Jablko z Česka a Lucemburska obsahovalo 7 druhů pesticidů, nejvíc z 59 testovaných jablek v Evropě
Česká jablka obsahovala průměrně 3,8 kvantifikovatelných druhů pesticidů, o 20 procent nad průměrem celoevropského průzkumu.
Ve třech z pěti českých vzorků byly nalezené neurotoxické pesticidy. Tyto látky dle výzkumů souvisí s neurologickými obtížemi jako jsou úzkosti, deprese, Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba. V jednom z českých vzorků byl nalezen acetamiprid, u něhož studie upozorňují na negativní dopady na vývoj mozku u nenarozených dětí, je toxický pro včely, ptáky i opylovače a v prostředí přetrvává velmi dlouhou dobu.
V českých jablcích byly identifikované i pesticidy tebufenpyrad, lambda-cyhalothrin a pirimicarb, flonicamid a difenoconazol. V jednom z českých vzorků byl nalezený i jeden z nejjedovatějších pesticidů používaných v Evropě, endogenní disruptor fludioxonil, který je toxický pro játra a ledviny. Mezi přítomnými PFAS pesticidy byly i fluopyram a flonicamid, které se v těle postupně hromadí.
Výsledky studie dokládají téměř systematické kontaminování konvenčních jablek směsmi pesticidů. Výsledky ukazují, že pouze 7% v Evropě testovaných konvenčních jablek neobsahovalo žádná rezidua pesticidů.
Potraviny obsahující zbytky pesticidů, které jsou zjistitelné v koncentracích vyšších než 0,01 miligramu na kilogram, jsou rizikové převážně pro kojence. Ani při vaření dětské přesnídávky z nakoupených jablek se obsah pesticidů dostatečně nemusí snížit. Kojenecká strava, která obsahuje zbytky pesticidů je přitom již 19 let v rozporu s evropským právem.
„Celých 85 % testovaných jablek obsahovalo několik reziduí pesticidů. Roste vědecká jistota, že expozice pesticidům prostřednictvím potravin souvisí s neplodností a možná i s rakovinou. Neustálá expozice občanů směsí toxických látek prostřednictvím potravin, vzduchu nebo prachu není brána v úvahu, tento důležitý problém musí regulační orgány řešit,“ uvedl Gergely Simon z celoevropské kampaně organizace PAN Europe. Pro děti mladší tří let má podle něj EU přístup založený na prevenci a aby chránila jejich vývoj stanovuje jasné limity pro rezidua pesticidů ve zpracovaných potravinách.
„Mladí rodiče si často neuvědomují, že krmení svých dětí čerstvým konvenčním ovocem nebo zeleninou výrazně zvyšuje jejich expozici pesticidům, někdy až stonásobně. Veřejné úřady by je měly informovat a zaměřit se na propagaci biopotravin,“ pokračuje Gergely Simon.
Zbytky pesticidů se často nacházejí na slupce, proto je důležité ovoce před přípravou či konzumací důkladně omýt a oloupat. Pro lepší zachování živin a vitamínů je vhodnější napařování než vaření ve vodě, při kterém se část živin ztrácí. Při přípravě domácí stravy pro děti je vhodné používat BIO ovoce bez pesticidů.
Evropská komise navrhla v prosinci 2025 deregulaci pesticidů umožněním neomezených schvalovacích období a odstraněním povinnosti přehodnocovat jejich toxicitu každých 10 až 15 let na základě nových vědeckých důkazů. Komise také navrhuje umožnit členským státům ignorovat nejnovější vědecké důkazy při hodnocení toxicity pesticidů. PAN Europe a její členové tento návrh odmítají a v kontextu výsledků studie upozorňují na potřebu důslednějšího uplatňování stávajících pravidel a lepší ochranu zdraví občanů i jejich životního prostředí.
„Mezinárodní průzkum ukázal, že mix pesticidů v jablkách je z třinácti evropských zemí nejrozsáhlejší v Lucembursku a právě České republice. Pesticidy jako acetamiprid jsou problém pro vývoj mozku dětí, včely i ptáky všude v Evropě. Aktuální data ukazují, že Česko si v úsilí o omezení pesticidů nyní nemůže dát šlofíka,” říká Jan Skalík z programu Krajina Hnutí DUHA. „Vládou nyní předkládaný návrh na ochranu opylovačů může mít efekt jen pokud budou Ministerstvo životního prostředí i Ministerstvo zemědělství dostatečně silné na to hájit zákonem dané limity na ochranu přírody. Když se bude dařit včelám a opylovačům, bude se dařit i lidem. Ochrana zdraví kojenců i nenarozených dětí by přitom měla být prioritou pro každou vládu,” dodává.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (25)
Richard Vacek
30.1.2026 12:20Petr
30.1.2026 17:50 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
31.1.2026 04:20 Reaguje na PetrJaroslav Řezáč
31.1.2026 06:44 Reaguje na Richard VacekPepa
31.1.2026 07:58 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPetr
31.1.2026 09:05 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
1.2.2026 17:01 Reaguje na PetrZbynek Ulcak
2.2.2026 19:27 Reaguje na Richard VacekPro šťouraly doplňuji, že není třeba zde na mě kňučet, že je to stejně podvod a navíc předražený. Nejen pro Vás, ale i pro mě by 33 korun za jablko bylo hodně, jsem stejně jako Vy hamižný senior a tak si totéž pořídím jinde, píšu o zboží a cenách dostupných každému spotřebiteli v běžném obchodě (Lidl). Ale hlavně – reagovat na Vaše kňučení by byla ztráta času. Pan Vacek ať se jde poučit do knihovny a na internet a ostatní ať jdou kňučet nebo dávat praštěné jedničky s hvězdičkou pod jiné články, z nichž si obvykle přečtou jen nadpis. Anebo ať jdou úplně jinam.
