https://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/jak-se-svetu-nepovedlo-vyresit-zmenu-klimatu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak se světu nepovedlo vyřešit změnu klimatu

2.8.2021
Klimatická změna? A víte to jistě?
Klimatická změna? A víte to jistě?
„Téměř všechny rozhovory o klimatu, které se vedou dnes, se vedly už v roce 1979,“ píše Nathaniel Rich v knize Jak ztratit zemi, Dějiny včerejška (pozn. redakce: v roce původního vydání knihy, 2019). Podrobně rozebírá, jak se jasný úkol ochránit klima planety Země proměnil v ideologické bojiště, kde má vědecký fakt stejnou váhu jako politický názor.
 

Rich popisuje desetiletí 1979–1989, kdy se téměř podařilo přijmout mezinárodní závazky vedoucí k omezení emisí skleníkových plynů. Tehdy v čele tohoto úsilí stály USA, a dějiny počátků hnutí za ochranu klimatu se tedy odehrávají právě ve Spojených státech amerických za vlády prezidentů Forda, Cartera, Regana a Bushe staršího.

Autor začíná sledovat příběh v roce 1979, kdy si aktivista Rafe Pomerance z hnutí Přátelé Země (Friends of the Earth) všiml poznámky ve zprávě EPA (vládní Agentury pro ochranu prostředí), že pokračující využívání fosilních paliv by během následujících dvou či tří desetiletí mohlo způsobit závažné a ničivé změny v zemské atmosféře.

Rich, Nathaniel. Jak ztratit Zemi. Dějiny včerejška. (2000). Brno: Host
Rich, Nathaniel. Jak ztratit Zemi. Dějiny včerejška. (2000). Brno: Host
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Host

Charneyova zpráva 1979

Pomerancovi se podařilo najít vědce, kteří se výzkumem klimatu zabývali, a spolu s nimi se dostat k poradci prezidenta Cartera a k úředníkům, kteří měli na starosti energetiku. Spustil tak proces zkoumání vlivu spotřeby fosilních paliv na zesilování skleníkového efektu. Během něho nechala americká vláda vypracovat Charneyovu zprávu, která jako první přinesla komplexní posouzení globálních změn klimatu v důsledku koncentrací oxidu uhličitého.

Skleníkový efekt není problém, alespoň ne politický

Proměna vědeckého problému v problém politický je hlavním motivem Richovy knihy, se všemi přínosy a nevýhodami, které v sobě tento přerod nese. Jak podle autora pronesl jeden americký úředník, změna klimatu podle něj není politický problém, a to proto, že politické problémy mají řešení. A otázka klimatu je nemá. Bez řešení – jasného a dosažitelného – je každý politický krok tímto směrem odsouzen k záhubě. A žádný zvolený politik se nikdy dobrovolně nepřiblíží na dosah neúspěchu.

Přesto ale politici nemohli klimatický problém ignorovat. Přibývaly totiž další vědecké zprávy, v roce 1983 například Měnící se klima. Do výzkumu oxidu uhličitého se pustil i fosilní průmysl. Společnost Exxon například zajímalo, o kolik stupňů stoupne teplota na Zemi. Jak píše Rich, chtěli vědět, „z jak velkého podílu na oteplení je bude možné obvinit.“ A k tomu skutečně dochází. Rich poukazuje na americký trend žalob o přisuzování zodpovědnosti nadnárodním korporacím za znečišťování prostředí i za tajení poznatků o dopadech jejich činnosti na klima.

Ozonová díra 1985

Rok 1985 přinesl zprávu o „ozónové díře“, což bylo sice nepřesné, ale chytlavé označení, které rychle zvedlo široké povědomí o problému narušování ozónové vrstvy. Dohoda o omezení používání plynů CFC a k jejich náhrada slouží jednak jako příklad schopnosti reagovat na problém ohrožující životní prostředí, ale zároveň stojí v kontrastu právě s klimatickou změnou, u které se tohoto efektu dosáhnout nepodařilo.

