Eva Tylová a Jitka Jelínková: ČIŽP se zbavuje kompetencí i inspektorů

O avizovaném záměru redukovat kompetence ČIŽP bylo napsáno několik článků. Jitka Jelínková, dlouholetá vedoucí právního oddělení ČIŽP (2001 - 2015), reagovala na rozhovor nového ředitele ČIŽP Petra Bečka s Deníkem Referendum v článku Napraví si ČIŽP pověst autodestrukcí? Eva Tylová, která byla ředitelkou ČIŽP v letech 2002-2003 a 2008-2010, vyjádřila své obavy a kritické výhrady v článku pro Ekolist ČIŽP předá část svých kompetencí jiným orgánům. Proč je to strašně špatně? A společně jsme kompetence ČIŽP v projednávané havarijní novele vodního zákona, v ochraně lesa a ochraně přírody obhajovaly v článku Omezení kompetencí České inspekce životního prostředí by potěšilo jen podvodníky, v němž jsme reagovaly i na rozhovor Deníku Referendum s ministrem Hladíkem: Dlouho se tu nepostaví nic než obnovitelné zdroje. Od té doby záležitosti nabraly rychlý vývoj.

Závažná šetření havárií na vodách si ČIŽP ponechá

Na základě tlaku odborníků se zdá, že kompetenci v haváriích na vodách ČIŽP úplně nepustí. V prvním návrhu havarijní novely měla totiž být opravdu v roli druhořadého orgánu a na šetření účastna, pouze pokud ji pracovníci vodohospodářského úřadu ORP (obce s pověřenou působností) k němu přizvou. Dle nového návrhu MŽP by si již mohla významné případy sama k šetření převzít. Na jejich řešení je lépe vybavena jak metodicky, tak personálně než vodoprávní úřady na ORP, které jsou v mnoha případech obsazeny jen jedním či dvěma pracovníky.

I hospodářské lesy zajišťují ekosystémové služby

Bohužel situace v ochraně lesa je horší. ČIŽP se chce zbavit kontrol v hospodářských lesích. Ty však tvoří většinu lesů v ČR (74 %), rezignace na jejich kontrolu je proto nutně věcně špatně. Ostatně výsledek kůrovcové kalamity nás o tom snad dostatečně přesvědčil. Erozí obnažené suché stráně k rozvoji biodiverzity jistě nepřispívají a nelze je v řadě případů nechat jen přirozené obnově. To, že by se měly zalesňovat dřevinami, které lépe odolávají důsledkům klimatické změny, asi všichni kromě některých vlastníků chápou. Svůj díl viny na kůrovcové kalamitě bohužel nesou i státní Lesy ČR, jejichž neschopnost včas reagovat na zvýšený výskyt kůrovce (nejen) v Jeseníkách prokázala ČIŽP při velké kontrole v roce 2017.

Mantra „zdvojených kompetencí“ je zavádějící

Ředitel Bejček či ministr Hladík se zaštiťují i mantrou „dvojí kontroly“. Jedná se však o zjevné nepochopení, ve skutečnosti se nejedná o dublování kontroly, ale rozdělení kontroly mezi dva orgány s různým metodickým i personálním zázemím, stejně jako je tomu u havárií na vodách. Na kontrolu lesů na ORP totiž většinou není ani ten celý úvazek, jako na kontrolu ve vodě, ale je to sdílený úvazek nejčastěji s ochranou půdního fondu. Tomu odpovídají i výše pokut udělených ORP, které se pohybují v řádu jednotek až desítek tisíc Kč, a naopak jednotek milionů v případě ČIŽP.

Rezignuje MŽP na vrchní státní dozor?

Opuštění kontroly ve všech (tedy i hospodářských) lesích prováděné inspekcí by MŽP nedodrželo své povinnosti z kompetenčního zákona. Rezignovalo by na vrchní státní dozor, který dle jeho znění má zajišťovat ve všech složkách životního prostředí, tedy i lese. To, že MŽP je ústředním orgánem státní správy pro lesní hospodářství pouze v národních parcích, nijak nesnižuje význam vrchního státního dozoru MŽP ve všech lesích, právě naopak.

Opuštění kontrol fyzických osob nepodnikajících v ochraně přírody může vést k velkým škodám

ČIŽP chce opustit i kontroly fyzických osob nepodnikajících v ochraně přírody, resp. veškeré své kompetence vůči nim, tj. nejen pokutování přestupků, ale i preventivní zákazy škodlivé či potenciálně nezákonné činnosti.

Tento záměr by znamenal, že ČIŽP nebude moci řešit významné případy, jako byla např. známá kauza černé stavby velké vodní nádrže v údolní nivě potoka a v okraji lesa na ploše téměř dvou hektarů pro zasněžování sjezdovek v lyžařském areálu Paprsek u Starého Města pod Sněžníkem od roku 2019; její iniciátor se umístil na 3. místě v anketě Ropák 2020. Inspekce uložila vlastníkovi pozemků maximální pokutu, kterou lze fyzické osobě nepodnikající uložit, tj. 100 000 Kč.

Skutečnost je totiž taková, že závažné zásahy v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny leckdy uskutečňují fyzické osoby nepodnikající, zejména na vlastních (rozsáhlých) pozemcích. Jedná se např. o rozsáhlé terénní úpravy, zavážení či zatrubnění vodního toku, kácení a zasypání dřevin, zničení louky se zvláště chráněnými druhy apod. Tyto osoby obvykle protiprávně jednají „podnikatelským způsobem“, tj. pro komerční účel, ale navenek vystupují jako fyzické osoby nepodnikající.

Situace v technické ochraně životního prostředí je odlišná

Neobstojí argument, že v tzv. technické ochraně životního prostředí, tj. na úseku odpadů a ovzduší, a od novely vodního zákona z roku 2018 také na úseku ochrany vod, ČIŽP rovněž nemá kompetence vůči fyzickým osobám nepodnikajícím. Situace totiž není věcně srovnatelná. Zákon o ochraně přírody a krajiny adresuje právní povinnosti všem osobám, nikoli „provozovatelům zařízení“, původcům odpadů apod., což nutně jsou profesionální subjekty, tj. právnické osoby a podnikající fyzické osoby. Zatímco v technické ochraně ŽP se závažnějších přestupků dopouštějí provozovatelé zařízení a zdrojů znečišťování, v ochraně přírody a krajiny (či lesa) to neplatí, jak dokládá i výše zmíněná kauza vlastníka pozemků v lyžařském areálu Paprsek u Starého Města pod Sněžníkem.

Ostatně, má vedení ČIŽP či MŽP data pro klišé, že v ochraně přírody a krajiny jde ve vztahu k fyzickým osobám nepodnikajícím převážně o řešení marginálních podnětů povahy sousedských sporů? Naše zkušenost z řady let působení na ČIŽP je jiná.

Důležitá je nezávislost orgánu na místní samosprávě

Jak na úseku ochrany přírody a krajiny, tak na úseku ochrany lesa je velmi důležitá rovněž nezávislost ČIŽP na místních vlivech a zájmech. Místní orgány jsou nikoli ojediněle pod tlakem samosprávy propojené s podnikatelskými zájmy prosazovanými bez ohledu na právní úpravu. Dokladem je např. kauza černé stavby sjezdovky v lesích ve vlastnictví města J. dodatečně zkolaudované městským úřadem jako „lesní cesta“. Na základě žaloby Nejvyššího státního zástupce v závažném veřejném zájmu byl tento kolaudační souhlas zrušen správním soudem jako nicotný a ve věci dále probíhá trestní řízení.

Pracovali jste dobře, ale nyní odejděte, nesehnali jsme na vás prostředky

Redukce kompetencí a bohužel i snižování počtu inspektorů započalo. Z ČIŽP má odejít v nejbližší době 32 inspektorů. Mají se spojit oddělení ochrany přírody a lesa na inspektorátech. Takže vedoucí, kteří řadu let vedli oddělení a pracovali dobře, skončí. Bude to jeden, nebo druhý. Takto si ředitel ČIŽP představuje práci s lidmi.

Ouo vadis, Inspekce?

O budoucnosti ČIŽP přijďte diskutovat 3. října 2023 na Novotného lávku na besedu, kterou pořádá STUŽ (Společnost pro trvale udržitelný život). Besedy se mimo odborníků zúčastní i ředitel ČIŽP Petr Bejček. Pozvaný je samozřejmě i ministr Petr Hladík, v jehož kompetenci je zajistit podmínky pro fungování svého kontrolního úřadu. Zatím se to všem ministrům životního prostředí i v dobách krize podařilo. Je možné se připojit i online.

---

reklama

---