Eliška Marie Nedvědová: Myslivost není jen lov. A debata nesmí být hon na lidi
12.5.2026 | Eliška Marie Nedvědová |
Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Během zimních měsíců pravidelně zajišťují přikrmování zvěře v době, kdy je krajina chudá na přirozenou potravu. Nejde jen o seno do krmelců, ale také o kontrolu zdravotního stavu zvěře, doplňování minerálních lizů nebo péči o klidová území, kde má zvěř možnost přečkat nejtěžší období roku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Eliška Marie Nedvědová
Na jaře začíná další důležitá práce. Ochrana mláďat při senosečích. Mnoho myslivců vstává ještě před rozedněním, aby společně se zemědělci, dobrovolníky nebo pomocí dronů vyhledávali srnčata ukrytá v porostech. Každé zachráněné mládě je výsledkem hodin práce, které veřejnost často vůbec nevidí.
V průběhu celého roku myslivci budují a opravují napajedla, vysazují remízky, obnovují políčka pro zvěř, uklízejí odpad z lesů, monitorují zdravotní stav populace a podílí se na ochraně rovnováhy v krajině. Pomáhají také při dohledávání sražené zvěře po dopravních nehodách nebo při prevenci škod na zemědělských kulturách.
To všechno jsou činnosti, které nejsou příliš vidět, ale bez nich by naše krajina vypadala jinak.
Je přirozené, že ne každý musí s myslivostí souhlasit. Každý člověk má právo na vlastní názor, ať už stojí blíže ochranářům, aktivistům, nebo tradičnímu hospodaření v krajině. Diskuse mezi různými pohledy je potřebná, právě díky ní se společnost může posouvat.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Eliška Marie Nedvědová
Co ale do žádné civilizované debaty nepatří, jsou osobní útoky, nenávist, výhrůžky nebo snaha druhou stranu umlčet. Ať už člověk stojí na jakékoli straně, respekt by měl být základem.
I ve veřejném prostoru můžeme vidět, že někteří lidé dokážou otevírat citlivá témata záměrně velmi jednostranně a ostře, bez důležitých faktů - například pan Jeglík z Justicefor Nature (ukázka jeho projevu z jeho FB na foto) nebo podporovatelé iniciativy Svoboda zvířat přinášejí do prostoru silné emoce, výhrůžky násilím i jasné postoje. Právě u takto polarizujících témat je ale ještě důležitější, aby emoce nepřerostly v nenávist, což se zde děje a debata o důležitých tématech se zvrhává ve veřejný hon na jednu skupinu obyvatel.
Připomíná vám to určité ideologie z minulosti, kde byly pronásledovány jen určité skupiny lidí ? Správně. Toto se děje v dnešní době a právě teď a to vše pod záštitou lásky ke zvířatům a pomoci. Pomoci za VAŠE finanční dary. Každý kdo tedy podporuje tyto organizace, podporuje dle mého názoru i nenávist, kterou tyto organizace šíří vůči myslivcům. Jste ochotni přispívat svými penězi na takové jednání? Je ochoten pan premiér Andrej Babiš dopřát sluchu takovým lidem a na základě názorů laické veřejnosti, která se uchyluje k výhrůžkám násilím měnit myslivecké postupy ? Myslím, že obě tyto organizace by měli uvažovat nad přehodnocením svého veřejného vystupování či v případě Svoboda zvířat lepší osvětu a moderní nenávistných komentářů svých příznivců.
Nesouhlas není problém. Jiný názor není útok. A debata není válka.
Příroda totiž nepotřebuje, aby se lidé navzájem překřikovali. Potřebuje, aby spolu dokázali mluvit. Myslivci, ochránci zvířat, zemědělci, lesníci i běžná veřejnost. Všichni totiž sdílíme jednu společnou krajinu. A právě způsob, jakým o ní dokážeme mluvit, často vypovídá stejně mnoho jako to, co pro ni skutečně děláme.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Eliška Marie Nedvědová
V posledních letech je stále častější, že se diskuse o myslivosti, ochraně zvířat, hospodaření v krajině nebo vůbec o vztahu člověka k přírodě nepřesouvá jen do odborných debat, ale hlavně na sociální sítě, kde se k odbornýmtématům vyjadřují laici. A právě tam se často stává něco nebezpečného. Místo argumentů přichází urážky, místo otázek odsudky a místo snahy pochopit druhou stranu osobní útoky.
Když se z věty „s myslivostí nesouhlasím“ stane „myslivci jsou vrazi“.
Když se z otázky „proč se zvěř reguluje?“ stane „měli byste chcípnout“.
Když se z odlišného pohledu stane zveřejňování osobních údajů, výsměch rodinám, přání smrti nebo výhrůžky násilím.
To už není debata. To je nenávist.
A nenávist je nebezpečná právě proto, že nezačíná vždy velkými činy. Začíná zdánlivě nevinně. Komentářem, který „jen přestřelil“, sdílením fotografie s cílem někoho zesměšnit, označením člověka za monstrum, aniž by kdokoli znal celý příběh. Jeden příspěvek vyvolá další, přidají se emoce, davový efekt a během několika hodin může být z jednoho člověka veřejný terč.
Na internetu lidé často zapomínají, že na druhé straně obrazovky není anonymní profil, ale skutečný člověk. Člověk, který má rodinu, děti, rodiče, přátele, práci a obyčejný život. Myslivec, aktivista, veterinář, zemědělec nebo ochránce přírody. Každý z nich je především člověk.
Osobní útoky navíc ničí přesně to, co společnost nejvíce potřebuje a to schopnost spolu mluvit. Jakmile někdo dostává výhrůžky, urážky nebo je systematicky zesměšňován, přestává chtít diskutovat. Přestává vysvětlovat. Uzavírá se. A ve chvíli, kdy spolu lidé přestanou mluvit, nastupují předsudky, strach a další radikalizace.
To platí na všech stranách. Ať už někdo podporuje myslivost, stojí za ochranou zvířat, sleduje práci lidí kolem Justice for Nature, podporuje Svobodu zvířat, nebo má úplně jiný pohled na svět přírody – nikdo by neměl být terčem výhrůžek, ponižování nebo dehumanizace. Protože ve chvíli, kdy z protivníka přestaneme vidět člověka, začíná být mnohem snazší mu ublížit. A právě to je na nenávisti nejhorší. Nejen že ničí jednotlivce. Ona ničí i možnost najít společné řešení.
Příroda nepotřebuje válku mezi lidmi. Potřebuje lidi, kteří dokážou mít silný názor a přesto neztratit lidskost.
reklama
Další informace |
Komentář původně vyšel v Kladenských listech.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
Eliška Marie Nedvědová: Myslivci si věší mrtvoly na stěny a další mýty o myslivostiOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (267)
DM
Dalibor Motl
11.5.2026 16:19Článek je zcela namístě. Je opravdu "radost" číst nenávistné komentáře na profilech podobných "organizací". Některé komentáře podle mě naplňují skutkovou podstatu § 356 trestního zákoníku (podněcování k nenávisti). Myslivci musí získat lovecký lístek a zbrojní průkaz při netriviálních zkouškách nebo studiem odborné školy. Součástí je vždy etika, bionomie zvěře, odhad stáří zvěře, střelectví, kynologie…). Existují i 100% myslivečtí profíci (kterých je velmi málo) nebo ti u nichž je myslivost nějakou součástí povolání (někteří lesníci a správci lesních majetků s "povinností" chránit lesy). Naprostá většina myslivců jsou ale dobrovolní členové různých MS. Skoro mi přijde zbytečné stále dokola obhajovat něco tak samozřejmého jako je regulace stavů, zejména spárkaté zvěře. Tím úspěšným lovem, zejména holé a černé zvěře totiž začíná práce s transportem, evidencí, zpracováním zvěřiny a likvidací vývrhu, deky... Práce, která není úplně příjemná, často je nutné ji provést v pozdních nočních hodinách, protože jaksi ta prasata chodí hlavně v noci. Těch, co skutečné ve vesnických honitbách loví opravdu není mnoho. Jakmile někomu v okolí černá rozryje louku, pole nebo zahradu tak se v noci "chodí čekat". A ráno téměř každý jde normálně do práce. K tomu sčítání zvěře, opravy zařízení, jednání s majiteli pozemků. Každý člen si za svoje koupí pár pytlů ovsa a nasuší seno, aby v zimě měl čím přikrmovat. Občas volá PČR, že máte v honitbě sraženou zvěř…Jindy si od sousedů vyslechnete, že jim „zase liška odnesla slepici nebo jim kuna vybílila kurník“ … a co teda jako děláte? Pokud si někdo myslí, že tohle všechno dělají myslivci "pro maso" nebo "protože jsou úchylní" neví o čem mluví. Tedy vlastně úplně normální tohle dobrovolničení spojené s poměrně vysokými náklady a občasným výsměchem není. Prostě se to dělá převážně z přesvědčení a snad i úcty k nějaké tradici. Ano. Rozhodně nemáme ideální legislativu. Česká myslivost, české lesy i česká ochrana přírody má řadu problémů a jistě je co zlepšovat. O tom se dá diskutovat bez toho abychom se uráželi nebo napadali. Mezi myslivci se (stejně jako mezi řidiči nebo třeba advokáty) občas najdou odsouzeníhodné případy lidských selhání. Určitě to ale není důvod k tomu, aby všichni ostatní byli terčem nenávisti.
Odpovědět
ss
EB
II
Ja
Jan
12.5.2026 06:27Proč velká část lidí nemá Myslivce ráda:
-myslivci jsou spojováni hlavně se zabíjením,
-část z nich vystupuje arogantně,
-veřejnost má pocit, že jsou nebezpeční,
-jejich vlastní prezentace ten obraz často ještě zhoršuje.
Neznalý člověk si pak o myslivci snadno udělá tento jednoduchý obraz:
„Chlap se zbraní, který rád střílí, tváří se důležitě a ještě mi bude vykládat, co mám dělat v lese.“
1. Navenek je nejvíc vidět zabíjení, ne péče
Laik většinou nevidí zimní přikrmování, monitoring zvěře, údržbu remízků nebo práci kolem honitby. Co ale vidí, jsou fotky s ulovenou zvěří, trofeje, hony, vycpané hlavy, „úspěšný lov“.
Takže si řekne: hlavní náplní těch lidí je zabíjet a ještě se tím chlubit.
I když je realita složitější, prezentace myslivosti je často postavená právě na lovu, a to veřejnosti zní dost tvrdě.
2. Silně působí arogance a pocit nadřazenosti
Myslivec je v očích části lidí někdo, kdo:
-má zbraň,
-pohybuje se „na svém území“,
-poučuje ostatní, co smí a nesmí v lese,
-často vystupuje stylem „já tomu rozumím, vy ne“.
I kdyby takových bylo menšina, stačí pár konfliktů a vzniká obraz:
myslivci = protivní, mocipáni v zeleném.
Arogance se pamatuje mnohem víc než slušnost.
3. Veřejnost slyší hlavně o průšvizích
Běžný člověk se k myslivcům dostane hlavně přes zprávy typu: zastřelený pes, zastřelený vlk, orel, rys.., zastřelený myslivec na honu, spory s turisty nebo pejskaři.
Takové případy jsou mediálně silné a dobře se šíří. Navíc reakce ostatních myslivců tento názor jen potvrzuje (podívejme se třeba na reakce na takové zprávy z myslivecké jednoty).
4. Les už lidé nevnímají jako „pracovní prostor myslivce“
Dřív byl vztah veřejnosti k lesu jiný. Dnes je les pro mnoho lidí: místo pro klid, turistiku, psy, běh, kola, pozorování přírody.
A pak narazí na člověka se zbraní, který jim arogantně říká, že něco nesmí. To přirozeně vyvolá odpor.
Z jejich pohledu: les je veřejný prostor, ne vaše střelnice.
Myslivci často neumějí vysvětlit, proč dělají to, co dělají. I tam, kde mají věcně pravdu, to často podají špatně.
Odpovědět
-myslivci jsou spojováni hlavně se zabíjením,
-část z nich vystupuje arogantně,
-veřejnost má pocit, že jsou nebezpeční,
-jejich vlastní prezentace ten obraz často ještě zhoršuje.
Neznalý člověk si pak o myslivci snadno udělá tento jednoduchý obraz:
„Chlap se zbraní, který rád střílí, tváří se důležitě a ještě mi bude vykládat, co mám dělat v lese.“
1. Navenek je nejvíc vidět zabíjení, ne péče
Laik většinou nevidí zimní přikrmování, monitoring zvěře, údržbu remízků nebo práci kolem honitby. Co ale vidí, jsou fotky s ulovenou zvěří, trofeje, hony, vycpané hlavy, „úspěšný lov“.
Takže si řekne: hlavní náplní těch lidí je zabíjet a ještě se tím chlubit.
I když je realita složitější, prezentace myslivosti je často postavená právě na lovu, a to veřejnosti zní dost tvrdě.
2. Silně působí arogance a pocit nadřazenosti
Myslivec je v očích části lidí někdo, kdo:
-má zbraň,
-pohybuje se „na svém území“,
-poučuje ostatní, co smí a nesmí v lese,
-často vystupuje stylem „já tomu rozumím, vy ne“.
I kdyby takových bylo menšina, stačí pár konfliktů a vzniká obraz:
myslivci = protivní, mocipáni v zeleném.
Arogance se pamatuje mnohem víc než slušnost.
3. Veřejnost slyší hlavně o průšvizích
Běžný člověk se k myslivcům dostane hlavně přes zprávy typu: zastřelený pes, zastřelený vlk, orel, rys.., zastřelený myslivec na honu, spory s turisty nebo pejskaři.
Takové případy jsou mediálně silné a dobře se šíří. Navíc reakce ostatních myslivců tento názor jen potvrzuje (podívejme se třeba na reakce na takové zprávy z myslivecké jednoty).
4. Les už lidé nevnímají jako „pracovní prostor myslivce“
Dřív byl vztah veřejnosti k lesu jiný. Dnes je les pro mnoho lidí: místo pro klid, turistiku, psy, běh, kola, pozorování přírody.
A pak narazí na člověka se zbraní, který jim arogantně říká, že něco nesmí. To přirozeně vyvolá odpor.
Z jejich pohledu: les je veřejný prostor, ne vaše střelnice.
Myslivci často neumějí vysvětlit, proč dělají to, co dělají. I tam, kde mají věcně pravdu, to často podají špatně.
ss
smějící se bestie
12.5.2026 06:57 Reaguje na JanŠpatně to podávají média,
prolezlá vyznavači zeleného náboženství !
Odpovědět
prolezlá vyznavači zeleného náboženství !
su
12.5.2026 07:47 Reaguje na smějící se bestie
Tak a to je přesně ono - ted jste se projevil úplně stejně jako Jeglíkova skupina - vaše nenávist je zřejmá!
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.5.2026 07:54 Reaguje naNavrhněte bez nenávisti funkční náhradu za ekologickou (regulační) funkci myslivců.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.5.2026 08:12 Reaguje naVýsledek pokusu ekoorganizací bez myslivců: oosvaardersplatssen, kde se původně vysazení býložravci (jeleni osli koně krávy...) přemnožili a pomýlení lidé zabránili jejich redukci. Zvířata nejprve vše vyžrala a pak umírala hladem.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.5.2026 08:19 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://www.youtube.com/watch?v=0JUryCRRsT4
asi tak 38 minuta a dál
Odpovědět
asi tak 38 minuta a dál
su
12.5.2026 14:42 Reaguje na Slavomil Vinkler
No a jako co? To jako omlouvá nenávistné komentáře vůči ochranářům?
Odpovědět
Karel Zvářal
12.5.2026 14:55 Reaguje naJacípak "ochranáři"? Stát/sedět, koukat, nedělat/nechat trpět hlady! Tak jako s Timem - nechte už tu velrybu v KLIDU (s racky na zádech) zemřít"...
To nevymyslíš!
Odpovědět
To nevymyslíš!
su
12.5.2026 15:03 Reaguje na Karel Zvářal
To je vidět, že ochránaře vůbec neznáte. A jak se mmůžete vyjadřovat k něčemu nebo k někomu o němž nic nevíte?
To nevymyslíš.
Odpovědět
To nevymyslíš.
Karel Zvářal
12.5.2026 15:06 Reaguje naNemusím znát jejich tvář ani jméno - za ně mluví "činy"...
Odpovědět
su
12.5.2026 16:09 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, správně, sposuta z nich dělá mnoho prospěšné práce, někteří ve světě kvůli tomu ztratili i život. Takže ANO, ZA NĚ MLUVÍ ČINY!!!
Odpovědět
II
Imarr Imarr
12.5.2026 18:38 Reaguje naBohužel máte pravdu. Za Gretu Thunberg mluví činy. A k přírodě se chová i se soukmenovci jak k Židovským dětem...
Odpovědět
su
12.5.2026 16:15 Reaguje na Karel Zvářal
Ochránci přírody v České republice, zejména organizace jako Český svaz ochránců přírody (ČSOP) a Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR), odvádějí obrovské množství praktické i osvětové práce. Jejich činnost zahrnuje péči o stovky lokalit, záchranu tisíců zvířat a zapojení desítek tisíc dobrovolníků.Hlavní oblasti a výsledky jejich práce:Praktická péče o krajinu (ČSOP):Ukliďme svět: Přes \(30\ 000\) dobrovolníků (z velké části dětí) ročně uklidí z krajiny přibližně \(200\) tun odpadků.Záchranné stanice: Národní síť záchranných stanic ČSOP se ročně postará o více než \(20\ 000\) zraněných či jinak handicapovaných divokých zvířat.Mokřady a louky: ČSOP se intenzivně věnuje obnově mokřadů a péči o cenné louky, které z krajiny mizí. Příkladem je ČSOP Salamandr, který 25 let pečuje o přírodu Beskyd.Státní ochrana přírody (AOPK ČR):Zajišťuje odbornou i praktickou péči o chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace a národní přírodní památky.Organizuje monitoring druhů a stanovišť, a zajišťuje managementová opatření (např. pastva ovcí, kosení, výřez náletových dřevin).Dobrovolnická činnost: ČSOP sdružuje tisíce členů v místních organizacích, kteří ve svém volném čase pečují o své okolí.Ekologická výchova: ČSOP zřizuje ekocentra, která vzdělávají veřejnost, pořádají exkurze a spolupracují se školami.Stráž přírody: Strážci zajišťují kontrolní činnost v terénu, informují návštěvníky a chrání přírodní památky.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.5.2026 16:27 Reaguje naVím, co kdo dělá, nemusel jste se tolika namáhat... Řeč byla o ponechání osudu kopytníků v NE rezervaci, resp chcípnutí hlady (jasné týrání). Stát se to u nás chovateli, tak aktivisti natočí tisíce videí. Bezzásah s keporkakem jen prokázal, že tento fenomen se netýká jen české kotliny, ale je to celosvětový "trend"...
Odpovědět
su
12.5.2026 16:34 Reaguje na Karel Zvářal
Každá zájmová skupina má svou dobrou i špatnou stránku a dobré i špatné myšlenky, včetně myslivců. Jenže vy hledáte jen ty co s vám hodí do krámu. Ale budiž, myslím, že tady už si všichni zvykli.
Odpovědět
su
12.5.2026 16:45 Reaguje na Karel Zvářal
Víte co, to nemá cenu. Já jenom, že až zase budete s madam jarkou O. kritizovat svými nenávistnými komentáři ochranáře, tak si laskavě přečtěte to, co je o jejich práci podrobně uvedeno výše.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.5.2026 17:03 Reaguje naSám jste nenávistí prožraný skrz naskrz, tak s tím hleďte něco dělat.
Odpovědět
su
Karel Zvářal
12.5.2026 18:23 Reaguje naOd gůglistické nuly mně invektivy míjejí. Chodím na E-list především proto, abych mohl publikovat (+30 článků), což jinde bylo kvůli "návisti" vyloučeno. Co tu máte kromě štěků a zasírání diskusí vy?-)
Odpovědět
su
su
12.5.2026 19:29 Reaguje na Karel Zvářal
To, že publikujete jen na Ekolistu není dáno nějakou "návistí", ale tím, že jinde byste to neprodal :). Jinde by ty vaše veledíla musela totiž projít recenzním řízením (při něm se totiž odhalují nesmysly, víte) a to je pro vás tak na prasklou cévku, co :).
Odpovědět
Karel Zvářal
12.5.2026 19:54 Reaguje naTo dřív praskne cévka takovm nulám, jako jste vy. Málem se tak stalo po žábě v budce, což jste nevygůglil/nevydýchal... smůla!-)) Mně je šumák, kde to vezmou, přebírají to jinde, přečtou si to obyčejné lidé, i další. Dostal jsem se k hobby přes knihy, tudíž tak trochu splácím dluh... Já kladívkový papír nevyžaduji, ani kydy anonymních cenzorů.
Odpovědět
su
12.5.2026 20:32 Reaguje na Karel Zvářal
"Mě je šumák, kde to vezmou.."...no, a je to na tom vidět ))).
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.5.2026 18:13 Reaguje naMusím zopakovat Nenávist mezi dobrovolnými ochranáři s myslivci nesmyslně škodí pžírodě. Tak jako ochranáři udržují prezervace, musí myslivci udržovat rovnováhu zvěře. Na to by zde muselo být asi 2-3 tisíce (sic) lvů a tygrů. Dovedete si to domyslet do konce???
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.5.2026 18:15 Reaguje naJako osvětu by tedy ochranáři měli zahrnou i tu ekologickou fci myslivců.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.5.2026 18:24 Reaguje na Slavomil VinklerMyslivci tu byli dávno před aktivisty. S nimi přišla "pravda a láska"-)
Odpovědět
su
Karel Zvářal
12.5.2026 20:05 Reaguje naKvůli takovým odporným náturám jsem z toho toxického prostředí vypadl. Určí "kolegovi" škatulku, a tam ho mermo mocí cpou.
Odpovědět
su
12.5.2026 20:36 Reaguje na Karel Zvářal
No, tak máte škatulku, tady no. "Odborník na slovo vzatý" )))).
Odpovědět
Karel Zvářal
12.5.2026 20:43 Reaguje naUbožáčku nicotný, tak spešl budky, jaké má Zvářal, neuvidíte nikde na světě. Ani tak dlouhou řadu potr rozborů puštíka (25 let), 50 odchycených sov za noc, aj. Čím víc útočíte, tím víc mi nahráváte:-)) Aspoň je vidět, jaký jste tam póvl.
Odpovědět
su
12.5.2026 20:54 Reaguje na Karel Zvářal
Kde jste tu dlouhou řadu opublikoval???? Nikde? Pak jakoby nebyla a je k ničemu.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.5.2026 20:57 Reaguje naZprávy MOS - reakce ze světa nula. Takže se můžete jít s recenzenty vycpat - ve finále závist a nezájem.
Odpovědět
su
Karel Zvářal
13.5.2026 04:47 Reaguje naV r. 90 mě žádal p. Clark z USA o separát (barevné fáze S.aluco). Bichle s citací vyšla tamtéž...
Odpovědět
JO
Jarka O.
12.5.2026 19:27 Reaguje naŠumavské lesy likvidoval kdo, vy nebo já? Neotírejte si o mě prosím ústa a já vám zájem o ochranu přírody nevěřím. Vámi alibisticky jmenované dobrovolné činnosti nejsou vaše zásluha a ani je nikdo neshazuje. Horší jsou nevolené a tedy nedemokratické spolky, které si přivlastnily práva rozhodovat o stavbách, kácení stromů atd. a budou škodit, dokud se nezmění zákony.
Odpovědět
su
II
Imarr Imarr
12.5.2026 19:32 Reaguje naZagooglujte na Saggitarius na Olomoucku, a dejte sem vědět.
Odpovědět
su
12.5.2026 20:34 Reaguje na Imarr Imarr
Vám vadí nevládky, které makají???? Taka abyste je znemožnil hledáte ty co podle vás nepracují????? Kde se angažujete vy?
Odpovědět
II
Imarr Imarr
13.5.2026 13:57 Reaguje naKarel Urbánek z ekologistického spolku Jistebnická vrchovina mi rok co rok ekologizuje zahrádku nějakými postřiky zcela zjevně ekologickými. Jestli chce zlikvidovat zahrádku, nás, nebo moje vnoučata. Takže vykopat stromky a keře, koupit a zasadit nové, zeleninu a jahody zasadit znovu....Práce až nad hlavu. Jinak jsem byl předsedou zahrádkářů, jsem u včelařů a rybářů. Povolenku nemám.
Odpovědět
II
Imarr Imarr
13.5.2026 14:04 Reaguje naSamozřejmě. Zejména, pokud třeba ten Sagittarius vyfasuje od státu 120 000 000 Kč, a výsledkem jsou desítky pochcípaných kusů skotu hlady a žízní.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.5.2026 07:24 Reaguje naTo vše je pravda a užitečné, co chybí je nepochopení nutnosti spolupráce s myslivci, kteří omezují přenmoženou zvěř. Můžeme se bavit o tom zda dostatečně, když odstřelí denně asi 1000 až 2000 ks.
Odpovědět
su
13.5.2026 07:26 Reaguje na Slavomil Vinkler
Plně souhlasím, že spolupráce myslivců a ochranářů je nejlepší variantou. Někde to tak i funguje.
Odpovědět
II
Imarr Imarr
13.5.2026 16:01 Reaguje naFungovalo to za totáče. V Brně ČSOP, Brontosaurus a myslivci i s JZD.
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
12.5.2026 08:35 Reaguje na JanV podstatě by se s Vámi dalo i souhlasit, že problém je v komunikaci, nicméně i ten problém v komunikaci je mnohdy oboustranný. S arogantním vystupováním myslivců jsem se setkal, stejně jako s arogantním vystupováním turistů, pejskařů a motorkářů. Problém je v tom, že veřejnost je od přírody odtržená, neví, jak se v ní chovat a že se s pohybem v krajině pojí nějaké povinnosti? Koto to zajímá? Většinu lidí zajímají jejich práva a ta dokáží agresivně prosazovat. Pak můžete mít sebelepší komunikační schopnosti, ale je to k ničemu.
Zde si stále stojím za tím, že v propagaci myslivosti selhává mimo jiné i stát (MZe a MŽP), pro nějž praktickou myslivost v podstatě v přenesené působnosti vykonávají myslivci z velké části na bázi dobrovolnosti. Pokud se podíváme na ekomomiku myslivosti, jedná se o ušetření miliard Kč ze státní pokladny.
Co se týká Milana Jeglíka, nenapadá mě nic jiného než to, že se musí jednat o nějakým způsobem pomateného jedince. Jeho projevy nenávisti vůči myslivcům, na základě nepravdivých informací, jsou všeobecně známé a bohužel se domnívám, že se i stupňují. Zajímavé je, že když pana Jeglíka požádáte o jeho vizi nebo návrh, jak nastavit pravidla po tom, co bude zrušena myslivost nebo ho vyzvete do veřejné debaty, tak je ticho po pěšině.
Odpovědět
Zde si stále stojím za tím, že v propagaci myslivosti selhává mimo jiné i stát (MZe a MŽP), pro nějž praktickou myslivost v podstatě v přenesené působnosti vykonávají myslivci z velké části na bázi dobrovolnosti. Pokud se podíváme na ekomomiku myslivosti, jedná se o ušetření miliard Kč ze státní pokladny.
Co se týká Milana Jeglíka, nenapadá mě nic jiného než to, že se musí jednat o nějakým způsobem pomateného jedince. Jeho projevy nenávisti vůči myslivcům, na základě nepravdivých informací, jsou všeobecně známé a bohužel se domnívám, že se i stupňují. Zajímavé je, že když pana Jeglíka požádáte o jeho vizi nebo návrh, jak nastavit pravidla po tom, co bude zrušena myslivost nebo ho vyzvete do veřejné debaty, tak je ticho po pěšině.
MŘ
Mirek Říha
12.5.2026 09:38 Reaguje na JanAutorka to popsala dobře. I pan Motl. Ale podle mě situace nemá řešení. Ve společnosti je velká skupina lidí, co považují lov (zabíjení) za zlo. S těma nic neuděláte. Dál většina lidí si myslí, že když jsou v přírodě se psem, můžou cokoliv. Zkusíte jim něco říct a předestírám slušně a je oheň na střeše. Pak se jen v duchu smějete, když se potkají dva a jejich mazlíčci se pustí do sebe. Ano i v naší komunitě jsou tací, kteří nám nedělají dobré jméno. Ale těch je minimum. A dalším faktem je, že mediální obraz (jen negace) tomu taky nepřidá. Můžete dělat co chcete, ale lidi jako Jeglík mají větší mediální dosah. Takže můžeme být slušní, dělat osvětu a doufat, že někdo změní názor. "Jeglíky" stejně nepřesvědčíme a nemá smysl se o to pokoušet.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.5.2026 09:54 Reaguje na Mirek ŘíhaSituace má řešení, a to působit na "mlčící většinu". Není přece možné nereagovat na vyslovené lži a bláboly, lidé typu MJ neřeknou nikdy nic pozitivního. Dyť to musíte vidět dnes a denně i na Ekolistu - jsou dva tábory, normální vs fanatici. Pro ty druhé je typické krédo: Vyhledej chybu (žábu v budce) a znič... Jejich reakce jsou vesměs agresivní, nepřátelské až nenávistné. S takovými nenaděláte nic - nicméně kvůli informovanosti nezaujatých je třeba zaujmout k podobným křiklounům adekvátní postoj. Proto paní autorce se patří poděkovat.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.5.2026 10:09 Reaguje na Karel ZvářalAno, MŽP včetně podřízených organizací OPř a MZ má a musí propagovat a vysvětlovat ekologickou funkci myslivosti.
Odpovědět
MM
Mojmír Mitrenga
12.5.2026 16:25 Reaguje na Slavomil VinklerTo byste chtěl po těchto institucích moc. Zatím nevím jak se k tomuto postaví nová vláda, ale mám informace jak se k myslivosti stavěla ta minulá. Měli jsme debatu s místopředsedou ČMMJ, kde nám líčil spolupráci s ministrem Výborným. Místo propagace spíš likvidace, nezájem diskutovat, arogance. Spolupráce s MŽP už vůbec ne. To samé media. Absolutní nezájem o mysl. témata, debatu, možnost vysvětlení sporných situací, osvětu. Jediná možnost koupit si nějaký čas na komerčních stanicích za nemalý peníz. Tolik stručně o spolupráci s čelními představiteli a medii.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
12.5.2026 15:14 Reaguje na JanMyslivec je v očích části lidí někdo, kdo:
-pohybuje se „na svém území“, .....
A pak narazí na člověka se zbraní, který jim arogantně říká, že něco nesmí. To přirozeně vyvolá odpor.
Z jejich pohledu: les je veřejný prostor, ne vaše střelnice. .......
Media jsou plná zpráv, že "myslivci se pohybují na CIZÍM území, na soukromých pozemcích, které "okupují" a omezují majitele".
Za socialismu, pozemky byly buď státní nebo družstevní, členy mysliveckých jednot bylo hodně vesničanů a škody od zvěře na družstevním nikoho osobně nemrzely. No a pak zde byla "nadvláda" státu, který myslivce zaštiťoval a chránil proti nenávistným výlevům. Nyní může kdejaký darebák nadávat a urážet kohokoliv, a obrany proti tomu není. A když i zločinci jsou i za brutální vraždy trestáni mírně, co jsou proti tomu nějaké nadávky.
Odpovědět
-pohybuje se „na svém území“, .....
A pak narazí na člověka se zbraní, který jim arogantně říká, že něco nesmí. To přirozeně vyvolá odpor.
Z jejich pohledu: les je veřejný prostor, ne vaše střelnice. .......
Media jsou plná zpráv, že "myslivci se pohybují na CIZÍM území, na soukromých pozemcích, které "okupují" a omezují majitele".
Za socialismu, pozemky byly buď státní nebo družstevní, členy mysliveckých jednot bylo hodně vesničanů a škody od zvěře na družstevním nikoho osobně nemrzely. No a pak zde byla "nadvláda" státu, který myslivce zaštiťoval a chránil proti nenávistným výlevům. Nyní může kdejaký darebák nadávat a urážet kohokoliv, a obrany proti tomu není. A když i zločinci jsou i za brutální vraždy trestáni mírně, co jsou proti tomu nějaké nadávky.
SV
Slavomil Vinkler
12.5.2026 07:51V Evropě chybí potravní pyramida. Člověk vyhubil lvy, tygry hyjeny... A proto nejen má ale i musí je nahradit v regulaci zvěře. Myslivci jsou i ekologicky naprosto nezbytní. To si musí zejména ekoorganizace uvšdomit.
Nebo si dovede někdo představit jejich návrat velkých predátorů? Jak by probíhala ta turistika, pejskaři, pozorování přírody...? Je bezpečnější domluva s myslivcem nebo se lvem?.
Odpovědět
Nebo si dovede někdo představit jejich návrat velkých predátorů? Jak by probíhala ta turistika, pejskaři, pozorování přírody...? Je bezpečnější domluva s myslivcem nebo se lvem?.
TP
Tomáš Pilík
12.5.2026 08:36 Reaguje na Slavomil VinklerNemusíme chodit daleko, stačí se podívat na Slovensko nebo do Rumunska.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.5.2026 09:19 Reaguje na Tomáš PilíkNo máte pravdu trochu, ale medvěd není ten carnivor a nechtěl jsem dráždit. Sestřenice bydlí v Demenovej a na houby a borůvky už nechodí. A
Odpovědět
Pe
Petr
12.5.2026 22:42 Reaguje na Slavomil VinklerLvi a tygři u nás? To je jako minule ti nosorožci a koně na horách.
Je neuvěřitelné sledovat jak vy vidíte svět. Vaše fobie vám vykreslují svět jako jakousi hororovou fantasy scénu. Už vám tam chybí jen draci.
Odpovědět
Je neuvěřitelné sledovat jak vy vidíte svět. Vaše fobie vám vykreslují svět jako jakousi hororovou fantasy scénu. Už vám tam chybí jen draci.
Ra
Radek
12.5.2026 10:32Jeglíka neznám, ani se o něm v mém mysliveckém okolí nemluví. To, co jste tady zveřejnila, je ukázka snad úzké skupiny lidí netuším, co se jim stalo, co je k takovému projevu nenávisti vede. Každopádně jste to popsala dobře. Ale s takovým projevem nenávisti jsem se nesetkal. Tlak lidí na přírodu, ať už jsou to někteří pejskaři, cyklisti, motorkáři, turisté…, je velký. Přijmout, že v tom stejném prostoru se také musí lovit hlavně spárkatá zvěř, pochopit, že se to provádí v ranních a večerních hodinách, je pro některé jedince obtížné, a dohodnout se s nimi – podotýkám ve vší slušnosti – prostě nejde. Myslím si, že by měla hlavně ČMMJ přidat v propagaci, tak jak se zmínil pan Pilík, i stát, MZe a MŽP, protože to, co my jako obyčejní myslivci děláme pro veřejnost, potažmo pro stát, je pravda. Nemáme šanci to prezentovat tak, jako média prezentují jakékoli selhání myslivce jako jedince, natož to vyvracet a uvádět zveřejněné polopravdy na pravou míru. Co se lidem děje, že jsou takto agresivní.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.5.2026 11:07Názor na myslivost a její význam pro přírodu v kulturní krajině by mohla
změnit například 5. letá STÁVKA myslivců. Majitelé pozemků by přišli o nájmy honiteb, nastaly by jim daleko větší problémy se škodami zvěří na lesích a plodinách. Lidé by pocítili tlak lišek a jiné škodné ve městech
a bylo by toho více, co se díky myslivcům reguluje a drží v únosných mezích. Mudralové by zjistili kolik zaplatí profesionálním lovcům a ti
ochranáři zvířat by zjistili, že profesionální lovec nehledí na etiku
tak, jak srdcař myslivec. Chce to odvahu nebát se stávkovat, aby to
pochopili ochranáři, občané i stát, jaký význam má lidová myslivost.
Odpovědět
změnit například 5. letá STÁVKA myslivců. Majitelé pozemků by přišli o nájmy honiteb, nastaly by jim daleko větší problémy se škodami zvěří na lesích a plodinách. Lidé by pocítili tlak lišek a jiné škodné ve městech
a bylo by toho více, co se díky myslivcům reguluje a drží v únosných mezích. Mudralové by zjistili kolik zaplatí profesionálním lovcům a ti
ochranáři zvířat by zjistili, že profesionální lovec nehledí na etiku
tak, jak srdcař myslivec. Chce to odvahu nebát se stávkovat, aby to
pochopili ochranáři, občané i stát, jaký význam má lidová myslivost.
LB
Lukas B.
12.5.2026 11:17 Reaguje na Břetislav Machačekstávka myslivců by byla velmi zajímavý experiment. jedna z mnoha možných variant vývoje by byla zánik lidové myslivosti a institut profesionálních myslivců (tak, jak to bylo celý středověk a většinu novověku).
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
12.5.2026 12:22 Reaguje na Lukas B.Ano, profesionální myslivci jsou již mnoho let probírané téma, ale zatím nikdo neřekl, kdo by byl ochotný je platit.
Odpovědět
DA
DAG
12.5.2026 12:28 Reaguje na Tomáš PilíkNo přece ti aktivní myslivci co to teď dělají zadarmo ;)
Odpovědět
LB
Lukas B.
12.5.2026 13:02 Reaguje na Tomáš Pilíknejsem insider, možná se mýlím, a budu rád za poučení: vyjmenujte mi dejmetomu 10 mysliveckých sdružení, které přibírají zájemce o členství "zvenku" (mám několik kamarádů/známých, kteří se marně snaží se někam "upíchnout", zapojit se tam a nebýt odkázáni jen na poplatkový lov, a brali by v zásadě cokoli ve středočeském kraji nebo poblíž hranice kraje). na mě to navenek působí tak, že již etablované party nechtějí "pustit k lizu" nikoho dalšího.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.5.2026 15:05 Reaguje na Lukas B.Poptejte se v Praza, tam teď loví divočáky "mezi domy" s příspěvkem tisíc Kč od magistrátu. Když řekne, že bude lovit zadara...
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
12.5.2026 15:36 Reaguje na Lukas B.Nevím jak to je ve Středních Čechách. Tady na pomezí Jizerských hor a Krkonoš pokud vím většina MS nové členy nějakým způsobem přijímá. Výhodu asi trochu mají majitelé pozemků v honitbě. V mém případě bylo roční "hostování na zkoušku" a potom přijetí. V honitbě vlastním trochu přes 5ha pozemků což je o trochu méně jak 1% rozlohy honitby. Myslivost jsem začal provozovat 30 let po získání loveckého lístku a zbrojního průkazu kvůli hospodaření ve vlastním lese.
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
13.5.2026 08:00 Reaguje na Lukas B.Bez urážky, ale nevím, proč bych zrovna zde měl jmenovat spolky a proč zrovna dejme tomu 10? Řekl bych, že spolky mají právo se rozhodnout, zda někoho přijmou za člena či nikoliv. Určitě hraje roli (ne)členství v honebním splečenstvu a pak vzdálenost bydliště od honitby. Nový člen s bydlištěm ve vzdálenosti 50 km mi moc platný nebude. Věci jako úklid zvěře při dopravní nehodě, zajištění louky před sekáním, když si zemědělec vzpomene na poslední chvíli nebo padlý strom na cestě ke klubovně je potřeba řešit pružně. Jste si jistý, že kamarád je takto akceschopný v rámci kraje? Nebude to ten důvod, proč se kamarád nemůže nikde ,,upíchnout“?
Odpovědět
Karel Zvářal
13.5.2026 08:08 Reaguje na Tomáš PilíkVím o případu, který dojíždí ze sousedního okresu. Mají ho za "blázna, co běhá po nocích s čelovkou". Ale také jako jediný se věnuje svědomitě škodné (až 6 mývalů za noc!-). Takoví nadšenci by se měli umět využít - byť pro Vámi zmíněné akce jsou vhodnější domácí.
Odpovědět
LB
Lukas B.
13.5.2026 09:15 Reaguje na Tomáš Pilíka také mám jednoho bývalého spolupracovníka (už asi 10 let v důchodu), který se po dlouhém a marném shánění konečně "upíchl" v jednom sdružení asi 50 km od místa bydliště, pronajal si tam o vesnici vedle garsonku, a následně když se našla příležitost tak si přímo v místě koupil takovou polorozpadlou pastoušku, zvelebil ji a pokud vím, tak se do ní odstěhoval na důchod.
Odpovědět
LB
Lukas B.
13.5.2026 09:16 Reaguje na Lukas B.tu patoušku koupil před 25 lety, vypadlo mi to z textu, nyní by se nedoplatil...
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
12.5.2026 15:22 Reaguje na Tomáš PilíkJiná možnost by byla - jak znám z Nového Zélandu, kde lidová myslivost není - snadná možnost koupit si zbraň i lovecký lístek. A i vysoká se tam může lovit kuší.
Odpovědět
JS
JP
Jaroslav Pokorný
12.5.2026 23:30 Reaguje na Jarek SchindlerNo, co, jak, dál? Prostě kdo má čas, a samozřejmě i peníze - i tam je ten lov dost nákladný - může bez velkých problémů získat zbrojní průkaz a koupit si pušku. Výběr veliký. A lovit může dle, jak bych to řekl, státních pokynů. Na rozdíl od nás tamní vláda chce co nejvíce omezit zavlečené druhy, vysazené kdysi v dobré víře, které nyní škodí. Takže si můžete klidně ulovit jelena, problém ale je, jak ho z hor dostat k autu. A tak si lovci vezmou třebas jen trofej a kýty.
Zajímavá je situace s himalajským tahrem, který tam byl před cca 100 lety přivezen, aby zvýšil atraktivitu NZ pro zahraniční lovce. Nyní tam mají tolik zvířat, že vláda musela vyhlásit program na jejich lov, na druhé straně se NZ stal v podstatě zemí jeho záložní populace, protože v Himalájích je už ohrožený.
Odpovědět
Zajímavá je situace s himalajským tahrem, který tam byl před cca 100 lety přivezen, aby zvýšil atraktivitu NZ pro zahraniční lovce. Nyní tam mají tolik zvířat, že vláda musela vyhlásit program na jejich lov, na druhé straně se NZ stal v podstatě zemí jeho záložní populace, protože v Himalájích je už ohrožený.
JS
Jarek Schindler
13.5.2026 09:48 Reaguje na Jaroslav PokornýTakže lovit dle „státních pokynů“, jak píšete. To tedy znamená podle zákonů a vyhlášek. U nás se snad loví jinak než podle „státních pokynů“? U nás se snad loví jinak než podle zákona? No a tam se stal tahr „záložní populací“, u nás je muflon nebo daněk nepůvodním druhem. Jo a nechat někde pouhý vývrh je pro některé takyochranáře námětem na detektivku. Co tam máte dál?
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
13.5.2026 11:28 Reaguje na Jarek SchindlerNevěděl jsem, jaký přesný termín použít. Takže příklad, bez problému si v obchodě koupíte rybářský lístek - pro sladké vody, na den stál 20 NZ dolarů, nebo na rok, můžete pro celou rodinu (ovšem prarodiče do toho nespadají). K tomu dostanete příručku, co se v které řece či potoku může lovit a v jakém množství. V ústí řek můžete lovit svobodně, do 500 m od moře. Na moři lovíte volně, ale opět je stanoven počet kusů od jednotlivých druhů na den. Můžete lovit na prut, nebo s akvalungem a harpunou. Ale třebas takové pauy, tj. ušně duhové, můžete lovit jen na nádech, pokud jste schopný ponořit se těch 5-6 m hluboko, a můžete si nechat max. 10 ks odpovídající velikosti. Langusty se loví do pastí, opět musí mít stanovenou velikost. Na moři musíte respektovat chráněná území.
Stačí?
Odpovědět
Stačí?
JS
Jarek Schindler
13.5.2026 12:57 Reaguje na Jaroslav PokornýNestačí. Co má společného rybařina s myslivostí? I u nás jsou z pro někoho pochopitelných důvodů mezi lovem zvěře a lovem ryb velké legislatívní rozdíly .I u nás je myslivost regulována zákony, které říkají co jde a nejde. Zkuste to jinak.
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
13.5.2026 10:16 Reaguje na Jaroslav PokornýVy ale píšete o lovu, já psal o myslivosti.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
13.5.2026 11:28 Reaguje na Tomáš PilíkJá jsem se zmínil, že na NZ lidová myslivost, v našem pojetí, není.
Odpovědět
Ra
Radek
13.5.2026 15:00 Reaguje na Jaroslav PokornýPočty ulovené zvěře u nás jsou jasné – lehce dohledatelné – loví se podle jasných pravidel tak, jak vám píše pan Schindler. Ten váš Nový Zéland s povolenkou, kterou si kdokoli koupí – promiňte, ale mně to připadá, jako že si děláte srandu. Když jim to tam tak funguje, proč tam mají problém s himálajským tahrem... to by měli mít bezproblémový stav snad, nebo ne.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
15.5.2026 00:31 Reaguje na RadekNevím, jak znáte NZ, zvláště Jižní ostrov. Převážná část - vysoké hory pokryté pralesem, velmi obtížně schůdné. Turisté chodí po značených cestách a jiné tam fakticky nejsou. A u nich se zvěř nezdržuje. Tím pralesem se fakticky nedá chodit. Když někde jelena ulovíte, tak ho celého k autu nedostanete. A tahrové se zdržují skutečně ve vysokých polohách. Takže ano, lovit se může neobyčejně svobodně, ale s českými podmínkami to vůbec nejde srovnávat.
Možná by to více přiblížil příklad lovu té populární pauy. Její lov se jeví jako velice benevolentní. Každý občan si může denně ulovit 10 ks. Jenže to musíte jet k moři někam, kde je skalnaté pobřeží, potápět se na nádech 5-10 m hluboko a to v pobřežním příboji. Nebo mít vlastní či pronajatou loď a dopravit se dál od břehu, kde jsou vlny menší. A to aby vás byla parta a mohli si pomáhat. Minule jsem zažil situaci, kdy na moře vyrazil lovec sám a utopil se. Tedy - nedozvěděli jste se proč.
V podstatě je tedy lov pauy velice přísně regulovaný.
Odpovědět
Možná by to více přiblížil příklad lovu té populární pauy. Její lov se jeví jako velice benevolentní. Každý občan si může denně ulovit 10 ks. Jenže to musíte jet k moři někam, kde je skalnaté pobřeží, potápět se na nádech 5-10 m hluboko a to v pobřežním příboji. Nebo mít vlastní či pronajatou loď a dopravit se dál od břehu, kde jsou vlny menší. A to aby vás byla parta a mohli si pomáhat. Minule jsem zažil situaci, kdy na moře vyrazil lovec sám a utopil se. Tedy - nedozvěděli jste se proč.
V podstatě je tedy lov pauy velice přísně regulovaný.
JS
Jarek Schindler
14.5.2026 11:34 Reaguje na Jaroslav PokornýChcete snad tvrdit, že u nás ta lidová myslivost pořád je. Prostě a jasně , je jen jiný systém. A to Středoevropský revírní systém myslivosti . Dále v Evropě známe:Anglosaský systém , Skandinávský systém , Latinský systém myslivosti . Ve světě jinak pojem myslivost neznají a jde pouze o lov bez jakékoliv přidané hodnoty. To snad nechceme. Navíc tam kde jde o ten licenční lov se předpokládá spíš řídce obydlená či neobydlená krajina.
Odpovědět
Ra
Radek
14.5.2026 11:48 Reaguje na Jarek SchindlerPřesně tak, u nás už dlouhá léta lidová myslivost není. Jsou HS, která myslivost vykonávají nebo pronajímají honitby, jsou obory a státní honitby a ano jsou i profesionální myslivci.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
15.5.2026 00:33 Reaguje na Jarek SchindlerNo dobře, tak už lidovou myslivost nemáme.
Odpovědět
DA
DAG
12.5.2026 12:35Toto je ale přesně problém celé společnosti a diskusních platforem. Například diskuse na novinkách se nedají ani číst.
Podívejte se na agresivní chování politiků, na fotbalové fanoušky, ochranáře a podobně.
Proto volte jen slušné politiky, chuligány slušně odsuzujte a diskutujte vždy slušně, protože jinak se stavíte na jejich úroveň a legitimizujete je. Pak se z těchto křiklounů stane menšina, nebudou se cítit silní a beztrestní a následně zalezou do kouta a tam si budou ve frustraci žít své zpackané životy.
Odpovědět
Podívejte se na agresivní chování politiků, na fotbalové fanoušky, ochranáře a podobně.
Proto volte jen slušné politiky, chuligány slušně odsuzujte a diskutujte vždy slušně, protože jinak se stavíte na jejich úroveň a legitimizujete je. Pak se z těchto křiklounů stane menšina, nebudou se cítit silní a beztrestní a následně zalezou do kouta a tam si budou ve frustraci žít své zpackané životy.
JP
Jaroslav Pokorný
12.5.2026 15:32 Reaguje na DAGMyslím, že jste značný idealista. Staré přísloví praví, že "na hrubý pytel hrubá záplata!" A "čiň čertu dobře, peklem se ti odmění."
Viděl jsem, dávno tomu, z Anglie, video dvou "chuligánů"(?). On a ona vběhli nazí na fotbalové hřiště během zápasu, aby se uprostřed objímali. Pořadatelé je pak naháněli s dekami, snažili se je zabalit, oni pobíhali po hřišti, než se je podařilo dostihnout, zabalit a odvést. Ohromná švanda, že? Tenkrát takových incidentů bylo více. Představte si, jak by zapůsobilo na oba výtržníky i even. následníky, kdyby pořadatelé vyběhli s biči či bejkovci, pořádně je zmalovali a vyhnali nahé na ulici. Myslíte, že by se taková "švanda" ještě někdy opakovala?
Odpovědět
Viděl jsem, dávno tomu, z Anglie, video dvou "chuligánů"(?). On a ona vběhli nazí na fotbalové hřiště během zápasu, aby se uprostřed objímali. Pořadatelé je pak naháněli s dekami, snažili se je zabalit, oni pobíhali po hřišti, než se je podařilo dostihnout, zabalit a odvést. Ohromná švanda, že? Tenkrát takových incidentů bylo více. Představte si, jak by zapůsobilo na oba výtržníky i even. následníky, kdyby pořadatelé vyběhli s biči či bejkovci, pořádně je zmalovali a vyhnali nahé na ulici. Myslíte, že by se taková "švanda" ještě někdy opakovala?
RJ
Robert Jirman
12.5.2026 13:41proti jejich koníčku nic nemám, aby mi tady zase nějací zuřiví bojovníci proti ekoterorismu něco nepodsouvali, ale nerozumím proč se myslivci dožadují vstupu do MÉHO lesa ? těch pár drobných za pronájem honitby mě nezajímá a přesto je tam musím pustit.. Chápu, že mají silný lobbing v parlamentu, ale čeho je moc toho je příliš. Tak myslivosti zdar nebo jak to je, ale pěkně na svým pozemku
Odpovědět
LB
Lukas B.
12.5.2026 13:55 Reaguje na Robert Jirmanano, to je to, co je dle mého pozorování nejčastější příčina odtažitého vztahu k myslivcům. chalupník je musí pustit do svého dvouhektarového lesa, ale oni jej do spolku nevezmou (a když mu tam ještě bez ptaní navezou nějakou poloshnilou řepu...)
Odpovědět
DA
DAG
12.5.2026 14:17 Reaguje na Lukas B.Tak pokud tam budou lovit, tak pro vlastníka lesa jenom dobře a pokud tam chtějí myslivecké zařízení, tak musí mít souhlas vlastníka.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
12.5.2026 16:44 Reaguje na DAGpane DAGu, tak co těch 13.000 prcků? Zapršelo? Pořád na to myslím. (je to bokem, ale tam už se nepíše)
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/matej-pomahac-majovy-dest-stoji-za-milion
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/matej-pomahac-majovy-dest-stoji-za-milion
DA
DAG
13.5.2026 09:45 Reaguje na Daniel FialaBrzy ještě soudit. Uvidíme za měsíc. V pondělí tady dost napršelo a má ještě pršet. Ztráty budou určitě velké. Pro některé stromky přišel déšť za pět minut dvanáct a pro některé po dvanácté. Předpověď byla 9 mm napršelo 40, takže díky tomu, že nevyšla prognoza se situace nakonec změnila k lepšímu.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
12.5.2026 15:27 Reaguje na Robert JirmanDo Vašeho i mého lesa nebo na louku je "volný přístup" zajištěn už od první republiky každému bez výjimky. Kdokoliv ve Vašem i mém lese může dokonce sbírat suchý na zemi ležící klest (suché dříví do průměru do 7cm), lesní plody (houby, borůvky, maliny...) pro vlastní potřebu nebo tam i bivakovat. Nesmí působit škody, zakládat ohně, poškozovat dřeviny, půdu a porušovat další spoustu povinností... Zvěř je ze zákona "ničí" (res nullius) a její "přivlastňování" se děje dle zákona o myslivosti. Myslivec je také občan. Pokud neporušuje zákon může krajinou (nejenom lesem ale i poli nebo loukami) volně procházet a může na honebních pozemcích i lovit (pokud mu myslivecký hospodář vydá povolenku k lovu a splňuje další podmínky). To ho samozřejmě neopravňuje pošlapat třeba vzrostlé obilí nebo louku, kácet stromy, vjíždět mimo cesty autem atp. Myslivecká zařízení (posedy, krmelce) nemůže umisťovat kamkoliv ale potřebuje k tomu souhlas vlastníka pozemku. Je v obecném zájmu (a zejména v zájmu majitelů lesa a zemědělců) aby právo myslivosti na honebních pozemcích někdo vykonával. Pokud to je vlastník jde v podstatě o ideální situaci. Bez regulace počtu divokých prasat a spárkaté zvěře by vznikaly ještě mnohem větší škody na polích i v lesích. Né každý vlastník má ale vlastní uznanou honitbu (v ČR min 500ha, V Rakousku 115ha v Německu 75-150ha dle spolkové země). Průměrné výměry honiteb v ČR jsou přes 1200ha v Rakousku okolo 1100ha).
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
12.5.2026 15:41 Reaguje na Dalibor MotlDo Vašeho i mého lesa nebo na louku je "volný přístup" zajištěn už od první republiky každému bez výjimky. ........
Už od doby Marie Terezie. Už tenkrát byly lesy neomezeným kácením tak zplundrované, že MT svými "patenty" (zákony) práva vlastníků, tedy feudálů, razantně omezila a poddaným povolila to, co popisujete. Od té doby to tak u nás máme. No a nyní, s obnovou soukromého vlastnictví, stále vzrůstá nátlak, aby tyto svobody byly náležitě osekány.
A co se týče velikosti honiteb - ať se vyjádří odborníci, zda lze ve 115 ha honitbě racionálně myslivecky hospodařit. Když se někde objeví zajíček, každý se snaží ho co nejdříve picnout, aby nezaběhl k sousedovi.
V r. 1995 jsem projel asi 1500 km Francií a to i oblastmi, které se mně jevily jako velice vhodné pro zvěř. Viděl jsem asi 3 zajíce, nějakých 5 bažantů, vysokou žádnou. Jak tamní myslivost vypadá jsem se ale dočetl v knize Lovecký průvodce vypravuje.
Odpovědět
Už od doby Marie Terezie. Už tenkrát byly lesy neomezeným kácením tak zplundrované, že MT svými "patenty" (zákony) práva vlastníků, tedy feudálů, razantně omezila a poddaným povolila to, co popisujete. Od té doby to tak u nás máme. No a nyní, s obnovou soukromého vlastnictví, stále vzrůstá nátlak, aby tyto svobody byly náležitě osekány.
A co se týče velikosti honiteb - ať se vyjádří odborníci, zda lze ve 115 ha honitbě racionálně myslivecky hospodařit. Když se někde objeví zajíček, každý se snaží ho co nejdříve picnout, aby nezaběhl k sousedovi.
V r. 1995 jsem projel asi 1500 km Francií a to i oblastmi, které se mně jevily jako velice vhodné pro zvěř. Viděl jsem asi 3 zajíce, nějakých 5 bažantů, vysokou žádnou. Jak tamní myslivost vypadá jsem se ale dočetl v knize Lovecký průvodce vypravuje.
JS
Jarek Schindler
12.5.2026 21:41 Reaguje na Robert JirmanVy snad nechodíte do lesů jiných vlastníků? Po polích loukách či cestách co vám neříkají pane? Přes kolik cizích pozemků musíte abystese dostal do toho vašeho lesa? Pokud je váš pozemek součástí honitby tak se myslivci nedožadují vstupu do vašeho lesa ale vstupu do honitby kde za výkon práva myslivosti platí nájem.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
12.5.2026 15:28Dobrý den, článek je napsán slušně a nekonfrontačně, nicméně některé velmi důležité body či fakta tam chybí.
1. Přikrmování spárkaté zvěře pomáhá udržovat (v obecné rovině) její nadstavy v krajině. Výsledkem je v lepším případě sežraný nálet lesních dřevin, v horším miliardové každoroční vícenáklady na ochranu lesních kultur před zvěří.
2. S velmi vysokou pravděpodobností tvoří dnes myslivci hlavní část pytláků chráněných šelem, zejména vlků a rysů. Poukazovat na selhání jednotlivců je v tomto liché, pro myslivce se jedná o konkurenta, kterého se snaží odstranit, navíc žádná jiná skupina není tak dobře vybavena potřebnými střelnými zbraněmi i jedy.
3. Myslivost obhospodařuje nikoliv přírodu jako celek, ale pouze vybrané druhy zvěře, a to včetně introdukovaných. Daněk, sika či muflon jsou v CZ krajině uměle vysazeni, nicméně jsou myslivci podporováni a toto úsilí je vydáváno za ochranu přírody.
Ne, myslivost nemá nic společného s ochranou přírody, jedná se o pouhý management vybraných, lovecky zajímavých druhů, a to na úkor druhů ostatních i zájmů ochrany skutečné přírody jako celku.
Odpovědět
1. Přikrmování spárkaté zvěře pomáhá udržovat (v obecné rovině) její nadstavy v krajině. Výsledkem je v lepším případě sežraný nálet lesních dřevin, v horším miliardové každoroční vícenáklady na ochranu lesních kultur před zvěří.
2. S velmi vysokou pravděpodobností tvoří dnes myslivci hlavní část pytláků chráněných šelem, zejména vlků a rysů. Poukazovat na selhání jednotlivců je v tomto liché, pro myslivce se jedná o konkurenta, kterého se snaží odstranit, navíc žádná jiná skupina není tak dobře vybavena potřebnými střelnými zbraněmi i jedy.
3. Myslivost obhospodařuje nikoliv přírodu jako celek, ale pouze vybrané druhy zvěře, a to včetně introdukovaných. Daněk, sika či muflon jsou v CZ krajině uměle vysazeni, nicméně jsou myslivci podporováni a toto úsilí je vydáváno za ochranu přírody.
Ne, myslivost nemá nic společného s ochranou přírody, jedná se o pouhý management vybraných, lovecky zajímavých druhů, a to na úkor druhů ostatních i zájmů ochrany skutečné přírody jako celku.
JP
Jaroslav Pokorný
12.5.2026 15:49 Reaguje na Vladimír PelíšekOny jsou špatně postavené zákony. Kdyby myslivci měli zákonnou povinost pečovat o VŠECHNA zvířata a ne, aby byla konkurence mezi nimi a ochránci, mohla by být situace lepší. Prostě - podle vědeckých poznatků stanovit, kolik v které oblasti, dle podmínek, má(musí) být vysoké, zajíců, bažantů, muflonů, siků, ale i lišek, vlků, rysů (medvědů), i kání, jestřábů, kormoránů, vyder, bobrů ............. a že za to odpovídají myslivci. Nebude-li na Šumavě odpovídající počet rysů a vlků, jinde třebas jestřábů a káňat - sčítaných třebas těmi ochránci - nebudou v těch honitbách povoleny hony. Prostě vyloučit stávající spory mezi myslivci a ochránci.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.5.2026 16:15 Reaguje na Vladimír PelíšekNesmysl. Myslivost má je velmi důležitou součástí nedoceňenou součástí ochrany přírody. Ale ochrana přírody ani myslivci spolupráci správně nevyužívají.
V mysliveckém roce 2023/2024 jelení zvěře ve výši 35 779 kusů, Daňčí zvěře 45 335 kusů, U mufloní zvěře na 124 897 kusů. Odstřel černé zvěře 258 253 kusů, jelenů sika dosáhnul 22 829 kusů, tedy : asi 450 tisíc ks. To je silné omezení škod. A nestačí.
Denně 1150 vysoké. Pokud by tygr a lev ulovili každý den jeden kus je jich potřeba 1500-3000 ks. Dovedete si představit bezpečnost, turistický ruch, vycházky do přírody atd???
Odpovědět
V mysliveckém roce 2023/2024 jelení zvěře ve výši 35 779 kusů, Daňčí zvěře 45 335 kusů, U mufloní zvěře na 124 897 kusů. Odstřel černé zvěře 258 253 kusů, jelenů sika dosáhnul 22 829 kusů, tedy : asi 450 tisíc ks. To je silné omezení škod. A nestačí.
Denně 1150 vysoké. Pokud by tygr a lev ulovili každý den jeden kus je jich potřeba 1500-3000 ks. Dovedete si představit bezpečnost, turistický ruch, vycházky do přírody atd???
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 04:48 Reaguje na Slavomil VinklerPředevším si dovedu představit daňky, muflony a siky jakožto nepůvodní přivandrovalce pouze v oborách. Je až tragické, že myslivci řeší vhodnost vlka, který je tu původní desítky tisíc let, v krajině, s poukazem na to, že už je kulturní a tudíž údajně nevhodná, zatímco své oblíbené býložravé přivandrovalce, bez ohledu na to, kolik lesa sežerou a zničí, budou hájit do roztrhání tela.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.5.2026 04:56 Reaguje na Vladimír PelíšekDaněk je evropský, muflon taktéž (na velké části byli dříve vyhubeni). Jediný přivandrovalec je sika, ten sem opravdu nepatří.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 05:13 Reaguje na Karel ZvářalNevim, jestli byli u nás daněk a muflon původní například před poslední dobou ledovou (jako třeba šeřík nebo jírovec maďal), ale po ní rozhodně ne. Na rozdíl třeba od vlka či rysa. Rozhodně tu však nemá co pohledávat (v dnešních stavech) zvěř, která tu sice původní je, ale díky umělému přikrmování přežívá v patologických nadstavech, takže pak okouše v lese na kmínek cokoliv, co není natřeno nebo za plotem.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.5.2026 05:59 Reaguje na Vladimír PelíšekMuflon určitě není "zdivočelá ovce", jak nám valí klíny aktivisti. Vyhubení hrozilo i kozorožci (předminulé století), naštěstí včasná opatření tomu zabránila. Nakonec i ta vyhubená/vypredovaná koroptev není prapůvodní, ač nedávno ještě velm hojná.
Pohybuji se v širší oblasti ("podbeskydí"), mnohde se ani neplotí, rys tady je, ale zahlídnout ho je nemožné, spárkatou občas jo. Lesy se mění, sm bude jen ve vyšších polohách a ne všude. O jejich budoucnost nemám obavy.
Odpovědět
Pohybuji se v širší oblasti ("podbeskydí"), mnohde se ani neplotí, rys tady je, ale zahlídnout ho je nemožné, spárkatou občas jo. Lesy se mění, sm bude jen ve vyšších polohách a ne všude. O jejich budoucnost nemám obavy.
su
13.5.2026 16:24 Reaguje na Karel Zvářal
Nějaký důkaz o tom, že muflon určitě není zdivočelá ovce???
Odpovědět
Karel Zvářal
13.5.2026 20:43 Reaguje naStarší literatura, genetika, logika, stabilní fenotyp. Nikoliv zmanipulované, aktivistické, rádoby "vědecké" bláboly o "nepůvodnosti".
Odpovědět
su
13.5.2026 22:35 Reaguje na Karel Zvářal
A to jsou jako důkazy???? To jste si mohl klidně vymyslet.
Odpovědět
Karel Zvářal
14.5.2026 05:53 Reaguje naJste typický produkt zelené bubliny, resp dnešní pošahané doby, kdy lháři vytváří i-realitu, kterou "vědecky" přenáší na studenty a posléze také zkouší.
Ne, muflona jsem si nevymyslel.
Odpovědět
Ne, muflona jsem si nevymyslel.
JP
Jaroslav Pokorný
15.5.2026 00:35 Reaguje na Karel ZvářalZažil jsem člověka, který odmítal, že by lidé přistáli na Měsíci.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.5.2026 05:39 Reaguje na Jaroslav PokornýJeden mladík dokonce dostal pěstí od kosmonauta, který se mise účastnil. Vyvracel mu to s takovým útočným nadšením, že se reakci starého pána ani nedivím. A do toho snímky z Měsíce a Rammsteini...
https://www.youtube.com/watch?v=Rr8ljRgcJNM#utm_content=organic&utm_term=rammstein%20amerika&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=Rr8ljRgcJNM#utm_content=organic&utm_term=rammstein%20amerika&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
SV
Slavomil Vinkler
13.5.2026 07:18 Reaguje na Vladimír PelíšekAd a Kdo má střílet přemnoženou zvěř?
Kolik vlků si představujete na denní lov asi 1500ks vysoké a ten podle vás nestačí?
Ad b) Je obrovská podpora mezi aktivisty požárům a broukovi, Ti les neničí?
Odpovědět
Kolik vlků si představujete na denní lov asi 1500ks vysoké a ten podle vás nestačí?
Ad b) Je obrovská podpora mezi aktivisty požárům a broukovi, Ti les neničí?
SV
Slavomil Vinkler
13.5.2026 07:18 Reaguje na Vladimír PelíšekAd a Kdo má střílet přemnoženou zvěř?
Kolik vlků si představujete na denní lov asi 1500ks vysoké a ten podle vás nestačí?
Ad b) Je obrovská podpora mezi aktivisty požárům a broukovi, Ti les neničí?
Odpovědět
Kolik vlků si představujete na denní lov asi 1500ks vysoké a ten podle vás nestačí?
Ad b) Je obrovská podpora mezi aktivisty požárům a broukovi, Ti les neničí?
Karel Zvářal
13.5.2026 07:29 Reaguje na Slavomil VinklerProstě Narubystán: co se dříve "řešilo"/likvidovalo, je dnes chráněno. Bohatá společnost si to může dovolit, včetně vydržování "poradců".
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
12.5.2026 16:43 Reaguje na Vladimír PelíšekTy druhy, které mohou myslivci "obhospodařovat" jim vymezil (= omezil) zákon a vyhláška. Asi mnohý z nás není nadšený z neustálého omezování druhů náležejících mezi zvěř. Pokud jde o siku, daňka a další nepůvodní druhy ... my nejsme ve sporu. Nepůvodní druhy škodí krajině. U siky i genofondu našich evropských jelenů. Přikrmování v době nouze není totéž co krmení nebo vnadění. Přikrmovaní může škody okusem omezovat stejně jako přezimovací obůrky pro jeleny (kde se přes zimu intenzivně krmí za plotem) omezují ohryz jelenní zvěře. Pokud jde o pytláctví tak bych řekl, že šelmy v kulturní krajině "vadí" také dalším skupinám obyvatel (rybníkáři, farmáři, holubáři, malochovatelé). Opravdu bych si bez důkazů netroufl obviňovat jednu z těchto skupin. Ono pokud Vám jestřáb likviduje Váš zájmový chov poštovních holubů, vlci likvidují ovce na záhumencích nebo vydra vyžírá z rybníčku šlechtěné koi kapry jak ze spíže tak budete intenzivně hledat "řešení". Nezastávám se pytláků. Jenom lidsky chápu pocit zmaru dlouholeté chovatelské práce těch lidí. O tom proč nevítám návrat vlků, bobrů nebo vyder do kulturní krajiny jsem tu psal mnohokrát (úbytek pestré krajiny znemožněním malochovů ovcí, významné škody v rybnikářství, ohrožení bezpečnosti vodohospodářských staveb, stability hrází atp.). Nepřeji si aby uvedené druhy z Česka zmizely. Přeji si aby jejich management probíhal tak aby se pro ně našlo místo a zároveň aby došlo k omezení negativních vlivů na kulturní krajinu. Vlci jen v jeleních oblastech, bobři a vydry v bobřích bezzásahových rezervacích, NPR a NP. Mimo tyto oblasti rozumný lov se stanovenou dobou hájení umožňující migraci mezi refugii.
Odpovědět
Ra
Radek
12.5.2026 16:55 Reaguje na Dalibor MotlUmíte dobře popsat problematiku myslivosti, jen se nesmí stát, že zařadí jmenované mezi zvěř, to by mohlo vést k požadavku na hrazení škod myslivci. Jinak myslím, že váš názor sdílí převážná část aktivních myslivců.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
12.5.2026 23:36 Reaguje na Dalibor MotlŘekl bych, že právě bobrové tu krajinu zpestřují.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 04:52 Reaguje na Dalibor MotlProblem je v tech chovatelich, nikoliv ve vlcích. Za posledních 200 let si zvykli, že zde šelmy nebyly, mohli si tedy v přírodě bez rizika a ochranných opatření dělat, co se jim zlíbilo a prakticky bezpracně. Tento neudržitelný stav musel skončit a také už končí.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.5.2026 09:59 Reaguje na Vladimír PelíšekPokud použiji stejně hloupou rétoriku, tak problém není ve spárkaté zvěři, ale v lesnících a zemědělcích, kteří si před zvěří nejsou schopni svůj les či pole uchránit. Ono je snad zvíře jako zvíře. Nebo snad ne?
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
13.5.2026 10:18 Reaguje na Vladimír PelíšekOchrannými opatřeními máte na mysli znepřístupnění krajiny 2 m vysokými drátěnými ploty?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.5.2026 14:43 Reaguje na Tomáš PilíkNe , ja poukazuji na to, že u někoho se považuje za problém zvěř u druhého nedostatečné zabezpečení. Je to tak těžké pochopit? Jak velký je rozdíl mezi 120 cm vysokou sítí pod elektrikou nebo 200 cm oplocenkou? Navíc u nás se běžně neoplocovala nesmyslně celá stráń ale hlavně dřeviny, které to potřebovaly. No a potom případné nezdary, kde již nebyl čas vymýšlet.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
13.5.2026 11:32 Reaguje na Vladimír PelíšekTa nákladná ochranná opatření si můžete dovolit při velkoprodukci. Jako chovatel několika ovcí ale ne.
Odpovědět
Ra
Radek
13.5.2026 23:00 Reaguje na Vladimír PelíšekJá vidím problém v ochranářích, hájí vrcholového predátora namísto toho, aby hájili malého pasáčka, díky kterému máme v lesích květnaté louky a v horách žijí lidé, díky kterým žijí i ty hory. Ochranáři z měst, dávno odtržení od běžného života, hájí vlky, volají po zaplocení volné krajiny, která je prostupná jak pro lidi, tak pro ostatní zvířata; ti stejní volají po prostupnosti krajiny mezi dálnicemi a železnicemi. Tak v těchto lidech vidím problém já. Hájí vlka, který je ve světě běžným druhem, ano, v divočině prosperuje a nehrozí mu vyhynutí, naopak jeho populace je v růstu .
A ano , máte pravdu tento neudržitelný stav musí skončit a také už končí .
Odpovědět
A ano , máte pravdu tento neudržitelný stav musí skončit a také už končí .
MM
Mojmír Mitrenga
12.5.2026 16:49 Reaguje na Vladimír PelíšekMýlíte se. Myslivci se starají a pečují i o zvěř a o její životní prostor u i těch druhů, které nejsou lovecky zajímavé a nebo nejsou vůbec lovecky obhospodařovatelné a jsou chráněné. Samozřejmě se myslivost věnuje z velké části lovné zvěři, vždyť chov a lov této zvěře mají v popisu práce daném zákonem včetně přikrmování v době nouze. No a kde jste přišel na to, že je tato skupina vybavena jedy? To jste si spletl století nebo odvětví.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 04:55 Reaguje na Mojmír MitrengaCo konkrétně tedy dělá myslivost pro vlka či rysa, pokud se stará i o ně? Ja o ničem nevím. Vim jen o uz desítkách vlků například v Beskydech, kteří se tam od devadesátek objevovali … a byli zastřeleni. Kdo to udělal, kdyz ne myslivci?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.5.2026 10:03 Reaguje na Vladimír PelíšekAle nepovídejte. Tak vy víte, že vlci byli zastřeleni.......Zajímavé, že jste to tedy neřešil tak, jak by se to řešit mělo.
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
12.5.2026 21:19 Reaguje na Vladimír Pelíšek1. Omyl, přikrmování zvěře mimo vegetační období je především ochranné opatření proti škodám na lesních porostech. To, že zimu slabé kusy nepřežijí až tak neplatí v kulturní krajině, která ČR téměř kompletně pokrývá a dále ani ty zimy už nejsou, co bývaly.
2. To mi dost zavání kolektivní vinou. Ikdyby to bylo, jak píšete, co navrhujete?
3. To platí pro lov, nikoliv pro myslivost.
Odpovědět
2. To mi dost zavání kolektivní vinou. Ikdyby to bylo, jak píšete, co navrhujete?
3. To platí pro lov, nikoliv pro myslivost.
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 05:04 Reaguje na Tomáš Pilík1. Umělé přikrmování udržuje v krajině spárkatou zvěř v nadstavech, které ji ničí. Ta spárkatá, která jen díky tomuto umělému opatření navíc přežije, pak ve vegetační sezoně sežere o to víc stromků. Do přírody patří jen tolik zvěře, které dané prostředí přirozeně uživí.
2.+3. Navrhuji, aby se tolerované / normované stavy býložravé zvěře odvíjely od stavu škod na lesních a dalších porostech, nikoliv naopak, jak je tomu dnes. Společenský zájem na zdraví lesů je důležitější, než zájem úzké vrstvy myslivců na obhospodařování pro ně zajímavé zvěře v počtech, které jí vyhovují.
Odpovědět
2.+3. Navrhuji, aby se tolerované / normované stavy býložravé zvěře odvíjely od stavu škod na lesních a dalších porostech, nikoliv naopak, jak je tomu dnes. Společenský zájem na zdraví lesů je důležitější, než zájem úzké vrstvy myslivců na obhospodařování pro ně zajímavé zvěře v počtech, které jí vyhovují.
Karel Zvářal
13.5.2026 06:57 Reaguje na Vladimír PelíšekNa SK uvažují o repatriaci losa, sledují mladou losici a její pobytové "škody". Došli k závěru, že 5 ks na 1000 ha by neměl být problém. Taková "slovenská krajina" bez humbuku. Zvěř do lesa patří.
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
13.5.2026 08:15 Reaguje na Vladimír Pelíšek1. Opakujete se.
2. + 3. O této metodě stanovení výše lovu není sporu, ale jak to souvisí s ,,S velmi vysokou pravděpodobností tvoří dnes myslivci hlavní část pytláků chráněných šelem, zejména vlků a rysů."?
Odpovědět
2. + 3. O této metodě stanovení výše lovu není sporu, ale jak to souvisí s ,,S velmi vysokou pravděpodobností tvoří dnes myslivci hlavní část pytláků chráněných šelem, zejména vlků a rysů."?
DA
DAG
13.5.2026 09:49 Reaguje na Vladimír PelíšekS přikrmováním se naprosto mýlíte. Něco si o tom nastudujte.
Myslivci nemají problém plánovat odlov podle poškození porostu, ale to co předvedla minulá vláda v návrhu jak posuzovat škody a plánu odstřelu bylo technické diletantsví.
Odpovědět
Myslivci nemají problém plánovat odlov podle poškození porostu, ale to co předvedla minulá vláda v návrhu jak posuzovat škody a plánu odstřelu bylo technické diletantsví.
JS
Jarek Schindler
12.5.2026 22:16 Reaguje na Vladimír Pelíšek1. Přikrmování zvěře v první řadě chrání les před škodami. Kam si myslíte, že se půjde ta zvěř nažrat, když nenajde nic u krmelce? Člověk navíc znemožnil zvěři využívat množství dříve běžných pastevních ploch. Dnes pomalu celodenní přítomnost lidí v lese neumožňuje zvěři to pro ni základní: v klidu se nažrat a v klidu trávit. Jo, miliardové vícenáklady za ochranu lesa proti zvěři? Proč vícenáklady? Ochrana lesa proti zvěři a buřeni snad byla dřív úplně normální lesnická činnost. Nebo snad ne? Na koho časem chcete hodit ochranu proti buřeni? Jak dopadla ochrana proti hmyzím škůdcům, bude ještě dlouho vidět.
2. S velkou pravděpodobností víte houby. V dnešní době by bylo jakékoliv pytlačení šelem kontraproduktivním nesmyslem a jen by to prodlužovalo onu ochranářskou agonii. Myslivci holt musí ještě chvíli počkat, než si to ochranáři s tou jejich ochranou všeho dravého až za hrob sami u veřejnosti poserou. V minulosti byl lov šelem veřejným zájmem a nebojte, bude zase. Akorát proč by měli být myslivci nejlépe vybaveni jedy? Celkem dost nesmysl. Proč by myslivec měl mít potřebu něco trávit, když v první řadě nejvíc ohrožuje své psy a psy svých kolegů? Pro myslivce je snad jednodušší použít pušku.
3. Je vidět, že máte problém pochopit znění zákona o myslivosti. Nepíše se tam snad, že myslivost je soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému? Nezná snad zákon i zvěř, která se nemůže obhospodařovat lovem, a přesto je to zvěř? Samozřejmě z činností, které provádějí myslivci v přírodě, neprofituje pouze zvěř, ale i další živočichové na všech úrovních. Nebo to snad není pravda?
Odpovědět
2. S velkou pravděpodobností víte houby. V dnešní době by bylo jakékoliv pytlačení šelem kontraproduktivním nesmyslem a jen by to prodlužovalo onu ochranářskou agonii. Myslivci holt musí ještě chvíli počkat, než si to ochranáři s tou jejich ochranou všeho dravého až za hrob sami u veřejnosti poserou. V minulosti byl lov šelem veřejným zájmem a nebojte, bude zase. Akorát proč by měli být myslivci nejlépe vybaveni jedy? Celkem dost nesmysl. Proč by myslivec měl mít potřebu něco trávit, když v první řadě nejvíc ohrožuje své psy a psy svých kolegů? Pro myslivce je snad jednodušší použít pušku.
3. Je vidět, že máte problém pochopit znění zákona o myslivosti. Nepíše se tam snad, že myslivost je soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému? Nezná snad zákon i zvěř, která se nemůže obhospodařovat lovem, a přesto je to zvěř? Samozřejmě z činností, které provádějí myslivci v přírodě, neprofituje pouze zvěř, ale i další živočichové na všech úrovních. Nebo to snad není pravda?
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 04:44 Reaguje na Jarek SchindlerNemate pravdu temer v ničem a s velkou pravděpodobností o problému vubec nic nevíte.
1. Te zvěře by tam především melo byt tak o řád méně, tolik, kolik by odpovídalo reálne uzivnosti krajiny. Zvěř by mela byt podmnožinou krajiny, ne naopak. Pak by nebylo třeba přikrmovat. Les odrůstal tisíce let od poslední doby ledové bez nákladných ochranných opatření, to tu ovšem byly stavy býložravé zvěře odpovídající uzivnosti prostředí. Chránit proti spárkaté by se nemuselo, kdyby ji tu nebyly patologické nadstavy. Buřeň je úplně o něčem jiném.
2. Kdo střílí ilegálně vlky a rysy? Ten, kdo má střelnou zbraň. Kdo tráví dravce karbofuranem? Ten, kdo má přístup k tomuto jedu. A to je s největší pravděpodobností pouze jedna skupina obyvatel.
3. Ne, NEJSTE nezbytní a už vůbec nejste užiteční. Na vaše chovy uměle introdukované a/nebo sice přirozeně v prostředí žijící, ale v umělých nadstavech udržované zvěře, na úkor všeho a všech ostatních, na jejíž apetit doplácí stát miliardy ročně, pomalu přestává být společnost zvědavá. Ostatně proto taky vaše počty setrvale klesají a za chvíli vám zbudou jen důchodci, kteří už to nějak doklepou. A vulgarismy, které používáte, asi abyste dodal svým slovům říz, si nechejte na diskusi se svými ČMMJ soukojenci nebo manželkou.
Odpovědět
1. Te zvěře by tam především melo byt tak o řád méně, tolik, kolik by odpovídalo reálne uzivnosti krajiny. Zvěř by mela byt podmnožinou krajiny, ne naopak. Pak by nebylo třeba přikrmovat. Les odrůstal tisíce let od poslední doby ledové bez nákladných ochranných opatření, to tu ovšem byly stavy býložravé zvěře odpovídající uzivnosti prostředí. Chránit proti spárkaté by se nemuselo, kdyby ji tu nebyly patologické nadstavy. Buřeň je úplně o něčem jiném.
2. Kdo střílí ilegálně vlky a rysy? Ten, kdo má střelnou zbraň. Kdo tráví dravce karbofuranem? Ten, kdo má přístup k tomuto jedu. A to je s největší pravděpodobností pouze jedna skupina obyvatel.
3. Ne, NEJSTE nezbytní a už vůbec nejste užiteční. Na vaše chovy uměle introdukované a/nebo sice přirozeně v prostředí žijící, ale v umělých nadstavech udržované zvěře, na úkor všeho a všech ostatních, na jejíž apetit doplácí stát miliardy ročně, pomalu přestává být společnost zvědavá. Ostatně proto taky vaše počty setrvale klesají a za chvíli vám zbudou jen důchodci, kteří už to nějak doklepou. A vulgarismy, které používáte, asi abyste dodal svým slovům říz, si nechejte na diskusi se svými ČMMJ soukojenci nebo manželkou.
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 04:44 Reaguje na Jarek SchindlerNemate pravdu temer v ničem a s velkou pravděpodobností o problému vubec nic nevíte.
1. Te zvěře by tam především melo byt tak o řád méně, tolik, kolik by odpovídalo reálne uzivnosti krajiny. Zvěř by mela byt podmnožinou krajiny, ne naopak. Pak by nebylo třeba přikrmovat. Les odrůstal tisíce let od poslední doby ledové bez nákladných ochranných opatření, to tu ovšem byly stavy býložravé zvěře odpovídající uzivnosti prostředí. Chránit proti spárkaté by se nemuselo, kdyby ji tu nebyly patologické nadstavy. Buřeň je úplně o něčem jiném.
2. Kdo střílí ilegálně vlky a rysy? Ten, kdo má střelnou zbraň. Kdo tráví dravce karbofuranem? Ten, kdo má přístup k tomuto jedu. A to je s největší pravděpodobností pouze jedna skupina obyvatel.
3. Ne, NEJSTE nezbytní a už vůbec nejste užiteční. Na vaše chovy uměle introdukované a/nebo sice přirozeně v prostředí žijící, ale v umělých nadstavech udržované zvěře, na úkor všeho a všech ostatních, na jejíž apetit doplácí stát miliardy ročně, pomalu přestává být společnost zvědavá. Ostatně proto taky vaše počty setrvale klesají a za chvíli vám zbudou jen důchodci, kteří už to nějak doklepou. A vulgarismy, které používáte, asi abyste dodal svým slovům říz, si nechejte na diskusi se svými ČMMJ soukojenci nebo manželkou.
Odpovědět
1. Te zvěře by tam především melo byt tak o řád méně, tolik, kolik by odpovídalo reálne uzivnosti krajiny. Zvěř by mela byt podmnožinou krajiny, ne naopak. Pak by nebylo třeba přikrmovat. Les odrůstal tisíce let od poslední doby ledové bez nákladných ochranných opatření, to tu ovšem byly stavy býložravé zvěře odpovídající uzivnosti prostředí. Chránit proti spárkaté by se nemuselo, kdyby ji tu nebyly patologické nadstavy. Buřeň je úplně o něčem jiném.
2. Kdo střílí ilegálně vlky a rysy? Ten, kdo má střelnou zbraň. Kdo tráví dravce karbofuranem? Ten, kdo má přístup k tomuto jedu. A to je s největší pravděpodobností pouze jedna skupina obyvatel.
3. Ne, NEJSTE nezbytní a už vůbec nejste užiteční. Na vaše chovy uměle introdukované a/nebo sice přirozeně v prostředí žijící, ale v umělých nadstavech udržované zvěře, na úkor všeho a všech ostatních, na jejíž apetit doplácí stát miliardy ročně, pomalu přestává být společnost zvědavá. Ostatně proto taky vaše počty setrvale klesají a za chvíli vám zbudou jen důchodci, kteří už to nějak doklepou. A vulgarismy, které používáte, asi abyste dodal svým slovům říz, si nechejte na diskusi se svými ČMMJ soukojenci nebo manželkou.
SV
Slavomil Vinkler
13.5.2026 07:11 Reaguje na Vladimír PelíšekAd 1 ano, ale kdo to má udělat? Jen MS. Urážkami je k tomu nedonutíte.
Ad 2 Ano, ale opět je třeba omezit útoky a věnovat se kooperaci. A jedy nejsou výsadou myslivců, to máte z historie.
Ad 3 Ne Ne Ne. Jsou naprosto nezbytní a obrovsky užiteční. Odstřelí dennč v průměru asi 1500 ks vysoké. Že je to málo? ano, Ale zvýšení je nesmyslně bráněno zákony a taky vzájenmným nedorozuměním.
Dole jsekl spočítal náklady až důchodci vymřou. Asi 20 miliard ročně přibude ochraně přírody bez myslivců. Tak jako se musí obnovovat louky, mokřady, ... tak se musí střílet zvěř.
Odpovědět
Ad 2 Ano, ale opět je třeba omezit útoky a věnovat se kooperaci. A jedy nejsou výsadou myslivců, to máte z historie.
Ad 3 Ne Ne Ne. Jsou naprosto nezbytní a obrovsky užiteční. Odstřelí dennč v průměru asi 1500 ks vysoké. Že je to málo? ano, Ale zvýšení je nesmyslně bráněno zákony a taky vzájenmným nedorozuměním.
Dole jsekl spočítal náklady až důchodci vymřou. Asi 20 miliard ročně přibude ochraně přírody bez myslivců. Tak jako se musí obnovovat louky, mokřady, ... tak se musí střílet zvěř.
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 07:52 Reaguje na Slavomil VinklerProfesionální, pravidelně fungující lovci s konkrétními úkoly. O zbytek se postarají šelmy. Žádná “péče” není nutná. Jezevce, sýkoru, havrana ani kunu také nikdo nepřikrmuje a vyhynutí jim rozhodně nehrozí.
Plus nepůvodní druhy striktně do obor.
Ono to tak stejně dopadne, společenský vývoj to ukazuje celkem jasně.
Odpovědět
Plus nepůvodní druhy striktně do obor.
Ono to tak stejně dopadne, společenský vývoj to ukazuje celkem jasně.
Karel Zvářal
13.5.2026 08:21 Reaguje na Vladimír PelíšekPříkrmiště/vnadiště jsou místa, kde myslivec může kus v klidu přečíst a odlovit. A co se týká nepůvodních druhů (zejména sika) - určitě pouze do obor - ten je nikdy neměl opustit. To je jedna z věcí, která (při jejich lokálním přemnožení) mi na dnešní myslivosti vadí snad nejvíce. Pro takové "zprůmyslnění" nemám ani zbla pochopení.
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
13.5.2026 08:21 Reaguje na Vladimír PelíšekProč plete lovce do debaty o myslivosti? Zakládání políček pro zvěř, zpestřování krajiny, záchrana mláďat při senosečích, kulturní činnost ve venkovských komunitách, likvidace zvěře sražené dopravními prostředky, výchova mládeže, lovecká kynologie, atd. - to budou také dělat ti profesionální lovci? Kdo to zaplatí?
Odpovědět
Karel Zvářal
13.5.2026 08:32 Reaguje na Tomáš PilíkCelé mi to přijde "na hlavu". Cílená kampaň na zlikvidování dobře fungujícího systému. Ano, má své chyby a rezervy, tak jako vše v naší společnosti. Ale nahradit místně znalé odborníky dovezenými? To jsme na tom až tak špatně, že si nevidí(me) na špičku nosu? Hajné jsme "úspěšně" zlikvidovali, a teď jsou na řadě myslivci?
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
13.5.2026 11:36 Reaguje na Karel ZvářalKolik vlastně stál odlov divočáků policejními odstřelovači?
Odpovědět
TP
Karel Zvářal
13.5.2026 12:53 Reaguje na Jaroslav PokornýMinistr a hejtman konat MUSELI, když viděli z dronů, jaké černé laviny se z lesa večer hrnou, a jak do Mankovic se vozí dvě selata týdně... Kdyby virus přeskočil za vymezenou zónu, byl by to průšvih jak mraky - což se naštěstí nestalo. Já je oba za to chválím, vyhodí se mnohem větší prachy za větší blbosti. A policie se aspoň "dostala do obrazu" pro další případy.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.5.2026 12:55 Reaguje na Karel ZvářalP.S. Přeskočil, ale kusy vzápětí uhynuly.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
15.5.2026 00:39 Reaguje na Karel ZvářalTak kdyby virus přeskočil, byly by snad problémy s divočáky vyřešené, ne?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.5.2026 14:47 Reaguje na Jaroslav PokornýNo a to jim tam ještě posluhovali myslivci a odstřelovači používali jejich posedy a vnadiště. Celé to bylo směšné. Kolik by toho bez těch myslivců ulovili?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.5.2026 10:55 Reaguje na Vladimír PelíšekNo vidíte a já bych řekl, že jsem pravdě podstatně blíž než vy. Kdo jste, že si dovolujete určovat, kolik by mělo či nemělo být zvěře? Podle čeho posuzujete reálnou úživnost krajiny? Nezdá se vám, že díky ochranářům a jejich biopalivům (zemědělci se toho samozřejmě rádi chytili) se ta vámi proklamovaná úživnost nebývale zvýšila? Trapně do toho taháte matematiku. Pokud je krajina množinou, tak zvěř bude vždy její podmnožinou. Nikdy naopak. Proč je nutné přikrmovat, jsem vám napsal. Bohužel bez odezvy na konkrétní fakta. Les odrůstal a i nyní odrůstá a ve své podstatě uživí podstatně víc zvěře. Ta nedělá škody přírodě (tedy lesu), ale člověku. No a je to stejné jako s buření. Obojí je součástí přírody. Tedy obojí je tou vaší podmnožinou přírody.
Neznám nikoho, kdo by u nás střílel vlky či rysy. Vy snad někoho znáte, nebo jen hloupě kecáte? Proč by měli mít myslivci přístup ke karbofuranu? A zase, udal jsem vám nějaké body, proč je pro myslivce nesmyslné něco trávit. Samozřejmě, konkrétní věci ponecháte raději bez reakce.
Myslivec je důležitější a přínosnější než takoví ochranáři, jako jste vy. A zase pouze žvanění o nadstavech. Vždyť vy nejste schopen připustit ani fakt, že zvěř není nějak výrazně přemnožena, a pokud lze někde mluvit o přemnožení, je to přemnožení lokálního charakteru.
Není spíš pravdou, že společnost začíná mít plné zuby ochranářů, jako jste vy? Za myslivci je vidět kus práce. Co je vidět za vámi?
No a vulgarismy? Kde je vidíte? Já ve vyjadřeních takových, jako jste vy, nevidím pouze vulgarismy, ale přímo vyhrožování smrtí atd. Tak se uklidněte.
Odpovědět
Neznám nikoho, kdo by u nás střílel vlky či rysy. Vy snad někoho znáte, nebo jen hloupě kecáte? Proč by měli mít myslivci přístup ke karbofuranu? A zase, udal jsem vám nějaké body, proč je pro myslivce nesmyslné něco trávit. Samozřejmě, konkrétní věci ponecháte raději bez reakce.
Myslivec je důležitější a přínosnější než takoví ochranáři, jako jste vy. A zase pouze žvanění o nadstavech. Vždyť vy nejste schopen připustit ani fakt, že zvěř není nějak výrazně přemnožena, a pokud lze někde mluvit o přemnožení, je to přemnožení lokálního charakteru.
Není spíš pravdou, že společnost začíná mít plné zuby ochranářů, jako jste vy? Za myslivci je vidět kus práce. Co je vidět za vámi?
No a vulgarismy? Kde je vidíte? Já ve vyjadřeních takových, jako jste vy, nevidím pouze vulgarismy, ale přímo vyhrožování smrtí atd. Tak se uklidněte.
