Vědci se zabývali možností ukládat přebytečný uhlík splavováním dřeva do Severního ledového oceánu
9.1.2026 12:07 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Hana Šprtová
Foto | Jasper Graetsch / unsplash.com
„Samozřejmě by státy světa neměly rezignovat na snižování emisí, které vznikají při spalování fosilních paliv. Ale při hospodářském růstu je potřeba hledat i alternativní řešení, jak uhlík z atmosféry odstraňovat a ukládat jej, abychom se přiblížili ke stabilizaci klimatu," uvedli autoři článku, mezi nimiž je i český bioklimatolog Miroslav Trnka.
Vědci odhadují, že k tomu, aby se zmírnily dopady emisí vytvořené lidskou činností a kompenzovaly se obtížně dekarbonizovatelné zdroje, bylo by potřeba ročně z atmosféry odebrat a uložit nejméně jednu gigatunu oxidu uhličitého. Vedle ústupu od fosilních paliv už vědci doporučovali různé alternativní přístupy. „Ačkoliv mnohé byly prezentované jako životaschopné strategie, hodně jich stále nemá vyřešenou otázku rizik pro člověka a životní prostředí," uvedli vědci. Například vybudování obřích podzemních úložišť dřeva by si vyžádalo pro roční ukládání jedné gigatuny uhlíku nárůst průměrné globální roční těžby o 25 procent.
Svůj aktuální návrh opírají vědci o to, že by využil existujícího procesu přírodního splavování dřeva. Kmeny stromů se nyní hromadí ve velkých deltách řek a při pobřeží oceánu. Měření ukázala, že po potopení se stává hluboké oceánské dno vhodným prostředím pro to, aby se dřevo nerozkládalo, a to díky nízké teplotě, absenci kyslíku a tedy i mikrobů. Dalšími faktory, které podle hlavního autora studie Ulfa Büntgena nahrávají myšlence vědců, je charakter jehličnatých lesů v tomto regionu. Mají dostatek dřeva na jednotku plochy, relativně nízkou biodiverzitu a současně trpí vysokým rizikem požárů.
Uvažované oblasti se znázornění říčních systémů zejména v Rusku, Kanadě a USA. Červeně jsou zachyceny plochy lesů postižených požáry v období 2002-2020.
Zdroj | Ústav výzkumu globální změny AV ČR
„Není náhodou, že uvažujeme o aplikaci naší myšlenky na jedno procento plochy těchto lesů, na 180 000 kilometrů čtverečních, protože odpovídá rozloze, kterou ročně zasáhnou lesní požáry. Ty promění na oxid uhličitý nejen samotné dřevo, ale i část uhlíku uloženého v půdě. Pokud při těžbě ponecháme na místě větve tak, aby se mohly smísit s půdou, snížíme požární riziko a současně jejich rozklad usnadní mobilizaci živin pro nový porost. Současně uvažujeme, že by se těžilo v zimě, kdy jsou cesty umrzlé a kmeny lze ukládat přímo na zamrzlou řeku a nebylo by nutné budovat síť cest," řekl Trnka.
Při těžbě na zmíněné ploše by bylo možné do oceánu uložit jednu gigatunu oxidu uhličitého. Rozsah návrhu podle Trnky současně demonstruje, proč základním opatřením pro stabilizaci klimatu musí být snížení emisí z fosilních paliv.
„I když navrhovaný způsob napodobuje to, co po tisíciletí dělá příroda, bude nás to stát velké úsilí a musíme ročně vykácet a splavit dřevo z plochy, která je více než dvakrát větší než Česko. A celý přístup má řadu úskalí, včetně geopolitických, protože ze tří klíčových států by takovou úvahu aktuálně připustil jen jeden stát a to Kanada. Dalšími jsou Rusko a USA. Přitom by uskutečnění tohoto záměru postihlo pouhou jednu desetinu toho, co lidé každý rok do atmosféry vypustí. Zároveň článek ukazuje, že existují použitelné postupy, jak vyřešit snížení emisí u činností, které by zatím bylo složité řešit, například v letecké dopravě," uvedl Trnka.
reklama
Dále čtěte |
Olympijské hry nebudou podle kritiků tak udržitelné, jak tvrdí pořadatelé
Sport je na podnebí přímo závislý. Dopady klimatických změn činí sportování čím dál obtížnější. Olympiáda není výjimkou
Nizozemský soud nařídil vládě chránit obyvatele Bonaire před změnami klimatu
Další články autora |
Vědci z CzechGlobe vyvinuli s americkými kolegy první globální monitoring dopadů sucha
Riziko horkých vln stoupá. CzechGlobe spustil monitorovací a předpovědní webové stránky
Mapy zobrazující intenzitu sucha Intersucho se nově aktualizují denněOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (40)
BM
Břetislav Machaček
9.1.2026 13:08Evropa posedlá globálním oteplováním momentálně mrzne a kolabuje při těch
pár centimetrech sněhu. Co by se asi stalo, kdyby se průběžně neoteplovalo
a naopak se ochlazovalo na úroveň Malé doby ledové? Zvládla by to dnešní
Evropa, která v té době vymírala hlady z neúrody a třeskutými mrazy? V roce
1929 bylo i v nížinách 150 cm sněhu a mínus 35 a více. Pamětníci vyprávěli
o zmrzlých ptácích spících na stromě a rybnících promrzlých až ke dnu. To
chtějí vědci zase naordinovat lidem? Jakou mají záruku, že se ty vykácené
lesy přirozeně obnoví a semenáče nepadnou za oběť zvěři, požárům a jiným
rizikům? Vědci si hrají na bohy a přitom tak činí bez vlastní odpovědnosti. Jsou ochotni položit hlavu na špalek, že se nemýlí? Mi už je to celkem
putna a měli by se o svoji budoucnost starat ti mladí, co si od dětství
užívají civilizace i s jejími negativními dopady a nehodlají slevit. Od
dětství touží po cestování za každou cenu, plýtvají vším možným a pak se
diví, kolik energie se tím vyplýtvá. Jsou ochotni sestěhovat se s rodiči
a prarodiči jako naše generace do pár pokojů a nemít auto, televizi, PC
a jiné spotřebiče? To bylo šetření, když lidem stačilo pro 13 lidí jako
u rodičů mé matky 10 metráků uhlí dovezeného koňským potahem? Vždycky
vzpomínala na jinovatkou pokryté zdi a v noci peřinami utěsněná okna.
Tehdy to bylo sice chudobou, ale to byla ekologie, když chodili pěšky
do práce, do školy i za zábavou. Byli by to ochotni dnešní mladí? Ne?
