https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ekologicke-organizace-otevreny-dopis-biodiverzita-je-klicova-k-dosazeni-klimatickych-cilu.reseni-mame-doslova-na-taliri
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ekologické organizace: Otevřený dopis: Biodiverzita je klíčová k dosažení klimatických cílů. Řešení máme doslova na talíři

22.5.2024
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře,
s blížícím se Světovým dnem biodiverzity, který připadá na 22. května, bychom rádi zdůraznili, jak klíčovou roli může hrát promyšlená politika ve spolupráci s resortními prostředími v oblasti potravinářství a zemědělství.
 
Způsob, jakým vyrábíme a konzumujeme potraviny, má zásadní vliv nejen na naše zdraví, ale i na zdraví naší planety. Vyšší zahrnutí rostlinné stravy a podpora lokálních farmářů jsou jednoduché a přitom klíčové kroky k udržitelnější budoucnosti bez nutnosti jít do extrému. Dovolujeme si Vám navrhnout, aby vládní zakázky na catering obsahovaly požadavek na výrazně vyšší podíl rostlinné stravy než je tomu doposud. Věříme, že stávající stav je často způsobem pouhou "setrvačností" v cateringových zakázkách, přitom zdánlivě malá změna může vést k velkým inovacím.

V tomto dopise si Vám dovolujeme přiblížit zejména to, jaký vliv má produkce a spotřeba potravin na biodiverzitu, klimatickou krizi, ekonomiku, a také zdraví nás všech. Je nezbytné, abychom se zaměřili na opatření, která nám umožní zachovat přírodu a zároveň minimalizovat negativní vliv na klima. Biodiverzita představuje všechny různé druhy života, které najdete v jedné oblasti - rozmanitost živočichů, rostlin, hub a dokonce i mikroorganismů, jako jsou bakterie, které tvoří náš přírodní svět. Každý z těchto druhů a organismů spolupracuje v ekosystémech jako ve složité síti, která udržuje rovnováhu a podporuje život.

Jak ukazují data, produkce a spotřeba potravin představují přibližně 30 % celosvětových emisí skleníkových plynů a stojí za téměř 70 % úbytku biodiverzity1 na naší planetě. Rostlinná strana naopak přispívá k dekarbonizačnímu úsilí a k zachování biodiverzity, která je nepostradatelná pro stabilní ekosystémy, zdravé životní prostředí ale také funkční ekonomiku. Podle Světové banky by kolaps klíčových ekosystémových služeb, jako je divoké opylování, poskytování potravy z mořského rybolovu a těžba dřeva z původních lesů, mohl vést k poklesu globálního HDP o 2,7 bilionu dolarů již v roce 2030.

„Rostlinná strava je nejudržitelnější. Podle FAO je živočišná výroba jednou z hlavních příčin změny klimatu a je zodpovědná za více emisí skleníkových plynů (přibližně 20 %) než celosvětový sektor dopravy. Je také všeobecně uznávána jako jedna z hlavních příčin vymírání druhů, ztráty přírodních stanovišť, spotřeby vody a znečištění. Celosvětově produkuje 20 největších masných a mlékárenských společností více emisí skleníkových plynů než celé Německo,” uvádí spoluředitel ProVeg Česko Martin Ranninger.

Transformace potravinového systému, která sníží závislost na živočišné výrobě, sníží emise a navrátí půdě přirozenou schopnost pohlcování uhlíku, což přinese výhody pro klima, české zemědělství a potravinovou bezpečnost. Naše potravinové systémy a globální zemědělství jsou hlavní příčinou úbytku lesů. Přechod na stravu bohatou na rostliny může uvolnit obrovské množství půdy, což může vést nejen k zastavení odlesňování, ale umožní nám to znovu zalesnit a obnovit divočinu s obrovskými vedlejšími přínosy pro životní prostředí.

