Experti: Změna klimatu zvyšuje v Česku riziko sucha i extrémních srážek

Podle Trnky je vazba mezi klimatickou změnou a některými jevy zřejmá. Například nárůst počtu tropických dnů či teplotních maxim je důsledkem posunu průměrných hodnot. Vyšší teploty zároveň zvyšují výpar a výsušnou schopnost atmosféry, což spolu s delší vegetační sezonou a vyšší intenzitou slunečního záření vede ke zvyšujícímu se deficitu půdní vláhy. "Výsledkem je častější výskyt sucha. Méně je naopak dnů s nízkými teplotami a sněhovou pokrývkou," dodal.
U složitějších jevů, jako jsou zimní ledovky či extrémní sněhové srážky, vědci zaznamenávají rostoucí pravděpodobnost jejich výskytu. "V zimě může být více srážek, a přestože poroste podíl dešťových, zvýší se i pravděpodobnost velmi vydatných sněhových událostí s větší mocností než obvykle," uvedl Trnka.
Méně jasná souvislost je podle Trnky mezi změnami klimatu a povodněmi, které jsou ovlivněny řadou dalších faktorů. Přesto analýzy trendů ukazují, že ve východní Evropě, včetně Česka, jejich výskyt narůstá, podotkl. "Teplejší atmosféra je schopna zadržet více vodní páry, což může vést k intenzivnějším srážkám. Srážkové úhrny se mohou zvyšovat, ale přímá vazba na povodně není tak snadno prokazatelná jako u vyšších teplot," řekl Trnka.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (49)
Pavel Hanzl
14.4.2025 07:01V Brně už měsíc nepršelo vůbec a já mám už dnes nádrže na dešťovku (4m3) prázdné, normálně vydrží do července.
Michal Uhrovič
14.4.2025 07:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Karel Zvářal
14.4.2025 07:43Jak praví klasik, nehledejte v tom nic jiného než fyziku, podobně jako u kysličníku nebo nebo termálních zón, kterýchžto člověk na planetě vybudoval něúrekom. V globále to hází tu klimazměnu, a jestli hledáme viníka, stačí se podívat do zrcadla...
Jakub Brenn
14.4.2025 08:10 Reaguje na Karel ZvářalMáme polovinu dubna a za duben srážky nula.

Karel Zvářal
14.4.2025 08:27 Reaguje na Jakub BrennOno těch dat je potřeba tolik, že to bychom museli mít planetu napíchanou čidly všude možně, půdou počínajíc. Zásobení pitnou vodou pokračuje, vrtání studní po světě stahuje povrchovou vodu níže. Suchá půda se ohřívá více/rychleji než vlhká, což poznáme na zvýšených teplotách vzduchu. Zkráceně řečeno: boj o energie, (obdělávatelnou) půdu a vodu proměnil zemský povrch i atmosféru natolik, že nevšimnout si důsledků může jen totální lbl.
Jakub Brenn
14.4.2025 18:24 Reaguje na Karel ZvářalVždyť i spousta lidí si zalejvá denně zahradu z vrtu, neuvědomujíc si, že tím škodí/nebo spíš je jim to fuk/ a když se tohle děje ve velkém měřítku, tak ten stav podzemní vody nechci ani domýšlet.

Karel Zvářal
14.4.2025 18:56 Reaguje na Jakub BrennPavel Hanzl
15.4.2025 07:29 Reaguje na Jakub BrennPavel Hanzl
15.4.2025 07:26 Reaguje na Karel Zvářalsmějící se bestie
14.4.2025 11:39 Reaguje na Jakub Brennono to trvá mnohem déle a že by za to mohlo splečně - likvidace deštných pralesů, stálý nárůst letecké dopravy i raket do vesmíru + " lesy " větrníků na pobřeží nejenom Německa, nechtějí brát experty v úvahu, natož aby se tím zabývali !
smějící se bestie
14.4.2025 11:41 Reaguje na smějící se bestieJakub Brenn
14.4.2025 18:31 Reaguje na smějící se bestiePavel Hanzl
15.4.2025 07:33 Reaguje na Jakub BrennPavel Hanzl
15.4.2025 07:32 Reaguje na smějící se bestieVodonosné proudění probíhá o pár kilometrů výše.
Pavel Hanzl
15.4.2025 07:23 Reaguje na Karel Zvářalsmějící se bestie
14.4.2025 08:01furt všude jenom dohadování všelijaké, ale nějaké přiložení ruky k dílu veškeré žádné - proti změně klimatu, že !
Jakub Brenn
14.4.2025 08:12 Reaguje na smějící se bestieBřetislav Machaček
14.4.2025 08:28kam ty mraky doputují. No a pokud sem doputují, tak je třeba zadržet ty přívalové srážky v přehradách, protože půda, mokřady a pidinádrže zadrží zlomek toho, co mohou zadržet velké nádrže, které se 35 let žádné nestaví.
Alespoň v nich mohla být nějaká zásoba s možností zásaku a odpařování +
nadlepšování průtoku vysychajících řek. "Vědci" kvůli svému hodnocení
občas napíšou "odborný" článek, který může sesmolit i žák druhého stupně
ZŠ, že bez srážek je sucho a že za to může oteplování. Čekal bych od nich
konkrétní rady jak suchu do budoucna čelit a ne pouze konstatovat, že je.
To pozná kdejaký praktik, když se za ním při polních pracích práší a že
jsou v dubnu v lese praskliny od sucha. Na to opravdu není třeba zástupy
"vědců" ve vědeckých ústavech, protože i bez nich to ví kde kdo.
vaber
14.4.2025 09:26 Reaguje na Břetislav Machačekvaber
14.4.2025 09:16Mě by zajímalo kam ty jarní mraky plné vody zmizely. Prší někde jinde víc na planetě,kam se odklonily nebo se vůbec nevytvořily?
To by měli odborníci přesně vědět,když chtějí předpovídat vývoj klimatu. Prý když bude tepleji bude i více srážek, kde jsou. Ta vypařená voda čeká někde schovaná a potom spadne jak povodeň? Tak se nám to vysvětluje. Kde je schovaná.
Jakub Brenn
14.4.2025 10:00 Reaguje na vaberZrovna včera se mělo od SZ zatáhnout a přijít slabý déšť. Jenom se nepatrně ukázalo pár mraků, ale tady jako vždy beze srážek (jen na pár místech podle radaru něco ukáplo).
Vysvětluje se to tak, že oteplující se atmosféra pohltí víc vlhkosti,a když se kapacita naplní, tak přijde lokálně nějakej šupec, a vzato statisticky za celý rok se pak bilance srážek nejeví jako nepříznivá.
nemám vodu, vodní páru, nejsou lesy
vaber
14.4.2025 18:19 Reaguje na Jakub Brennv m3 s teplotou ,při 100% relativní vlhkosti.
Ale teplota u země není teplota ve výšce a ty šupce zasáhnou obvykle jen malou plochu území a to znamená málo vody. Stratosféra se prý paradoxně ochlazuje a jak se projevuje oteplování planety na horních vrstvách troposféry nevím.
Jaká je bilance průtoku v Labi za rok,tedy odtok vody z Česka, v posledních 70letech. Je stejná když stejně prší, nevím.
Není to problém Česka ,ale celé Evropy, možná celého světa. Byla doba kdy Angličan v létě nevycházel z domu bez deštníku a jak je to dnes.
Jakub Brenn
14.4.2025 19:02 Reaguje na vaberJinak Ohře má teď nad Sokolovem průtok lehce nad 3m3/sec, to je stejnej průtok, jakej bývá v těch nejsušších létech...A na začátku dubna by řeky měly mít nejvyšší průtoky.
No aktuálně jsou ve Skotsku požáry...

Karel Zvářal
14.4.2025 19:20 Reaguje na Jakub BrennJakub Brenn
14.4.2025 23:06 Reaguje na Karel Zvářalpepa knotek
14.4.2025 09:27Petr Elias
14.4.2025 10:10Vladimir Mertan
14.4.2025 15:16Len pripomínam, že pekné počasie prináša tlaková výš a dažde zase tlakové níže. Práve apríl je čas, kedy sa rozpadá polárny vortex a studený vzduch prúdi zo severu do nižších zemepisných šírok. Pretože je studený a ťažký klesá k zemi , čím sa vytvára tlaková výš. Neskôr v máji a v júni sa pevnina prehrieva, viac ako blízke moria a vtedy nastáva prísun vlhkosti od mora aj s dažďami. Teplý prehriaty vzduch stúpa do výšky kde sa ochladí a kondenzuje.
MYslím si, že klimatológovia tieto banálne veci nespochybňujú, skôr v diskusii sa prejavujú rôzne povery a subjektívne pocity.
Otázka je, či vôbec nejaká mimoriadna klimatická zmena prebieha a či má vplyv na bežný veľmi náhodný chod meteorologických udalostí. Obvyklý argument klimatológov býva presvedčenie, že vo vzduchu je viac energie. Meteorologické javy a extrémy poháňa rozdiel teplôt a nie samotná teplota.
vaber
14.4.2025 18:29 Reaguje na Vladimir MertanMožná na Slovensku pršelo víc, tam se někdy dostává vlhký vzduch ze Středozemního moře po zadní straně Alp. V Česku je sucho .
Vladimir Mertan
14.4.2025 22:40 Reaguje na vaberMinulý rok bola veľmi silná zima v Mongolsku, teraz malo snehové rekordy Japonsko aj USA. Pokiaľ si niekdo myslí, že sneh už u nás nikdy nenapadne bude asi dosť prekvapený, preotže rovnako sa to môže stať aj nám.
Jakub Brenn
14.4.2025 18:32 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
14.4.2025 22:21 Reaguje na Jakub BrennTak väčšina stanic hlasi mierny nadpriemer kumulativnych zražok za marec.
vaber
14.4.2025 18:33 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
14.4.2025 22:32 Reaguje na vaberV teréne - Biele Karpaty, Strážovské vrchy a Považský Inovec sa pohybujem od roku 1980 a koncom marca býva aj býval sneh naozaj iba výnimočne, pokiaľ sa bavíme o nadmorskej výške 500 m.n.m
Jakub Brenn
15.4.2025 07:45 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
15.4.2025 09:43 Reaguje na Jakub BrennPosledné roky malo veľa snehu USA, Japonsko, Kórea, Mongolsko. https://www.imeteo.sk/spravy/najtuhsia-zima-za-posledne-polstorocie-zomrelo-uz-paet-milionov-zvierat
Vladimir Mertan
15.4.2025 09:45 Reaguje na Vladimir Mertanhttps://tvnoviny.sk/zahranicne/clanok/947919-foto-extremne-pocasie-v-usa-haldy-snehu-zasypali-aj-staty-kde-mnohi-este-sneh-nevideli

Karel Zvářal
15.4.2025 17:23 Reaguje na Vladimir Mertanhttps://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-v-evrope-se-otepluje-nejrychleji-na-svete-lonsky-rok-to-ukazal-naplno-274199

Karel Zvářal
15.4.2025 17:31 Reaguje na Karel ZvářalVladimir Mertan
15.4.2025 20:47 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
16.4.2025 08:33 Reaguje na Vladimir MertanTo první je doloženo na množství konkrétních příkladů, to druhé se dokazuje hůře, neb počasí bylo téma vždycky (zejména, když nebylo o čem psát). Vzhledem k odlesněným, odvodněným, zastavěným a zoran ým plochám je průměrně vzdělanému člověku jasné, že se to "někde" projevit musí. Plus k tomu průmyslové využití nadoblačného JS, zničení NS a setrvalé spalování fosilu jako "bombónek". Ten skleníkáč jsme vybudovali usilovnou prací mnoha generací - a není šance na "okamžité uvedení do původního stavu". Takže nezbývá, než si to teplo domova užívat...
Vladimir Mertan
15.4.2025 21:14 Reaguje na Karel ZvářalKrásný je; ale to ještě neznamená, že je dobrý. Předčasně se dalo do květu všechno, co jindy rozkvétá až koncem dubna; a květ, na který jsme se celou zimu těšili, odkvétá za jeden za dva dny, spálen žárem příliš prudkým. Veškeré květenství přímo hoří jako věchýtek slámy; včely, ještě malátné po zimě, nestačí oplodnit květy ovocných stromů – nebudeme se letos těšit na velkou úrodu ovoce. V několika dnech to nejkrásnější, to první a váhavě pokračující jaro dohoří; tím jsme o ně skoro ošizeni.
Jednou bychom si zase přáli rok bez klimatických rekordů, normální rok v každém ohledu průměrný; ne-li také v jiných obyčejných věcech života, tedy jistě v počasí není nad průměr.
https://karelcapek.blogspot.com/2024/04/horici-jaro.html
Jakub Brenn
15.4.2025 17:09 Reaguje na Vladimir Mertannic se nestřídá, je tam patrný trend
Vladimir Mertan
15.4.2025 21:13 Reaguje na Jakub BrennTak napríklad: Zajímavé je, že v sezónách 1988-1990 byly dvě nejteplejší zimy 20. století v řadě. Stačí říci, že za celou kalendářní zimu 1988/89 na většině území Polska nenapadl sníh ani jednou! a pokud ano, bylo to jen pár dní. Giżycko mělo docela štěstí, protože docela vydatně sněžilo, jak je vidět na fotkách. Paradoxně jsme však právě o dva roky dříve, v sezóně 1986-1987, zažili jednu z nejkrutějších zim. Škoda, že nejsou fotky z té doby.
Taktiež po slabých zimách pred 100 rokmi o ktorých píše napr. Karel Čapek prišla zima tisícročia v roku 1929. https://www.bejvavalo.cz/clanek/rok-1923-proc-je-malo-snehu-a-zimy-uz-nejsou-jako-driv-karel-capek-to-vedel/
https://www.lidovky.cz/nazory/karel-capek-zima-jez-neni-v-poradku.A120113_115920_ln_nazory_glu
Vladimir Mertan
15.4.2025 21:19 Reaguje na Jakub BrennPozri si graf 1, je tam 30 rokov priemerných teplôt na Šumave do roku 2016. Takže oteplujúci trend je možno posledných 10 rokov a nie 30.
Vladimir Mertan
17.4.2025 20:35 Reaguje na Jakub BrennPavel Hanzl
15.4.2025 07:37Tady bude asi příčina té forsáže oteplování za pár posledních let.