https://ekolist.cz/cz/publicistika/civilizace/voda-ktera-zmizi-jeste-pred-kohoutkem.kolik-ji-unika-z-ceskych-vodovodu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Voda, která zmizí ještě před kohoutkem. Kolik jí uniká z českých vodovodů?

12.11.2026 04:36 | PRAHA (Ekolist.cz) | Jan Skala
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zatímco české domácnosti šetří pitnou vodou, miliony metrů krychlových se každoročně ztrácejí ještě předtím, než doputují ke spotřebitelům. Podle Českého statistického úřadu dosáhly ztráty ve vodovodní síti v roce 2025 celkem 14,2 procenta vody určené k distribuci. Mezi jednotlivými kraji přitom existují výrazné rozdíly. Úniky znamenají nejen ztrátu upravené vody, ale také části energie a prostředků vynaložených na její výrobu a dopravu.
 

Z potrubí mizí desítky milionů kubíků

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo v České republice v roce 2025 vyrobeno 590,5 milionu metrů krychlových pitné vody určené k realizaci. Odběratelům vodárny vyfakturovaly 492,1 milionu metrů krychlových, z toho domácnostem 340,8 milionu. Podíl ztrát v potrubní síti dosáhl 14,2 procenta, což při výpočtu ze zaokrouhlených statistických údajů odpovídá přibližně 84 milionům metrů krychlových vody.

Oproti roku 2024, kdy ztráty představovaly 15,1 procenta, jde o pokles o 0,9 procentního bodu. Ztráty vody přitom nelze zaměňovat s veškerou nefakturovanou vodou. Rozdíl mezi množstvím vody určené k realizaci a objemem vyfakturovaným odběratelům zahrnuje také další nefakturovanou spotřebu. Samotné ztráty představují samostatně sledovanou položku.

Při dlouhodobém srovnávání je navíc nutné zohlednit změnu statistické metodiky. Od údajů za rok 2024 využívá ČSÚ administrativní evidence Ministerstva zemědělství. Výsledky proto nejsou přímo srovnatelné s předchozí statistickou řadou, která skončila rokem 2023.

V některých krajích uniká více než pětina vody

Ztráty nejsou ve všech částech republiky stejné. Podle Zprávy o životním prostředí České republiky za rok 2024 zaznamenal nejvyšší podíl Královéhradecký kraj, kde se ztratilo 21,9 procenta vody určené k realizaci. Následoval Pardubický kraj s 21,8 procenta, Ústecký kraj s 20,9 procenta a Liberecký kraj s 19,7 procenta. Naopak nejnižší hodnoty vykázaly Moravskoslezský kraj s 9,8 procenta a Jihomoravský kraj s 10,8 procenta. Rozdíl mezi krajními hodnotami tak přesáhl dvanáct procentních bodů.

Ztráty vznikají mimo jiné v důsledku havárií a netěsností veřejných vodovodů. Samotné krajské procento však neumožňuje jednoznačně určit příčiny rozdílů. K tomu je nutné znát také technický stav jednotlivých sítí, jejich délku, provozní podmínky a množství distribuované vody.

S unikající vodou se ztrácí také energie

Pitná voda se musí nejprve získat z přírodního zdroje, podle potřeby upravit a následně dopravit ke spotřebitelům. Tyto procesy vyžadují energii, zejména při čerpání a provozu technologických zařízení.

Energetická náročnost jednotlivých vodárenských soustav se však výrazně liší. Závisí na kvalitě surové vody, použité technologii úpravy, vzdálenosti odběratelů i výškových poměrech. V některých soustavách se voda dopravuje převážně gravitačně, jinde je nutné její opakované čerpání.

Voda unikající z distribučního potrubí již prošla úpravou a alespoň částí dopravního procesu. Energie vynaložená na tyto činnosti tak nepřispěla k dodávce vody odběratelům.

Kolik elektřiny se kvůli únikům z českých vodovodů každoročně spotřebuje bez odpovídajícího užitku, ovšem nelze z dostupných celostátních statistik spolehlivě vyčíslit. Pro takový výpočet by bylo nutné znát spotřebu energie konkrétních soustav a také místo, kde k úniku dochází. Jednotný přepočet ztracených metrů krychlových na kilowatthodiny by proto mohl být zavádějící.

Opravy potrubí mají také ekologický význam

Omezování úniků může snížit množství vody, které je nutné odebírat z přírodních zdrojů, upravovat a dopravovat. S tím souvisí také možnost úspor energie a chemických prostředků používaných při úpravě pitné vody.

Ne každá oprava však přináší stejný výsledek. Ekonomický přínos závisí na množství vody, které se podaří zachránit, na nákladech na zásah a na provozních podmínkách konkrétní soustavy.

Část nákladů vodárenských společností navíc zůstává stejná bez ohledu na objem distribuované vody. Obnova potrubí rovněž vyžaduje materiály, stavební práce a energii. Při hodnocení jejího ekologického přínosu proto nestačí posuzovat pouze snížení ztrát vody. Je třeba zohlednit také náročnost samotné opravy a očekávanou životnost obnovené infrastruktury.

Odborná přehledová studie Romana Horníčka a Jaroslava Raclavského Water Supply in the Czech Republic: Review of Infrastructure Risks and Comparison with Worldwide Practices, zveřejněná v únoru 2026 v časopise Water, upozorňuje na rizika spojená se stárnutím vodárenské infrastruktury a na význam jejího systematického sledování a obnovy. Zabývá se především bezpečností, spolehlivostí a odolností vodovodních soustav. Neposkytuje však přímý výpočet ekonomické návratnosti oprav potrubí zaměřených na snižování úniků vody.

Šetření vody nekončí u domácností

České statistiky potvrzují, že ztráty v potrubní síti představují významnou část pitné vody určené k distribuci. Přestože se jejich podíl mezi lety 2024 a 2025 snížil, stále jde o desítky milionů metrů krychlových ročně. Snižování těchto ztrát není pouze otázkou úspory vody. Souvisí také se spotřebou energie, náklady na provoz vodáren a technickým stavem infrastruktury. Vedle šetření v domácnostech tak zůstává důležitá průběžná kontrola, údržba a cílená obnova vodovodních sítí.


reklama

 
foto - Skala Jan
Jan Skala
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VK

Vl K

12.11.2026 06:03
"miliony metrů krychlových se každoročně ztrácejí" Neztrácejí, v hloubce typicky přes metr (nezámrzné hloubce) doplňují vodu v krajině, kterou stále jinak "ze všech sil" se snažíme bez užitku co nejrychleji dostat z krajiny pryč.
Tedy opravy by se měli hodnotit i v tomto kontextu a nemusí dávat smysl hodnotit nic jiného než finance.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.11.2026 08:16
No tak hlavně mizí peníze za vodu - v dividendách do zahraničí, místo aby šly na obnovu, údržbu vodovodního provozu, potrubím počínaje, že !
Odpovědět
rl

rýpal lesní

12.11.2026 23:29
Zatímco výkaz VH 8b-01 poskytoval relativně stabilní, byť zjednodušenou časovou řadu, současný stav s mnoha metodickými vrstvami umožňuje každému hráči poskládat si vlastní příběh ze stejné hromady dat:
• Politik a úředník vytáhne procentuální trend ztrát (pokles k 14 %) a prohlásí, že obor je stabilizovaný a evropské dotace fungují.
• Dodavatel technologií a stavební firma či ekonom přepočítá totéž číslo na miliony kubíků nebo na "240letý"*) cyklus obnovy trubek a varuje před blížící se infrastrukturní krizí.
• Provozovatel a vlastník (obec) ukáže na nákladovou křivku a přísnou cenovou regulaci, aby vysvětlil, proč další snižování ztrát nemá ekonomický smysl, nebo proč je naopak nutné navýšit fond obnovy.
• Akademik srovná český průměr s mezinárodními benchmarky (např. s Německem či Nizozemskem, kde jsou ztráty kolem 5–7 %), aniž by vždy zdůraznil odlišnou hustotu osídlení, geologii nebo historickou roztříštěnost českých sítí.
Znalost těchto souvislostí a ekonomických zákonitostí (jako je právě bod zlomu na nákladové křivce) je proto jediný způsob, jak se v těchto mediálních a odborných přestřelkách zorientovat a nenechat se opít efektním titulkem.

A dobře se o tom píše do médií.
"Ať mají lidi jiné starosti, my si jedeme svoje téma."

Mimochodem, číslo nesedí ani za celek ČR, kde se vykazuje ČSÚ meziročně 16,66% jako rok 2025, což je více než deklarováno 14,2% (ztrátová) a rozdíl je tzv. voda technologická. Ovšem též máme vodu "nefakturovanou", která jde právě na častý požadavek pánů hejtmanů (tzv. neměřená).

Pokud se chce autor zabývat hlouběji, je potřeba seznámit "obecentvo" s benchmarkem, ale na to běžný občan čas nevěnuje.
A třeba si vyhodnotit posun onoho procenta, při porovnáváním s nižší spotřebou vody realizovanou a fakturovalou proti letům dřívějším, i těm historickým.
Čímž nezpochybňuji povinnost provozovatele ( i municipalit) mít síť v zákonném stavu provozovánu a technicky zabezpečenou.

Vodě zdar a vodníkům (ne podvodníkům) zvláště.
<rl>

*) Moore CR, 2026. Poznámka : jde jen o výpočtovou hodnotu, technická je kratší. Důsledkem je "podfinancování" v prosté obnově.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.11.2026 10:52
A co chlór v uniklé pitné vodě? Ten v místě úniku nijak neškodí? Únik
dodá okolní půdě vodu, ale půdu zamoří chlórem, což může zahubit okolní zeleň. Bez radikálního snížení úniků by měly být provozovatelům odebrány
licence na distribuci vody, protože úniky stejně kompenzují nárůsty cen
vodného. Pokuty započítá zákazníkům, ale bez licence nebude moci takhle
plýtvat a podnikat na úkor zákazníků. Jsem napojen na litinový vodovod,
který se už měl měnit za socíku a dodnes se pouze flikují velké úniky.
Při každé poruše se uvolní rez a vodní kámen z potrubí a je třeba čistit
sítka a jiné filtry baterií a spotřebičů. Mnozí to ani neumí sami a tak
platí řemeslníkům a nebo dokonce kupují nové spotřebiče za ty poškozené nečistotami. Sousedka se rozplakala nad prádlem obarveným při praní
rzí a kalem uvolněnými při opravě poruchy. Nevěděla totiž o opravě a
zapnula pračku bez toho, že by odpustila z potrubí tu rez a kaly. Pere
EKO úsporně bez opakovaného masivního máchání a výsledek byl hrozný.
Už 36 let trvá zpoždění výměny potrubí a jediným "zkvalitněním" je jen
nárůst ceny vody a časté poruchy s tím, že lidé zaplatí i tu špinavou
vodu, když odkalují svoje vodní rozvody. Nikoliv zvýšení ceny, ale naopak
by měly být v takových případech slevy, že platíme za odkalovanou vodu
a za práci s čištěním filtrů spotřebičů a sítek v bateriích. Mimochodem
zahraniční vlastník určitě neprodělává, ale naopak je vysoce ziskový,
protože by se určitě nevýdělečné služby zbavil.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist