ASZ ČR, ČSOP a Pro Silva Bohemica: Výzva vládě - 4 miliardy proti suchu směřujte do úprav krajiny, ne do betonu nových přehrad
17.8.2026 | ASZ ČR, ČSOP a Pro Silva Bohemica |
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Převedeno do řeči čísel a map – dle dat Českého hydrometeorologického ústavu panuje hydrologické sucho v povrchových vodách na území celé republiky, v podzemních vodách zhruba v polovině republiky. Velká část republiky vykazuje půdní sucho a velmi nízká nasycenost půdy je na území celé republiky s výjimkou nejvyšších horských poloh.
Podzemní voda je pod normálem na naprosté většině měřicích stanic. A tak dále, podobnou situaci vidíme fakticky na všech sledovaných ukazatelích. Je zřejmé, že sucha zde byla i v minulosti. Jak však vyplývá například z grafu zveřejněného na portálu InterSucho, v posledních letech je kumulace suchých period mnohem vyšší než v minulosti, a některé dosahují rekordních hodnot. Je tedy zjevné, že máme problém, který je nutné řešit.
Situace, která trvá již řadu týdnů, si všimla i vláda. Premiér Andrej Babiš spolu s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem minulý týden slíbili posílit boj proti suchu v České republice a finanční prostředky na něj navýšit o 4 miliardy korun. Bohužel, stejně jako mnohé vlády dřívější, jako hlavní opatření proti suchu prezentují výstavbu dalších přehrad.
Přitom právě současné sucho ukazuje problémy přehradních nádrží – odpar z velké vodní plochy je mnohem větší než přítok z vysýchajících řek, takže hladina přehrad klesá. Voda v přehradních nádržích je v důsledku vysokých teplot velmi špatné kvality. Pozitivní ovlivnění okolní krajiny je v případě přehradních nádrží minimální až nulové, o čemž se lze přesvědčit na vlastní oči na úplně vyschlých, horkem spálených březích mnoha přehrad.
Jak tedy řešit sucho?
Primární je zamezit zbytečnému odtoku vody v krajině. Ovšem ne stavbou několika obřích betonových hrází, ale zrušením zbytečných odvodnění. Krajina je protkána hustou sítí odvodňovacích kanálů a struh a napřímených potočních a říčních koryt. V důsledku toho voda rychle a mnohdy beze zbytku odtéká pryč.
Je potřeba, aby stát udělal důkladnou revizi celé této odvodňovací soustavy a tam, kde není zcela nezbytná, ji zrušil. O tom, jak může být takovéto zrušení odvodnění i na relativně malé ploše pro akumulaci vody významné, zveřejnil nedávno Český svaz ochránců přírody studii na základě několikaletého hydrologického měření na Sedmihorských mokřadech.
Přečtěte si také |
V Sedmihorských mokřadech díky zrušení odvodnění přibyla voda o objemu 5 olympijských bazénů
Dalším důležitým opatřením je umožnění vsakování vody. Pro kondici krajiny i vodní zdroje není zdaleka tak podstatná voda, kterou „vidíme“ (vodní nádrže), ale voda, kterou „nevidíme“ (tedy voda obsažená v půdě). Tomu dnes na mnoha místech brání nejen odvodnění, ale i celkový stav krajiny, kvalita povrchů či horních vrstev půdy.
Nejde jen o mnohdy zcela zbytečně zpevněné (nepropustné) plochy parkovišť, manipulačních ploch, veřejných prostranství či polních a lesních cest, o dešťovou vodu sváděnou do kanalizace, ale též o půdu utuženou nevhodným hospodařením na velkých lánech do téměř nepropustné vrstvy a o krajinu zarovnanou natolik, že se při dešti voda po ní pouze přežene, nezastaví se, nevsakuje, takže místo kýženého doplnění podzemních vod způsobí jen škody – povodně, erozi a podobně. Komplexní řešení tohoto problému je obtížnější a spočívá v celkovém designu krajiny, každopádně drobnými opatřeními může přispět i každý vlastník pozemku či každá obec.
Minulá vláda udělala krok správným směrem schválením Politiky krajiny, která poprvé vnímá naši krajinu jako celek ve své mnohovrstevnatosti a multifunkčnosti, jako něco, o co je třeba pečovat a kde je třeba plánovat a realizovat opatření v celé složitosti vzájemných vztahů. Počítá současná vláda s naplňováním Politiky krajiny? O tom jsme zatím z úst jejich představitelů nezaznamenali jediné slovo.
Právě toto jsou dva nejdůležitější směry, kam by měly být investovány finanční prostředky na řešení sucha. Nikoli do dalšího budování nefunkčních a ve svém důsledku mnohdy spíše škodlivých přehradních nádrží. Vyzýváme proto vládu, aby slíbené 4 miliardy nasměrovala na opatření do krajiny jako je rušení odvodnění, tvorba mokřadů, výsadby alejí a remízů apod. A pokud by nějaká nová přehrada měla vzniknout, tak pouze za účelem získávání pitné vody.
reklama
ASZ ČR, ČSOP a Pro Silva Bohemica
Prohlášení Asociace soukromého zemědělství ČR, Českého svazu ochránců přírody a Pro Silva Bohemica
Prohlášení Asociace soukromého zemědělství ČR, Českého svazu ochránců přírody a Pro Silva Bohemica
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Lesní požáry a vedra mají dopad na kvalitu ovzduší a lidské zdraví, varuje OSN
Lesní požáry se blíží k novému indonéskému hlavnímu městu, zemi trápí kouř
V Londýně se poprvé rozmnožil tropický komár přenášející dengue a virus zikaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (112)
Peter
17.8.2026 12:39Samozrejme všetky vodozádržné optrenia sú potrebné.
Ale pre zvládnutie dlhodobého extrémneho sucha sú kľúčové práve tie priehrady.
Odpovědět
Ale pre zvládnutie dlhodobého extrémneho sucha sú kľúčové práve tie priehrady.
JŘ
Jaroslav Řezáč
17.8.2026 13:55 Reaguje na PeterPřehrada je jen teorie.
Skutečnost je, že pokud vodu nezachytíme v krajině, tak jsou přehrady k ničemu.
V první řadě musíme umět dosytit prameniště a podzemní rezervoáry.
https://www.krajinajeovode.cz/omne.php
Odpovědět
Skutečnost je, že pokud vodu nezachytíme v krajině, tak jsou přehrady k ničemu.
V první řadě musíme umět dosytit prameniště a podzemní rezervoáry.
https://www.krajinajeovode.cz/omne.php
JŘ
Jaroslav Řezáč
17.8.2026 14:06 Reaguje na Peterchráníme krajinu, ne betonářskou lobby.
ostatně 4 miliardy je polovina Heřminov.
Odpovědět
ostatně 4 miliardy je polovina Heřminov.
ss
smějící se bestie
18.8.2026 04:41 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJEDNO SE BEZ
druhého neobejde, takže je nutné začít pracovat jak na těch mokřadech, rybnících různých velikostí a čištění/odbahňování stávajících i na těch přehradách,
hlavně přestat kecat a hádat se o tom, kdo má větší pravdu - při stavbě Vltavské kaskády snad vládla betonářská lobby, no !
Odpovědět
druhého neobejde, takže je nutné začít pracovat jak na těch mokřadech, rybnících různých velikostí a čištění/odbahňování stávajících i na těch přehradách,
hlavně přestat kecat a hádat se o tom, kdo má větší pravdu - při stavbě Vltavské kaskády snad vládla betonářská lobby, no !
AB
Antonín Bílý
24.8.2026 11:51 Reaguje na smějící se bestieNe, vážně se bez nových přehrad obejdeme. Bez čeho se ty stávající přehrady a vůbec zbytek území neobejde, je ta voda, která bez užitku neodteče. Jestli si někdo myslí něco jiného, tak vůbec nerozumí tomu, co se teď děje.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
17.8.2026 14:10 Reaguje na Petertak zksute nějaké příklady z praxe Vy. Zatím jen kritizujete a propagujete přehrady z betonu
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
17.8.2026 17:26 Reaguje na Jaroslav Řezáčdoufám, že pisatelé článku se budou snažit být aktivní k té " suché" komisi...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
17.8.2026 12:42Ten přístup "buď a nebo" je veskrze špatný. Je třeba dělat obojí.
