Bobři jako spojenci v adaptaci na změnu klimatu. Jejich přínos zhodnotí česko-saský projekt
Bobří hráze pomáhají zadržovat vodu v krajině. A to jak nad, tak pod povrchem, a rovnoměrněji ji pak uvolňovat do vodních toků, čímž zmírňují následky povodní i sucha, vysvětluje Tomáš Dostál z Katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulty stavební ČVUT v Praze.
„Činnost bobrů je však pro úřady a obce spojena s výzvami, protože bobři mohou způsobovat lokální záplavy nebo narušit hráze a břehy vodních toků svými norami," pokračuje. V současné době podle něj chybí obcím a orgánům ochrany přírody jasné informace a argumenty pro kvalifikovaná rozhodnutí, zda mají být bobří hráze zachovány nebo zda je třeba do bobřích staveb zasáhnout.

V projektu BIBOB má spolupráce mezi českými a německými univerzitami a dalšími realizačními partnery za cíl kvantifikovat pozitivní přínos bobřích hrází ke snižování environmentálních rizik, a dále vypracovat konkrétní a praktická doporučení pro opatření v oblasti managementu bobřích staveb.
Negativní dopady změny klimatu jsou podle Aleše Vorla dnes jasně patrné v celé Evropě, včetně česko-saského příhraničního regionu. „Krajina a ekosystémy i zde čelí klimatickým extrémům, které vedou jak k povodním, tak dlouhým obdobím sucha a následně ničivým lesním požárům. Tyto změny ovlivňují nejen přírodu, ale také lidi, kteří v těchto oblastech žijí,“ uvedl Aleš Vorel.
Přečtěte si také |

Zahajovací akce projektu se nedávno konala na Technické Univerzitě Drážďany, která je hlavním partnerem projektu, a byla doprovázena také exkurzí do studijní oblasti. První veřejný workshop k projektu, do kterého se mohou zapojit i další instituce a občané, je naplánován na červen 2025 v německém Bad Schandau. Průběh řešení projektu je možné sledovat na webových stránkách.
Projekt s oficiálním názvem „Přeshraniční management bobřích hrází v kontextu změny klimatu“ a registračním číslem 100743023 je podpořen z programu EU Interreg Sasko-Česká republika 2021-2027 částkou 871 764,90 EUR.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
pavel peregrin
25.4.2025 06:50Jaroslav Řezáč
25.4.2025 07:35 Reaguje na pavel peregrinV podání vlka a bobra jak se zdá, je pořád pro některé novinka.
Ta krajina není jen pro dálnice, železniční tratě a čím dál nabubřelejší města ve kterém nás ohrožují i pavouci ve sklepě. Lidi neumí žít jen mezi sebou ale i se zvířaty...ptáci mají výhodu, že mají křídla jiní to nemají.
Lidi a jejich amorfní svět se bojí kdečeho.
pavel peregrin
25.4.2025 11:49 Reaguje na Jaroslav ŘezáčRadek
26.4.2025 08:22 Reaguje na Jaroslav Řezáčvaber
25.4.2025 09:20U nás už mají bobrů všichni dost. Hráze jim majitelé luk zlikvidovali ,ale krásné stromy okolo potoka které bobři ukousali nikdo nenahradí. Rostly dvacet let.Nyní některé stromy někdo obalil drátěným pletivem. Nepochybuji o tom že pletivo brzy zaroste do stromů a ty co zůstaly neobalené brzo bobři zlikvidují. Nevím jak daleko od potoka budou bobři řádit ,ale zatím jsem viděl ukousané stromy jen v blízkosti vody.
Emil Bernardy
25.4.2025 13:06 Reaguje na vaberSlavomil Vinkler
26.4.2025 09:23 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
27.4.2025 08:51 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
28.4.2025 07:57 Reaguje na Emil BernardySlavomil Vinkler
29.4.2025 06:48 Reaguje na Emil BernardyHonza Honza
28.4.2025 08:14Jenomže vesnice bez vody ve studních nepřežije, důležitější je voda než vyschlá krajina bez povodní.
Proti povodni se máme chovat jinak než pouští- stavět na kopci. A bobří hráze nemusí být přímo nad vesnicí, spíš někde pod ní.
Jsou to stejné pohledy jako přehrada zničující ekologicky hodnotné údolí. Zálohované plasty - jediný možný způsob efekt. sběru plastů x drahý systém. Meze, remízky proti erozi , na zachytávání vody x ekonomie rozsáhlého pole.
Břetislav Machaček
28.4.2025 10:27a jel sledovat VZÁCNÉ bobry do Litovelského Pomoraví. Přijel jsem nadšen,
že jsem je viděl na vzdálenost třiceti metrů. Nyní je vídávám u nás na Bohumínsku na vzdálenost pěti metrů i ve dne a už jim tak nefandím, když
kácejí často zbytečně i stromy, které pak neokusují do proudu řek, do
štěrkoven a malých potoků, kde hrozí při povodních zatarasení toku. Na
těch štěrkovnách vytvářejí neprostupné břehové partie se stromy ve vodě,
kde znemožňují rybolov, koupání a jiné rekreační aktivity. Odstraňovat
se to nesmí a z toků taky, ale co až budou vodní plochy pouze tou změtí
pokácených stromů a pro lidi nepřístupné a nevhodné? Co tak jim vymezit
pouze část krajiny, kde by si mohli hospodařit po svém a ze zbytku je
plašit a likvidovat jim jejich hráze? Neomezená ochrana časem způsobí
stejný efekt, jako už u jiných ikon ochrany přírody, že budou trnem v
oku většiny obyvatel, včetně těch doposud tolerantních a nebo jako já
kdysi dokonce nadšených z jejich VZÁCNÉHO výskytu. Všeho s mírou bylo,
je a bude zásadou každého soužití lidí se zvířaty nějak omezujícími
lidskou činnost. Vzácní vlci nikomu nevadí, ale místy už vzácní nejsou
a vadí. Vzácní kormoráni, volavky a vydry taky nikomu nevadily a ejhle
už jsou místy velkým problémem. Totéž nyní u morčáků, krkavcovitých
a některých dravých ptáků. Ubývá jejich kořisti a přesto se dál opěvuje
nárůst jejich populace. Jak dlouho? Až to půjde poznat na zdecimovaných
stavech kořisti a na nenávisti lidí, kterým škodí tak, že vzdávají chov ovcí, koz, ryb, slepic a vysazování stromů v okolí řek? Kamarádovi už
bobři pokáceli i jabloně a dokonce padesátiletý smrk sloužící u zásypu
jako větrolam v otevřené krajině pro hřadování bažantů. Smrk pokáceli
a nechali bez užitku ležet. Asi pouze trénovali, co dokážou. Tak samo
kácejí duby ze kterých kůru neokusují a pouze z nich vytvářejí hladinu
a břehy štěrkoven neprostupnou . Vzniká tam tak džungle dobrá leda pro
potěchu oka zastánců pralesů a právě od nich fouká vítr, protože chtějí
lidi vyhnat z přírody jejím znepřístupněním a nevyužitelností. Vody se zatarasenými břehy a stromy ve vodě bez ryb vyženou rybáře a koupající.
Přes pralesy se bez mačety nepůjde dostat a ještě jim bude hrozit, že je
napadne překvapený medvěd. Pastevci přestanou díky vlkům pást a chovatelé drůbeže ji volně chovat ve výbězích bez zasíťování stropu. Myslivcům
vybijí zvěř okusující stromy, které ale bobr může rovnou kácet a zakážou
jim norovat a jinak lovit lišky a jiné predátory. Dosavadní UDRŽOVATELE přírody znechutí těmito nápady a zůstanou pouze lenivci jako oni, kteří pouze pozorují, jak to nakonec dopadne. Pokud to dopadne špatně jako v
NP ČŠ a nebo v NP Šumava, tak to budou opěvovat, jako návrat k přírodě.
Copak musí být přírodou pouze ta divoká a neregulovaná? Copak není tou
přírodou i kulturní krajina s regulovanými počty zvířat ke spokojenosti
lidí i ostatních druhů, jakými je kořist neregulovaných predátorů? Co je
cílem dnešních novodobých ochranářů ? Divočina s utopickou samoregulací
aplikována na dnešní kulturní krajinu a způsob života? Škody napáchané
zvířaty NĚKDO zaplatí, ale ochranáři to nejsou. Škody napáchané na stavech
kořisti predátorů napraví kdo? Ochranáři, nebo jako nyní rybáři vysazováním ryb k nakrmení predátorů a nebo myslivci odchovem koroptví, bažantů,
tetřevů atd.? Čekám, kdy se toho chopí ochranáři, ale zatím POUZE POZORUJÍ
co napáchali a páchají dál!