Petr Stýblo: Překvapivé výsledky Vánočního pozorování ptáků
30.12.2024
Pro ptáky a i další divoká zvířata žijící v blízkosti lidí je nyní důležité, aby zdárně přežili čas ohňostrojů, který bohužel nastává. Milovníci divokých zvířat soutěžících v Živé zahradě nám po Novém roce velmi často hlásí až 100% úbytek ptáků v případech, kdy byly v blízkosti jejich zahrady odpalovány ohňostroje.
Každý, kdo má rád zvířata, zábavní pyrotechniku nepoužívá. Leč s hloupými či bezohlednými sousedy prostě nic nenaděláte. A nepomohou s tím sebelepší obecní vyhlášky ani zákonné zákazy, pokud jejich dodržování nebude, tak jako doposud, nikdo kontrolovat. Nicméně, odklon veřejnosti od zábavní pyrotechniky je za ta léta působení Českého svazu ochránců přírody a dalších ochranářských spolků patrný. Tak snad se s ubývajícími ohňostroji blýská na lepší časy.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
V Jeseníkách zaznamenali letos ochránci přírody 14 druhů dravců, z toho 12 chráněných
Začíná soutěž Živá zahrada, lidé se mohou zapojit pozorováním ptáků
Tradiční monitoring ptáků lze doplnit fotopastmi. Dokáží zaznamenat více druhů vyskytujících se při zemi
Další články autora |
Lokalita Na Skřivánku je bohatá na vzácné druhy. S pomocí veřejnosti ČSOP vykupuje další pozemky
Zpestřete si Vánoce pozorováním ptáků. Přes svátky probíhá soutěž Živá zahrada
Petr Stýblo: Budeme mít vysílače všude, kde se komu zlíbí? Prolomí poslanci tento týden zákonnou ochranu krajiny i principy územního plánování?
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
HH
Honza Honza
30.12.2024 07:20Na těchto změnách - něco přibývá, něco ubývá, je vidět normální vývoj přírody. Je nesmysl snažit se křečovitě zafixovávat současný stav, příroda se sama od sebe mění, je třeba jít vstříc přírodě, ne se snažit ji stále opravovat, regulovat. Regulace jen tím směrem, aby se mohla ještě více osamostatnit. Je to můj i Petrův názor= zásadní vztah k přírodě.
Příroda ale ke své vlastní funkci, ke svému přirozenému vývoji potřebuje podmínky. Nelze vše zabetonovat, zaasfaltovat a pak nechat přírodu přirozenému vývoji- na přehřáté poušti bez vody se nic nerozvine. Ptákům nutno dát možnost potravy, hnízdění atd.
Stejný vztah je i k tkzv invaziv. rostlinám. Je jedno, jestli je (přirozeně) rozšíří ptáci semeny nebo vysadí člověk, když lépe rostou, je to zcela norm. stav, přirozeně vytlačí původní rostliny, přirozeně na nich zaniknou živočichové a přirozeně je osídlí nové organizmy.
Vše má své hranice- bolševník, pajasan= určitě nepřípustné, ale nikoli modřín, douglaska.
Prostě přistupovat k přírodě rozumně, s nadhledem, ne křečovitě se držet nějakých teorií. Snažit se, aby příroda prospívala, aby zachycovala vodu, aby něco dobře rostlo a prospívalo, ne se křečovitě držet skomírající umírající přírody, hlavně aby se vše zachovalo, jak bylo. Tak k přírodě přistupuje i dobrý hospodář- jistě se stará, aby dobytek, rotliny prospívaly, vše bylo zdravé, ale když už je zvíře přestárlé, neplní svoji funkci nebo svoji funkci naplnilo, tak jej utratí, nermoutí se nad ztrátou.
Odpovědět
Příroda ale ke své vlastní funkci, ke svému přirozenému vývoji potřebuje podmínky. Nelze vše zabetonovat, zaasfaltovat a pak nechat přírodu přirozenému vývoji- na přehřáté poušti bez vody se nic nerozvine. Ptákům nutno dát možnost potravy, hnízdění atd.
Stejný vztah je i k tkzv invaziv. rostlinám. Je jedno, jestli je (přirozeně) rozšíří ptáci semeny nebo vysadí člověk, když lépe rostou, je to zcela norm. stav, přirozeně vytlačí původní rostliny, přirozeně na nich zaniknou živočichové a přirozeně je osídlí nové organizmy.
Vše má své hranice- bolševník, pajasan= určitě nepřípustné, ale nikoli modřín, douglaska.
Prostě přistupovat k přírodě rozumně, s nadhledem, ne křečovitě se držet nějakých teorií. Snažit se, aby příroda prospívala, aby zachycovala vodu, aby něco dobře rostlo a prospívalo, ne se křečovitě držet skomírající umírající přírody, hlavně aby se vše zachovalo, jak bylo. Tak k přírodě přistupuje i dobrý hospodář- jistě se stará, aby dobytek, rotliny prospívaly, vše bylo zdravé, ale když už je zvíře přestárlé, neplní svoji funkci nebo svoji funkci naplnilo, tak jej utratí, nermoutí se nad ztrátou.
Karel Zvářal
30.12.2024 09:00Kosáků i u nás v zástavbě výrazně ubylo, jen slepý by si toho nevšiml. Dobrá zpráva je, že ve volné přírodě jsou, mírná zima jim v přežití nahrává. Vidět na konci prosince (ve městě) neobranou jeřabinu - to signalizuje něco nenormálního. Uvidíme, za jak dlouho se kosi z průšvihu/ úbytku vyhrabou.
Odpovědět
MM
M M
30.12.2024 12:49Konečně pozitivní zpráva! Pokud je pravdivou. V roce příštím mi už od 4 :00 a od 18:00 nebudou od února do července denodenně vyřvávat kosové svá rapperská sdělení? Byl bych tomu rád! Balkánské hrdličky následně trochu uklidní. Na kohouty by měly být vydávány zbrojní pasy jakož i na neustále štěkající psy...
Lékař radí - spát při otevřeném okně.
Psycholog radí - zavřete vše.
Odpovědět
Lékař radí - spát při otevřeném okně.
Psycholog radí - zavřete vše.
pp
pavel peregrin
30.12.2024 13:07 Reaguje na M MPsycholog radí- potřebujete zřejmě medikaci.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.12.2024 14:03 Reaguje na pavel peregrinV devadesátkách dvě důchodkyně o pár bloků dál obcházely sousedy a chtěly podepsat petici za vykácení všech stromů kolem - prý ti ptáci tak ráno řvou, že se nehodí spát. Naštěstí jim to nikdo nepodepsal a neuspěly ani na městské zeleni.
Odpovědět
MM
MM
pp
pavel peregrin
31.12.2024 12:00 Reaguje na M MBydlím na vesnici, tudíž kosí zpěv k nám přirozeně patří. Nebuďte tak odtržený od přírody. Je to určitě lepší, než kdyby k vám od sousedů dunělo techno.
Odpovědět
JO
Jarka O.
30.12.2024 21:30 Reaguje na M MBuďte moc rád,že nemáte panelák v blízkosti slavíka. Ten sprateček vyhřvává od soumraku do rozbřesku a neztichne a neztichne. Nechápavé stvoření on je:-)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
31.12.2024 11:41Kosy do zahrad letos nic neláká. Mizerná, nebo skoro žádná jablka, zbytek
plodů už je zkonzumováno a žížaly jsou v holomrazech nedostupné. Zbývá
tak příkrm, který je naláká, ale více možností nalézají v lese, kde jim
ale hrozí predace větší, než na zahradách. Krahujci mají žně a jiní
predátoři při nocování. Ono toto je ta vzývaná samoregulace, kdy při
nedostatku potravy klesají stavy konzumentů té potravy a přitom má
predační tlak na ně stejný vliv. Nastává tak jejich prudký úbytek
jednak hladověním, která má vliv na zdravotní kondici a tudíž na
horší obranu před predací a před nemocemi. Doufejme, že zima bude
mírná, protože přijít navíc silné mrazy a hlavně vysoká vrstva
sněhu, tak to bude pohroma. Zatím kosi převracejí v lese spadané
listí a občas tam nějaký hmyz, či semena naleznou. Na posečených
trávnicích zmrzlých na kost v zahradách nic nenaleznou a tak se
tam ani nezdržují. U mne mají vrstvu listí i jehličí a v ní i ten
příkrm, protože "zasloužená odměna" je lepší, než ta naservírovaná
na krmítku. Při hrabání najdou totiž i přirozenou potravu a mají
ji tudíž pestřejší, než tu z krmítka. To přichází ke slovu až
při zasněžení, kdy se k tomu hrabání í ..
Odpovědět
plodů už je zkonzumováno a žížaly jsou v holomrazech nedostupné. Zbývá
tak příkrm, který je naláká, ale více možností nalézají v lese, kde jim
ale hrozí predace větší, než na zahradách. Krahujci mají žně a jiní
predátoři při nocování. Ono toto je ta vzývaná samoregulace, kdy při
nedostatku potravy klesají stavy konzumentů té potravy a přitom má
predační tlak na ně stejný vliv. Nastává tak jejich prudký úbytek
jednak hladověním, která má vliv na zdravotní kondici a tudíž na
horší obranu před predací a před nemocemi. Doufejme, že zima bude
mírná, protože přijít navíc silné mrazy a hlavně vysoká vrstva
sněhu, tak to bude pohroma. Zatím kosi převracejí v lese spadané
listí a občas tam nějaký hmyz, či semena naleznou. Na posečených
trávnicích zmrzlých na kost v zahradách nic nenaleznou a tak se
tam ani nezdržují. U mne mají vrstvu listí i jehličí a v ní i ten
příkrm, protože "zasloužená odměna" je lepší, než ta naservírovaná
na krmítku. Při hrabání najdou totiž i přirozenou potravu a mají
ji tudíž pestřejší, než tu z krmítka. To přichází ke slovu až
při zasněžení, kdy se k tomu hrabání í ..
BM
Břetislav Machaček
31.12.2024 11:44 Reaguje na Břetislav MachačekP.S.Omlouvám se a doplňuji, že se k tomu hrabání přes sníh nedostanou.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
31.12.2024 12:33U nás vrabci, kteří hnízdí v břečťanu na zdi a pár kosů. Ostatní ptactvo nebeské se drží mimo město v křovinách. Asi mají potravy pořád dost. Po sněhu ani u nás není ani památky, mrzne tak nějak decentně, mimo město jim nic nechybí. Žádná ptačí apokalypsa se nekoná.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
31.12.2024 22:09Omlouvám se že jsem nic nahlásil, ale vidím úbytek všeho ptactva, kromě koňadry.
Odpovědět
ss
Karel Zvářal
2.1.2025 11:24Ještě předevčírem mi ráno pod okny tyxoval kos, jinak věčně zalezlý v bobkovišni. Není po něm ani vidu, ani slechu, stejně jako po kdysi početné okolní bandě. Na krmítku letos (i loni) celou zimu nula, ještě před prvním Usutu se tu odhánělo až 15 kosů od vloček. Vrabčáci, zvonci, stehlíci nejsou už kolik let, poslední polňáčci též zmizeli. Pár koňader a brhlík, krmítko nemusím prakticky skoro vůbec doplňovat.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.1.2025 16:51 Reaguje na Karel ZvářalMáte nějaký názor proč tomu tak hlavně letos je?
Odpovědět
Karel Zvářal
2.1.2025 17:33 Reaguje na Břetislav MachačekNázor na to mám, zatím to vydnocuji. Mohu vyloučit nedostatek potravy, jsou v tom nejspíše zmíněné nemoci (virózy) a zřejmě instinktivní chování "uniknout z pasti"(?). V přírodě jsou, většinou zalezlí v hustém, takže krahuj ani jestřáb na ně nemůže, ale v počtech nižších než dříve. Na hložinkách jich bylo vždy několik, teď je pod keřem sotva jeden.
Jak sám vidíte, článek ostře sledovaný, ale své poznatky nikdo nerozepíše - asi žádné nemají... Každopádně je to zajímavý úkaz a jsem zvědav, co přinesou další týdny a měsíce. Bo kos je tvrďák, ten by se měl vyhrabat i z těch největších průferů. Oni mě zajímají dlouhodobě, i dříve (třeba na konci léta) jich moc vidět nebylo, ale v průběhu (koncem) zimy se najednou objevili. Jestli se doplní odjinud, nebo si zaletí "na výlet", těžko hádat. Ale vzhledem k tomu, že i ostatní ptáky postihl silný úbytek, příliš s nějakým happy endem nepočítám. Mladé mají i 3x za léto, tak jsou schopni ztráty rychle doplnit. Ovšem to se jim v posledních letech nedařilo, a je fakt, že před prvním Usutu se motali všude, člověk z jednoho místa viděl u baráku i desítku. A to už je asi nenormální stav. Pamatuji časy, kdy kos byl ve městě vzácnost a člověk téměř nábožně naslouchal jejich jarnímu zpěvu.
Odpovědět
Jak sám vidíte, článek ostře sledovaný, ale své poznatky nikdo nerozepíše - asi žádné nemají... Každopádně je to zajímavý úkaz a jsem zvědav, co přinesou další týdny a měsíce. Bo kos je tvrďák, ten by se měl vyhrabat i z těch největších průferů. Oni mě zajímají dlouhodobě, i dříve (třeba na konci léta) jich moc vidět nebylo, ale v průběhu (koncem) zimy se najednou objevili. Jestli se doplní odjinud, nebo si zaletí "na výlet", těžko hádat. Ale vzhledem k tomu, že i ostatní ptáky postihl silný úbytek, příliš s nějakým happy endem nepočítám. Mladé mají i 3x za léto, tak jsou schopni ztráty rychle doplnit. Ovšem to se jim v posledních letech nedařilo, a je fakt, že před prvním Usutu se motali všude, člověk z jednoho místa viděl u baráku i desítku. A to už je asi nenormální stav. Pamatuji časy, kdy kos byl ve městě vzácnost a člověk téměř nábožně naslouchal jejich jarnímu zpěvu.
