Mezi uměním a mystikou – Rudolf Steiner v DOXu

V pražské galerii DOX se koná u příležitosti 150. výročí narození Rudolfa Steinera výstava, která zajímavým způsobem propojuje ideje tohoto myslitele se současným uměním. Připomínat Steinera má přitom jistě smysl, protože málokdo je tak výrazným představitelem alternativ pokoušejících se založit život člověka ve společnosti i přírodě jinak, než nabízí současná, „materialistická“ společnost.

Steiner představuje minimálně ve středoevropském prostoru především jeden z nejvýznamnějších pokusů propojit vědy se spiritualitou. Tato snaha nebyla ovšem jen teoretická, ale měla dodnes viditelné důsledky, se kterými se i příznivci různých environmentálních proudů hledajících různé alternativy jistě setkali. Vždyť u Steinera má svůj původ třeba biologicko-dynamické zemědělství, waldorfské školství nebo i kosmetické produkty firmy Weleda.

Sám Rudolf Steiner byl postavou pro mnohé strhující a jeho spisy se pokoušely nabízet zcela specifické vize náboženství, společenských reforem, lékařství, stejně jako přírodních věd i zemědělství. Nutno dodat, že řada jeho myšlenek, vycházejících často z mystických prožitků a zcela specifického vnímání světa, je velmi nestandardních, mnozí hlubinní ekologové jsou proti němu pouhými přízemními pozitivisty a členy klubu Sisyfos jistě musí jímat nad většinou jeho textů čirý běs.

Jakkoli se nemůžu považovat za nadšeného čtenáře Steinerova díla (to je i na mě příliš velká „divočina“), pozornost si zaslouží a předpokládám, že se jeho vlivu na alternativní zemědělství či vůbec na vztah lidí k přírodě ještě Ekolist.cz bude věnovat. Osobně bych chtěl v tomto článku upozornit na jiný ze Steinerových vlivů - a to na představitele řady druhů umění. Sám Steiner opět nezůstával pouze u přednášek a knih, ale spolupodílel se např. se svojí ženou na vytvoření zvláštního tanečního umění eurytmie, kombinující taneční pohyby a promyšlená symbolická gesta s hudbou a barvami. Též projektoval centrum antroposofického hnutí (které založil), tzv. Goetheanum v Dornachu, které je skutečně zajímavou architekturou. Obecně pro něj bylo charakteristické propojování (většinou dynamicky se projevujících) smyslově vnímatelných kvalit jak navzájem, tak s odkazy na duševní a duchovní dimenzi.

I výstava v DOXu je vedena snahou spíše než vytvořit výstavu na téma Rudolf Steiner přiblížit tyto tendence v jeho myšlení, které pak mohly spolupůsobit při vývoji moderního umění. A to ať již z nich čerpali umělci na počátku 20. století přímo, nebo se k podobným myšlenkám či projevům přikláněli umělci konce století či dokonce začátku 21. století zprostředkovaně a paralelně.

Kromě vlastních artefaktů, vztahujících se ke Steinerově osobě, jako je třeba model Goetheanea (prvního i druhého) a řady jeho přednáškových skic, zde najdeme i různé typy rozvinutí jeho učení následovníky. Příkladem může být video s vystoupením eurytmických tanečníků, ale třeba i hydrodynamické studie Theodora Schwenka, zabývajícího se prouděním vody a paralel k obdobným formám ve světě organismů.

Nalezneme zde ale samozřejmě především díla výtvarných umělců. A vzhledem k tomu, že výstava je založena na projektu již uvedeném v Kunstmuseech ve Wolfsburgu a Stuttgartu, tak se milovníci současného umění mohou těšit na jména jako Joseph Beuys, Anish Kapoor či Tony Cragg. Současně je výstava doplněna i o díla českých umělců, jako jsou Karel Malich, Josef Váchal nebo František Drtikol. Steiner ostatně Prahu často navštěvoval a jeho přednášek se zúčastnily takové osobnosti, jako byl Einstein, Max Brod či Franz Kafka, jenž se s ním pak i soukromě setkal.

Jakkoli výstava nabízí zajímavá umělecká díla, není k návštěvníkovi příliš vstřícná. Téměř chybí vysvětlující texty, které by osvětlily spojitost se Steinerovým myšlením – u zahraničních si člověk musí „dočíst“ komentáře v katalogu k výstavám v Německu. K českým umělcům takový komentář také prakticky chybí, pokud si tedy návštěvník nezakoupí katalog za 450,- Kč (poté, co zaplatil za vstupné 180,-). U zahraničních děl se uvádí název díla pouze v originále, a to včetně tabulí samotného Steinera, takže návštěvníci neznalí především němčiny (což je dnes většina) musejí odejít značně ochuzeni, stejně jako ti, kteří nerozumí anglickému hlasu doprovázejícímu videoprojekci (který poněkud ruší ještě o patro níže). Má to být výsledek snahy napodobit atmosféru jisté skrytosti antroposofického hnutí a myšlení před veřejností?

Na druhou stranu ale výstavu doprovázel bohatý přednáškový program, vztahující se jak k samotnému Steinerovi a jeho pobytu v Praze, tak nabízející třeba hudebně taneční site-specific program či přednášku o významu změněných stavů vědomí pro umění. Tyto akce pak vyvrcholí konferencí ke Steinerovu dílu 4. září, na níž by měly zaznít třeba i přednášky k již zmiňovanému biologicko-dynamickému zemědělství či přímo s názvem Ekologie a politické hnutí zelených. Za návštěvu však určitě stojí především sama výstava, která obsahuje řadu zajímavých a kvalitních děl umělců, kteří se snaží o hlubší rozměr své tvorby.

---

reklama

---