Neville Nicholls: Před 40 lety předpověděli vědci klimatickou změnu. Jejich předpověď se stala skutečností
31.7.2019
Před čtyřiceti lety se v oceánografickém institutu ve Woods Hole v americkém státě Massachusetts poprvé sešla skupina klimatologů na setkání, které nazvali „Ad hoc skupina pro oxid uhličitý a klima“. Tohle setkání vedlo k přípravě takzvané Charneyovy zprávy, která jako první přinesla komplexní posouzení globálních změn klimatu v důsledku koncentrací oxidu uhličitého.
Schůzka klimatologů nezní tak působivě jako přistání na Měsíci a na její výsledky také nečekali miliony lidí se zatajeným dechem. Ale Charneyova zpráva je příkladný vzor toho, jak se dobře dělá věda. Platnost jejích předpovědí za posledních 40 let dala pevné základy vědě o globálním oteplování, jak byl v začátcích klimatický rozvrat nazýván.
Co je to ten skleníkový plyn, o kterém mluvíte?
Že je oxid uhličitý skleníkový plyn, prokázali vědci již dříve. Už od 50. let 20. století předpovídali vědci několikastupňové oteplení v důsledku spalování fosilních paliv. Vedoucí výzkumu britského meteorologického ústavu John Sawyer publikoval v roce 1972 čtyřstránkovou studii, kde shrnul, co všechno bylo v té době známé. Předpověděl oteplení o zhruba 0,6 ℃ do konce 20. století.
Tyhle předpovědi byly ale kontroverzní ještě v 70. letech. Svět se totiž spíše ochladil ve srovnání s polovinou 20. století, a v médiích se dokonce objevovaly spekulace, že se blížíme k době ledové.
Setkání ve Woods Hole v roce 1979 přivedlo dohromady 10 uznávaných klimatologů, kteří zároveň konzultovali své poznatky s dalšími vědci v celém světě. Skupinu vedl Jule Charney z Massachusettského technologického institutu, jeden z nejuznávanějších vědců zabývajících se atmosférou ve 20. století.
Zpráva, kterou na základě setkání vypracovali, jasně popisuje zjištěné poznatky o pravděpodobných účincích navyšování oxidu uhličitého v atmosféře, zároveň uvádí i nejistoty. Její hlavní závěr byl ale jasný: „Odhadujeme, že zdvojnásobení koncentrace CO₂ velmi pravděpodobně povede k oteplení o cca 3 ℃, s možnou odchylkou o 1,5 ℃.“
Čtyřicet let poté se průměrná koncentrace CO₂ v atmosféře (měřená na Mauna Loa na Hawaji) zvýšila o cca 21 %. Za tu samou dobu se průměrná globální teplota zvýšila o cca 0,66 ℃. To je téměř přesně to, co se dalo očekávat podle zmíněného odhadu. Pozoruhodně jasnozřivá předpověď.
Jak byla předpověď přijata
Přestože se autorům Charneyovy zprávy dostávalo v jejich době velkého uznání vědecké komunity, nevedla jejich zpráva k okamžité odezvě veřejnosti ani k reakci politiků.
Jak se ale svět oteploval podle jejich předpovědi, začala být zpráva vnímána jako mezník v tom, jak rozumíme důsledkům našich činů pro atmosféru. Současní klimatologové si váží Charneyho a jeho spoluautorů za pronikavost jejich úsudku a jasné sdělení zprávy.
Silná věda
Charneyovao zpráva ilustruje, jak dobře dělaná věda funguje: nejprve prozkoumáte poznatky, na jejichž základě stanovíte hypotézu. Až na základě vyhodnocení vědeckých poznatků děláte předpověď. A ta je správná jen do té míry, jak správná byla hypotéza a poznatky, ze kterých jste vycházeli.
V tomto případě vědci předpověděli, že zdvojnásobení koncentrací CO₂povede k oteplení o 1,5 ℃ - 4,5 ℃. Bez jejich hypotézy a vědecké práce nebyl v jejich době důvod domnívat se, že by se průměrná globální teplota takto měnila.
Bez vědy o globálním oteplování se mohlo stejně dobře očekávat, že se trochu ochladí, nebo se ochladí hodně, nebo se oteplí trochu anebo hodně. Svou velmi specifickou předpovědí si autoři sami připravili velmi přísný test své vědy.
Charneyův tým ale neudělal to, že by nekriticky posbíral a prezentoval data. K poznatkům přistupovali skepticky, pokoušeli se najít faktory, které by jejich závěry vyvrátili. Došli ale k tomuto závěru: „Snažili jsme se najít jakékoli přehlédnuté nebo podceňované fyzikální vlivy, které by mohly snížit odhadované globální oteplení na zanedbatelnou míru nebo ho zcela zvrátit. Ale nenašli jsme nic, co by globální oteplení v souvislosti se zdvojnásobením CO₂v atmosféře zvrátilo.“
Charneyova zpráva a úspěšné ověření její předpovědi nám poskytuje pevný vědecký základ pro diskusi o tom, co bychom měli dělat s globálním oteplováním. Během 40 let, které od vydání zprávy následovaly, se svět víceméně ohříval podle očekávání autorů. Věda o změně klimatu se zlepšila a přinesla přesnější modely vývoje klimatu, které zahrnuly některé faktory, jež v jednáních z roku 1979 chyběly.
Přesto. Novější a přesnější věda, kterou dnes máme, pouze potvrdila závěry Charneyovy zprávy.
Článek vyšel na serveru The Conversation, přeložila ho Zdeňka Kováříková.
reklama
Neville Nicholls
Autor je emeritním profesorem na Monash University v Austrálii. Předtím se 35 let zabýval výzkumem klimatu v australském Meteorologickém ústavu.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Alijev: Hostitelský Ázerbájdžán bude na COP 29 hájit investice do ropy a plynu
Proč nárůst CO2 v atmosféře zhoršuje lesní požáry? 
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělatOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (83)
JŠ
Jan Šimůnek
31.7.2019 07:45Problém je, že v té době předpovídali soudruzi vědci (a ještě dlouho poté) nástup další doby ledové. Navíc to, co tato skupina hlásala, nebyl žádný nový objev, protože skleníkový efekt CO2 z fosilních paliv předpověděl už Svante Arrhenius (1859 - 1927), takže pouze "američané objevili Ameriku".
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.7.2019 10:09 Reaguje na Jan ŠimůnekA přesto tu máme řadu lidí jako např. JŠ, kteří fakt ohledně vlivu fosilního CO2 na globální klima bagatelizují.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
1.8.2019 07:05 Reaguje na Jiří SvobodaProblém je, že vztahy v atmosféře (s vazbou na děje v biosféře, v oceánu apod.) jsou podstatně složitější než vztahy v kyvetě naplněné definovanou směsí plynů za definované teploty.
A příčinnost vztahu mezi současnou hladinou CO2 ve vzduchu a teplotou nebyla nikdy prokázána (respektive modely, které klimaalarmisté používají, jsou vadné). Klíčové jsou přesmyky vody z páry na kapénky a mikrokrystaly a zpět.
Dalším problémem je, že se otepluje Mars (vcelu prokazatelně, máme tam rovery, které mj. měří teplotu) a proxydata ukazující na oteplení máme i z Jupitera. A tam lidmi produkovaný CO2 rozhodně není.
Odpovědět
A příčinnost vztahu mezi současnou hladinou CO2 ve vzduchu a teplotou nebyla nikdy prokázána (respektive modely, které klimaalarmisté používají, jsou vadné). Klíčové jsou přesmyky vody z páry na kapénky a mikrokrystaly a zpět.
Dalším problémem je, že se otepluje Mars (vcelu prokazatelně, máme tam rovery, které mj. měří teplotu) a proxydata ukazující na oteplení máme i z Jupitera. A tam lidmi produkovaný CO2 rozhodně není.
LM
Ladislav Metelka
1.8.2019 09:22 Reaguje na Jan ŠimůnekPane Šimůnku, že něčemu nerozumíte, neznamená, že to neexistuje nebo že to mají blbě. Je to jen vaše neznalost. A hoďte sem nějaký link na to oteplování na Marsu, Jupiteru a já nevím kde ještě, buďte tak laskav. Předpokládám, že máte odkaz na dlouhé časové řady, když správným klimaskeptikům je přes 200 let v Klementinu málo...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
1.8.2019 15:26 Reaguje na Ladislav MetelkaTakže:
Rozumím potížím z uvedených modelů plynoucích a věnuji pietní vzpomínku na to, jak jste se kroutil skoro jak přetržená žížala, když se vás v diskusi (nejen já) ptali na problematiku vody v ovzduší a klimatických modelů. Jako člověk dotčený vědou od studia po důchod si dovoluji mít představu o složitosti některých metodických postupů.
Oteplování na Marsu jako důvod úbytku polárních čepiček najdete dokonce na wikipedii, kde je explicitně jako jedna z možných příčin uvedeno neantropogenní globální oteplování. Nicméně i např. vítr (uváděný jako první) je poháněn hlavně energií ze Slunce a jeho zvýšení = zvýšený příkon sluneční energie.
K dohledání v tištěných zdrojích (já sleduji jako zájemce astronomickou literaturu někdy od 60. let) by se toho našlo víc. Ty polární čepičky jsou docela dobrý proxy ukazatel a lze je hodnotit i na snímcích Marsu sto let starých.
O tom, že se zvyšuje příkon energie do atmosféry Jupitera, bylo napsáno taky docela dost (viz některé astronomické knihy, některé astronomické servery apod). Zdroje té energie jsou dva, jednak gravitační "sesedání" této planety (což je v časovém rozměru trvání lidské civilizace konstantní záležitost) a energie ze Slunce se asi mění.
U toho Klementina nejde o absolutní délku časové řady, ale o to, že ta začíná až po nástupu malé doby ledové. Tento fakt se dá vcelku snadno prokázat její konfrontací se středoanglickou teplotní řadou, která sahá až do dřívějšího teplého období (a dokonce zřejmě až před jeho maximum). S určitou opravou (v Anglii je klima ovlivněno mořem a má menší tepelné výkyvy než klima u nás) muselo být v době teplotního maxima na středoanglické teplotní řadě u nás tepleji než v současné době (což potvrzují proxydata z kronik a ekonomických zdrojů).
Nicméně to jsou věci, které by jste měl znát ze své profese a dokázat je ze sebe vychrlit, i kdyby vás o půlnoci vzbudili. A ne aby vás na ně musel upozorňovat starý doktor.
Odpovědět
Rozumím potížím z uvedených modelů plynoucích a věnuji pietní vzpomínku na to, jak jste se kroutil skoro jak přetržená žížala, když se vás v diskusi (nejen já) ptali na problematiku vody v ovzduší a klimatických modelů. Jako člověk dotčený vědou od studia po důchod si dovoluji mít představu o složitosti některých metodických postupů.
Oteplování na Marsu jako důvod úbytku polárních čepiček najdete dokonce na wikipedii, kde je explicitně jako jedna z možných příčin uvedeno neantropogenní globální oteplování. Nicméně i např. vítr (uváděný jako první) je poháněn hlavně energií ze Slunce a jeho zvýšení = zvýšený příkon sluneční energie.
K dohledání v tištěných zdrojích (já sleduji jako zájemce astronomickou literaturu někdy od 60. let) by se toho našlo víc. Ty polární čepičky jsou docela dobrý proxy ukazatel a lze je hodnotit i na snímcích Marsu sto let starých.
O tom, že se zvyšuje příkon energie do atmosféry Jupitera, bylo napsáno taky docela dost (viz některé astronomické knihy, některé astronomické servery apod). Zdroje té energie jsou dva, jednak gravitační "sesedání" této planety (což je v časovém rozměru trvání lidské civilizace konstantní záležitost) a energie ze Slunce se asi mění.
U toho Klementina nejde o absolutní délku časové řady, ale o to, že ta začíná až po nástupu malé doby ledové. Tento fakt se dá vcelku snadno prokázat její konfrontací se středoanglickou teplotní řadou, která sahá až do dřívějšího teplého období (a dokonce zřejmě až před jeho maximum). S určitou opravou (v Anglii je klima ovlivněno mořem a má menší tepelné výkyvy než klima u nás) muselo být v době teplotního maxima na středoanglické teplotní řadě u nás tepleji než v současné době (což potvrzují proxydata z kronik a ekonomických zdrojů).
Nicméně to jsou věci, které by jste měl znát ze své profese a dokázat je ze sebe vychrlit, i kdyby vás o půlnoci vzbudili. A ne aby vás na ně musel upozorňovat starý doktor.
LM
Ladislav Metelka
1.8.2019 19:58 Reaguje na Jan ŠimůnekPane Šimůnku, lžete až se Vám od klávesnice práší. Ale nic nového. Právě ti, kdo o problematice vědí nejméně, jsou si nejvíce jisti tím, že tomu rozumějí. Bohužel to postihlo Vás...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
2.8.2019 07:27 Reaguje na Ladislav MetelkaTakže, copak je lež?
1. Že predikovat přesmyky mezi skupenstvími vody v atmosféře je extrémně obtížné a chybové? to plyne ze samotné fyzikální podstaty tohoto jevu
2. Že se oteplování Marsu (jako příčina mizení polárních čepiček) dostalo až do Wikipedie, a že tento jev byl pozorován už dříve pozemskými dalekohledy?
Nebo že astronomové konstatovali vyšší přívod energie do atmosféry Jupitera (vyšší intenzita bouří, vznik rudé skvrny juniora atd.)?
to vše je opět doložitelné a běžně známé komukoli, kdo sleduje alespoň základní astronomickou literaturu a (v poslední době) webové zdroje, byť je jasné, že se tahle fakta klimatologickým blábolilům nehodí.
3. Že před začátkem Klementinské teplotní řady byly na Středoanglické teplotní řadě vyšší teploty? to se dá, pokud v poslední době nezapracovala ruka klimaalarmistického cenzora, najít volně na webu.
Nebo že ve vnitrozemí jsou vyšší teplotní výkyvy než v přímořských oblastech (potažmo na ostrovech)? to je snad zcela triviální poznatek na úrovni zeměpisu pro základní školu
4. Nebo že by měl odborník znát širší kontext svého oboru? to je snad natolik jasné, že o tom ani není zapotřebí diskutovat. kdo má "odborné" klapky na očích, ten se nutně musí nad každým jevem, který přesahuje jeho úzkou specializaci, projevit jako blbec.
Takže, prosím, konkretizujte. Ale ať se vám moc nepráší od klávesnice.
Odpovědět
1. Že predikovat přesmyky mezi skupenstvími vody v atmosféře je extrémně obtížné a chybové? to plyne ze samotné fyzikální podstaty tohoto jevu
2. Že se oteplování Marsu (jako příčina mizení polárních čepiček) dostalo až do Wikipedie, a že tento jev byl pozorován už dříve pozemskými dalekohledy?
Nebo že astronomové konstatovali vyšší přívod energie do atmosféry Jupitera (vyšší intenzita bouří, vznik rudé skvrny juniora atd.)?
to vše je opět doložitelné a běžně známé komukoli, kdo sleduje alespoň základní astronomickou literaturu a (v poslední době) webové zdroje, byť je jasné, že se tahle fakta klimatologickým blábolilům nehodí.
3. Že před začátkem Klementinské teplotní řady byly na Středoanglické teplotní řadě vyšší teploty? to se dá, pokud v poslední době nezapracovala ruka klimaalarmistického cenzora, najít volně na webu.
Nebo že ve vnitrozemí jsou vyšší teplotní výkyvy než v přímořských oblastech (potažmo na ostrovech)? to je snad zcela triviální poznatek na úrovni zeměpisu pro základní školu
4. Nebo že by měl odborník znát širší kontext svého oboru? to je snad natolik jasné, že o tom ani není zapotřebí diskutovat. kdo má "odborné" klapky na očích, ten se nutně musí nad každým jevem, který přesahuje jeho úzkou specializaci, projevit jako blbec.
Takže, prosím, konkretizujte. Ale ať se vám moc nepráší od klávesnice.
LM
Ladislav Metelka
2.8.2019 12:12 Reaguje na Jan ŠimůnekAd 1) Obtížné pro Vás. Jinak je to jen a jen termodynamika vlhkého vzduchu a vody (v různých skupenstvích), kterou lze dobře matematicky popsat.
ad 2) Ano, čepičky na Marsu mizí - a pak se zase objevují. Jupiter do toho nemíchejte, odtud není jediné přímé měření teploty (a i z Marsu je jich málo). Takové krátké útržkovité řady Vám stačí na závěry, i když Klementinum je podle klimaskeptického folklóru krátká řada, i když má přes 200 let. Tak nejdříve si to ujasněte mezi sebou.
Odpovědět
ad 2) Ano, čepičky na Marsu mizí - a pak se zase objevují. Jupiter do toho nemíchejte, odtud není jediné přímé měření teploty (a i z Marsu je jich málo). Takové krátké útržkovité řady Vám stačí na závěry, i když Klementinum je podle klimaskeptického folklóru krátká řada, i když má přes 200 let. Tak nejdříve si to ujasněte mezi sebou.
JŠ
Jan Šimůnek
2.8.2019 16:11 Reaguje na Ladislav Metelkaad 1 Matematicky se dá popsat ledacos, co v praxi nefunguje. Např. spalovací motory zaostávají o desítky procent za teoretickou účinností podle matematických modelů. A desetitisíce inženýrů si s tím za víc než sto let nedokázalo poradit.
ad 2 Čepičky na Marsu se zvětšují a zmenšují v průběhu marsovského roku (podobně jako polární led na Zemi). Vedle toho se ovšem stále zmenšují (tj. v zimě nedorostou do původní velikosti, alespoň v průměru).
Jupiter se do toho míchat dá, protože vztahy mezi energií a atmosférickými jevy na této planetě jsou v podstatě dobře popsané (a využívají se i pro modelování poměrů na exoplanetách). Navíc měření, +- odpovídající měření teploty na Zemi pomocí družic, byla prolétajícími kosmickými sondami provedena. A existuje i možnost distančního měření teploty na planetách (a provádělo se to ještě před začátkem letů do vesmíru z pozemských observatoří).
To Klementinum bylo jasně vysvětleno výše. Začátek této teplotní řady už byl ovlivněn nástupem ochlazení, což ukazuje vcelku jasně Středoanglická teplotní řada, která sahá o několik desítek let hlouběji do minulosti a zaznamenala výrazně vyšší teploty než v době začátku Klementinské teplotní řady.
Čili nejde o její absolutní délku, ale o to, že klimaalarmisté lživě předstírají, že začátek této řady byl v době normálních teplot před nástupem malé doby ledové. To, že její začátek je až poté, co se víc než deset let silně ochlazovalo, je prokazatelné i na základě proxydat, která máme v podobě kronikářských záznamů a jiných dobových dokumentů, takže tento poznatek není založen jen na Středoanglické teplotní řadě.
Ale tohle jsou věci, které by klimatolog měl znát coby základy pro svou práci. Tedy, pokud celá klimatologie není jen blábolení šarlatánů.
Odpovědět
ad 2 Čepičky na Marsu se zvětšují a zmenšují v průběhu marsovského roku (podobně jako polární led na Zemi). Vedle toho se ovšem stále zmenšují (tj. v zimě nedorostou do původní velikosti, alespoň v průměru).
