Matěj Pomahač: Organické hnojení maří ruské zbrojení
12.5.2025
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
Na poli, kde loni rostly trávy na píci, prý budou sít hrách (hrách je tzv. leguminózou a bakterie na jeho kořenech jsou schopny fixovat vzdušný dusík jako důležitou živinu). Pár měsíců po hrachu pak na pole půjde pšenice, hlavní tržní komodita farmy. „Napřesrok už budeme mít komposty pro přihnojování obilí během jeho růstu, bez kterých nemáme šanci zvednout výnosy na úroveň, kdy se to zaplatí,“ popisuje obtíže hospodaření v režimu ekologického zemědělství.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
Práce dvou lidí a tří strojů na desetihektarovém pozemku tak zabere celý den, zatímco sousední farma v plně konvenčním režimu aplikující umělá minerální hnojiva pohnojí stejně velké pole za pár desítek minut. Přílišné využívání syntetických hnojiv však má svá rizika – proto je ekologické zemědělství závislé výhradně na organické výživě.
Dopady zemědělské revoluce
Vynález syntetických hnojiv v minulém století vedl k radikálnímu zvýšení výnosů plodin. Průmyslový proces tzv. Haber-Boschovy syntézy a Ostwaldovy reakce umožňuje získávat amoniak a kyselinu dusičnou z atmosférického dusíku – není to zdarma, proces je nesmírně energeticky náročný. Jen od roku 1960 se globální používání uměle vyráběných dusíkatých hnojiv zvýšilo přibližně desetkrát. Výsledkem byla obrovská produktivita zemědělství umožňující nakrmit neustále narůstající světovou populaci.Nadužívání umělých hnojiv však s sebou nese obrovská rizika. Klesá biologická aktivita v půdě – syntetická hnojiva postrádají organickou hmotu potřebnou pro výživu mikroorganismů, které při jejich dlouhodobém používání „hladoví“. Půda je kyselejší, chudší na humus, nedokáže zadržovat vodu a z nejsložitějšího systému na světě se stává spíše „držák na rostliny“.
Přebytek dusíku a fosforu způsobuje přemnožení toxických sinic ve vodních tocích, vede k odumírání organismů a v posledku ke kumulativnímu stresu světových oceánů.
Výroba a použití dusíkatých hnojiv z plynu navíc přispívá k 5 % emisí skleníkových plynů (většina vzniká při těžbě plynu a výrobě hnojiv), čímž převyšuje například skleníkové emise letecké dopravy.
Geopolitika a mocenské zájmy
Většina surovin pro syntetická hnojiva pochází z několika málo států, mezi které patří Rusko – to mezi roky 2021-2023 radikálně zvýšilo jejich vývoz, ze kterého financuje svou válečnou ekonomiku a invazi na Ukrajinu. V důsledku zdražení plynu mnozí evropští výrobci hnojiv omezili nebo zastavili výrobu. Evropská hnojiva vyráběná z ruského plynu nahradil levnější dovoz přímo z Ruska – sankce se na hnojiva nevztahují pro možné ohrožení globální potravinové stability (a jen samotné úvahy o evropských sankčních clech na hnojiva z Ruska vyvolává mezi evropskými zemědělci velké napětí).Faktem je, že jsme většinu našich životů prožili v éře levných potravin. Ty byly za minulého režimu subvencovány státem a díky zemědělským dotacím je tomu tak částečně dodnes. Půdě jsme však nevraceli to, co potřebovala.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
Historie ukazuje, že kvalitní půda je zásadní pro lidské zdraví, společenskou prosperitu a její odolnost. Příkladem jsou Punské války, tedy soupeření mezi Kartágem a Římem během obrovského dovozu subvencovaných potravin provázených erozí celého Středozemí, větrná eroze a tzv. Dust Bowls na Velkých pláních v suchém klimatu USA před sto lety či stalinský hladomor na území Ukrajiny ve stejném období, způsobený industrializací, povinnými odvody a kolektivizací zemědělství - stejnou logiku ostatně sledoval i nacistický plán na obsazení východní Evropy během druhé světové války, jehož klíčovým cílem bylo mimo jiné nasycení německého obyvatelstva.
Současná válka na Ukrajině je totiž také cílenou snahou Ruského režimu efektivně kontrolovat zdroje – nejen nerostných surovin, ale i potravin pro půl miliardy lidí žijících zejména v Africe a na Blízkém Východě.
Evropské zemědělství na rozcestí mezi efektivitou a udržitelností
Řada odborníků i praktických zemědělců se dnes obává, že podobný environmentální kolaps, který postihl v posledním desetiletí naše lesy, můžeme zažít i na poli. Sucho, okyselení, ztráta organické složky ale i nekončící stavební zábory kvalitních půd vedou k narušení a riziku rozpadu dřívějšího systému krajinné stability – v lesích, na polích i v hydrologickém systému.Zajištění udržitelných a zdravých potravin, ochrana přírodních zdrojů a boj s klimatickou změnou tak vyžadují rozsáhlou a koncepční změnu celého zemědělsko-potravinového systému.
Z výše uvedených bezpečnostních, ekonomických i ekologických důvodů je proto třeba postupně vyřazovat pesticidy a syntetická hnojiva, vracet do půdy a krajiny život a všeobecně zavádět zdravější stravu.
Potřebujeme silnou a potravinově soběstačnou Evropu nezávislou na dovozech surovin pro produkci levných potravin. Ekologické zemědělství a obnova půdní úrodnosti proto zůstávají základní, byť velmi pracnou cestou z krize – a byla by velká chyba z ní uhýbat.
Ostatně to říkal už velký znalec a kritik carského Ruska Karel Havlíček Borovský:
Každý podle své chuti, pane můj,někdo umí dělat z hnoje chleba,
a jiný jen z chleba hnůj.
Zdrojová data o hnojivech pocházejí z AMO.
reklama
Matěj Pomahač
Autor je expert na moderní zemědělství a poradce pro řízení podniků. Je zastupitelem v pražském Radotíně a spolupředsedou Zelených.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Ocenění Nejlepší ekofarma roku 2025 putuje na rodinný statek Střítežské fojtství na Valašsku
Pestrá krajina 2024: Šest farem získalo ocenění za šetrné hospodaření a přínos pro českou krajinu
Ekologickým zemědělcům ubyde byrokracie a budou mít jednodušší podmínky u dotací
Další články autora |
Matěj Pomahač: Co do řepky, to do kapsy. Anebo taky ne
Matěj Pomahač: Co najdeš v žitě
Matěj Pomahač: Evropa oslabuje ochranu vlčích populací. Namísto účinnější podpory zemědělců volí cestu odstřelu a ohrožení ochrany biodiverzityOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (44)
SV
Slavomil Vinkler
12.5.2025 07:12No já pamatuji, že hnůj dělali myslím že krávy a prasata. A pokud nejsou, nebo ty poslední se pasou, tak hnůj asi nebude.
Místo spalování biomasy by se měla zkrmit a zaorávat. A pokud nejde zkrmit, jako štěpka, tak karbonizovat a zaorat taky.
Odpovědět
Místo spalování biomasy by se měla zkrmit a zaorávat. A pokud nejde zkrmit, jako štěpka, tak karbonizovat a zaorat taky.
HH
Honza Honza
12.5.2025 08:46Výborný článek. Autor se dokáže dívat komplexně s výhodami a nevýhodami, ne jen tendenčně, jednostranně, nevidět negativa.
Průmyslová hnojiva, pesticidy, herbicidy umožňují vyrábět potřebné mnnožství levných potravin x devastace půdy, toxicita, rakovina. Je to tak u všecho: JE x nezničitelný jaderný odpad, průmyslová výroba x zábor půdy. Je to i u p. Vinklera : diverzita x rozšíření vysušených pastvin, stálý boj s přírodou (bez původních samostatných býložravců, ale péče o ně je možná náročnější než o zdomácnělý skot, nebudou-li v odlehlých nepřístupných místech- viz problémy s přírodními vlky, bobry).
Je to i u spalování dřeva = nejlepší přírodní akumulace x kouř x nutnost organiky do půdy.
Je asi správné tyto rozporuplné věci vidět, ne je fanaticky odmítat ale zároveň dokázat najít nějaké smylsplné řešení= nějaký kompromis, vidět priority, co je nejdůležitější. To není úplně těžké: nejdůležitější je aby příroda vůbec fungovala, aby byla zavodněná, aby ukládala ne tolik uhlík ale hlavně vodu.
Je to i v poslední větě (to autor už nezmiňuje): nepotřebuje potravinově nezávislou Evropu, to vůbec ne, na druhou stranu životně pořebujeme funkční přírodu, nemusíme si vše v EU vyrábět, máme především vyrábět to, co umíme: kvalitně a levně, kvalitně levně potraviny oproti třeba Ukrajině nebudeme vyrábět nikdy x proti tomu ale stojí určitá nezávislost, nespoléhat ve všem na Čínu, nepodporovat Čínu a Rusko. Nikoli tedy v potravinách ale v jiných stategických věcech: rovněž tedy nějaká střední kompromisní cesta, vidět priority: tj. co je důležité, spíše vyrábět doma v EU.
Odpovědět
Průmyslová hnojiva, pesticidy, herbicidy umožňují vyrábět potřebné mnnožství levných potravin x devastace půdy, toxicita, rakovina. Je to tak u všecho: JE x nezničitelný jaderný odpad, průmyslová výroba x zábor půdy. Je to i u p. Vinklera : diverzita x rozšíření vysušených pastvin, stálý boj s přírodou (bez původních samostatných býložravců, ale péče o ně je možná náročnější než o zdomácnělý skot, nebudou-li v odlehlých nepřístupných místech- viz problémy s přírodními vlky, bobry).
Je to i u spalování dřeva = nejlepší přírodní akumulace x kouř x nutnost organiky do půdy.
Je asi správné tyto rozporuplné věci vidět, ne je fanaticky odmítat ale zároveň dokázat najít nějaké smylsplné řešení= nějaký kompromis, vidět priority, co je nejdůležitější. To není úplně těžké: nejdůležitější je aby příroda vůbec fungovala, aby byla zavodněná, aby ukládala ne tolik uhlík ale hlavně vodu.
Je to i v poslední větě (to autor už nezmiňuje): nepotřebuje potravinově nezávislou Evropu, to vůbec ne, na druhou stranu životně pořebujeme funkční přírodu, nemusíme si vše v EU vyrábět, máme především vyrábět to, co umíme: kvalitně a levně, kvalitně levně potraviny oproti třeba Ukrajině nebudeme vyrábět nikdy x proti tomu ale stojí určitá nezávislost, nespoléhat ve všem na Čínu, nepodporovat Čínu a Rusko. Nikoli tedy v potravinách ale v jiných stategických věcech: rovněž tedy nějaká střední kompromisní cesta, vidět priority: tj. co je důležité, spíše vyrábět doma v EU.
JV
Josef Valenta
18.5.2025 23:26 Reaguje na Honza HonzaZapomněl jste na zbytečné převážení nákladů.
Odpovědět
KV
Karel Valenta
12.5.2025 09:04Autor má pravdu, co se týká chybějícího hnoje v půdě. Ale bohužel značná část u nás vznikajícího hnoje je "spálena" v bioplynkách. A toto ničení naší budoucnosti si navíc platíme vysokými dotacemi.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
12.5.2025 09:08 Reaguje na Karel ValentaBohužel přesně tak. Pan Matěj Pomahač je ale místopředseda strany zelených, a ti jsou existenčně přisátí na podpoře od provozovatelů OZE.
Odpovědět
JV
pp
pavel peregrin
12.5.2025 14:34 Reaguje na Jaroslav VrabecDigestátem se hnojit, dá, ale digestát je ze své podstaty slabé minerální hnojivo s nepatrnou příměsí organiky- postrádá totiž tzv. labilní složku, která je nutná pro výživu půdních bakterií. Právě labilní organická složka je hlavním znakem skutečných organických hnojiv.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
12.5.2025 14:54 Reaguje na pavel peregrinProto se musí digestát smíchat třeba se slámou, je na to předpis, ale nedělá se to.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.5.2025 15:55 Reaguje na Michal UkropecV tom případě je pak vhodné mluvit o hnojení slámou, nikoliv digestátem. Ale sláma je nejméně vhodné organické hnojivo, na slámu je lépe aplikovat kejdu, která dodá nesrovnatelně větší podíl labilní složky a bakterií, navíc vyrovná nepříznivý poměr C:N v té slámě.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
12.5.2025 19:32 Reaguje na pavel peregrinNejlepší řešení je všechny OZE zdanit jako vše škodlivé a ne vyplácet dotace.
Odpovědět
pp
KV
Karel Valenta
13.5.2025 00:22 Reaguje na Jaroslav VrabecDigestátem vložíte do půdy cca jen polovinu uhlíku a to tu mrtvou, co už nezpracují ani metanogenní bakterie při vyšší teplotě. Ta druhá polovina, ta co by byla vhodná pro půdní život, je přeměněna na metan.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
12.5.2025 09:05Pěkné. Ale podle ekologistů patří organika jinam. Chlévská mrva do bioplynky, a sláma do biokotelny. Autor zcela zřejmě prozřel, ale zatím není schopen překročit svůj stín. Pěkné proklamace, ale pokud se nepostaví ekologismus mimo zákon, nic se nezmění. Druhý příspěvek během měsíce, ale řešení zatím nenabízí.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.5.2025 14:30Pokud by zbylo jen ekologické zemědělství, tak nebude Evropa ani silná, ani soběstačná.
Odpovědět
JV
Pája Žížala
12.5.2025 15:21Tendenčně pojatý článek, inu pan vševědoucí Pomahač. Zapomíná na důležité okolnosti.
Od počátku: zemědělství umožnilo usedlý způsob života a vznik měst. Znamenalo zásadní podmínku rozvoje lidské civilizace. S rozvojem zem. technologií a postupů (a v žádném případě to neznamená, že nejsou "udržitelné") vzrůstaly výnosy a stále větší počet obyvatel se nejen uživil, ale i mohl věnovat jiné práci, nežli pouhé získání obživy pro civilizaci. Je přímá souvislost mezi hnojením a výnosy. A je lež oblíbený narativ, že používáním strojených hnojiv se ničí půda, stačí se podívat na výsledky pravidelného státního monitoringu stavu půd, i mě ho dělají a půda se stále zlepšuje.
Na celé planetě jsou podmínky vhodné k zemědělství pouze v okolí 50 rovnoběžek (sev. i jižní), máme tedy štěstí. A tento prostor v podstatě živí lidstvo. Současné násilné ideologické úřední zásahy do hospodaření i našich zemědělců jsou hazardem. Opět nutno podotknout, že náklady na ty nesmysly jim vyplácené dotace nezaplatí, takže zemědělci dělají něco, o čem z praxe vědí že je to hloupost, ale za to povinně a za své. Je nás na Zemi už 10 miliard a plky o tom, že snížení výnosů nevadí hlavně že BIO, bude v budoucnu znamenat ještě větší invaze migrantů do prostorů okolí těch 50 rovnoběžek - tedy i k nám a se všemi dramatickými důsledky. Protože přije den, kdy ideologií poničené zemědělství Zemi neuživí.
Takže další ideově správný článek...
Odpovědět
Od počátku: zemědělství umožnilo usedlý způsob života a vznik měst. Znamenalo zásadní podmínku rozvoje lidské civilizace. S rozvojem zem. technologií a postupů (a v žádném případě to neznamená, že nejsou "udržitelné") vzrůstaly výnosy a stále větší počet obyvatel se nejen uživil, ale i mohl věnovat jiné práci, nežli pouhé získání obživy pro civilizaci. Je přímá souvislost mezi hnojením a výnosy. A je lež oblíbený narativ, že používáním strojených hnojiv se ničí půda, stačí se podívat na výsledky pravidelného státního monitoringu stavu půd, i mě ho dělají a půda se stále zlepšuje.
Na celé planetě jsou podmínky vhodné k zemědělství pouze v okolí 50 rovnoběžek (sev. i jižní), máme tedy štěstí. A tento prostor v podstatě živí lidstvo. Současné násilné ideologické úřední zásahy do hospodaření i našich zemědělců jsou hazardem. Opět nutno podotknout, že náklady na ty nesmysly jim vyplácené dotace nezaplatí, takže zemědělci dělají něco, o čem z praxe vědí že je to hloupost, ale za to povinně a za své. Je nás na Zemi už 10 miliard a plky o tom, že snížení výnosů nevadí hlavně že BIO, bude v budoucnu znamenat ještě větší invaze migrantů do prostorů okolí těch 50 rovnoběžek - tedy i k nám a se všemi dramatickými důsledky. Protože přije den, kdy ideologií poničené zemědělství Zemi neuživí.
Takže další ideově správný článek...
pp
pavel peregrin
12.5.2025 15:57 Reaguje na Pája ŽížalaSamozřejmě máte pravdu, jenže na Ekolistu se zemědělci vyskytují v míře menší než malé.
Odpovědět
pa
pavel
12.5.2025 18:45jo jo pomahač ten nám pomůže akorát k hladu experimentální hnojitel jo a hnůj budeme dovážet z vlády parlamentu senátu a obdobných stájí tam je těch krav a volů a jiného dobytku dostatek jinak jsme se jich těch normálních díky evropské unii zbavili a nebo vyrábíme z normálního hnoje bioplyn
Odpovědět
PK
Pavel Karel
12.5.2025 19:15Je vidět, že společnost je zblblá skrz nazkrz. Kam se hrabou 50. léta , kdy tu západem placení agenti skutečně operovali...snaha za vším českým schweinerai vidět tisíce kilometrů vzdálenou regionální velmoc je úsměvné...tak alespoň, že máme na koho hodit důsledky těch 35 let českého vykořisťování půdy i lidí...
Odpovědět
sv
s v
13.5.2025 10:11 Reaguje na Pavel KarelPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
MD
Marek Drápal
12.5.2025 20:20Článek je hezký, ale stojí tak na půli cesty, možná ani to ne. V systému EZ totiž není problém dostat dusík i organiku do půdy i v hospodářství orientovaném pouze na rostlinku. Problém je v jeho správném zpřístupnění ve správný čas. A zde hraje obrovskou roli počasí, teplota a vlhkost půdy, osvojovací schopnost plodiny atp. I pro EZ existují hnojiva umožňující aplikaci na list, ale to už jde maličko proti smyslu EZ a finančně to nevychází vůbec hezky ;). V článku ale chybí společný jmenovatel EZ a konvence a tou je jednak vápnění (to ještě +/- zvládáme z vlastních zdrojů, jen cenu příšerně zvedá hlad po kamenivu ve stavebním průmyslu), ale hlavně fosforečná hnojiva (v případě EZ fosfátové moučky). Ty nemáme a ve světě se jejich zásoby tenčí. Hnojem se to nedožene, jednak je to takový obrácený Jánošík, který chudým loukám bere a bohatým polím dává, ale hlavně od určité fáze budeme mít přebytek K, ale P stále málo...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
13.5.2025 06:27 Reaguje na Marek DrápalSprávná připomínka k vápnění- osobně ho spolu s P popvažuji za nejdůležitější hnojařský zásah, pokud se minerálních hnojiv týká- bez úpravy pH se často i drahé vstupy míjí účinkem.
Odpovědět
JO
Jarka O.
13.5.2025 15:36 Reaguje na pavel peregrinJá taky, vápnění je nejdůležitější, fajn by bylo, kdyby se mohl používat i jemně mletý stavební odpad, cihly, omítky.
Odpovědět
JV
JV
JO
Jarka O.
20.5.2025 09:12 Reaguje na Josef ValentaNepodceňovala bych ten materiál vyrobený ze stavebního odpadu. Je to iontoměnic použitelný při sanaci těžkých kovů v půdě a vodě, a/nebo zásoba vápníku, kterou např. okyselená půda někdy potřebuje. A taky kšeft pro greenwashing – vápník váže uhličitany ;)
Odpovědět
JV
Jakub Graňák
13.5.2025 06:38 Reaguje na Marek DrápalNorové otevírají největší ložisko fosfátů na světě (odhadovaných 70 miliard tun), tak velké jako všechna ostatní ložiska dohromady...
Odpovědět
pp
MD
Marek Drápal
13.5.2025 11:50 Reaguje na Jakub GraňákDíky, to je skutečně skvělé: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/norsko-objevilo-obri-naleziste-fosfatu-je-v-nem-stejne-zasob-jako-ma-zbytek-sveta-dohromady-4156
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
13.5.2025 09:16Nadpis: "Organické hnojení maří ruské zbrojení".
Já ten nadpis napoprvé pochopil, že čím více budeme organicky hnojit, tím více budeme mařit ruské zbrojení :). To by vůbec nebylo špatné!
Odpovědět
Já ten nadpis napoprvé pochopil, že čím více budeme organicky hnojit, tím více budeme mařit ruské zbrojení :). To by vůbec nebylo špatné!
MU
Michal Ukropec
13.5.2025 09:20 Reaguje na Jiří SvobodaV tom případě všichni co podporují spalování organiky v bioplynkách a eko kotelnách podporují RuSSké zbrojení. Věřím. Před několika lety podporovali i RuSSký plyn, a brojili proti jádru.
Odpovědět
HH
Honza Honza
13.5.2025 12:12 Reaguje na Jiří SvobodaJá taky: průmyslová hnojiva se vyrábí z ruské ropy.
Odpovědět
FB
František Balco
13.5.2025 15:26Já na poprvé pochopil, že s politikou, i mozkem Strýčka Skrblíka se vyřeší NIC. A pravdu má, nebo ji říká vždy jen ten nezávisle první. Ostatní už ji jen opakují. V zásadě jsou v diskuzi dva relevantní příspěvky, které spolu polemizují. Což není problém. Ale bez toho: "Vše souvisí se vším", tu ten problém zůstane. Ignorovat hovno na velkém dvorku lze jen do té doby, než se ten dvorek fakticky, či relativně zmenší. To je ten rozdíl mezi soudem chytrého a moudrého člověka. A jsem si vědom, že jsem vulgární. Taky nejsem diplomat. K vůli nim trvá ta válka. Nevědí jak to hovno uklidit, aby někdo z nich nevypadal blbě!
Odpovědět
Peter Sládek
13.5.2025 16:07"Plány imperialistů zhatí naši vepři boubelatí!" 1950, mjr. Terazky, velitel ČSLA
"Organické hnojení maří ruské zbrojení!" M. Pomahač, 2025, spolupředseda Zelených.
Historie sa ráda opakuje. Terazky se alespoň nevydával za "experta na moderní zemědělství".
Odpovědět
"Organické hnojení maří ruské zbrojení!" M. Pomahač, 2025, spolupředseda Zelených.
Historie sa ráda opakuje. Terazky se alespoň nevydával za "experta na moderní zemědělství".
MU
MU
PH
Petr Hariprasad Hajič
13.5.2025 17:03To, co píše pan Pomahač le strará pravda. My se to učili na škole i za Bolševika, ale pořád na to nějak všichni kašlou. Organická přirozená hnojiva jsou nenahraditelná.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
13.5.2025 19:26 Reaguje na Petr Hariprasad HajičTo, co píše pan Pomahač je pravda v úzkém segmentu, ostatní jsou nesmysly- viz omezování minerálních hnojiv, pesticidů etc.
Odpovědět
rl
RP
Radim Polášek
16.5.2025 14:09JJ, když to chce někdo dělat podobně, jako se to dělalo před 100 lety a se čtyřikrát nižší produktivitou než je dnes, tak ať si to dělá.
Ale ať potom nebečí, že se tím nemůže uživit a neždímá dotace.
Odpovědět
Ale ať potom nebečí, že se tím nemůže uživit a neždímá dotace.
RV
Richard Vacek
17.5.2025 12:08Návrat k EKO době, kdy nebyla chemie a umělá hnojiva? No ale tehdy pracovala v zemědělství polovina populace a stejně byl občas hlad. To je budoucnost, kterou chtějí zelení?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.5.2025 10:56Spolupředseda Strany Zelených? Ví vůbec co vše ekologové chtějí? Chtějí
Rusko porazit náhradou plynu v teplárnách slámou jako vstupním materiálem
k výrobě hnoje a nebo náhradou zemního plynu výrobou bioplynkách z hnoje
a biomasou z kukuřice hnojenou těmi ruskými hnojivy? A co biopaliva z
řepky a jiných plodin ta hnojiva nepotřebují? A co krávy prdící methan
už nevadí? Proč Zelení EU tlačí na snížení stavů hovězího dobytka a na
náhradu masa hmyzem? Ten přece nebude produkovat tolik hnoje jako krávy.
Kdysi jsem Zeleným fandil, ale za Bursíka a slečny Biomasy jsem názor
změnil a nyní vidím, že se ve vedení vystřídali amatéři s fanatiky a
ještě do toho tahají mezinárodní politiku, které ani za mák nerozumí.
Před léty jsem koupil na zahradu 7 tun kompostu a dodnes se potýkám
se zbytky plastů, skla atd. z toho kompostu. Nyní už raději přebírám
ke zkompostování biomasu od sousedů, která ty plasty nemá a nebo je
vybírám. Zaprasit pole plasty z kompostů není umění a můžeme zase
zaorávat taky čistírenské kaly, kontaminované bahno z nádrží a nebo
rovnou obsahy žump. Tu dobu si pamatuji, když se na louky vyvážely
obsahy žump z města a louky byly plné hliníkových uzávěrů mléčných
láhví, zátek od piva a později i igelitových vemen, jak jsme říkali
sáčkům na mléko. Ano je to v lidech, ale stačí jeden lump a kompost
je jako odpadkový koš. Pak se divíme, že hnízda mají ptáci vystlané
plasty, provázky z balíků slámy a ptáčata hynou se spoutanýma nohama.
Pan bez praxe hlásá moudra, které jeho soukmenovci popírají a konají
zcela něco jiného. Pro mne jsou s takovým vedením Zelení nevolitelní
a měl by raději mlčet, než hlásat utopické myšlenky, které jeho
soukmenovci negují a dělají ve velkém pravý opak.
Odpovědět
Rusko porazit náhradou plynu v teplárnách slámou jako vstupním materiálem
k výrobě hnoje a nebo náhradou zemního plynu výrobou bioplynkách z hnoje
a biomasou z kukuřice hnojenou těmi ruskými hnojivy? A co biopaliva z
řepky a jiných plodin ta hnojiva nepotřebují? A co krávy prdící methan
už nevadí? Proč Zelení EU tlačí na snížení stavů hovězího dobytka a na
náhradu masa hmyzem? Ten přece nebude produkovat tolik hnoje jako krávy.
Kdysi jsem Zeleným fandil, ale za Bursíka a slečny Biomasy jsem názor
změnil a nyní vidím, že se ve vedení vystřídali amatéři s fanatiky a
ještě do toho tahají mezinárodní politiku, které ani za mák nerozumí.
Před léty jsem koupil na zahradu 7 tun kompostu a dodnes se potýkám
se zbytky plastů, skla atd. z toho kompostu. Nyní už raději přebírám
ke zkompostování biomasu od sousedů, která ty plasty nemá a nebo je
vybírám. Zaprasit pole plasty z kompostů není umění a můžeme zase
zaorávat taky čistírenské kaly, kontaminované bahno z nádrží a nebo
rovnou obsahy žump. Tu dobu si pamatuji, když se na louky vyvážely
obsahy žump z města a louky byly plné hliníkových uzávěrů mléčných
láhví, zátek od piva a později i igelitových vemen, jak jsme říkali
sáčkům na mléko. Ano je to v lidech, ale stačí jeden lump a kompost
je jako odpadkový koš. Pak se divíme, že hnízda mají ptáci vystlané
plasty, provázky z balíků slámy a ptáčata hynou se spoutanýma nohama.
Pan bez praxe hlásá moudra, které jeho soukmenovci popírají a konají
zcela něco jiného. Pro mne jsou s takovým vedením Zelení nevolitelní
a měl by raději mlčet, než hlásat utopické myšlenky, které jeho
soukmenovci negují a dělají ve velkém pravý opak.
JP
Jaroslav Pokorný
29.5.2025 12:29Práce dvou lidí a tří strojů na desetihektarovém pozemku tak zabere celý den, zatímco sousední farma v plně konvenčním režimu aplikující umělá minerální hnojiva pohnojí stejně velké pole za pár desítek minut. Přílišné využívání syntetických hnojiv však má svá rizika – proto je ekologické zemědělství závislé výhradně na organické výživě. .................
Můj dědeček, naroz. 1887, říkával: "Teprve když se začaly práškovat pole, přestala bída."
Odpovědět
Můj dědeček, naroz. 1887, říkával: "Teprve když se začaly práškovat pole, přestala bída."
