https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/experti-zmena-klimatu-zvysuje-v-cesku-riziko-sucha-i-extremnich-srazek
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Experti: Změna klimatu zvyšuje v Česku riziko sucha i extrémních srážek

14.4.2025 02:05 (ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pxhere
Česko se v důsledku klimatické změny způsobené lidskou činností potýká s častějšími a intenzivnějšími extrémními projevy počasí, jako jsou vlny veder, silné srážky, ledovka nebo sucho. Některé regiony, například jižní Morava, jsou na nízký počet srážek a teplejší počasí zvyklé více než například Vysočina, kde lidé vnímají dopady vyšších teplot a suššího období intenzivněji až v poslední době. Vyplývá to z vyjádření odborníků Ondráše Přibyly z iniciativy Fakta o klimatu a Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe).
 
"Změna klimatu způsobená člověkem vede k tomu, že extrémní meteorologické události jako vlny veder, silné přívalové deště, bouře či období sucha jsou v mnoha oblastech světa častější a intenzivnější. Neplatí to však pro všechny jevy rovnoměrně a neplatí to všude stejně," uvedl Přibyla. Změna klimatu se tedy podle něj neprojevuje jednotně a některé oblasti jsou postihovány výrazněji než jiné.

Podle Trnky je vazba mezi klimatickou změnou a některými jevy zřejmá. Například nárůst počtu tropických dnů či teplotních maxim je důsledkem posunu průměrných hodnot. Vyšší teploty zároveň zvyšují výpar a výsušnou schopnost atmosféry, což spolu s delší vegetační sezonou a vyšší intenzitou slunečního záření vede ke zvyšujícímu se deficitu půdní vláhy. "Výsledkem je častější výskyt sucha. Méně je naopak dnů s nízkými teplotami a sněhovou pokrývkou," dodal.

U složitějších jevů, jako jsou zimní ledovky či extrémní sněhové srážky, vědci zaznamenávají rostoucí pravděpodobnost jejich výskytu. "V zimě může být více srážek, a přestože poroste podíl dešťových, zvýší se i pravděpodobnost velmi vydatných sněhových událostí s větší mocností než obvykle," uvedl Trnka.

Méně jasná souvislost je podle Trnky mezi změnami klimatu a povodněmi, které jsou ovlivněny řadou dalších faktorů. Přesto analýzy trendů ukazují, že ve východní Evropě, včetně Česka, jejich výskyt narůstá, podotkl. "Teplejší atmosféra je schopna zadržet více vodní páry, což může vést k intenzivnějším srážkám. Srážkové úhrny se mohou zvyšovat, ale přímá vazba na povodně není tak snadno prokazatelná jako u vyšších teplot," řekl Trnka.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (49)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

14.4.2025 07:01
Letošní vývoj počasí silně připomíná rok 2015, kdy taky bylo už na jaře sucho a byla to katastrofa nejen pro lesy celé Jižní Moravy, kdy lehla velká část smmrkových porostů.
V Brně už měsíc nepršelo vůbec a já mám už dnes nádrže na dešťovku (4m3) prázdné, normálně vydrží do července.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

14.4.2025 07:35 Reaguje na Pavel Hanzl
vidím to podobně. čekám že podobně suchý rok bude i 26 a 27
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.4.2025 07:43
Starší kluci ve družině povídali, že dnes (60.-ky) umí(me) rozehnat dešťová mračna před nějakou slavností raketami (či něčím podobným, detaily si nepamatuji). To mi tak nějak utkvělo, proto dnes (r.25) mě ta dlouhá sucha střídaná povodněmi vůbec nemohou překvapit. Prům let doprava způsobuje oslabení (naředění, rozbití) tryskového proudění (využívá ho k úspoře PHM), v Česku známé jako Jet-stream. No a pokud tento hybatel oblačností jsme "eliminovali", máme (konečně!) stále hezké, slunečné počasí!-) On se občas - možná i za pomoci polárního víru rozběhne - a pak doháníme to, co jsme zanedbávali, tj pravidelnost srážek.

Jak praví klasik, nehledejte v tom nic jiného než fyziku, podobně jako u kysličníku nebo nebo termálních zón, kterýchžto člověk na planetě vybudoval něúrekom. V globále to hází tu klimazměnu, a jestli hledáme viníka, stačí se podívat do zrcadla...
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

14.4.2025 08:10 Reaguje na Karel Zvářal
Už tak zhruba 15 let od března do září vymetená obloha. Kam se poděla zima se sněhem, občasné zatažené jarní dny s deštěm /pamatuju si ze školy a školky, kdy jsme chodili v holinkách, nebylo ani kam šlápnout, všude žížaly a nebylo to tak zřídkavé- to byly 80ky/, kam se poděly medardovský deště, letní bouřky.
Máme polovinu dubna a za duben srážky nula.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.4.2025 08:27 Reaguje na Jakub Brenn
Nobelovka za kysličník byla udělena, pachatele známe, nic více vědět nepotřebujeme... R.23 ukázal, že to není jen kysličníkem - vědcům chybí potřebná data...-/ V nedávném článku na toto téma jsem nezaznamenal jako příčinu výkyvu v r.23 masivní únik metanu o několik měsíců dříve... To je možná ten údaj (jeden z důležitých), který vědcům chybí:-)
Ono těch dat je potřeba tolik, že to bychom museli mít planetu napíchanou čidly všude možně, půdou počínajíc. Zásobení pitnou vodou pokračuje, vrtání studní po světě stahuje povrchovou vodu níže. Suchá půda se ohřívá více/rychleji než vlhká, což poznáme na zvýšených teplotách vzduchu. Zkráceně řečeno: boj o energie, (obdělávatelnou) půdu a vodu proměnil zemský povrch i atmosféru natolik, že nevšimnout si důsledků může jen totální lbl.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

14.4.2025 18:24 Reaguje na Karel Zvářal
Těch faktorů vyplývajících z činnosti člověka je mraky a jen Bůh ví, jakou váhu má ten který faktor...

Vždyť i spousta lidí si zalejvá denně zahradu z vrtu, neuvědomujíc si, že tím škodí/nebo spíš je jim to fuk/ a když se tohle děje ve velkém měřítku, tak ten stav podzemní vody nechci ani domýšlet.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.4.2025 18:56 Reaguje na Jakub Brenn
Studnařským firmám GO nahrává, kšeftů mají, že téměř nestíhají. Je to svým působem přilévání oleje do ohně. Těch považovacích faktorů je celá řada, např zeměpisná šířka, nadmořská výška, lesnatost aj.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.4.2025 07:29 Reaguje na Jakub Brenn
V naší krajině se spodní voda průběžně doplňuje, dostat ji na povrch nic špatného není. Posiluje zeleň. Horší je to na Arabském poloostrově, kde je na vodě ze zvodní závislých asi 50 miliónů obyvatel a tam se nedoplňuje. Ročně klesá hladině řádově v metrech.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.4.2025 07:26 Reaguje na Karel Zvářal
Dat je všude něurékom a metan je typický pyramidový jev, jde s oteplování - vypouští ho permafrosty.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.4.2025 11:39 Reaguje na Jakub Brenn
Kdyby jenom 15let,
ono to trvá mnohem déle a že by za to mohlo splečně - likvidace deštných pralesů, stálý nárůst letecké dopravy i raket do vesmíru + " lesy " větrníků na pobřeží nejenom Německa, nechtějí brát experty v úvahu, natož aby se tím zabývali !
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.4.2025 11:41 Reaguje na smějící se bestie
A stále málo vodních ploch v ČR.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

14.4.2025 18:31 Reaguje na smějící se bestie
Tak to jistě trvá více než 15 let, GO se začalo projevovat v druhé polovině 80.let a pořád to graduje a řekněme, že v těch desátých letech bylo již pomalu každé léto dost suché a horké. Že nám proprší dovolená, to snad s tím člověk už ani nepočítá. Dříve to bylo tak 50/50.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.4.2025 07:33 Reaguje na Jakub Brenn
Jistě, proto se rozjel grýndýl, jenže o 30 let později a málo důsledně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.4.2025 07:32 Reaguje na smějící se bestie
Větrníky nemají vliv vůbec žádný, normálně se v těch krajích pěstují větrolamy na ochranu půdy, větrník je to samé.
Vodonosné proudění probíhá o pár kilometrů výše.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.4.2025 07:23 Reaguje na Karel Zvářal
Konečně jste pochopil, že ta kilatická tragédie je lidské dílo? Tolik sexu naráz? Samozřejmě se na to letecká doprava podílí minimálně, ten fundament je pořád těch 60 mld. emisí CO2 do atmosféry ročně. Kolik z toho udělají letadla, netuším.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.4.2025 08:01
No,
furt všude jenom dohadování všelijaké, ale nějaké přiložení ruky k dílu veškeré žádné - proti změně klimatu, že !
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

14.4.2025 08:12 Reaguje na smějící se bestie
to je jeden z milionu, který se věomě uskromní a něco udělá...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.4.2025 08:28
Z modré oblohy vymetené od mraku žádné srážky padat nebudou a padají tam,
kam ty mraky doputují. No a pokud sem doputují, tak je třeba zadržet ty přívalové srážky v přehradách, protože půda, mokřady a pidinádrže zadrží zlomek toho, co mohou zadržet velké nádrže, které se 35 let žádné nestaví.
Alespoň v nich mohla být nějaká zásoba s možností zásaku a odpařování +
nadlepšování průtoku vysychajících řek. "Vědci" kvůli svému hodnocení
občas napíšou "odborný" článek, který může sesmolit i žák druhého stupně
ZŠ, že bez srážek je sucho a že za to může oteplování. Čekal bych od nich
konkrétní rady jak suchu do budoucna čelit a ne pouze konstatovat, že je.
To pozná kdejaký praktik, když se za ním při polních pracích práší a že
jsou v dubnu v lese praskliny od sucha. Na to opravdu není třeba zástupy
"vědců" ve vědeckých ústavech, protože i bez nich to ví kde kdo.
Odpovědět
va

vaber

14.4.2025 09:26 Reaguje na Břetislav Machaček
Když neprší a stále praží slunce, bude sucho, tomu neumí čelit nikdo. Jen pořádný déšť. Vše ostatní jsou jen hraběcí rady.
Odpovědět
va

vaber

14.4.2025 09:16
Já se dívám na týdení předpovědi počasí na ,,https://www.chmi.cz/predpovedi/predpovedi-pocasi,, a tam prší stále. Každý se může podívat. Pokud stejně hodnotí i skutečné srážky nedivím se ,že u nás prší dle statistik stejně jak kdysi ,ale všude je sucho.
Mě by zajímalo kam ty jarní mraky plné vody zmizely. Prší někde jinde víc na planetě,kam se odklonily nebo se vůbec nevytvořily?
To by měli odborníci přesně vědět,když chtějí předpovídat vývoj klimatu. Prý když bude tepleji bude i více srážek, kde jsou. Ta vypařená voda čeká někde schovaná a potom spadne jak povodeň? Tak se nám to vysvětluje. Kde je schovaná.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

14.4.2025 10:00 Reaguje na vaber
Západní proudění od Atlantiku přinášející déšť- taky - kam to zmizelo?
Zrovna včera se mělo od SZ zatáhnout a přijít slabý déšť. Jenom se nepatrně ukázalo pár mraků, ale tady jako vždy beze srážek (jen na pár místech podle radaru něco ukáplo).

Vysvětluje se to tak, že oteplující se atmosféra pohltí víc vlhkosti,a když se kapacita naplní, tak přijde lokálně nějakej šupec, a vzato statisticky za celý rok se pak bilance srážek nejeví jako nepříznivá.
Odpovědět
ms

14.4.2025 15:19 Reaguje na Jakub Brenn
je to přesně řečeno!
nemám vodu, vodní páru, nejsou lesy
Odpovědět
va

vaber

14.4.2025 18:19 Reaguje na Jakub Brenn
Jistě stačí se podívat na tabulku jak roste množství vody
v m3 s teplotou ,při 100% relativní vlhkosti.
Ale teplota u země není teplota ve výšce a ty šupce zasáhnou obvykle jen malou plochu území a to znamená málo vody. Stratosféra se prý paradoxně ochlazuje a jak se projevuje oteplování planety na horních vrstvách troposféry nevím.
Jaká je bilance průtoku v Labi za rok,tedy odtok vody z Česka, v posledních 70letech. Je stejná když stejně prší, nevím.
Není to problém Česka ,ale celé Evropy, možná celého světa. Byla doba kdy Angličan v létě nevycházel z domu bez deštníku a jak je to dnes.

Odpovědět
JB

Jakub Brenn

14.4.2025 19:02 Reaguje na vaber
Ta bilance průtoku Labe za rok někde v Děčíně nebo Hřensku by mě taky zajímala.
Jinak Ohře má teď nad Sokolovem průtok lehce nad 3m3/sec, to je stejnej průtok, jakej bývá v těch nejsušších létech...A na začátku dubna by řeky měly mít nejvyšší průtoky.

No aktuálně jsou ve Skotsku požáry...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.4.2025 19:20 Reaguje na Jakub Brenn
Před chvílí ukazovali mapu sucha, nejhorší je střed republiky - VČ, Vysočina, JM. Příští týden i ten daší malují dosti srážek, tak uvidíme, jestli se to zase nerozptýlí...
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

14.4.2025 23:06 Reaguje na Karel Zvářal
Kéž by zapršelo plošně. Aby vzešly plodiny a zbytek lesů nepotkal stejný úděl jako ty lesy v roce 2015 a 2018.
Odpovědět
pk

pepa knotek

14.4.2025 09:27
Nějak zmizely články s nadpisem "američtí vědci" zjistili a místo toho se objevili "experti", čím to asi bude. Nesouvisí to taky se změnou klimatu ?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.4.2025 10:41 Reaguje na pepa knotek
1*
Odpovědět
PE

Petr Elias

14.4.2025 10:10
Nesmysl! Žádná změna klimatu není! A kdyby byla, tak by ji místní žvahlavové už dávno odhalili! Opět jen mainstreamové lži!
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

14.4.2025 15:16
Nebudeli pršet nezmoknem. Zatiaľ napršalo za marec mierny nadpriemer a apríl ešte neskončil. Všeobecne je apríl suchým mesiacom, pretože slnko už svieti veľmi intenzívne, ale jednak nie je ešte rozvinutá vegetácia a potom časté vpády studeného vzduchu prinášajú tlakové výše s vysušujúcim vetrom. Preto je koniec marca a apríl vhodným časom na chystanie dreva, pretože v lese je v tom čase úplne najväčšie sucho. Keď aj naprší, pôda veľmi rýchlo vysychá. Akonáhle sú na stromoch listy a naprší, tak zostane mokro veľmi dlhý čas. Aj polia ktoré nie sú pokryté vegetáciou strácajú vlahu veľmi rýchlo.
Len pripomínam, že pekné počasie prináša tlaková výš a dažde zase tlakové níže. Práve apríl je čas, kedy sa rozpadá polárny vortex a studený vzduch prúdi zo severu do nižších zemepisných šírok. Pretože je studený a ťažký klesá k zemi , čím sa vytvára tlaková výš. Neskôr v máji a v júni sa pevnina prehrieva, viac ako blízke moria a vtedy nastáva prísun vlhkosti od mora aj s dažďami. Teplý prehriaty vzduch stúpa do výšky kde sa ochladí a kondenzuje.
MYslím si, že klimatológovia tieto banálne veci nespochybňujú, skôr v diskusii sa prejavujú rôzne povery a subjektívne pocity.
Otázka je, či vôbec nejaká mimoriadna klimatická zmena prebieha a či má vplyv na bežný veľmi náhodný chod meteorologických udalostí. Obvyklý argument klimatológov býva presvedčenie, že vo vzduchu je viac energie. Meteorologické javy a extrémy poháňa rozdiel teplôt a nie samotná teplota.
Odpovědět
va

vaber

14.4.2025 18:29 Reaguje na Vladimir Mertan
Kdyby to fungovalo tak hezky učebnicově , nebyl by žádný problém předpovídat počasí na hodně dlouhou dobu a hned by jsme věděli jaký bude rok.
Možná na Slovensku pršelo víc, tam se někdy dostává vlhký vzduch ze Středozemního moře po zadní straně Alp. V Česku je sucho .
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

14.4.2025 22:40 Reaguje na vaber
Tak to je presné, pretože rok od roku sa môže veľmi líšiť. Je vecou náhody ako sa rozmiestnia tlakové útvary. Učebnicovo to fungovať nikdy nebude. Amerika už niekoľko rokov po sebe schytáva zimu a sneženia a na Európu už sa potom chlad nemôže dostať, alebo zase pravidelne dostávame aprílové mrazivé pozdravy z Arktídy.
Minulý rok bola veľmi silná zima v Mongolsku, teraz malo snehové rekordy Japonsko aj USA. Pokiaľ si niekdo myslí, že sneh už u nás nikdy nenapadne bude asi dosť prekvapený, preotže rovnako sa to môže stať aj nám.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

14.4.2025 18:32 Reaguje na Vladimir Mertan
Ten nadpriemer v marci, to bolo u Vás na Slovensku či čo?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

14.4.2025 22:21 Reaguje na Jakub Brenn
https://www.shmu.sk/sk/?page=1&id=klimat_operativneudaje2&identif=11903&rok=2025&obdobie=1991-2020

Tak väčšina stanic hlasi mierny nadpriemer kumulativnych zražok za marec.
Odpovědět
va

vaber

14.4.2025 18:33 Reaguje na Vladimir Mertan
Jaksi jste zapomněl, že býval sníh a na horách až do dubna .Takže jak to bývalo se suchými lesy v marci.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

14.4.2025 22:32 Reaguje na vaber
Samozrejme záleží od nadmorskej výšky a expozície. Napríklad v roku 1986 napadlo v okolí Trenčína ešte 21 marca cca 40 cm snehu vo výške okolo 500 m.n.m. To je ale výnimka, bežné to rozhodne nie je. V tom roku sa na severných svahoch Považského Inovca dalo bežkovať po zvážnici vo výške 800 -1000 m.n.m ešte 22. apríla.
V teréne - Biele Karpaty, Strážovské vrchy a Považský Inovec sa pohybujem od roku 1980 a koncom marca býva aj býval sneh naozaj iba výnimočne, pokiaľ sa bavíme o nadmorskej výške 500 m.n.m
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

15.4.2025 07:45 Reaguje na Vladimir Mertan
Nyní není opakovaně sníh ani v 1000 m.n.m. v lednu a únoru - tak to už je přece významný posun
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

15.4.2025 09:43 Reaguje na Jakub Brenn
Nyní je posledné 4 roky? Alebo len tento rok? Roky bez snehu sa u nás vyskytujú pravidelne a striedajú sa s rokmi keď je snehu veľa.
Posledné roky malo veľa snehu USA, Japonsko, Kórea, Mongolsko. https://www.imeteo.sk/spravy/najtuhsia-zima-za-posledne-polstorocie-zomrelo-uz-paet-milionov-zvierat

Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

15.4.2025 09:45 Reaguje na Vladimir Mertan
https://www.imeteo.sk/spravy/v-japonsku-napadlo-neuveritelnych-5-metrov-snehu-extremne-snezenie-konci-nastava-oteplenie
https://tvnoviny.sk/zahranicne/clanok/947919-foto-extremne-pocasie-v-usa-haldy-snehu-zasypali-aj-staty-kde-mnohi-este-sneh-nevideli
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.4.2025 17:23 Reaguje na Vladimir Mertan
Extrémy, které vkládáte, svědčí právě o změně klimatu, ne že "je vše v normálu".

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-v-evrope-se-otepluje-nejrychleji-na-svete-lonsky-rok-to-ukazal-naplno-274199
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.4.2025 17:31 Reaguje na Karel Zvářal
Byť je to možná částečně způsobeno tím, že měřící stanice se ocitly uvnitř městské zástavby - jako třeba Klementinum. Ale ta změna je patrná, se divím, že to neregistrujete...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

15.4.2025 20:47 Reaguje na Karel Zvářal
Zmenu registrujem o tom sme sa tu už viackrát bavili. Počasie aj klíma sa neustále menia. Ale čo sa týka extrémov sucha, povodní aprílových mrazov ide o náhodné javy, ktoré sa v krátkom časovom období zle vyhodnocujú. Aj v minulosti boli obdobia, kedy boli katastrofy hojné a potom ich zase bolo menej aj keď sa vždy niečo nájde. Teraz vieme vďaka internetu všetko hned, kdekoľvek sa vo svete udeje niečo mimoriadne, kedysi ľudia v Čechách netušili či sú práve povodne v Španielsku, alebo mimoriadne sucho v strednom Rusku. V minulosti strašila počasím cirkev a bola to božia pomsta za hriechy ľudí. Dnes strašenie prevzala sekta klimatológov a nakoniec to má byť trest za spaľovanie fosílnych palív.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.4.2025 08:33 Reaguje na Vladimir Mertan
Jsou skupiny, se kterými jsem ve při, které tvrdí, že "predátor nemůže" (vyhubit kořist). Jiní odborníci se hádají "jak člověk může mít vliv na klímu?!" S těmi jsem také ve při.

To první je doloženo na množství konkrétních příkladů, to druhé se dokazuje hůře, neb počasí bylo téma vždycky (zejména, když nebylo o čem psát). Vzhledem k odlesněným, odvodněným, zastavěným a zoran ým plochám je průměrně vzdělanému člověku jasné, že se to "někde" projevit musí. Plus k tomu průmyslové využití nadoblačného JS, zničení NS a setrvalé spalování fosilu jako "bombónek". Ten skleníkáč jsme vybudovali usilovnou prací mnoha generací - a není šance na "okamžité uvedení do původního stavu". Takže nezbývá, než si to teplo domova užívat...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

15.4.2025 21:14 Reaguje na Karel Zvářal
Zdá se, že bůh počasí počal provozovat povětrnost jako sport, to jest se zvláštním zřením k rekordům. V několika posledních letech měli jsme stoleté rekordy mrazu, sucha, vedra a tak dále; letos jsme prošli dubnovými dny, které se mohou honosit čtyřicetiletým rekordem horka. Lidé říkají, že tak krásný duben nepamatují.

Krásný je; ale to ještě neznamená, že je dobrý. Předčasně se dalo do květu všechno, co jindy rozkvétá až koncem dubna; a květ, na který jsme se celou zimu těšili, odkvétá za jeden za dva dny, spálen žárem příliš prudkým. Veškeré květenství přímo hoří jako věchýtek slámy; včely, ještě malátné po zimě, nestačí oplodnit květy ovocných stromů – nebudeme se letos těšit na velkou úrodu ovoce. V několika dnech to nejkrásnější, to první a váhavě pokračující jaro dohoří; tím jsme o ně skoro ošizeni.

Jednou bychom si zase přáli rok bez klimatických rekordů, normální rok v každém ohledu průměrný; ne-li také v jiných obyčejných věcech života, tedy jistě v počasí není nad průměr.

https://karelcapek.blogspot.com/2024/04/horici-jaro.html
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

15.4.2025 17:09 Reaguje na Vladimir Mertan
posledních třicet let a je to rok od roku horší,
nic se nestřídá, je tam patrný trend
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

15.4.2025 21:13 Reaguje na Jakub Brenn
Takže v minulosti boli všetky zimy zo snehom? Neboli roky kedy nebol sneh ani na horách?
Tak napríklad: Zajímavé je, že v sezónách 1988-1990 byly dvě nejteplejší zimy 20. století v řadě. Stačí říci, že za celou kalendářní zimu 1988/89 na většině území Polska nenapadl sníh ani jednou! a pokud ano, bylo to jen pár dní. Giżycko mělo docela štěstí, protože docela vydatně sněžilo, jak je vidět na fotkách. Paradoxně jsme však právě o dva roky dříve, v sezóně 1986-1987, zažili jednu z nejkrutějších zim. Škoda, že nejsou fotky z té doby.
Taktiež po slabých zimách pred 100 rokmi o ktorých píše napr. Karel Čapek prišla zima tisícročia v roku 1929. https://www.bejvavalo.cz/clanek/rok-1923-proc-je-malo-snehu-a-zimy-uz-nejsou-jako-driv-karel-capek-to-vedel/
https://www.lidovky.cz/nazory/karel-capek-zima-jez-neni-v-poradku.A120113_115920_ln_nazory_glu
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

15.4.2025 21:19 Reaguje na Jakub Brenn
https://www.sumava.eu/blog/2017/03/02/klimatologicka-zima-2016-17-v-ruznych-polohach-sumavy-z-hlediska-prumernych-teplot-2/
Pozri si graf 1, je tam 30 rokov priemerných teplôt na Šumave do roku 2016. Takže oteplujúci trend je možno posledných 10 rokov a nie 30.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

17.4.2025 20:35 Reaguje na Jakub Brenn
To bola výnimka. A dnes som našiel na facebooku fotku kamarátky na bežkách 17.apríla 2021 na Veľkej Javorine.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.4.2025 07:37
Nedávno slavili konec spalování uhlí v Británii. Ta táhla celou průmyslovou revoluci a za celou dobu spálila méně uhlí, než spálí dnes Čína za rok.
Tady bude asi příčina té forsáže oteplování za pár posledních let.
Odpovědět
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist