Anna Řezníčková a Miroslav Kutal: Česko potřebuje jednotný plán, jak postupovat při záchraně zraněných šelem
Přesný návod, jak v podobných situacích reagovat, bohužel neobsahuje ani koncepční dokument MŽP Program péče o vlka. Ten pouze popisuje, že péči o zraněné jedince je možné zajistit jen prostřednictvím záchranných stanic. Zároveň ale konstatuje, že u nás nejsou dostatečné podmínky pro dlouhodobější péči o vlky v této síti zajištěny. Záchrana a rehabilitace zraněných jedinců velkých šelem vyžaduje zvláštní zacházení a vysokou odbornost. V zahraničí už s podobnými situacemi zkušenosti mají, Česko by se jimi mělo inspirovat. Nejde totiž o první takový případ a je pravděpodobné, že jich do budoucna bude přibývat.
Ke zraněnému vlkovi byli po jeho nalezení nejprve přivolaní policisté. Ti podle našich informací kontaktovali záchrannou stanici v Plzni, která pak uvědomila záchrannou stanici Drosera. Její pracovníci si zvíře následně vyzvedli. V případě druhů se specifickými nároky, jako jsou vlk nebo rys, by měla být přímo kontaktována také Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Ta by měla celý proces ve spolupráci s dalšími odborníky na velké šelmy koordinovat.
Vlk nalezený na Karlovarsku má rozsáhlejší zranění, zůstává na klinice v PrazeAčkoliv snahu záchranné stanice na okamžité pomoci zvířeti oceňujeme, většina zařízení v Česku (včetně Drosery) nemá dostatečné vybavení a zkušenosti pro přijetí takových druhů jako je vlk nebo rys, proto nemohou přijímat velké šelmy ani ke krátkodobé péči. Po nezbytném ošetření by měly zvíře buď vypustit zpět do volné přírody, nebo - pokud to jeho zdravotní stav neumožňuje - po domluvě s MŽP nebo AOPK zvíře převést do záchranné stanice, která je k tomu kompetentní. Kompletní diagnóza zraněného vlka však byla provedena až po několika dnech. Podle veterinářů je jeho snížená pohyblivost a apatičnost dána poraněním míchy a prognóza pro potenciální návrat do volné přírody je proto nepříznivá.
Další důležitou součástí péče o zraněnou šelmu je příprava jejího možného návratu zpět do volné přírody. Divoká zvířata, využívající k životu tak velký prostor jako vlci, rysi nebo medvědi, v zajetí neprospívají. Vracet zraněné šelmy zpět do přírody je možné. Zkušenosti s úspěšnými návraty zraněných vlků má např. polská organizace Stowarzyszenie dla Natury „Wilk”. Je však nezbytné, aby si zvíře příliš nezvyklo na lidskou přítomnost a bylo v kontaktu s lidmi co nejméně. Před vypuštěním je vhodné vybavit zvíře telemetrickým obojkem a to nejen kvůli výzkumu, ale také kvůli jeho vlastnímu bezpečí. Například vlk, který by vykazoval pozměněné chování nebo nebyl schopen se začlenit do smečky, může být díky obojku rychle lokalizován a znovu odchycen.
V roce 2017 například srazilo auto dvouletého vlka na okraji polského Kampinoského národního parku, který se nachází nedaleko Varšavy. Zaměstnanci parku následně kontaktovali veterináře a také organizaci Stowarzyszenie dla Natury „Wilk”. Těm se podařilo umístit vlka do rehabilitačního střediska ve Varšavě, kde podstoupil operaci zlomené pánve. Po ní byl znovu přemístěn do jiného rehabilitačního střediska pro divoká zvířata, kde strávil přes dva měsíce. Během této doby vědci zjistili z genetických vzorků původ zvířete. Ukázalo se, že se jedná o potomka rodičovského páru tamní smečky. Proto bylo rozhnodnuto, že by se vlk měl do národního parku vrátit. Po zahojení zlomeniny ochranáři ve spolupráci s lesníky a zaměstnanci parku vypustili mladého samce zpět a vybavili ho telemetrickým obojkem. Díky němu vědci zjistili, že se vlčí samec brzy znovu připojil ke své smečce. Po několika měsících se usadil v lesích blíže Vratislavi, kde založil vlastní smečku.
Přečtěte si také |
Zraněný vlk z Krušnohoří je na tom lépe, lidé přispívají statisíce korun
V České republice chybí specializovaná rehabilitační centra pro velké šelmy
Z výše zmíněných důvodů je patrné, že Česká republika potřebuje v případě všech velkých šelem jednotný centrální plán, jak postupovat při nalezení zraněného jedince. Hnutí DUHA Šelmy již loni na jaře předávalo Ministerstvu životního prostředí dokument, obsahující návrh postupu, jak tyto krizové situace nejlépe řešit.
Jedním z důležitých kroků je vytvoření kontaktního seznamu veterinářů v jednotlivých regionech, kteří mohou v případě potřeby poskytnout zvířeti bezprostřední pomoc. Vzniknout by také měla specializovaná rehabilitační centra, která mají dostatečnou kapacitu a vybavení pro péči o šelmy, jako jsou vlk nebo rys. Taková místa by proto bylo vhodné vybudovat při stávajících zoologických zahradách.
O vybudování podobné rehabilitační a záchranné stanice má zájem např. ZOO Dvůr Králové nebo ZOO Ostrava. Pro její pracovníky jsme loni zorganizovali exkurzi do záchranné stanice v Bielsku-Biała, která už úspěšně vrátila do volné přírody vlky nebo rysy. Ministerstvo životního prostředí by mělo vznik adekvátních rehabilitačních center pro vlky a další velké šelmy podpořit.
reklama
V Pyrenejích loni žilo 83 medvědů hnědých, jejich populace se rozrůstá
V Orlických horách žije ve dvou přeshraničních smečkách 15 až 20 vlků
I v Jeseníkách žijí vlci a rysové