Všechno, co jste chtěli vědět o mravencích, ale nevěděli jste, kde se zeptat
12.12.2021
Architektura mraveniště zpodobněná Arminem Schiebem v knize Mravenci. Život lesního společenství.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Kazda
„Divoká prasata vyhrabala kokon larvy zlatohlávka. Zlatohlávek klade vajíčka na kupu mraveniště. Líhnou se z nich larvy zvané ponravy, které se do kupy zahrabávají a později si ze slin, rostlinného materiálu a půdy vytvářejí kokon. Živí se rostlinným materiálem v mraveništi. Díky své velikosti jsou vzrostlé ponravy velmi výživné a stávají se vyhledávanou kořistí divokých prasat a jiných lesních zvířat,“ pokračují informace ke stejnému obrázku.
Knihu Mravenci. Život lesního společenství napsal Armin Schieb. Vyšla v nakladatelství Kazda v roce 2021, do češtiny ji přeložila Markéta Kliková.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Kazda
Na první pohled se zdá, že textu v knize není mnoho, protože ilustrace jsou opravdu dominantní. Po prolistování několika stránkami ale čtenář zjistí, že ačkoli text nezaplňuje celou plochu knihy, dozvěděl se o mravenčím životě překvapivě hodně informací. O mravenčím těle, o mraveništi, rozdělení práce, potravě i o budování cestiček, kterými mravenci často zasáhnout i do našeho života.
Mravence každý z nás zřejmě potkal, měl možnost je chvíli pozorovat a všimnout si organizovanosti jejich společenství. I autora Armina Schieba mravenci zaujali právě pro svůj pestrý sociální život a strukturu. A protože studoval informativní ilustraci, rozhodl se na nich ilustrovat kolektivní inteligenci.
Armin Schieb se podle slov na přebalu záměrně vyhýbal hrozivému vyobrazení mravence, aby pozornost čtenáře zůstala zaměřena na poznatky a nepřesouvala se k emocionálním reakcím strachu nebo odporu. A to se mu podařilo. Digitálně modelované hyperrealistické 3D ilustracích působí jako fotografie. Mravenců v nadživotní velikosti nešokují. Čtenáře spíše může napadnout otázka, jestli je na mravencích něco hrozivého, co nám autor záměrně neukazuje.
Kniha se svým stylem nejvíce blíží encyklopedii. A ačkoli jsme encyklopedie a ilustrace zvyklí vnímat především v knihách pro děti, tato kniha je zaměřena na dospělého čtenáře. Takového, který přemýšlí, co se děje s materiálem, který mravenci přinášejí do mraveniště poté, kdy zmizí našim očím. Jak se mravenci orientují v lese, aby se neztratili? Jak mravenci v mraveništi udržují čistotu potřebnou na to, aby se v něm nešířila plíseň a nemoci?
Armin Schieb svou publikací obohatí především ty, které baví rozumět tomu, co vidí při procházce přírodou. Kniha Mravenci, život lesního společenství je podmanivý vizuální výlet do mraveniště, plný detailních scén ze života společenství lesních mravenců.
reklama
Další články autora |
Světelné znečištění v ČR nechceme. Ale uvést do praxe regulaci bude složité, říká Petr Žák
Jak si řešením povodní nezpůsobit další problémy. A ještě získat mošt a křížaly
Za to, v jak špatném stavu jsou lesy a lesařina, můžou především škody zvěří a výběrová řízení, říká lesník Vladislav Ferkl Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
DA
DAG
12.12.2021 10:10U nás jsou nezměrně vzácní mtavenci. Tak vzácní, že ani třicet metrů od nich nesmí být posed.
Kdysi na ně upozornil jeden místní nadšenec ocrhanaře. Ti tam družstvu zakázali sekat rotačkama louku. Od té doby mravenci chudáci uvadali. Tak tam začali chodit ochranáři s křovinořezy.
Aneb kdybych citoval toho mravenčího nadšence. Tak když kdysi jeden zaměstnanec družstva ty mravence nabral do kýbla a vysipal na druhé straně dediny ke kapustě, tak se na ty rozbitý mraveniště díval a říká. Jsou to kluci aktivní pohyb jim zjevně svědčí😂
A teď pro badatele. Kdo dokáže říct proč ten pán měl myslenku přesouvat mravence ke kapustě? Mimochodem po přesunu jsou tam mravenci dodnes.
Odpovědět
Kdysi na ně upozornil jeden místní nadšenec ocrhanaře. Ti tam družstvu zakázali sekat rotačkama louku. Od té doby mravenci chudáci uvadali. Tak tam začali chodit ochranáři s křovinořezy.
Aneb kdybych citoval toho mravenčího nadšence. Tak když kdysi jeden zaměstnanec družstva ty mravence nabral do kýbla a vysipal na druhé straně dediny ke kapustě, tak se na ty rozbitý mraveniště díval a říká. Jsou to kluci aktivní pohyb jim zjevně svědčí😂
A teď pro badatele. Kdo dokáže říct proč ten pán měl myslenku přesouvat mravence ke kapustě? Mimochodem po přesunu jsou tam mravenci dodnes.
ss
smějící se bestie
12.12.2021 11:23 Reaguje na DAGOchranáři mají sekat kosou !
Žádnou moderní technikou.
Odpovědět
Žádnou moderní technikou.
va
vaber
12.12.2021 10:27v lese jsem vídal velká mraveniště lesních mravenců z jehličí ,nikdy jsem neviděl rozhrabaná přemnoženými prasaty ,ale vidě jsem taková mraveniště u cesty, kam dřevorubci co káceli stromy navezli stromy a zničili tyto mraveniště,
mravenci sežerou vše ,tak nevím zdali jsou užiteční nebo škodliví , tak se kdysi rozdělovali tvorové ,nebo se ještě rozdělují?
Odpovědět
mravenci sežerou vše ,tak nevím zdali jsou užiteční nebo škodliví , tak se kdysi rozdělovali tvorové ,nebo se ještě rozdělují?
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
16.12.2021 13:42 Reaguje na vaberTím, že vše sežerou, jsou vlastně taková zdravotní policie. Takže jsou užiteční.
Odpovědět
Jan Knap
12.12.2021 16:38Pokud´ vím, tak mraveniště rozhrabávají a mravenci se živí hlavně některé druhy ptáků jako například žlůna zelená a podobně. Pochybuji, že by divočáci rozhrabávali mraveniště speciálně kvůli mravencům nebo ponravám, nejsou k tomu uzpůsobeni-citlivý rypák. Na druhou je pravda že divočáci vyhrabávají ponravy některých druhů brouků a tím jsou užiteční- některé ponravy ničí kořenový systém malých stromků. Petrův Zdar
Odpovědět
Jakub Graňák
12.12.2021 17:16 Reaguje na Jan KnapTak to se šeredně pletete, ti divočáci totiž ty mraveniště rozhrabávají v zimě, larvy zlatohlávků jsou pro ně vítanou pochoutkou
Odpovědět
JO
Jarka O.
12.12.2021 18:50 Reaguje na Jakub GraňákLarvy zlatohlávků a májky obecné jsou to nejhorší, co znám v zahradě. Jen si povzdechnu, že zbavit se jich je nemožné a pozvat v zimě divočáka do zahrady taky.
Odpovědět
kk
karel krasensky
12.12.2021 18:55 Reaguje na Jarka O.Že jsem takový dobrák tak vám poradím.Pořidte si mravenečníka to je největší spcialista na larvy a hmyz.Jen si ho asi na vysočině budete muset brat v zimě pod peřinu.
Odpovědět
JO
Jarka O.
12.12.2021 19:31 Reaguje na karel krasenskyJe to možnost, která mě nenapadla. Spíš jsem uvažovala o kachně indický běžec, která snese klima vysočiny a ještě se dá sníst. Mravenečnika se zelím si nedovedu představit.
Odpovědět
kk
karel krasensky
12.12.2021 19:45 Reaguje na Jarka O.Možná by se ten mravenečník,až zlikviduje hmyzí škudce dal napíchnout na rožen a otačet a při té přiležitosti uspořadat party
Odpovědět
JO
Jarka O.
12.12.2021 20:03 Reaguje na karel krasenskyJenže je nepůvodní, tak ho určitě nepodpořím. Ještě tak aby se mi nekontrolovaně množil.
Odpovědět
kk
karel krasensky
12.12.2021 20:15 Reaguje na Jarka O.Tak takový mravenečník dvouprstý je prcek,kterého byste mohla mít místo kočky.Ten se nehodí ani upect místo kralíka
Odpovědět
JO
Jarka O.
12.12.2021 20:34 Reaguje na karel krasenskyKoukla jsem na viki a je celkem roztomilý. Když uvážím, co všechno dnes lidi doma chovají, exotické hady....zůstanu při zemi u kočky venkovské směsi.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
16.12.2021 14:02 Reaguje na Jarka O.Mi se více líbí Tamandua, neboli mravenečník čtyřprstý. Ale není doma místo.
Odpovědět
Jakub Graňák
13.12.2021 08:40 Reaguje na Jarka O.Můžete je sbírat a zařadit do jídelníčku, to je momentálně náramně moderní a zároveň vypustíte mezičlánek v podobě mravenečníka.
Májky zase díky obsahu cantharidinu (téže účinné látky, jaká je i ve slavných španělských muškách) můžete aplikovat, když se budete v zimě s manželem zahřívat pod peřinou, jen pozor na dávkování
Odpovědět
Májky zase díky obsahu cantharidinu (téže účinné látky, jaká je i ve slavných španělských muškách) můžete aplikovat, když se budete v zimě s manželem zahřívat pod peřinou, jen pozor na dávkování
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
16.12.2021 13:56 Reaguje na Jakub GraňákRád bych se Vás, jako odborníka na hmyz, zeptal, proč se puchýřníkovi lékařskému říká španělská muška, když tento brouk nemá nic společného ani s mouchami, ani se Španělskem? A nebylo by lepší a hlavně bezpečnější použít radši tu modrou pilulku?
Odpovědět
Jakub Graňák
16.12.2021 17:59 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTím si nejsem jistý, tuším, že to má co dělat s tím, že se jimi otrávil nějaký španělský král. Je taky možné, že to má co dělat s tím, že jde o převážně teplomilný středomořský druh.
Nicméně, zkoušet to na vlastní kůži silně nedoporučuju, hranice mezi bezpečnou a letální dávkou je velice úzká, smrt velice bolestivá a ani dnes není v silách medicíny otráveným pomoci.
Odpovědět
Nicméně, zkoušet to na vlastní kůži silně nedoporučuju, hranice mezi bezpečnou a letální dávkou je velice úzká, smrt velice bolestivá a ani dnes není v silách medicíny otráveným pomoci.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
16.12.2021 22:08 Reaguje na Jakub GraňákHmyz jako erotický stimulant pro mě nepřipadá v úvahu. Mě natáhlo už jenom to, když kdysi Kremlička po prohraných volbách do parlamentu v přímém přenosu sežral dospělého potemníka. Takže vím, že to určitě zkoušet nebudu. Asi by to pro mě mělo stejný povzbuzující účinek jako pořádný klystýr.
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.12.2021 09:58 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaLepší než nějaké klystýry a stimulanty je napr. toto milé video, tu máte ode mě nejedovatý adventní dárek.
https://www.youtube.com/watch?v=9KA0T_Qr4jc
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=9KA0T_Qr4jc
kk
karel krasensky
12.12.2021 19:25 Reaguje na Jakub GraňákNevím,nevím s těmi divočaky a mraveništi.V oblasti Beskyd kde žíjí je poměrně dost černé i mraveništ,ale nikdy jsem od nich nenašel poškozené mraveniště.Co jsem před pár lety viděl na vlastní oči tak mraveniště a v něm otisk medvědí tlapy.Nebyla veliká musel to být maldý,menší medvěd.Co bylo zvlaštní,že mraveniště nebylo rozhrabané.Asi jen na něj položil tlapu a pak šel dál.Co mu chodilo po rozumu ví jen ten míša
Odpovědět
Jakub Graňák
13.12.2021 08:36 Reaguje na karel krasenskyTak to by jste se divil. U nás v podhůří Jeseníků zdevastovaly prasata snad všechna mraveniště lesních mravenců nad výšku kupy kolem třiceti čísel a nejen je, pan Knap výše si neuvědomuje, že s těma ponravama vyryjí i stromky, pařezy a kompletně obrátí drn v celém lese. To samé na loukách. Pan Knap tady jihne nad osudem drobnopastevců na broumovsku v souvislosti s vlky, ale devastační vliv prasat, která jsou schopna za jedinou noc zlikvidovat i několik hektarů pastviny, ho nechávají v klidu. Není problém, obzvláště v zimních měsících narazit v lese i na čtyřicetihlavé stádo. Jsou to pro mě nejhorší škůdci, jaké v současnosti máme, množí se jak myši a sežerou všechno, na co narazí. Nebýt rizika pro chovy domácích prasat, byl bych pro to nechat je všechny vychcípat na prasečí mor. Kámoš myslivec (sdružení myslím Slezské Rudoltice) ročně střílí přes třicet prasat, přesto je zoufalý z výše škod.
Odpovědět
kk
karel krasensky
13.12.2021 09:43 Reaguje na Jakub GraňákOn by se ten stav prasat snížít dal,ale do toho nikdo nepujde.Stačilo by nasadit vojáky se samopaly lokalizovat tlupy černé pomocí dronu,termovizi a byl by masakr.Jenomže kvílelí by myslivci,media a kdoví kdo ještě.Pokud se africký mor začné šířít v česku u černé zvěře tak možná k mé blaznivé myšlence nakonec dojde
Odpovědět
Jakub Graňák
13.12.2021 10:04 Reaguje na karel krasenskyUpřímně, na tohle řešení mělo dojít už dávno, tenhle stav je tu bratru patnáct let
Odpovědět
Jakub Graňák
13.12.2021 08:46 Reaguje na karel krasenskyJinak, poměrně dost černé u vás vůbec nevypovídá nic o stavu u nás viz.: https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/divocaci-cerna-zver-moravskoslzsky-kraj-zemedelci.A181129_442391_ostrava-zpravy_jog
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
12.12.2021 19:19Dikutérom odporúčam si prečítať knižku a troška sa dovzdelať :-) Ale tie postrehy zo života sú poučné. Áno, stáva sa aj to že ochranári majú niekedy na pohľad nezmyselné požiadavky. Oni aj tie vzácne živočíchy majú často protichodné požiadavky. Môžu vyhynúť (nielen mravce) aj keď sa kosí priveľa, alebo zase veľmi málo. Často je jediným riešením pastva, ktorej sa tu často posmievate. Ak sa vám nechce zháňať knižku, veľa zaujímavých textov nájdete na internete napr. https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/jak-reaguji-spolecenstva-mravencu-na-zmeny-prostre.pdf
Odpovědět
DA
DAG
13.12.2021 08:10 Reaguje na Vladimir MertanTak dokonalosti ochranářů rozhodně dosáhnout nemůžeme ;) Jen si myslím, že když se něco rozmnožuje a vyvíjí padesát let, tak bych na tom nic neměnil.
Odpovědět
