Zvyšuje vyšší intenzita a bílá barva světla bezpečnost?
Veřejné osvětlení a kriminalita
Publikace od Perkins et al. (2015) zkoumala vliv různých světelných režimů, včetně tlumení, vypínání veřejného osvětlení a přechodu na bílé světlo, na kriminalitu a dopravní nehodovost. Hlavním závěrem studie je, že snížení intenzity osvětlení ani jeho vypnutí nevedlo ke zvýšení kriminality ani počtu dopravních nehod.
Podrobnou analýzu přinesla studie od Thompson et al. (2022), která pracovala s detailními daty o trestné činnosti na úrovni jednotlivých ulic. Autoři zohlednili různé scénáře – vypnutí osvětlení, jeho tlumení i použití bílého světla.
Výsledky ukazují, že vypnutí veřejného osvětlení bylo spojeno s výrazným poklesem nočních krádeží z vozidel ve srovnání s denní kriminalitou. Současně však došlo k částečnému přesunu této trestné činnosti do sousedních ulic, kde osvětlení zůstalo zachováno. U ulic s tlumeným osvětlením byl rovněž zaznamenán pokles nočních krádeží, avšak bez prokazatelného přesunu kriminality do okolí. Naopak zavedení bílého světla nevedlo k žádným statisticky významným změnám v noční kriminalitě.
Autoři studie upozorňují, že absence osvětlení může pachatelům ztížit posouzení vhodnosti cíle, což může vést ke snížení kriminality v dané lokalitě, případně k jejímu přesunu jinam.
Veřejné osvětlení a bezpečnost dopravy
Ani v oblasti dopravní bezpečnosti nejsou přínosy vyšší intenzity osvětlení jednoznačné. Studie od Fotios a Gibbons (2018) ukazuje, že silnější osvětlení nemusí nutně vést ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu a v některých případech ji může dokonce zhoršit, například vlivem oslnění nebo změny chování řidičů.
Podobně studie od Marchant et al. (2020) analyzovala výměnu starších typů veřejného osvětlení za jasnější LED svítidla ve městě Leeds. Srovnáním dopravní nehodovosti před a po výměně autoři dospěli k závěru, že nebyl nalezen žádný statisticky významný rozdíl v noční nehodovosti mezi původním osvětlením a novými LED svítidly.
Závěr
Tvrzení, že bílá barva světla a vyšší intenzita veřejného osvětlení automaticky zajišťují vyšší bezpečnost ulic, není podloženo vědeckými důkazy. V mnoha případech jde spíše o zjednodušenou interpretaci nebo o argumentaci, která slouží k ospravedlnění technických řešení bez hlubšího zohlednění jejich skutečných přínosů a dopadů.
Namísto zvyšování intenzity a používání studeného bílého světla by při rekonstrukci osvětlení měla být pozornost věnována cílenému, přiměřenému a kvalitně navrženému osvětlení, které respektuje potřeby bezpečnosti, ale zároveň minimalizuje negativní dopady na lidské zdraví, životní prostředí a noční krajinu.
V nočním prostředí je důležité používat světlo s co nejmenším podílem modrých vlnových délek pod 500 nm a dbát na správné směrování světla, aby světlo nesvítilo nejen do horního poloprostoru, ale i do oken domů. Je vhodné se seznámit s příručkou Doporučení pro obce v oblasti světelného znečištění a rušivého světla, kterou v roce 2025 vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj.
V kontextu současných poznatků je zřejmé, že argument vyšší bezpečnosti jako hlavního důvodu pro instalaci bílého LED osvětlení neobstojí. Pokud neexistuje vědecký důkaz, že vyšší hladiny osvětlení nebo studenější barva světla vedou ke snížení kriminality či nehodovosti, nelze taková řešení obhajovat ani z hlediska odpovědného přístupu k veřejnému prostoru.
V moderní době je přirozené usilovat o minimalizaci zbytečných negativních dopadů na životní prostředí a veřejné osvětlení by nemělo být výjimkou. Vhodné technologické alternativy existují, například LED zdroje s minimálním podílem modrých vlnových délek (např. PC Amber), které umožňují splnit základní osvětlovací funkce bez nutnosti použití bílého světla. Zdůrazňování samotné energetické účinnosti bílých LED jako hlavního kritéria jejich „ekologičnosti“, při současném ignorování dalších relevantních hledisek, lze považovat za formu greenwashingu. Odpovědná modernizace veřejného osvětlení by měla vycházet z reálných přínosů pro ochranu životního prostředí (zejmena toho nočního), nikoli z marketingových tvrzení.
V souvislosti s instalací bílých LED v ulicích se objevuje tvrzení, že přechod na LED osvětlení je „vyžadován Evropskou unií“. Evropská legislativa se však netýká barvy světla, ale množství rtuti v sodíkových výbojkách. To znamená, že přechod od sodíkových lamp neznamená nutnost použití bílého LED osvětlení. Odkazování se na „požadavky EU“ při obhajobě bílých LED svítidel je proto zavádějící, neboť Evropská unie žádnou konkrétní barvu veřejného osvětlení nenařizuje.
Zdroje a odkazy
Perkins et al. (2015): What is the effect of reduced street lighting on crime and road traffic injuries at night? A mixed-methods study. Public health research: https://www.readcube.com/
Thompson L. et al. (2022): Absence of Street Lighting May Prevent Vehicle Crime, but Spatial and Temporal Displacement Remains a Concern. Journal of Quantitative Criminology: : https://link.springer.com/
Fotios a Gibbons (2018): Road lighting research for drivers and pedestrians: The basis of
luminance and illuminance recommendations. Lighting Resp. Techn.: https://journals.sagepub.com/
Marchant et al. (2020): Does changing to brighter road lighting improve road safety? Multilevel longitudinal analysis of road traffic collision frequency during the relighting of a UK city. Journal of Epidemiology & Community Health: https://jech.bmj.com/content/
reklama
Další informace |
Článek je převzatý z webu České astronomické společnosti.
Další články autora |
Martin Mašek: Polské skleníky září noční oblohou jako velké městoOnline diskuse
Všechny komentáře (8)
Jan Šimůnek
28.1.2026 16:53A pokud se týká té dopravy, tak jakékoli monochromatické světlo za deště prakticky zcela "vymaže" vodorovné značení, což bílé světlo nedělá.
Hynek Medřický
29.1.2026 20:03 Reaguje na Jan ŠimůnekPřečtěte si práce od Paula Marchanta a prosím komentujte jen to čemu opravdu, ale opravdu rozuméte.
11.10.2025 Zvyšuje vás jasné osvětlení bezpečí? Ne, je to „pověra“
https://www.publico.pt/2025/10/11/azul/entrevista/iluminacao-forte-traz-seguranca-nao-crenca-supersticiosa-2148918
Výzkumník Paul Marchant poznamenává, že věda ukazuje, že neexistuje žádná souvislost mezi bezpečností a zvýšeným osvětlením. Radnice se však „bojí“ omezit osvětlení v noci kvůli negativní reakci obyvatel.
Paul Marchant, britský výzkumník, který studuje vztah mezi osvětlením a bezpečností.
Vzhledem k tomu, že slib větší bezpečnosti prostupuje komunálními kampaněmi , Paul Marchant poukazuje na to, že stávající spolehlivé vědecké studie neprokazují (statisticky významný) vztah mezi pouličním osvětlením a bezpečností. „ Doufám, že lidé jsou dostatečně racionální, aby se rozhodovali na základě spolehlivých důkazů, spíše než na základě pocitů a domněnek,“ uvádí vědec v e-mailovém rozhovoru.
Britský výzkumník Paul Marchant na úvod uznává, že mnoho obcí by bylo ochotno omezit veřejné osvětlení v noci – což by pomohlo snížit náklady a světelné znečištění – pokud by to nezpůsobovalo nespokojenost obyvatel. „Bojí se to udělat kvůli reakci veřejnosti, která je založena na pověrčivé víře, že jasnější osvětlení nás činí bezpečnějšími ,“ vysvětluje pro Azul statistik, který se již dvě desetiletí věnuje studiu dopadu umělého osvětlení na bezpečnost .
Paul Marchant rovněž zdůrazňuje, že „ rostoucí světelné znečištění bude ještě více zatěžovat biodiverzitu , a to kromě toho, co je způsobeno změnou klimatu “, a proto musí být veřejné politiky týkající se osvětlení vědecky podloženy a nesmí se poddávat lobbování ze strany průmyslu . Světelné znečištění je jedním z témat programu příštího zasedání Výboru pro životní prostředí a energetiku zákonodárného shromáždění , které bylo odloženo na říjen.
Jak můžeme činit informovaná, vědecky podložená politická rozhodnutí, aniž bychom ignorovali nebo znehodnocovali vnímání bezpečnosti lidí?
Dovolte mi začít tím, že se zdá přirozené, že se lidé necítí dobře ve tmě, protože jsme denní druh . Noční druhy pravděpodobně necítí dobře světlo. V minulosti nebylo pro naše předky moudré chodit v noci ven, když se potulovali draví masožravci. Otázkou je: jaký vliv má dnes pouliční osvětlení na bezpečnost, pokud jde o kriminalitu a dopravu na silnicích? Samozřejmě potřebujeme trochu světla, abychom v noci viděli cestu a nezakopli, ale může stačit i měkčí, méně intenzivní osvětlení s vhodným spektrálním obsahem.
Stačí to k zajištění pocitu bezpečí lidí?
Doufám, že lidé jsou dostatečně racionální, aby vyhledávali a činili rozhodnutí na základě spolehlivých důkazů, spíše než pocitů a domněnek, což jim umožní přesně odhadnout skutečnou úroveň jejich bezpečnosti. Musíme také zvážit „náklady“ na veřejné osvětlení – nejen ty finanční, ale všechny negativní dopady, které má umělé noční světlo na biosféru . Není dobře, že jasné osvětlení lidem dává pocit bezpečí mnohem většího bezpečí, než ve skutečnosti jsou.
A další : https://lightupevidence.com/lighting-research/
Jan Šimůnek
30.1.2026 14:31Pokud se týká osvětlení obecně, tak bylo prakticky všude po světě prokázáno, že osvětlení veřejných prostranství vedlo mj. ke snížení kriminality (údaje z konce 19. a začátku 20. století, kdy se nejdříve zaváděl svítiplyn a posléze elektřina).
Je otázka, nakolik jsou údaje z různých krátkodobých epizod vypnutí osvětlení apod. validní. A ani srovnání trvale osvětlených a neosvětlených ulic asi nebude metodologicky v pořádku, protože ty ulice se budou lišit v řadě dalších parametrů, takže by se to muselo prohnat nějakou mnohorozměrnou analýzou, která by nejspíš zhavarovala na nedostatečném množství dat.
A když už jsme u té metodiky, tak platí, že pro statistické šetření generujeme hypotézu H0 (= mezi porovnávanými soubory / částmi souboru není rozdíl), a pokud příslušná metoda vyjde na úrovni hodnoty p 0,05 a menší, tak platí, že nulovou hypotézu zavrhujeme na úrovni 100-(p*100) procent. Jestliže je p větší, tak nulovou hypotézu nelze zavrhnout, nicméně nelze to považovat za důkaz toho, že tam rozdíl není, jen toho, že nad danými daty a danou metodikou ho nelze prokázat.
Právě proto je třeba studie s velkými rozptyly, případně málo datovými položkami, hodnotit velice opatrně. Nepředpokládám, že by pan Paul Marchant lezl do 100 let a něco starých policejních statistik.
A snad ještě jedna "roztomilost": Známý Jack Rozparovač vraždil prakticky jen za smogových situací.
Hynek Medřický
31.1.2026 10:23 Reaguje na Jan ŠimůnekMartin Mašek
31.1.2026 14:01pokud máte konkrétní výhrady ke konkrétní metodice v konkrétní studii, prosím uveďte je. Obecné tvrzení typu „data se dají přiohnout“ není argument, ale rezignace na odbornou debatu. Pokud bychom se tímto přístupem řídili, neměli bychom žádná data a rozhodovali bychom se výhradně na základě pocitů a dojmů. Obecné tvrzení, že „typy kriminality lze libovolně ignorovat nebo smíchat“, bez uvedení konkrétní studie a její konkrétní metodické chyby není odborná kritika, ale jen paušálním tvrzením.
A mimochodem, není pravda, že by odkazované studie týkaly pouze dopravy – některé z nich se zabývají i kriminalitou, včetně násilných trestných činů a vloupání (např. Perkins, 2015, na kterou odkazuji). Na této studii pracovala řada expertů z oboru veřejného zdraví, kriminologie, sociologie a geografické informační systémy. Dále byly v analýze použity přístupy, které měly eliminovat vliv jiných faktorů, např. design silnic nebo socioekonomické změny).
Vkládání poznámek o Jacku Rozparovači je pak už čistý argumentační faul typu „red herring“ (odvedení pozornosti), případně argumentace anekdotou, která s posuzovanou problematikou nijak nesouvisí a pouze odvádí debatu od věcných otázek.
Obecně platí, že jakmile se do diskuse začnou zatahovat „lidské životy“ bez doložení kauzální souvislosti, přestává jít o odborné argumenty a začíná jít o emoce. Pokud tedy nemáte k dispozici data, která by prokazovala, že širokospektrální LED zdroje snižují počet nehod a kriminalitu, jde jen o tvrzení bez opory v důkazech.
K technické části: monochromatické jsou pouze nízkotlaké sodíkové výbojky, které se ve veřejném osvětlení u nás nepoužívají již několik desetiletí (a navíc se používaly jen na málo místech). Běžně používané vysokotlaké sodíkové výbojky nejsou monochromatické a poskytují určité barevné rozlišení (CRI zhruba 25). Oranžové PC Amber LED pak mají CRI v rozmezí 40 až 70 dle typu.
Mokrá vozovka se navíc leskne pod sodíkovým osvětlením stejně jako pod LED, s tím rozdílem, že bílé LED zdroje často více oslňují, zejména kvůli vyššímu podílu krátkovlnné (modré) složky.
Je také dobré připomenout, že vozovka je tmavá a vodorovné značení bílé, takže přínos širokospektrálního světla ve smyslu barevného rozlišení je v tomto případě prakticky nulový. A konečně: pokud řidič potřebuje vidět čáry na silnici, primárním světelným zdrojem k tomu slouží světlomety vozidla, nikoli veřejné osvětlení.
Jan Šimůnek
1.2.2026 10:31Druhý odkaz se zabývá situací, kdy bylo vypínáno pouliční osvětlené o půlnoci, lze více-méně očekávat, že dopravu to moc neovlivní (bude jí prostě málo). A na jenom z grafů je vidět, že pouliční násilí bylo potmě vysoké. Nicméně, pokud jsem správně pochopil metodiku, tak se jednalo spíše o venkovské lokality a současná kontraverze je kolem osvětlení ve velkých městech typu Praha.
Třetí odkaz je jakýsi soubor doporučení.
Čtvrtá práce se týká jen dopravních nehod.
Pokud se týká toho osvětlení, v zásadě jsem nepozoroval rozdíly mezi sodíkovými výbojkami (asi je ta hlavní sodíková čára moc dominující i u těch "ne jednočárových"). Prostě veškeré odrazy od mokré silnice mají naprosto stejnou barvu jako bílé čáry na ní, takže ty čáry na mokré vozovce prakticky nejsou vidět (což u žárovek nebylo), a lokálně neznalý řidič se snadno může dostat do nesprávného pruhu, nebo dokonce do protisměru, protože je v noci také ztížena orientace podle okolí komunikace.
Faktem je, že některé vsi na jihu Moravy mají přechody s bílým LED světlem, které se zapne, když se blíží chodec. A v tom světle jsou dobře vzájemně rozlišitelné jak bílé čáry, tak červené plochy i neznačený povrch vozovky. Čili právě takového osvětlení bych považoval za vhodné.
Hynek Medřický
1.2.2026 15:44 Reaguje na Jan ŠimůnekZaráží mě šak, že jako lékař, který by měl vědět jak se v obrazových centrech tvoří obraz jednotlivých korových patrech stále vyzdvihujete “barvu”, přitom ta se tvoří až ve 4. korovém patře, mnohem důležitější je pro bezpečnost kontrast (a ten potřebuje jasovou složku blízkou maximu ostrého a rychlého vidění a to je 555 nm, tedy sodíkové výbojky s vrcholem 595 jsou blíže než bílé LED s modrým peakem 450 nm. Řidiči dnes nejezdí na koni, ale v autech a ty mají v noci zapnuté přední reflektrory, které jsou konstruované tak aby bylo bezpečně vidět i na komunikacích bez veřejného osvětlení při rychlostech mimo obce 90-130 km/h.
Ve městě s rychlostí do 50 km/h kdy řidič ujede za sekundu 13 metrů je mnohem důležitější kontrast aby mozek stihl reagovat na objem (velikost překážek) směr a rychlost, to jestli utíká chodec v modré, nebo červené bundě je nepodstatné, hlavním zdrojem světla v takových situacích jsou přední reflektory, protože svítí proti lidem pohybujícím se na ulicích.
Zapomeňte na veřejné osvětlení, že by mělo potenciál snížit nehody, nebo jejich následky, kdyby tomu tak bylo, nezhasnou v Berlíně v dubnu 2025 desítky kilometrů dálnic A100, A111, A113 a A144.
Nechte bezpečnost na dopravních expertech a věnujte se raději svému oboru, zde vaší pomoci není potřeba.
Jan Šimůnek
1.2.2026 18:02A pokud monochromatické, nebo téměř monochromatické světlo "zblbne" světločivné buňky tak, že nedokáží rozpoznat světlo odražené od silnice od světla odraženého od čáry, šipky nebo jiného prvku horizontálního značení, tak s tím korová centra neudělají absolutně nic, spíš je riziko nějakých zrakových klamů.
A čím je spektrum světelného zdroje širší, tím větší je pravděpodobnost, že už na úrovni sítnice dojde k rozpoznání značení a nepomalovaného povrchu vozovky. A pak s touto informací něco mohou dělat korová centra.
Jistě je otázka, zda by LED světla nemohla být bez tak velkého zastoupení modré složky (žárovky měly modré docela málo), ale rozhodně by se nemělo přecházet na nějaké monochomatické (či tomuto druhu světla blízké) osvětlení.