MM
Mojmír Mitrenga
14.5.2026 21:14 Reaguje na Vladimír PelíšekKde pořád berete tu ptákovinu, že myslivci mají jako jediní přístup k jedům? Že by vůbec měli přístup k nějakým jedům? Zatím jste nikomu z nás neodpověděl.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
12.5.2026 15:55Mám dojem, že ty nenávistné a často i agresivní projevy, jsou věrným obrazem stavu naší současné lidské společnosti. Po převratu, se ze společnosti vytratil kolektivizmus, slušnost a nahradil ho individualizmus, honba za úspěchem a za penězi. Médii jsme v posledních třech dekádách zavalováni negativními senzacemi, zprávami, vzájemnými střety politiků atd. Různá diskusní fóra a sociální sítě, proto často navštěvují dlouhodobě frustrovaní jedinci, kteří si pak na nich vybíjí své emoce.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
12.5.2026 23:39 Reaguje na Tonda SelektodaKolektivismus byl halasně ostrakizován jako "přežitek kounismu" a individualismus vynášen do nebe.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
13.5.2026 05:09 Reaguje na Jaroslav PokornýAby snad někdo při mé zmínce kolektivismu neviděl rudě: změnila se tedy morálka a žebříček hodnot ve společnosti…
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
12.5.2026 16:32Jak již naznačil ve svém postu DAG. Tohle je bohužel v dnešní době bežný způsob interakce, a to primárně díky fenoménu sociálních sítí.
Rozhodně se to netýká jen myslivosti ... to by bylo na světě blaze ... a současně nelze očekávat, že by do těch s prominutím sraček zrovna myslivost nespadla taky.
Takže autorka sice celkem věrně popisuje realitu, ale současně zaměňuje následek (jeden z následků) za příčinu.
A pokud mi někdo napíše, ať nedělám chytrýho a raději nabídnu nějaké realistické řešení, tak má bod, protože na férovku uznávám, že co s tím nevím ...
Odpovědět
Rozhodně se to netýká jen myslivosti ... to by bylo na světě blaze ... a současně nelze očekávat, že by do těch s prominutím sraček zrovna myslivost nespadla taky.
Takže autorka sice celkem věrně popisuje realitu, ale současně zaměňuje následek (jeden z následků) za příčinu.
A pokud mi někdo napíše, ať nedělám chytrýho a raději nabídnu nějaké realistické řešení, tak má bod, protože na férovku uznávám, že co s tím nevím ...
JO
Jarka O.
12.5.2026 19:34Vlk se v Německu ze zákona stal lovnou zvěří po pár týdnech diskuzí, společném zájmu ze stran sedláků, myslivců a jejich politiků. Tak vypadá demokracie, v ČR kvůli zelenému dogma nemyslitelná.
Odpovědět
JP
JO
Jarka O.
13.5.2026 06:01 Reaguje na Jaroslav PokornýSpočteno 1600 ks. Kdyz přepočtu ten stav pro 80 mil.obyvatel na stav pro 10 mil. obyvatel, mělo by jich v ČR být 8x méně - 200. Slovenští, estonští, švédští aj. evropští spolkoví myslivci na lov vlka mají roční kvóty a žádné pokuty nedostávají. Ale obavám myslivců z pokut rozumím, protože chybí normální politici.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
13.5.2026 11:40 Reaguje na Jarka O.To je to co já "propaguji", že na veškerou zvěř, lovnou i "škodnou" by měl být odborně stanovený počet a ten by se měl udržovat.
Odpovědět
JO
Jarka O.
13.5.2026 20:19 Reaguje na Jaroslav PokornýČR si prostě zvolila neevropské řešení a lži na rozdíl od jiných států. Slovo škůdce klidně používejte,vždyť "ekologové" ho používají a vpašovali i do z.114/92 -proti chráněným se nesmí zasahovat.
Nechápu, proč myslivci tvrdí, že za odlovy škůdců by měli někomu platit nějaké náhrady škod.
Odpovědět
Nechápu, proč myslivci tvrdí, že za odlovy škůdců by měli někomu platit nějaké náhrady škod.
RČ
Radek Čuda
13.5.2026 15:11 Reaguje na Jarka O.No, ten společný zájem byl hlavně to, že Uršulu chytl hysterák ze ztráty poníka. A pak najednou šlo to, co předtím ani smykem.
To není úplně zářný příklad demokracie.
Odpovědět
To není úplně zářný příklad demokracie.
JO
Jarka O.
13.5.2026 20:23 Reaguje na Radek ČudaMáte pravdu. Nešlo to tak úplně rychle, ale rakouští a bavorští sedláci svá volně se pasoucí stáda už dávno kulovnicí chrání, jejich politici mají vlkuprostá území ve volebních programech, tak problém s vlky zůstal hlavně na severu a východě,no a zákon konečně doklopýtal za realitou. Na čestném předposledním místě.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 05:44Tento článek, jakkoliv slušně napsaný a formulovaný, nereflektuje realitu, kterou popisuje pouze ze subjektivního pohledu mladé myslivkyně.
V této zemi proběhla obří kůrovcová kalamita a další budou následovat, dokud zastoupení dříve dominantní dřeviny smrku (bylo ho tu k 60%) neklesne na dlouhodobě únosnou a udržitelnou mez (můj odhad je 10-15%). Výsledkem jsou po celé republice tisíce beznadějných a velmi těžko zalesnitelnych holin. Se všemi ekonomickými následky.
Za této situace se očekává od všech zainteresovaných (tedy včetně myslivců) jejich přispění, jak k řešení tohoto megaprůsvihu pomohou. A ano, je to i jejich megaprůšvih, protože o nemožnosti zalesňovat MZD v mnoha oblastech bez obřích nákladů a ztrát vlivem přezvěření spárkatou se diskutuje už několik dekád.
Jinými slovy, je (obecně) naprosto nutné výrazně snížit stavy spárkaté zvěře, tedy maximálně zvýšit odlovy. Bavíme se o několikanásobném snížení (viz situace ještě za první republiky). Dále je třeba ukončit každou praxi, která tyto nadstavy pomáhá udržovat, tedy např. umělé zimní přikrmování.
A v neposlední řadě udělat maximum pro návrat vlků a rysů.
Až na výjimky nic z toho zatím výrazněji česká myslivost neprovádí. Je tudíž pravděpodobné, že v brzké či vzdálenější době ji bude společností vystaven účet za miliardové vícenáklady na obnovu lesa, v kterémžto případě se jedná, na rozdíl od chovu lovecky atraktivní zvěře pro koníček pouze některých, o zájem / cíl jaksi vyššího řádu.
Odpovědět
V této zemi proběhla obří kůrovcová kalamita a další budou následovat, dokud zastoupení dříve dominantní dřeviny smrku (bylo ho tu k 60%) neklesne na dlouhodobě únosnou a udržitelnou mez (můj odhad je 10-15%). Výsledkem jsou po celé republice tisíce beznadějných a velmi těžko zalesnitelnych holin. Se všemi ekonomickými následky.
Za této situace se očekává od všech zainteresovaných (tedy včetně myslivců) jejich přispění, jak k řešení tohoto megaprůsvihu pomohou. A ano, je to i jejich megaprůšvih, protože o nemožnosti zalesňovat MZD v mnoha oblastech bez obřích nákladů a ztrát vlivem přezvěření spárkatou se diskutuje už několik dekád.
Jinými slovy, je (obecně) naprosto nutné výrazně snížit stavy spárkaté zvěře, tedy maximálně zvýšit odlovy. Bavíme se o několikanásobném snížení (viz situace ještě za první republiky). Dále je třeba ukončit každou praxi, která tyto nadstavy pomáhá udržovat, tedy např. umělé zimní přikrmování.
A v neposlední řadě udělat maximum pro návrat vlků a rysů.
Až na výjimky nic z toho zatím výrazněji česká myslivost neprovádí. Je tudíž pravděpodobné, že v brzké či vzdálenější době ji bude společností vystaven účet za miliardové vícenáklady na obnovu lesa, v kterémžto případě se jedná, na rozdíl od chovu lovecky atraktivní zvěře pro koníček pouze některých, o zájem / cíl jaksi vyššího řádu.
JO
Jarka O.
13.5.2026 06:09 Reaguje na Vladimír PelíšekSamozřejmě má lesnické, ale i zemědělské hospodaření mít přednost před mysliveckým, a rozhodně před ekologismem. Rozdíl je v tom, že s myslivci asi bude možné najít společnou řeč. O smrcích a vlcích nepíšete dobře.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.5.2026 06:21 Reaguje na Jarka O.Pán je z druhé strany barikády, ale aspoň diskutuje slušně.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 07:28 Reaguje na Jarka O.Zatím žádná společná řeč s myslivci nalezena nebyla. Článek slečny myslivkyně, který by se dal shrnout jediným souvětím “my myslivci se tak snažíme, ale někteří to nechápou a někteří nám dokonce nadávají” toho budiž důkazem. České lesnictví prošlo v poslední dekádě bolestnou katarzí, českou myslivost to, jak je evidentní, teprve čeká.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.5.2026 11:47 Reaguje na Vladimír PelíšekHledat společnou řeč s lidmi co vyhrožují druhým smrtí a neštítí se do toho zatáhnou i další rodiné příslušníky, již z principu nejde. Hledat společnou řeč s lidmi, kterým chybí základní znalosti o přírodě a snaží se to dohnat aktivismem se stále se opakujícími frázemi, nejde. Na koho by takoví jako Vy útočili, kdyby nebylo myslivců. Vždyť Vy bez svého " třídního nepřítele " nejste schopni smysluplně fungovat.
Ano, lesnictví dojíždí na nesmyslný koncept fungování. Velikost proběhlé kůrovcové kalamity je jedním z důsledků. Ale možná se blýská na lepší časy. I přes tu vaši neustálou masáž o přezvěření spárkatou a o tom jak se v lesích není schopno nic zmladit, se ve vysledku zvýšila přirozená obnova u LČR v roce 2024 oproti roku 2023 o 30% ( to je +2881 ha) Zalesňuje se +- 40 tisíc ha a přirozená obnova z toho dělá vic než 12 tisíc ha a roste. Můžete vysvětlit jak je to při té vaší masírce o přemnožené zvěři a o tom jak se nikde nic nezmlazuje, možné? Doufám, že tou katarzí v první řadě projdou ty různé ekospolky. Nutně to potřebují.
Takže, přikrmováním zvěře zamezujeme zbytečným škodám na lese. Vy ty škody , které by vznikly navíc nepřikrmováním, platit nebudete. Vy zvěři využívat bezezbytku pastevní plochy v jejich lokalitě výskytu neumožníte. Tak nevím proč se k tomu vyjadřujete. Když se chcete bavit o stavech zvěře za první republiky proč se nebavíte také o stavu krajiny v té době. Ono jde jedno s druhým. No a vám se zdá, že rysů a vlků máme pořád málo? kolik jich tu asi tak chcete?
Odpovědět
Ano, lesnictví dojíždí na nesmyslný koncept fungování. Velikost proběhlé kůrovcové kalamity je jedním z důsledků. Ale možná se blýská na lepší časy. I přes tu vaši neustálou masáž o přezvěření spárkatou a o tom jak se v lesích není schopno nic zmladit, se ve vysledku zvýšila přirozená obnova u LČR v roce 2024 oproti roku 2023 o 30% ( to je +2881 ha) Zalesňuje se +- 40 tisíc ha a přirozená obnova z toho dělá vic než 12 tisíc ha a roste. Můžete vysvětlit jak je to při té vaší masírce o přemnožené zvěři a o tom jak se nikde nic nezmlazuje, možné? Doufám, že tou katarzí v první řadě projdou ty různé ekospolky. Nutně to potřebují.
Takže, přikrmováním zvěře zamezujeme zbytečným škodám na lese. Vy ty škody , které by vznikly navíc nepřikrmováním, platit nebudete. Vy zvěři využívat bezezbytku pastevní plochy v jejich lokalitě výskytu neumožníte. Tak nevím proč se k tomu vyjadřujete. Když se chcete bavit o stavech zvěře za první republiky proč se nebavíte také o stavu krajiny v té době. Ono jde jedno s druhým. No a vám se zdá, že rysů a vlků máme pořád málo? kolik jich tu asi tak chcete?
JO
Jarka O.
13.5.2026 20:10 Reaguje na Vladimír PelíšekA hledáte tu společnou řeč? Nevím o vás nic, možná jste prodal stojící dřevo ve svém lese a divíte se teď, proč vám na větru, slunci a vyschlé půdě, o kterou se nikdo nepostaral, nerostou nové stromky, možná jste uvěřil "přirozené obnově"... Některé názory byste si měl opravit. Lesnictví neprošlo žádnou očišťující katarzí, nýbrž destrukcí. Pokud máte názor, že smíšené lesy (které jsou ale taky destruovány, protože jehličnany jsou ignorovány) nemůžou utrpět škody kalamitami, tak máte názor chybný. Chcete zničit myslivost stejně jako lesnictví? Já bych si to nepřála, protože myslivecké spolky jinak fungují v celé Evropě. Ano, zvěře je dost, může za to z velké časti pěstování kukuřice, stavy zvěře vč.koroptví se o hodně snížily následkem chladných zim od r.1978 (podívejte se do grafů), a od 90. let se zvýšily stavy té zvěře, která měla vhodné podmínky, mezi nimi koroptev jako příklad už nebyla, a za kůrovce mohou zelení i pravičáci rukou společnou a zlou.
Odpovědět
su
JO
Jarka O.
13.5.2026 20:12 Reaguje naTo ekoteror může posoudit jen velmi zkresleně. Styďte se.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.5.2026 06:57 Reaguje na Vladimír PelíšekProsimvás o něco výše jsem spočítal kolik se loví. Denně asi 1500 ks vysoké. K tomu potřebujete myslivce. A nemůžete je přinutit ke spolupráci urážkami a útoky, jak se děje. Ochrana přírody v širokém smyslu od MŽP, až po různé spolky musí opakuji musí najít společnou řeč.... Pokud chcete MS nahradit něčím jiným:
Asi 3000 tygrů a lvů
nebo asi 60 tisíc vlků
nebo asi 6 000 profistřelců za náklady 250 tisíc vybavení a 2 miliony platu ročně tj. 1,5 miliardy zbraně a 12 miliard na platy
Přečtěte si ta čísla promyslete a pak mluvte.
Útoky na myslivce, to je prvotní hřích ochrany přírody. Nejdůležitější je Propagace kooperace ochrany přírody s myslivci.
Odpovědět
Asi 3000 tygrů a lvů
nebo asi 60 tisíc vlků
nebo asi 6 000 profistřelců za náklady 250 tisíc vybavení a 2 miliony platu ročně tj. 1,5 miliardy zbraně a 12 miliard na platy
Přečtěte si ta čísla promyslete a pak mluvte.
Útoky na myslivce, to je prvotní hřích ochrany přírody. Nejdůležitější je Propagace kooperace ochrany přírody s myslivci.
Karel Zvářal
13.5.2026 07:13 Reaguje na Slavomil VinklerŘekl bych, že ta (účelová) kampáň je specifikum této země. Nevím v okolí o žádné podobné, přičemž lesy mají udržované, produktivní. Viz výše: u sousedů k jelenům a srnčí chtějí přidat/vrátit losa - les to prý unese.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 07:40 Reaguje na Karel ZvářalSlovenský les to unese mnohem lepe než český - stačí srovnat jejich průměrné uzivnosti i blízkost přírodnímu složení.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.5.2026 07:53 Reaguje na Vladimír PelíšekOpakuji - o budoucnost našich lesů nemám obavy. Věřím lesníkům, že jsou připraveni a schopni se o zdárnou obměnu a pěstování postarat. Pomístní ponechání zalesnění přírodě ekologii jen pomůže - a je tam úžasná diverzita. To, co plašani vidí jako katastrofu, je svým způsobem nová příležitost. Tolik pískajících hýlů a do toho kulíšek, jsem nikde nikdy neslyšel - jako na zarůstajících holinách se zbytky nízkých smrčin. Všechno chce svůj čas, les ho má mnohem více, než zmatený človíček.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 08:26 Reaguje na Karel ZvářalAno, jenže v případě kalamitních holin se takto v mnoha případech bavíme třeba i o 200 letech. Všude byl monokulturní smrk, takže máte oblasti na Vysočině i mnohde jinde, kde jsou kilometry a kilometry jen bříza, jíva, bez, tráva třtina. Buk, jedle, javor se tam nemají odkud objevit. Lesník to podsadí a za dva roky je to pahýlek, i když to natíral. Jak říkám, na tahu jsou myslivci, přestože za tu katastrofu v lesích můžou myslivci i lesníci společně.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.5.2026 08:40 Reaguje na Vladimír PelíšekNo, víte... když vidím to nadšení "vědců" z požárů - a na druhou stranu "starosti" o naše lesy - tak mám názor hotový. Pokrytectví I.A.
Najednou (pomalá) samoobnova vadí?-) Prostě postupně přijede kombajn, buřinu zplanýruje, prokypří - a bude se vysazovat. Každý další rok další a další plochy. Hned se ani pes neto... To, co brouk sežral za pár let, se bude obnovovat až řádově déle.
Odpovědět
Najednou (pomalá) samoobnova vadí?-) Prostě postupně přijede kombajn, buřinu zplanýruje, prokypří - a bude se vysazovat. Každý další rok další a další plochy. Hned se ani pes neto... To, co brouk sežral za pár let, se bude obnovovat až řádově déle.
JS
Jarek Schindler
13.5.2026 12:06 Reaguje na Karel ZvářalOn ten les je pomalu obnoven. Zvyšuje se také přirozená obnova která bude již kolem 30 % z celkové obnovy.Ono se stačí podívat třeba do vojenských lesů na Libavé , kde začala kalamita dříve. Ano, z poctaty jsou některé plochy těžko zalesnitelné. Žádná ale zatím není beznadějná. Beznadějné bodou až časem jako důsledek fungování ochranářů a jejich bezzásahovosti. Kdo zná buk vi a vidí jak se i se zvěří plochy s bukem zmlazují. Samozřejmě, těžko se má čím zmladit paseka po 50- ti leté smrčině sežrané kůrovcem. No a pomalá obnova. Pominu samoobnovu protože ta bývá rychlá. Kdo prosazoval prodloužení doby zalesnění a zajištění kultůr. Místo zalesnění do dvou let se bude čekat na přirozenou obnovu a budou vznikat právě ty " beznadějné, těžko zalesnitelné plochy
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.5.2026 08:41 Reaguje na Vladimír PelíšekVíte, jsou dvě oblasti Bezzásahiová a Produkční. No a jsou dvě metody kléta odzkoušené Výsadby a obůrky nebo bezzásah. Co tak v Bezzásahovém lese bezzásah a produkčním obůrky. V celých čtvrohorách se v lese pásla zvěř, v době poledové ta domácí. Navíc, V bezzásahu bez zvěře vyxroste za 500 let co? Víme to?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.5.2026 12:04 Reaguje na Vladimír PelíšekNa Slovensku má smrk +-50 % zastoupení, u nás to kleslo na -+ 46%. Hlavní faktor uživnosti krajiny nehledejte v lesích ale na zemědělských plochách. No a čím výše tím nám snad úživnost lesa klesá. No a Slovensko se svými horami dosahuje podstatně větších výšek. To jako lesník nevíte? Otázkou tedy je co vlastně víte. Vy si ale vystačíte s pár frázemi, že.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
13.5.2026 07:27 Reaguje na Slavomil VinklerMyslivci tu nejsou jen pro odstřel 1500ks vysoké.
Nepochopil jsem koho pan Pelíšek zastupuje,kdo je ten s kým by měli myslivci spolupracovat.Jakým způsobem se pan diskutující podílí na péči o krajinu.Fakticky.Ne povídáním.
Odpovědět
Nepochopil jsem koho pan Pelíšek zastupuje,kdo je ten s kým by měli myslivci spolupracovat.Jakým způsobem se pan diskutující podílí na péči o krajinu.Fakticky.Ne povídáním.
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 07:38 Reaguje na Emil BernardyNa péči o krajinu se podílí jako lesník, majitel lesa, spolupracující s tradičními lesnickými i některými environmentálními organizacemi. Za mnou jsou stojí stovky hektarů lesa, jehož druhové složení bylo změněno na přírodě blízké, ve prospěch mých i Vašich potomků. Těmi tisícovkami hodin a stovkami tisíc Kč, které mě to stálo, jsem nedobrovolně přispěl na to, abyste vy myslivci mohli udržovat nadstavy zvěře vyhovující pouze vám - nikomu jinému.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
13.5.2026 11:47 Reaguje na Vladimír PelíšekProč tedy nejste sám myslivec? Máte-li stovky ha lesa, můžete si založit vlastní honitbu, příp. přímo oboru jako pan Fabičovic v Lednici na Mor. Má ji tam na 1,5 km2.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.5.2026 12:28 Reaguje na Vladimír PelíšekAha, takže jen další lesní zahradník pro kterého bude i ten poslední zajíc či srnka problémem, protože mu na jaře pod smrčinou okouše narašené javory. Nějak nechápu proč tedy jako praktik píšete, že buřeň není problém ? Dřív byl termín dva roky na zasazení a dalších 5 let na zajištění proti zvěři a buření. Ono to jde ruku v ruce a vyžínání je většinou podstaně dražší než ochrana proti zvěři. Takže se dnes prodlouží doba na zajištění kultůr aby mohla zvěř déle žrát a bylo potřeba buřen déle vyžínat. Tady vyhazování peněz najednou nevadí.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 07:43 Reaguje na Slavomil VinklerČeská myslivost musí projít stejnou sebereflexí, doslova katarzí, jakou bylo nuceno projít české lesnictví.
Jde o spojité nádoby, což bohužel řada myslivců stále nechápe. Článek slečny myslivkyně mi budiž svědkem.
Odpovědět
Jde o spojité nádoby, což bohužel řada myslivců stále nechápe. Článek slečny myslivkyně mi budiž svědkem.
EB
Emil Bernardy
13.5.2026 08:22 Reaguje na Vladimír PelíšekZ Vašich odpovědí jsem pochopil,že jste kdosi nadřazený lesníkům a myslivcům.
P.S.Myslivecké zkoušky asi ještě mám ale myslivcem jsem nikdy nebyl.
Odpovědět
P.S.Myslivecké zkoušky asi ještě mám ale myslivcem jsem nikdy nebyl.
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 08:28 Reaguje na Emil BernardyTo, ze někdo tvrdě obě skupiny kritizuje, neznamená, že je jim nadřazený. Asi to moc nechápete.
Odpovědět
EB
JS
Jarek Schindler
13.5.2026 12:40 Reaguje na Vladimír PelíšekTak lesnictví prošlo katarzí? Nepovídejte. Ta kůrovcová kalamita má snad být znakem toho očistění? Nebo je to spíš důsledek celkem nesmyslné koncepce a nesmyslného zasahování těch vašich environmentálních organizací?
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
13.5.2026 07:12 Reaguje na Vladimír PelíšekSám sice myslivec nejsem, ale s názorem nesouhlasím. Vzpomínám si, že před čtyřmi-pěti dekádami, v našich lesích též žádní vlci, medvědi, ani rysové nebyli. Dokonce nebyli trpěni ani toulaví psi a kočky. No, na druhé straně, po lesních pěšinách též nejezdili lidé na koních, čtyřkolkách, ani na horských kolech. Nicméně, bylo normální, po výsadbě stromků, o tyto dále pečovat a chránit je před okusem zvěří. V té době, se vrchol a horní patro mladých stromečků natíral Morsuvinem. A byli to zrovna myslivci, kdo se staral o přikrmování zvěře v zimním období, a tím nepřímo chránili i mladé stromky před okusem hladovou zvěří. Ano, z dnešního pohledu, je možná pro majitele lesa následná péče po výsadbě prací a náklady navíc. Ale obviňovat myslivce z přemnožení zvěře a zvěří způsobených následných škod v lesích, asi zrovna není správné.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 07:34 Reaguje na Tonda SelektodaOpravdu? Co zásadního změnili myslivci na svém hospodaření se zvěří po fatální kůrovcové kalamitě v uplynulé dekádě? Jak snížili stavy zvěře, aby usnadnili umělou i přirozenou obnovu dřevin s přírodě blízkým složením na tisících hektarů kalamitních holin? Chápete, že kdyby bylo spárkaté zvěře tolik, jako za první republiky, muselo by se i tím Morsuvinem / Cervacolem / Stopkusem aj. natírat mnohem méně? Že i Vy nebo já, pokud si ten kýbl Aversolu koupíme, tím vlastně nevědomě přispíváme na nějakého srnečka navíc, kterého si myslivec XY za naše peníze a práci s natíráním skolí?
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
13.5.2026 08:31 Reaguje na Vladimír PelíšekMyslivci a zvěř způsobili kůrovcovou kalamitu?
Když se podívám na nenávistné komentáře vůči myslivcům z článku a na to, co zde prosazujete Vy, tak je zde zásadní rozpor. Podle veřejnosti jsou myslivci vrazi, co střílí na vše, co se pohne, ale Vy byste po nich chtěl, aby ,,vraždili" ještě více. Jak to tedy je? Proti komu tedy bojujete?
Odpovědět
Když se podívám na nenávistné komentáře vůči myslivcům z článku a na to, co zde prosazujete Vy, tak je zde zásadní rozpor. Podle veřejnosti jsou myslivci vrazi, co střílí na vše, co se pohne, ale Vy byste po nich chtěl, aby ,,vraždili" ještě více. Jak to tedy je? Proti komu tedy bojujete?
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 09:16 Reaguje na Tomáš PilíkJa nevim, co tvrdí “veřejnost” a nerozumím, proč mě s ni spojujete.
Me názory jsou zrejme.
Z důvodu standardní myslivecké péče byla spárkatá zvěř přemnožena na mnohonásobek stavu umožněného prostředím, v němž žije, tudíž musí být její stavy zredukovány.
Obecný zájem zdravých lesů převažuje nad zájmy mysliveckého obhospodařování lovecky atraktivních druhů.
Odpovědět
Me názory jsou zrejme.
Z důvodu standardní myslivecké péče byla spárkatá zvěř přemnožena na mnohonásobek stavu umožněného prostředím, v němž žije, tudíž musí být její stavy zredukovány.
Obecný zájem zdravých lesů převažuje nad zájmy mysliveckého obhospodařování lovecky atraktivních druhů.
TP
Tomáš Pilík
13.5.2026 10:21 Reaguje na Vladimír PelíšekProtože o tom tento článek je a pokud nevíte, co tvrdí veřejnost, tak jste jej nečetl.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 10:55 Reaguje na Tomáš PilíkJá komentuji z pozice lesníka, jemuž současný styl mysliveckého hospodaření páchá velké škody, ne z pohledu “veřejnosti”.
Co je mi ale známo, tak i “veřejnost” preferuje zdravé lesy před umělým přikrmováním a dalšími technikami přemnožovanou spárkatou zvěří.
Odpovědět
Co je mi ale známo, tak i “veřejnost” preferuje zdravé lesy před umělým přikrmováním a dalšími technikami přemnožovanou spárkatou zvěří.
TP
Tomáš Pilík
13.5.2026 12:22 Reaguje na Vladimír PelíšekKličkujete mezi tématy jako zajíc. Z pohledu lesníka se snad něco na tom, co je popsáno v článku, mění?
A pokud tedy přistoupím na ten únik na úplně jiné téma bez Vaší odpovědi - tvrdě prosazujete jen svůj vlastní ekonomický zájem, přičemž stále píšete o přemnožené zvěři a lese, ale krajina funguje jako celek.
Odpovědět
A pokud tedy přistoupím na ten únik na úplně jiné téma bez Vaší odpovědi - tvrdě prosazujete jen svůj vlastní ekonomický zájem, přičemž stále píšete o přemnožené zvěři a lese, ale krajina funguje jako celek.
JS
Jarek Schindler
13.5.2026 13:24 Reaguje na Vladimír PelíšekMůžete popsat ty další techniky přemnožování zvěře? No a vám páchá velké škody spárkatá zvěř a zajíc, jinému zase páchá velké škody vlk. Co s tím? Pokud chcete snižovat stavy spárkaté zvěře měl by mít druhý potom možnost snižovat stavy vlků. Ti také páchají, samozřejmě jiným subjektúm, velké škody. No a tady diskutujete, jestli jste to ještě nepochopil, pod článkem, kde se řeší problém veřejnosti co odmítá jakýkoliv lov. Takže byste se měl postavit na stranu myslivců co loví.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
13.5.2026 11:52 Reaguje na Vladimír PelíšekA nedochází vám, že ta spárkatá se přemnožuje i proto, že počty myslivců klesají a členové stárnou? Kdo z mladých má čas a peníze na tak náročného koníčka? Vidím to okolo sebe - kolik myslivců bylo na vesnici za mého dětství a kolik jich je nyní. A převážně jen starších.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
13.5.2026 08:44 Reaguje na Vladimír PelíšekVážený pane, pokud vím, myslivci snad nezodpovídají za přemnožení kůrovce, za vzniklou kalamitu, dokonce ani za velkoplošnou těžbu dřeva a za vznik holin. Nejsou povinni po obnažení kdejakého kopce nastoupit a vystřílet zvěř, aby majitel původního lesa mohl provést výsadbu a jeho obnovu. Majiteli snad nic nebrání, aby novou výsadbu na vzniklé pláni chránil proti poškození zvěří. Například nátěry schválenými přípravky, nebo vhodným dočasným ohrazením proti zvěři (ne proti lidem). Stejně tak majiteli nic nebrání v tom, aby v létě vzal do ruky kosu, pokosil trávu a nasušil si seno pro přikrmování zbylé zvěře, aby mu hlady neokusovala mladé stromky. Je do jenom o přístupu a úctě majitele lesa k přírodě...
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 09:12 Reaguje na Tonda SelektodaMilý pane, za kůrovcovou kalamitu zodpovídají myslivci společně s lesníky. Tradiční lesník vytvořil pole smrků nebo borovic, kde zvěř prakticky nemá co jíst, od obzoru k obzoru. Tradiční myslivec se v této poušti rozhodl chovat zvěř v počtech neudržitelných bez extrémní péče a přikrmování. Oba přitom mysleli jen na sebe.
Často se objevil i moudrý lesník, který chtěl sázet normální dřeviny, leč ty byly sežrány přemnoženými spárkatci. A často se objevil i rozumný myslivec, který se slovy “chlapi, neblázněte, vždyť těch spárkatců už je příliš” chtěl přestat uměle přikrmovat a podpořit návrat šelem.
Bohužel, těchto byla až donedávna v obou skupinách menšina. U lesníků se to však už začalo měnit, myslivce to teprve čeká.
Odpovědět
Často se objevil i moudrý lesník, který chtěl sázet normální dřeviny, leč ty byly sežrány přemnoženými spárkatci. A často se objevil i rozumný myslivec, který se slovy “chlapi, neblázněte, vždyť těch spárkatců už je příliš” chtěl přestat uměle přikrmovat a podpořit návrat šelem.
Bohužel, těchto byla až donedávna v obou skupinách menšina. U lesníků se to však už začalo měnit, myslivce to teprve čeká.
TS
Tonda Selektoda
13.5.2026 09:58 Reaguje na Vladimír PelíšekMožná máte pravdu, v přírodě vše se vším souvisí. Kdysi jsem byl na týdenní školní brigádě ve Vysokých Tatrách, kde jsme pod dohledem lesníka zalesňovali nějakou stráň. V pravidelném odstupu dvou kroků smrček a následující dny zase borovička. A něco si ještě z jeho vyprávění pamatuji.
No a v době svých zelených let, jsem sloužil v západním pohraničí a občas v lese potkal a pobavil se i s myslivcem. Proto vím, že legálně nosit v lese zbraň, nemůže kdejaký trouba a myslivost, není jenom o střelbě, lovu, zabíjení, nebo o trofejích.
A zajímavé bylo, že jak ten lesník na Slovensku, tak i myslivec, byli klidní lidé. Možná dáno tím, že se sami dlouhodobě tiše pohybovali v přírodě...
Odpovědět
No a v době svých zelených let, jsem sloužil v západním pohraničí a občas v lese potkal a pobavil se i s myslivcem. Proto vím, že legálně nosit v lese zbraň, nemůže kdejaký trouba a myslivost, není jenom o střelbě, lovu, zabíjení, nebo o trofejích.
A zajímavé bylo, že jak ten lesník na Slovensku, tak i myslivec, byli klidní lidé. Možná dáno tím, že se sami dlouhodobě tiše pohybovali v přírodě...
TP
Tomáš Pilík
13.5.2026 10:23 Reaguje na Vladimír PelíšekTrochu mi to zní jako že jediné, co určuje velikost populace zvěře v (kulturní!) krajině je kulovnice.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.5.2026 13:37 Reaguje na Vladimír PelíšekZa kůrovcovou kalamitu odpovídá pouze lesník a ten kdo povýšil kalamitního škůdce do role lékaře či inženýra lesa. Myslivec v tomto případě nemá jak zasáhnout. Pokud se začali zvyšovat stavy zvěře tak se nezvyšovaly na holé zemi( vaši poušti) pod smrkovými ( borovými) monokultůrami ale v lánech řepky a kukuřice které obrovsky zvedly uživnost naší krajiny. No a čím ví se tu objevují ti vaši modetní zahradníci vašeho ražení tím víc to jde s přírodou ( její biodiverzitou) u nás do kopru.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 14:00 Reaguje na Jarek SchindlerStavy zvěře zvýšila lidová myslivost, aby si i po úbytku koroptví a zajíců mělo sto tisíc lidových myslivců na co vystřelit. Smrková poušť by sice takové stavy neuživila, ale pokud budeme srnce vykrmovat v krmelcích jako prasata, tak už to jde. A toto pravidlo je tak deviantně neúprosné, že pak skutečně začne platit, že pokud ty mraky spárkaté přestaneme pořádně vykrmovat, napáchají o to větší škody v lese.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.5.2026 15:13 Reaguje na Vladimír PelíšekUž více než 30 let tu máme myslivost více méně na komerční bázi. Již více než třicet let o myslivosti rozhodují vlastníci. Jak dlouho se ještě míníte vymlouvat na " lidovou myslivost"? Nějak zapomínáte, že ten srnec se u krmelce vykrmuje jen v zimně. Nezdá se vám , že ta vaše " poušť je tam celoročné? Co tedy na té poušti ten srnec v jarním, letním a podzimním období asi žere? Jestli jse deviant nemohu posoudit. Vím ale, že dnešní mírné zimy v našich podmínkách nejsou schopné redukovat stavy zvěeř. Vím že zvěř je dnes již celoročně a celodenné zbytečně rušena. Vím, že to rušení ji znemožňuje využívat většinu dostupných zdrojů potravy. Vím , že největší odpůrci péče o zvěř jsou lesní zahradníci . No a hlavně vím, že tady diskutujete pod článkem , který se zabývá tím druhým extrémem. Článek je o lidech kteří myslivcům nadávají hlavně proto, že zvěř loví. Co kdybyste vy co tvrdíte , že myslivci loví málo vysvětlili těmto ...... jak to ve skutečnosti je? Stalo by se něco?
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
13.5.2026 17:58 Reaguje na Jarek SchindlerStejně jako by stačilo, vážený pane Schindlere, kdybyste tady uvedl, kolik lidí zahynulo. To je trám a tříska. Vidíte moc černobíle a mnoho vám potom uniká.
Samo že tříska zejména zahnisaná bolí jako pes a taky může infekcí člověk přijít o nohu, ale mám na mysli to přísloví.
A pozor, ani milimetrem neobhajuji individua onanující na asociálních sítích třeba tím co nakopčila slečna. Ale na jednom konci škály a ano, na extrémním konci škály, jsou ty kříže (nebo náhrobky) omylem při lovu/v lese zastřelených lidí.
A taky zde dosud nepadlo slovo o myslivcích ožralých jako dogy. Ano v lese s flintou. Těch se já osobně bojím víc než medvědů. Statistika je neúprosná. Když už teda po ostatních chcete vyváženost.
A ještě jeden bod: mě by se jako kibicovi líbilo, kdybyste si zavedli mezi myslivci pravidlo neroznášet všude po rybnících a řekách ty ochočené kačeny. Nějak se uskromnit, prosím. Když potkám labuť, reaguje i v přelidněné krajině jako zvíře. Ty kačeny jsou snad úplně zdegenerované kryplině (abych byl genderově vyvážen) = vyselektované dlouhodletou péčí lidí milujících přírodu, žáno.
A nakonec vám přeju, abyste nepotkával tolik lidí. Ale jak to zařídit to teda neporadím.
Odpovědět
Samo že tříska zejména zahnisaná bolí jako pes a taky může infekcí člověk přijít o nohu, ale mám na mysli to přísloví.
A pozor, ani milimetrem neobhajuji individua onanující na asociálních sítích třeba tím co nakopčila slečna. Ale na jednom konci škály a ano, na extrémním konci škály, jsou ty kříže (nebo náhrobky) omylem při lovu/v lese zastřelených lidí.
A taky zde dosud nepadlo slovo o myslivcích ožralých jako dogy. Ano v lese s flintou. Těch se já osobně bojím víc než medvědů. Statistika je neúprosná. Když už teda po ostatních chcete vyváženost.
A ještě jeden bod: mě by se jako kibicovi líbilo, kdybyste si zavedli mezi myslivci pravidlo neroznášet všude po rybnících a řekách ty ochočené kačeny. Nějak se uskromnit, prosím. Když potkám labuť, reaguje i v přelidněné krajině jako zvíře. Ty kačeny jsou snad úplně zdegenerované kryplině (abych byl genderově vyvážen) = vyselektované dlouhodletou péčí lidí milujících přírodu, žáno.
A nakonec vám přeju, abyste nepotkával tolik lidí. Ale jak to zařídit to teda neporadím.
JS
Jarek Schindler
13.5.2026 19:52 Reaguje na Daniel FialaVážený pane Fialo, můžete být konkrétnější a přesněji specifikovat na co se to vlastně tak hloupě ptáte? Kolik lidí zahynulo??? Kde, jak???? Pokud se ptáte na myslivost tak , i při myslivosti jako pomalu při každé jiné lidské " akční" činnosti dochází k neštěstím. Nejsem černá kronika abych vám tady uváděl údaje které nakonec ani nesleduji. Třeba mě ale poučíte. V každém případě k počtu vystřelených ran a počtu ulovené zvěře se dá říci, že v ČR se myslivci chovají velice obezřetně a případů zranění nebo, nedej bože zabití je u nás naprosté minimum. Samozřejmě i to bolí. Jo čekal jsem který blb zase vytáhne alkohol. Jestli to nevíte tak u myslivce nebyl na honě již nějaký ten rok alkohol zjištěn. Takže si ty svoje dogy zase klidně odvěďte.
Tak co tedy říká ta vaše neúprostná statistika? No a vypouštění divokých kachen?Ono je to snad něco proti něčemu? Že se to nelíbí vám neznamená že se to nelíbi všem. Můžete být v klidu, zdegenerované ty kachny určitě nejsou. Ony totiž nemají důvod k té degeneraci. Stejně tak se odchovávají a vypouští například koroptve. Ty se vám také zdají jako zdegenerované kryplině?
V lesích klid už byl a tak bude celkem stačit když nebudu často potkávat idioty a vám podobná individua.
Odpovědět
Tak co tedy říká ta vaše neúprostná statistika? No a vypouštění divokých kachen?Ono je to snad něco proti něčemu? Že se to nelíbí vám neznamená že se to nelíbi všem. Můžete být v klidu, zdegenerované ty kachny určitě nejsou. Ony totiž nemají důvod k té degeneraci. Stejně tak se odchovávají a vypouští například koroptve. Ty se vám také zdají jako zdegenerované kryplině?
V lesích klid už byl a tak bude celkem stačit když nebudu často potkávat idioty a vám podobná individua.
MM
Mojmír Mitrenga
14.5.2026 22:21 Reaguje na Daniel FialaK tomuto komentáři pouze jedno. Pokud někdo vytáhne v diskuzi toto velice trapné klišé "ožralý myslivec s flintou", nemá proti myslivcům jediný argument. Toto jsem se naučil v mnoha diskuzích, včetně toho výběru od autorky článku.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
13.5.2026 17:35 Reaguje na Vladimír PelíšekVážený pane Pelíšku,
musím Vám poděkovat, že jste tady na oplátku pana Tondu taky hezky oslovil.
Ale nejvíc díky za tu trpělivost, kterou zdejšímu článku věnujete. Kéž by nad některými hlavami vyšlo slunce.
Zdravý=vícedruhový,vícegenerační a prostorově heterogenní les je pro vodní režim krajiny nikdy a ničím jiným nenahraditelné požehnání. Kéž by se nám ho dostalo o 10 % plochy státní výměry více (myslím nad současnou plochu lesa v ČR). Kéž by se do krajiny vrátily mokřady, jež jsme zlikvidovali velkoplošně, jejich např. a mj. denitrifikační kapacitu nelze nikdy ničím dohnat, natož ekonomicky (ano článek není o zem.děl., ale nebudu vám psát jindy, protože se nejspíš mineme :-)
Kdybych si ale mohl něco v životě přát, pro les a lidi (třeba kvůli menší povodním a menšímu suchu), aby se s těmi lesníky měnícími přístup díky řečené katarzi trošinku roztrhnul pytel, nebo aspoň pytlíček. Třeba v líhni u Kinských na Žďársku to docela "kvete". Potřebujeme plody (je to dřina jako prase, ale voňavá) moc a moc.
Ať se daří!
Odpovědět
musím Vám poděkovat, že jste tady na oplátku pana Tondu taky hezky oslovil.
Ale nejvíc díky za tu trpělivost, kterou zdejšímu článku věnujete. Kéž by nad některými hlavami vyšlo slunce.
Zdravý=vícedruhový,vícegenerační a prostorově heterogenní les je pro vodní režim krajiny nikdy a ničím jiným nenahraditelné požehnání. Kéž by se nám ho dostalo o 10 % plochy státní výměry více (myslím nad současnou plochu lesa v ČR). Kéž by se do krajiny vrátily mokřady, jež jsme zlikvidovali velkoplošně, jejich např. a mj. denitrifikační kapacitu nelze nikdy ničím dohnat, natož ekonomicky (ano článek není o zem.děl., ale nebudu vám psát jindy, protože se nejspíš mineme :-)
Kdybych si ale mohl něco v životě přát, pro les a lidi (třeba kvůli menší povodním a menšímu suchu), aby se s těmi lesníky měnícími přístup díky řečené katarzi trošinku roztrhnul pytel, nebo aspoň pytlíček. Třeba v líhni u Kinských na Žďársku to docela "kvete". Potřebujeme plody (je to dřina jako prase, ale voňavá) moc a moc.
Ať se daří!
DF
Daniel Fiala
13.5.2026 17:23 Reaguje na Tonda SelektodaVážený pane Tondo Selektondo,
musím Vám poděkovat, že jste pana Pelíška tak mile oslovil. Tato debata se mi selektivně líbí a místy hnusí. Proto tady děkuji.
Odpovědět
musím Vám poděkovat, že jste pana Pelíška tak mile oslovil. Tato debata se mi selektivně líbí a místy hnusí. Proto tady děkuji.
SV
Slavomil Vinkler
13.5.2026 08:48 Reaguje na Vladimír PelíšekAle to skolení jelena přece chcete. No jsem přesvědčen, že v hospodářském lese je zvěře nadbytek, nicméně v přírodním málo. V dobách meziledových i ledových jich bylo daleko víc.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
13.5.2026 11:50 Reaguje na Vladimír PelíšekProč bylo za 1. Republiky vysoké málo? Protože každý sedlák měl pušku a všichni lovili jako urvaní, aby srnčí nepřeběhlo k sousedovi.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.5.2026 13:43 Reaguje na Jaroslav PokornýTak srnčí není vysoká. Jinak se stačí podívat na dobové fotky a člověku musí být jasné, jak je to možné a proč to tak je. Základ byly hlavně malá políčka a minimum zeleně či neobhospodařované plochy mimo les.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.5.2026 13:15 Reaguje na Vladimír PelíšekOna snad zvěř či dokonce myslivost může za kůrovcovou kalamitu? Ano různí zahradníci dnes rádi dávají rovnítko mezi bude zvěř nebude les, ale tak to nefunguje. Přes vaše tvrzení o obrovské přemnoženosti zvěře, která brání zalesnění kalamitních holin se naopak zvyšuje počet hektarů zalesněných přirozenou obnovou. Jistě vysvětlíte jak je to možné. No a nyní jste alespoň částečně odhalil vaše pohnutky. Tak závist světem opravdu vládne. Ten kýbl Aversolu navíc znamená třeba navíc i několik stokorun na nájmu a třeba také to že rychle zyjistím kulturu. . Prostě budete asi jen další co pro stromy nevidí les s celou škálou života.
Odpovědět
MM
Mojmír Mitrenga
14.5.2026 22:01 Reaguje na Vladimír PelíšekZa vaše peníze? Vy platíte ty (nesmyslné) statisíce za nájmy místo myslivců? Proč tedy stát (LČR) požaduje takto vysoké nájmy a zároveň by chtěl mít stavy zvěře na nule nebo desetině současných stavů. Nesmysl. Pokud jako mysl. spolek plníte plány lovu, funguje přirozené zmlazení, škody jsou minimální, měl by majitel lesa mít prioritu tento spolek udržet a ne ho chtít zlikvidovat trojnásobným zvýšením nájmu a honitbu pronajmout bohatému podnikateli za cenu likvidace lesa (vlastní zkušenost).
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
13.5.2026 07:39 Reaguje na Tonda SelektodaK domácím zvířatům.Odstřel zaběhlých psů a koček měl a jistě pořád má svá pravidla a omezení.Nejde jak psal kdosi jinde o lov ale odstřel škodné.Jiná situace byla v době kdy byla vzteklina běžná,před vakcinací.Kočky se zabíjely pro odměnu.Pro mne to není tak dávno.
Odpovědět
Ra
Radek
13.5.2026 09:10 Reaguje na Vladimír PelíšekPředpokládám, že jste vlastník, v takovém případě je zákon na vaší straně, všechny vyhlášky vám povolují lov v podstatě všeho. Co děláte vy konkrétně z toho, co tady popisujete? Prosím o nějaká čísla o lovu vámi zmíněné zvěře.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 09:31 Reaguje na RadekJa jsem vlastník, ale v rámci HS ne majoritní. Nemam moc výrazněji ovlivnit plán odlovu. Lov mě ani nezajímá. Zajímá mě zdravý les. Pro mě za mě si dávejte NS, jaké chcete, ale stavy zvěře se budou odvíjet od stavu lesních porostů, ne naopak.
Odpovědět
Ra
Radek
13.5.2026 10:07 Reaguje na Vladimír Pelíšek„Stavy zvěře se budou odvíjet od stavu lesů, ne naopak.“
V tom máte pravdu a je to tak i v přírodě dáno; kolik zvěře les – životní prostředí – uživí, tolik jí tam může žít. Proto se v zimě přikrmuje tak, aby zvěř nedělala na lesních porostech škodu z hladu – někde se dělají přezimovací obůrky, další opatření proti takzvaným škodám. Potom je na nás vlastnících, jak se postavíme k její redukci, tak jako je na nás vlastnících přijmout prostý fakt, že pro zvěř je náš les jejím domovem. Já jsem také vlastník a vykonávám v našem HS právo myslivosti, i když mám malou hlasovací sílu, dost toho ovlivňuji svou činností. Máme u nás několik vlastníků, kteří si pletou myslivce se svými zaměstnanci – někteří dokonce s poskoky –, sami nemají na nic čas, redukce zvěře je nezajímá a po ostatních chtějí, aby to dělali tak nějak za ně. Pak jsou tací, kterým stačí, když jim myslivci pomůžou třeba s tou ochranou. Je zvláštní, jak rychle někteří z nás zapomněli, co vše se musí dělat v lese, aby dobře odrůstal, a na to, že i ten les tvoří jeho obyvatelé, a to je, vážený pane, zvěř, ptactvo a i ty dnes všemi obdivované šelmy. Zkuste se nad tím aspoň zamyslet.
Odpovědět
V tom máte pravdu a je to tak i v přírodě dáno; kolik zvěře les – životní prostředí – uživí, tolik jí tam může žít. Proto se v zimě přikrmuje tak, aby zvěř nedělala na lesních porostech škodu z hladu – někde se dělají přezimovací obůrky, další opatření proti takzvaným škodám. Potom je na nás vlastnících, jak se postavíme k její redukci, tak jako je na nás vlastnících přijmout prostý fakt, že pro zvěř je náš les jejím domovem. Já jsem také vlastník a vykonávám v našem HS právo myslivosti, i když mám malou hlasovací sílu, dost toho ovlivňuji svou činností. Máme u nás několik vlastníků, kteří si pletou myslivce se svými zaměstnanci – někteří dokonce s poskoky –, sami nemají na nic čas, redukce zvěře je nezajímá a po ostatních chtějí, aby to dělali tak nějak za ně. Pak jsou tací, kterým stačí, když jim myslivci pomůžou třeba s tou ochranou. Je zvláštní, jak rychle někteří z nás zapomněli, co vše se musí dělat v lese, aby dobře odrůstal, a na to, že i ten les tvoří jeho obyvatelé, a to je, vážený pane, zvěř, ptactvo a i ty dnes všemi obdivované šelmy. Zkuste se nad tím aspoň zamyslet.
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 10:17 Reaguje na RadekNenapadlo Vás, že zimní hlad byl v lese vždy, a to i v době, než se začalo přikrmovat? A vidíte, přesto tam už tehdy spárkatá zvěř žila, a i když ne všechna, tak i přežívala zimu.
Pokud přes zimu přikrmujete, přežije mnohem více zvěře, než by přežít mělo. Toto “vice zvěře” má pak i vice potomstva. Pokud zvěř uměle přikrmujete, přežije ji vice, než by mělo, než je to prostředí schopno uživit. A opravdu ne, ta zvěř nebude žrát jen to, co najde v krmelcích. Bude okusovat nálety a lesní kultury. Bude-li té zvěře xkrat méně, protože se nebude přikrmovat, sežere i ykrat méně malých stromků. To je, oč tu běží.
Odpovědět
Pokud přes zimu přikrmujete, přežije mnohem více zvěře, než by přežít mělo. Toto “vice zvěře” má pak i vice potomstva. Pokud zvěř uměle přikrmujete, přežije ji vice, než by mělo, než je to prostředí schopno uživit. A opravdu ne, ta zvěř nebude žrát jen to, co najde v krmelcích. Bude okusovat nálety a lesní kultury. Bude-li té zvěře xkrat méně, protože se nebude přikrmovat, sežere i ykrat méně malých stromků. To je, oč tu běží.
TP
Tomáš Pilík
13.5.2026 10:30 Reaguje na Vladimír Pelíšek,,Nenapadlo Vás, že zimní hlad byl v lese vždy, a to i v době, než se začalo přikrmovat?"
Životní prostor zvěře není omezen jen na les, ikdyž dnes už bohužel ano - vzhledem k žalostnému stavu zemědělské krajiny. Co by také zvěř na sklizených polích ošetřených herbicidy měla hledat? Dříve měla zvěř pastvu bez chemikálií v krajině i v zimě. Proto je dnes přikrmování zvěře nezastupitelné zejména jako ochrana lesních porostů.
Odpovědět
Životní prostor zvěře není omezen jen na les, ikdyž dnes už bohužel ano - vzhledem k žalostnému stavu zemědělské krajiny. Co by také zvěř na sklizených polích ošetřených herbicidy měla hledat? Dříve měla zvěř pastvu bez chemikálií v krajině i v zimě. Proto je dnes přikrmování zvěře nezastupitelné zejména jako ochrana lesních porostů.
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 10:50 Reaguje na Tomáš PilíkJenže zvěř se primárně nepřikrmuje kvůli neužívným, herbicidy ošetřeným polím, ale proto, aby jí přežilo a reprodukovalo se co nejvíce. Neexistuje žádný důkaz, že by se tam, kde se úživné louky, remízky apod. vyskytují ve větší míře, přikrmovalo méně, a ani myslivecké plány zimního přikrmování toto většinou nereflektují.
Ale i kdyby: - neměl by snad fakt, že v honitbě převažují neúživné plochy, mrtvá hladová pole a smrková / borová poušť, vést myslivce spíše ke snížení NS, než ke zvýšení objemu zimního přikrmování? Zdravý rozum i ohleduplnost k přírodě by to naznačovaly, oba však víme, že ve skutečnosti se děje spíše opak.
Odpovědět
Ale i kdyby: - neměl by snad fakt, že v honitbě převažují neúživné plochy, mrtvá hladová pole a smrková / borová poušť, vést myslivce spíše ke snížení NS, než ke zvýšení objemu zimního přikrmování? Zdravý rozum i ohleduplnost k přírodě by to naznačovaly, oba však víme, že ve skutečnosti se děje spíše opak.
TP
Tomáš Pilík
13.5.2026 12:28 Reaguje na Vladimír PelíšekStále dokola opakujete to stejné přesto, že už Vám to tady několik lidí vyvrátilo. To je pak těžká debata.
Pokud by zvěř v lesích měla v době nouze padat hlady podle Vašeho modelu, bude to znamenat, že než zvěř hlady padne, budou nejdříve vyčerpány všechny potravní zdroje a přitom nebude záležet na tom, zda je v lese 5 nebo 50 ks zvěře.
Odpovědět
Pokud by zvěř v lesích měla v době nouze padat hlady podle Vašeho modelu, bude to znamenat, že než zvěř hlady padne, budou nejdříve vyčerpány všechny potravní zdroje a přitom nebude záležet na tom, zda je v lese 5 nebo 50 ks zvěře.
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 13:41 Reaguje na Tomáš PilíkNikdo mi nic nevyvrátil, to je jen Vaše zbožné přání. Vubec ta vaše myslivecká logika je něco, co by mělo být patentováno, protože její humornost se blíží těm nejpovedenějším scénkám Vladimíra Menšíka.
Takže speciálně pro Vás.
1 jelen na 25 km2 za zimní sezonu okouše terminály dejme tomu 25% buků a jedlí tam rostoucích.
Ostatní buky a jedle budou dál zdárně přirůstat. Což úplně stačí a uspokojí požadavky společnosti na les i na jeleny.
4 jeleni na 25 km2 sežerou terminály všech buků a jedlí.
Veškeré neoplocené & nenatřené mladé buky a jedle tudíž ze sledované lokality časem vymizí.
Pokud budete přikrmovat, všech 5 jelenů přežije.
Pokud nebudete, odejdou “nadbyteční” jeleni jinam, nebo ti slabší podlehnou nějakým nemocem.
Funguje to tak stejně u všech. U lidí, myší i jelenů.
Hodně potravy - populace až do určitého stavu roste.
Malo potravy - hlad, nemoci, epidemie, populace nic moc.
Vy jste se ovšem rozhodli, že budete jeleny vykrmovat jako prasata, přestože kromě toho v krmelcích skoro nikde nic k snědku v okolních smrkových polích nenajdou.
Jen ať je jich co nejvíc. Nějaký stav lesů, to přece není váš problém.
Odpovědět
Takže speciálně pro Vás.
1 jelen na 25 km2 za zimní sezonu okouše terminály dejme tomu 25% buků a jedlí tam rostoucích.
Ostatní buky a jedle budou dál zdárně přirůstat. Což úplně stačí a uspokojí požadavky společnosti na les i na jeleny.
4 jeleni na 25 km2 sežerou terminály všech buků a jedlí.
Veškeré neoplocené & nenatřené mladé buky a jedle tudíž ze sledované lokality časem vymizí.
Pokud budete přikrmovat, všech 5 jelenů přežije.
Pokud nebudete, odejdou “nadbyteční” jeleni jinam, nebo ti slabší podlehnou nějakým nemocem.
Funguje to tak stejně u všech. U lidí, myší i jelenů.
Hodně potravy - populace až do určitého stavu roste.
Malo potravy - hlad, nemoci, epidemie, populace nic moc.
Vy jste se ovšem rozhodli, že budete jeleny vykrmovat jako prasata, přestože kromě toho v krmelcích skoro nikde nic k snědku v okolních smrkových polích nenajdou.
Jen ať je jich co nejvíc. Nějaký stav lesů, to přece není váš problém.
JS
Jarek Schindler
13.5.2026 14:06 Reaguje na Vladimír PelíšekPromiňte ale tohle je opravdu postavené na hlavu. Píšete naprosté nasmysly. Jistě znáte nějaké závěry UHUL, VULHM nebo výsledky NIL. Co se týká okusu je poskození od 15 % u smrku po 50,6% u ostatních listnáčů. Celkově je v NIL uváděno asi 27 % poškozených sazenic. Můžete říci kolik vyřežete stromků v první prořezávce? Jedle ani buk z lokality s matečnými stromy zatím nikde nevymizel. No a pokud chcete do jehličnatých plantáží jiné dřeviny tak si to samozřejmě budete muset oplotit. Tam vám to kompletně sežere i ten jeden jelen. Jo a tam kde zvěř nic nenajde většinou není. Co by tam asi dělala?
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 17:14 Reaguje na Jarek SchindlerTyto závěry jsou naprosto lživé, jedle naopak vymizela z řady míst právě a pouze kvůli tomu, že 100,0% jejích semenáčků sežrala zvěř. Smrkopole je samozřejmě pole jako každé jiné, polomrtvý útvar, proto taky říkám, že za devastaci lesního prostředí v ČR mohou lidoví myslivci a smrkoplantážníci společně, je to dílo dosažené rukou společnou a nerozdílnou.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.5.2026 12:31 Reaguje na Vladimír PelíšekTak NIl , UHUL vydává lživá čísla. Opravdu? Že se vám to nehodí do krámu ještě neznamená že to není pravda. S vyšším zastoupením jedle naopak klesají škody na jedli. No u nás například máme i ta smrkopole a dá se říci , že tu byla vždy a nic jiného tu nebude. Tedy nejedná se o žádný polomrtvý utvar. No a devastace lesního prostředí. To myslíte to prostředí ve kterém ekologové a ochranáři chtějí vyhlašovat NP či CHKO? Na vás je krásně vidět ten rozdíl mezi lesníkem a lesním zahradníkem vašeho typu.
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
13.5.2026 14:28 Reaguje na Vladimír PelíšekNooo ... tak jsme se konečně dostali k tomu, o co zde jde - likvidace zvěře a maximalizace zisku. Samozřejmě, že to, co píšete smysl nedává.
Pokud pominu skutečnost, že zákon o myslivosti, resp. jedna z jeho prováděcích vyhlášek (která je mimochodem pod dlouhodobou kritikou snad úplně všech) stanovují, že minimální stav jelení zvěře je 10 ks na 1000 ha lesa (co je minimální stav víme a proč je stanoven také, tak to zde dále nebudu rozepisovat), tak jste si vlastně sám odpověděl na to, proč má přikrmování zvěře v kulturní krajině nezastupitelný význam. V okamžiku, kdy 4 ks jelení zvěře na 2500 ha sežerou veškerou výsadbu nebo zmlazení, tak je v krajině samozřejmě něco špatně a rozhodně za to nemohou myslivci, ani zvěř.
Zároveň jste mi tím připomněl takový citát jednoho uznávaného lesníka ... ,,Les bez zvěře dokáže pěstovat i b*bec".
Odpovědět
Pokud pominu skutečnost, že zákon o myslivosti, resp. jedna z jeho prováděcích vyhlášek (která je mimochodem pod dlouhodobou kritikou snad úplně všech) stanovují, že minimální stav jelení zvěře je 10 ks na 1000 ha lesa (co je minimální stav víme a proč je stanoven také, tak to zde dále nebudu rozepisovat), tak jste si vlastně sám odpověděl na to, proč má přikrmování zvěře v kulturní krajině nezastupitelný význam. V okamžiku, kdy 4 ks jelení zvěře na 2500 ha sežerou veškerou výsadbu nebo zmlazení, tak je v krajině samozřejmě něco špatně a rozhodně za to nemohou myslivci, ani zvěř.
Zároveň jste mi tím připomněl takový citát jednoho uznávaného lesníka ... ,,Les bez zvěře dokáže pěstovat i b*bec".
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 17:10 Reaguje na Tomáš PilíkToho lesníka neznám, zřejmě šlo o nějakého propagátora mražáků plných zvěřiny. Spárkatá zvěř a člověk žijí ve střední Evropě pospolu řekneme 6000 let, po celou tu dobu s výjimkou posledních max. 200 let se stavy spárkaté i les dokázaly obnovovat samy i bez člověka, přestože člověk obojí z nich systematicky likvidoval a neobnovoval. Rozumné stavy zvěře znamenají rozumnou či nulovou nutnost ochrany semenáčků dřevin, zatímco myslivci vyhnané nadstavy zvěře spojené s neúživnou krajinou smrkových polí vydávaných za les vedou k devastaci semenáčků zvěří. To je elementární fakt, doslova axiom, který neokecáte.
Odpovědět
Ra
Radek
13.5.2026 18:16 Reaguje na Vladimír PelíšekJen mi ten váš fakt nějak nesedí s nacpanými mrazáky zvěřiny.
Vám bude vadit i ten poslední zajíc, co musí taky něco žrát.
Odpovědět
Vám bude vadit i ten poslední zajíc, co musí taky něco žrát.
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 13:53 Reaguje na Tomáš PilíkJe to přesně naopak. Víc jelenů na jednotku plochy sežere víc stromku než míň jelenů na tu samou plochu. To, co tvrdíte, by platilo pouze v případě, že jeleni, kteří jsou vykrmováni u krmelců, už pak nejdou ožírat stromky. Jenže oni v reálu jdou, což ví každý, kdo kdy viděl, o kolik jsou poškozenější stromky v okolí krmelců než třeba o 500 metrů dále. Buďto tedy záměrně lžete, nebo nemáte praktické poznatky a mluví z Vás pouze teorie.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.5.2026 14:18 Reaguje na Vladimír Pelíšek100 kg " salátu" sežere stejně tak jeden jelen jako deset. Vy snad neprovádíte v místech největší koncentrace zvěře ochranu stromků proti okusu? Tam se snad vždy začínalo, protož každému bylo jasné, že největší možné škody jsou tam kde dochází k největší koncebtraci zvěře. A kde dochází k největší koncentraci zvěře? No přece u krmelců. I ten jelen má jen určitý objem žaludlu a pokud se nažere u krmelce nepůjde žrát jinam ale potřebuje v klidu trávit. Zde je problém. Zvěř dnes v lese nemá klid. Ona nemá ten klid ani na to aby se v klidu napásla. Jak po ni potom chtít aby využívala dostupné zdroje, když ty pro ni, díky rušení lidí, nakonec dostupné nejsou. Škody zvěří jsou hlavně z důvodu stresu zvěře z jejího neustálého rušení.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 17:04 Reaguje na Jarek SchindlerVsechno uplne mimo. Pokud jeden jelen sežere 100 kg salátu, sežere 10 jelenů 1000 kg salátu. Jelenům nestačí jen salát, potřebují mj. i větvičky drevin, proto ožírají nejvíc stromků u krmelců - mají celé menu “při jednom”. A to rušení zvěře? Zcela naopak. Dnes je tomu přesně opačně než před cca 80 lety a dříve, kdy byla střední Evropa osídlena a prostoupena lidmi podstatně více, než dnes. Stačí se podívat, kolik zaniklo vsí, kolik poliček a polí bylo zalesněno či zarostlo sukcesí samo. Dnešní lidské návštěvy přírody se koncentrují na podstatně méně místech, takže naopak vzniká podstatně více pro zvěř klidových zón, než v minulosti. To ví úplně každý, kdo zná historii, kdo chodí po lese, kdo nečerpá pouze moudra z mysliveckých příruček. To je právě ten rozdíl mezi námi.
Odpovědět
Ra
Radek
13.5.2026 18:11 Reaguje na Vladimír PelíšekJá mám z vás pocit přesně opačný, pan Schindler je praktik a vy nám tady popisujete vaše hluboké myšlenky. Snad to čtou ti, co dělají z nás myslivců vrahy nevinných zvířátek, něco pochopili.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
14.5.2026 09:26 Reaguje na RadekMoje hluboké myšlenky jsou založeny na několika dekádách fyzického pěstování lesa. Na čem jsou založeny myšlenky pana Schindlera, to netuším, zato přesně vím, že jejich realizace vede k smrkové či borové poušti a mrakům obtížně zalesnitelných holin. Ale srnečci, ti se mají u krmelců dobře. I ten nejslabší si bříško nacpe k prasknutí, přežije i tvrdší zimu a o to víc stromků může ožrat, jakmile si zatouží zpestřit jídelníček.
Odpovědět
Ra
Radek
14.5.2026 11:40 Reaguje na Vladimír Pelíšektak jsem vás trefil přesně, vaše hluboké myšlenky nemají s praxí odbornosti nic společného.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.5.2026 13:33 Reaguje na Vladimír PelíšekNebuďte směšný, srnečci v dnešní době ke krmelcům moc nechodí. Pokud u nás něco přikrmujeme tak je to řepou a senem jelení zvěř. No a já osobně neznám nic co bychom nedokázali zalesnit a zajistit. Dokonce jsem schopen tvrdit, že když dříve zvěř sežrala 60 % bukového zmlazení ušetřila nám větší pracnost při dalších zásazích a tím samozřejmě i peníze. Ano , naši předci mluvili o zlatých zubech české zvěře. Proč asi? No a pokud čtu to co píšete o těch srnečcích, tak vy ani o té srnčí zvěři toho moc nevíte. Prostě a jasně lesní zahradník co pro stromy nevidí les.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.5.2026 13:16 Reaguje na Vladimír PelíšekZačínáte být, ve snaze obhájit vaše nesmysly, hodně směšný. Nezapomněl jste na to, že ty větvičky( listnáté) jsou bez listí, nebo se starým listem a pupeny se začínají nalévat až v předjaří? Navíc ty větvičky jsou většinou již zcřevnatělé a nemají ani moc kůry, že. Vysoká, tedy jestli to nevíte, dřevo nežere. Ještě jednou, vy snad neděláte ochranu proti okusu přednostně tam, kde se soustřeďuje nejvíc zvěře? Před 80 lety a dříve samozřejmě ČR nebyla zalidněna podstatně více než dnes. V každém případě lidé na vesnicích ale i ve městech neměli čas po večerech a nocích běhat po lesích, venčit psy či o výkendech dělat turistiku ( běhat po hřebenovkách atd,). Měli dost práce s tím se uživit. A ano, nyní si zase krásně odpovídáte na to co jste dřív popíral. " Kolik políček a polí", dodám louček a luk bylo zalesněno..... Kolik ploch dříve sloužících jako pastevní plochy pro zvěř se zalesnily smrkem. Já tedy na rozdíl od vá schápu proč se ty louky zalesňovaly hlavně smrkem. Vy jste asi nebyl v dnešní době pořadně v lese. Dnes lidé vlezou kdykoliv kamkoliv. Jediným místem kde má zvěř dnes klid jsou možná tak velké rezervace ( NPR) a nebo lány kukuřice.
Takže , pokud tvrdíte, že " dnes naopak vzniká podstatně více pro zvěř klidových zón, než v minulosti" tak prchsprostě lžete. Celkem by mě zajímalo kdo by vás v tomto tvrzení byl schopen, tedy když to ví úplně každý, podpořit? Prosím najde se tu takový... .
Odpovědět
Takže , pokud tvrdíte, že " dnes naopak vzniká podstatně více pro zvěř klidových zón, než v minulosti" tak prchsprostě lžete. Celkem by mě zajímalo kdo by vás v tomto tvrzení byl schopen, tedy když to ví úplně každý, podpořit? Prosím najde se tu takový... .
JS
Jarek Schindler
13.5.2026 13:47 Reaguje na Vladimír PelíšekHlavně dnes nejsou zimy, které by i bez přikrmování nějak redukovaly stavy zvěře. Pouze to nepřikrmování zvýší škody na lese. A zase bude řev.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
13.5.2026 11:42 Reaguje na Vladimír Pelíšektisíce beznadějných a velmi těžko zalesnitelnych holin. .....
Ále, za dva roky je holina zelená jako brčál, no ano, lidé mají představu, že by tam mělo růst něco jiného než co vybrala Matka Příroda.
Odpovědět
Ále, za dva roky je holina zelená jako brčál, no ano, lidé mají představu, že by tam mělo růst něco jiného než co vybrala Matka Příroda.
Karel Zvářal
13.5.2026 11:50 Reaguje na Jaroslav PokornýUž jsem to psal vícekrát - požár aktivistům nejenže nevadí, dokáží jeho následky barvitě popsat a adorovat postupné zazelenění. Zatímco zvěř či těžba jsou škodlivé - přičemž ta zvěř to nikdy nezlikviduje do mrtě. A profík vytěženou plochu vždy zalesní, pod taktovkou přírody se ten proces "poněkud" natáhne. Ale i taková místa mají své kouzlo a samozřejmě spoustu obyvatel.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.5.2026 12:39 Reaguje na Jaroslav PokornýJistě. Pokud je to zejména hospodářský les. Nicméně i v lese v NP to není úplně ideální.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.5.2026 12:58 Reaguje na Slavomil VinklerJistě, že by mělo růst něco jiného.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 13:26 Reaguje na Jaroslav PokornýTak jistě, takový jívovo - březový les je přece také les, že?
On se tam ten klimaxový porost samozřejmě “časem” objeví, problém je “jen” ten, ze pokud kilometry daleko rostl jen smrk a smrk, protože vše ostatní sežrali přemnožení jeleni a srnci, tak to může trvat buďto přírodě třeba 200 let, nebo člověku (za opravdu velké peníze) pěkných pár dekád…
Ale za to přece ty mraky jelenů, srnců, muflonů a siků stojí, no ne?
Odpovědět
On se tam ten klimaxový porost samozřejmě “časem” objeví, problém je “jen” ten, ze pokud kilometry daleko rostl jen smrk a smrk, protože vše ostatní sežrali přemnožení jeleni a srnci, tak to může trvat buďto přírodě třeba 200 let, nebo člověku (za opravdu velké peníze) pěkných pár dekád…
Ale za to přece ty mraky jelenů, srnců, muflonů a siků stojí, no ne?
Ra
Radek
13.5.2026 14:25 Reaguje na Vladimír Pelíšek Kolik by podle vás mělo být jelenů v kmenovém stavu tak, aby to vyhovovalo? Ty smrkové monokultury tady nebyly kvůli tomu, že zvěř sežrala jiné druhy, smrk tady byl, protože ho lidé ve velkém sázeli a byl také dlouhá léta dotován a upřednostňován před listnáči, vy to nevíte? Nakonec smrk sázejí ve velkém i teď.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.5.2026 14:32 Reaguje na RadekTěmto dnešním lesním zahradníkům bude vadit nakonec i poslední zajíc. Kdysi kdosi řekl ( už jsem to napsal), že pěstovat les bez zvěře umi každý blbec. Ať si každý vybere co mu je bližší.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 16:57 Reaguje na Jarek SchindlerOmyl, vybírat si budou výlučně majitelé lesa, kolik a jaké zvěře budou na svých pozemcích tolerovat. Myslivcům nebude v budoucnu nic bránit pronajmout nebo zakoupit si vhodné pozemky, ty oplotit a chovat si na nich třeba klokany.
Odpovědět
Ra
Radek
13.5.2026 17:27 Reaguje na Vladimír Pelíšek HS bylo vytvořeno právě proto, aby vlastníci rozhodovali, tedy v rámci zákona. Vy budete asi jeden z těch, co mají svůj názor a fakta ho nezajímají.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
15.5.2026 18:10 Reaguje na Vladimír PelíšekTak proč si už dnes místo nesmyslných řečí nevybíráte kolik a jaké zvěře na pozemcích chcete? Je to snad vždy držitel honitby ( tedy majitel) kdo schvaluje plány lovu. Nebo u vás je to snad jinak? Jste směšný, Už přímo živě vidím jak vysvětlujete jelenům, že je v lese nechcete.
Odpovědět
Ra
Radek
13.5.2026 14:40 Reaguje na RadekU nás les naprosto normálně zmlazuje. To, co tady pořád dokola popisujete, že se děje někde na Vysočině... Vysočinu trošku znám, jezdím za kamarádem do Žďárských vrchů a na Třebíčsko, naprosto normálně tam žije les. Žádná apokalypsa, likvidace sazenic zvěří, kterou se tady snažíte nastínit, se neděje.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
14.5.2026 09:19 Reaguje na RadekJaký les? Smrk, který v 90% sparkatcům stejně nakonec odroste? Jíva a bříza, které udělají i 1,5 metru za rok? Jeřáb?
Jedlové nálety ani bukové koberce to asi nebudou, že?
Odpovědět
Jedlové nálety ani bukové koberce to asi nebudou, že?
Ra
Radek
14.5.2026 11:37 Reaguje na Vladimír PelíšekJedle s musí chránit všude, prostě zvěři chutnají, ale i ty se přirozeně obnovují, a ano, jsou to buky bez ochrany a koberce smrků, břízy, javory, dokonce třešně, jasany….. stačí se zastavit někde v lese a projít se v něm, mít oči otevřené. Na tom Třebíčsku se dokonce jezdila dívat vrchnost LČR, jak tam odrůstá buk bez ochrany, zavolejte si na správu, oni vám to potvrdí. Jenže vy stejně budete pořád dokola opakovat ty vaše polopravdy a nic jako vlastník dělat nebudete.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
14.5.2026 12:35 Reaguje na RadekKoberce smrků jsou v místě, odkud je smrk jako do budoucna neperspektivní třeba dostat, jistě výhrou. Třešně, jasany a javory se obnoví odkud, když tam ve stromovém pásmu kilometry nic než smrk nerostlo? Ne, jedle se NEMUSÍ chránit všude, to je lež, ze které Vás usvědčuji jako ten, kdo jedlí ochránil už tisíce. Co jako vlastník dělám nebo nedělám, nevíte a vědět nemůžete, zato já dokážu velice jednoduše poznat, že skoro netušíte, o čem mluvíte.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.5.2026 13:41 Reaguje na Vladimír PelíšekAbyste měl bukové koberce a jedlové nálety musíte mít v první řadě matečné stromy. Tam kde ta jedle a buk je, není s přirozeným zmlazením problém. Akorát se s tím zase musí hospodařit. Celkem by mi stačil váš ceník prací a hned vám řeknu jak hospodáříte s přirozeným zmlazením.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.5.2026 14:27 Reaguje na Vladimír PelíšekZajímavé. U nás zatím buk nebo jedli nic nesežralo. No a zmlazení ( těžba formou cloné seče) bylo dřív než došlo k domícení mateřského porostu. A to vše dokonce i se zvěří. Přírodě bude trvat víc než 200 let než uklidí ten bordel po těch vašich environmentálních spolcích ke kterým se hlásíte.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 16:54 Reaguje na Jarek SchindlerCož o to, u nás bukové nálety taky válcují všechno ostatní, to ale bohužel není případ větší části ČR patřící do tzv. Hercynika. Bukové semeno je těžké a dál než z perimetru mateřského stromu se až na výjimky (sojky apod.) opravdu nedostane. Pokud máte někde na Vysočině 1,5 km souvislou holinu po tzv. výnosové dřevině, obávám se, že tam bukové nálety opravdu mít nebudete. Za 200 let už v ČR bude minimum smrku, odhaduji tech cca 10-15%, mnohem méně lesních býložravců a souvislý výskyt vlka. Experimentům lesnictví věkových tříd boreálních dřevin a zelených “lesapánů” zvoní umíráček už teď.
Odpovědět
JO
VP
Vladimír Pelíšek
14.5.2026 09:17 Reaguje na Jarka O.Explicitně ne, ale přínos této školy respektuji.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.5.2026 14:08 Reaguje na Vladimír PelíšekTak co si stěžujete? Samozřejmě s bukem se hospodaří jinak a to zmlazení tam musíte mít dřív než porost vytěžíte. Co bude za 200 let? V každém případě bude smrk a jedle tam kde se jim bude dařit. Z buku krovy neuděláte. Chcete snad z buku prkna? Počty vlků budou samozřejmě propojeny s počtem její kořisti. Nebude spárkatá nebudou vlci a pokud budou tak se budou i lovit. Les věkových třid není experimentem ale celkem fungujícím vzorcem jak pěstovat les i pro další generace a přitom plošně minimalizovat různé faktory zapřičiňující rozpad lesa. Vás jde typovat tak na Pro Silva Bohemicu. Místo spárkaté budete v lesích pěstovat krávy a říkat tomu agrolesnictví. Taky dobrý.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
15.5.2026 10:21 Reaguje na Jarek SchindlerLes věkových tříd ve střední Evropě je něco jako vzducholodě - potvrdilo se, že existují funkčnější řešení (letadla), takže to už brzo skončí. Na krovy je nejlepší jedle, která navíc neničí půdu, jako smrk, masově neodumírá při kalamitách, jako smrk, a vydrží i podstatně delší období sucha, než smrk. To, že se smrkoplantážníci odnaučili jedli pěstovat, chápu, ale neomlouvám. Nárůst teplot a rostoucí frekvence suchých období beztak smrk z většiny míst, kde se dnes v ČR pěstuje, vyeliminuje.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
16.5.2026 15:17 Reaguje na Vladimír Pelíšek Les věkových tříd je v našich podmínkách celkem geniální v různorodosti kterou představuje. Pořád ovšem dojíždíme na velkoplošné těžby z konce předminulého a začátku minulého století. O tom by ale člověk nejdřív musel něco vědět, že. Vliv jedle na půdu je srovnatelný se smrkem. Nikdo zatím výzkumem nepotvrdil, exaktně nedoložil nějakou výraznější meliorační funkci oproti smrku. Samozřejmě na rozdíl od smrku je díky kořenu zpevnujícím prvkem. Díky kořenu dosáhne i hlouběji pro vodu . To je ale tak, tedy ještě kromě vyššího přírůstu, vše. Kde jste příšel na ten nesmysl, že není schopna plošně odumírat? Naopak ,jedle nepříznivě
reaguje na změnu klimatu, jako je pokles dešťových srážek (změna půdní a vzdušné vlhkosti), dlouhotrvající sucho nebo silné zimní mrazy. To snad také není pravda? Masivní hynutí jedle bělokoré, často označované jako „chřadnutí jedlí“, probíhalo v českých a evropských lesích v několika vlnách, přičemž nejvýraznější celoevropská krize vyvrcholila ve druhé polovině 20. století (zhruba do roku 1985). Atd. jak se to slučuje s tím co tady žvaníte? Znáte vůbec něco?
Odpovědět
reaguje na změnu klimatu, jako je pokles dešťových srážek (změna půdní a vzdušné vlhkosti), dlouhotrvající sucho nebo silné zimní mrazy. To snad také není pravda? Masivní hynutí jedle bělokoré, často označované jako „chřadnutí jedlí“, probíhalo v českých a evropských lesích v několika vlnách, přičemž nejvýraznější celoevropská krize vyvrcholila ve druhé polovině 20. století (zhruba do roku 1985). Atd. jak se to slučuje s tím co tady žvaníte? Znáte vůbec něco?
TP
Tomáš Pilík
13.5.2026 14:33 Reaguje na Vladimír PelíšekPokud někde rostl jen smrk a smrk, tak rozhodně ne kvůli tomu, že by ho sežrala zvěř. O přemnožení srnců nepište, to byste mohl zastáncům vlka nabourat jejich teorii o tom, že teritoriální druh se nemůže přemnožit.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
13.5.2026 16:47 Reaguje na Tomáš PilíkPokud někde rostl jen smrk a smrk, tak pokud pominu 6.LVT a výše, inverzní, extrémně podmáčená, kyselá apod. stanoviště, tak většinou to bylo proto, že semenáčky ostatních dřevin sežrala zvěř. Tam jiných možností fakt moc nezbývá (umělou výsadbu teď nehodnotím).
Teritoriální druh se sám od sebe nepřemnoží, ale pokud je přemnožován uměle (krmelce), tak teritorialita jde významově na mnohem nižší level.
Odpovědět
Teritoriální druh se sám od sebe nepřemnoží, ale pokud je přemnožován uměle (krmelce), tak teritorialita jde významově na mnohem nižší level.
SV
Slavomil Vinkler
13.5.2026 20:26 Reaguje na Vladimír PelíšekAno, pokud je nadbytek semenáčů smrku, tak zvěř vyzobává rarity jako buk, jedli, ale, což by člověk nečekal i zeravy, sekvojovce.... Nicméně nedovedu si představit soužití lidí s potřebným počtem vlků které má sežrat 400 tisíc vysoké a je na úrovni cca 10-20 tisíc.
Vzniká taky zajímavá otázka co budou žrát po eradikaci vysoké. Jak v té pohádce o kocourovi WAS? Nebo to nechat na skutečné domluvě s myslivci?
Odpovědět
Vzniká taky zajímavá otázka co budou žrát po eradikaci vysoké. Jak v té pohádce o kocourovi WAS? Nebo to nechat na skutečné domluvě s myslivci?
VP
Vladimír Pelíšek
14.5.2026 09:15 Reaguje na Slavomil VinklerLidi žrát určitě nebudou, jakožto vysoce inteligentní šelmy si dobře uvědomují s tím spojená rizika, mají velmi dobrou historickou paměť. Samozřejmě, jednotlivé excesy možné jsou.
V rumunských Karpatech takto vlci nenapadají ani psy strážená ovčí stáda. To jen u nás tyto historické poznatky vymizely, takže dnes musíme opět začínat od nuly.
Úbytek potravní nabídky se tedy s největší pravděpodobností projeví úbytkem jejich početnosti. Samozřejmě, pokud i u nich nenastoupí praxe přikrmování, dnes praktikovaná u spárkatců. Ta může, podobně jako u spárkatců, i u vlků tu rovnováhu posunout úplně jinam.
Odpovědět
V rumunských Karpatech takto vlci nenapadají ani psy strážená ovčí stáda. To jen u nás tyto historické poznatky vymizely, takže dnes musíme opět začínat od nuly.
Úbytek potravní nabídky se tedy s největší pravděpodobností projeví úbytkem jejich početnosti. Samozřejmě, pokud i u nich nenastoupí praxe přikrmování, dnes praktikovaná u spárkatců. Ta může, podobně jako u spárkatců, i u vlků tu rovnováhu posunout úplně jinam.
JP
Jaroslav Pokorný
15.5.2026 00:58 Reaguje na Vladimír PelíšekJsem si jist, že v těch rumunských Karpatech nehlídají ovčí stáda nějací gaučáci. Sám jsem s nimi měl tu čest a nedoporučuji.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
16.5.2026 01:13 Reaguje na Jaroslav PokornýJeden na mě takhle z dálky vlítl a zlomil mi nárazem mordy tlustou sukovici. S velkým báglem jsem se nezmohl ani na druhý krok. Do té doby jsem si naivně myslel, že kovový řetěz se nemůže protáhnout, ale možná pohnul i tím barákem, ke kterému byl přidělanej. Zkušenosti a selekce.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.5.2026 14:12 Reaguje na Vladimír Pelíšek Jak mohla semenářky ostatních dřevin sežrat zvěř když před +- 80 -ti lety pomalu nebyla? Sám jste to snad tvrdil. Nebo ne?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.5.2026 15:45 Reaguje na Vladimír PelíšekVíte slovo klimax nic neříká o typu a složení lesa. Neb je to biotop (les), který dospěl do stádia velice pomalé sukcese, de fakto beze změn. Klimax může být vrchoviště, i 200 let stará agátina. Klimax může být zrušen nějakou disturbancí (vichřice?), nebo nemusí.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
13.5.2026 18:56Vážení pánové vespolek,
přečetl jsem si celou debatu (217 příspěvků 13/5/ 18:45) a musím vlastně poděkovat všem. Obohacující. Oproti jiným se to nakonec hezky rozvinulo, že došlo (občas, ale mnohonásobně víc než jindy) i na objasnění některých detailů, které jsou i podstatné. Což chce vytrvalost a kulturu člověka. Čili díky, je to fakt milé zjištění.
Jestli taky kus pravdy nebud v tom, že i myslivců (myslím těch pečujících) i hajných/lesníků dost podstatně ubývá. Celkově.
Jeden návrh k precizaci diskuse. Myslím, že kdybyste občas a nenápadně udali svoji "polohu"/porost, HS, LZ nebo cokoli konkrétnějšího, (vím jak je to vodržkové zejména v dnešní době úchyláků s asociálníma sítěma (viz kopie od slečny E.M.Nedvědové - hele, kdo vlastně přišel s tím, že paní je slečna? není to dezinformace nebo hoax? :-), ale třeba by stačil okres nebo aspoň nadmořskou výšku a kraj ... myslím, že by se potom diskuse ještě zaostřila a posunula ještě pregnantněji k meritu. Třeba by vysvitlo, že si i přes zdánlivě neslučitelný postoj vlastně neodporujete ža tak moc).
A došlo i na čísla, to je obvzl. užiteční pro kibice jako jsem v lese já! Díky.
(PS: já to znám od potoka dolů po proudu a taky ne celou ČR tak hustě jako Vy, domácí někde, ale zase od Aše až k Jablůnkovu, řídce sice, ale ano celé. A detailně třeba nad Aichelburgem ... teda tam jsou bukové výsadby i po 20 letech (a vše oplocené) ocvakané jak bonsaje nůžtičkama). Tak doufám, že jsem Vás moc nevytočil.
A paní Elišce Marii Nedvědové kytičku, já vím, sice si ji za klobouk nedá, ale takový staromilský zvyk. Hezky jste to nadhodila, snad nějaký kus nenávisti odvanul. Díky.
Odpovědět
přečetl jsem si celou debatu (217 příspěvků 13/5/ 18:45) a musím vlastně poděkovat všem. Obohacující. Oproti jiným se to nakonec hezky rozvinulo, že došlo (občas, ale mnohonásobně víc než jindy) i na objasnění některých detailů, které jsou i podstatné. Což chce vytrvalost a kulturu člověka. Čili díky, je to fakt milé zjištění.
Jestli taky kus pravdy nebud v tom, že i myslivců (myslím těch pečujících) i hajných/lesníků dost podstatně ubývá. Celkově.
Jeden návrh k precizaci diskuse. Myslím, že kdybyste občas a nenápadně udali svoji "polohu"/porost, HS, LZ nebo cokoli konkrétnějšího, (vím jak je to vodržkové zejména v dnešní době úchyláků s asociálníma sítěma (viz kopie od slečny E.M.Nedvědové - hele, kdo vlastně přišel s tím, že paní je slečna? není to dezinformace nebo hoax? :-), ale třeba by stačil okres nebo aspoň nadmořskou výšku a kraj ... myslím, že by se potom diskuse ještě zaostřila a posunula ještě pregnantněji k meritu. Třeba by vysvitlo, že si i přes zdánlivě neslučitelný postoj vlastně neodporujete ža tak moc).
A došlo i na čísla, to je obvzl. užiteční pro kibice jako jsem v lese já! Díky.
(PS: já to znám od potoka dolů po proudu a taky ne celou ČR tak hustě jako Vy, domácí někde, ale zase od Aše až k Jablůnkovu, řídce sice, ale ano celé. A detailně třeba nad Aichelburgem ... teda tam jsou bukové výsadby i po 20 letech (a vše oplocené) ocvakané jak bonsaje nůžtičkama). Tak doufám, že jsem Vás moc nevytočil.
A paní Elišce Marii Nedvědové kytičku, já vím, sice si ji za klobouk nedá, ale takový staromilský zvyk. Hezky jste to nadhodila, snad nějaký kus nenávisti odvanul. Díky.
VP
Vladimír Pelíšek
14.5.2026 09:07 Reaguje na Daniel FialaZa sebe děkuji za konstruktivní námět k dalším případným diskusím na toto téma. Za klíčový považuji Váš apel na porovnávání konkrétních poloh, resp. podmínek pěstování lesa. Existují velké rozdíly v zazvěření napříč republikou, obrovské rozdíly v úživnosti, dřevinné skladbě i šancích na obnovu. Za sebe pouze tolik, že své detailní informace o poloze porostů připadne sdílet budu, ale pouze tehdy, pokud nebude cílem “druhé strany” provokace sledující potvrzení praxí dávno vyvrácených mysliveckých pouček, jejichž dlouhodobá realizace prokazatelně spoluvedla k dnešní obecně špatné situaci v obnově lesních porostů.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.5.2026 14:33 Reaguje na Vladimír PelíšekAha. tak najednou existují velké rozdíly v zazvěření, obrovské rozdíly v úživnosti či dřevinné skladbě. Tak tím jste možná mohl začít. Já od vás bohužel zatím četl jen jak je všude zvěř přemnožená, jaké dělá všude škody a jak díky ní nejde pěstovat les a nebo pouze s obrovskými náklady. Chcete snad tvrdit, že ty vaše moudra jsou těmi dávno praxí potvrzenými fakty? Jakou praxí? A zase, co znamená ta vaše "obecně špatná situace", když ještě o pár řádek výše píšete o existenci velkých rozdílů napříč republikou? Pouze žvaníte a žvníte.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
15.5.2026 10:13 Reaguje na Jarek SchindlerKdyž Vás tak čtu, uvědomuji si platnost staré moudrosti, která říká, že když se někdo hádá s blbcem příliš dlouho, tak se za chvíli hádají už dva blbci. Řekl to tuším Werich. Rovněž je asi zbytečné reagovat na něco, co jsem podle Vás údajně řekl, a já jsem to ve skutečnosti buďto neřekl, nebo řekl úplně jinak.
Jsou za mnou - fyzicky - desítky hektarů lesa, který jsem změnil ze smrkoplantáže na skutečný les. Ne slovy, ale motorovou pilou, sekerou, křovinořezem, srpem, pletivem, Aversolem, Morsuvinem a Stopkusem. V porostech mám dnes skoro 40% jedle, v téměř všech věkových třídách, a ano, postupoval jsem od stavu “dva semenáčky na hektar, které vždy sežere zvěř v jakémkoliv počtu”, až po arové koberce jedlí, které mi dnes místy odrůstají už i bez natírání. Nejsem ekologista, který by ze sebe vyléval načtené poučky, ale ryzí praktik.
Tudíž po mně Vaše myslivecká moudra stékají jak dešťové kapky po čelním skle auta. Dny myslivosti, kterou proponujete, jsou sečteny, stejně jako dny smrkového plantážnictví. Už s tím nic nenaděláte, můžete se jen rozčilovat.
Mějte se.
Odpovědět
Jsou za mnou - fyzicky - desítky hektarů lesa, který jsem změnil ze smrkoplantáže na skutečný les. Ne slovy, ale motorovou pilou, sekerou, křovinořezem, srpem, pletivem, Aversolem, Morsuvinem a Stopkusem. V porostech mám dnes skoro 40% jedle, v téměř všech věkových třídách, a ano, postupoval jsem od stavu “dva semenáčky na hektar, které vždy sežere zvěř v jakémkoliv počtu”, až po arové koberce jedlí, které mi dnes místy odrůstají už i bez natírání. Nejsem ekologista, který by ze sebe vyléval načtené poučky, ale ryzí praktik.
Tudíž po mně Vaše myslivecká moudra stékají jak dešťové kapky po čelním skle auta. Dny myslivosti, kterou proponujete, jsou sečteny, stejně jako dny smrkového plantážnictví. Už s tím nic nenaděláte, můžete se jen rozčilovat.
Mějte se.
JS
Jarek Schindler
15.5.2026 19:13 Reaguje na Vladimír PelíšekWerichem se ohání hlavně blbci ve chvíli, kdy jim dojdou argumenty nebo se provalí ty jejich lži. Takže nejste první, kdo se za Wericha schovává. Jinak reaguji pouze na vyřčené, tedy na nic, co byste nenapsal. Musím se smát, ještě nedávno se kvůli zvěři nikde nic nezmlazovalo, ale vy jste to dokázal. Musím se smát, ještě nedávno jste se tu kasal stovkami hektarů... nyní to jsou již jen desítky? Vždyť vy si ani nepamatujete, kde jste co zalhal. Jo a ještě maličkost, ať je vidět, jak kecáte. Tak vy jste změnil ze smrkoplantáže na skutečný les desítky hektarů lesa a jedli tam máte v téměř všech věkových třídách. Jak jste to mohl dokázat? Dostat do smrkové plantáže jedli ve 4, 5 věkových třídách? Nebo co je podle vás většina věkových tříd? Ona jedna věková třída je dvacet let. No, hlavně že se oháníte Werichem.
Odpovědět
EB
MK
Majka Kletečková
18.5.2026 02:18S chutí jsem si přečetla celou diskusi. Velkou zásluhu na tom měly skvělé komentáře pana Pelíška.
Odpovědět
EB