Jupiter se do toho míchat dá, protože vztahy mezi energií a atmosférickými jevy na této planetě jsou v podstatě dobře popsané (a využívají se i pro modelování poměrů na exoplanetách). Navíc měření, +- odpovídající měření teploty na Zemi pomocí družic, byla prolétajícími kosmickými sondami provedena. A existuje i možnost distančního měření teploty na planetách (a provádělo se to ještě před začátkem letů do vesmíru z pozemských observatoří).
To Klementinum bylo jasně vysvětleno výše. Začátek této teplotní řady už byl ovlivněn nástupem ochlazení, což ukazuje vcelku jasně Středoanglická teplotní řada, která sahá o několik desítek let hlouběji do minulosti a zaznamenala výrazně vyšší teploty než v době začátku Klementinské teplotní řady.
Čili nejde o její absolutní délku, ale o to, že klimaalarmisté lživě předstírají, že začátek této řady byl v době normálních teplot před nástupem malé doby ledové. To, že její začátek je až poté, co se víc než deset let silně ochlazovalo, je prokazatelné i na základě proxydat, která máme v podobě kronikářských záznamů a jiných dobových dokumentů, takže tento poznatek není založen jen na Středoanglické teplotní řadě.
Ale tohle jsou věci, které by klimatolog měl znát coby základy pro svou práci. Tedy, pokud celá klimatologie není jen blábolení šarlatánů.
LM
Ladislav Metelka
2.8.2019 16:16 Reaguje na Jan ŠimůnekAch jo... Vy jste zřejmě zcela nedotčen termodynamikou a podobnými věcmi, že?
Klementinská řada je klimaskeptikům krátká, ale něco málo nepřesných měření a skutečně jen pár přesnějších, přímo na místě - z toho se dělají velké závěry o oteplování planet. No, alespoň je vidět, jak klimaskeptici vyzobávají, co se jim zrovna hodí a dezinterpretují to.
Odpovědět
Klementinská řada je klimaskeptikům krátká, ale něco málo nepřesných měření a skutečně jen pár přesnějších, přímo na místě - z toho se dělají velké závěry o oteplování planet. No, alespoň je vidět, jak klimaskeptici vyzobávají, co se jim zrovna hodí a dezinterpretují to.
JŠ
Jan Šimůnek
4.8.2019 21:05 Reaguje na Ladislav MetelkaTak nějak uhýbáte podstatě věci, tj. že Klementinská teplotní řada začala až poté, co se nějakou dobu už ochlazovalo.
Ono tak nějak nezáleží na počtu měření, ale na jejich kvalitě.
Termodynamika je sice zajímavá věda, ale s potížemi predikování skupenství vody ve vysokých vrstvách atmosféry má pramálo společného. (Pokud se tady bavíme o 1. - 3. termodynamické větě a jejich důsledcích.)
Odpovědět
Ono tak nějak nezáleží na počtu měření, ale na jejich kvalitě.
Termodynamika je sice zajímavá věda, ale s potížemi predikování skupenství vody ve vysokých vrstvách atmosféry má pramálo společného. (Pokud se tady bavíme o 1. - 3. termodynamické větě a jejich důsledcích.)
LM
Ladislav Metelka
5.8.2019 08:01 Reaguje na Jan ŠimůnekAbychom se bavili konkrétně - můžete ty "potíže" nějak specifikovat?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
5.8.2019 09:10 Reaguje na Ladislav MetelkaVe vyšších vrstvách atmosféry jsou podmínky blízké trojnému bodu vody (tlak 611,7 Pa ~ cca 4 km nad mořem - a teplota 0,01 °C). Výš dochází hlavně k přesmykům mezi krystalky a vodní párou. I velmi malé změny tlaku a teploty (výrazně menší než jsou s to predikovat příslušné modely - rozhodně jsem skeptický k tomu, že by predikovaly s přesností ne setinu stupně a desetinu pascalu) zde mohou vést ke změnám skupenství vody, a tedy i silným změnám vlivu atmosférické vody na skleníkový efekt. Navíc (u vysoce čistých substancí, kteroužto podmínku část atmosférické vody splňuje) existují takové jevy, jako je přechlazená pára a přechlazená kapalina, které čekají na iniciaci (náhodné znečištění, náhodná sprška kosmického záření, meteoritický/kometární prach apod., aby změnily skupenství) přičemž jde o jevy, které se predikovat prostě nedají.
Dalo by se toho, pochopitelně najít víc.
Svoje udělají i fotochemické reakce ve vysokých vrstvách atmosféry, kterým prokazatelně nerozumíme; např. ozonová vrstva, údajně narušená freony se zacelila podstatně rychleji, než podle příslušných modelů měla (tudíž příslušné modely, které predikovaly vliv freonů na ozonovou vrstvu a pohyb těchto látek v atmosféře, jsou mimo realitu).
Prostě mi u klimatologů chybí určitá míra pokory vůči nedostatečnosti znalostí a jejich autoritativní tvrzení jsou často mylná a oni k tomu nemají žádnou sebereflexi.
Konec konců, není to tak dlouho, kdy klimatologové autoritativně tvrdili, že "malá doba ledová" se týkala jen Evropy. Nicméně poté hydrobiologové prokázali z vrtů dna Mexického zálivu, že se v Karibiku ochladilo v té době také a stejný výsledek dal hydrobiologický průzkum vrstev bahna na dně jezera Titicaca, tj. ochlazení bylo v té době i na jižní polokouli.
Odpovědět
Dalo by se toho, pochopitelně najít víc.
Svoje udělají i fotochemické reakce ve vysokých vrstvách atmosféry, kterým prokazatelně nerozumíme; např. ozonová vrstva, údajně narušená freony se zacelila podstatně rychleji, než podle příslušných modelů měla (tudíž příslušné modely, které predikovaly vliv freonů na ozonovou vrstvu a pohyb těchto látek v atmosféře, jsou mimo realitu).
Prostě mi u klimatologů chybí určitá míra pokory vůči nedostatečnosti znalostí a jejich autoritativní tvrzení jsou často mylná a oni k tomu nemají žádnou sebereflexi.
Konec konců, není to tak dlouho, kdy klimatologové autoritativně tvrdili, že "malá doba ledová" se týkala jen Evropy. Nicméně poté hydrobiologové prokázali z vrtů dna Mexického zálivu, že se v Karibiku ochladilo v té době také a stejný výsledek dal hydrobiologický průzkum vrstev bahna na dně jezera Titicaca, tj. ochlazení bylo v té době i na jižní polokouli.
LM
Ladislav Metelka
5.8.2019 10:40 Reaguje na Jan ŠimůnekZase blbě, jak Vy to děláte?
1. Tlak 611 hPa není v atmosféře ve výšce 4 km, ale v nějakých 34 km, ve střední stratosféře. Tam jsou ovšem teploty podstatně nižší než 0,01 st.C. Podmínky blízké trojnému bodu v atmosféře nenajdete. Takže ty "potíže", o kterých jste psal, máte spíše Vy...
2. Ozonová vrstva se dosud "nezacelila", množství ozonu je pořád nižší, než bylo do roku 1980. Takže zase mimo mísu...
Odpovědět
1. Tlak 611 hPa není v atmosféře ve výšce 4 km, ale v nějakých 34 km, ve střední stratosféře. Tam jsou ovšem teploty podstatně nižší než 0,01 st.C. Podmínky blízké trojnému bodu v atmosféře nenajdete. Takže ty "potíže", o kterých jste psal, máte spíše Vy...
2. Ozonová vrstva se dosud "nezacelila", množství ozonu je pořád nižší, než bylo do roku 1980. Takže zase mimo mísu...
LM
Ladislav Metelka
5.8.2019 10:44 Reaguje na Ladislav MetelkaPardon, překlep. Samozřejmě mělo být, že "Tlak 611 Pa není v atmosféře ve výšce 4 km, ale v nějakých 34 km...".
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
6.8.2019 08:52 Reaguje na Ladislav MetelkaTento zdroj:
www.fyzikaonline.cz/wp-content/uploads/Změny-atmosférického-tlaku.ppt
uvádí pro 4 km 616 hPa.
Musíte ovšem počítat s tím, že parciální tlak vodních par je výrazně nižší (a ostatní plyny by neměly přechody vody z jednoho skupenství do druhého ovlivňovat) - obsah vody ve vzduchu je do 1 %.
Odpovědět
www.fyzikaonline.cz/wp-content/uploads/Změny-atmosférického-tlaku.ppt
uvádí pro 4 km 616 hPa.
Musíte ovšem počítat s tím, že parciální tlak vodních par je výrazně nižší (a ostatní plyny by neměly přechody vody z jednoho skupenství do druhého ovlivňovat) - obsah vody ve vzduchu je do 1 %.
LM
Ladislav Metelka
6.8.2019 09:14 Reaguje na Jan ŠimůnekNic nového, nechápu, co s tím máte za problém...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
7.8.2019 10:14 Reaguje na Ladislav MetelkaProblém s tím máte vy, protože to vyvrací vaše tvrzení o kousek výš.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
7.8.2019 10:30 Reaguje na Jan ŠimůnekNepovídejte... Tak to zkusíme jinak. Atmosféra je fyzikální systém. Její chování tedy lze popsat fyzikálními vztahy. Komplexní fyzikální popis atmosféry představují modely. Jeden takový máte popsaný na http://www.umr-cnrm.fr/gmgec/arpege-climat/ARPCLI-V5.2/doca/arp52ca.pdf. Pokud se domníváte, že klimatologové něco popisují špatně, projděte si ten popis a najděte to tam. Zcela konkrétně. Jinak to jsou z Vaší strany jen kecy.
Odpovědět
me
melsor
7.8.2019 12:10 Reaguje na Jan ŠimůnekPane Šimůnku,
je evidentní, že jste si popletl jednotky tlaku Pascal (Pa) a Hektopascal (hPa, 1 hPa = 100 Pa). Hlavně, že číslo 611.7 souhlasí, že ano ?
Kdyby se tlak 611 Pa skutečně nacházel už ve výšce 4 km, museli by obyvatelé El Alta (druhé největší město v Bolívii se skoro milionem obyvatel) jakož i dalších míst na zemi chodit ve skafandrech, protože takový tlak je zhruba 10x nižší, než kolik lidské tělo může snést (v těle by začala vřít při běžné teplotě voda) - viz článek "Armstrong limit" na wikipedii.
Z toho je vidět, že:
- Pan Metelka má s trojným bodem pravdu.
- Celý argument jste si pravděpodobně ad hoc vycucal z prstu, a to hodně nedbale.
- Gréta opět slavně zvítězila.
Odpovědět
je evidentní, že jste si popletl jednotky tlaku Pascal (Pa) a Hektopascal (hPa, 1 hPa = 100 Pa). Hlavně, že číslo 611.7 souhlasí, že ano ?
Kdyby se tlak 611 Pa skutečně nacházel už ve výšce 4 km, museli by obyvatelé El Alta (druhé největší město v Bolívii se skoro milionem obyvatel) jakož i dalších míst na zemi chodit ve skafandrech, protože takový tlak je zhruba 10x nižší, než kolik lidské tělo může snést (v těle by začala vřít při běžné teplotě voda) - viz článek "Armstrong limit" na wikipedii.
Z toho je vidět, že:
- Pan Metelka má s trojným bodem pravdu.
- Celý argument jste si pravděpodobně ad hoc vycucal z prstu, a to hodně nedbale.
- Gréta opět slavně zvítězila.
JŠ
Jan Šimůnek
8.8.2019 09:34 Reaguje na melsorTrojný bod se vztahuje k parciálnímu tlaku vodních par. Protože vodních par je v atmosféře asi setina, tak to vychází (plus mínus psí vocas) na ty hektopaskaly (protože tlak vody je pak setinový, tedy v paskalech).
Odpovědět
me
melsor
8.8.2019 13:28 Reaguje na Jan ŠimůnekParciální tlak syté vodní páry závisí pouze na teplotě (v rozsahu od trojného po kritický bod), pro trojný bod 0,01 °C je to 611,7 Pa. Pokud se vyrovná parciální tlak s tlakem okolního plynu, dochází k varu. Nicméně pokud Vám o tohle nešlo a šlo Vám jen o ten parciální tlak, pak nechápu, proč jste vůbec zmiňoval nadmořskou výšku, když to na ni nijak nezávisí. Na nadmořské výšce sice závisí teplota, ale ta závisí i na jiných věcech, např.na zeměpisné šířce, roční době, atd. Určitě nelze genetralizovat, že ve 4 km je teplota 0,01 °C.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
8.8.2019 14:25 Reaguje na melsorZrovna var není závislý na parciálním tlaku vodních par, ale jakéhokoli plynu, tlačícího na povrch kapaliny (dokonce to může být i píst). Protože var vzniká tehdy, když tlak par v kapalině převýší tlak sloupce kapaliny a plynu nad ní.
Ve 4 km je rozhodně častěji kolem nuly než při zemi.
Šlo mi ale o to, že jsou-li podmínky (tlak a teplota) blízké trojnému bodu, budou přesmyky mezi skupenstvími dosti chaotické a velice špatně predikovatelné (protože úlet odhadu modelu proti realitě na úrovni setin stupně už může vyvolat silný rozdíl mezi ním a realitou).
Odpovědět
Ve 4 km je rozhodně častěji kolem nuly než při zemi.
Šlo mi ale o to, že jsou-li podmínky (tlak a teplota) blízké trojnému bodu, budou přesmyky mezi skupenstvími dosti chaotické a velice špatně predikovatelné (protože úlet odhadu modelu proti realitě na úrovni setin stupně už může vyvolat silný rozdíl mezi ním a realitou).
me
melsor
9.8.2019 11:01 Reaguje na Jan ŠimůnekS varem máte pravdu, nenapsal jsem to zrovna nejlíp - parciálním tlakem ve druhé větě jsem měl na mysli hodnotu parciálního tlaku syté vodní páry v soustavě voda-vzduch. Ten se číselně rovná tlaku kapaliny, který zmiňujete (u jednosložkové kapaliny je slovo parciální zbytečné).
Rozumím, co jste měl na mysli při výhradách k modelu, ovšem, podle mne se mýlíte. Smyslem diskutovaného modelu přece není vypočítat vývoj nějakého konkrétního systému v čase (např.za účelem předpovědi počasí), ale výpočet nějakých charakteristik systému za dlouhé časové období, při kterém různé epizody lokální v čase a prostoru nejsou důležité. Případně, pokud mají v souhrnu vliv z dlouhodobého hlediska na sledované veličiny, pak by mělo stačit jejich celkový vliv do modelu vhodným způsobem zahrnout. Není tedy nutno se každým podobným dějem zabývat zvlášť, tak jako se v nějakém matematickém makroekonomickém modelu není nutno zabývat prodejem každého šroubku.
Já vidím problém kritiků těchto modelů v tom, že jen obecně kritizují a ty konkrétní modely neznají. Jestli jste si stáhl to, na co odkazuje pan Metelka, tak to rozhodně není nic jednoduchého. Oceňuji sice, že se zde snažíte argumentovat věcně, ale i tak jsou to jen obecné výhrady a žádný model jste si pravděpodobně neprostudoval (jesli se mýlím, tak se Vám upřímně omlouvám).
Odpovědět
Rozumím, co jste měl na mysli při výhradách k modelu, ovšem, podle mne se mýlíte. Smyslem diskutovaného modelu přece není vypočítat vývoj nějakého konkrétního systému v čase (např.za účelem předpovědi počasí), ale výpočet nějakých charakteristik systému za dlouhé časové období, při kterém různé epizody lokální v čase a prostoru nejsou důležité. Případně, pokud mají v souhrnu vliv z dlouhodobého hlediska na sledované veličiny, pak by mělo stačit jejich celkový vliv do modelu vhodným způsobem zahrnout. Není tedy nutno se každým podobným dějem zabývat zvlášť, tak jako se v nějakém matematickém makroekonomickém modelu není nutno zabývat prodejem každého šroubku.
Já vidím problém kritiků těchto modelů v tom, že jen obecně kritizují a ty konkrétní modely neznají. Jestli jste si stáhl to, na co odkazuje pan Metelka, tak to rozhodně není nic jednoduchého. Oceňuji sice, že se zde snažíte argumentovat věcně, ale i tak jsou to jen obecné výhrady a žádný model jste si pravděpodobně neprostudoval (jesli se mýlím, tak se Vám upřímně omlouvám).
JŠ
Jan Šimůnek
11.8.2019 09:13 Reaguje na melsorJenže pokud ten model bude ujetý a budou z něj padat nesmysly, tak naprosto nemá cenu na podkladech z něho utrácet miliardy za "záchranu planety".
Prostě, dokud klimatologové nebudou mít v praxi fungující modely, měli by si uložit bobříka mlčení a chodit kanálama.
Odpovědět
Prostě, dokud klimatologové nebudou mít v praxi fungující modely, měli by si uložit bobříka mlčení a chodit kanálama.
ig
2.8.2019 00:07 Reaguje na Ladislav Metelka
Link třeba tady
http://www.johnstonsarchive.net/environment/warmingplanets.html
primární data nemám, tohle zrovna nějak moc nesleduju. Navíc vůbec není jasné čím je to způsobené a půlka hypotéz se dá rovnou od stolu zavrhnout (třeba že marsovské Milankovičovy cykly nekorelují s pozemskými ard.). Ovšem jako důkaz, že existují i jiné teorie než plně antropogenní globální oteplování to stačí :-)
Odpovědět
http://www.johnstonsarchive.net/environment/warmingplanets.html
primární data nemám, tohle zrovna nějak moc nesleduju. Navíc vůbec není jasné čím je to způsobené a půlka hypotéz se dá rovnou od stolu zavrhnout (třeba že marsovské Milankovičovy cykly nekorelují s pozemskými ard.). Ovšem jako důkaz, že existují i jiné teorie než plně antropogenní globální oteplování to stačí :-)
JS
Jiří Svoboda
1.8.2019 09:52 Reaguje na Jan ŠimůnekPokud vím, tak na vadné klimaskeptické modely jste mi posílal link a jasně jsem vám prokázal jeho vadnost a manipulaci. Zkuste být, prosím, kritický univerzálně.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
1.8.2019 15:34 Reaguje na Jiří SvobodaOpravdu nevím, na jaké "klimaskeptické modely" jsem vám posílal link. Maximálně jsem vám poslal odkaz na článek v Neviditelném Psovi, který kritizoval některé dostupné klimaalarmistické modely. Jestli je "vadný" nebo "manipulační" nebo ne se takto od zeleného stolu rozhodnout nedá, profil autora, který na NP publikuje již dlouho, je spíš proti nějaké záměrné manipulaci.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
2.8.2019 12:24 Reaguje na Jan ŠimůnekByl to článek o logaritmické závislosti forcingu na koncentraci CO2, která byla nesprávně a manipulativně vykládána. Prostě tam byla fakta, která oba přijímáme a bereme jako základní, odporně překroucena. A vy jste se na takový článek hrdě odvolával!
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
2.8.2019 16:16 Reaguje na Jiří SvobodaJo, tak to byly ty bazální fyzikální vztahy mezi koncentrací CO2 a množstvím zachyceného záření, které také klimaalarmistům nevoní. Tohle ovšem, na rozdíl od klimatu jako celku, je vlastnost dobře modelovatelná na úrovni kyvety. A protože jsem dlouhá léta pracoval s měřením koncentrace prostřednictvím měření absorbance (dokonce jsem na toto téma "spolupachatelem" dvou publikovaných analytických metod), tak s uvedeným jevem žádné problémy nemám, protože ho znám z praxe (byť s kapalinami, ale tam je to stejné).
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
5.8.2019 13:59 Reaguje na Jan ŠimůnekNevím, co na bazálních vztazích klimaalarmistům nevoní, každopádně mně velmi vadila jejich vadná, vámi nabídnutá, interpretace.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
7.8.2019 10:16 Reaguje na Jiří SvobodaNevím, co je vadné na skutečnosti, že čtyřnásobné zvýšení koncentrace CO2 pouze zdvojnásobuje "skleníkový efekt". Takže efekt přibývání CO2 ve vzduchu má v zásadně výrazně nižší dopad na klima, než jak to presentují klimaalarmisté.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
7.8.2019 10:32 Reaguje na Jan ŠimůnekPane Šomůnku, nevím, co prezentují alarmisté, ale že vztah oteplení a zvýšení koncentrace CO2 je nelineární, to klimatologové vědí už asi 100 let...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
8.8.2019 09:38 Reaguje na Ladislav MetelkaTo je možné, ale v praxi všichni klimatologové ječí při zvýšení ze 400 na 401 ppm, jako by se jednalo o zvýšení z 1 na 2. Přitom ekvivalentní takovému jekotu by bylo zvýšení na 800 ppm.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
8.8.2019 09:42 Reaguje na Jan ŠimůnekZase kecáte... Nechte už toho, je to trapné...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
8.8.2019 13:16 Reaguje na Ladislav MetelkaA co soudružka Greta a spol. s jejich katastrofou za 12 (teď už za 11, sice po půl roce, ale "pětiletku splníme za poloviční dobu, soudruzi!". Ta neexistuje?
Odpovědět
LM
JŠ
Jan Šimůnek
8.8.2019 14:27 Reaguje na Ladislav MetelkaJe klimatolog samouk. :-)
A politickou klimatologii provádí přímo "par excellence".
Odpovědět
A politickou klimatologii provádí přímo "par excellence".
LM
Ladislav Metelka
8.8.2019 14:30 Reaguje na Jan ŠimůnekNo, asi jako Vy jste klimatolog - samouk. Pěkně děkuju. Obojí jedna hrůza... :-)
Politickou klimatologii neznám. To se studuje kde?
Odpovědět
Politickou klimatologii neznám. To se studuje kde?
JŠ
Jan Šimůnek
9.8.2019 08:58 Reaguje na Ladislav MetelkaNa schodech Parlamentu (zatím naštěstí jen švédského) a v těch středních školách, které posílají v pátek studenty stávkovat (což se týká i ČR).
A teď bez legrace:
Z klimatologie se stalo politikum, protože lidé jako vy začali presentovat neprokázané hypotézy a teorie jako nezvratná fakta a chytli se toho lidé, kterým to politicky (směřují k likvidaci demokracie a navození nějaké formy totalitního režimu) vyhovuje. Nastala prakticky stejná situace, jakou známe z biologie v SSSR a později v socialistickém bloku z dob éry Lysenka a spol.
Tedy situace, kterou alespoň moje generace zná od přímých účastníků. A tudíž k ní dovede i zaujmout patřičné stanovisko.
A jinak k té odbornosti:
Šéfem IPCC byl po mnoho let koloťuk Pachaurí, jehož gramotnost v oblasti hodnocení hromadných jevů (kam patří i klima) je, obávám se, na podstatně nižší úrovni než ta moje (vzhledem k tomu, že mě epidemiologie a statistika zčásti jak odborně tak pedagogicky živí).
Nebo je klimatologie obor na vysoké koloťukské?
Odpovědět
A teď bez legrace:
Z klimatologie se stalo politikum, protože lidé jako vy začali presentovat neprokázané hypotézy a teorie jako nezvratná fakta a chytli se toho lidé, kterým to politicky (směřují k likvidaci demokracie a navození nějaké formy totalitního režimu) vyhovuje. Nastala prakticky stejná situace, jakou známe z biologie v SSSR a později v socialistickém bloku z dob éry Lysenka a spol.
Tedy situace, kterou alespoň moje generace zná od přímých účastníků. A tudíž k ní dovede i zaujmout patřičné stanovisko.
A jinak k té odbornosti:
Šéfem IPCC byl po mnoho let koloťuk Pachaurí, jehož gramotnost v oblasti hodnocení hromadných jevů (kam patří i klima) je, obávám se, na podstatně nižší úrovni než ta moje (vzhledem k tomu, že mě epidemiologie a statistika zčásti jak odborně tak pedagogicky živí).
Nebo je klimatologie obor na vysoké koloťukské?
LM
Ladislav Metelka
9.8.2019 09:28 Reaguje na Jan ŠimůnekZ klimatologie dělají politikum klimaalarmisti a klimaskeptici. Tedy ti, kdo se v tom po doborné stránce nevyznají. Těm zbývá jen ideologie (ale to Vy znáte dobře). Nezapomeňte, prosím, že když Vy, jako polovzdělanec v klimatologii, něco nechápete, neznamená to, že to neexistuje.
Pokud jde o Pachauriho, do textů zpráv nikdy nezasahoval a na text neměl vliv. To psali úplně jiní lidé. Udělal hodně škody, to je pravda, ale když se ty jeho problémy provalily, na plenárních zasedáních byl požadavek, aby se jednání neúčastnil a aby ani nebyl přítomen v sále. Ciož se také stalo...
Odpovědět
Pokud jde o Pachauriho, do textů zpráv nikdy nezasahoval a na text neměl vliv. To psali úplně jiní lidé. Udělal hodně škody, to je pravda, ale když se ty jeho problémy provalily, na plenárních zasedáních byl požadavek, aby se jednání neúčastnil a aby ani nebyl přítomen v sále. Ciož se také stalo...
JŠ
Jan Šimůnek
11.8.2019 09:31 Reaguje na Ladislav MetelkaObávám se, že pokud klimatologové dodávají nevalidní údaje a pracují s nefungujícími modely a nejsou s to v reálu předpovědět vývoj klimatu v další dekádě (a dokonce ani zdůvodnit jeho vývoj v dekádě právě proběhlé), pak by si měli uložit bobříka mlčení a čestně prohlásit, že nejsou s to se stoprocentní jistotou rozlišit antropogenní a neantropogenní vlivy na klima a poměr jejich důsledků.
Pokud se klimatologové chovají tak, jako by byli součástí klimaalarmistického spiknutí proti normálním lidem, tak ať se laskavě nediví, že je proti nim politická opozice.
A pokud se týká Pachaurího: On nikdo nežádal jeho kvalifikaci, diplomy a další dokumenty, když ho do čela IPCC ustanovovali? A, pochopitelně, vše řádně doložené? To nikdo nezjišťoval, zda není ve střetu zájmu?
To opravdu máme věřit tomu, že šlo o nějaké nedopatření? A opravdu si myslíte, že se najde nějaký hlupák, který bude věřit tomu, že Pachaurí, z pozice šéfa, do materiálů IPCC nezasahoval, třebas i neformálně a bez oficiálního spoluautorství?
A ať se vám nepráší z klávesnice:
Pachaurí nebyl odstaven ani pro nedostatek odborných kompetencí, ani pro gigantický střet zájmů, ale pro jakési sexuální skandály, nemající s tím, co hlásá IPCC naprosto nic společného.
A vzhledem k tomu, že "éra Pachaurího" nebyla nijak vyhodnocena a v činnosti IPCC nenastala žádná změna, je vysoce pravděpodobné, že tuto organizaci vedou lidé stejných kvalit (a stejného politickoekonomického zaměření), ale jen lépe maskovaní.
Odpovědět
Pokud se klimatologové chovají tak, jako by byli součástí klimaalarmistického spiknutí proti normálním lidem, tak ať se laskavě nediví, že je proti nim politická opozice.
A pokud se týká Pachaurího: On nikdo nežádal jeho kvalifikaci, diplomy a další dokumenty, když ho do čela IPCC ustanovovali? A, pochopitelně, vše řádně doložené? To nikdo nezjišťoval, zda není ve střetu zájmu?
To opravdu máme věřit tomu, že šlo o nějaké nedopatření? A opravdu si myslíte, že se najde nějaký hlupák, který bude věřit tomu, že Pachaurí, z pozice šéfa, do materiálů IPCC nezasahoval, třebas i neformálně a bez oficiálního spoluautorství?
A ať se vám nepráší z klávesnice:
Pachaurí nebyl odstaven ani pro nedostatek odborných kompetencí, ani pro gigantický střet zájmů, ale pro jakési sexuální skandály, nemající s tím, co hlásá IPCC naprosto nic společného.
A vzhledem k tomu, že "éra Pachaurího" nebyla nijak vyhodnocena a v činnosti IPCC nenastala žádná změna, je vysoce pravděpodobné, že tuto organizaci vedou lidé stejných kvalit (a stejného politickoekonomického zaměření), ale jen lépe maskovaní.
LM
Ladislav Metelka
11.8.2019 15:28 Reaguje na Jan ŠimůnekNaplácat lži bez důkazů, to je jednoduché. To je taky jediné, co tu předvádíte. Doložte svá tvrzení a můžeme se bavit dál. Pokud nedoložíte - jste jen lhář.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
13.8.2019 09:33 Reaguje na Ladislav MetelkaJá snad něco uvádím?
Já se pouze ptám, jak se mohl člověk bez jakékoli odborné specializace a v obrovském střetu zájmů dostat do čela takové organizace, jako je IPCC?
Jo, a bna základě toho pak pak konstatuji:
1. Že to do značné míry snižuje její důvěryhodnost.
To je asi natolik nezpochybnitelné, že s tím prostě nic nenaděláte.
2. Že se zásadní rozhodnutí v totalitních organizacích sjednávají v zákulisí a je poté naprosto jedno, kdo je a kdo není "v sále", protože už je dávno rozhodnuto. Zažil jsem totalitu, vím, o čem to je.
Zažil jsem dokonce situaci, kdy jistý činovník hlasoval z formálních důvodů proti jím navrženému usnesení (ale, pochopitelně, šlo jen o show, na výsledek to nemělo žádný vliv).
3. Že sovětská věda po pádu Lysenka (což byl takový "biologický pachaurí", nicméně měl alespoň formální biologické vzdělání, které Pachaurí na poli klimatologie neměl) provedla dosti rychle drastickou změnu v oblastech, kde byla věda v rozporu s lysenkismem (někde i obrat o 180 stupňů). A, je mi velice líto, po pádu Pachaurího žádná taková změna v klimatické "vědě" nenastala.
Odpovědět
Já se pouze ptám, jak se mohl člověk bez jakékoli odborné specializace a v obrovském střetu zájmů dostat do čela takové organizace, jako je IPCC?
Jo, a bna základě toho pak pak konstatuji:
1. Že to do značné míry snižuje její důvěryhodnost.
To je asi natolik nezpochybnitelné, že s tím prostě nic nenaděláte.
2. Že se zásadní rozhodnutí v totalitních organizacích sjednávají v zákulisí a je poté naprosto jedno, kdo je a kdo není "v sále", protože už je dávno rozhodnuto. Zažil jsem totalitu, vím, o čem to je.
Zažil jsem dokonce situaci, kdy jistý činovník hlasoval z formálních důvodů proti jím navrženému usnesení (ale, pochopitelně, šlo jen o show, na výsledek to nemělo žádný vliv).
3. Že sovětská věda po pádu Lysenka (což byl takový "biologický pachaurí", nicméně měl alespoň formální biologické vzdělání, které Pachaurí na poli klimatologie neměl) provedla dosti rychle drastickou změnu v oblastech, kde byla věda v rozporu s lysenkismem (někde i obrat o 180 stupňů). A, je mi velice líto, po pádu Pachaurího žádná taková změna v klimatické "vědě" nenastala.
ig
31.7.2019 10:21
Já si dobu před čtyřiceti lety poměrně dobře pamatuju. Tehdy se zcela vážně uvažovalo o nástupu doby ledové a klimatickém inženýrství, které ji mělo oddálit. Kupodivu řízené vypouštění CO2 v tom nehrálo roli, spíš se sázelo na umělou změnu albeda Antarktidy pomocí uhelného prachu. Římský klub totiž tehdy hrozil něčím úplně jiným než oteplením a lidi se báli úplně jiných věcí :-) Ale ukázalo se, že předpovídání, zejména budoucnosti, je velmi nevděčná práce. A to je taky jediná jistota kterou máme :-)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
31.7.2019 10:34Zase ten nesmysl, že klimatologové předpokládali nástup doby ledové... Možná někde v bulváru, ale v odborných časopisech to byl rozhodně minoritní názor...http://ams.confex.com/ams/pdfpapers/131047.pdf
Odpovědět
ig
31.7.2019 12:00 Reaguje na Ladislav Metelka
Věnovalo se tomu tehdy hodně prostoru, ze známých důvodů ("Všichni ať přinesou poctu tomu, jenž vzbuzuje bázeň" (Žalmy 76, 12)). Ale je pravda, že jsem to do knihovny studovat nešel a vědecké publikace se obecně hůře sháněly. Jediný autor který se často zmiňoval byl Lowell Ponte. Nicméně jsem doufal, že nikdo nezačne přijímat ta opatření o kterých se mluvilo :-) Naštěstí šílení s dobou ledovou (a spotřebováním ropy už příští rok a vyčerpáním nalezišť stříbra a asi tuctu jiných mouder Římského klubu) přestalo, jakmile byl nový důvod k panice.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
1.8.2019 07:06 Reaguje na Ladislav MetelkaJe mi velice líto, v době, kterou pamatuji, to bylo presentováno jako shoda prakticky všech klimatologů.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.8.2019 09:23 Reaguje na Jan ŠimůnekKlasicky lžete nebo Vás paměť klame...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
1.8.2019 15:29 Reaguje na Ladislav MetelkaByly toho plné populárně vědecké časopisy, jako VTM nebo Věda a Život, něco bylo i v časopisech pro mládež typu ABC. A rozhodně nikde nebylo uváděno, že se jedná o nějaký minoritní názor. Ono je to logické, statisticky jsme už měli mít nejméně pár set let další dobu ledovou (podle délky předchozích meziledových dob).
Odpovědět
MH
Martin Hájek
1.8.2019 17:46 Reaguje na Ladislav MetelkaPane Metelko, myslím, že pan Šimůnek nelže. Jedna věc je totiž vědecká komunita a tam máte pravdu vy, že globální ochlazování nepřevládalo, ale druhá věc jsou média a hlasitost různých vědců a kolik prostoru kdo dostal v médiích. To jsou dvě zásadně odlišné věci. A také je faktem, že environmentalismus se ve svých počátcích chytil právě globálního ochlazování způsobeného průmyslovým znečištěním, protože to byl v té době lepší argument než oteplování. Bylo to čistě účelové. Také je potřeba si připomenout, že i podle seriózních vědeckých prací mělo snížení průmyslových emisí například v Evropě nezanedbatelný efekt na růst teplot. Takže ona ani fakticky to zdaleka nebyla úplná hloupost a vliv průmyslového znečištění působící směrem ke snížení teploty byl zcela reálný.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.8.2019 20:00 Reaguje na Martin HájekJsem rád, že jste potvrdil, že ve vědecké komunitě převládalo oteplování. Bulvár mě nezajímá, to bude asi pro pana Šimůnka.
Odpovědět
ig
1.8.2019 23:50 Reaguje na Ladislav Metelka
"Bulvár" nebo i jen obecný tisk bez obzvlášť senzačních informací je bohužel zajímavý, protože formuje názory lidí, které vedou ke věcem jako je předčasné zavírání jaderných elektráren a podobným kontraproduktivním opatřením. Myslím, že nebýt populistických hurá-akcí, mohli bychom sice být stále ve sporu o míře příspěvku antropogenního CO2 k oteplení, ale asi bychom se shodli na tom, že neplýtvat fosilními palivy je rozumné bez ohledu na důvod i o většně metod které k tomu vedou :-)
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
2.8.2019 07:11 Reaguje na Ladislav Metelka1. Časopisy typu VTM nebo Věda a Život rozhodně v té době nebyly žádný bulvár a přinášely "výcucy" z vědeckých časopisů.
2. Můžete nějak validně dokázat, že ve vědecké komunitě v 60. a 70. letech minulého století převažoval oteplismus? Byl tehdy vůbec nějaký vědecký časopis, zaměřený na klimatologii?
Odpovědět
2. Můžete nějak validně dokázat, že ve vědecké komunitě v 60. a 70. letech minulého století převažoval oteplismus? Byl tehdy vůbec nějaký vědecký časopis, zaměřený na klimatologii?
LM
Ladislav Metelka
2.8.2019 12:13 Reaguje na Jan Šimůnekhttp://ams.confex.com/ams/pdfpapers/131047.pdf
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
2.8.2019 16:29 Reaguje na Ladislav MetelkaStáhl jsem, má to trochu zmatenou metodiku, je to zaměřeno na dobu předdigitální (takže citace apod. se nedají dost dobře hodnotit). Mají tam jen jedinou (jestli jsem nějakou nepřehlédl) práci, která není v angličtině, byť pro utváření evropského veřejného mínění v té době (70. léta) byly důležitější francouzština a němčina a pro východní blok ruština.
Bylo by docela zajímavé, kdyby někdo takový výzkum udělal na bázi Referativného žurnalu, který rozhodně zahrnoval víc pramenů, než které zachytili oni.
Odpovědět
Bylo by docela zajímavé, kdyby někdo takový výzkum udělal na bázi Referativného žurnalu, který rozhodně zahrnoval víc pramenů, než které zachytili oni.
JŠ
Jan Šimůnek
2.8.2019 16:51 Reaguje na Ladislav MetelkaMožná ještě jako demo zcela běžného konsensu v Evropě o blízkém příchodu doby ledové:
Od roku 1980 začala vycházet knižní sága "Ledová společnost" (nakonec dosáhla tří sérií s několika desítkami jednotlivých knížek) od G. J. Arnauda (orig. jazyk je francouzština). Pobralo to spoustu cen a bylo to bráno jako předpověď ledové apokalypsy v blízké budoucnosti (a právě na konto "realistické předpovědi" to ty ceny dostalo, protože literárně je to dost shit).
Česky vydalo cca první půlku (37 ze 62 dílů) nakladatelství Najáda, než je v roce 2002 vytopila Vltava (paralelně vydávalo ještě Marka Stonea, taky z francouzských originálů, ale ve vydávání této série, v Česku oblíbenější, pokračoval Železný).
Odpovědět
Od roku 1980 začala vycházet knižní sága "Ledová společnost" (nakonec dosáhla tří sérií s několika desítkami jednotlivých knížek) od G. J. Arnauda (orig. jazyk je francouzština). Pobralo to spoustu cen a bylo to bráno jako předpověď ledové apokalypsy v blízké budoucnosti (a právě na konto "realistické předpovědi" to ty ceny dostalo, protože literárně je to dost shit).
Česky vydalo cca první půlku (37 ze 62 dílů) nakladatelství Najáda, než je v roce 2002 vytopila Vltava (paralelně vydávalo ještě Marka Stonea, taky z francouzských originálů, ale ve vydávání této série, v Česku oblíbenější, pokračoval Železný).
FM
Fero Metam
31.7.2019 17:15jasné, že američané byly na mesíci, delali prúzkum, aby v dnešní dobe se mohli presunout na mesíc, a matičku zem nechají spustošenou.....už pred 40ti lety to v Americe vypadaloasi tak, jak dnes u nás...konsum neuprosne chvátal kupredu....takže jasné, že príroda atd. se brzo zničí a ničí....Na Vysočine skleník o rozloze 5ti hřišt fodbalovích :-) ať žije konsum - zachráníme planetu :-) promenme českou republiku na skleníkovou republiku jak Španelsku. A prodávejme a klčujme dríví - činska ekonomika nám zan zaplatí, dekujeme kůrovče, že si nám poskytnul záminku na težbu dreva.....MATIČKO ZEME - MÁŠ PRÁVO povolat do boje proti lidstvu ohen, vodu, vzduch zem....
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
1.8.2019 07:08 Reaguje na Fero MetamOn ten skleník je dost kompenzován tím, že se ovoce a zelenina v něm vypěstované k nám nevozí přes půl Zeměkoule (s příslušnou uhlíkovou stopou).
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
1.8.2019 15:43A ještě něco zcela obecného:
Pokud alarmisté prosazují opatření, která finálně produkci CO2 zvyšují, ať už se jedná o OZE (jejich dopad na produkci CO2 energetikou tu opakovaně a velmi fundovaně rozebral pan Wágner) nebo elektromobily (při současném energetickém mixu ČR vyprodukuje elektromobil cca trojnásobek CO2 na sto km než auto na naftu nebo benzín), pak je to přinejmenším nepřímý důkaz toho, že jim o žádný CO2 nejde a že zvýšení mjeho produkce v nich žádný strach nevyvolává.
Tohle je ještě posíleno skutečností, že na těch "ekologických" alternativách některé skupiny a jednotlivci vydělávají naprosto nehorázné peníze.
Takže dokud nezačnou ekosoudruzi podporovat rozvoj jaderné energetiky, která je jediná při rozumných hodnotách ostatních charakteristik bez produkce CO2, tak je z mého pohledu třeba na ně pohlížet jako na podvodníky a hlupáky, kteří těm podvodníkům věří.
Odpovědět
Pokud alarmisté prosazují opatření, která finálně produkci CO2 zvyšují, ať už se jedná o OZE (jejich dopad na produkci CO2 energetikou tu opakovaně a velmi fundovaně rozebral pan Wágner) nebo elektromobily (při současném energetickém mixu ČR vyprodukuje elektromobil cca trojnásobek CO2 na sto km než auto na naftu nebo benzín), pak je to přinejmenším nepřímý důkaz toho, že jim o žádný CO2 nejde a že zvýšení mjeho produkce v nich žádný strach nevyvolává.
Tohle je ještě posíleno skutečností, že na těch "ekologických" alternativách některé skupiny a jednotlivci vydělávají naprosto nehorázné peníze.
Takže dokud nezačnou ekosoudruzi podporovat rozvoj jaderné energetiky, která je jediná při rozumných hodnotách ostatních charakteristik bez produkce CO2, tak je z mého pohledu třeba na ně pohlížet jako na podvodníky a hlupáky, kteří těm podvodníkům věří.
MH
Martin Hájek
1.8.2019 16:56Bylo to trochu jinak. Globální ochlazování vlivem průmyslových emisí bylo oficiální doktrínou environmentalismu po celá sedmdesátá léta. On totiž trend změny globální teploty mezi rokem 1940 až 1965 byl -0,06 °C na dekádu. Jenomže koncem 70. let už bylo jasné, že globální ochlazení je jen environmentalistický žvást a bylo potřeba se přeorientovat.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.8.2019 19:07 Reaguje na Martin HájekNebudu dělat chytrého po bloudění na tetě Wiki, jen zalovím v paměti. V začátku sedmdesátých let jsme bruslili na řece od listopadu do března. Uhelné (zimní) prázdniny byly minimálně jednou, spíše však dvakrát. Zimy byly dlouhé a mrazivé, léta poměrně chladná a deštivá, což ještě více pohánělo k odvodňování krajiny. Takže pokud někdo z dekádního výkyvu udělal "hrozivý trend", mohlo se v tu dobu o chlazování mluvit. Tehdy jsem pavědu tolik nežral, ale články k oteplování s palmami v Evropě si již z osmdesátek dobře vybavuji.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
1.8.2019 19:14 Reaguje na Martin HájekZa ochlazení mohl patrně oxid siřičitý z neodsířených hnědouhelných elektráren (a dalších provozů). Ten se ovšem likvidoval (a nejen u nás, byl i základní složkou londýnského smogu), což tedy bylo z hlediska oteplování nejspíš kontraproduktivní. :-)
Jinak v roce 1973 nebo 4 byl velmi dlouho teplý podzim a koupali jsme se ještě v říjnu (v přehradách v údolí Říčky nad Líšní u Brna).
Odpovědět
Jinak v roce 1973 nebo 4 byl velmi dlouho teplý podzim a koupali jsme se ještě v říjnu (v přehradách v údolí Říčky nad Líšní u Brna).
Karel Zvářal
1.8.2019 19:49 Reaguje na Jan ŠimůnekAno, byl tehdy takový extrémně teplý podzim, ale vodě jsem odolal. Mám ale jinou (otužileckou) vzpomínku. Někdy na přelomu šedesátek-sedmdesátek jsem v listopadu vynášel smetí v trenclích a tílku - a na teploměru bylo mínus 15! Suchý vzduch zřejmě způsobil, že jsem se oproti předpokladu ani trochu neklepal. Dneska bych to už "nedal"...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
2.8.2019 07:07 Reaguje na Karel ZvářalTenhle fenomén znám z Alma-Aty. Nechodil jsem tam sice v trenýrkách, ale díky suchému vzduchu se dalo chodit za silného mrazu v oděvu, v jakém se u nás chodí při teplotách kolem nuly.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.8.2019 08:08 Reaguje na Jan ŠimůnekKdysi šel krásný dokument z oblasti Ojmjakonu, jak tamní lidé žijí. Pod -55°C přestává jezdit školní autobus, ale při té teplotě holčina statečně pochoduje mrazivým ránem. A při -30 je prý už teplo - dá se chodit bez rukavic!-)
Odpovědět
Karel Zvářal
2.8.2019 09:42Na téma GO bývají i zajímavé televizní dokumenty. Na těch teplotních mapách ukazují, že ač se v globále na Zemi otepluje, jsou dosti rozsáhlé oblasti, kde se teplota za sledované období snížila, což může tamní populaci vést k úsudku, že teorie oteplování je nesmysl. Asi u nás ve střední a západní Evropě jsou ty změny jedny z nejmarkantnějších, což je patrné zejména v poslední dekádě.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
7.8.2019 10:24 Reaguje na Karel ZvářalJenže i u nás řada věcí, které jsou vydávány za dopad klimatu, je ve skutečnosti dílem samotných ekologů, zachraňujících kůrovce a podobnou škodnou. Ve státech kde si ekologičtí aktivisté nemohou dovolit chránit kůrovcové stromy před vykácením (protože by je buď z těch stromů sestřelili, nebo ty stromy skáceli i s nimi), mají daleko menší úhyny smrků než my, a to na +- klimaticky stejných lokalitách.
A už jsem tu opakovaně uvedl, že katastrofální sucho na jihu Moravy je s vysokou pravděpodobností zaviněno právě ekology, protože termiky nad odlesněnou Šumavou udělají díru skoro do každé dešťové fronty, která se pohybuje v převládajícím směru větru (tj. ze západu na východ) a ta díra v té frontě jde právě přes tuto postiženou oblast. To rozčísnutí dešťových front v prostoru Šumavy je velice dobře viditelné i na snímcích z meteoradaru.
Klimatolog pan Metelka to sice vehementně popírá, ale jiné vysvětlení tohoto jevu nebyl s to nabídnout.
Odpovědět
A už jsem tu opakovaně uvedl, že katastrofální sucho na jihu Moravy je s vysokou pravděpodobností zaviněno právě ekology, protože termiky nad odlesněnou Šumavou udělají díru skoro do každé dešťové fronty, která se pohybuje v převládajícím směru větru (tj. ze západu na východ) a ta díra v té frontě jde právě přes tuto postiženou oblast. To rozčísnutí dešťových front v prostoru Šumavy je velice dobře viditelné i na snímcích z meteoradaru.
Klimatolog pan Metelka to sice vehementně popírá, ale jiné vysvětlení tohoto jevu nebyl s to nabídnout.
LM
Ladislav Metelka
7.8.2019 10:34 Reaguje na Jan ŠimůnekJiné vysvětlení existuje. Je to celé nesmysl a jen si to namlouváte. Není tam žádné systematické snížení srážek oproti okolí.
Odpovědět
JŠ
LM
Ladislav Metelka
8.8.2019 09:44 Reaguje na Jan ŠimůnekAno. Vaše laické a naivní představy jsou OK, měření jsou špatně. Vy že jste docent, s tímhle přístupem? To jste musel někde koupit...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
8.8.2019 13:21 Reaguje na Ladislav MetelkaBohužel, já se habilitoval, a předtím absolvoval kandidaturu, v exaktních oborech, kde existuje jen to, co se naměří nebo nad naměřeným spočítá. Proto taky vidím nějaký jev, tak nemám tendenci prohlašovat, že neexistuje, jak to běžně činí absolventi různých blábolologií.
Sice jsem absolvoval i zkoušky z marxáku (a mám i VUML), nicméně to jen vede k tomu, že při čtení ekologických pamfletů (jako jsou skřeky soudružky Grety a spol. či materiály IPCC) potkávám "staré známé".
Odpovědět
Sice jsem absolvoval i zkoušky z marxáku (a mám i VUML), nicméně to jen vede k tomu, že při čtení ekologických pamfletů (jako jsou skřeky soudružky Grety a spol. či materiály IPCC) potkávám "staré známé".
LM
Ladislav Metelka
8.8.2019 13:37 Reaguje na Jan ŠimůnekAno, existuje jen to, co se naměří. Ne co si kdo vymyslí. A ta měření vůbec nepotvrzují to, co tvrdíte o srážkách na jižní Moravě. Naopak, u Vás je hodně vidět confirmation bias, kterým ovšem data netrpí.
Ještě jednou - podívejte se na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/OS/OMK/mapy/prohlizec.html?map=SRA_M . Máte tam měsíční úhrny srážek skoro 10 let zpátky. To, co tvrdíte, tam prostě není.
A mimochodem - znám i profesory, kteří mimo svůj obor jsou doslova blbci.
Odpovědět
Ještě jednou - podívejte se na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/OS/OMK/mapy/prohlizec.html?map=SRA_M . Máte tam měsíční úhrny srážek skoro 10 let zpátky. To, co tvrdíte, tam prostě není.
A mimochodem - znám i profesory, kteří mimo svůj obor jsou doslova blbci.
JŠ
Jan Šimůnek
8.8.2019 14:35 Reaguje na Ladislav MetelkaPodívám se na to, až budu na silnějším datovém připojení k netu. Faktem ale je, že "rozčísnutí" dešťové fronty nad Šumavou jsem v meteoradaru viděl mnohokrát.
Druhá věc je, že 10 let zpět je trochu málo, lesy na Šumavě byly v katastrofálním stavu už dříve. Já současné sucho srovnávám se situací před 20 - 30 lety, kdy ve stejném objektu (chalupa) trávila manželka s dětmi cca půl roku (než se stala mladá školačkou) a dešťová voda běžně vystačila jak na zálivku tak na praní plínek apod. (a to jsme ji zachycovali z podstatně menší plochy střechy než v současné době).
A pamětníci v obci pamatují dobu před napuštěním Vranovské přehrady, která na sebe stahuje místní srážky, hlavně bouřky, a vysušuje své okolí. Tento jev byl akceptován i za komunistů a vedl k projektu většího množství vodních nádrží, které ho měly rozbít. Z toho projektu ale bylo do roku 1989 vybudováno jen torzo.
Odpovědět
Druhá věc je, že 10 let zpět je trochu málo, lesy na Šumavě byly v katastrofálním stavu už dříve. Já současné sucho srovnávám se situací před 20 - 30 lety, kdy ve stejném objektu (chalupa) trávila manželka s dětmi cca půl roku (než se stala mladá školačkou) a dešťová voda běžně vystačila jak na zálivku tak na praní plínek apod. (a to jsme ji zachycovali z podstatně menší plochy střechy než v současné době).
A pamětníci v obci pamatují dobu před napuštěním Vranovské přehrady, která na sebe stahuje místní srážky, hlavně bouřky, a vysušuje své okolí. Tento jev byl akceptován i za komunistů a vedl k projektu většího množství vodních nádrží, které ho měly rozbít. Z toho projektu ale bylo do roku 1989 vybudováno jen torzo.
LM
Ladislav Metelka
8.8.2019 14:50 Reaguje na Jan ŠimůnekTotéž se povídá prakticky o kterémkoli místu v ČR. V Hradci Králové a Pardubicích jsou přesvědčeni, že to dělá elektrárna Chvaletice, v Krušných horách zase větrníky na německé straně.
Data existují minimálně za 50 let, z některých stanic i více než 100 let.
Stahování srážek přehradami je taky taková blbost...
Odpovědět
Data existují minimálně za 50 let, z některých stanic i více než 100 let.
Stahování srážek přehradami je taky taková blbost...
JŠ
Jan Šimůnek
9.8.2019 09:05 Reaguje na Ladislav MetelkaProč by to měla být blbost (stahování srážek přehradami) když jevy, jako jsou stoupající a klesající vzdušné proudy nad velkými vodními plochami objektivně existují a běžně je využívají (nebo před nimi naopak prchají) piloti větroňů?
To, že větrníky mají negativní dopad na klima ve svém okolí (hlavně po větru), bylo jednak objektivně u velkých větrných parků naměřeno, jednak je to naprosto logické: vzduch je zbaven části energie a navíc jsou promíchány přízemní vrstvy s vyššími.
Elektrárny spíš vlhkost zvyšují (hlavně rosy apod.), což je jasně vidět u JE Dukovany, kdy její zprovoznění vedlo k postižení Hadcové stepi u Mohelna (která má tu smůlu, že je po větru), nyní zarůstající druhy rostlin (hlavně Borovice černá), které tam dřív "v peci" růst nemohly (a musejí je strážci rezervace uměle odstraňovat).
Odpovědět
To, že větrníky mají negativní dopad na klima ve svém okolí (hlavně po větru), bylo jednak objektivně u velkých větrných parků naměřeno, jednak je to naprosto logické: vzduch je zbaven části energie a navíc jsou promíchány přízemní vrstvy s vyššími.
Elektrárny spíš vlhkost zvyšují (hlavně rosy apod.), což je jasně vidět u JE Dukovany, kdy její zprovoznění vedlo k postižení Hadcové stepi u Mohelna (která má tu smůlu, že je po větru), nyní zarůstající druhy rostlin (hlavně Borovice černá), které tam dřív "v peci" růst nemohly (a musejí je strážci rezervace uměle odstraňovat).
LM
Ladislav Metelka
9.8.2019 09:23 Reaguje na Jan ŠimůnekTo není žádné stahování srážek, to je o podmínkách vzniku konvekce. No ale ony si kdysi staré babaky taky vysvětlovaly třeba bouřky dost různě, dávaly do oken svíčky a zapalovaly tak stavení...
Vliv větrníků na stav atmosféry v závětří je minimální. Stejně jako vliv elektráren. Není nulový, ale je minimální a nemá daleký dosah.
Odpovědět
Vliv větrníků na stav atmosféry v závětří je minimální. Stejně jako vliv elektráren. Není nulový, ale je minimální a nemá daleký dosah.
JŠ
Jan Šimůnek
11.8.2019 09:37 Reaguje na Ladislav MetelkaTen vliv má dosah desítky km a může znamenat i vyhynutí některých živočichů a rostlin.
Mimochodem, Martin Konvička, než se začal zabývat islamisty, dělal mapování hmyzu v oblastech, potenciálně ovlivněných JE Temelín (před jejím spuštěním). A posléze se tam nějaké změny našly (třeba u motýlů).
A o vlivu Dukovan na Hadcovou step u Mohelna jsem se zmiňoval výš.
A možná ještě něco: Ty obrovské větrné parky na Severním moři vytvářejí slanou vodní tříšť, kterou vítr zanáší hluboko do vnitrozemí. A výsledkem může být za pár let zasolení půdy a nemožnost pěstování některých plodin.
Odpovědět
Mimochodem, Martin Konvička, než se začal zabývat islamisty, dělal mapování hmyzu v oblastech, potenciálně ovlivněných JE Temelín (před jejím spuštěním). A posléze se tam nějaké změny našly (třeba u motýlů).
A o vlivu Dukovan na Hadcovou step u Mohelna jsem se zmiňoval výš.
A možná ještě něco: Ty obrovské větrné parky na Severním moři vytvářejí slanou vodní tříšť, kterou vítr zanáší hluboko do vnitrozemí. A výsledkem může být za pár let zasolení půdy a nemožnost pěstování některých plodin.
LM
Ladislav Metelka
11.8.2019 15:32 Reaguje na Jan ŠimůnekTak na tohle se budete muset se svými klimaskeptickými kámoši ještě podívat. Větrné elektrárny v severním moři rozhodně nezrychlují proudění v přízemní vrstvě. Pokud něco, tak zpomalují. Takže i redukují množství té tříště, ale rozhodně nezvyšují. Mimochodem - krystalky solí, takto vzniklé, jsou odjakživa základním zdrojem kondenzačních jader v atmosféře...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
13.8.2019 09:43 Reaguje na Ladislav MetelkaMořský větrník, zvedající vodní tříšť až nad úroveň svých lopatek, je pro ekology asi stejně ikonický, jako pro budovatele socialismu (či nacismu) kouřící tovární komín, a najdete jeho fotku kde všude možně. Obávám se, že efekt vzdušných rázů na hladinu a rozbíjení se vln o stožáry / pontony větrníků mají na vznik tříště daleko menší vliv než sama síla větru. A pak se ta tříšť turbulentními proudy od lopatek dostane tak vysoko, že už nemá šanci spadnout do moře.
To s těmi kondenzačními jádry je snad taková pitomost, že to ani nemá cenu komentovat. Rozdíl přirozeného výskytu mikrokrystalků NaCl v atmosféře a jejich výskytu za větrníky bude (odhadem) pár řádů.
A dost civilizací v (pre)historii dojelo na to, že se jim zasolila pole.
Odpovědět
To s těmi kondenzačními jádry je snad taková pitomost, že to ani nemá cenu komentovat. Rozdíl přirozeného výskytu mikrokrystalků NaCl v atmosféře a jejich výskytu za větrníky bude (odhadem) pár řádů.
A dost civilizací v (pre)historii dojelo na to, že se jim zasolila pole.
JŠ
Jan Šimůnek
13.8.2019 09:37 Reaguje na Jan ŠimůnekPodíval jsem se na to. Je to sice dost k ničemu, protože to nerozlišuje globální a místní srážky, nicméně dešťový stín Šumavy je tam docela jasně patrný (zvlášť když konstatujete, že na návětrných svazích Vysočiny přece jen něco ještě spadne).
A, pochopitelně, chtělo by to mapy, které by umožnily porovnání se stavem před ekologickým odlesněním Šumavy (čili 90. léta), ale ty tam (pro jistotu) nejsou.
Odpovědět
A, pochopitelně, chtělo by to mapy, které by umožnily porovnání se stavem před ekologickým odlesněním Šumavy (čili 90. léta), ale ty tam (pro jistotu) nejsou.
LM
Ladislav Metelka
7.8.2019 10:48 Reaguje na Jan ŠimůnekMimochodem - na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/OS/OMK/mapy/prohlizec.html?map=SRA_M máte mapy měsíčních úhrnů srážek skoro za 10 let. Zkuste mi tam ten Váš efekt najít...
Odpovědět
JŠ