Odpovědět
Peter
17.8.2026 13:14 Reaguje na Ladislav MetelkaVeskrze špatné, ale propagandisticky účinné. Falošná dilema, základný argumentačný klam každej demagogie.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
17.8.2026 13:32 Reaguje na Ladislav Metelka1***
protože proti sobě bojují dvě ideologie. U nás v rozhádané společnosti se nedá už s nikým domluvit na kompromisu, který by vyhovoval hlavně krajině
Odpovědět
protože proti sobě bojují dvě ideologie. U nás v rozhádané společnosti se nedá už s nikým domluvit na kompromisu, který by vyhovoval hlavně krajině
JŘ
Jaroslav Řezáč
17.8.2026 13:59 Reaguje na Michal Uhrovičto nejsou dvě ideologie, ale vědomí, že bez pramenů řeka nebude.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
17.8.2026 15:39 Reaguje na Jaroslav ŘezáčA ty prameny jsou se zasáklé vody do hloubky. Čím více si jí nevhodnými opatřeními odpaříme, tím méně jí zbude na zásak.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
17.8.2026 17:24 Reaguje na Jiří Svobodajenže velká jezera, rybníky a přehrady odpařují nejvíc.
Je lepší udělat v krajině tisíc malých zádrží a to jak v lese, tak otevřené krajině, než jednu obří.
Odpovědět
Je lepší udělat v krajině tisíc malých zádrží a to jak v lese, tak otevřené krajině, než jednu obří.
Karel Zvářal
17.8.2026 17:29 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNo, pane Řezáči, nevím nevím... co vám vy/uschne (odpaří se) rychleji: umytý talíř, nebo sklenice s vodou? Lepší jedna hluboká, než tisíce neměřitelných "kaluží".
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
17.8.2026 18:58 Reaguje na Jaroslav ŘezáčByl jsem přesvědčený, že se kapaliny odpařují z povrchu ( kromě těch vroucích). Takže tisíc louží s hloubkou 10 cm odpaří méně, než nádrž se stejným povrchem a hloubkou třeba 10 m ? Potřeba bude obojí
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.8.2026 20:31 Reaguje na Jaroslav ŘezáčU velkých jezer, rybníků a přehrad je daleko
větší zásak, než u kaluží a mokřadů. Ty brzo
za sucha vyschnou a je po zásaku do pramenů.
Ty velké hluboké plochy ty prameny a spodní
vody doplňují dokud samy nejsou na suchu a
to trvá násobně déle, než u louží a mokřadů.
Známý míval kdysi kousek od řeky vysychající studni, chtěl ji prohloubit, ale dočkal se
Slezské Harty. Nyní má vodu ve studni na
úrovni její hladiny, což znamená o 5 m výše.
Ty malé budiž ve srážkově bohaté krajině,
ale pokud zadržíte i za sucha všechnu vodu
v těch nádržích, tak co poteče v potoce ?
Máme právo vysušit potoky a nebo máme pouze
zadržet vodu nadbytečnou a průtok ponechat?
Ono není problém naplácat někam kaskádu těch
pidinádrží a vysušit potok pod nimi. Navíc
ta velká má možnost regulace odtoku na dotaci
toku za sucha, ale mají tu možnost tůně a
mokřady? Přebytek odteče a za sucha potoku
nic nedodají. Voda z nich se odpaří a nebo
zasákne, ale potok vyschne. Tu zasáknutou
vyrvou z vrtů čerpadla a krajina vysychá!
V Belgii dnes už hoří rašeliniště a kde je
ta jejich vodozádržnost, že vyschly a hoří?
Podle těch pouček by měly být nasáklé vodou
a nehořet!
Odpovědět
větší zásak, než u kaluží a mokřadů. Ty brzo
za sucha vyschnou a je po zásaku do pramenů.
Ty velké hluboké plochy ty prameny a spodní
vody doplňují dokud samy nejsou na suchu a
to trvá násobně déle, než u louží a mokřadů.
Známý míval kdysi kousek od řeky vysychající studni, chtěl ji prohloubit, ale dočkal se
Slezské Harty. Nyní má vodu ve studni na
úrovni její hladiny, což znamená o 5 m výše.
Ty malé budiž ve srážkově bohaté krajině,
ale pokud zadržíte i za sucha všechnu vodu
v těch nádržích, tak co poteče v potoce ?
Máme právo vysušit potoky a nebo máme pouze
zadržet vodu nadbytečnou a průtok ponechat?
Ono není problém naplácat někam kaskádu těch
pidinádrží a vysušit potok pod nimi. Navíc
ta velká má možnost regulace odtoku na dotaci
toku za sucha, ale mají tu možnost tůně a
mokřady? Přebytek odteče a za sucha potoku
nic nedodají. Voda z nich se odpaří a nebo
zasákne, ale potok vyschne. Tu zasáknutou
vyrvou z vrtů čerpadla a krajina vysychá!
V Belgii dnes už hoří rašeliniště a kde je
ta jejich vodozádržnost, že vyschly a hoří?
Podle těch pouček by měly být nasáklé vodou
a nehořet!
JŘ
Jaroslav Řezáč
17.8.2026 13:57 Reaguje na Ladislav Metelkajenže voda v přehradě je a následek...
Odpovědět
JŘ
ss
ms
17.8.2026 13:12
hlavně je třeba pochopit, že díky úbytku lesů, jsme se dostali do této situace. Tam, kde krajina chladila, dnes topí, přicházející sluneční energii, kterou transformovali lesy do výparu a tím chladily okolní krajinu a měly schopnost přitahovat vodu, jsou teď buď holá místa nebo s vegetací, která nemůže vzrostlý živý les nahradit.
přicházející sluneční energie se přeměňuje v teplo a máme vystaráno.
Odpovědět
přicházející sluneční energie se přeměňuje v teplo a máme vystaráno.
MU
Michal Uhrovič
17.8.2026 13:31 Reaguje naevropské lesy jsme si zdevastovali a vykáceli a teď radíme Brazilcům, ať nekácejí pralesy, protože se bojíme ....
Evropani by si měli vystrčit hlavu ze zadků a začít se opět o svoji krajinu starat a ne ji devastovat kvůli své lenosti a nabubřelosti
Odpovědět
Evropani by si měli vystrčit hlavu ze zadků a začít se opět o svoji krajinu starat a ne ji devastovat kvůli své lenosti a nabubřelosti
ms
17.8.2026 13:37 Reaguje na Michal Uhrovič
souhlas, zejména pan Metelka, který je v diskusi, se hádá s panem docentem Pokorným o nic, přitom pan docent má pravdu, že devastované lesy jsou tou primární příčinou tohoto stavu
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.8.2026 13:41 Reaguje naJednak lesů je co do plochy daleko více než v minulosti, jednak stromy sice chladí, ale odpařovanou vodou. Samo osobě chlazení odparem nic neřeší. Takže je potřeba vše- akumulace vody v půdě(zejména zemědělské), vsakování místo bleskového odtoku a zásobní nádrže na nadlepšování průtoků.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
17.8.2026 13:44 Reaguje na Slavomil Vinklervše, na co se tady několik desítek let kašlalo ...
Zisk a růst je přece víc než místo, kde žijeme
Odpovědět
Zisk a růst je přece víc než místo, kde žijeme
Pe
Petr
17.8.2026 13:51 Reaguje na Michal UhrovičVšak i tady se propaguje teorie, že nejdříve je nutné zbohatnout (například tím drancováním přírody), a teprve pak je možné získané prostředky použít na opravu zničené přírody. Krásná absurdita, že?
Odpovědět
ms
17.8.2026 13:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
lesy přitahují vodu, udržují koloběh vody, pracuji na farmě a tohle zásobní nádrže nevyřeší
doporučuji ke shlédnutí dokumen: řeky v korunách stromů, aby bylo zřejmé, co všechno umí s vodou, to není otázka pár stromů, tedy jde o to, že se zdevastovali celé lesní celky
to, co vy říkáte, že lesů více, prostě není pravda, jenom v ČR se vykazuje 300 tis. ha, ale je to zřejmě 400 tis. ha nefunkčního lesa, jde o vzrostlé živé lesy, jejichž klimatická funkce je masivní
Odpovědět
doporučuji ke shlédnutí dokumen: řeky v korunách stromů, aby bylo zřejmé, co všechno umí s vodou, to není otázka pár stromů, tedy jde o to, že se zdevastovali celé lesní celky
to, co vy říkáte, že lesů více, prostě není pravda, jenom v ČR se vykazuje 300 tis. ha, ale je to zřejmě 400 tis. ha nefunkčního lesa, jde o vzrostlé živé lesy, jejichž klimatická funkce je masivní
SV
Slavomil Vinkler
17.8.2026 13:55 Reaguje naVěříte na duchy. Je odměřeno, že tzv. malý vodní cyklus je-li sucho nefunguje (zrovna, když je nejvíc potřeba). Stromy např. smrk odpaří cca 700 mm, dub 500mm. Vytáhne ji z půdy a voda spadne kdoví kde (česko je malé). No a kdo sežral lesy nemusíme řešit, nicméně to by srážky moc neovlivnilo. VIKI: plocha lesa činí v České republice 2,69 milionů ha
Odpovědět
Pe
Petr
17.8.2026 14:02 Reaguje na Slavomil VinklerPokud to sucho je způsobeno nedostatkem stromů, které by vodu zadržovaly, jsou vaše logika a závěr špatné a situaci lze snadno vyřešit pouhým zvýšením počtu stromů.
No a jestliže voda vypařená zde spadne kdoví kde, tak to zcela jasně ukazuje, že malý vodní cyklus funguje (voda spadne - odpaří se - a spadne znovu). Pak už jen stačí, aby fungoval všude. K nám pak spadne voda odpařená zase jinde. Velmi jednoduché a účinné. Náklady minimální, efekt maximální. Jen stromy.
Odpovědět
No a jestliže voda vypařená zde spadne kdoví kde, tak to zcela jasně ukazuje, že malý vodní cyklus funguje (voda spadne - odpaří se - a spadne znovu). Pak už jen stačí, aby fungoval všude. K nám pak spadne voda odpařená zase jinde. Velmi jednoduché a účinné. Náklady minimální, efekt maximální. Jen stromy.
SV
Pe
JS
Jiří Svoboda
17.8.2026 16:35 Reaguje na PetrAle k těm stromům musíte nejdříve tu vodu dostat, aby mohly vegetovat. Ono ne nadarmo platí obecné pravidlo, že lesy jsou tam, kde dosti prší a ne, že prší tam, kde jsou lesy.
Odpovědět
Pe
Petr
17.8.2026 17:48 Reaguje na Jiří SvobodaVšak u nás vegetovat mohou, nebojte se ničeho. Nejen u nás, ale téměř po celé Evropě, a po velké části světa... A čím víc jich bude, tím víc vody zadrží a následně odpaří, čímž zároveň krajinu ochladí... Co vám na tom nevychází? Funguje to skvěle miliony let.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
17.8.2026 22:15 Reaguje na PetrZapomínáte, že klima se bezprecedentně rychle mění a tento milion let zaběhnutý vodní cyklus kolabuje.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.8.2026 22:21 Reaguje na Jiří SvobodaVoda/pára kolabuje? To jsem nevěděl...
Odpovědět
Pe
Petr
17.8.2026 23:28 Reaguje na Jiří SvobodaKlima se mění samo :-)
Bezprecedentně rychle planetu odlesňujeme, "čistíme" a betonujeme. A tak vodní cyklus kolabuje. Aby taky ne. Jen to potvrzuje propojenost a závislost.
Odpovědět
Bezprecedentně rychle planetu odlesňujeme, "čistíme" a betonujeme. A tak vodní cyklus kolabuje. Aby taky ne. Jen to potvrzuje propojenost a závislost.
Pe
Petr
17.8.2026 23:29 Reaguje na PetrZ krajiny jsme si udělali solární gril, a teď se děsně divíme.
Odpovědět
Pe
Petr
17.8.2026 14:07 Reaguje na Slavomil VinklerA ano, máte pravdu, naše současná lesnatost je na nějaké významnější ovlivnění vodního cyklu nedostatečně malá. Když les tvoří pouhých 35 % krajiny, tak to fungující vodní cyklus opravdu udržet nedokáže. Je to prostě málo. To vidí všichni.
Odpovědět
ms
17.8.2026 14:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
jenomže sucho by nebylo, kdybychom měli dostatečnou plochu lesů, lesní a vodní hospodářství je prostě spojeno, je mi líto, že tomu nerozumíte a to vykazování se nejedná o funkční lesy, nám jde o plně funkční lesy
Odpovědět
ms
17.8.2026 14:16 Reaguje na
všechna území přirozené akumulace vod mají narušené lesy a to velmi vážně a nikdo to neřeší
Odpovědět
ms
17.8.2026 14:44 Reaguje na
tato území s lesy by vodu zadržely a to na hodně dlouho, další voda by se vracela formou deště, kdy by se pára z lesů srazila a to mnohem lépe, než cokoliv jiného. Je to blbý, Jurečka, Brabec, Hladík - všichni se podepsali na lesích a to nechci otvírat lesy v národních parcích, množírna kůrovce a jeho roztahání po ČR.
Odpovědět
ms
17.8.2026 14:55 Reaguje na
hospodaříme na farmě 600 ha, nejsou to jenom pole, ale i louky a pastviny, samozřejmě situace je nyní děsná, výnosy úplně marné, potřebujeme dostatek krmení na zimu, ale teď se děje to, co bylo v roce 2015 a násl., že na radaru jdou srážky a ony nespadnou, ten horký vzduch vlastně vytáhne vodu ještě před tím, než spadne jako déšť, to všechno doc. Pokorný říká a říkal, globální oteplování není nic jiného než péče o krajinný povrch, napsalo se to politikům v různých úrovních, tolik dopisů, tolik seminářů proběhlo i na půdě v PSP, ale poslanci tam nepřijdou, je to marný, marný a marný, jak říká klasik.
Prostě o zemi je třeba pečovat, ale jako praktik v oblasti zemědělství, vím, že naše remízky a nádrže to nespasí, to je opět odklánění se od problému zdevastovaných lesů a každý politik má v tom namočené ruce.
Odpovědět
Prostě o zemi je třeba pečovat, ale jako praktik v oblasti zemědělství, vím, že naše remízky a nádrže to nespasí, to je opět odklánění se od problému zdevastovaných lesů a každý politik má v tom namočené ruce.
Karel Zvářal
17.8.2026 15:04 Reaguje naPlochu lesů ani jejich podobu v nejbližší budoucnosti moc neovlivníme. Totéž se týká i měst - nezmenšíme, možná přibude bílých střech.
Co můžem ovlivnit nejvíce, je stav půdy a systém hospodaření na ní. Neustálé obracení je přežitý, nešetrný až škodlivý způsob hospodaření. Regenerativci mají nižší výnosy, to ano, ALE mnohem lepší ekonomiku (méně PHM, hnojiv...). Nejdůležitější je výrazné zlepšení stavu půdy, zasakováním deště/vody počínajíc... Lepší zasákavost přinese ochlazení v místě, pomalejší odtok do řek ap. Přehrady jsou neutné, neb letošní suchá epizoda se spíše opakakovat bude, než že nebude.
Odpovědět
Co můžem ovlivnit nejvíce, je stav půdy a systém hospodaření na ní. Neustálé obracení je přežitý, nešetrný až škodlivý způsob hospodaření. Regenerativci mají nižší výnosy, to ano, ALE mnohem lepší ekonomiku (méně PHM, hnojiv...). Nejdůležitější je výrazné zlepšení stavu půdy, zasakováním deště/vody počínajíc... Lepší zasákavost přinese ochlazení v místě, pomalejší odtok do řek ap. Přehrady jsou neutné, neb letošní suchá epizoda se spíše opakakovat bude, než že nebude.
ms
17.8.2026 15:19 Reaguje na Karel Zvářal
pane Zvářale, absolutně nesouhlasím, to tedy ovlivníme, když se na lesích bude pracovat a zmizí hloupá bezzásahovost bez odpovědnosti za zachování lesa. Les roste dlouho, tedy se jeví, že máme na 100 let vystaráno, ale už tím, že zmizí ta současná arogance vůči lesnické činnosti a přijde sebezpytování, jaká hloupá rozhodnutí byla udělána ale hlavně proč, kdo ovlivňuje tento hloupý systém? Asi ten, co sedí v kanceláři. Již to pomůže.
My neořeme, takže nejsme potrefená husa, že bychom půdu obraceli, ale oralo se vždycky, jsou půdy, které bez toho vůbec nezpracujete.
Odpovědět
My neořeme, takže nejsme potrefená husa, že bychom půdu obraceli, ale oralo se vždycky, jsou půdy, které bez toho vůbec nezpracujete.
Karel Zvářal
17.8.2026 15:26 Reaguje naNa to mám celkem jednoduchý/jednoznačný názor: "nezpracovatelné" půdy zalesnit a odlesnit takové, kde to (bezorebně) provádět půjde.
V zahraničí, v e:, a ve světě zvlášť, mají mnohem větší rezervy ve skladbě a údržbě lesa. Sucho by měl být celosvětový problém - a podle toho k němu přistupovat.
Odpovědět
V zahraničí, v e:, a ve světě zvlášť, mají mnohem větší rezervy ve skladbě a údržbě lesa. Sucho by měl být celosvětový problém - a podle toho k němu přistupovat.
ms
Karel Zvářal
17.8.2026 15:56 Reaguje našmarja pano!..., no tak pastva a seno, když "hospodařit"...
a větší zásoby sena, jak ukazuje aktuální stav
Odpovědět
a větší zásoby sena, jak ukazuje aktuální stav
Pe
Petr
17.8.2026 16:00 Reaguje naTakže všechno co jste doteď napsal byly jen řeči? Opět jsme u "já to dělat musím, mě to živí"?
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
18.8.2026 09:55 Reaguje naChlapci, když už se bavíte o lesích, tedy stromech, jak to mají s kořenovým systémem? Třeba taková švestka. Kdysi nám učitelka ve škole tvrdila, že listnaté stromy mají kořeny souměrné se svou korunou. No jo, ale u té až 8 m vysoké švestky, s kmenem vysokým 1,5 m, by pak ty její kořeny dosahovaly hloubky až 6,5 m. To již bývá hloubka kdejaké studny. Pak by takový strom ani nemusel čekat na nějaký déšť, vody by měl pořád dost a neuschnul by.
Odpovědět
Pe
Petr
18.8.2026 21:34 Reaguje na Tonda SelektodaTa souměrnost neplatí. To by pak třeba jehličnany měly kořeny do hloubky třeba i desítek metrů, a to samozřejmě nemají.
Žádné obecné pravidlo na to není. Je to různé jak u různých druhů, tak i u jednotlivců v rámci druhu.
Většinu kořenů většiny stromů, i té štestky, ale najdete do metrové hloubky. U některých druhů jde menší část kořenů trochu hlouběji, pár druhů se může s pár kořeny dostat třeba do čtyř, pěti metrů.
Odpovědět
Žádné obecné pravidlo na to není. Je to různé jak u různých druhů, tak i u jednotlivců v rámci druhu.
Většinu kořenů většiny stromů, i té štestky, ale najdete do metrové hloubky. U některých druhů jde menší část kořenů trochu hlouběji, pár druhů se může s pár kořeny dostat třeba do čtyř, pěti metrů.
Pe
Petr
18.8.2026 21:46 Reaguje na PetrVývoj kořenových systémů byl omezený tloušťkou vrstvy půdy. A ta bývá právě kolem toho metru, občas třeba metr a půl. Dál už bývá skalnaté podloží, pronikat do něj je pro rostliny jak zbytečné, tak i pracné, takže to moc nedělají. Samozřejmě jsou výjimky, jako u všeho, ale o nich to není.
Odpovědět
Pe
Petr
18.8.2026 21:54 Reaguje na PetrA souvislost hloubky kořenů je i s půdním životem. Rostliny se naučily svými kořeny fungovat v různých symbiozách s houbami a bakteriemi, a ty moc hluboko žít nedokážou. Většina půdního cvrkotu se tedy odehrává do toho metru hloubky. Nejvíc to žije do nějakých 30 cm, tam je nejvíc všeho, tedy i těch kořenů.
Odpovědět
TS
Pe
Petr
17.8.2026 13:48 Reaguje na Slavomil VinklerTu akumulaci vody a vsakování řeší stromy jaksi automaticky. Bez toho by nemohly odpařovat, neměly by co.
A že je jich víc než v minulosti, kdy neexistovala žádná betonová civilizace a zemědělské megalány, není vůbec žádný argument. Vzhledem k tomu, že se neustále otepluje a krajina vysychá, je stromů, které asi jako jediné tomu dokáží přirozeně a účinně bránit, stále nedostatečně málo.
Odpovědět
A že je jich víc než v minulosti, kdy neexistovala žádná betonová civilizace a zemědělské megalány, není vůbec žádný argument. Vzhledem k tomu, že se neustále otepluje a krajina vysychá, je stromů, které asi jako jediné tomu dokáží přirozeně a účinně bránit, stále nedostatečně málo.
SV
Slavomil Vinkler
17.8.2026 16:14 Reaguje na PetrNo, Svoboda ti to odpověděl o 2 níže. Stromy samy o sobě nic.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
17.8.2026 22:18 Reaguje na Slavomil VinklerA i když zdejším eko-myslitelům předhodíte pár čísel, s nimi to nepohne. Furt si budou mlít svou.
Odpovědět
Pe
JŘ
JS
Jiří Svoboda
17.8.2026 15:45 Reaguje naLesy vytáhnou i tu poslední zemní vlhkost a na prameny už nezbude. Bohužel, kde málo prší a je hodně teplo lesy nepomohou, naopak kvůli klimatické změně spontánně uschnou.
Odpovědět
ms
17.8.2026 16:51 Reaguje na Jiří Svoboda
to je už narušený systém, lesy pomohou, hrají velmi důležitou roli v hospodaření s vodou
Odpovědět
Pe
Petr
17.8.2026 18:21 Reaguje na Jiří SvobodaU nás prší dostatečně, nebojte. Ostatně, čísla si můžete dohledat. Jen lesa je málo, který by krajinu chladil a udržoval vodní režim. A tak teploty stoupají a ničím neudržovaný vodní režim se hroutí. Ano, po překročení hranice začnou i lesy usychat. Ale to je následek, ne příčina, není to tím, jak si stále myslíte, že si vypily všechnu vodu, a proto uschly. A i váš další z toho vyvozený závěr, že čím méně stromů bude, tím zbyde v krajině víc vody, je mylný. Kdyby vaše převrácená teorie platila, na světě by žádné lesy nemohly existovat. Ale ony existují. A nejen to. Skvěle prosperují, a svým působením probíhající klimatické a vodní procesy zesilují. Čím víc lesa, tím víc vody v krajině.
Většina vodních toků pramení v lesích. V krajině s lesem je nejnižší teplota a nejvíc vody.
Odpovědět
Většina vodních toků pramení v lesích. V krajině s lesem je nejnižší teplota a nejvíc vody.
JS
Jiří Svoboda
17.8.2026 22:25 Reaguje na Petr"Většina vodních toků pramení v lesích. V krajině s lesem je nejnižší teplota a nejvíc vody." Ano, protože tam nejvíce prší a je dost na odpar lesy i pro prameny. Když přestane pršet, co podle vás nastane?
Odpovědět
Pe
Petr
17.8.2026 23:39 Reaguje na Jiří SvobodaSamozřejmě že tam prší nejvíc, protože tam funguje vodní cyklus, voda se tam nejvíc vypařuje a opět kondenzuje. Na poli se nic takového neděje a vesele vysychá (ač by tam podle vaší teorie mělo být vody nejvíc, protože tam nejsou stromy, které by ji vypily).
No a když přestane pršet, tak samozřejmě vyschne všechno. To nikdo nepopírá a není to váš objev. První vyschne otevřená zemědělská krajina, pak ta zatravněná, a zalesněná až poslední.
Jinak klidně to můžete otočit, les odlesnit a zalesnit pole. Vodní režim a mikroklima se otočí s tím.
Odpovědět
No a když přestane pršet, tak samozřejmě vyschne všechno. To nikdo nepopírá a není to váš objev. První vyschne otevřená zemědělská krajina, pak ta zatravněná, a zalesněná až poslední.
Jinak klidně to můžete otočit, les odlesnit a zalesnit pole. Vodní režim a mikroklima se otočí s tím.
Pe
Petr
17.8.2026 23:40 Reaguje na PetrNázorných příkladů co se děje v krajině po odlesnění je k dispozici habaděj.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.8.2026 12:03 Reaguje na PetrLesy bývaly odjakživa v místech, kde se
nevyplácelo zemědělsky hospodařit a dělat
opak je krátkozraké. Půdu intenzivním
hospodařením neustále ničíme a brzo bude
při snížené produkci zájem i o tu dosud
ležící ladem. Zvyšování produkce má své
mantinely za kterými následuje propast
snížené produkce v doslova vyždímané
půdě. Vidím to opět v okolí, kde malý
zemědělec už 25 let pole nehnojí hnojem,
protože chová pouze drůbež a dvě prasata
a nemá co zaorávat, protože prodává seno
a slámu koňákům. Občas koupí průmyslová
hnojiva a sklízí už pouze krmné zrní.
Ornice je na pokraji stavu před svým
vznikem a výnosy ho už odrazují od toho
dalšího hospodaření. Půdu zplundroval
její vlastník omezenou možností jak ji
alespoň udrželZa
Odpovědět
nevyplácelo zemědělsky hospodařit a dělat
opak je krátkozraké. Půdu intenzivním
hospodařením neustále ničíme a brzo bude
při snížené produkci zájem i o tu dosud
ležící ladem. Zvyšování produkce má své
mantinely za kterými následuje propast
snížené produkce v doslova vyždímané
půdě. Vidím to opět v okolí, kde malý
zemědělec už 25 let pole nehnojí hnojem,
protože chová pouze drůbež a dvě prasata
a nemá co zaorávat, protože prodává seno
a slámu koňákům. Občas koupí průmyslová
hnojiva a sklízí už pouze krmné zrní.
Ornice je na pokraji stavu před svým
vznikem a výnosy ho už odrazují od toho
dalšího hospodaření. Půdu zplundroval
její vlastník omezenou možností jak ji
alespoň udrželZa
BM
Břetislav Machaček
18.8.2026 12:05 Reaguje na Břetislav MachačekOmlouvám se, předčasně jsem to odeslal. Pokračuji už ale pouze tím,
... alespoň udržel ve stavu, jakou ji
dostal v restitucích.
Odpovědět
... alespoň udržel ve stavu, jakou ji
dostal v restitucích.
Pe
Petr
18.8.2026 12:43 Reaguje na Břetislav MachačekNemá co zaorávat? A co dělá s podestýlkou od těch dvou prasat? A kam jde podestýlka od těch koní?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.8.2026 11:26 Reaguje na PetrOd těch dvou prasat a drůbeže
má tolik hnoje, že se na pole dostane při střídání tak jednou za deset let. A hnůj od koňařů?
Tak ten si koupí zahrádkáři a
slámu a seno lze dopravovat
desítky kilometrů lépe, než
nazpět hnůj. Víte co mu řekl
jeden koňař? Ty jsi mi prodal seno a já ti prodám hnůj a
na to už on zemědělec nemá.
Zahrádkáři platí více než on.
Zdarma dostal hnůj od jiného,
který ale nastýlá pilinami s
odpady ze stolařské výroby se
zbytky plastů a lepidel. Ta
hromada ležela u jeho pole
5 let, než z ní zbyly jen ty
plasty, které neshnily a už
druhou fůru odpadů odmítl.
Nechtěl si pole zaprasit
plasty a lepidly z těch dřevotřísek a překližek.
Letos prodal seno někomu
100 km daleko a to má od
něho vozit po dálnici hnůj?
Seno na kamionu po dálnici
vozit lze, ale jak to udělá
s čerstvým hnojem mu poradíte?
Odpovědět
má tolik hnoje, že se na pole dostane při střídání tak jednou za deset let. A hnůj od koňařů?
Tak ten si koupí zahrádkáři a
slámu a seno lze dopravovat
desítky kilometrů lépe, než
nazpět hnůj. Víte co mu řekl
jeden koňař? Ty jsi mi prodal seno a já ti prodám hnůj a
na to už on zemědělec nemá.
Zahrádkáři platí více než on.
Zdarma dostal hnůj od jiného,
který ale nastýlá pilinami s
odpady ze stolařské výroby se
zbytky plastů a lepidel. Ta
hromada ležela u jeho pole
5 let, než z ní zbyly jen ty
plasty, které neshnily a už
druhou fůru odpadů odmítl.
Nechtěl si pole zaprasit
plasty a lepidly z těch dřevotřísek a překližek.
Letos prodal seno někomu
100 km daleko a to má od
něho vozit po dálnici hnůj?
Seno na kamionu po dálnici
vozit lze, ale jak to udělá
s čerstvým hnojem mu poradíte?
Pe
Petr
19.8.2026 13:28 Reaguje na Břetislav MachačekTak proč nadáváte na vyždímanou půdu, když pak jejího majitele omlouváte, že to jinak nejde?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.8.2026 10:47 Reaguje na PetrVy nechápete, že kritizuji
podmínky v EU u zemědělské
činnosti? Zemědělci se jen
přizpůsobili těm podmínkám
a výsledky se dostavily.
Nutí je do bioplynek, do
biopaliv a biomasy pro
energetiku. Nutí je nic
nechovat, protože prdí
methan a nechat půdu ladem, aby bylo co vozit
odjinud. Se současnou EU
to nejde a nikdy nepůjde!
Odpovědět
podmínky v EU u zemědělské
činnosti? Zemědělci se jen
přizpůsobili těm podmínkám
a výsledky se dostavily.
Nutí je do bioplynek, do
biopaliv a biomasy pro
energetiku. Nutí je nic
nechovat, protože prdí
methan a nechat půdu ladem, aby bylo co vozit
odjinud. Se současnou EU
to nejde a nikdy nepůjde!
Pe
Petr
20.8.2026 14:25 Reaguje na Břetislav MachačekChápu že horlivě píšete co je zrovna na tématu. Klidně i pravý opak včerejších horlivých názorů. A zítra zase naopak.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
17.8.2026 19:00 Reaguje naVezměte si satelitní vesničku - vedro, ale všichni mají na střeše černou krytinu. Ale na vedro nadávají.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
17.8.2026 13:53Přestat podporovat bioplynky. Tím se do půdy vrátí to, co bioplynky požerou a zvýší se tím zádržné schopnosti polí. Ušetřené peníze přidat na výstavbu několika přehrad.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.8.2026 14:231) Půda (úzce souvisí se způsobem hospodaření, viz 3)
2) Přehrady
3) Regenerativní zemědělství https://cs.wikipedia.org/wiki/Regenerativn%C3%AD_zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD
Odpovědět
2) Přehrady
3) Regenerativní zemědělství https://cs.wikipedia.org/wiki/Regenerativn%C3%AD_zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD
SV
Slavomil Vinkler
17.8.2026 16:16 Reaguje na Karel ZvářalVíte, já nemám jednoznačný názor. Kladu si otázku: Byli naši předkové tisíce let úplně blbí, když raději orali?
Odpovědět
Karel Zvářal
17.8.2026 16:27 Reaguje na Slavomil VinklerVzpomínáte na seriál Spadla z oblakov?-) Až tak?-/ Předkové jistě nebyli hloupí, ruchadlo byl světový vynález (r. 1827 !!!) Veverkovců.
Doba se změnila, fosil jednou skončí, je třeba jím šetřit. K tomu klimazměna, takže je nutno konat. Rege... je odzkoušeno, sice v plínách, ale v globále funguje. Největší problém bude v hlavách "oráčů" - vono zvyk je sviňa/železná košile. Nicméně to půjde, bude muset, není jiné cesty... K půdě se musíme chovat jinak, než dnešním průmyslovým stylem.
Odpovědět
Doba se změnila, fosil jednou skončí, je třeba jím šetřit. K tomu klimazměna, takže je nutno konat. Rege... je odzkoušeno, sice v plínách, ale v globále funguje. Největší problém bude v hlavách "oráčů" - vono zvyk je sviňa/železná košile. Nicméně to půjde, bude muset, není jiné cesty... K půdě se musíme chovat jinak, než dnešním průmyslovým stylem.
SV
Slavomil Vinkler
17.8.2026 16:33 Reaguje na Karel ZvářalNo, v globále funguje... Ale ďábel bývá v detailu a já ho zatím nenalezl.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.8.2026 16:35 Reaguje na Slavomil VinklerTak hledjte, videí i článků je k tomu spousta. Jenom chtít!
Odpovědět
ms
17.8.2026 16:47 Reaguje na Slavomil Vinkler
ten se objeví, až to začnete aplikovat na pole
Odpovědět
Karel Zvářal
17.8.2026 16:55 Reaguje naDnes nemusíme, narozdíl od předků, pracně plít. Jsem za použití herbicidů, prioritou musí být živá, kyprá, pórovitá půda s dostakem organiky. Žádné pálení slámy, veškerá org.hmota z pole patří do půdy. Krom zrna z úrody, samozřejmě.
Odpovědět
Peter
17.8.2026 16:41 Reaguje na Karel ZvářalK půdě se musíme chovat jinak než dnešním průmyslovým stylem.
Ten štýl je od nepamäti, zaviedol ho predsa Priemysel Oráč.
Odpovědět
Ten štýl je od nepamäti, zaviedol ho predsa Priemysel Oráč.
Karel Zvářal
17.8.2026 17:03 Reaguje na PeterIkony jsou často "jenom jako", těžko by to někdo nazval Staré báchorky české. Ten pluh/ruchadlo byl stvořen několik desetiletí před příchodem Jiráska a Mánesa. Že to promptně zúročili ve svých dílech, jim asi nikdo vyčítat nebude. Je to český patent.
Odpovědět
Peter
17.8.2026 17:31 Reaguje na Karel ZvářalNa mýty sa nesiaha! Snáď by sa Priemysel nestrápnil s nejakým rydlom? To by oňho Libuša ani nezavadila a česká kotlina by zpustla bez dynastie, ornej pôdy aj priemyslu :-)
Odpovědět
Karel Zvářal
17.8.2026 17:37 Reaguje na PeterZaujal ji i tak dostatečně, na obraze má proporce jak Arnold... I přistoupila blíže, a políbila mu lemroucha.
Odpovědět
Peter
17.8.2026 17:43 Reaguje na Karel Zvářal"políbila lemroucha jeho" je správne, ak si to pamätám z čítanky. Tie proporcie získal práve orbou, pluh je skvelý fitness stroj. Spomeň si na nášho známeho, ktorý doma oral z koňmi...
Odpovědět
Karel Zvářal
17.8.2026 17:51 Reaguje na PeterSe divím, že cenzorům ta dvojsmyslná věta s lemem roucha unikla. Jirásek byl fikaný, čteno v černé hodince muselo čeládku pobavit. Něco jako Leo.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.8.2026 19:02 Reaguje na Karel ZvářalPodle pověsti i Romulus vytyčil město vyoranou brázdou. Zřejmě orby měla i náboženský význam.
Odpovědět
ms
17.8.2026 16:46 Reaguje na Karel Zvářal
https://ct24.ceskatelevize.cz/video/interview-ct24-geograf-a-hydrolog-bohumir-jansky-258314
dr.Jánský, apel na to, abychom se vraceli k orbě
Odpovědět
dr.Jánský, apel na to, abychom se vraceli k orbě
Karel Zvářal
17.8.2026 16:48 Reaguje naJak říkal Josef Š.: ...mejlej se i ministři...
Domluvte mi v čt duel s hydrologem, něčemu se přiučí.
Odpovědět
Domluvte mi v čt duel s hydrologem, něčemu se přiučí.
ms
17.8.2026 16:52 Reaguje na Karel Zvářal
jako zemědělec, nejsem s vámi za jedno takto šmahem a už vůbec ne napravovat "hlavy" zemědělcům dlouholetým praktikům, aby orbu nedělali, váš recept není na globální aplikaci
Odpovědět
Karel Zvářal
17.8.2026 16:57 Reaguje naTo není "můj" recept, jsem jen nadšený propagátor:-)
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
17.8.2026 17:21"Minulá vláda udělala krok správným směrem schválením Politiky krajiny, která poprvé vnímá naši krajinu jako celek ve své mnohovrstevnatosti a multifunkčnosti..." Přiznám se, že jsem doteď netušila, že minulá vláda takovou strageii stvořila. Otevřela jsem ji a začetla se, ale rovnou do kapitoly Opatření pro naplňování strategických cílů a naprostá většina jich je administrativního charakteru nebo se točí kolem vzdělávání a propagační činnosti. Nejsem si úplně jistá, že tím zvýšíme zadržování vody v krajině. Souhlasit se dá s posílením pozemkových úprav, ale ty se dělají už dvacet let. A jsou v podstatě také jediným opatřením, které krajinu upravují jako celek. Možná také se záměrem zvýšit zodpovědnost vlastníků za údržbu provedených opatření. Obávám se, že pokud se 4 mld. rozdrobí do drobných úprav, jak je požadováno ve Výzvě, peníze zmizí, pár lidí udělá rybníček někde, kde možná bude užitečný, možná ne, pár lidí překope ve svatém nadšení meliorační trubky a sousedům přemění pole na bažinu, ale faktickou změnu nepřinesou. Také proto, že rozdrobená půdní držba vylučuje nějaka rozsáhlá komplexní opatření na velké ploše, pokud nesmíte lidem sáhnout na jejich majetek. Bohužel, pokud chceme racionálně využít 4 mld. Kč, musíme je vložit do staveb a opatření, které jsou dobře naplánované, realizovatelné a jejich přínos je měřitelný.
Odpovědět
ms
17.8.2026 17:44 Reaguje na Marcela Jezberová
souhlasím, je to přesně tak, jeden rybníček či tůňka to nevyřeší.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.8.2026 18:09 Reaguje na Marcela JezberováNechci obhajovat či zatracovat tímto rybníky.
Nicméně již Starej Procházka (František Josef) vydal nařízení na obnovu rybníků s k tomu významné dotace. Nicméně výsledek se nedostavil. Narazilo to na katastr, tj. spousty drobných majitelů půdy na původních rybnících.
Odpovědět
Nicméně již Starej Procházka (František Josef) vydal nařízení na obnovu rybníků s k tomu významné dotace. Nicméně výsledek se nedostavil. Narazilo to na katastr, tj. spousty drobných majitelů půdy na původních rybnících.
Karel Zvářal
17.8.2026 18:17 Reaguje na Slavomil VinklerTehdy to nedělali z ekologických důvodů, ale jako součást samozásobení.
Dnes máme mnohem větší možnosti (lopata vs bagr, kůň vs Tatra...). Také mnohem větší požadavky na kvalitu pitné vody. Tehdy bylo novum pro dokktory/porodníky mýt si ruce (po pitvě) - dnes samozřejmost...
Odpovědět
Dnes máme mnohem větší možnosti (lopata vs bagr, kůň vs Tatra...). Také mnohem větší požadavky na kvalitu pitné vody. Tehdy bylo novum pro dokktory/porodníky mýt si ruce (po pitvě) - dnes samozřejmost...
Pe
Petr
17.8.2026 18:26 Reaguje na Marcela JezberováVíte kolik traktorů a sekaček se z těch 4 miliard nakoupí? Prý že změnu nepřinesou.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
17.8.2026 19:04 Reaguje na Marcela JezberováMusím s vámi souhlasit. Dost dobře nechápu, že zrovna ASZ požaduje zadržování vody v krajině. Vždyť každý z nás sedláků by to měl mít jako samozřejmost. Z takového požadavku vyznívá pouze bitva o dotace a to bohužel takovým směrem, že místo aby se něco vybudovalo, tak se prožerou.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.8.2026 21:04To je teda počteníčko. Lesy řešit nebudu, je to mimo můj obor, ale k té půdě- znovu opakuji- regenerativní zemědělství je módní záležitost, přišla z úplně jiných zemí s úplně jinými půdními a povětrnostními podmínkami a na většinu našich půd se absolutně nehodí! Mohl bych tady snést hodně argumentů a rozpitvat to, protože ten problém je daleko složitější, než si drtivá většina z vás myslí, ale je to zbytečné.
Co se orby týká- z hlediska zadržení zimní vláhy neznám účinnější opatření. Naopak, pole nechaná přes zimu jako strniště té vody zadrží podstatně méně.
Podmítka- naprosto zásadní a nenahraditelné opatření a proč tomu tak je, se mi už nechce rozebírat, už to unavuje!
Ti pánové, kteří sem tak vehementně chtějí implantovat regenerativní zemědělství, jsou teoretici od stolu, mám dojem, že na tom poli za celý svůj život neprošoupali boty za pět korun. Znovu opakuji- regenerativce mám okolo nás, takže mohu přesně vidět, jak a co na tom poli provádí a výsledek je dost žalostný. Kdyby peníze negeneroval z úplně jiného podnikání, tak by skončil za dva roky.
Odpovědět
Co se orby týká- z hlediska zadržení zimní vláhy neznám účinnější opatření. Naopak, pole nechaná přes zimu jako strniště té vody zadrží podstatně méně.
Podmítka- naprosto zásadní a nenahraditelné opatření a proč tomu tak je, se mi už nechce rozebírat, už to unavuje!
Ti pánové, kteří sem tak vehementně chtějí implantovat regenerativní zemědělství, jsou teoretici od stolu, mám dojem, že na tom poli za celý svůj život neprošoupali boty za pět korun. Znovu opakuji- regenerativce mám okolo nás, takže mohu přesně vidět, jak a co na tom poli provádí a výsledek je dost žalostný. Kdyby peníze negeneroval z úplně jiného podnikání, tak by skončil za dva roky.
pp
pavel peregrin
17.8.2026 21:10 Reaguje na pavel peregrinA jen dodatek- i odborná literatura- možná nerada- připouští, že v regenerativním zemědělství lze- s dejme tomu určitým- úspěchem točit tak maximálně 4 plodiny- pšenici, kukuřici, soju a slunečnici. A to má být jako výhra? Co olejniny, okopaniny, luskoviny, jeteloviny? Ale přesně to potvrzuje moje pozorování.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.8.2026 21:13 Reaguje na pavel peregrinA to , že by měli nižší náklady, je v našich podmínkách mýtus- už z podstaty toho "hospodaření" to nejde. V USA klidně, o to se nehádám- ale my nejsme v USA ani v Kanadě.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.8.2026 21:33 Reaguje na pavel peregrinVy jste jak malý kluk, fakt... Všechno baštíte i s navijákem, tj doslova a do písmene... Jde o to, co největší výměru vyčlenit pro udržitelné hospodaření. Ze začátku polovinu, po čase 3/4. Že jim to funguje, tj stačí na obživu, o tom vůbec nepochybuji a věřím jim to. Určité plodiny (brambory), ano, postaru, byť se údajně dají v rege též. Je to všechno nové, ve vývoji, za pár desítek let bude vše úplně jiné, včetně vymakaných mašin a osvědčených postupů.
Odpovědět
ms
Karel Zvářal
18.8.2026 14:28 Reaguje naNení tomu tak. Je to o tom, že žijete v zažitých stereotypech, které postarší člověk už nerad mění. Jste aktivní v otázce lesů, ale u zem.výroby změnu odmítáte? Poněkud podivné, že...
Ideální rege je pastva a sečení luk na seno - zde není žádná eroze, a pokud, tak minimální. Proto u pasení je to naprosto bez připomínek:-)
Obracení ornice je naučený/zafixovaný zlozvyk, který zvyšuje náklady výroby a snižuje úrodnost půdy, a to nejen kvůli erozi. Navíc je to zdroj tepelných emisí z obnažené hlíny, což přispívá ke změně klimatu, resp i aktuálnímu dlohodobému suchu (to je novota, co?-)
Vážím si těch, kdož se do rege pustil - nemá to mezi konzervativci lehké. Jsem ale přesvědčen, že je to správná cesta, jak vyměnit honbu za max.výnosy a zisky za dobrý/výborný stav půdy pro budoucnost. Neb půda je nejen výrobní prostředek, ale i klimatický činitel, ovlivňující množství vysálaného tepla, u rege naopak množství vsáknuté vody a nižší albedo.
P.S. Vše je v lidech, resp jejich hlavách. Raději méně hmoty, ale udržitelně. Nadprodukce hlavních komodit přispívá k jejím nízkým cenám, což, jak se zdá, oběma stranám vyhovuje...
Odpovědět
Ideální rege je pastva a sečení luk na seno - zde není žádná eroze, a pokud, tak minimální. Proto u pasení je to naprosto bez připomínek:-)
Obracení ornice je naučený/zafixovaný zlozvyk, který zvyšuje náklady výroby a snižuje úrodnost půdy, a to nejen kvůli erozi. Navíc je to zdroj tepelných emisí z obnažené hlíny, což přispívá ke změně klimatu, resp i aktuálnímu dlohodobému suchu (to je novota, co?-)
Vážím si těch, kdož se do rege pustil - nemá to mezi konzervativci lehké. Jsem ale přesvědčen, že je to správná cesta, jak vyměnit honbu za max.výnosy a zisky za dobrý/výborný stav půdy pro budoucnost. Neb půda je nejen výrobní prostředek, ale i klimatický činitel, ovlivňující množství vysálaného tepla, u rege naopak množství vsáknuté vody a nižší albedo.
P.S. Vše je v lidech, resp jejich hlavách. Raději méně hmoty, ale udržitelně. Nadprodukce hlavních komodit přispívá k jejím nízkým cenám, což, jak se zdá, oběma stranám vyhovuje...
RČ
Radek Čuda
19.8.2026 13:36 Reaguje na Karel Zvářal"Ideální rege je pastva a sečení luk na seno ..."
A hospodaření z valné části financované z dotací.
Bo pokud řeknete A ... tedy co od zemědělství a tedy i jaké zemědělství chcete ... tak musíte říci i B ... tedy jak to bude pro ty zemědělce udržitelné z ekonomického hlediska.
Odpovědět
A hospodaření z valné části financované z dotací.
Bo pokud řeknete A ... tedy co od zemědělství a tedy i jaké zemědělství chcete ... tak musíte říci i B ... tedy jak to bude pro ty zemědělce udržitelné z ekonomického hlediska.
TS
Tonda Selektoda
17.8.2026 22:16Nebojte se přehrad! V současnosti, za čtyři miliardy, žádnou pořádnou přehradu na řece nepostavíte. Takže, opravdu, se ty peníze použijí na mnoho drobných projektů, akcí, úprav a jejich administraci.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.8.2026 12:23 Reaguje na Tonda SelektodaJe to tak. Plíživou inflací se koruna znehodnotila tak, že co bylo
možné kdysi postavit za miliardu se dnes staví za 5 miliard a nebo
ještě více. To že narostly i současné příjmy je opět inflací a nikoliv tím, že by narůstal reálný příjem. Přepočty příjmů na jednotlivé komodity dělá každý podle toho co potřebuje pochválit
a nebo zkritizovat. Nevěřím, že se u nás nějaké přehrady postaví,
protože se z nich stal předmět politického boje. Koalice je chce
a opozice odmítá. Při výměně stráží se hodí projekty do šuplíku
stejně, jako DOL a nebo se zruší stavební uzávěry, aby projekty
zařízly na věky věků a nebo se nehorázně prodražily budoucí výkupy.
Mám informace kdo investoval do státních pozemků v trase DOLu po zrušení stavební uzávěry. Hádejte kdo? Politici a voliči dnešní
opozice, která uzávěru zrušila. Blokují tím jeho případnou stavbu
a nebo nehorázně vydělají na zpětných odkupech potřebných pozemků.
Prodávaly se raketovým tempem za směšné částky, aby to stihli do
loňských podzimních voleb.
Odpovědět
možné kdysi postavit za miliardu se dnes staví za 5 miliard a nebo
ještě více. To že narostly i současné příjmy je opět inflací a nikoliv tím, že by narůstal reálný příjem. Přepočty příjmů na jednotlivé komodity dělá každý podle toho co potřebuje pochválit
a nebo zkritizovat. Nevěřím, že se u nás nějaké přehrady postaví,
protože se z nich stal předmět politického boje. Koalice je chce
a opozice odmítá. Při výměně stráží se hodí projekty do šuplíku
stejně, jako DOL a nebo se zruší stavební uzávěry, aby projekty
zařízly na věky věků a nebo se nehorázně prodražily budoucí výkupy.
Mám informace kdo investoval do státních pozemků v trase DOLu po zrušení stavební uzávěry. Hádejte kdo? Politici a voliči dnešní
opozice, která uzávěru zrušila. Blokují tím jeho případnou stavbu
a nebo nehorázně vydělají na zpětných odkupech potřebných pozemků.
Prodávaly se raketovým tempem za směšné částky, aby to stihli do
loňských podzimních voleb.
Pe
Petr
18.8.2026 12:47 Reaguje na Břetislav MachačekMinule jste tu psal jak je skvělý výdělek prodávat domy a pozemky státu za několikanásobek, a dnes to samé, ale protože se vás to osobně netýká, kritizujete jako nehoráznost.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.8.2026 11:38 Reaguje na PetrAno. Je to úhlu pohledu a o úměrném zisku bez takové
spekulace, kdy se vysadí 20 žab, aby se státní půda
obešla a stát vykoupil soukromý pozemek za násobek
odhadní ceny. Po odkupu se žáby "záhadně" vytratily
a státu zůstal nevyužitý pozemek. To hraničí možná
i s ekopodvodem, jak zhodnotit soukromý majetek na
úkor státu. Jde tu totiž o tu úměrnost těch cen,
aby nebyly doslova vyděračské, když na pár metrech
závisí dokončení stavby. V Polsku mají jasně daný
ceník a statut vyvlastnění bez soudních tahanic
trvajících roky. Proto tak rychle stavějí liniové
stavby a za daleko méně peněz, než u nás. Tam stát
nikomu nedá 10.-ti násobek, ale něco málo více než
odhad a ihned se staví.
Odpovědět
spekulace, kdy se vysadí 20 žab, aby se státní půda
obešla a stát vykoupil soukromý pozemek za násobek
odhadní ceny. Po odkupu se žáby "záhadně" vytratily
a státu zůstal nevyužitý pozemek. To hraničí možná
i s ekopodvodem, jak zhodnotit soukromý majetek na
úkor státu. Jde tu totiž o tu úměrnost těch cen,
aby nebyly doslova vyděračské, když na pár metrech
závisí dokončení stavby. V Polsku mají jasně daný
ceník a statut vyvlastnění bez soudních tahanic
trvajících roky. Proto tak rychle stavějí liniové
stavby a za daleko méně peněz, než u nás. Tam stát
nikomu nedá 10.-ti násobek, ale něco málo více než
odhad a ihned se staví.
Pe
Petr
19.8.2026 16:26 Reaguje na Břetislav MachačekA před třemi dny jste v článku o povodí Moravy napsal:
"Nabídnout mi někdo násobek odhadní ceny za můj dům, tak si nechám na klíč postavit nový v hezké a bezpečné lokalitě.
Moudří lidé uvažují moudře a taky na tom vydělají!"
Odpovědět
"Nabídnout mi někdo násobek odhadní ceny za můj dům, tak si nechám na klíč postavit nový v hezké a bezpečné lokalitě.
Moudří lidé uvažují moudře a taky na tom vydělají!"
BM
Břetislav Machaček
20.8.2026 10:57 Reaguje na PetrAle to že to stát nabízí je něco jiného, než ho vydírat pomocí 20 žab a nebo křečků, či žádat doslova lichvářské kompenzace. Znám nabídky státu za domy v N. Heřmínovech, jež
jsou velkorysé, ale nejsou podle představ některých vykuků, kteří spekulují, že na
tom trhnou násobně více. Fandím naopak těm, kteří na nabídku státu kývli a nezdržují
výkupy. Ty bych navíc odměnil lukrativní
stavební parcelou za vstřícnost a rychlost.
Takže slušnost, moudré chování a jednání
je správné, ale vyděračství se musí čelit.
Odpovědět
jsou velkorysé, ale nejsou podle představ některých vykuků, kteří spekulují, že na
tom trhnou násobně více. Fandím naopak těm, kteří na nabídku státu kývli a nezdržují
výkupy. Ty bych navíc odměnil lukrativní
stavební parcelou za vstřícnost a rychlost.
Takže slušnost, moudré chování a jednání
je správné, ale vyděračství se musí čelit.
AB
Antonín Bílý
24.8.2026 12:05Zajímalo by mě, jestli si ti, kteří horují za důležitost přehrad uvědomují, co bude dělat krajina, všude okolo přehrad, když z ní voda rychle do nich odteče. Jak ji budete do ní jako vracet? Složitě a draze rozvádět? Spousta se vám po cestě odpaří. A dokážete ji dostat úplně všude? Třeba zpět proti proudu? Je to chiméra a odporuje to základní logice. Voda musí zůstat co nejblíže místa, kde (třeba i prudce) zaprší a vsákne se tam! To je naprosto kardinální potřeba. Tak základní, že utratit teď podstatnou část peněz za jakoukoliv jednu přehradu je ekonomický nesmysl a do nebe volající plýtvání. Takže až budeme mít "opravenou" krajinu, můžeme si postavit přehrady. Ale bude to potom ještě vůbec potřeba? Jestli ano, postavme. Ale ne teď.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
28.8.2026 12:58 Reaguje na Antonín BílýPřesně tak, vodu je potřeba chytat tam, kde dopadne na zem. prolehy, hrázky, tůňky atd vodu nechají vsáknout.
Nejsou vysychající řeky v Západní Evropě do jisté míry taky tím, že zemědělci tam vodu zachytávají velmi účinně?
Odpovědět
Nejsou vysychající řeky v Západní Evropě do jisté míry taky tím, že zemědělci tam vodu zachytávají velmi účinně?