Nedávno zveřejněná zpráva od WWF Střední a východní Evropa s názvem „Plate of change” (Zdravý talíř, Zdravá planeta: Kompas k udržitelnému stravování) ukazuje stravovací přístup, který přináší dvojí výhodu – splňuje národní nutriční požadavky a zároveň snižuje ekologickou stopu našeho stravování. Obecně platí, že sortiment potravin, které používáme, je velmi úzký. Celých 75 % světových zásob potravin zahrnuje pouze dvanáct druhů plodin a pět druhů zvířat.

„Lidstvo čelí trojí výzvě: jak zajistit potravinovou a výživovou bezpečnost pro všechny a zároveň udržet globální oteplování na 1,5 °C a zastavit úbytek přírody. Potraviny, které konzumujeme, a jejich náročný způsob výroby přispívají k úbytku přírody, znečišťování vodních toků, vyčerpávání půdy a zhoršování potravinové a výživové bezpečnosti,” říká Lenka Fryčová, vedoucí českého zastoupení WWF. „Zdraví planety je úzce spjato s naším zdravím. Upřednostňování rostlinné stravy a zároveň omezení spotřeby masa je zásadní jak pro nás, tak pro naši planetu,” doplňuje.

Rádi nabídneme naše zkušenosti a pomůžeme vypracovat doporučení pro státní orgány pro širší implementaci rostlinné stravy v rámci jejich fungování. Státní správa by tak mohla jít příkladem a vybírat například potraviny či catering tak, aby přispívali k ochraně biodiverzity, tak jako je dnes již téměř standardem v zahraničí. Jsme schopni také efektivně přispět k identifikaci kroků, které zvýší povědomí o výběru potravin a jejich dopad na životní prostředí, například formou edukačních a osvětových kampaní. Zároveň rádi přispějeme do diskuze i o dalších opatřeních, která podpoří biodiverzitu, sníží emise a zajistí udržitelnou budoucnost pro život na planetě.

S úctou,
Martin Ranninger, spoluředitel ProVeg Česko
Lenka Fryčová, vedoucí českého zastoupení WWF
Jan Freidinger, Senior Campaigner Greenpeace Česká republika
Barbora Kachtík Valešová, koordinátorka Klimatické koalice
Gabriela Měsícová, Public Affairs manažerka Změny k lepšímu


reklama

 
Ekologické organizace

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

22.5.2024 18:50
Tak spásné to rozhodně nebude. Ale proč si takto neudělat na Ekolistu zdarma reklamu?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

22.5.2024 23:29 Reaguje na Jiří Svoboda
1*
Odpovědět
HH

Honza Honza

22.5.2024 19:43
170 zubrů celoročně uloží CO2 pro 2 miliony aut! kolik by uložil hnůj z milionu hospodářských zvířat, kdyby byl správně agrotechnicky zapravován do púdy (mnohem lépe než to mohou dělat zubři)
Typicky zmatené, protikladné, vzájemně si odporující názory ekologů-přírodovědců prosazující jen své subjektivní zájmy.
Lepší je rozumný vyvážený přístup normálních hospodářů (protože mezi nimi konkurence existuje).
Jinak člověk není masožravec, má dlouhé střevo, převaha potravy by měla být rostlinná, ve středověku to byly rostlinné kaše- nejzdravější jídlo.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.5.2024 20:31 Reaguje na Honza Honza
Já mám dnu. Občas nejím maso. No a pak musím dlabat železo v pilulkách.
Odpovědět
Anyr

Anyr

23.5.2024 01:26 Reaguje na Slavomil Vinkler
“You don’t need as much iron as you think. According to the CDC, a man like me (between 19 and 50 years old) needs 8 milligrams (mg) of iron per day. However, since I don’t eat meat, and I will be absorbing less of the non-heme iron entering my body, that number rises slightly to 14 mg. Seem like a lot? Nope. A cup of soybeans contains 8.8 mg, a cup of lentils 6.6 mg, and a tablespoon of blackstrap molasses 3.5 mg. (Remember, you can also boost the amount you absorb of these numbers by 30 percent if you are consuming some form of vitamin C with your meal.)”

