Eva Tylová a Jitka Jelínková: Rušení kompetencí ČIŽP spěchá jak strategicky významná infrastruktura

Myslíme, že si čtenáři Ekolistu, které jsme o záměrech rušení kompetencí České inspekce životního prostředí a propouštění inspektorů informovali v několika článcích (naposledy zde), zaslouží krátkou informaci, jak to dopadá. Zbavit Českou inspekci životního prostředí kompetencí zjevně spěchá jak urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, když zrušení působností ČIŽP podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a podle zákona o ochraně přírody a krajiny bylo Poslaneckou sněmovou schváleno jako naprosto nesouvisející přílepky k novele liniového zákona.

Zvolenou cestu divokých legislativních přílepků považujeme za políček všem, kteří by ve standardním připomínkovém řízení mohli kvalifikovaně vyjádřit svůj názor, ať již jde o města a obce, nebo ekologické nevládní organizace.

Netransparentní legislativní proces kritizovali i experti Sítě k ochraně demokracie: Experti Sítě k ochraně demokracie: Poslanci připravují zásadní změny legislativy netransparentně a v rozporu se zákonem | OCHRANADEMOKRACIE.CZ

Pokud se nestane zázrak a nezasáhne Senát, kam byl návrh novely liniového zákona a dalších údajně souvisejících zákonů postoupen, bude ČIŽP již od 1. 1. 2024 štíhlejší o tzv. zbytečné kompetence a tzv. zbytečné inspektory.

O nás bez nás

Tyto kompetence má zřejmě nahradit zvýšená kontrolní a sankční činnost ORP (obce s rozšířenou působností), které jsou již nyní přetíženy vlastní agendou a na „přenechané“ kompetence nemají ani dostatek zkušeností. Navíc to bylo „o nás bez nás“, protože vzhledem k tomu, že neproběhlo k těmto změnám připomínkové řízení, tak se k návrhu převodu kompetencí nemohly vyjádřit. Jak upozorňuje i zástupkyně SMOČR.

Kompetence na lesích a vodách se snad oklešťovat nebudou

Odborných argumentů proti rušení preventivních a kontrolních kompetencí ČIŽP se sneslo mnoho. Ano, snad „se zabránilo“ původním návrhům zcela zrušit působnost ČIŽP v ochraně lesa. Stejně tak zbavit ji zcela šetření příčin havárií na vodách (asi za odměnu po výkonu v kauze Bečva). Namísto úkolu pro vedení ČIŽP zjištěné nedostatky napravit, tak se této agendy raději zbavit a převést ji na ORP (obce s rozšířenou působností), které mimochodem v kauze Bečva ukázaly ještě horší výkon, prostě protože nejsou na šetření významných případů personálně ani metodicky připraveny. A protože jsou si tohoto stavu vědomy, tak se převodu kompetencí v meziresortním řízení k havarijní novele urputně bránily.

Ale tyhle stromy už ČIŽP nezachrání, tyhle pytláky nepotrestá

Zrušení vyjádření ČIŽP v procesu EIA a zejména všech kompetencí vůči tzv. fyzickým osobám nepodnikajícím na úseku ochrany přírody a krajiny jsou ovšem zásadní kroky proti ochraně životního prostředí.

Tak už jen pár příkladů, co ČIŽP pro ochranu životního prostředí už nebude moci dělat, ani kdyby se po minulých letech úpadku chtěla vzchopit.

ČIŽP svými kvalifikovanými připomínkami již nikdy nepošle problematický záměr ze zjišťovacího řízení do velké EIA (třeba proti laxnosti či zkorumpovanosti ostatních dotčených orgánů) ani nedocílí významných změn v technologiích plánovaných provozů tak, aby došlo ke snížení dopadů na životní prostředí.

ČIŽP již okamžitým zásahem nezastaví pravomocně povolené kácení významných dřevin pro jeho zjevnou nezákonnost, pokud ty dřeviny budou ve vlastnictví fyzické osoby nepodnikající. Obecní úřad obce s rozšířenou působností to ani udělat nemůže, protože na rozdíl od inspekce je vázán „platným pravomocným rozhodnutím“ malého obecního úřadu, i kdyby jeho nezákonnost bila od očí.

ČIŽP již nezabaví nedovoleně držené jedince zvláště chráněných živočichů „lovcům“ a pseudochovatelům, nepůjde-li zároveň o exempláře CITES. Připomeňme, že takových zvláště chráněných živočichů je celá řada, např. tetřev hlušec, tetřívek obecný, los evropský, koroptev polní, jeřábek lesní, křepelka, krkavec velký, kavka obecná, veverka obecná, vzácné druhy kachen (hohol severní, zrzohlávka, morčák velký), „barevné“ druhy ptáků jako je ledňáček říční, vlha pestrá a známé druhy jako je třeba vlaštovka obecná, čáp bílý a černý - nebo rorýs obecný. Takže bude-li zateplovat svůj objekt fyzická osoba nepodnikající, měly by místo ČIŽP akčně vyjíždět obecní úřady obcí s rozšířenou působností, zahajovat na místě řízení o omezení škodlivé činnosti, vydávat předběžná opatření; často jde o hodiny.

Zaměření na velké kauzy? Nic nového pod sluncem

Výše popsané příklady jsou z pohledu MŽP jistě marginální. Jak se totiž vyjádřilo pro média, „chceme, aby se inspekce zaměřila spíše na větší kauzy, které mají zásadní vliv na životní prostředí, tedy nikoli marginální případy“. „Vyšší platy do budoucna zajistí vyšší odbornost v rámci inspekce a tím i vyšší rychlost a efektivitu. Jedinou možnou cestou, jak toho dosáhnout, jsou legislativní úpravy kompetencí ČIŽP a na ně navázané zrušení míst a ponechání prostředků na platy v Inspekci. Dohromady jde o 33 míst od 1. 1. 2024.“ (Citace z deníku Právo, 16. 10. 2023, strana 9.)

Že se má inspekce soustředit na větší kauzy, se v resortu říká mnoho let. Např. již na přelomu let 2007 – 2008 vznikl materiál pro poradu vedení MŽP, který obsahoval i konkrétní návrh právní úpravy, aby inspekce mohla v méně významných případech postoupit přijatý podnět jinému příslušnému orgánu veřejné správy, typicky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. To by bylo jistě daleko vhodnější řešení, než inspekci některých kompetencí prostě zbavit, takže nebude moci zasáhnout v případech opravdu věcně významných.

Nesmí chybět odvaha

Soustředění se na větší kauzy navíc nemusí být v rozhodování Inspekce samozřejmostí. K jejich řešení je potřeba odvaha, ta bohužel dosud v některých případech chyběla. Např. Greenpeace tvrdí, že ČIŽP neprošetřila ani jeden z jejích podnětů na sporná kácení více než stoletých bučin v evropsky významné lokalitě v Krušných horách. Úkolem ředitele Bejčka je dosáhnout změny a inspektory v jejich odvaze podpořit. Ostatně znovu připomeneme, že Inspekce je prvoinstanční orgán, tak takto významná rozhodnutí by měla být podpořena v ředitelství nejen v odvaze je vydat, ale i metodickou pomocí.

A ony vyšší platy? Pevně doufáme, že po veřejných příslibech ředitele ČIŽP Petra Bejčka i ministra životního prostředí Petra Hladíka je inspektoři dostanou. Rozhodně si je zaslouží. Mělo by to být však samozřejmostí, aby orgány dohlížející nad tím, aby nikdo nečinil škody na veřejném statku - životním prostředí - byly patřičně ohodnoceny. Zvýšení platů, navíc reálně jistě nijak výrazné, by nemělo být vykoupeno drastickými škrty kompetencí a významným propouštěním inspektorů. Podstatně méně inspektorů ochrany lesa a ochrany přírody znamená podstatně menší výkon pro ochranu těchto klíčových složek životního prostředí - to je rovnice takřka neúprosná. Protože z nepochopitelných důvodů ředitel Bejček nerozložil snižování počtu inspektorů, pokud je opravdu nezbytně nutné, rovnoměrně na všechna odborná oddělení (odpady, obaly, ovzduší, voda), ale rozhodl se zdecimovat právě ochranu přírody a lesa.

Pokud existuje nějaké „nebe ekologů“, tak ty zbytečně pokácené stromy a zbytečně zazděné rorýse ministrovi Hladíkovi a řediteli Bejčkovi neodpustí.

---

reklama

---