Tak nebásněte o návratu před dobu , kdy se začalo oteplovat díky tomu,
že se máme lépe.
Odpovědět
pár centimetrech sněhu. Co by se asi stalo, kdyby se průběžně neoteplovalo
a naopak se ochlazovalo na úroveň Malé doby ledové? Zvládla by to dnešní
Evropa, která v té době vymírala hlady z neúrody a třeskutými mrazy? V roce
1929 bylo i v nížinách 150 cm sněhu a mínus 35 a více. Pamětníci vyprávěli
o zmrzlých ptácích spících na stromě a rybnících promrzlých až ke dnu. To
chtějí vědci zase naordinovat lidem? Jakou mají záruku, že se ty vykácené
lesy přirozeně obnoví a semenáče nepadnou za oběť zvěři, požárům a jiným
rizikům? Vědci si hrají na bohy a přitom tak činí bez vlastní odpovědnosti. Jsou ochotni položit hlavu na špalek, že se nemýlí? Mi už je to celkem
putna a měli by se o svoji budoucnost starat ti mladí, co si od dětství
užívají civilizace i s jejími negativními dopady a nehodlají slevit. Od
dětství touží po cestování za každou cenu, plýtvají vším možným a pak se
diví, kolik energie se tím vyplýtvá. Jsou ochotni sestěhovat se s rodiči
a prarodiči jako naše generace do pár pokojů a nemít auto, televizi, PC
a jiné spotřebiče? To bylo šetření, když lidem stačilo pro 13 lidí jako
u rodičů mé matky 10 metráků uhlí dovezeného koňským potahem? Vždycky
vzpomínala na jinovatkou pokryté zdi a v noci peřinami utěsněná okna.
Tehdy to bylo sice chudobou, ale to byla ekologie, když chodili pěšky
do práce, do školy i za zábavou. Byli by to ochotni dnešní mladí? Ne?
Tak nebásněte o návratu před dobu , kdy se začalo oteplovat díky tomu,
že se máme lépe.
Jakub Graňák
10.1.2026 17:45 Reaguje na Břetislav MachačekFun fact: můj tchán (roč 1954) má za sebou víc než stovku letů do exotiky - násobně víc než všichni moji vrstevníci v celé dědině dohromady. O tom, že kupuje auta s frekvencí 1 x 4 roky nemluvě... a v okolí není zdaleka sám takový důchodce.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
11.1.2026 08:33 Reaguje na Jakub GraňákTak je jediný z dědiny, nebo v okolí není zdaleka sám?
Odpovědět
JO
Jarka O.
11.1.2026 13:11 Reaguje na Pavel HanzlŽe by bydlel v Jevanech?
@Pane Graňák, nechte dřiny v roli, zařiďte si v té skromné vsi cestovku a sekáč s auty, a dávejte nám sem inzeráty na prodej 4letých vraků, předem díky.
Odpovědět
@Pane Graňák, nechte dřiny v roli, zařiďte si v té skromné vsi cestovku a sekáč s auty, a dávejte nám sem inzeráty na prodej 4letých vraků, předem díky.
Jakub Graňák
11.1.2026 19:42 Reaguje na Jarka O.To neřešte Jarko - zjevně na tom jste jako P.H.
Odpovědět
Jakub Graňák
11.1.2026 19:41 Reaguje na Pavel HanzlJeden tchán vydá za zbytek mých vrstevníků z celé dědiny - chápání psaného textu evidentně není vaší nejsilnější stránkou.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.1.2026 10:36 Reaguje na Jakub GraňákUvádíte příklad asi zbohatlického tchána, ale kolik jeho
vrstevníků bylo někde letadlem a kolik mladých lidí a kolik
jich mělo od 18 let vlastní auto, jako dnešní mládež často
pouze na zábavu? Já taky v životě 3x letěl letadlem, ale
bylo to ještě v době, než jsem se dozvěděl dvě věci. Jedna
je ta, fyzicky nikdy nenavštívím všechny země na světě a
druhá, že nehorázně zatěžuji životní prostředí. Mne třeba
zaráží školní výlety letadlem do Londýna, Paříže a jinam.
My jeli na školní válet do Oswiencimi, abychom si utvořili
názor na nacismus a nikoliv jet na čumendu po obchodech.
Dokonce jsme tam jako 14.-ti letí přespali přímo v bývalé táborové nemocnici přeměněné na turistickou ubytovnu. No a
autem mnozí z nás jeli poprvé v dospělosti stejně, jako dnes
děti vlakem. Současnost je o individualismu a ten je o tom
plýtvání, když místo jedním autobusem jede těch 40 lidí
20 auty a nebo místo 500 vlakem jedou 250 auty. Pak se už
nemám důvod divit devastaci životního prostředí už pouze
nároky na nové silnice, parkoviště, autobazary a opravny.
No a samozřejmě na ty montovny, skladové prostory kolem
montoven s tisíci aut čekajících na kupce. Vyzvonili jsme
si rozvíjení konzumu a nenasytnost při snaze vyrovnat se
takovým "tchánům" plýtvajících zřejmě lehce nabytými
příjmy. Kdo obrací každou korunu, zda si koupí hovězí za
300 a nebo vepřové za 100 si nekoupí zájezd do Indie a
koukne se na dokumentární film o Indii v TV. Za tu hodinu
často uvidí tolik, co jiní za týden a nezatíží svět ani
gramem CO2 spálením leteckého paliva. Je to o stylu života
a přístupu k hodnotám. Nikomu nezávidím, že si užívá svých
peněz pro mne hloupým způsobem, ale mám právo to kritizovat, což taky dělám. Trochu skromnosti nikoho nezabije a přitom
to bude mít větší efekt, než přejít z EURO 6 na EURO 7. Těch
pár ušetřených gramů CO2 lze ušetřit tím, že půjdu s dětmi
do školy pěšky a nevozit je SÚV těch 300 metrů. Takže je
třeba porovnat porovnatelné a dětem vysvětlit, že než víkendový letecký výlet do Londýna je udržitelnější výlet
vlakem na hory s pěšími výlety na zdravém vzduchu místo
courání po obchodech ulicemi plnými smogu. Mnohdy to je
navíc iniciativa učitelů mít školou zaplacený výlet jako
součást výuky. Po jednom takovém výletě jsem se jednoho
chlapce zeptal, co v Londýně viděl a vše viděl pouze
z ulice, protože na vstupné už neměli dost peněz, které
vyplýtvali za letenky. Popsal ale i jiná negativa, která
se mu jako obyvateli malého města nelíbila a řekl, že
vědět o čem ten výlet bude, tak tam nepojede. Je to jeden
z mála mladých, kteří uvažují střízlivě a chovají se velmi
slušně a skromně. Je to výchovou v rodině, kde znají děti
cenu práce a peněz od útlého věku a umí si peněz vážit.
Odpovědět
vrstevníků bylo někde letadlem a kolik mladých lidí a kolik
jich mělo od 18 let vlastní auto, jako dnešní mládež často
pouze na zábavu? Já taky v životě 3x letěl letadlem, ale
bylo to ještě v době, než jsem se dozvěděl dvě věci. Jedna
je ta, fyzicky nikdy nenavštívím všechny země na světě a
druhá, že nehorázně zatěžuji životní prostředí. Mne třeba
zaráží školní výlety letadlem do Londýna, Paříže a jinam.
My jeli na školní válet do Oswiencimi, abychom si utvořili
názor na nacismus a nikoliv jet na čumendu po obchodech.
Dokonce jsme tam jako 14.-ti letí přespali přímo v bývalé táborové nemocnici přeměněné na turistickou ubytovnu. No a
autem mnozí z nás jeli poprvé v dospělosti stejně, jako dnes
děti vlakem. Současnost je o individualismu a ten je o tom
plýtvání, když místo jedním autobusem jede těch 40 lidí
20 auty a nebo místo 500 vlakem jedou 250 auty. Pak se už
nemám důvod divit devastaci životního prostředí už pouze
nároky na nové silnice, parkoviště, autobazary a opravny.
No a samozřejmě na ty montovny, skladové prostory kolem
montoven s tisíci aut čekajících na kupce. Vyzvonili jsme
si rozvíjení konzumu a nenasytnost při snaze vyrovnat se
takovým "tchánům" plýtvajících zřejmě lehce nabytými
příjmy. Kdo obrací každou korunu, zda si koupí hovězí za
300 a nebo vepřové za 100 si nekoupí zájezd do Indie a
koukne se na dokumentární film o Indii v TV. Za tu hodinu
často uvidí tolik, co jiní za týden a nezatíží svět ani
gramem CO2 spálením leteckého paliva. Je to o stylu života
a přístupu k hodnotám. Nikomu nezávidím, že si užívá svých
peněz pro mne hloupým způsobem, ale mám právo to kritizovat, což taky dělám. Trochu skromnosti nikoho nezabije a přitom
to bude mít větší efekt, než přejít z EURO 6 na EURO 7. Těch
pár ušetřených gramů CO2 lze ušetřit tím, že půjdu s dětmi
do školy pěšky a nevozit je SÚV těch 300 metrů. Takže je
třeba porovnat porovnatelné a dětem vysvětlit, že než víkendový letecký výlet do Londýna je udržitelnější výlet
vlakem na hory s pěšími výlety na zdravém vzduchu místo
courání po obchodech ulicemi plnými smogu. Mnohdy to je
navíc iniciativa učitelů mít školou zaplacený výlet jako
součást výuky. Po jednom takovém výletě jsem se jednoho
chlapce zeptal, co v Londýně viděl a vše viděl pouze
z ulice, protože na vstupné už neměli dost peněz, které
vyplýtvali za letenky. Popsal ale i jiná negativa, která
se mu jako obyvateli malého města nelíbila a řekl, že
vědět o čem ten výlet bude, tak tam nepojede. Je to jeden
z mála mladých, kteří uvažují střízlivě a chovají se velmi
slušně a skromně. Je to výchovou v rodině, kde znají děti
cenu práce a peněz od útlého věku a umí si peněz vážit.
Jakub Graňák
11.1.2026 19:39 Reaguje na Břetislav MachačekAle kdepak, jakýpak zbohatlík - je to bývalý doktor v okresní nemocnici. Důchodců s takým "zázemím" je v tuzemsku na statisíce.
Celý můj příspěvek byl především o tom, že bezuzdné plýtvání není zdaleka doménou mladých - tudíž opomíjet fakt, že důchodci jsou na tom úplně stejně, smrdí demagogií.
Klíčky od auta k osmnácitnám se u vás rozdávají dle vašeho sdělení běžně. Jestli jenom nekecáte, pak nechápu proč si na tom ostravsku furt stěžujete jak jste chudí?
Odpovědět
Celý můj příspěvek byl především o tom, že bezuzdné plýtvání není zdaleka doménou mladých - tudíž opomíjet fakt, že důchodci jsou na tom úplně stejně, smrdí demagogií.
Klíčky od auta k osmnácitnám se u vás rozdávají dle vašeho sdělení běžně. Jestli jenom nekecáte, pak nechápu proč si na tom ostravsku furt stěžujete jak jste chudí?
BM
Břetislav Machaček
12.1.2026 10:36 Reaguje na Jakub GraňákNevíte kolik stojí ojetina a že je dosažitelnější,
než třeba garáž? Auto už není jako kdysi přepych
a mnozí rodiče vyřeší po koupi jiného auta staré tak, že ho dají dětem. V autobazaru by ho nevzali
k prodeji, ale mnohdy ještě roky poslouží pro
získání praxe s řízením vozidla. Nová auta darují
dětem zbohatlíci, ale ojetiny daruje kde kdo. Můj
soused po odebrání zdravotní způsobilosti k řízení
auto daroval vnukovi s podmínkou, že ho vozí na
nákupy, k lékaři atd. Přitom to není zbohatlík a
to auto je ojetá 20 let stará Škodovka. Spokojeni
jsou oba a auto místo sešrotování ještě slouží.
Je ale rozdíl v jeho užívání. Ten soused ho měl
na ty nezbytné cesty a vnuk v něm jezdí za zábavou
jen tak bezcílně a je schopen příjmy utratit pouze
za palivo a už i opravy s množstvím najetých Km.
Takže důchodce neplýtval, ale vnuk už ano, což mu
děda vytýká. Stačí se ohledně plýtvání podívat
na mobily a PC, které mají důchodci třeba 10 let,
ale mládež je mění po roce i méně za moderní typy.
O oděvech je zbytečné hovořit, když vidím třeba
jejich spotřebu u důchodců a mládeže. Mnozí máme
ve starším věku oblíbené oděvy doslova do rozpadnutí a nemusíme si kupovat už děravé rifle.
Máme v nich díry, když jsou místo montérek, ale
slouží až do toho rozpadnutí. Pamatujete šatník
našich předků a ty napěchované skříně dnes a to
není plýtvání? Neobstojí názor, že to odneseme
k recyklaci, protože oděv je k odívání a nikoliv
jako součást stavebních a jiných materiálů. V
poušti Atacama leží miliony tun dokonce nových
oděvů pouze kvůli tomu, že nejsou podle módy a
to je zhovadilost dnešní společnosti podléhající
módě spojené s plýtváním. Celebrita si nevezme
na sebe 2x tytéž šaty, aby nepřestala být IN a
to nebývá praxí důchodců, které potkávám roky ve
stále stejném oblečení. Už jste viděl mládež
štopovat ponožky a nebo zašívat prasklé švy? U
důchodců to je zcela běžné, že se kvůli banalitě
nic nevyhazuje. Jinak lékaři nikdy nebyli nijak
chudí a nelze je srovnávat s pekařem, kopáčem
a nebo dřevorubcem. Ti na létání po světě nemají,
pokud nic nerestituovali a následně prodali. Někdo
ale zrestituoval a nebo zdědil majlant a rozhazuje
to, co nabyli jeho předci a příbuzní. Takového pána
znám taky a byl to obyčejný dělník s mizerným IQ,
který úspěšně rozhazuje poděděný majetek a hraje
si VIP plavbou na výletních lodí po světě a zimu
prožívá v Karibiku. Odtamtud posílá fotky s VIP
se kterými se díky penězům srovnává. Takže i takoví
důchodci jsou, ale většinou vidím kolem sebe tak
jako u vás ty, co stojí před obchodem s lahváčem, protože nemají na 3x dražší pivo v teplé hospodě.
Právě takové i u vás rád poslouchám, protože mi
poví i to, co se nikde jinde nedozvím.
Odpovědět
než třeba garáž? Auto už není jako kdysi přepych
a mnozí rodiče vyřeší po koupi jiného auta staré tak, že ho dají dětem. V autobazaru by ho nevzali
k prodeji, ale mnohdy ještě roky poslouží pro
získání praxe s řízením vozidla. Nová auta darují
dětem zbohatlíci, ale ojetiny daruje kde kdo. Můj
soused po odebrání zdravotní způsobilosti k řízení
auto daroval vnukovi s podmínkou, že ho vozí na
nákupy, k lékaři atd. Přitom to není zbohatlík a
to auto je ojetá 20 let stará Škodovka. Spokojeni
jsou oba a auto místo sešrotování ještě slouží.
Je ale rozdíl v jeho užívání. Ten soused ho měl
na ty nezbytné cesty a vnuk v něm jezdí za zábavou
jen tak bezcílně a je schopen příjmy utratit pouze
za palivo a už i opravy s množstvím najetých Km.
Takže důchodce neplýtval, ale vnuk už ano, což mu
děda vytýká. Stačí se ohledně plýtvání podívat
na mobily a PC, které mají důchodci třeba 10 let,
ale mládež je mění po roce i méně za moderní typy.
O oděvech je zbytečné hovořit, když vidím třeba
jejich spotřebu u důchodců a mládeže. Mnozí máme
ve starším věku oblíbené oděvy doslova do rozpadnutí a nemusíme si kupovat už děravé rifle.
Máme v nich díry, když jsou místo montérek, ale
slouží až do toho rozpadnutí. Pamatujete šatník
našich předků a ty napěchované skříně dnes a to
není plýtvání? Neobstojí názor, že to odneseme
k recyklaci, protože oděv je k odívání a nikoliv
jako součást stavebních a jiných materiálů. V
poušti Atacama leží miliony tun dokonce nových
oděvů pouze kvůli tomu, že nejsou podle módy a
to je zhovadilost dnešní společnosti podléhající
módě spojené s plýtváním. Celebrita si nevezme
na sebe 2x tytéž šaty, aby nepřestala být IN a
to nebývá praxí důchodců, které potkávám roky ve
stále stejném oblečení. Už jste viděl mládež
štopovat ponožky a nebo zašívat prasklé švy? U
důchodců to je zcela běžné, že se kvůli banalitě
nic nevyhazuje. Jinak lékaři nikdy nebyli nijak
chudí a nelze je srovnávat s pekařem, kopáčem
a nebo dřevorubcem. Ti na létání po světě nemají,
pokud nic nerestituovali a následně prodali. Někdo
ale zrestituoval a nebo zdědil majlant a rozhazuje
to, co nabyli jeho předci a příbuzní. Takového pána
znám taky a byl to obyčejný dělník s mizerným IQ,
který úspěšně rozhazuje poděděný majetek a hraje
si VIP plavbou na výletních lodí po světě a zimu
prožívá v Karibiku. Odtamtud posílá fotky s VIP
se kterými se díky penězům srovnává. Takže i takoví
důchodci jsou, ale většinou vidím kolem sebe tak
jako u vás ty, co stojí před obchodem s lahváčem, protože nemají na 3x dražší pivo v teplé hospodě.
Právě takové i u vás rád poslouchám, protože mi
poví i to, co se nikde jinde nedozvím.
Jakub Graňák
12.1.2026 11:22 Reaguje na Břetislav MachačekAle v podstatě jenom potvrzujete co tvrdím - "destruktivní spotřební chování" není definováno příslušností k věkové kategorii. Je to otázka hodnotového nastavení = výchovy. Moje děti nemají nové mobily ani hadry s dírama od novoty, ani děcka mojich kámošů. Nicméně chápu pocit zmaru, který v tomto směru pociťujete... taky to tak vnímám když jednou za čas zavítám do Ostravy či jiného většího města.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
11.1.2026 08:32 Reaguje na Břetislav Machaček"Co by se asi stalo, kdyby se průběžně neoteplovalo
a naopak se ochlazovalo na úroveň Malé doby ledové?"
Kdyby byly v p. ryby, nemuseli bychom mít rybníky.
Já bych chtěl mít někdy vaše starosti a Rotschildovy peníze.
Odpovědět
a naopak se ochlazovalo na úroveň Malé doby ledové?"
Kdyby byly v p. ryby, nemuseli bychom mít rybníky.
Já bych chtěl mít někdy vaše starosti a Rotschildovy peníze.
LB
Lukas B.
9.1.2026 13:52omlouvám se, ale celý ten nápad mi připadá jako výplod chorého mozku
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
9.1.2026 16:59 Reaguje na Lukas B.Musím s Vámi kategoricky nesouhlasit, poslední slovo ve větě jste, podle všeho, použil zcela neodůvodnitelně!
Je to čirá hybris!
Odpovědět
Je to čirá hybris!