Dalibor Motl
30.1.2026 13:12Galipoli Petr
2.2.2026 19:58 Reaguje na Dalibor MotlTonda Selektoda
30.1.2026 14:43Ke kontrole kvality a nezávadnosti potravin, si snad z daní platíme jiné instituce, a jejich laboratoře, než nějakou Duhu.
Břetislav Machaček
30.1.2026 15:07zeleniny o klamání spotřebitele o zemi původu. Pokud chce spotřebitel tuzemské zboží, tak se přebalí a už je tuzemské. Že se to nedělá? Dělá a taky u jiných komodit. Falšují se průkazy původu a nebo se zaměňují.
Zboží určené k likvidaci se označí doklady zahraničního a to se označí
doklady tuzemského určeného už k likvidaci. Vím to od prodavačky, která
musela přesypávat jablka z beden do beden a měnit tím zemi původu.
Jinak neomlouvám lumpárny s přemírou chemie a produkuji si raději své
ovoce zcela bez chemie. Není tak dokonalé jako to v obchodech, ale
ona i miss může být vylepšená silikonem, botoxem a skalpelem.
Pepa
30.1.2026 21:49Dalibor Motl
3.2.2026 08:26 Reaguje na PepaTonda Selektoda
31.1.2026 10:06Zbytky používané ochranné agrochemie proti biologickým škůdcům, lze z kupovaných plodů odstranit jejich umytím ve vlažné vodě, s přídavkem octa. A že se má ovoce před konzumací umýt, jsme se kdysi učili dokonce i ve škole.
Co se týče těch zmiňovaných novorozenců a kojenců, tato skupina dětí syrová jablka přece nekonzumuje. Většina rodičů bude sotva kupovat pro mrňata jablka, aby je pak doma loupali a vařili z nich přesnídávku, když si ji mohou koupit hotovou, s výrobcem zaručovanou kvalitou, k okamžité spotřebě...
s v
31.1.2026 20:10Slavomil Vinkler
1.2.2026 10:37 Reaguje na s vBřetislav Machaček
1.2.2026 11:56 Reaguje na Slavomil Vinklerlaboratoře, které jsem dal soukromě prozkoumat své výpěstky.
Po vyšetření měla zájem o mé brambory, veškerou zeleninu,
ovoce i vejce. Bohužel mé kapacity jsou omezeny na blízké
a sousedy a musel jsem ji s díky odmítnout. Přála si zůstat
v anonymitě, protože ji ta práce živí a moc chvály na mnoho
potravin nepěla. Zkoumají pouhá promile produktů a zbytek
jde do prodeje pouze s certifikátem producenta, což ale
nemusí být zárukou kvality a nezávadnosti. Takže si nedělám
iluze o kvalitě potravin a ani ostatního zboží, když není
v silách státu vše kontrolovat. Nezbývá než věřit a nebo se
tím ani nezabývat. Co oči nevidí, to srdce nebolí a je lépe
nevědět co jíme, abychom neumřeli hlady konzumujíc pouze
nezávadné potraviny.
Slavomil Vinkler
1.2.2026 14:57 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
1.2.2026 16:25 Reaguje na Slavomil Vinklerhlavně proč. Vzorky lze účelově zaměnit v zájmu
dehonestace producentů, pokud z nich chci udělat
to, o co se ekospolky neustále snaží. Hodnověrné
vzorky má odebírat státní orgán a nikoliv DUHA!
s v
1.2.2026 20:49 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
2.2.2026 08:23 Reaguje na s vMarcela Jezberová
3.2.2026 11:30Břetislav Machaček
4.2.2026 11:38 Reaguje na Marcela Jezberováchybičku a udělají z komára vola, když si mohou do těchto oborů
kopnout. Začínám být na ně alergický, protože šíří nenávist k těm,
co poctivě pracují pro společnost a oni se je snaží doslova zničit.
Závěrem pouze to, že pokud dodala vzorky DUHA, tak jim NEVĚŘÍM !!!
Mám totiž zkušenosti z jiných nepravd, které šíří a taky rad, které nic neřeší. Mohou třeba poradit chovateli 10 ovcí, jak k nim mají
chovat dva velké psy a ještě na ně fyzicky dohlížet? Šířením vlků
tyto malochovy vědomě likvidují a tím i charakter naši krajiny. Bez
malochovů zanikne většina luk a pastvin v držení malochovatelů. Už
se to projevuje v praxi, protože nelze před rozedněním vyhnat ovce
do ohrady a odejít do práce a zahnat je do chléva po návratu třeba
až o půlnoci. Malochovatele živí jiné zaměstnání, než těch 10 ovcí
a tak si vybere likvidaci chovu, než opustit zaměstnání, které ho
živí. Více než 100 let bez vlků se o ty ovce nemuseli bát a starat.
Stačila jednoduchá ohrada a napajedlo. V létě bylo zvířatům v noci
na pastvině ve vedrech lépe, než v chlévě a pásly se raději až
po ochlazení a nikoliv v poledním úpalu a v noci být v chlévě. To
teoretici z DUHY neví a tak blábolí o zavírání zvířat do chlévů,
aby je v noci nemohli napadat vlci. Oni ani neví, že ve stresu z
obcházejících vlků se zvířata ani klidně nepasou, nepřirůstají, že
ztrácejí mléko a dokonce potratí mláďata. Prý je to normální, tak
ať tomu vystaví sebe sama a zjistí, jaký je život ve stresu.

Bayer navrhuje urovnání sporů o Roundup za 7,25 miliardy dolarů
Na liberecké univerzitě vyvinuli metodu, jež umí rychle odhalit patogeny ve vodě
Antioxidanty z rostlinného odpadu lze podle vědců využít i v potravinářství