Bohuslav Čížek: Pro přechod na oběhové hospodářství potřebujeme novou legislativu, která bude obsahovat zásadní změny
11.11.2019
Nyní je domluven v předloženém návrhu zákona o odpadech široce přijatý kompromis, skládkovací poplatek se postupně navýší na 1850 Kč v roce 2029. Ilustrační snímek.
Foto | Martin Mach / Ekolist.cz
Stávající legislativa platná už 18 let však těmto aktuálním potřebám nevyhovuje. Proto ji musí nahradit nová, která bude obsahovat zásadní změny. Pokud ne, alternativy, jako je například recyklační průmysl, nevzniknou v dostatečné míře a za pár let budeme řešit stejné problémy jako dnes.
Vytvoření správných podmínek pro přesun materiálů do vyšších stupňů hierarchie nakládání s odpady nad skládkováním neznamená rozhodně nárůst poplatků pro domácnosti ve stejné míře. Nyní je domluven v předloženém návrhu zákona o odpadech široce přijatý kompromis, skládkovací poplatek se postupně navýší na 1850 Kč v roce 2029. Od roku 2030 bude platný zákaz skládkování využitelného odpadu.
Toto byl z naší strany významný kompromis a ústupek tak, aby návrh měl širší podporu. Naše původní návrhy byly ještě ambicióznější. Toto je kompromisní minimum, které je třeba v dalším projednávání legislativy udržet a jehož narušení by demotivovalo vznik alternativ pro skládkování.
reklama
Bohuslav Čížek
Autor je ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Roční produkce směsného komunálního odpadu na jihu Moravy klesá, uvedla Arnika
Odborníci hledají způsob, jak zlikvidovat hořlavý styren na skládce u Litvínova
Obec Čeperka chce zabránit stavbě spalovny odpadu vyhlášením stavební uzávěry
Další články autora |
Bohuslav Čížek: První předložený návrh novely zákona o vodách přináší řadu nejasností a otázekOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
ig
11.11.2019 15:56
Vždyť legislativa za poslední léta směřuje _proti_ oběhovému hospodaření. Jen dva příklady - zemina odstraněná při skrývce na nějaké stavbě se považuje za odpad a musí se vozit na skládku. Až mě bolí za krkem, jak nad touhle blbostí kroutím hlavou.
Druhý příklad je šrot - jako nadšený kutil jsem vždycky chodil kupovat železo na nejbližší šrotiště. Nikdy nebyl problém, ale v poslední době je staré železo odpad a ve sběrně mi nic neprodají, protože se bojí postihu. Blbárna na entou, vyloženě antiekologický zákon, ale stejně byl přijat.
Odpovědět
Druhý příklad je šrot - jako nadšený kutil jsem vždycky chodil kupovat železo na nejbližší šrotiště. Nikdy nebyl problém, ale v poslední době je staré železo odpad a ve sběrně mi nic neprodají, protože se bojí postihu. Blbárna na entou, vyloženě antiekologický zákon, ale stejně byl přijat.
ph
pavel hašek
12.11.2019 23:31 Reaguje naMusím reagovat. Nemám nastudovanou legislativu, ale z praxe vím, že existují speciální skládky na stavení odpad, kde se zemina třídí, může se zhodnocovat například proséváním, atd. Dokonce beton se drtí na jemný prach a tento nadrcený beton se může používat na obsyp kabelů a potrubí. Řidiči co jezdí na tuto skládku tvrdí, že někdy, když přijedou s druhou fůrou, tak ta první tam už není. Takže skládkování stavebního odpadu je velmi potřebná činnost, kde se platí za přijatý materiál a prodává se tentýž materiál k dalšímu využití. Sám jsem se dohodl se stavbyvedoucím menší stavby a přijal jsem veškerou vytěženou zeminu (byla to běžná, nekontaminovaná zemina), byl na to vypracován oboustranně podepsaný protokol. Nepatil jsem nic, stavba ušetřila dopravu a poplatky. Já vím, co s tou zeminou udělám.
Druhá poznámka může být také jinak. Soukromý kovoštoťák velmi rád prodá materíál, nebo i celé části rozebraných strojů, pochopitelně dráž nežli vykoupí. Prodej mají zakázaný zaměstnanci velkých šrotovišť, protože by typicky počesku okrádali majitele a peníze si strkali do svých kapes z důvodu nezkontrolovatelnosti.
fous
Odpovědět
Druhá poznámka může být také jinak. Soukromý kovoštoťák velmi rád prodá materíál, nebo i celé části rozebraných strojů, pochopitelně dráž nežli vykoupí. Prodej mají zakázaný zaměstnanci velkých šrotovišť, protože by typicky počesku okrádali majitele a peníze si strkali do svých kapes z důvodu nezkontrolovatelnosti.
fous
ig
13.11.2019 00:25 Reaguje na pavel hašek
Máte pravdu, se zeminou to není úplně neprůchodné, viz
https://www.enviprofi.cz/33/moznosti-nakladani-s-vykopovou-zeminou-z-pohledu-cizp-uniqueidgOkE4NvrWuOKaQDKuox_Z698RJlwPFGUf3llXS_TvYo/
nicméně je to výrazně horší než to bývalo (pro lidi, ne pro majitele skládek stavebního odpadu :-)).
S tím šrotem je to ale bohužel skutečně tak, je to odpad a sběrna mi jej oficiálně nesmí prodat. Samozřejmě se to různě obchází, já to dělám tak, že jim za železo dám stejnou váhu jiného železa a pár stovek na dřevo :-) Mluvím samozřejmě vždycky s majitelem, ten se ošidit nenechá :-)
Odpovědět
https://www.enviprofi.cz/33/moznosti-nakladani-s-vykopovou-zeminou-z-pohledu-cizp-uniqueidgOkE4NvrWuOKaQDKuox_Z698RJlwPFGUf3llXS_TvYo/
nicméně je to výrazně horší než to bývalo (pro lidi, ne pro majitele skládek stavebního odpadu :-)).
S tím šrotem je to ale bohužel skutečně tak, je to odpad a sběrna mi jej oficiálně nesmí prodat. Samozřejmě se to různě obchází, já to dělám tak, že jim za železo dám stejnou váhu jiného železa a pár stovek na dřevo :-) Mluvím samozřejmě vždycky s majitelem, ten se ošidit nenechá :-)
