Karel Zvářal: Čistit – nečistit? Nezaplavit – zaplavit?

Jistěže má zčásti pravdu, při odstraňování naplaveného materiálu je odebírána i živočišná složka dna vodoteče. Bagr nabírá veškerou hmotu a není známa metodika, jak se popisovanému jevu vyhnout. Lidová moudrost má na to výstižné pořekadlo: Když se kácí les, lítají třísky. Pokud dotyčný zná způsob, jak vyčistit koryto řeky a zachránit živočichy dna toku, má možnost to prezentovat jako svůj patent.

Pokud chceme předejít záplavám v zastavěných oblastech, je nutno čas od času dno řeky od naplavenin vyčistit. Inicioval jsem vloni vyčištění potoka, kterého si nikdo nevšímal od časů jeho zpevnění, tj. minimálně šedesát let. Jak je z fotografií patrné, nános naplaveniny byl místy vysoký téměř metr, zejména kousek za strmějším úsekem. A zrovna tam byl zbudován mostek, pod kterým se při vyšší hladině zachytí ulomená větev a splavené seno, dojde k jeho zneprůchodnění. To způsobí vylití vody do okolí, v našem případě hustě zabydlené městské části. Ta byla postižena záplavami v roce 1997, kdy byly zatopeny sklepní prostory po vydatných srážkách začátkem července po vylití místní říčky.
Lidská sídla jsou velmi často budována v těsné blízkosti řek. Řeka byla při osídlování krajiny spojovací tepnou s okolním světem. Lodě naložené dřevem a kamením uvezly více než koňské povozy. Řeka či potok byly také zdrojem vody k napájení zvířat, praní prádla i vaření. Řeka je však živý organismus, mění se v čase, někde meandruje, jinde se zanáší a rozlévá. A na to je třeba pamatovat.
S měnícím se klimatem se mění vodní režim našich vodotečí. Zatímco dříve byl průtok více stabilní díky pravidelným srážkám – i když k záplavám také docházelo, v dnešní době po dlouhých obdobích sucha s obnaženými kameny dna následují často přívalové srážky, kdy místy dochází k rozlití vod do okolí daleko častěji, než tomu bývalo v minulosti. Pokud se tak děje v nezastavěných oblastech, nevznikají žádné větší škody. Často jsme ale svědky událostí, kterým šlo při troše předvídavosti předcházet. Mám na mysli zúžená koryta potoků a řek v obcích, kde nízký mostek či propustek je místem ucpání větvemi a bahnem, a odkud se voda rozlévá do širokého okolí zastavěné nivy.

Před lety se v našem městě stala tragická událost, když vyvrácený pajasan usmrtil dva školáky, kteří čekali na zastávce u parku. Stalo se tak za bezvětří, kdy by to málokdo čekal, neboť strom měl zčásti uhnilé kořeny. Spodní větve měl sice ořezány, ale pod zem nikdo nevidí, proto došlo k této překvapivé události. V jiné části města se vyvrátil plně vzrostlý košatý javor s uhnilými kořeny, naštěstí nikoliv do zástavby, ale do koryta řeky.
Kdyby se toto stalo při vysoké hladině, např. po déletrvajících deštích, máme zaděláno na pěkný malér! A jelikož se pyšníme názvem město zeleně, je takových vzrostlých stromů na břehu řeky několik set. Stačil by jeden takový vyvrácený strom při povodni a riziko místního rozlití v důsledku zmenšeného říčního profilu je velmi pravděpodobné.
Je zajímavé, že v takových zúžených místech s mostem se někde vytváří nános naplaveniny, která se každým rokem zvyšuje. Jako malí kluci jsme jeden ostrůvek pojmenovali Mrkev, protože má podobně protáhlý tvar. Vegetace na jeho povrchu zachytává jako přirozená česle splavené bahno a kamení, takže každým rokem je ostrůvek o nějaký centimetr vyšší. Při nedávné vysoké vodě bylo zaneseno velkými oblázky i přilehlé hlavní koryto řeky, takže tento ostrov se relativně snížil. I zdá se tedy, že se přiblížila doba k vyčištění zúženého místa pod mostem. V případě rozlití by byla ohrožena domková zástavba či nemocnice.

