Jak se zbavit nebezpečného zbytkového prášku z čínských tonerových kazet? Čeští vědci navrhují palivové pelety

Rozdrcené tonery.

Zdroj | Národní centrum kompetence BIOCIRKL

Cílem týmu odborníků z NCK BIOCIRKL je energeticky využít zbytkový tonerový prášek jako složku pro výrobu palivových pelet z čistírenských a papírenských kalů. „Zaměřili jsme se právě na toner z čínských kazet, který je tak toxický, že jedinou možností likvidace zůstává regulované spalování,“ říká Olga Šolcová. „Zabýváme se separací prášku z kazet, optimalizací výhřevnosti pelet a dodržováním emisních limitů. Dosavadní výsledky ukazují, že řízené využití toxického prášku v peletách je reálné a bezpečné,“ dodává.

Namíchaná směs - čistírenské a papírenské kaly a tonerový prášek.

Zdroj | Národní centrum kompetence BIOCIRKL

Originální kazety od renovovaných výrobců jsou bezpečné a recyklovatelné a nepřekračují povolené limity. V současnosti se již celkem běžně využívá tonerový prášek jako přídavek do betonů s tím, že mechanicko-chemické vlastnosti betonů se minimálně nezmění. V Austrálii se zase běžně přidávají do asfaltů, takže silnice mají barevné.

„U renovovaných kazet závisí na tom, kdo je renovoval a většinou obsahují toner z Číny. Chybí zákon, v Evropě ho má jen Německo,“ pokračuje Olga Šolcová z Ústavu chemických procesů AV ČR, hlavní řešitelka projektu z Národního centra kompetence (NCK) BIOCIRKL. Právě v něm se na řešení závažného problému zaměřuje tým odborníků. Finančně je v tom podporuje Technologická agentura ČR.

Zdroj | Národní centrum kompetence BIOCIRKL

Bohužel 2/3 spotřeby v Česku, ale i jinde v Evropě, tvoří právě levné kompatibilní kazety z Asie – především z Číny. Ty však představují zásadní ekologický a zdravotní problém. Obsahují vysoce toxické látky, které nelze bezpečně recyklovat ani ekologicky likvidovat. Podle odborníků obsahují některé vzorky až 8 500krát více nebezpečných látek, než povolují limity, jako je benzen, styren, naftalen a další polyaromáty. A také těžké kovy nebo zpomalovače hoření, jako je dekabromdifenylether. Karcinogenní je navíc i jejich samotný špatně zapečený tonerový prach. Způsobit může i poškození jater nebo negativně ovlivnit vývoj plodu. „Z tohoto důvodu je nezbytné hledat možnosti jeho ekologické likvidace,“ upozorňuje Tomáš Pešek ze společnosti REMA Systém.

Výzkum navazuje na předchozí projekt NCK BIOCIRTECH, v jehož rámci vědci z ÚCHP a REMA Systému již dokázali, že pelety z čistírenských a papírenských kalů mohou být kvalitním palivem s vysokou výhřevností. Za tento výsledek získali v roce 2022 prestižní ocenění „Inovace pro udržitelný rozvoj“.

Projekt BIOCIRKL přináší nejen inovativní přístup k odpadovému hospodářství, ale i reálnou cestu, jak sladit ekonomiku s ochranou životního prostředí. Výsledky výzkumu budou známy do dvou let. Odborníci však již dnes věří, že mají v rukou funkční řešení jednoho z nejpalčivějších problémů cirkulární ekonomiky.