Ekologické organizace: Otevřený dopis: Biodiverzita je klíčová k dosažení klimatických cílů. Řešení máme doslova na talíři

Ilustrační snímek.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Jeremy Brooks / Flickr

V tomto dopise si Vám dovolujeme přiblížit zejména to, jaký vliv má produkce a spotřeba potravin na biodiverzitu, klimatickou krizi, ekonomiku, a také zdraví nás všech. Je nezbytné, abychom se zaměřili na opatření, která nám umožní zachovat přírodu a zároveň minimalizovat negativní vliv na klima. Biodiverzita představuje všechny různé druhy života, které najdete v jedné oblasti - rozmanitost živočichů, rostlin, hub a dokonce i mikroorganismů, jako jsou bakterie, které tvoří náš přírodní svět. Každý z těchto druhů a organismů spolupracuje v ekosystémech jako ve složité síti, která udržuje rovnováhu a podporuje život.

Jak ukazují data, produkce a spotřeba potravin představují přibližně 30 % celosvětových emisí skleníkových plynů a stojí za téměř 70 % úbytku biodiverzity1 na naší planetě. Rostlinná strana naopak přispívá k dekarbonizačnímu úsilí a k zachování biodiverzity, která je nepostradatelná pro stabilní ekosystémy, zdravé životní prostředí ale také funkční ekonomiku. Podle Světové banky by kolaps klíčových ekosystémových služeb, jako je divoké opylování, poskytování potravy z mořského rybolovu a těžba dřeva z původních lesů, mohl vést k poklesu globálního HDP o 2,7 bilionu dolarů již v roce 2030.

„Rostlinná strava je nejudržitelnější. Podle FAO je živočišná výroba jednou z hlavních příčin změny klimatu a je zodpovědná za více emisí skleníkových plynů (přibližně 20 %) než celosvětový sektor dopravy. Je také všeobecně uznávána jako jedna z hlavních příčin vymírání druhů, ztráty přírodních stanovišť, spotřeby vody a znečištění. Celosvětově produkuje 20 největších masných a mlékárenských společností více emisí skleníkových plynů než celé Německo,” uvádí spoluředitel ProVeg Česko Martin Ranninger.

Transformace potravinového systému, která sníží závislost na živočišné výrobě, sníží emise a navrátí půdě přirozenou schopnost pohlcování uhlíku, což přinese výhody pro klima, české zemědělství a potravinovou bezpečnost. Naše potravinové systémy a globální zemědělství jsou hlavní příčinou úbytku lesů. Přechod na stravu bohatou na rostliny může uvolnit obrovské množství půdy, což může vést nejen k zastavení odlesňování, ale umožní nám to znovu zalesnit a obnovit divočinu s obrovskými vedlejšími přínosy pro životní prostředí.

Nedávno zveřejněná zpráva od WWF Střední a východní Evropa s názvem „Plate of change” (Zdravý talíř, Zdravá planeta: Kompas k udržitelnému stravování) ukazuje stravovací přístup, který přináší dvojí výhodu – splňuje národní nutriční požadavky a zároveň snižuje ekologickou stopu našeho stravování. Obecně platí, že sortiment potravin, které používáme, je velmi úzký. Celých 75 % světových zásob potravin zahrnuje pouze dvanáct druhů plodin a pět druhů zvířat.

„Lidstvo čelí trojí výzvě: jak zajistit potravinovou a výživovou bezpečnost pro všechny a zároveň udržet globální oteplování na 1,5 °C a zastavit úbytek přírody. Potraviny, které konzumujeme, a jejich náročný způsob výroby přispívají k úbytku přírody, znečišťování vodních toků, vyčerpávání půdy a zhoršování potravinové a výživové bezpečnosti,” říká Lenka Fryčová, vedoucí českého zastoupení WWF. „Zdraví planety je úzce spjato s naším zdravím. Upřednostňování rostlinné stravy a zároveň omezení spotřeby masa je zásadní jak pro nás, tak pro naši planetu,” doplňuje.

Rádi nabídneme naše zkušenosti a pomůžeme vypracovat doporučení pro státní orgány pro širší implementaci rostlinné stravy v rámci jejich fungování. Státní správa by tak mohla jít příkladem a vybírat například potraviny či catering tak, aby přispívali k ochraně biodiverzity, tak jako je dnes již téměř standardem v zahraničí. Jsme schopni také efektivně přispět k identifikaci kroků, které zvýší povědomí o výběru potravin a jejich dopad na životní prostředí, například formou edukačních a osvětových kampaní. Zároveň rádi přispějeme do diskuze i o dalších opatřeních, která podpoří biodiverzitu, sníží emise a zajistí udržitelnou budoucnost pro život na planetě.

S úctou,
Martin Ranninger, spoluředitel ProVeg Česko
Lenka Fryčová, vedoucí českého zastoupení WWF
Jan Freidinger, Senior Campaigner Greenpeace Česká republika
Barbora Kachtík Valešová, koordinátorka Klimatické koalice
Gabriela Měsícová, Public Affairs manažerka Změny k lepšímu