Úvodní námitku, že při čištění dna je ničen život v říčním korytě, lze snadno vysvětlit. Příroda je silná, a s tímto lokálním zásahem si snadno poradí. Z horní části toku sem budou splaveni blešivci, nitěnky, chrostíci, raci aj. vodní organismy. Během několika málo let se situace opět vrátí do normálu.
Bránit čištění a prohlubování koryt proto považuji za jeden z největších omylů, kterých se tzv. ochranáři dopouštějí. Nejde jen tak přejít, že zdržují či zakazují nutné zásahy pro bezpečný život lidí. Škodí především sami sobě, neboť jejich konání jde proti elementární logice. Malým zásahem do ekosystému řeky zabráníme velkým hospodářským škodám. Kdo toto nechce pochopit, vystavuje sám sobě vysvědčení o nezpůsobilosti.
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (28)

Karel Zvářal
21.1.2020 09:12
Jakub Graňák
22.1.2020 17:03 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
22.1.2020 17:08 Reaguje na Jakub Graňák
Miroslav Vinkler
21.1.2020 09:12Je to vysvědčení samosprávám, které ještě nepochopily, že se městská infrastruktura musí přizpůsobit novým podmínkám klimatické změny.
Ad hoc jiné řešení se skutečně nenabízelo a bylo nutné přistoupit k vyčištění dna potoka.
Autor správně poukazuje na změnu rozložení srážek (bleskové záplavy),které jsou s to ohrozit majetek i bezpečnost občanů a bylo nutné takto postupovat.
Druhou věcí však je to, že by současně měla samospráva nechat vypracovat odborný projekt, který by řešil stálou úpravu toků v aglomeraci, hovorově zlidštil je a současně by řešil problém zanášení dna splaveninami.
Jde to, řada takových projektů byla již realizována, jsou na to dotační tituly a snad by nakonec byli spokojeni občané i ochránci ŽP.
Těm je nutné přitakat v tom, že svrchní část dna patří k nejcennějším složkám vodního toku.
Jan Šimůnek
21.1.2020 09:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
Karel Zvářal
21.1.2020 10:55 Reaguje na Miroslav VinklerJinak souhlas, tam, kde to jde vracet meandry, tůně, žabníky. O rybníky strach nemám, těch je naplánovaných do aleluja.
Alena Lyskova
21.1.2020 10:52Petr Difko
21.1.2020 11:21
Karel Zvářal
21.1.2020 11:25 Reaguje na Petr DifkoPřece se kvůli blešivcům nenechám vytopit...
Lukáš Kašpárek
22.1.2020 07:27 Reaguje na Karel ZvářalEvidentně jste zastáncem onoho starého přístupu... příroda dělá všude jen problémy a překáží nám.... mohl by na někoho spadnout strom?? Pokácet! Mohla by se rozlít voda??? Zatrubnit, nebo kanalizovat! Mohl by někoho pokousat pes, vyhubit všechny psy! Kůrovec žere smrky??? Vyhlásit mu válku! To je tak strašně hloupý přístup.....
To my se musíme přizpůsobit přírodě a respektovat její zákonitosti, ona se našimi nikdy řídit nebude.....
Připomínáte mi blázna zavřeného ve vypolštářovaném pokoji, aby si něco chudák neudělal....
Nic... asi se přestěhuju na poušť a pak budu požadovat její zůrodnění a taky budu chtít, aby někdo něco udělal s tím hrozným horkem... tam se přece nedá žít! :D
Jan Šimůnek
22.1.2020 09:03 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Karel Zvářal
22.1.2020 09:14 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
22.1.2020 12:08 Reaguje na Karel ZvářalTakže se zřejmě můžete těšit na podobné komentáře, jaký jsem psal k tomuto "komickému článku"...
Teda pokud konečně nedostanu rozum :D

Karel Zvářal
22.1.2020 12:13 Reaguje na Lukáš KašpárekAlena Lyskova
21.1.2020 11:54 Reaguje na Petr DifkoJan Škrdla
21.1.2020 19:56To, že padající strom někoho zabije, je smutné. Pokud ale srovnám pravděpodobnost že mě zabije padající strom (mimo těžbu dřeva), a že zemřu při autonehodě, tak se raději budu pohybovat v parku nebo v lese, a budu se vyhýbat silnicím.

Karel Zvářal
22.1.2020 10:33 Reaguje na Jan ŠkrdlaJan Škrdla
23.1.2020 12:06 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
23.1.2020 14:18 Reaguje na Jan Škrdla
Jakub Graňák
22.1.2020 17:11 Reaguje na Jan Škrdla
Karel Zvářal
22.1.2020 17:18 Reaguje na Jakub Graňák
Jakub Graňák
23.1.2020 06:51 Reaguje na Karel ZvářalOndřej Dočkal
21.1.2020 22:03a) ano, bavme se o kapacitě koryt, ale bavme se i o kapacitě mostních objektů, propustků apod., které jsou tím hlavním co by mělo být základem všech diskuzí o odbahňování koryt. Příklad: nemá cenu bagrovat koryto na 5 m3/s, když je tam mostek kudy protečou max. 3 m3/s - řešení je bagrovat na 3 m3/s (jinak je to vyhazování peněz), nebo přestavět ten mostek na vyšší kapacitu.
b) zamysleme se nad tím, zda nelze intenzitu sedimentace ovlivnit. Splachy z povodí samozřejmě neovlivníme (vyjma zatravňování erozí ohrožených pozemků apod. - což je na dlouho), ale co lze ovlivnit, tak např. manipulaci na jezových objektech - aby se za vyšších průtoků voda pouštěla "spodem" - a proplachovala nadjezí - trvale zahrazený jez totiž působí ako sedimentační jímka v celé délce nadjezí. A to vůbec nemluvím o ukládce nejrůznějších potrubních vedení do koryt... když to zfušují, není to ani pořádně zahrabané do dna a opět to snižuje průtočnou kapacitu konkrétního profilu...
c) štěrkové náplavy - jsou-li nezpevněné, za vyšších průtoků se často zvednou a uplavou .. a při nižších průtocích se opět vysypávají. Problémem co je tak jsou náplavy zpevněné, jak tam začínají růst vrby, je to riziko. Znám příklady, kdy se správce toku spokojí s narušením náplavu s tím, že voda to pak odnese (nelze dělat všude - záleží na vyhodnocení konkrétních úseků).
d) když se někde objeví štěrkový náplav, neznamená to automaticky zanášení (a tedy snižování kapacity) koryta. Může to znamenat i to, že v nárazovém břehu probíhá tzv. zahlubování - dno koryta klesá v důsledku dnové eroze a díky tomu je ten druhý břeh s náplavem jakoby "vyroste" - i když zůstává v původní úrovni, a jde fakticky jen o to, že druhý břeh, resp dno u druhého břehu, pokleslo. Problém je to pak např. pro stabilitu opevnění záhozem (pokud dno klesne pod úroveň jeho založení). Zde by se neměly bagrovat náplavy, ale stabilizovat dno kamennými výhony u toho prohlubujícího se břehu.
Tohle nepíšu jako odpůrce bagrování, ale jako ten, který by byl rád, aby bagrování koryt bylo opodstatněné a odůvodněné, jelikož vždycky jde o zásah do ekosytému (viz např. zde: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bagry-pri-upravach-rek-a-potoku-zahubi-az-tretinu-ryb-zjistil-vyzkum). Jak píše autor - holt když se kácí let, létají třísky - ale bylo by opravdu fajn, aby ty třísky nelítaly zbytečně. Zbytečné bagrování (viz výše - 3 vs. 5 m3/s) není nic, co by mě těšilo. Není nic horšího, než v lidech vzbudit marné naděje, že odbagrování dna pomůže, a nevěnovat se pak těm (složitějším) souvislostem, např. opravám nekapacitnách mostků. Takže důkladná příprava je základ.
Jinak ještě podtrhnu to, co zmiňuje pan Vinkler - projekční příprava spolu s dotacema může z kanálu udělat estetický, biologicky zajímavý i z hlediska povodní bezpečný prvek.

Katka Pazderů
22.1.2020 06:38
Karel Zvářal
22.1.2020 10:30 Reaguje na Katka PazderůJan Dvořák
22.1.2020 13:39 Reaguje na Karel Zvářal