PS: Kafe, čaj, čokoláda, některé léky a vápník inhibují vstřebávání železa.
Já jako vegan nemám při "whole-foods, plant-based diet" pražádný problém (lékařsky ověřováno při pravidelných prohlídkách). No, jo, jíme doma 1000mg B12, ale to by měli i masožrouti :D
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.5.2024 08:22 Reaguje na Anyr
To vím taky. Kávu, čaj, čokoládu, nejím. A přesto.
Odpovědět
PH

Petr Hariprasad Hajič

14.6.2024 19:00 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pak máte buď naprosto otřesné stravovací návyky, nebo poruchu metabolismu. Ani v jednom případě bych to neviděl jako důvod, proč být masožravcem.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

22.5.2024 22:09 Reaguje na Honza Honza
To je pořád dokola - biftek je jen přírodními enzymy a dalšími přírodními látkami upravený porost druhově bohatých pastvin.
Takže jsem vegetarián a podporuji druhově pestré pastviny, jinak by zarostly dřevinami, případně by člověk musel platit za jejich údržbu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.5.2024 09:24 Reaguje na Pavel Jeřábek
Krásně napsáno. Rozšířil jste mi "obzory". Dodnes jsem měl za to, že nejlepší rostliná strava je ta co projde žaludkem prasete a nebo palírnou.
Jinak článek je demagogickou vzájemně si odporující slataninou. Jako by ti vegani nevěděli , že i rostliná strava se povětšině pěstuje na poli.
Odpovědět
PH

Petr Hariprasad Hajič

14.6.2024 19:06 Reaguje na Pavel Jeřábek
Je to pořád dokola. Určitý druh lidí, si myslí, že podobné ignorantské slátaniny jsou odpovědí na rozumné názory založené na dlouhodobém výzkumu. Je to stejné jako s klimatickou změnou způsobenou člověkem a je to stejně jako se skutečností, že je potřeba přestat používat fosilní paliva v osobní dopravě. Všichni víme, že to bez takových opatření nepůjde, ale pořád musí někdo prudit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.5.2024 20:42
Těch dvanáct druhů plodin je ještě dost. Spoustě zvířat stačí monodieta a množí se jak blázni: Kůrovci smrkové lýko, hraboši vojtěška/řepka, bourci moruše... Jinak kvůli čárce doporučuji byliny, to jedním soustem dostanete do sebe i deset druhů. A když každý si sníží porce o 10%, zlepší se využití potravy. Porovnejte fota z předminulého století s dnešní realitou a zpytujte svědomí. Podpoříte tím diverzitu.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

22.5.2024 22:32
Dovolím si sem nakopírovať text môjho priatela zo združenia BROZ (Bratislavské regionálne občianske združenie)
Malé zázraky pre biodiverzitu na kravskom chodníčku/pasienku v Šutovciach neďaleko Bojníc.
Bylinožravce + trávnaté biotopy, to je v histórii Zeme odveká kombinácia, či už sa páslo stádo dinosaurov, praturov alebo dnes napr. stádo domestifikovaných kráv.
Aj preto je pre obnovený pasienok už aj jeden rok veľkým krokom vpred k obnove jeho rozmanitej štruktúry a k podpore výskytu vzácnych druhov. Trsy tráv sú narušené pastvou aj zošľapom, už sa nehromadí suchá starina a otvára sa priestor pre pestro kvitnúce, konkurenčne menej zdatné byliny.
- priamo okolo kravského chodníka klíčia bôľhoje, ktoré potrebujú rozrušenú pôdu (to sa deje po celom pasienku)... bôľhoj je živná rastlina pre pár dnes už relatívne vzácnych motýľov (lebo bôľhoj ubúda)
- objavujú sa ohrozené pionierske jednoročné rastliny, ktoré som na tejto lokalite doteraz nevidel (prežívali tu isto v menšom počte)
- situácia vyhovuje aj orchideám, hmyzovník včelovitý je z tejto lokality tiež novinka, neintenzívna pastva by mu mala dobudúcna ešte viac prospievať
- kiežby pastva skriesila napr. druh Androsace elongata, kt. na Slovensku plošne ubudol a historicky bol aj tu... nehovoriac o rôznych druhoch hmyzu.

Prosím Vás milí vegáni a bylinožravci. Nechajte nás mäsožravcov chrániť biodiverzitu. Keď vám mäso vadí, tak ho nejedzte ale nechajte ostatných nech sa správajú normálne. Rozhodne aspoň z prírody nevyháňajte stáda kráv či ostatné pasúce sa domáce zvieratá. Podobne by som to isté odkázal aj priaznivcom veľkých šeliem, najmä keď sa idú chrániť v kultúrnej krajine.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

22.5.2024 23:31 Reaguje na Vladimir Mertan
1**
Odpovědět
Anyr

Anyr

23.5.2024 01:34 Reaguje na Vladimir Mertan
No tvl, takto obhajovat sebevražednou národní kuchyni jen proto, že mi chutná, a celé to korunovat tvrzením, že "já jsem normální a vy ne"... :D
Slovensko no. Co dodat.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.5.2024 08:34 Reaguje na Anyr
Základem biodiverzity je správná pastva. (Nepatí pro pralesy.) Jelikož nejsou (skoro) jiní karnivoři než člověk, tak co s masem než sníst?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

23.5.2024 08:35 Reaguje na Anyr
Človek je všežravec a nie bylinožravec. To platí na Slovensku, v Čechách aj kdekoľvek na svete. Takže normálne je mäso konzumovať. Ak niekto zo zdravotných alebo morálnych dôvodov mäso nekonzumuje, tak nemám nič proti tomu. Sám som si takým obdobím prešiel hneď po revolúcii vo veku 20 rokov a vydržal som asi 3 roky. POkiaľ sa bavíme o podpore biodiverzity alebo aj udržaní kvalitnej pôdy s humusom, tak je nutný chov hovädzieho dobytka, oviec a kôz. Alebo treba chovať doma kone, tie sú tiež ideálni spásači. Ale vegánstvom biodiverzitu nepodoporíte, to ťažko.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

23.5.2024 08:40 Reaguje na Vladimir Mertan
Ešte ma napadlo, ak by ste si pestoval potraviny sám a oral pritom s konským záprahom a tie kone by sa pásli na lúke tak aj vegetariánstvo je cesta. Mám ale pochybnosti, toto väčšina vegetariánov robiť nechce.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.5.2024 11:57 Reaguje na Vladimir Mertan
👍
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.5.2024 09:34 Reaguje na Anyr
Sebevraředná národní kuchyně? No, podobný nesmysl jsem již dlouho neslyšel. Mě osobně vegani atd. nevadí, nepřekážejí. Jen mě začíná celkem zlobit ( slušnější výraz jsem nenašel)ta jejich stále častější a silnější agresívní rétorika. Přitom v článku jsou naprosté nesmysly.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

23.5.2024 10:05 Reaguje na Jarek Schindler
Ano, to jejich vnucování i útočení za pomoci médií, je proti demokracii !
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.5.2024 08:30 Reaguje na smějící se bestie
Tak samozřejmě , pro lidstvo je nejlepší pouze to co vymyslí ochranář. Když vypustí zubry tak zachrání planetu před CO2. Chovatel dobytka ji ale, přitom jde o podobné druhy, ničí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.5.2024 18:47 Reaguje na Jarek Schindler
To není otázka Zubr či domácí skot. Je to jen míra kde a jak se plocha vypase.A domácí skot to obvykle moc vypase a vydupe.
Odpovědět
PH

Petr Hariprasad Hajič

14.6.2024 19:08 Reaguje na Vladimir Mertan
Nikdo vám krávy, kozy a ovce nebere. Ale nemusíte je zabíjet. Nechte je dožít i když už mléko nedávají.
Odpovědět
PH

Petr Hariprasad Hajič

14.6.2024 18:57
Pod tohle se taky podepíšu. Nedávno se nějaké dítě udusilo párkem v rohlíku. Copak neexistuje něco lepšího a kvalitnějšího a chutnějšího, co by se mohlo v těhle stácích nabízet? Opravdu je hamburger a párek v rohlíku etalonem ve stravování? Pokud ano, pak se tahle civilizace nezahubí atomovou 3. světovou, ale párkem v rohlíku.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist