Bobři jako spojenci v adaptaci na změnu klimatu. Jejich přínos zhodnotí česko-saský projekt

Takže se opět bude opakovat situace s vlky, kormorány.... je to zajímavé. A to by si jeden řekl, že snad se už poučili dostatečně... holt je vidět, že vzdělání ještě nezaručuje přirozenou inteligenci.

asi jste ještě nepochopil, že se s těmi zvířaty musíme naučit žít.
V podání vlka a bobra jak se zdá, je pořád pro některé novinka.
Ta krajina není jen pro dálnice, železniční tratě a čím dál nabubřelejší města ve kterém nás ohrožují i pavouci ve sklepě. Lidi neumí žít jen mezi sebou ale i se zvířaty...ptáci mají výhodu, že mají křídla jiní to nemají.
Lidi a jejich amorfní svět se bojí kdečeho.

Asi jste ještě nepochopil, jak hluboce se proměnila naše krajina a že znovuzavedení těchto zvířat k nám, kde je co pět kilometrů ves či město, opravňuje naopak k tvrzení, že jde o záměrné týrání.

Ale jo žít se zvířaty jsme se naučili , pomáhají nám s pěstováním lesa , utvářet krajinu , bez nich by všechno zarostlo a lidi by neměli co jíst , studovat a bádat nad tím proč včela lítá , to je v pořádku . Jen někteří z nás poslední dobou preferují pouze omezené druhy zvířat v místech kde nám dělají víc škody než užitku a tak nějak se to přestává těm lidem co tam žijí líbit a je to v pořádku . Chtělo by to najít cestu porozumění obou pohledů , přestat z diktátem . Pokud se o to nebudeme snažit a necháme to běžet podle ochranářů , dopadne to pro ta zvířata špatně .

Bobři prý vybudují mokřady.To je myšlenka. To může každý kdo protrhne hráz a zaplaví okolí potoka, obvykle louky které někdo vlasní.
U nás už mají bobrů všichni dost. Hráze jim majitelé luk zlikvidovali ,ale krásné stromy okolo potoka které bobři ukousali nikdo nenahradí. Rostly dvacet let.Nyní některé stromy někdo obalil drátěným pletivem. Nepochybuji o tom že pletivo brzy zaroste do stromů a ty co zůstaly neobalené brzo bobři zlikvidují. Nevím jak daleko od potoka budou bobři řádit ,ale zatím jsem viděl ukousané stromy jen v blízkosti vody.

Přesně jak to píšete jsme viděli na Berounce a Ohři.

Ale tak já viděl hodně pokácených stromů od povodí, neb ti taky nemají rádi stromy na břehu. Akorát to povodí je ihned odstraní.

Okus od bobrů je nezaměnitelný.A rozlitá Malá Ohře,strouha,do polí.

Okus od povodí je taky nezaměnitelný. 😊

Nechápu,co říkáte.

No přece to, že poznám, zda kácí bobr, nebo pracovníci povodí.

V diskuzích opět zkrácený pohled: při větším dešti se bobří hráze protrhnou a zaplaví vesnici.
Jenomže vesnice bez vody ve studních nepřežije, důležitější je voda než vyschlá krajina bez povodní.
Proti povodni se máme chovat jinak než pouští- stavět na kopci. A bobří hráze nemusí být přímo nad vesnicí, spíš někde pod ní.

Jsou to stejné pohledy jako přehrada zničující ekologicky hodnotné údolí. Zálohované plasty - jediný možný způsob efekt. sběru plastů x drahý systém. Meze, remízky proti erozi , na zachytávání vody x ekonomie rozsáhlého pole.