Karel Zvářal
9.1.2026 17:50 Reaguje na Daniel FialaDěkuji za upozornění na nové slovo v mém slovníku, pro zelenou totalitu sedí jak vyšité. Stejně jako související pojmy a díla.
Dunningův–Krugerův efekt
Efekt nadměrné sebedůvěry
Marnivost
Megalománie
Narcismus
Zkreslení sloužící sobě
Arogance
Chucpe
Pýcha
Tragédie
Ian Kershaw, Hitler 1889-1936: Hybris. Praha 2007
Odpovědět
Dunningův–Krugerův efekt
Efekt nadměrné sebedůvěry
Marnivost
Megalománie
Narcismus
Zkreslení sloužící sobě
Arogance
Chucpe
Pýcha
Tragédie
Ian Kershaw, Hitler 1889-1936: Hybris. Praha 2007
Jakub Graňák
9.1.2026 18:54 Reaguje na Karel ZvářalNezlobte se, ale nejkřiklavější příklad významu předmětného slova je v současnosti nutno hledat v Bílém domě:-)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.1.2026 11:02 Reaguje na Jakub GraňákKaždý vůdce je v "demokracii" ukázkou toho, jaká
je celá společnost. Pokud je nemocná, tak má taky
nemocného vůdce a jaký výběr v USA byl? Biden a
nebo Trump? Co si měli voliči vybrat, pokud pominu
náhradní kandidátku za Bidena. Nejsou nemocné celé
USA? Pomůže jim změna "nemocného" vůdce za jiného
"nemocného" vůdce a nebo už konečně za někoho zdravého? Bez podpory kapitálu není v USA žádný
prezident zvolen a otázkou tak je odkud "nemoc"
pochází. Pochází z ekonomických problémů, které
povzbudí osvědčené zbrojení a krádeže cizího
majetku. Proto ty tanečky kolem míru chráněného
bombardováním a nařízení nakupovat více zbraní
a zboží z USA výměnou za klid na práci a život.
Kdo se vzepře, tak ztratí ten klid a pochopí,
že vzpoura jednotlivce je zbytečná, když zbytek
zbaběle mlčí. Trump a USA si momentálně dělají
co se jim zlíbí a zbytek světa až na pár vyjímek
mlčí, aby nebyl dalším z cílů. Bohužel to je ta
realita a nebýt vůdcem Trump a Biden, tak i jiný
loutkový vůdce bude dělat totéž. Na vině je ten,
kdo je k moci dosazuje a ti, co ho zvolí. To není
pouze jednou osobou, ale celým systémem!
Odpovědět
je celá společnost. Pokud je nemocná, tak má taky
nemocného vůdce a jaký výběr v USA byl? Biden a
nebo Trump? Co si měli voliči vybrat, pokud pominu
náhradní kandidátku za Bidena. Nejsou nemocné celé
USA? Pomůže jim změna "nemocného" vůdce za jiného
"nemocného" vůdce a nebo už konečně za někoho zdravého? Bez podpory kapitálu není v USA žádný
prezident zvolen a otázkou tak je odkud "nemoc"
pochází. Pochází z ekonomických problémů, které
povzbudí osvědčené zbrojení a krádeže cizího
majetku. Proto ty tanečky kolem míru chráněného
bombardováním a nařízení nakupovat více zbraní
a zboží z USA výměnou za klid na práci a život.
Kdo se vzepře, tak ztratí ten klid a pochopí,
že vzpoura jednotlivce je zbytečná, když zbytek
zbaběle mlčí. Trump a USA si momentálně dělají
co se jim zlíbí a zbytek světa až na pár vyjímek
mlčí, aby nebyl dalším z cílů. Bohužel to je ta
realita a nebýt vůdcem Trump a Biden, tak i jiný
loutkový vůdce bude dělat totéž. Na vině je ten,
kdo je k moci dosazuje a ti, co ho zvolí. To není
pouze jednou osobou, ale celým systémem!
Jakub Graňák
11.1.2026 19:55 Reaguje na Břetislav MachačekAmerika je nemocná - napřed přišla s WOKE a opruzovala tím celý svět a teď přišla s MAGArama a opět tím opruzuje celý svět - káže o tom ocas co si maluje oči (JD).
Především jde o ukázkový příklad toho jak to dopadá když se vytlouká klín klínem.
Nicméně nejvíc se bavím nad tím jak všichni MAGAři bleskem poschovávali kšiltovky, kdy začal jejich idol prosazovat svoje na světě nejlepší a nejjedinečnější nápady. Jakto, že se k němu dneska jeho tuzemští obdivovatelé vůbec nemají? Jeden by čekal, že vzhledem ke svému minulému zápalu a deklaracím o stejné vizi politiky budou jeho vskutku "geniální" současné kroky hájit do roztrhání těla...
Odpovědět
Především jde o ukázkový příklad toho jak to dopadá když se vytlouká klín klínem.
Nicméně nejvíc se bavím nad tím jak všichni MAGAři bleskem poschovávali kšiltovky, kdy začal jejich idol prosazovat svoje na světě nejlepší a nejjedinečnější nápady. Jakto, že se k němu dneska jeho tuzemští obdivovatelé vůbec nemají? Jeden by čekal, že vzhledem ke svému minulému zápalu a deklaracím o stejné vizi politiky budou jeho vskutku "geniální" současné kroky hájit do roztrhání těla...
LB
Lukas B.
12.1.2026 10:02 Reaguje na Jakub Graňákněkteré léky (např. cytostatika) jsou vlastně jedy a užívat je bez důvodu je velmi nerozumné a nezdravé. ale v případě některé nemoci je rozumné tuto nemoc vyhánět jedem. Trump je svého druhu cytostatikem pro nemocnou ameriku.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.1.2026 10:50 Reaguje na Jakub GraňákTrump se od zvolení velmi změnil. Byl
sice exotem vždy, ale neomezená moc je pro některé lidi zhoubou, když jim stoupne do hlavy až moc. Byl ze 2 zel menším zlem a proto byl taky zvolen.
V USA je nemocná samotná demokracie se
svou závislostí na bohatých, kteří ve
skutečnosti vládnou. Jinde k tomu spěje
demokracie taky, tím ale dochází k její
degradaci a začíná se lidem přejídat.
Proto ty příklony k vůdcům s pevnou
rukou v naději, že systém opraví. Je
to ale opět slepá cesta, ale je jiná
cesta vůbec možná? Ti, co drží otěže
nedovolí opustit vytýčený směr a klidně
toho dosáhnou i násilím. Disponují
mocí, policií, soudy, vojskem a médii.
To jejich oponenti nemají a tak se ani
mimo kosmetických změn nic nestane.
Odpovědět
sice exotem vždy, ale neomezená moc je pro některé lidi zhoubou, když jim stoupne do hlavy až moc. Byl ze 2 zel menším zlem a proto byl taky zvolen.
V USA je nemocná samotná demokracie se
svou závislostí na bohatých, kteří ve
skutečnosti vládnou. Jinde k tomu spěje
demokracie taky, tím ale dochází k její
degradaci a začíná se lidem přejídat.
Proto ty příklony k vůdcům s pevnou
rukou v naději, že systém opraví. Je
to ale opět slepá cesta, ale je jiná
cesta vůbec možná? Ti, co drží otěže
nedovolí opustit vytýčený směr a klidně
toho dosáhnou i násilím. Disponují
mocí, policií, soudy, vojskem a médii.
To jejich oponenti nemají a tak se ani
mimo kosmetických změn nic nestane.
MC
MC
Miroslav Chovanec
9.1.2026 14:00Kdyby ,,pracovnice" pro globální změnu raději napsala jaká je pravá příčina globální změny, není to tak těžké dohledat. CO2 to rozhodně není.
Odpovědět
PE
RV
Richard Vacek
9.1.2026 14:02A což takhle potápět lodě převážející uhlí? Budou-li potápěny nad hlubokým oceánem, dostane se uhlí do hlubin, kde bude navěky zakonzervováno.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
9.1.2026 15:11Daleko užitečnější by bylo vyrábět dřevěné uhlí a tím hnojit pole. Na místo pěstování a spalování biomasy.
Odpovědět
PD
Petr Dubský
9.1.2026 18:21Vážený pane profesore Trnko, zjistili jste vy vědci, kolik už se uložilo dřeva splaveného sibiřskými veletoky do Severního ledového oceánu? Co takhle udělat pokus. Já jen, že třeba v Irsku bylo vyplaveno dřevo pocházející z amerických lesů. Četl jste třeba o cestě voru Kon-Tiki? Nehledě na to, že i na tom dně, kam podle Vás ty kmeny klesnou něco žije. Jsou zajímavé studie, že energie větru odebraná větrnými elektrárnami ovlivňuje přírodu negativně. Co takhle vše promyslet?
Odpovědět
Karel Zvářal
9.1.2026 18:31 Reaguje na Petr DubskýSprávný dotaz! V jednom dokumentu hledač pokladů (z potopených lodí) našel největší poklad doma, v kanadských jezerech, kde na dně leží spousta kvalitního splaveného dřeva, na trhu velmi žádaného. Jenže mořské proudy kmeny zanesou daleko, navíc mohou přírodě i škodit, když se to s množstvím přežene.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
11.1.2026 08:36 Reaguje na Petr DubskýDřevo nasákne vodou a potopí se, slaná voda je konzervuje. Proto se vždy vyrávěly (a dodnes vyrábí) dřevěné lodě. Zjistit množství už potopeného dřeva asi nebude jednoduché, ale určitě to jde.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.1.2026 11:38 Reaguje na Pavel HanzlRozklad je závislý na salinitě vody, teplotě a množství
kyslíku pro rozkladnou činnost. Někde se dřevo ve vodě bez
problémů rozkládá a jinde až o tisíce let později. Ony ty
mořské proudy odnášejí i vraky lodí a taky splavené dřevo.
Co když ty kmeny ze severu doplují k jihu a způsobí zkázu
korálových útesů? Co pak? Ono jde udělat cokoliv, ale kdo
za to bude při nezdaru zodpovědný a bude to napravitelné?
Za svůj život jsem už slyšel tolik převratných nápadů,
které nebyly nikdy realizovány a nebo se ukázaly jako
utopické a hloupé. Jakékoliv unáhlení ve velkém bez toho
vyzkoušení v malém je rizikem, že se to vymstí. Opět tak
říkám, že mi i vám to může být už fuk a je věcí potomků
zda raději nesleví na cestování letadly za zábavou a
plýtváním s čímkoliv, než kácet stromy k jejich utopení
na dně oceánu. Kolikpak se při tom spálí benzínu pro
pily, pro přibližovací stroje, pro lodě směrující klády
z delt těch řek na širé moře a co problémy pro plavbu,
když se budou lodě potkávat s dosud plovoucími kmeny?
Vše se vším souvisí a bude ten efekt až o tolik větší,
než ostatní negativa? Uvedu příklad. Pokud bude trvat
nasáknutí dřeva kratší dobu, než jeho doplutí do cíle,
tak zatarasí třeba už řeku a deltu. Pokud bude trvat
déle, tak budou překážkou plavby v moři a rizikem pro
bezpečnou plavbu. Vzhledem k délce polárního léta je
na plavení dřeva v zamrzlých řekách velmi krátké období
a zatarasení řek směsí dřeva a ledu může být katastrofou
při které vzniknou nedozírné škody "utopením" lesů v
okolí vylitých řek. Kdo zažil ledové třenice s dřevem
v řece, tak pochopí jaká katastrofa to je pro ryby,
Ty to dřevo, led a s nimi i kamení semele a zahubí. Je
to ve velkém totálně proti přírodě a průchodnosti toku
pro ryby, které táhnou řekou právě v době, kdy je na pár
měsíců bez ledu a v té době ji zatarasí místo ledu dřevo?
Je to opět zářný příklad úzce zaměřených vědců bojujících
s CO2 i za cenu zničení populace ryb ve dřevem zatarasených
řekách. Příroda je i o jiných věcech, než jen narůstání CO2
a má význam podstoupit všechna ostatní rizika?
Odpovědět
kyslíku pro rozkladnou činnost. Někde se dřevo ve vodě bez
problémů rozkládá a jinde až o tisíce let později. Ony ty
mořské proudy odnášejí i vraky lodí a taky splavené dřevo.
Co když ty kmeny ze severu doplují k jihu a způsobí zkázu
korálových útesů? Co pak? Ono jde udělat cokoliv, ale kdo
za to bude při nezdaru zodpovědný a bude to napravitelné?
Za svůj život jsem už slyšel tolik převratných nápadů,
které nebyly nikdy realizovány a nebo se ukázaly jako
utopické a hloupé. Jakékoliv unáhlení ve velkém bez toho
vyzkoušení v malém je rizikem, že se to vymstí. Opět tak
říkám, že mi i vám to může být už fuk a je věcí potomků
zda raději nesleví na cestování letadly za zábavou a
plýtváním s čímkoliv, než kácet stromy k jejich utopení
na dně oceánu. Kolikpak se při tom spálí benzínu pro
pily, pro přibližovací stroje, pro lodě směrující klády
z delt těch řek na širé moře a co problémy pro plavbu,
když se budou lodě potkávat s dosud plovoucími kmeny?
Vše se vším souvisí a bude ten efekt až o tolik větší,
než ostatní negativa? Uvedu příklad. Pokud bude trvat
nasáknutí dřeva kratší dobu, než jeho doplutí do cíle,
tak zatarasí třeba už řeku a deltu. Pokud bude trvat
déle, tak budou překážkou plavby v moři a rizikem pro
bezpečnou plavbu. Vzhledem k délce polárního léta je
na plavení dřeva v zamrzlých řekách velmi krátké období
a zatarasení řek směsí dřeva a ledu může být katastrofou
při které vzniknou nedozírné škody "utopením" lesů v
okolí vylitých řek. Kdo zažil ledové třenice s dřevem
v řece, tak pochopí jaká katastrofa to je pro ryby,
Ty to dřevo, led a s nimi i kamení semele a zahubí. Je
to ve velkém totálně proti přírodě a průchodnosti toku
pro ryby, které táhnou řekou právě v době, kdy je na pár
měsíců bez ledu a v té době ji zatarasí místo ledu dřevo?
Je to opět zářný příklad úzce zaměřených vědců bojujících
s CO2 i za cenu zničení populace ryb ve dřevem zatarasených
řekách. Příroda je i o jiných věcech, než jen narůstání CO2
a má význam podstoupit všechna ostatní rizika?
Pe
SH
Stanislav Hrouzek
10.1.2026 02:23Jako zásadní úskalí na podobných plánech se mi jeví to, aby při tomto postupu nevznikalo významné množství methanu, který by mohl vše znegovat.
Je například známo, že velké přehrady na Sibiři představují mělké nádrže, kde se často ani nekácely stromy před jejich napuštěním. Výsledkem byla velká produkce methanu.
Odpovědět
Je například známo, že velké přehrady na Sibiři představují mělké nádrže, kde se často ani nekácely stromy před jejich napuštěním. Výsledkem byla velká produkce methanu.
SV
Slavomil Vinkler
10.1.2026 11:20 Reaguje na Stanislav HrouzekNo ona produkce metanu je už z bahna na pryglu, kde to udržuje díry v ledu.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
10.1.2026 09:38to Petr Dubský 9.1.2026 18:21
Asi to nebude tak zlé, protože známá švédská válečná loď Wasa, která se potopila při své první plavbě po pár stovkách metrů, se zachovala naprosto kompletní, právě proto, že ve studených vodách nežijí organiosmy, které prakticky kompletně sežraly vraky lodí třeba v Karibiku a jiných teplých vodách. Stejně tak našli perfektně zachovalou i jednu z lodí, potopených u břehů Antarktidy a některé další.
Což ovšem nic nemění podstatu věci, že je to totiž totální pitomost.
Odpovědět
Asi to nebude tak zlé, protože známá švédská válečná loď Wasa, která se potopila při své první plavbě po pár stovkách metrů, se zachovala naprosto kompletní, právě proto, že ve studených vodách nežijí organiosmy, které prakticky kompletně sežraly vraky lodí třeba v Karibiku a jiných teplých vodách. Stejně tak našli perfektně zachovalou i jednu z lodí, potopených u břehů Antarktidy a některé další.
Což ovšem nic nemění podstatu věci, že je to totiž totální pitomost.
PH
Pavel Hanzl
11.1.2026 08:40Tohle vidím jako velmi zajímavou možnost, která má velmi důležitou vlastnost. Je to prostě velmi jednoduché a tím levné. A dá se to použít v poměrně dost velkém rozsahu, ovšem přes ropácké režimy by to dnes neprošlo.
Jak dlouho ale budou ještě u moci?
Odpovědět
Jak dlouho ale budou ještě u moci?
SV
Slavomil Vinkler
11.1.2026 11:41 Reaguje na Pavel HanzlCo je levné??? Vykácet, dopravit k řece, ....? Víte co je to práce a nafty???
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.1.2026 11:47 Reaguje na Pavel HanzlObdivuji vás k jakým hloupým řešením se upínáte, ale je to asi tím
na jaké úrovni máte nastaven celkový pohled na přírodu. Řešit jednu
věc a nedomyslet její dopady na jiné záležitosti svědčí o absenci
náležitého rozhledu do více oblastí lidského vědění. V takovém
případě je pro takové lidi ideálem řešení POUZE jeho problému a už
nedomýšlí souvislosti a dopady na jiné problémy. Popisuji už vám
to výše, jaké dopady to může mít na ryby, plavbu a zatarasení toku řek i se zaplavením okolí a zahubením stromů v okolí řek. CO2 tak
trochu zakonzervujeme, ale natropime jiné nedozírné škody.
Odpovědět
na jaké úrovni máte nastaven celkový pohled na přírodu. Řešit jednu
věc a nedomyslet její dopady na jiné záležitosti svědčí o absenci
náležitého rozhledu do více oblastí lidského vědění. V takovém
případě je pro takové lidi ideálem řešení POUZE jeho problému a už
nedomýšlí souvislosti a dopady na jiné problémy. Popisuji už vám
to výše, jaké dopady to může mít na ryby, plavbu a zatarasení toku řek i se zaplavením okolí a zahubením stromů v okolí řek. CO2 tak
trochu zakonzervujeme, ale natropime jiné nedozírné škody.
JŠ
Jan Šimůnek
12.1.2026 08:17to Pavel Hanzl
Je to prostě totální pitomost, na kterou může přijít jen ekolog. Navíc uvedené řeky leží na území státu, v nichž nevládnou hlupáci, věřící na boj za klima.
Odpovědět
Je to prostě totální pitomost, na kterou může přijít jen ekolog. Navíc uvedené řeky leží na území státu, v nichž nevládnou hlupáci, věřící na boj za klima.
LB
Lukas B.
12.1.2026 09:59mimochodem, dokázal by některý z přítomných diskutujících nahodit nějaký kvalifikovaný odhad, kolik organiky z půdy (s uhlíkem, žánop) splavují celoplanetárně ročně řeky do moře? jistě by to bylo zajímavé číslo v porovnání s tímhle "nápadem".
mimochodem, nejlepší konzervace uhlíku z dříví v lese je uložení do staveb.
Odpovědět
mimochodem, nejlepší konzervace uhlíku z dříví v lese je uložení do staveb.
DF
Daniel Fiala
12.1.2026 19:02 Reaguje na Lukas B.Ptáte se velmi správně, ale číslo bohužel v hlavě nemám. Vím jen, že se ca 10-15 let nazpět, po gigavelkém hurikánu, amíci (US) snažili kvantifikovat tuto jedinou událost a porovnat ji vedle docela dobře proměřených a propočítaných/promodelovaných "ročních" bilancí.
Podobně je to s N a P, přičemž ani zde (bavíme se o Corg.) nelze dneska rozlišit ten erozní (zjednodušeně z polí/lesů/pastvin) a ten stržený (zjednodušeně z říční sítě, jezer apod.), přičemž oba zdroje mají jistý podíl v rozpuštěné a jistý podíl v nerozp. formě.
Takže na konci je obří hausnumero s nejistým osudem v metabolismu ekosystému, protože se za povodně blbě pracuje standardně, a druhé poměrně přesné číslo, na kterém se maká od 80. let celkem standardními metodami=srovnatelně na různých koncí Země a různých časech sezóny, teploty, profilech/velikosti povodí aj.. Tím vzniknul problém na dlouho, jak spolu souvisí těžko souměřitelné odnosy, dlouhodobý a epizodní. Protože proměřit nahodilost oproti pravidelnosti je celkově nesmírně těžké.
Ale ano, už se to podařilo systematicky byť v zanedbatelném zlomku případů navzorkovat ... a co se s hmotou děje v sedimentech netušíme často ani za těch "standardních" odnosů, natož tady.
P.S: Když se tady vytahují emise CH4 u těžby toho či onoho ... viděl jsem nedávno film Deepwater Horizon: Moře v plamenech (2016) ... a to je, myslím, podobné: pokud máme standardní těžbu ... a pak k ní započteme nebo nezapočteme jednu událost, která je ale také těžbou sensu lato, jak potom zacházet s těmi přesnými čísly, která neobsahují gigantickou/rozhodující jednotlivost. Mohlo by se to nazvat černá labuť nebo jablka a hrušky nebo dříve a nyní.
Odpovědět
Podobně je to s N a P, přičemž ani zde (bavíme se o Corg.) nelze dneska rozlišit ten erozní (zjednodušeně z polí/lesů/pastvin) a ten stržený (zjednodušeně z říční sítě, jezer apod.), přičemž oba zdroje mají jistý podíl v rozpuštěné a jistý podíl v nerozp. formě.
Takže na konci je obří hausnumero s nejistým osudem v metabolismu ekosystému, protože se za povodně blbě pracuje standardně, a druhé poměrně přesné číslo, na kterém se maká od 80. let celkem standardními metodami=srovnatelně na různých koncí Země a různých časech sezóny, teploty, profilech/velikosti povodí aj.. Tím vzniknul problém na dlouho, jak spolu souvisí těžko souměřitelné odnosy, dlouhodobý a epizodní. Protože proměřit nahodilost oproti pravidelnosti je celkově nesmírně těžké.
Ale ano, už se to podařilo systematicky byť v zanedbatelném zlomku případů navzorkovat ... a co se s hmotou děje v sedimentech netušíme často ani za těch "standardních" odnosů, natož tady.
P.S: Když se tady vytahují emise CH4 u těžby toho či onoho ... viděl jsem nedávno film Deepwater Horizon: Moře v plamenech (2016) ... a to je, myslím, podobné: pokud máme standardní těžbu ... a pak k ní započteme nebo nezapočteme jednu událost, která je ale také těžbou sensu lato, jak potom zacházet s těmi přesnými čísly, která neobsahují gigantickou/rozhodující jednotlivost. Mohlo by se to nazvat černá labuť nebo jablka a hrušky nebo dříve a nyní.
DF
Daniel Fiala
12.1.2026 19:34 Reaguje na Daniel FialaA pak jsem si řekl, že Vám zkusím aspoň jako blbec poklikat a:
1.pokus (Schlesinger, 1981, Tellus) takhle nějak jsme se to učili "dříve".
https://tellusjournal.org/articles/10.3402/tellusa.v33i2.10706
2. pokus (Byungman, 2012, Geophys Res Lett) sice na "malililičkém" potoce, ale po hurikánu Irene (2011), já mám v hlavě nějakou velkou řeku, asi ne Mississippi, ale určitě ne tenhle "pidipotůček" (105 km délky a 1 100,7 km² plochy povodí ... na plochu a délku o chlup víc než naše Úslava, ovšem Qa 5,5x víc) a možná po stejné epizodě, proto bych to uznal jako stav "nyní".
https://www.scopus.com/pages/publications/84866993772?inward=
Esopus Creek klikem zde:
https://mapy.com/cs/turisticka?q=Esopus%20Creek&source=osm&id=95415559&ds=2&x=-74.1950425&y=41.9949971&z=11
A 3. pokus novinka (Nielsen, 2025, PNAS), co se s C děje v cyklóně samotné, tj. na oceánu:
https://www.mpg.de/25851688/hurricane-cyclon-carbon-dioxide-carbon-cycle
To jsem ani sám netušil, jak jsou daleko (fotosyntéza a respirace). Takže jako vždy: díky za podnětnou otázku.
Dan Fiala
Odpovědět
1.pokus (Schlesinger, 1981, Tellus) takhle nějak jsme se to učili "dříve".
https://tellusjournal.org/articles/10.3402/tellusa.v33i2.10706
2. pokus (Byungman, 2012, Geophys Res Lett) sice na "malililičkém" potoce, ale po hurikánu Irene (2011), já mám v hlavě nějakou velkou řeku, asi ne Mississippi, ale určitě ne tenhle "pidipotůček" (105 km délky a 1 100,7 km² plochy povodí ... na plochu a délku o chlup víc než naše Úslava, ovšem Qa 5,5x víc) a možná po stejné epizodě, proto bych to uznal jako stav "nyní".
https://www.scopus.com/pages/publications/84866993772?inward=
Esopus Creek klikem zde:
https://mapy.com/cs/turisticka?q=Esopus%20Creek&source=osm&id=95415559&ds=2&x=-74.1950425&y=41.9949971&z=11
A 3. pokus novinka (Nielsen, 2025, PNAS), co se s C děje v cyklóně samotné, tj. na oceánu:
https://www.mpg.de/25851688/hurricane-cyclon-carbon-dioxide-carbon-cycle
To jsem ani sám netušil, jak jsou daleko (fotosyntéza a respirace). Takže jako vždy: díky za podnětnou otázku.
Dan Fiala
