Udržitelný rozvoj v době geopolitického napětí
Úvodního přivítání se ujali Michal Broža (vedoucí Informačního centra OSN v Praze), Anna Pasková (ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje MŽP) a Jiří Dlouhý (předseda STUŽ). Úvodní slovo pronesla místopředsedkyně Senátu PČR Jitka Seitlová o potřebě, aby politici brali v potaz cíle udržitelného rozvoje. Prof. Bedřich Moldan, zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí UK jako pamětník celého procesu osvětlil peripetie přípravy světových cílů udržitelného rozvoje od počátku na summitu Země v r. 1992 přes osm cílů tisíciletí až po schválení výsledných 17 cílů a jejich 169 podcílů v r. 2015, což bylo důležitým úvodem k promítání filmu.
Na projekci navázala panelová diskuse s názvem Udržitelný rozvoj v době geopolitického napětí. Zaměřila se jak na globální souvislosti, tak na specifickou situaci v České republice, která letos prochází již třetím národním dobrovolným přezkumem naplňování Agendy 2030. Česká republika se navíc aktivně angažuje i na mezinárodní úrovni — v roce 2025 zastává roli kofacilitátora Ministerské deklarace Politického fóra OSN na vysoké úrovni pro udržitelný rozvoj.
Moderátor diskuse Michal Broža upozornil, že ze 169 podcílů udržitelného rozvoje pouhých sedmnáct zatím v dostatečné míře směřuje k naplnění. Rozčlenil diskusi do čtyř bloků, týkajících se ochrany klimatu, budoucnosti multilateralismu, udržitelného rozvoje v Česku a jak komunikovat problematiku udržitelného rozvoje i klimatu s veřejností.
V panelu vystoupili:
• Romana Jungwirth Březovská, Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)
• Jan Kaliba, první klimatický zpravodaj Českého rozhlasu
• Adriana Dergam, novinářka, členka Rady vlády ČR pro lidská práva
• Vojtěch Kotecký, Centrum pro otázky životního prostředí UK
Panelisté upozornili na různé výzvy i příležitosti v oblasti udržitelnosti. Romana Jungwirth Březovská ocenila, že Evropská unie i nadále drží své klimatické cíle včetně závazku klimatické neutrality do roku 2050, a připomněla aktuální návrh snížit čisté emise o 90 % do roku 2040 oproti roku 1990. Jan Kaliba kritizoval nízkou úroveň klimatického vzdělání mezi českými novináři a zmínil švédský přístup, kde se téma klimatu stalo běžnou součástí všech redakčních sekcí a není vyhrazeno jen specializovaným zpravodajům. Adriana Dergam upozornila na oslabování lidských práv i víry v mezinárodní řád, což podle ní souvisí i s jazykem, jakým se o udržitelných tématech mluví. Vojtěch Kotecký varoval před neudržitelnou spotřebou přírodních zdrojů, především kvůli vysoké konzumaci masa, která výrazně zatěžuje půdu a přispívá k degradaci krajiny.
Případní zájemci o dodatečné shlédnutí filmu si napište o přístup na info@stuz.cz
reklama
Další články autora |
Pavel Šremer: Třicet let zákona o životním prostředí jako výzva
Pavel Šremer: Vzpomínka na bojovníka Petra Kužvarta
Pavel Šremer: Vavrouškova uvědomělá skromnost a odříkání si věcí zbytných je i dnes naléhavé poselstvíOnline diskuse
Všechny komentáře (6)
Jaroslav Řezáč
19.6.2025 05:53s v
19.6.2025 15:24 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJindřich Duras
23.6.2025 10:26 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAkorát, že naše vlastní chytré a užitečné nápady či ba dokonce realizace nikde moc nevidno. Na úrovni jednotlivců a jednotlivých podnikatelů ano - a díky jim za to - jenže to potřebuje i nějakou celkovou koncepci. S tou nám to ale poctivě moc nejde. S bědováním pak přijímáme, co přichází z Bruselu, vyjednáváme výjimky, odklady, prostředky na úlevy a podporu, a to na záležitosti, co jsme už měli dávno dělat sami. Ale neděláme.
takže:
Na hodnocení toho, co chodí z Bruselu, bych byl na vašem místě zdrženlivý. Kritika je velmi snadná a laciná - ostatně pouze na ní a ničem jiném postavili své programy politici jako třeba Babiš a lidi mu to žerou ve velkém. Jenže pojďme raději poctivější cestou návrhu dalšího zodpovědného směřování. Klidně se tady pusťte do svých vizí, ať mají co kritizovat ostatní :-).
