Kůrovec, dikobrazi, tygři i včely. Vědci se v novém projektu zaměří na to, jak klimatická změna ovlivňuje vztahy mezi lidmi a divokou přírodou
Na západním pobřeží Aljašky budou vědci sledovat lišky a mrože, v Alpách kůrovce a kozorožce alpské, na venkově jižní Itálie dikobrazy a ptáky orebice horské, v sundarbanských mangrovech v Indii je budou zajímat bengálští tygři a divoké včely obrovské.
Polovina sledovaných živočichů hledá kvůli měnícímu se podnebí místa s vhodnějšími podmínkami k přežití. Do regionů zároveň přicházejí nové druhy, a místo se tak výrazně mění – z pohledu biodiverzity i z pohledu lidí a dalších živočichů, kteří v oblasti žijí.
„To, že v jedné lokalitě ‚odchozí‘ nahrazují ‚vetřelci‘, může vyústit v harmonické ekosystémy, ale víme, že častěji se rovnováha naruší,“ říká Deborah Nadal, antropoložka specializující se na vztahy mezi zvířaty a lidmi, včetně nemocí přenášených mezi lidmi a zvířaty.
„Chceme pochopit, jak lidé přizpůsobují svůj každodenní život příchodu nových zvířat nebo úbytku těch původních. Jak se mění lov, pastevectví, lesnictví nebo bezpečnost lidí i zvěře v krajině. A jestli se vůbec dá najít rovnováha mezi potřebami lidí a ostatních druhů, když se klima stále rychleji mění,“ popisuje Deborah Nadal.
Do projektu mohou přispět i místní lidé v tzv. občanské vědě. Vědci zvou ke spolupráci například houbaře, sběrače medu a lovce, kteří mohou přispět záběry z videopastí, fotografiemi nebo záznamy o pozorovaných změnách v chování zvířat ve svém okolí.
Projekt INVANISH začne na podzim 2026 a potrvá pět let. Pro Etnologický ústav AV ČR jde už o čtvrtý ERC grant, což je vzhledem k velikosti ústavu podle českých vědců naprosto unikátní. Granty Evropské výzkumné rady (ERC) jsou nejprestižnější evropskou účelovou podporou pro nejnadějnější vědecké projekty. Consolidator grant je specificky určený vědcům s malým výzkumným týmem nebo programem.
reklama
Dále čtěte |
Hladina Baltského moře je nebývale nízko, podle vědců je to kvůli větru a tlaku
Vinaři: Voda a její udržení v půdě je největší výzvou ve vinohradnictví v Česku
Jak zadržet více vody v povodí Dyje? Vědci testují bezorebné hospodaření nebo regenerativní zemědělstvíOnline diskuse
Všechny komentáře (24)
Tonda Selektoda
23.1.2026 11:52A což něco užitečnějšího a pro lidi praktického, by již páni vědci vybádat nedokázali?
Michal Ukropec
23.1.2026 12:16 Reaguje na Tonda SelektodaPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Tonda Selektoda
23.1.2026 20:11 Reaguje navladimír šmídl
24.1.2026 13:56 Reaguje naJan Šimůnek
24.1.2026 12:42Mělo by se bádat ve prospěch těch, kdo to bádání platí, tedy lidí obecně a daňových poplatníků zvláště.
Jan Šimůnek
24.1.2026 17:38"Příroda" nikdy nic neplatila. Vše vždy platili lidé a vždy platili výzkum, který měl nějaký smysl, od aplikovaného po rozvíjení lidského poznání.
A opravdu nevidím důvod přispívat nějakým pseudovědcům, třeba z IPCC, dostatečně dobře placenými škůdci a veřejnými nepřáteli. Třeba spekulanty s emisními povolenkami.
Jan Šimůnek
25.1.2026 11:09Bohužel, musím. Jsou placeni i z mých daní.
Jan Šimůnek
25.1.2026 13:17IPCC je financován OSN a do této organizace ČR platí (z našich daní) členský příspěvek.
vaber
26.1.2026 09:56Divoká příroda jde do kopru , když vše řídí a rozhoduje domýšlivý člověk, často úplně blbě a odvolává se na vědecká zkoumání.
Nějaký nevědecký názor ,že příroda si poradí lépe bez človeka a jeho vědeckého zkoumání , musíme od samého počátku odmítnout a zničit.
Jan Šimůnek
26.1.2026 13:37vaber
26.1.2026 17:35 Reaguje na Jan ŠimůnekBřetislav Machaček
27.1.2026 09:51Pokud to lidstvo nedokáže, tak bude mít smůlu. Je to jak s rozjetým vlakem,
když cestující při nízké rychlosti váhá z něho vyskočit a snaží se brzdit.
Pak už je ale rychlost na vyskočení vysoká a bržděním se vlak nezastavil.
Následuje náraz a konečná s fatálními následky.
Lidstvo má možnost se na tu změnu připravit a neplýtvat na brždění, když
sice brzdy brzdí, ale část lidstva maže rovnou koleje. EU i za cenu toho,
že se sebezničí brzdí, ale rozvojové země ve snaze se nám vyrovnat mažou
ty koleje. Je třeba začít odtamtud, ale šlo by to vůbec? Pochybuji, že je
někdo přesvědčí, aby zůstali na úrovni před 100 a více léty a netoužili
po tomtéž, co my běžně užíváme. Až toho dosáhnou, tak vlak už bude metr
od zarážedla i s tím našim bržděním a nebo i bez toho našeho brždění.
Jan Šimůnek
28.1.2026 20:07Obrovské plochy, pokryté mrtvými stromy, jsou vidět i na leteckých snímcích (google, mapy.cz).