Přitom ještě v roce 1989 nový americký prezident George Bush starší prohlašoval, že proti skleníkovému efektu postaví „efekt Bílého domu“, a politickou silou se podaří zvrátit trend lidmi způsobeného oteplování planety.

Efekt Bílého domu

Bush přislíbil, že Spojené státy sehrají ve věci globálního oteplování vůdčí roli – a v roce 1989 se tak téměř stalo. Na mezinárodní konferenci v holandském Noordwijku se očekávalo přijetí cíle zmrazit do roku 2000 emise skleníkových plynů na úrovni roku 1990. Navzdory očekáváním ale konference skončila jen prázdným a obecným prohlášením.

Nathaniel Rich v tom přisuzuje významnou úlohu Johnu Sununuovi, řediteli kanceláře Bílého domu za prezidenta George H. W. Bushe. Klade si přitom ale otázku, proč měla opatření na záchranu klimatu tak slabou podporu, že k neúspěchu stačil jediný popírač v Bushově administrativě.

Odpovědí může být, že po desetiletí projednávání se totiž ukázalo, že ekonomika „oceňuje budoucnost jako velmi zlevněné zboží“. Poukaz na problémy v budoucnosti tedy nemá sílu zajistit dostatečnou politickou podporu opatřením, které ovlivní ekonomiku a politickou kariéru dneška.

Větší váha v rozhodování byla naopak přisouzena argumentům a obavám ze zneužití vědy autoritářskými ideologiemi, kterých se hrozil právě úředník Sununu.

Rich si zároveň všímá role ropných společností, které postupem času změnily přístup ze snahy prozkoumat roli oxidu uhličitého v oteplování planety na snahu vnést pochybnosti a skepticismus do vědeckého konsenzu. Například se připomínalo, že klimatické modely nedokážou přiměřeně zohlednit schopnost oceánů zmírnit oteplování.

Richova reportážní kniha končí neúspěchem konference v Noordwijku a zkoumáním podílu fosilního průmyslu na tom, jak se ke klimatické změně přistupuje dodnes.

Kniha je fascinující tím, jak je aktuální – jako by autor nepsal o událostech starých 40 let, ale několika let posledních. I proto by mohla zaujmout jak čtenáře z hnutí za ochranu klimatu, tak z tábora klimaskeptiků.


reklama

foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

2.8.2021 11:13
Buďme rádi, že se proti klimatu bojuje jenom pomocí peněz. V jiných kulturách došlo i na lidské oběti.
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.8.2021 13:44 Reaguje na Richard Vacek
Radsi to nerikejte moc nahlas, at to jeste nekoho nenapadne.
Odpovědět

Viktor Šedivý

2.8.2021 21:56 Reaguje na Richard Vacek
Realisticky viděno bude mít propad životní úrovně těch, co nechají své vlády, aby jim nějaký "boj" vnutily, také lidské oběti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.8.2021 09:45 Reaguje na Richard Vacek
To je hezké, jenže samotná klimatická změna si už vybírá obětí dost a bude se to velmi rychle zhoršovat.
Kolik lidí nepřežije současné vedro v Aténách??
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.8.2021 12:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Neni to prave ta priroda? Vedra maji za nasledek smrt organismu, i cloveka.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.8.2021 16:43 Reaguje na Jarka O.
Tahle vedra už nejsou příroda, to je už ropácká blbost.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.9.2021 06:42 Reaguje na Jarka O.
jak se chováme k půdě, bude se " půda" chovat k nám. Jestliže vytváříme holoseče, které nejdou nebo nebudou zalesněny, vytváříme efekt " lidské kůže" vysušování. Obnažená půda a lidská kůže reagují stejně. Potřebujeme globální zvlhčovací krém proti vráskám a to jsou funkční lesní ekosystémy a vláha.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.9.2021 06:45 Reaguje na Jaroslav Řezáč
morální efekt na ničení ekosystému liniovými stavbami vzhledem k použitému materiálu betonoasfaltu není nezanedbatelný, z hlediska mikroklimatu, který se stává velkým problémem, kvůli nadměrné stavbě liniových staveb.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

10.9.2021 23:24 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Holoseče nebudou zalesněny?
I když je necháte zcela bez výsadby, tak postupně zarostou jak dřevinami, tak bylinami (pokud dřeviny nepředběhnou některé agresivnější rostliny, které silně konkurují semenáčkům).
Pokud nezarostou dřevinami, tak už je to jen důsledek nedostatku vody v mírném pásmu.
Pokud nevěříte, že holiny samy zarůstají, podívejte se po několika letech na zářezy či navážky terénu okolo dálnic, kde prakticky na "jalové" půdě rostou nové stromy.
Jinak - naše území bylo začátkem našeho letopočtu porostlé pralesem s místy bezlesí, kde se stromům nedařilo, a nebo plochu pravidelně spásali býložravci, či se o kousíčky ploch starali naši předci - asi Keltové, Galové a další národy. Dnes na našem území máme okolo 1/3 plochy tehdejších lesů a stále se musí o bezlesí starat, aby se třeba do plochy luk les postupně během několika desítek let až století nevrátil.
Takže nebojte - holoseče zarostou, jen tam dlouho nebude hospodářský výnos
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.8.2021 13:43
Omezeni, recyklace a nahrazeni CFC (bohuzel to nejde zcela) bylo v poradku a proto se k nemu pridalo mnoho statu bez vetsich protestu. To je rozdil oproti marnemu boji proti CO2, ktere hodne statu jako nebezpecne neuznava. Ekvivalenty CO2 pochazejici z tezby nebo nedokonaleho spalovani se omezit daji.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

2.8.2021 19:08 Reaguje na Jarka O.
když se tu 150 let pálí uhlí, nečekejte, že se to vyřeší za deset let
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.8.2021 19:30 Reaguje na Jaroslav Řezáč
10 let? Náhrada uhlí se řeší mnohem déle a konec v nedohlednu.
Na freonech je zase legrační, že se ve své době nahrazovaly jinými chladícími látkami, sice technicky problematičtějšími, zato neškodnými ozónové vrstvě, mezi nimi amoniakem, CO2 a uhlovodíky. :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.8.2021 09:47 Reaguje na Jarka O.
Konec uhlí je v dohlednu třeba v Evropě nebo USA, ovšem v zaostalých despociích nikoliv.
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.8.2021 12:22 Reaguje na Pavel Hanzl
Clovek si pripada jak v nejake kolonii, ze jo? Kdyz myslite, ze vypnuti uhelky je reseni... Taky se da prestat vyvazet prebytky energii, devizy, nedevizy. Pak se muzou uhelky vypnout, zmizi prijmy, ale energie by mohl byt dostatek.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.8.2021 16:45 Reaguje na Jarka O.
Vyvážíme čím dál méně a uhlí jde taky dolů, jenže to nemáme čím nahradit a zrušit vývoz by to nevyřešilo.
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.8.2021 19:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, zrušení vývozu nic neřeší. Když i Číňani to myslí s el. auty vážně, bude těžké ta el. auta ignorovat a spotřeba elektřiny hodně vzroste. Nevím, jak to někdo chce zvládnout bez JE. Na okraj, Čína zas Evropu předběhla, už má mnohem levnější a ekologičtější baterii se sodíkem než je Liionka.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.8.2021 20:03 Reaguje na Jarka O.
Dejte link na tu sodíkovou baterku. Není náhodou stejně, jako všechny ostatní vynálezy, pouze v prototypu?
JE nám paradoxně zablokovali Rusi.
Odpovědět
JM

Jan Marján

8.8.2021 22:32 Reaguje na Pavel Hanzl
JE nám zablokovala především naše vlastní blbost.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.8.2021 14:04 Reaguje na Jan Marján
Jistě. Nechali jsme si ovládnout vyšší sféry státu ruskými agenty (zpráva BIS) a tím pádem nastal pat a praktický blok výstavby JE. A nejen to.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

10.9.2021 23:28 Reaguje na Jarka O.
Nevím čeho se děsíte - po tisíce let lidi mají vyzkoušenou dopravu prostřednictvím bio tahačů a bio nosičů.
Jakmile se k nim vrátíme, tak už nebude potřeba tolik spotřebního zboží, lidi se budou převážně pohybovat okolo svého domova.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.9.2021 06:52 Reaguje na Jarka O.
to by platilo jen v tom případě, kdyby jste věřil, že se všechno zastaví ale nezastaví jedná se o evoluci ale pořádně drahou a kdyby jste to řekli před dvaceti lety, tak se vám všichni vysmějou. Alarmismus tlačenka
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.9.2021 06:49 Reaguje na Pavel Hanzl
bych to tak neodsuzoval, ono to bude stát kopce peněz, které jak tvrdíte "despocie" nemají.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.9.2021 23:32 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Despocie peníze mají, ale potřebují je na oblbování vlastních obyvatel a vykrmování vlastní oligarchie.
Neznám jedinou despocii, která by se zabývala ekologií......zabývá se jen vlastním udržením u moci....
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

2.8.2021 17:33
Mám tiež doma akú knižku z roku 1990. Volá sa Klíč k naší spoločné budoucnosti. https://www.databazeknih.cz/knihy/klic-k-nasi-spolecne-budoucnosti-co-skryva-zprava-brundtlandove-365270 Je to stručný preklad správy z roku 1987 Our Common Future, ktorý vydala Svetová komisia pre životné prostredie a rozvoj (WCED) Do splnenia klimatických predpovedí z roku 1987 zostáva 16 rokov. Píše sa tu doslova: Úrodné oblasti ZSSR a USA prakticky prestanú existovať. Hladina morí sa zvihne o 4-8 metrov a globálna teplota o 4-8 stupnov. Píšu, že tento scénár nie je žiadna fantázia, ale je veľmi pravdepodobný.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

2.8.2021 19:10 Reaguje na Vladimir Mertan
v roce 90 nevěděli nic o takových povodních jako je letos třeba v Německu, ono by se to mělo nadále upřesňovat...ale ne proto, aby jsme se kamenovali ale aby jsme se dokázali na to připravit co nejvíc
Odpovědět

Viktor Šedivý

2.8.2021 21:57 Reaguje na Jaroslav Řezáč
A co s tím mají povodně v Německu společného?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.8.2021 12:03 Reaguje na Viktor Šedivý
Pro ty pomalejší asi to, že v 90. roce nikdo nevěděl, jak to bude za třicet let..v 90. roce teplota v létě vylezla poprvé na delší dobu na 30 stupňů. v 80 letech bylo léto mezi 25.28 stupni celkem běžné. Vše se mění a je v pohybu, hledat v tomhle světě nějaké jistoty je stupidní
Odpovědět

Viktor Šedivý

7.8.2021 13:17 Reaguje na Jaroslav Řezáč
A to víte, že třeba na řece Ahr (což byla asi nejpostiženější oblast Německa), byla velmi podobná ničivá povodeň i před sto lety, před dvěma sty lety?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.9.2021 06:58 Reaguje na Viktor Šedivý
to se dělo vždycky jen naše paměť tak nesahá. Máme předávanou zkušenost tak 150 let déle ne. Je to dané délkou lidského života. Apropo povodně jsou výsledkem naší " péče" o půdu tedy to co jí udržuje a to množství lesních porostů a funkčních retencí...povodně jsou výsledkem prasení zemědělství versus lesní hospodaření. Problém nejsou povodně ale to, že tu vodu neumíme zachytit...PODÍVEJTE SE NA LABE, RÝN A DALŠÍ VELKÉ ŘEKY je to jedno koryto...každý tupec ví, že to odtok vody zrychluje
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

10.9.2021 23:34 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Pokud jsem viděl tv záběry z postižené oblasti Německa, tak úzké údolí okolo kterého jsou prudké svahy.
Tam když náhle a hodně zaprší nepomůže nic, než včas utéct.
A na velký průšvih stačí lokální, ale silná bouřka se vydatným prudkým lijákem.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

3.8.2021 09:04 Reaguje na Vladimir Mertan
No a mezitím se z Ruska na těch neúrodných plání stal největší exportér pšenice.
Autoři obdobných knih by se měli konečně poučit a předpovídanou katastrofu umisťovat do budoucnosti, kdy už budou po smrti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.8.2021 09:49 Reaguje na Vladimir Mertan
My snad ne, ale naše děcka se toho možná dožijí. Ale vnuci určitě a velmi nám poděkují...
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

2.8.2021 18:23
Vystřelený voko aneb vždycky je zajímavé, co se z tématu jaxi taxi vypaří, potichu zdejchne, po anglicku zmizí ... prostě selektivní vnímání. Hlavně udržet čistej narativ, lhostejno že pokřivováním skutečnosti.
Takže v knize+NYT+AppleTV (kniha sleduje 'historii' 1979-1989, ale doprovod komentuje světové dění až po r. 2019!) ani vidu ani slechu po vlivu 9/11. A Amíci se nerozhodli masivně investovat do frakování že neměli roupama co dělat, ale protože pochopili, že si platí svoje vlastní vrahy a fanatiky. Proto teď ukrutně tlačej proti Severnímu Proudu, prestože Němci chtěli snížit CO2 z uhlí obměnou za ruský plyn, jenže se ke svý smůle rozhodli před zánikem dvojčat.

Stejně tak nikoho nenapadlo (naštěstí), provolat po 1989 do/ze Střední a Východní Evropy: Jé, to je fajn, že chcete/me demokracii, ale prosím Vás pěkně, lidi, zůstaňte/me zaostalou a levnou pracovní silou pro nás/Západ a naopak kupujte/me si naše/vaše drahé věci, ať můžeme/te zůstat bohatší.

A poslední: kdykoliv se vyzdvihuje úspěch Montrealské dohody, sleduju s napětím, jestli se taky zmíní klíčový fakt, že DuPont byl absolutně dominantním výrobcem a šlo tedy prakticky o dohodu s "jednou firmou".

Jenže to se nehodí, ani frakování a 9/11, ani 89, ani freony. Hlavně držet ten vyhlazenej = primitivní narativ, aby se to bezproblémově prodávalo masám.

P.S. Na internetu si jedna knihovnice nevybíravě ztěžuje, že kniha nemá absolutně žádné zdroje alias citace. Není to chybička, která by měla stát recenzentce alespoň za čárku? Aha, článek není recenzí, ale nekritickou (re)klamou. No, tak to je jiná, byznys je byznys.
Odpovědět

Viktor Šedivý

7.8.2021 13:20
Jestli se nepletu, tak na přelomu sedmdesátých a osmdesátých nám nehrozilo oteplení, ale strašná zima.
A vědci s ustaranými tvářemi předkládali grafy, které jasně dokládaly, jak po roce 2000 poklesnou teploty a budeme mrznout.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.8.2021 14:07 Reaguje na Viktor Šedivý
Pletete se. Možná se vyrojily "alternativní" teorie, ale vědělo se celekem jistě, že se rozjíždí oteplování. Ale nebylo tehdy ještě známé, čím to je.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

10.9.2021 23:37 Reaguje na Viktor Šedivý
Strašná zima nevylučuje oteplení.
Pokud se zpomalí či dokonce ztratí Golfský proud, můžeme se v Evropě připravit na výrazně mrazivější zimy.
I když pamatuji okolo -33°C, tak máma pamatuje ještě silnější mrazy. Takže i to tu bylo.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

8.9.2021 18:36
To je pěkná kniha, doporučuji přečíst.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist