https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/v-mohelenske-stepi-na-vysocine-ochranci-jako-nepuvodni-druh-likviduji-i-opuncii
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Mohelenské stepi na Vysočině ochránci jako nepůvodní druh likvidují i opuncii

31.10.2024 01:36 | MOHELNO (ČTK)
Opuncie hnědoostná.
Opuncie hnědoostná.
V Mohelenské hadcové stepi na Třebíčsku se mezi nepůvodními invazními druhy rostlin vyskytuje kaktus opuncie hnědoostná. Zřejmě je tam vysadil nějaký milovník kaktusů, začala se šířit. Ochránci přírody odstraňují opuncie v tomto území od roku 2017, přesto je tam botanici našli i letos v září. Na webu o tom informovalo regionální pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).
 
Ve stepi s hadcovou půdou chudou na živiny se ochránci snaží delší dobu potlačit invazní trnovník akát, který byl dřív rozšířený hlavně v okrajových částech tohoto území. Uvedli, že tam v menším množství je pořád, ale pod důslednou kontrolu. Opuncie by chtěli z této unikátní národní přírodní rezervace úplně odstranit. "Po předchozích zkušenostech to však již zdaleka nelze považovat za jisté," uvedli.

Letos byly opuncie v lokalitě pod vyhlídkou, pracovníci ochrany přírody je ze skalnatého svahu opět odstranili. Jeden trs opuncie tam přímo omezoval tamní ikonickou rostlinu podmrvku hadcovou, drobnou skalní kapradinu, která podle ochránců patří k nejvzácnějším rostlinám v Česku. Tento kriticky ohrožený druh se na Vysočině vyskytuje jen v tomto území.

Opuncie hnědoostná pochází ze Severní Ameriky. Je to poměrně odolný druh, který je v Česku schopný přežívat zimu na suchých stanovištích v teplejších oblastech. V mohelenské stepi se šíří semeny i tím, že se rozrůstá. V roce 2017 byly odstraněné desítky opuncií na svahu pod dřevěnou vyhlídkou. Vloni v srpnu likvidovali pracovníci ochrany přírody opuncie pod vyhlídkou a na dalších dvou nově objevených místech několik set metrů od původního zdroje.

Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step s cennými suchými stepními trávníky a bory na hadcovém podloží má rozlohu 109 hektarů.

AOPK ČR vloni v létě zahájila projekt zaměřený na monitoring invazních druhů, je dotovaný z evropských fondů. "Doposud takto celoplošné mapování výskytu invazních druhů v České republice neprobíhalo. Chceme zjistit aktuální rozšíření 161 druhů rostlin a živočichů, které u nás nejsou původní a pro naši přírodu představují riziko," uvedl Karel Chobot z agentury.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

EB

Emil Bernardy

31.10.2024 06:40
Ochránci likvidují....... je to slyšet čím dál častěji .
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.10.2024 07:59 Reaguje na Emil Bernardy
Tomu se říká péče a je to daleko lepší než nicnedělání. Dříve (před válkou) to byla obecní pastvina.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

31.10.2024 08:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jsem odtud,rodák Oslavany,asi 10km.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

31.10.2024 09:08 Reaguje na Emil Bernardy
ono zavlečených druhů je tu čím dál více a to i schválně lidmi vysazené.

Odpovědět
EB

Emil Bernardy

31.10.2024 09:15 Reaguje na Jaroslav Řezáč
"Zavlečení" je přeci přirozený vývoj.Příroda hranice nemá.Něco rozvleče vítr,voda,něco ptáci,něco člověk..... Lopuch,svízel,tis..... losos.... migrace,či zavlečení.
Odpovědět
ZH

Zbyněk Hoták

31.10.2024 09:45 Reaguje na Emil Bernardy
Co je přirozeného na tom, že tam nějaký trouba vysadil opuncii? Bohužel argument, že zavlékání je "přirozený proces", zaznívá velmi často. Příroda hranice má a díky tomu je na světě obrovská pestrost ekosystémů.
Odpovědět
Zejména zájmena

Zejména zájmena

1.11.2024 00:47 Reaguje na Zbyněk Hoták
Člověk je součástí přírody, takže i to, že člověk něco někam zavleče je prostě příroda.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

1.11.2024 09:10 Reaguje na Zejména zájmena
Toto jsem chtěl napsat jako odpověď také.Jsme součástí přírody.
Odpovědět
Alexander G.

Alexander G.

1.11.2024 13:17 Reaguje na Emil Bernardy
To by se pak dalo říct že betonové parkoviště je příroda protože to zhotovil člověk a cokoliv co uděláme je příroda.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

1.11.2024 16:24 Reaguje na Alexander G.
Kulturní krajina je součástí přírody.
Odpovědět
Pe

Petr

31.10.2024 10:08 Reaguje na Emil Bernardy
Podobně se zase veterináři snaží dělat něco proti zavlečení a šíření cizích nemocí, proti kterým naše zvířata nemusejí mít žádnou obranu.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

1.11.2024 09:12 Reaguje na Petr
Veterináři a lékaři tlumí onemocnění především zdejší .....
Odpovědět
Pe

Petr

1.11.2024 09:52 Reaguje na Emil Bernardy
A co dělají s nemocemi nezdejšími? A proč jsou třeba cestovní, exportní a importní přeshraniční omezení a podobné věci?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

1.11.2024 12:30 Reaguje na Petr
Učit se....... V.I.Lenin
a Rusko se stejně nenaučilo,nepoučilo....
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

1.11.2024 09:20 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ještě dodám.Nevím jesti"čím dál více",spíše asi ne.Ale rozhodně ! se o tom hodně a více mluví.S naší omezenou znalostí. Co vše za floru a faunu sem přibylo jen za poslední stovky let ! Rozhodně obohacení.
Odpovědět
Anyr

Anyr

31.10.2024 09:22 Reaguje na Emil Bernardy
Víš, kdyby měli lidi rozum, odpovědnost, a další pozitivní vlastnosti, tak by nedělali zlo, které se pak musí napravovat.

Jenže - lidi jsou lidi, tvorové od přírody inklinující ke zlu, a mimo spoustu dalších věcí vypouštějí želvy, hady, ryby, raky, papoušky, vysazují kaktusy, masožravky, akvaristi splachují/vyhazují přebytky rostlin,... a to vše do prostředí, kde to nemá co dělat, do ekosystémů, které na to nejsou připravené, neznají to, neumí si s tím poradit. Potom dochází k degradaci oněch ekosystémů, k jejich rozpadu, k nerovnováze.
A ano, pak by měli nastoupit ochranáři, kteří následky těch "vysoce nechytrých" lidí napravují, mj. i likvidací lokálních populací nežádoucích druhů.

Osobně bych těmhle "pěstitelům a chovatelům" dával sazbu jako za obecné ohrožení, ochranářům zřídil "ministerstvo pro nápravu lidské hlouposti v oblasti přírody" a sypal jim minimálně 5% HDP, protože na ekosystémech závisí přežití lidstva. :)

Ale já jsem... jak to tu říkáte? Ekoterorista, extrémista a "obecný škůdce lidského blahobytu". XD Protože se mi nelíbí, že si lidé myslí, že mohou vše.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

31.10.2024 10:06 Reaguje na Anyr
Říkám tomu hlupák.
Odpovědět
Ra

Radek

31.10.2024 11:22 Reaguje na Anyr
Souhlasím s vámi , jen vám tam chybí vlk .
Odpovědět
TJ

Tomáš Jelínek

31.10.2024 14:20
Obávám se, že nebudou úspěšní ani na tak malém území. Jedním ze základních ekologických zákonů totiž je, že pokud introdukovaný druh v daném ekosystému nejen přežívá, ale se i úspěšně rozmnožuje je prakticky nemožné ho z tohoto systému odstranit. To bylo dokumentováno zatím pouze jednou, kdy se na malém ostrově u Nového Zélandu pokoušeli vyhubit potkany. Podařilo se jim to asi po 15 letém velmi nákladném úsilí. Z toho také vyplývá, že takové druhy jako je Psík mývalovitý Mink americký atd., kteří se do naší přírody dostali díky fanatickým ochráncům přírody, kteří je v 90. letech vypouštěli z kožešinových farem, s námi zde budou na věky.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.11.2024 12:14 Reaguje na Tomáš Jelínek
Zlikvidovat ty opuncie není zase tak složité. Musí se vytrhat všechny rostliny včetně semeníků. Tyhle kytky nedělají podzemní oddenky, takže je to o to jednodušší. Pak už je třeba jenom lokalitiú sledovat, zda tam nevyklíčí některá semena a semenáčky taky zlikvidovat. Do tří let by měl být klid.
Odpovědět
Paul Hanspaul

Paul Hanspaul

31.10.2024 20:00
Odpovědět
Paul Hanspaul

Paul Hanspaul

31.10.2024 20:02
Kdyby se snažili likvidovat radši invazivní smetištní vegetaci jako je akát nebo jedovatý bolševník. Proč řeší neškodné blbosti :)
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.11.2024 00:15 Reaguje na Paul Hanspaul
Ochránci přírody se ale přece snaží likvidovat akát i bolševník. Už hodně let. Likvidují spoustu dalších invazivních zavlečených druhů v rámci svých možností.
Odpovědět
Zejména zájmena

Zejména zájmena

1.11.2024 00:30
Buďme rádi, že se u nás daří nějakým kaktusům. Vždyť je to úžasné. Asi tady na Lounsku také nějakou tu opuncii vysadím, ať nám tuto krásnou rostlinu tito zlí lidé nevyhubí.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

1.11.2024 09:22 Reaguje na Zejména zájmena
Milý anonyme.S úsměvem v tváři s Vámi spíše souhlasím....
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

1.11.2024 22:19
Nekolikrat zde jiz v diskusi padlo, ze pokud nepuvodni druh nalezne v novem pusobisti priznive podminky ke svemu sireni, je prakticky pak uz skoro nemozne ho vyhubit. Tohle ale plati nejen v risi prirody, pro zvirata a rostliny - ale plati to i pro nove, v danem prostredi zatim nepuvodni myslenky, ktere - at jiz nahodou nebo cilene prenesene do toho noveho prostredi. Pokud tam naleznou dostatek vhodnych recipientu a existuji v tom prostredi zpusoby, jak tu novou nepuvodni myslenku sirit - tak uz ji tam obvykle nedokazete vyhubit
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.11.2024 07:53 Reaguje na Miloš Zahradník
Velmi zajímavý názor, když to vezmu na nás, tak za takové myšlenky lze považovat sovětský komunismus, který hned po 1.válce chtěl Stalin invazně natlačit do Evropy v podobně republik RAD, což se nepovedlo. Další byl fašismus - nacismus, který měl jednu dobu v Evropě podobu invaze, ovšem u nás nikoliv. Po 2.sv. válce zmizel jak pára nad hrncem a komunismus nám byl potom tlačen násilím zvenčí. Sice se nějak uchytil a v prakticky ideálním prostředí demokracie přežíval, ale stejně skončil na úbytě.
Ovšem dnes vidíme skutečnou invazi ruského myšlení naopak, kdy vysokou životní úroveň a svobodu chceme vyměnit pomocí lží za bídu a otroctví.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

2.11.2024 09:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Interakce uvnitř druhu a mezi druhy.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

2.11.2024 13:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Nejsem zas tak vzdelan v ekologii jako vede abych dokazal odpovedet na protiotazku: zda totiz i nektere prirodni systemy nemaji v sobe naopak zabudovany i nejake mechanismy k niceni vetrelcu. Kteri hrozi system rozvratit. Spis mi prijde, ze podobne mechanismy "prirozene" funguji odjakzive v mnohych lidskych (a nejspis i zvirecich, prinemensim u vyssich primatu atd.) komunitach. Cili muj vztah k niceni vetrelcu neni uplne jednoznacny. Hubeni opuncii na jiznich svazich zarezu dalnic nebo i v te hadcove stepi mi prijde smesne - ale ochranne mechanismy lidskych spolecenstev pred jejich ohrozenim cizi nekompatibilni kulturou (u nas napr. islamem nebo i davnou migraci napr. z Indie) mi prijdou uzitecne a potrebne
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.11.2024 18:27 Reaguje na Miloš Zahradník
Opunciím skutečně nerozumím. Ale veškerý vývoj pozemského života (a lidská civilizace není vyjímka) je především o invazním jednání. Se střídáním dob ledových a meziledových provádělo invazní jednání hlavně rostlin, veškerý Darwinův vývoj je přece o schopnosti přežít. Izolované komunity (především lidské) neměly žádný rozvoj a časem zdegenerovaly a vymřely.
A všechny lidské civilizace byly vždy silně multikulti, tu Evropskou nevyjímaje. Taky České království, jako střed Evropy, obývaly vždy řady etnik i se svými kulturami.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

2.11.2024 09:01 Reaguje na Miloš Zahradník
Tak přeci příroda funguje od počátku věků ......
Vyhubit nepůvodní je chorost znuděných lidiček.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.11.2024 18:33
Co je vlastně nepůvodní? V království Českém žila různá etnika a ve středověku měla právo se řídit svými zákony. Pokud by v té době žila u nás komunita muslimů, mohla by se řídit právem šaría.
Potom by bylo naším původním druhem?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.11.2024 12:15
Mrazuvzdorné opuncie jsou nádherné kytky, ale uznávám že na té stepi nemají co dělat.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist