Česko je dvacet let v EU. Co nám to přineslo v oblasti životního prostředí?

Kvalita pitné vody i čistota řek a vodních nádrží, čistší ovzduší ve městech a obcích nebo větší podíl chráněné přírody na území České republiky. Ochrana životního prostředí prošla v posledních dekádách skokovým zlepšením. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) hodnotí přínos dvaceti let v EU naprosto pozitivně. „Bez nadsázky díky vstupu do EU dýcháme čistší vzduch a pijeme čistší vodu. Zvládli jsme zásadně zlepšit čištění odpadních vod, a to především v menších obcích. V důsledku modernizace kanalizací a čistíren jsme podstatně zlepšili stav našich řek. Díky společným evropským pravidlům pokleslo množství emisí škodlivých látek z průmyslu i velké energetiky,“ vypočítává Petr Hladík.

A zlepšování začalo už v devadesátých letech, kdy se Česko muselo pustit do slaďování legislativy coby kandidátská země. To vedlo například k razantnímu poklesu znečištění vzduchu nebo k úplné likvidaci neřízených skládek.

Ze strukturálních fondů EU jsme financovali infrastrukturu tříděného sběru, recyklace a zpracování odpadů, která se stala prvním symbolem širokého přijetí ekologického uvažování lidmi v Česku.

„Unijní standardy jen díky zdravějšímu vzduchu doslova zachránily tisíce lidských životů,“ hodnotí členství v EU bývalý programový ředitel Hnutí DUHA Vojtěch Kotecký.

„Praktický přínos asi neumíme docenit. Ale v posledku možná neméně důležité bude, že jsme se naučili více rozhlížet u našich sousedů a sousedů našich sousedů,“ říká dále Vojtěch Kotecký.

Pravidelné propojení Čechů a Češek s evropskými institucemi a ostatními státy na všech úrovních bylo také jedním z faktorů, který podle Hnutí DUHA pomohl zlomit český klimaskepticismus, který českou veřejnou debatu ovládal ještě na přelomu století.

Přispěly k tomu i jednoznačné důkazy o proveditelnosti změn – klimatické cíle pro rok 2020 byly z řady stran označovány za nesplnitelné, přitom jich Evropská unie jako celek dosáhla.

Z konkrétních evropských předpisů patrně nejvíce přispěl k proměně energetiky systém emisního obchodování EU ETS. Přestože trvalo dlouho, než se podařilo emise skleníkových plynů z velkých zařízení účinně zpoplatnit, v současné době již systém naplňuje svůj účel.

Nelze opomenout ani přínosy EU fondů a dalších finančních mechanismů pro energetickou transformaci, stovky miliard korun z Modernizačního fondu máme jen díky přesunu povolenkových výnosů z bohatších států do střední a východní Evropy.

Hnutí DUHA upozorňuje i na oblasti, kde členství v EU mělo sporný efekt. Vstup do EU znamenal pro české zemědělství také přístup k evropským dotacím ze Společné zemědělské politiky. Ty na jednu stranu pomohly s modernizací českého zemědělství. Na druhou stranu ale znamenaly intenzifikaci hospodaření s negativním dopadem na biodiverzitu, jak je vidět například na indexu ptáků zemědělské krajiny, jejichž stav od vstupu do EU setrvale klesá.

Ačkoli je snaha zemědělské dotace „ozelenit“, tato snaha naráží na silnou agroprůmyslovou lobby, jak je vidět i na vývoji v posledních měsících, kdy jsou ekologické podmínky pod jejím tlakem opět osekávány.

Právě silný vliv velkých firem v Evropské unii byl jedním z důvodů, proč ekologické organizace byly vůči členství v EU v prvních letech po roce 1989 ostražité.

„V Hnutí DUHA jsme tak zhruba v polovině 90. let pochopili, že Evropská unie má sice svoje vady, ale je zásadním spojencem ve snaze o kultivaci české společnosti, jejíž nedostatky byly – a bohužel zůstávají – řádově větší,“ vzpomíná Jakub Patočka, jeden ze zakladatelů Hnutí DUHA.

„Vstup do EU se tedy už v Hnutí DUHA slavil i jako naše vítězství. A přátelsky kritický vztah k evropské integraci už tehdy byl pevnou součástí identity organizace,“ vzpomíná Jakub Patočka, jeden ze zakladatelů Hnutí DUHA.

„Členství v EU měla zcela praktické pozitivní dopady na život každého z nás – zmizely poslední divoké skládky, kleslo znečištění ovzduší, rozjela se modernizace energetiky a posílila ochrana přírody. Každodenní kontakt našich političek a úředníků s evropskými institucemi a dalšími členskými státy nakonec také pomohl zlomit český klimaskepticismus politických elit,“ Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA.

„Evropské směrnice a fondy fungovaly jako katalyzátor vnitřní diskuse a opora pro ekologicky smýšlející političky, politiky i aktivisty a aktivistky - bez evropské legislativy a evropských fondů by se o každé opatření vedly mnohaleté boje, bez ohledu na to, že ekologická opatření jsou primárně v zájmu našeho zdraví, životního prostředí a modernizace naší ekonomiky,“ dodává Kárníková.

Co kromě čistého ovzduší a čisté vody a čistší energetiky?

Jak informuje ministerstvo životního prostředí, další zlepšení kvality ovzduší přinesly emisní stropy pro spalovací zařízení a přijetí systému tzv. nejlepší dostupné techniky (BAT). To v praxi znamená kombinaci nejmodernějších technologií a přísné kontroly jejich ekologických dopadů.

Evropský systém NATURA 2000 rozšířil v České republice síť velkoplošných chráněných území, rozvoje se dočkaly také obnovitelné zdroje energie, třídění a využívání odpadu nebo likvidace černých skládek, stejně jako nízkoemisní hromadná doprava. Klíčové je, že členství v Evropské unii přineslo České republice zásadní finanční příspěvky ze společných fondů na všechna potřebná opatření. Právě vstupem do Evropské unie v květnu 2004 se České republice otevřel plnohodnotný přístup k evropským dotacím, a to včetně prostředků na zlepšování životního prostředí.

Eurofondy

V současnosti probíhá již třetí řádné programové období Operačního programu Životní prostředí, což byl do nedávna největší zdroj finančních prostředků v oblasti životního prostředí.

Od roku 2007 až do roku 2020 se z něj podařilo podpořit více než 30 tisíc projektů v oblasti vody, nakládání s odpady nebo energetických úspor za téměř 200 miliard Kč. V aktuálním programovém období, které poběží až do roku 2029, je v Operačním programu Životní prostředí připraveno více než 61 miliard Kč.

V posledních letech vznikly další finanční nástroje, které významně přispívají ke zlepšení životního prostředí. Především Modernizační fond, jehož cílem je v období let 2021 až 2030 podpořit investice do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti a tím usnadnit přechod na nízkouhlíkové hospodářství. Na ty by mělo směřovat až 500 miliard korun.

Dalším prostředkem je Operační program Spravedlivá transformace pro období 2021-2027, který pomáhá řešit negativní dopady odklonu od uhlí v těžbou nejvíce zasažených regionech. Kraje Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský mají v tomto programu k dispozici 41 miliard Kč.

„Evropská unie nám poskytuje významné množství financí na ochranu či rekultivaci přírody, ale také značnou podporu při dekarbonizaci,“ říká Petr Hladík.

„Česká republika se pyšní nejúčinnějším čerpáním dotací na renovace budov, především z podprogramu Nová zelená úsporám. S jeho pomocí jsme od roku 2019 podpořili více než 250 tisíc žádostí za téměř 50 miliard korun,“ doplnil ministr Hladík.

---

reklama

---