veda nerozumi

va

vaber

12.6.2026 21:05 Reaguje na Miloš Zahradník

Souhlasím,že v minulosti byl změny v počasí nebo klimatu které spustily nějaké jiné vlivy ,my známe jen sopky a meteority a byly to změny rychlé a brutální.
Stabilita klimatu asi neexistuje ,ale my potřebujeme ,aby klima bylo tak stabilní, aby se dalo na planetě žít. Že by někdy bylo klima tak kruté ,že vše vymřelo a život začal úplně od začátku znova, nikdo v minulosti Země, nenašel.

MZ

Miloš Zahradník

14.6.2026 09:17 Reaguje na vaber

Co minite pozadavkem, aby "klima bylo tak stabilní, aby se dalo na planetě žít"? Hladina oceanu v geologicky nedavne dobe se menila az o 100 metru a "desetitisicileta" voda (i s takovymto pojmem bylo mozno se v dobe slavne povodne roku 2002 setkat :) napriklad uz v takovem Berline znamena kalny veletok, tekouci na okraji tajiciho tlusteho ledovcoveho stitu nekde od Minsku az do Hannoveru :)

Nejvetsi prispevek meteorologie k rozvoji svetove matematiky spociva v pojmu chaos. Kdyz meteorolog Lorenz kolem roku 1970 vytvoril hrackovy model konvekce s nekolika malo promennymi a namodeloval to na pocitaci, s prekvapenim zjistil ze ten model naprosto nema sporadane chovani, jake od neho bylo - "jako od vsech jinych jevu v prirode" - ocekavano tedy ze ten system
i pri pevne volne parametru vubec nesmeroval k nejakemu stabilnimu stavu kolem nejz by "fluktuoval" s nevelkymi zmenami. Tedy ze "atraktorem" takoveho dynamickeho systemu neni bod ci treba nejaka hladka uzavrena krivka nybrz podivuhodne slozita mnozina v prislusnem fazovem prostoru. Zda existuje neco jako "rovnovazny stav" proste v ruznych dynamickych systemech vubec nemusi byt zrejme - a nemusi to vubec platit. Zda klimat v soucasnosti (v druhohorach to mohlo byt jinak)
je "stabilnim" dynamickym systemem nikdo netusi. No a ptat se "kdo/co za tu nestabilitu muze" je spatne polozena otazka. Ze za to muze "silna nelinearita" toho systemu? To je sice hezka odpoved ale ta nelinearita je proste vlastnosti fyziky toho jevu. Kdo muze - ktera cast kapaliny - za to, ze vznikne turbulentni proudeni? Hloupa otazka. Rekneme tedy ze vliv na to ma
mnozstvi energie v tom systemu OK ale menit napriklad mnozstvi energie ktere nam dodava slunce nechteli ani za Stalina - i kdyz za Lejnove uz teda ocividne ano

PH

Petr Hariprasad Hajič

11.6.2026 18:47

Pane Pokorný. Nešiřte prosím kusé bláboly bez jakéhokoli smysluplného obsahu. Klimatologie je propracovaná vědecká disciplína založená a) teoreticky na kvantové fyzice, b) experimentálních datech a empirických vztazích podložených teoretickým základem viz a), c) na přesných pozorováních a měřeních. Děkujeme za váš nicneříkající příspěvek o energetické bilanci trávníku, ale příště si to prosím odpusťte.

MZ

Miloš Zahradník

11.6.2026 21:09 Reaguje na Petr Hariprasad Hajič

Zeptejte se treba na matfyzu, nebo na geografii, zda jsou studenti metorologie, klimatologie a ochrany zivotniho prostredi trenovani v kvantove fyzice :)))

MJ

Milan Jakeš

11.6.2026 21:30 Reaguje na Miloš Zahradník

Hm, tak to by jste chtěl příliš :-)) Musel byste zajít na katedru teoretické fyziky a mít štěstí na správného člověka.

MZ

Miloš Zahradník

11.6.2026 22:32 Reaguje na Milan Jakeš

Ja ty katedry trochu obe znam :)

reklama

Pražská EVVOluce

reklama

Přehled knih a filmů	Mojmír Vlašín: Další příhody ochránce přírody	Viktorie Hanišová: Beton a hlína Koupit na Kosmas.cz	Omar el Karib: Ostrov Socci Koupit na Kosmas.cz

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.