Kůrovec, dikobrazi, tygři i včely. Vědci se v novém projektu zaměří na to, jak klimatická změna ovlivňuje vztahy mezi lidmi a divokou přírodou

Klimatická změna s sebou přináší i nenápadné dopady na náš běžný život. Míchá například kartami vztahů mezi lidmi a divokou přírodou. Právě na proměňující se vztahy lidí a zvířat v čase měnícího se podnebí se zaměřuje nový projekt Etnologického ústavu Akademie věd ČR, který podpořila Evropská výzkumná rada (ERC) prestižní grantem. Vědecký tým složený z antropologů a ekologů se zaměří na čtyři regiony, ve kterých jsou změny v pohybu zvířat způsobené klimatem zvlášť zřetelné a kde na ně lidé musí výrazně reagovat - na Aljašku, Alpy, Itálii a Indii.

Na západním pobřeží Aljašky budou vědci sledovat lišky a mrože, v Alpách kůrovce a kozorožce alpské, na venkově jižní Itálie dikobrazy a ptáky orebice horské, v sundarbanských mangrovech v Indii je budou zajímat bengálští tygři a divoké včely obrovské.

Polovina sledovaných živočichů hledá kvůli měnícímu se podnebí místa s vhodnějšími podmínkami k přežití. Do regionů zároveň přicházejí nové druhy, a místo se tak výrazně mění – z pohledu biodiverzity i z pohledu lidí a dalších živočichů, kteří v oblasti žijí.

„To, že v jedné lokalitě ‚odchozí‘ nahrazují ‚vetřelci‘, může vyústit v harmonické ekosystémy, ale víme, že častěji se rovnováha naruší,“ říká Deborah Nadal, antropoložka specializující se na vztahy mezi zvířaty a lidmi, včetně nemocí přenášených mezi lidmi a zvířaty.

„Chceme pochopit, jak lidé přizpůsobují svůj každodenní život příchodu nových zvířat nebo úbytku těch původních. Jak se mění lov, pastevectví, lesnictví nebo bezpečnost lidí i zvěře v krajině. A jestli se vůbec dá najít rovnováha mezi potřebami lidí a ostatních druhů, když se klima stále rychleji mění,“ popisuje Deborah Nadal.

Do projektu mohou přispět i místní lidé v tzv. občanské vědě. Vědci zvou ke spolupráci například houbaře, sběrače medu a lovce, kteří mohou přispět záběry z videopastí, fotografiemi nebo záznamy o pozorovaných změnách v chování zvířat ve svém okolí.

Projekt INVANISH začne na podzim 2026 a potrvá pět let. Pro Etnologický ústav AV ČR jde už o čtvrtý ERC grant, což je vzhledem k velikosti ústavu podle českých vědců naprosto unikátní. Granty Evropské výzkumné rady (ERC) jsou nejprestižnější evropskou účelovou podporou pro nejnadějnější vědecké projekty. Consolidator grant je specificky určený vědcům s malým výzkumným týmem nebo programem.

---

reklama

---