K bobrům tolik, že před 22 roky jsem se vybavil služebním noktovizorem
a jel sledovat VZÁCNÉ bobry do Litovelského Pomoraví. Přijel jsem nadšen,
že jsem je viděl na vzdálenost třiceti metrů. Nyní je vídávám u nás na Bohumínsku na vzdálenost pěti metrů i ve dne a už jim tak nefandím, když
kácejí často zbytečně i stromy, které pak neokusují do proudu řek, do
štěrkoven a malých potoků, kde hrozí při povodních zatarasení toku. Na
těch štěrkovnách vytvářejí neprostupné břehové partie se stromy ve vodě,
kde znemožňují rybolov, koupání a jiné rekreační aktivity. Odstraňovat
se to nesmí a z toků taky, ale co až budou vodní plochy pouze tou změtí
pokácených stromů a pro lidi nepřístupné a nevhodné? Co tak jim vymezit
pouze část krajiny, kde by si mohli hospodařit po svém a ze zbytku je
plašit a likvidovat jim jejich hráze? Neomezená ochrana časem způsobí
stejný efekt, jako už u jiných ikon ochrany přírody, že budou trnem v
oku většiny obyvatel, včetně těch doposud tolerantních a nebo jako já
kdysi dokonce nadšených z jejich VZÁCNÉHO výskytu. Všeho s mírou bylo,
je a bude zásadou každého soužití lidí se zvířaty nějak omezujícími
lidskou činnost. Vzácní vlci nikomu nevadí, ale místy už vzácní nejsou
a vadí. Vzácní kormoráni, volavky a vydry taky nikomu nevadily a ejhle
už jsou místy velkým problémem. Totéž nyní u morčáků, krkavcovitých
a některých dravých ptáků. Ubývá jejich kořisti a přesto se dál opěvuje
nárůst jejich populace. Jak dlouho? Až to půjde poznat na zdecimovaných
stavech kořisti a na nenávisti lidí, kterým škodí tak, že vzdávají chov ovcí, koz, ryb, slepic a vysazování stromů v okolí řek? Kamarádovi už
bobři pokáceli i jabloně a dokonce padesátiletý smrk sloužící u zásypu
jako větrolam v otevřené krajině pro hřadování bažantů. Smrk pokáceli
a nechali bez užitku ležet. Asi pouze trénovali, co dokážou. Tak samo
kácejí duby ze kterých kůru neokusují a pouze z nich vytvářejí hladinu
a břehy štěrkoven neprostupnou . Vzniká tam tak džungle dobrá leda pro
potěchu oka zastánců pralesů a právě od nich fouká vítr, protože chtějí
lidi vyhnat z přírody jejím znepřístupněním a nevyužitelností. Vody se zatarasenými břehy a stromy ve vodě bez ryb vyženou rybáře a koupající.
Přes pralesy se bez mačety nepůjde dostat a ještě jim bude hrozit, že je
napadne překvapený medvěd. Pastevci přestanou díky vlkům pást a chovatelé drůbeže ji volně chovat ve výbězích bez zasíťování stropu. Myslivcům
vybijí zvěř okusující stromy, které ale bobr může rovnou kácet a zakážou
jim norovat a jinak lovit lišky a jiné predátory. Dosavadní UDRŽOVATELE přírody znechutí těmito nápady a zůstanou pouze lenivci jako oni, kteří pouze pozorují, jak to nakonec dopadne. Pokud to dopadne špatně jako v
NP ČŠ a nebo v NP Šumava, tak to budou opěvovat, jako návrat k přírodě.
Copak musí být přírodou pouze ta divoká a neregulovaná? Copak není tou
přírodou i kulturní krajina s regulovanými počty zvířat ke spokojenosti
lidí i ostatních druhů, jakými je kořist neregulovaných predátorů? Co je
cílem dnešních novodobých ochranářů ? Divočina s utopickou samoregulací
aplikována na dnešní kulturní krajinu a způsob života? Škody napáchané
zvířaty NĚKDO zaplatí, ale ochranáři to nejsou. Škody napáchané na stavech
kořisti predátorů napraví kdo? Ochranáři, nebo jako nyní rybáři vysazováním ryb k nakrmení predátorů a nebo myslivci odchovem koroptví, bažantů,
tetřevů atd.? Čekám, kdy se toho chopí ochranáři, ale zatím POUZE POZORUJÍ
co napáchali a páchají dál!